(nejen ne-hermetické) magické systémy

Diskuze o věcech více či méně historických. "Porazí rytíř samuraje?" "Přesekne katana ocel?", ale i "Církevní úpadek".

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 9733
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Re:

Příspěvek od York » 15. 4. 2015, 10:25

Argonantus píše:
Pokud připustíš, že něco mimo naše vědomí existuje, a že to něco můžeme vnímat svými smysly, pak v tom něčem platí kauzalita a lze si ji těmi smysly ověřit.
IMHO úplně vadný sylogismus. Nic takového nevyplývá a vyplývat nemusí.
Uznávám, že je to dost na hraně chybné formulace. Prokázat kauzalitu pro všechny možné případy samozřejmě nejde, a to ani když budeme věřit svým smyslům. Lze ji pouze ověřit na množství praktických příkladů, například praštit pěstí do zdi. Dá se provést poměrně hodně pokusů, kde kauzalita platí (zřejmě všechny vědecké, co kdy byly provedeny) a nevím o žádném, kde by tomu tak nebylo.
Argonantus píše:1) nezávislá existence hmoty v podobě nějakých částic nebo kvantových vln
To není otázka, to je fyzikální model. A jako všechny fyzikální modely je dost přesný, aby se podle něj dala spočítat spousta užitečných věcí, ale i přes to ani zdaleka nevystihuje pravou podobu reality.
Argonantus píše:A s magií problém možná nesouvisí nijak (možná ano, ale to je nad moje síly).
S magií to naopak souvisí hodně. Pokud se chceš stát mágem libovolného směru, máš v zásadě dvě možnosti:
1) zahodit všechno, co znáš a naučit se přemýšlet jinak. To je mnohem těžší, než by se mohlo zdát.
2) Provozovat magii v souladu s tím, co znáš. To je podle mě o několik levelů výš. Takže hodně štěstí.
Argonantus píše:Výrok třetí, který bych prosil trochu podložit výkladem či odkazy (zřejmě míněna totožnost "astrálu a hvězd").
Tak o tom, kdy někdo začal hvězdy považovat za stejnou hmotu, na jakou si můžeme sáhnout, jsou k dispozici písemné záznamy. Do té doby nebyl žádný důvod si to myslet.
Argonantus píše:Vůbec nevěřím, že by se slovo "astrál" dříve užívalo, nebo mělo nějaký jasný ekvivalent. Viděl bych to tak na renesanční nápad.
Je to dost možné, točíme se ve smyčce. Od začátku říkám, že pokud budeme chápat Astrál jako označení toho, co stojí mimo fyzický svět, tak je to koncept, který je nepochybně mnohem starší než slovo "Astrál". Že tomu někdo někdy začal nějak říkat, na tom konceptu nic nemění a na jeho zásadním magickém významu taky ne. Z čeho to slovo vzniklo nicméně dává tušit, jak byl ten koncept vnímán v antice.
Argonantus píše:
Tohle je další past, respektive pořád ta samá, jen v jiné podobě. Supralunární fyzika je výsledek pokusu vědecky vysvětlit magický princip. Jak to dopadlo mě ani trochu nepřekvapuje.
tady také nevelmi rozumím. Se supralunární fyzikou nesouhlasím, nesouhlasí s ní věda a ani starý hermetismus; ale netuším, jak by Aristotelovo řešení pomohlo vysvětlení magického principu, když šlo striktně proti němu.
Zajímavé na tom je, že to je v podsatatě přesně stejná situace, jako s tím velkým třeskem. To je asi hodno hlubšího zamyšlení se.
Argonantus píše:
O Apeironu píšu o pár odstavců výše - univerzum před Velkým třeskem.
Jsi si jistý, že Anaximandros psal o vesmíru před velkým třeskem?
Zjevně psal, a to i přes to, že o teorii velkého třesku nic netušil. Filosofie má oproti teoretické fyzice jednu zásadní výhodu - nemusí se vázat hranicemi známého poznání. Výsledkem je v tomto případě několik tisíc let náskoku ;-)

Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 9733
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od York » 15. 4. 2015, 10:41

Ještě k těm sférám, supralunární fyzice, astrologii, kauzalitě, atd:

Představme si starověkého mága pozorujícího nebeskou klenbu. Co viděl? Hromadu objektů, na které si nemůže sáhnout, ani je nijak jinak ovlivnit. Pokud byl pozorný, jako že určitě byl, všiml si, že to nejsou jen nahodilé shluky světelných bodů. Zjistil, že se pohybují a po čase dokázal nakreslit jak. Obloha je při pohledu ze země kulatá, takže dráhy pohybu nebeských těles nutně musí být oblé. Pojem "nebeská sféra" si o sebe vyloženě říká.

Tenhle zvídavý mág by klidně mohl být astronomem, jenže nebyl. Od dětství ho učili magickému přemýšlení, nikoliv vědeckému. Takže se na oblohu díval jinýma očima, než jakýma se na ni díváme dneska. Nicméně i mág hledá souvislosti, pouze v jeho případě magické. A, světe div se, je také našel. Proč?

To je ta zásadní otázka - proč?

Jak to, že když se na hvězdy podíváme moderníma očima, tak tam žádná souvislost s ději na naší titěrné planetě není, zatímco při pohledu očima mága tam být může? Část odpovědi jsem už v tomhle příspěvku napsal - mág neviděl hmotná tělesa, ale nebeskou sféru, tedy něco, co z jeho pohledu splňuje všechny vlastnosti astrálu (tehdy tomu nejspíš neříkal astrál, ale to fakt není podstatné, smysl zůstává stejný). A když je něco takhle nápadně podobné, tak to z magického hlediska má velmi silnou vazbu.

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3348
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od midewiwin » 15. 4. 2015, 11:11

Jak to, že když se na hvězdy podíváme moderníma očima, tak tam žádná souvislost s ději na naší titěrné planetě není, zatímco při pohledu očima mága tam být může? Část odpovědi jsem už v tomhle příspěvku napsal - mág neviděl hmotná tělesa, ale nebeskou sféru, tedy něco, co z jeho pohledu splňuje všechny vlastnosti astrálu (tehdy tomu nejspíš neříkal astrál, ale to fakt není podstatné, smysl zůstává stejný). A když je něco takhle nápadně podobné, tak to z magického hlediska má velmi silnou vazbu.
Magické myšlení tedy při pohledu na nebeskou sféru chtělo nacházet podobnost /a proto ji nacházelo/?
Čas neexistuje.

Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 9733
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od York » 15. 4. 2015, 11:25

midewiwin píše:Magické myšlení tedy při pohledu na nebeskou sféru chtělo nacházet podobnost /a proto ji nacházelo/?
Nene, pořád do toho taháš svou představu o tom, co jsou hvězdy zač. Starověký mág neměl žádný důvod, proč pochybovat o tom, že nebeská sféra a astrální sféra je jedno a totéž, ten máme až my.

Wild West

Re: Re:

Příspěvek od Wild West » 15. 4. 2015, 11:33

York píše: Prokázat kauzalitu pro všechny možné případy samozřejmě nejde, a to ani když budeme věřit svým smyslům.
Aniž bych se chtěl moc nimrat v této odbočce; kauzalitu nelze prokázat vůbec nijak, a co zejména, nelze odlišit, zda je kauzalita cosi objektivního ve vesmíru, nebo je to jen něco v naší mysli, čím vnímáme skutečnost zvenku, jak navrhoval Kant.
Lze ji pouze ověřit na množství praktických příkladů, například praštit pěstí do zdi.

Tím ověříš leda to, že máš dojem, že tě bolí ruka z důsledku té rány. Rozhodně neověříš, jestli tyto dvě věci spolu opravdu nějak metafyzicky souvisí, nebo je dává dohromady jen tvůj mozek. Jestli ve vesmíru vůbec dává nějaký smysl spojení "souviset" nebo "vyplývat z". Mám o tom vážné pochyby.
To není otázka, to je fyzikální model.

