Historie vodních staveb

Diskuze o věcech více či méně historických. "Porazí rytíř samuraje?" "Přesekne katana ocel?", ale i "Církevní úpadek".

Moderátor: Faskal

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 4816
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od midewiwin »

Ještě k té antice, respektive k Římu:
Kromě akvaduktů, které jsou taky nepochybně vodními díly, je tu úžasný přístav Portus, vybudovaný Claudiem severně od Ostie, když se starý přístav zanesl a velké lodě tam nemohly.
Portus sloužil několik staletí a zanikl spolu s významem Říma. Zůstala z něho šestiúhelníková vnitřní zátoka, dnes beznadějně ve vnitrozemí.
https://www.ostia-antica.org/portus/claudius.htm
Čas neexistuje.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22592
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Jerson »

Argonantus píše: 19. 3. 2019, 08:25Pokud je součástí definice rybníka, že hráz neprosakuje mimo vymezený odtok vůbec, pak lze tvrdit, že žádný rybník vlastně neexistuje. Nějaké mikroprůsaky budou i u Rožmberka, ježto hlína prostě není dokonale nepropustná.
Bývalý skorotchán tvrdil, že hlína se dá udusat tak, že je propustná podobně jako beton, tedy prakticky vůbec, a ve sklepě s takovými hliněnými stěnami můžeš klidně skladovat věci, které mají být v suchu. Nějaká vlhkost možná projde, ale to už se víc vody odpaří. (Byl to zemědělec, ten typ, který si všechno dělá sám a který za život sní dvě kolečka hlíny, tak bych mu to věřil.)
Pokud máš rybník definovaný tím chovem ryb, což mi dává smysl...
Tady jsem ti to opravil.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Vallun »

Jerson - ten pán měl pravdu... je doložen případ z roku 1997 kdy povodeň zničila novou betonovou hráz rybníku, ale původní hliněná, ač 40 let suchá, to zvládla...

Udělat dobře zemní hráz (za výraz sypaná bych....) je velká věda, ale výsledky jsou ohromující...

Odpoledne napíšu na pc víc, ale v zásadě vidím potřebu rozlišovat jez a rybník...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Vallun »

No, já ti nevím; mám pocit, že jsi v zajetí moderní terminologie, do které se pokoušíš narvat staré věci, které zřejmě terminologii nedržely.
Snažím se nebýt, ale ono i dnes to dělení vychází z praktických ohledů:
- hrázky, které někdo udělal proto, aby jednorázově nachytal ryby, mne téměř nezajímají (přesněji, zajímá mne jen technická stránka) - z moderního hlediska jde zřejmě o věc movitou.
hrázky, které někdo vybudoval proto, aby na letní sezonu zadržel vodu už jsou zajímavější, ale pořád to není ono - z moderního hlediska jde zřejmě o terénní úpravu.
hráze, které měly fungovat delší dobu, alespoň pár let je to pravé - z moderního hlediska jde o vodní díla:)
Vodní dílo je pro mne jakýkoli umělý zásah do přírodního stavu věcí, s nějakým jasně definovaným smyslem. Vodu zadržet, zpomalit, snížit hladinu, těch možností je plno.
Ano, ale musí to být zásah výrazný a trvanlivý...
Jasná hranice mezi dětskou přehradou na louži, skautskou přehradou na potoce a rybníkem asi není.
Je a podl mne zcela zásadní - jez na potoce je ok a snesls přesvědčivé arguemnty pro to, že tu byl již dávno - stačí větší (dost větší) kameny nebo kůly, ideálně dubové. Vodu to zadržuje jen trochu, tam kde voda normálěn bývá je jí jen o trochu víc. Na napájení dobytka a běžné potřeby to bohatě stačí.
Proti tomu je rybník násobně složitější záležitost - nejde jen o větší hráz, ale především o samotný prostor nádrže, která musí být utěsněna - jinak máš kvalitní bažinu, a tvarována tak, aby to vůbec fungovalo - příliš se to nezanášelo a tak.
Takže z mého hlediska je rozdíl mezi jezem a rybníkem dost značný a bude tam asi i patrný časový skok.
Pokud máš rybník definovaný tím pěstováním ryb, což mi dává smysl,
tak je de iure definován dnes, ale z historického hlediska bych na tom nebazíroval a rybníkem je pro mne každá malá uměle zbudovaná vodní nádrž.
Ale na druhou stranu, opět tu může být stejný nezamýšlený efekt u církve,
To nevím...české řeky v historii prý byly velmi bohaté na ryby...

