čas Keltský a raných Slovanů

[Vallun]

Ne, kameník tě majzne.
A protože jsem žena mnoha profesí /nejen kameník/, majznu tě i za tu renezanci.

Pokud mne nemajzneš majzlíkem, tak to snad přežiju... Co jsou tedy přijatelná slvoa a proč?:)

Myslím, že vaše panika z nedostupnosti kovových předmětů zasahuje zbytečně daleko.

Ne nedostupnosti, kov znali a měli ho, ale když Ti funguje skoro stejně dobře kolo bez obruče, tak jen málokdo si mhol dovolit želzem plýtvat...

Ale bylo by fakt zajímavé mít kouzlené okno a vidět, jak to tam vypadalo opravdu - teba byhcom se hoodně divli všichni:)

[midewiwin]

Kameník slovo majzlík nezná, takže s tím trochu majznutím přeháním.
Základní nástroje, které držíš v jedné ruce a mydlíš do nich paličkou /kovovou nebo dřevěnou/ jsou špičák, zubák a dláto. Jsou ještě další, ale tyhle tři jsou nejdůležitější. Podle druhu kamene, na který jsou určeny, se liší tvarem a kalením.
Pak máš nástroje, kterými bušíš do kamene přímo, to je třeba pemrlice, která vypadá jako palička na maso, nebo sekací kladivo.

Renezance - to ne, prosím prosím.
Neb to je vlastně převzaté francouzské slovo la renaissance. Zdvojené s se vyslovuje jedině jako es. Ať se autoři pravidel propadnou do pekel, jestli připouštějí opak.

[Goran]

WW: meč do každé rodiny u Keltů je možná přehnaný, ale hlavní změnou mezi halštatem (starší doba železná; taky Kelti, ale hlavně dřív se o tom dost pochybovalo) a laténem (klasické keltské období) je rozpuštění kast. Ještě v tom přechodném období, které někteří házejí do halštatu a někteří do laténu, bylo pár velmožů s bohatými hroby s (vozy byly v klasické době halštatské, v tom přechodném období pohřbívali s pánem jezdecké vybavení nebo rovnou koně). Jenže pak se něco změnilo a ve starším laténu máme hřbitovy podobné těm našim, s nebožtíky pěkně vedle sebe. Sice žádný nemá vůz ani koňský postroj, ale zato meč je v takových hrobech velice častý nález. Z toho vyvozujeme, že lidi sesadili dosavadní nobilitu a ta nová si nemohla zdaleka tak vyskakovat, ale zato posílila střední třída válečníků na částečný úvazek, a to natolik, že si velká část z nich mohla dovolit meč. Později si elita zase vydobila lepší pozici, ale už se zůstalo u modelu neprofesionální armády složené z bojujících zemědělců a řemeslníků (v kontrastu k "rytíři + možná nějaký póvl", jak tomu bylo předtím a taky po celý středověk). Že i v tomhle modelu byl meč běžnou zbraní o něčem vypovídá.

Ono nejde jen o hrubý počet maníků, jde i o techniku a dovednosti. Když máš kováře v každé vesnici jako za těch Keltů (podle toho, kolik z té doby nacházíme strusky, tak si svoje železo a podle všeho i železné výrobky museli vyrábět v každé vesnici), tak to jde jinak než když je to vážená profese zdržující se pouze v okolí velmožů, případně putující po venkově, protože na uživení jednoho kováře je třeba vesnic třeba deset. Proto taky základními zbraněmi Germánů byly kopí a sekera, ne meč - vzhledem k nižšímu podílu kovářů na tisíc obyvatel (a celkově nižšímu počtu lidí) nezbyl prostor pro takovou specializaci, aby mečířů mohlo být signifikantní množství. Slovani v tomhle byli na úrovni Germánů, až vrcholný středověk to přebil vynálezem hamru.

[Wild West]

Midewiwin:

Zajímavé je, že wikipedie praví "sekáč", zřejmě k tomu tvému dlátu.
Stran druhů kamene - středověk se tvrdším kamenům velmi dlouho zbaběle vyhýbal, a když, tak je raději moc neupravoval (žula v Poříčí na Sázavě). Takže by možná vystačili s jedním nástrojem.

Římani samozřejmě tesali docela náročně do mramoru, a tam je to asi s nástroji podstatně složitější.