Mně nešlo o fyzikální model a konkrétní podobu, ale to, zda nějaká hmota mimo naše mozky vůbec existuje. Zastávám - proti předchozí krajní skepsi - optimistický názor, že ano, ale uznávám, že moje důvody pro to jsou dost vetché a Berkeleyho neumím vyvrátit. Možná je celý vesmír jen přelud našich vědomí, plovoucích v matrixu.
S magií to naopak souvisí hodně. Pokud se chceš stát mágem libovolného směru, máš v zásadě dvě možnosti:
1) zahodit všechno, co znáš a naučit se přemýšlet jinak. To je mnohem těžší, než by se mohlo zdát.
2) Provozovat magii v souladu s tím, co znáš. To je podle mě o několik levelů výš. Takže hodně štěstí.
Tomuto moc nerozumím a je to na mě moc chytré. Naučit se přemýšlet opravdu úplně jinak - třeba bez té kauzality, souvislostí, obecnin - podle mne nelze.
Provozovat magii v souladu se školní materialistickou výchovou také moc nejde, protože spousta údajně spolehlivých pravidel vskutečnosti neplatí. Pravda je někde uprostřed.
Tak o tom, kdy někdo začal hvězdy považovat za stejnou hmotu, na jakou si můžeme sáhnout, jsou k dispozici písemné záznamy. Do té doby nebyl žádný důvod si to myslet.
Stále trvá nedorozumění. Že hvězdy byly vnímány naprosto jinak, než dnes, tedy nějaké žhavé velikánské koule v prostoru, to je jasné.
Já jen mám pochyby o smělé teorii, že tehdejší hvězdy lze ztotožnit s astrálem moderních mágů. O tom jsem v životě neslyšel.
Od začátku říkám, že pokud budeme chápat Astrál jako označení toho, co stojí mimo fyzický svět, tak je to koncept, který je nepochybně mnohem starší než slovo "Astrál".

To bych také souhlasil.
Ale to má kilometr k předchozímu ztotožnění, a také mám pochyby, zda lze astrál vymezit jen takto mlhavě. Představa moderních čarodějů je IMHO daleko konkrétnější.
Moc podrobností ze mne ale asi nevypadne, protože tímto směrem nečaruji. Pomohl by Krabat nebo Koubič. Nebo možná i Goran či Ebon Hand, kdyby šli okolo.
Z čeho to slovo vzniklo nicméně dává tušit, jak byl ten koncept vnímán v antice.
Příliš smělý závěr. Slovo "bohatý" je odvozeno od boha, nicméně smysl slova se vydal naprosto jinam.
Nelze konstruovat, že bohabojný věřící byl v dávných dobách automaticky bohatý.
Zjevně psal, a to i přes to, že o teorii velkého třesku nic netušil.
Já jsem toho názoru, že psal možná o něčem úplně jiném, než o kosmologii (a možná tak činilo docela hodně jeho kolegů, aniž by se to dnes tušilo).
Už jsme na to měli velikánskou odbočku v Katedrálách.
A slovo "zjevný" mi k němu také moc nesedí, když vím, z čeho se ty jeho názory konstruují.

Stran té poslední úvahy o obloze:
Tenhle zvídavý mág by klidně mohl být astronomem, jenže nebyl.

Já naopak myslím, po mnoha letech nad drakovědou, pohádkami, mýty a podobnými věcmi, že byl astronomem.
Polohy hvězd znal respektoval a byl to první bod, na kterém civilizace zřejmě vznikla.
Nemusel být ovšem k tomu astrofyzikem v dnešním slova smyslu.
Nicméně i mág hledá souvislosti, pouze v jeho případě magické. A, světe div se, je také našel. Proč?
To je jedna z největších záhad vesmíru, milá Sofie.
Například to, že počet platónských těles odpovídal tehdy známému počtu planet, a dokonce i vzdálenosti drah odpovídaly tomu, jako kdyby mezi ně byla ta tělesa vložena.
Kosmografické mystérium, Johannes Kepler, jedna z nejúžasnějších věcí tohoto druhu.
Jak to, že když se na hvězdy podíváme moderníma očima, tak tam žádná souvislost s ději na naší titěrné planetě není
Protože se díváme špatně. Souvislostí je zřejmě víc, a každý to ví, jen neví, že to ví, jak se ukázalo v poslední modré poznámce.
mág neviděl hmotná tělesa, ale nebeskou sféru, tedy něco, co z jeho pohledu splňuje všechny vlastnosti astrálu

To je právě závěr, se kterým si nejsem jistý. Třeba to bylo něco jiného, ještě dalšího.
Připomínám, že ve středověku měli mimo běžnou fyzickou realitu nebe, peklo, a možná i nějaké další věci.

"astrál" na mne nejvíc dělá dojem jako potomek toho "prostředního", za což mohou zejména kabalisti.
Ale třeba je to také omyl.

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3348
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od midewiwin » 15. 4. 2015, 12:12

York píše:
midewiwin píše:Magické myšlení tedy při pohledu na nebeskou sféru chtělo nacházet podobnost /a proto ji nacházelo/?
Nene, pořád do toho taháš svou představu o tom, co jsou hvězdy zač. Starověký mág neměl žádný důvod, proč pochybovat o tom, že nebeská sféra a astrální sféra je jedno a totéž, ten máme až my.
Nevím, jestli je má představa relevantní a jestli ie mágovo přesvědčení o jednotě sfér relevantní, když pokládám otázku, proč a jak nacházeli podobnost mezi pozemskými ději a astrální či nebeskou sférou, ať už tomu říkali jakkoli.
Čas neexistuje.

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3348
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od midewiwin » 15. 4. 2015, 12:29

Aniž bych se chtěl moc nimrat v této odbočce;
kauzalitu nelze prokázat vůbec nijak, a co zejména, nelze odlišit, zda je kauzalita cosi objektivního ve vesmíru, nebo je to jen něco v naší mysli, čím vnímáme skutečnost zvenku, jak
navrhoval Kant.
To silná filosofická káva.
Pokud zpochybníme kauzalitu, pak můžeme úspěšně zpochybnit cokoli, co existuje ve vesmíru nezávisle na našem mozku.
Dovedeno do nepříjemných důsledků tak lze zpochybnit i tvou představu o mlnu, které vede tvou ruku s proutkem, nakonec i ten proutek taky.
Přece jen mi přijde teorie, že kauzální vazba mezi bleskem a hořícím stromem existuje, jako přijatelnější, zvlášť když na tu souslednost koukám z okna.
Čas neexistuje.

Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 9733
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od York » 15. 4. 2015, 15:23

midewiwin píše:Nevím, jestli je má představa relevantní a jestli ie mágovo přesvědčení o jednotě sfér relevantní, když pokládám otázku, proč a jak nacházeli podobnost mezi pozemskými ději a astrální či nebeskou sférou, ať už tomu říkali jakkoli.
Bereš to opět ze špatného konce. Žádnou podobnost hledat nepotřebovali.

Dám konkrétní příklad: Jsi šaman a přijde za tebou žena z tvého kmene, že se jí dějí zlé věci, špatně spí a jímá ji bezdůvodný strach. Co uděláš?

Můžeš zkusit nějakou praktickou medicínu, třeba třezalkový odvar. Ten ale všechno zmíněné rozhodně sám nevyřeší, takže je třeba jeho účinek nějak posílit. Tvé fyzické možnosti jsou tím ovšem víceméně vyčerpány, takže nezbývá, než se obrátit jinam.