[midewiwin]

Není to totéž. Dláto je nástroj používaný k finální úpravě, k dotvoření jemných detailů a k uhlazení povrchu.
Sekáč ze své praxe neznám, ale podle tvaru břitu soudím, že se s ním dělá hrubší práce, odlamují se s ním větší kusy kamene, podobně jako se špičákem anebo pryskačem.
Zřejmě může být i v podobě delší tyče. Pak se s ním pravděpodobně pracuje obouruč, bez použití paličky.
To sekací kladivo se taky někdy nazývá perlík, tvarem trochu připomíná hornické želízko. Je to taky nástroj na hrubou práci a jen na některé materiály.
Edit:
Předpokládám, že škála kamenických nástrojů se od středověku příliš neměnila. A že například románské kvádříky vznikaly stejným postupem, jaký nás učili v Hořicích.

[Wild West]

Předpokládám, že škála kamenických nástrojů se od středověku příliš neměnila. A že například románské kvádříky vznikaly stejným postupem, jaký nás učili v Hořicích.

Pravděpodobně.
A celé je to technologie dovezená těmi misionáři a církví svatou; Slovani v tom nejeli vůbec, s Kelty je to nejasné (hlava kelta z Mšeckých Žehrovic a ze Závisti - zřejmě se taky od těch Římanů vzdělali, ale pak se to zapomnělo).

[vzteklina]

Ono římané nejsou jediným zdrojem inspirace pro kelty. Hodně v tom měli prsty řekové a etruskové. Protože římané na těchto základech vlastně vznikli, tak to dost splývá, ale časově nastal vzestup římanů o něco později než vzestup keltů.

[Goran]

Souhas se vzteklinou. Ale kamenné sochy jsou celkem starobylá záležitost, nejen na Velikonočních ostrovech. Akorát to podle všeho bylo ještě o hodně pracnější a pomalejší než od příchodu těch středověkých metod. Jestli Keltové měli taky celou škálu sochařských nástrojů nevím, ale považuju to za docela pravděpodobné - toho, co se po jejich kolapsu zapomnělo je docela hodně.

[Vallun]

Sochy moai jsous taré cca 600-800 let...

[Wild West]

Valun:

To jsou, ale jakoby se stalo - technologicky je to starověk, ne-li něco horšího. A celkem spolehlivě uzavřený bez možnosti importu.

Ty Slovany právě komplikuje stejná věc, jako ten středověk - jsou technicky vlastně na úrovni pravěku, ale občas jim tam vpadl nějaký zapomenutý Říman a vnesl něco daleko pokročilejšího.
Stejně tak ti Keltové byli časově před Slovany, ale v lecčems byli pokročilejší.

Zdejší vývoj je pozoruhodně nelineární. Kdyby měl nměkdo čas a vymýšlel filosofii dějin někdy v roce 700, asi by těžko dospěl k tomu, že dějiny jsou jeden velký pokrok.
I moje nadšení pro misionáře a prvotní křesťany je ovlivněno tím, co následovalo.

[Wild West]

Všechno zlé je k něčemu dobré.
Portál http://www.pla.cz/portal/sap/PC/

ukazuje, jak to je s těmi průtoky Labe. A prokazuje, že Tindo má pravdu - v době sucha je přechod Labe možný, protože okolo 50 kubíků je skutečně hodně málo vody ve zhruba kilometrovém řečišti.
V jednotlivých stanicích v tom prakticky není rozdíl - je to stejné v Ústí jako v Mělníce.

Pravdou ovšem také je, že je to přechod krajně nespolehlivý, fungující zřejmě pár měsíců v roce.
Takže brod, když je vody málo a lodě drhnou, a jinak lodě.
O dřevěném mostě lze spekulovat u těch Litoměřic a Mělníka v době nejasné (ale 9. století je fakt brzo), potom u Roudnice za toho Daniela (hrad by totiž dostal onačejší smysl).
V Ústí to vidím s mosty dost černě až do doby hodně pozdní.

[Ebon Hand]

Někde jsem četl, že když Karel Veliký potlačoval povstání pohanských Sasů, tak jim nechal zapálit nějaký posvátný strom. Nemáte bližší informace, co se tehdy stalo?

[midewiwin]

Nazývají to Irminsul a zřejmě to byl jakýsi totem z kmene stromu.

[boubaque]

Mimochodem, ibn Jákúb k Slovanům, dvounápravovým vozům a zmírňování otřesů:

Jejich králové cestují ve velkých vozech na čtyřech kolech. Ve čtyřech rozích těchto vozů jsou postaveny mocné trámy, ze kterých visí na silných provazech nosítka, vyšívaná brokátem, takže sedící v nich nepociťuje otřesy vozu.

[Wild West]

No vida, díky. To jsem přehlédl jak krajinu - a máme tu řešení problému pérování, snadno a rychle, a hodně dávno.
Trik napadl zřejmě už nějakého Římana.