Tvůj učitel ti řekl o světě duchů, nebo nožná věříš v bohy či uctíváš předky. Tak jako tak nic z toho nemůžeš přímo uchopit - duchové jsou nehmotní, předkové jsou mrtví a bohové žijí kdo ví kde, nejspíš někde na nebesích. Všechno to jsou části světa mimo náš fyzický svět, tedy astrálu v nejobecnějším významu toho pojmu. Ale jak to provedeš? Co o těch metafyzických rovinách víš?

Pravděpodobně to, co ti o nich řekl tvůj učitel, a to v zásadě i může stačit. Jenže i on, případně jeho učitel, musel na ten postup nějak přijít. Někde se musel potkat s duchovnem či astrálnem a získat tak první záchytný bod, od kterého postupoval dál. Možností měl několik - v prvé řadě různé formy delíria, v další potom zvednout svůj zrak vzhůru, protože, jak už jsem říkal, nebeská sféra pro tebe pro všechny praktické účely představuje to, co hledáš. Takže svou mysl začneš učit vzory, které tam vidíš, jinak řečeno začneš uvažovat v astrální rovině. Jakmile to umíš, můžeš to prakticky použít - způsobíš změnu v duchovní rovině a ta se následně reflektuje zpět do fyzického světa. Že to tak je, tě v ten moment vůbec nemůže překvapit, protože kdyby vazba mezi duchovním a fyzickým světem neexistovala, hvězdy by o tom duchovním nemohly nic vypovídat.

Tohle samozřejmě není pouze šamanistická praktika. Stejný princip využívá i astrologie a alchymie, severská runová magie a mnohé další. Uvažováním v jazyce nebeské sféry otevíráš svou mysl do astrálního prostoru, i když tomu tak třeba neříkáš. Všechny ty zodiky, horoskopy, korelace planet s prvky a podobně, přestože ve světle moderní vědy často nedávají smysl, tedy naopak mají smysl zcela zásadní. As above, so below.

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3348
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od midewiwin » 15. 4. 2015, 17:59

Uvažováním v jazyce nebeské sféry otevíráš svou mysl do astrálního prostoru...
Tak to mi dáno nebylo, stejně jako víra v Boha, hýbání virgulí a jiné neuchopitelno, ať už magické či nemagické.
Přesto existenci magie nepopírám, jen si ji definuju po svém.
Čas neexistuje.

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 8387
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od eerieBaatezu » 15. 4. 2015, 23:11

Filosofické ujasnění:

- Dokázat nelze nic. (Češtinský dvojí zápor, čili jinak: Cokoliv co vás napadne je nedokazatelné.)

- Nelze dokázat vnější svět, nelze dokázat Já, nelze dokázat kauzalitu, atd.

- Smysly nejsou legitimní nástroj poznání, rozum není legitimní nástroj poznání, intuice není legitimní nástroj poznání, mystický zážitek není legitimní nástroj poznání, atd.

- Nikdo nikdy co je známo nevyargumentoval alespoň jedinou větu, která by byla nepodmíněně/absolutně jistá.

- Je to o tom, co vám osobně dává smysl. Můžete se chytat za hlavu, jak to, že někdo věří v duchy řek nebo v boha a nebo co vás napadne, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. $lol$

- Celé to filosofické kolečko vede zase zpět k tomu, že si půjdete udělat něco dobrého k jídlu, protože těžko popřete že máte právě hlad, kouknete na něco v telce, protože je potřeba něčím ten čas zabít a ráno půjdete do práce, protože je potřeba to všechno zaplatit, ať už existujete nebo ne. $lol$

Na tohle přišli už antičtí skeptici. Zpět ke každodennímu životu a pokud zkoumat, tak pořád. Skepse je od slova σκέψις - skepsis - zkoumání. Skeptici neříkají, že nic nelze poznat, oni říkají, že ani nevíme, zda lze něco poznat, nebo ne. Čili musíme zkoumat pořád.
Tvrzení, že nic nelze poznat, je dogmatické, nikoliv skeptické tvrzení, protože si nárokuje poznání toho, že nic nelze poznat. Imo jsou všechny věty nedokazatelné, i ta věta sama, což vlastně tvrdí. $lol$

No a pokud si chcete udělat kurz filosofického dokazování, tak směle do toho, vyargumentujte existenci něčeho. $D

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3348
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od midewiwin » 16. 4. 2015, 08:38

Jirotka říká, že když u vás někdo zvoní, bude to spíš sousedka než ostravský arcibiskup.
Jasně, dokázat, že ostravský arcibiskup neexistuje, nelze, jakož i to, že sousedka existuje. I když tam zdánlivě stojí a ječí, může to být mámení smyslů.
Je možným cílem uložení mysli do modré krabičky a oddání se blaženému šílenství?
Čas neexistuje.

Wild West

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od Wild West » 16. 4. 2015, 09:38

midewiwin píše: To silná filosofická káva.
Pokud zpochybníme kauzalitu, pak můžeme úspěšně zpochybnit cokoli, co existuje ve vesmíru nezávisle na našem mozku.
Přesně.
Důsledky Berkeleyho konstrukce, vytuněné Kantem; vlastně asi od roku 1800 nevíme jistě vůbec nic Pohybujeme se ve své hlavě, neb jsme tak zkonstruováni, a odlišit to, co je venku a uvnitř vlastně nelze.

V okamžiku, kdy se začalo ukazovat, že i ta nejevidentnější "hmota" vypadá naprosto jinak, než nám ji ukazují smysly (sestává především z děr), začalo to mít i praktické důsledky; smyslům není moc co věřit; to, že něco vidíme, není bohužel vždy důkaz.
A po tom Popperovi a postmoderně se naše situace spíše ještě zhoršila.
Na stejné téma Eerieho post.

Od jistých dob - zřejmě s věkem - si začínám vážit víc zkušenosti, než rozumu. To, že mám hlad, nebo že se mi líbí knížka od Gillian Flynnové, netřeba nějak složitě dokazovat.
Dovedeno do nepříjemných důsledků tak lze zpochybnit i tvou představu o mlnu, které vede tvou ruku s proutkem, nakonec i ten proutek taky.
Samozřejmě! Nemohu prokázat to, co mi dělá větev v ruce. Celé je to jen cvičení na téma, zda mi coby svědkovi badatel věří, nebo ne; a v této zatáčce končí většina magického zkoumání.
To je také důvod, proč magické zkušenosti nikomu už moc let nedokazuju, neb je to marná práce již z principu.

Spor byl nastaven ovšem zcela obráceně; vědečtí oponenti tvrdili, co s tou větví údajně dělá moje podvědomí, a já jsem namítal to samé; že taková teorie stojí na hliněných nohách.
Přece jen mi přijde teorie, že kauzální vazba mezi bleskem a hořícím stromem existuje, jako přijatelnější, zvlášť když na tu souslednost koukám z okna.
No, koukáš na to, jak do toho stromu praštil blesk a pak na to, že strom hoří. To je zase ta podstatná část tvé zprávy, čili empirie.
Nehledě na to, že i to může být přehlídka různých optických klamů a zjednodušení (složité tlachání o fotonech, které by k tomu připojil fyzik), pak
"kauzální vazba" je zjevně následný myšlenkový konstrukt tvého rozumu. Kauzální vazba totiž není vidět, právě jako matematika, logika a další operační software.

York:
Mezi třezalkovým čajem a duchy není pro staré medicinmany velký rozdíl. Oboje jsou neintuitivní věci, které fungují čistě skrze empirickou zkušenost. Předvědecký svět je celý postaven zejména na empirii a ničem jiném.
duchové jsou nehmotní, předkové jsou mrtví a bohové žijí kdo ví kde, nejspíš někde na nebesích.
To už je teorie, čili pokus o racionální vysvětlení empirické zkušenosti. Pradávné teorie jsou jednak vzácné, jednak obvykle ne příliš cenné. Ta empirické zkušenost je podstatná, protože funguje; teorie už tak důležitá není.
Jakmile to umíš, můžeš to prakticky použít - způsobíš změnu v duchovní rovině a ta se následně reflektuje zpět do fyzického světa. Že to tak je, tě v ten moment vůbec nemůže překvapit, protože kdyby vazba mezi duchovním a fyzickým světem neexistovala, hvězdy by o tom duchovním nemohly nic vypovídat.
Tohle je beznadějně hermetický způsob myšlení, zakletý někde v té renesanci. Jsi někde o dvě civilizační patra dál nad tím šamanem. Ten nepotřebuje reflektovat roviny. Prostě vyléčí nemocnou ženu, tak, jak se to dělalo vždycky.

IMHO - k otázce Midewiwin - je teoretické shrnutí souvislosti nebes a pozemských věcí ta první Hermova věta; že jak nahoře, tak i dole, a jak dole, tak i nahoře.
Východní mudrci místo toho s oblibou říkají, že vše souvisí se vším.
Hermetik, taoista, celostní medicína nebo astrologie bez toho nedá ani ránu.

odbočka, kterou tu řeším s Yorkem, je taková, že "astrál" je něco podstatně jiného a výrazně úžeji chápané moderními mágy. Dokázat to opět nemohu, neb v této otázce nejsem vlastně ani svědek.

Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 9733
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od York » 16. 4. 2015, 10:31

Wild West píše:
Jakmile to umíš, můžeš to prakticky použít - způsobíš změnu v duchovní rovině a ta se následně reflektuje zpět do fyzického světa. Že to tak je, tě v ten moment vůbec nemůže překvapit, protože kdyby vazba mezi duchovním a fyzickým světem neexistovala, hvězdy by o tom duchovním nemohly nic vypovídat.
Tohle je beznadějně hermetický způsob myšlení, zakletý někde v té renesanci. Jsi někde o dvě civilizační patra dál nad tím šamanem. Ten nepotřebuje reflektovat roviny. Prostě vyléčí nemocnou ženu, tak, jak se to dělalo vždycky.
To je pravda, nicméně princip zůstává stejný, ať už si to mág či šaman uvědomuje nebo ne. To, co jsem tady napsal, striktně vzato není dokonce ani hermetická teorie, i když se jí to dost podobá. Astrolog taky nepotřebuje přesně vědět, co vlastně dělá, když sestavuje horoskop. Stejně jako ten šaman.
Wild West píše:odbočka, kterou tu řeším s Yorkem, je taková, že "astrál" je něco podstatně jiného a výrazně úžeji chápané moderními mágy. Dokázat to opět nemohu, neb v této otázce nejsem vlastně ani svědek.
Skoro bych řekl, že významů slova "astrál" je možné dohledat víc, než by nám bylo milo. Myslím si ale, že v zásadě je vždycky řeč o tom samém, ať už to podle daného výkladu či osobní zkušenosti vypadá jakkoliv.

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3348
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od midewiwin » 16. 4. 2015, 12:27

Spor byl nastaven ovšem zcela obráceně; vědečtí oponenti tvrdili, co s tou větví údajně dělá moje podvědomí, a já jsem namítal to samé; že taková teorie stojí na hliněných nohách.
Ba právě. To je důvod, proč jsem to napsala. Odhalovat nekonzistence je moje hoby.
Čas neexistuje.

Wild West

Re: (nejen ne-hermetické) magické systémy

Příspěvek od Wild West » 16. 4. 2015, 13:00

Stejný princip využívá i astrologie a alchymie
Alchymie je strašně jedovatá v tom, že si všechny principy staví na hlavu a k obrazu svému.
Pokud je věda šachová přímočará věž, a magie střelec, pak alchymie je jezdec, který se staví na ta políčka, kam nemůže nikdo jiný; a naopak, je pro ni příšerně složité dosáhnout nějaké "normální" pole hned vedle.

Nebe pro alchymii není nebe a vesmír není vesmír.
není většího podrazu, než informace, že astrologie a alchymie souvisí.

Odpovědět

Zpět na „Historie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host