Nebeský rybník není rybník a ryby se v něm nevyskytují - jd eo místo koncentrace srážek, bez napojení na vodní toky, ryby se tam nemají, jak dostat.

Žádná hráz není dokonale nepopustná a není to ani třeba:) Z hlediska vodohospodářského je při (značném) zjendodušení jen malý rozdíl mezi potokem a řekou - přehrazuješ proud vody, jak sjem uveld výše, rybník - tedy uměle psotavená nádrž, je něco dost jiného, o to my šlo.

Budovat jez na brodu bych ale nikoho jako někdo, dko do toho může mluvit nenechal - brod je příliš cenný sám o sobě a riskovat ho chce velkou odvahu...

Jinak se takyvyplatí vědět, že v našich podmínkách, třeba na Ohři jez ovlivní řeku i klidně i 5-6 kilometrů proti proudu, což už není sranda

jinak před 250 lety u nás bylo víc než třikrát tolik rybníků...
Jeden šaman mne vzdělal, že naše technika neumí vodní stavbu, která by byla v dokonalé rovnováze - všechno se buď vymílá, nebo zanáší, takže když to necháš být, tak se to rozpadne.
100 %.

Pracnost a technická složtost není totéž, ale narážel jsem primárně na to, že tam bylo rašeliniště - nemuselo se řešit utěsnění dna...
Hodně moc šutrů, což je opět hodně maníků a hodně těch vozů.
Někdy, nevím kdy, se zjistilo, že se na to dá jít chytřeji - kombinuješ kamení, jíl a dřevo. Máme nějaké takové jezy z poloviny 19. století a dneska se do nich bojí kdokoliv šáhnout - protože nemáme dostatek znalostí o technice ani o konkrétním provedení...
No, ježto jsem u jedné jímky ve Vltavě asistoval (základy Mánesa, dodatečně dělané),
?? devatero řemesel?

Jinak někde jsme postoval video, jak se stavěl Karlův most...

EDIT:

https://www.irozhlas.cz/veda-technologi ... 9061500_pj
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Vallun »

Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mám pocit, že cesta od jezu k rybníku není úplně samozřejmá, u jezu není požadavek na těsnost tolik zásadní, ale naopak je třeba, aby "hráz" odolala proudění vod.

Dovolím si zde využít svého staršího textu k zemním hrázím:

Homogenní zemní hráz
Výraz ovšem v žádném případě neznamená, že se jedná o prosté přesunutí zeminy. Takové hráze mohou být vytvořeny jen z určitých druhů zemin (zjednodušeně řečeno jílovitých), které však jsou odpovídajícím způsobem zpracovány. Jádro hráze včetně těsnícího zámku musí být důkladně zhutněno, návodní líc hráze musí být zněpropustněn, naopak vzdušní líc je třeba zkypřit, aby došlo k uchycení a růstu rostlin, které hráz zpevňují svými kořenovými systémy. Zkypřená plocha musí být oddělena od návodního líce, aby kořeny naopak nepoškozovaly nepropustné vrstvy. Svažitost obou stran hráze musí odpovídat tlakovým a hmotnostním poměrům vodního díla, tedy zohledňovat nejen kvalitu použité zeminy, ale i geomorfologii terénu a velikost, hloubku a tvar nádrže. Pokud jde o otázku použitého stavebního materiálu, pak je třeba konstatovat, že vytěžená zemina se předtím, než může být použita ke stavbě hráze musí zpracovat procesem technologicky (samozřejmě nikoliv energeticky) neméně náročným, než je výroba cihel z téže výchozí suroviny. Zeminu použitelnou na stavbu hráze je třeba vyčistit, zejména od organických zbytků a kamínků, a zhomogenizovat, pokud jde o vlhkost a konzistenci.

Zjednodušeně lze shrnout, že vlastní těleso zemní hráze se sestává z pěti stavebně odlišných částí - koruny hráze, návodního líce, návětrného líce, jádra a těsnícího zámku, u nichž je třeba dosáhnout přesně specifikovaných parametrů, aby hráz jako celek byla plně a dlouhodobě funkční. Mezi parametry, které je třeba nejprve odborně stanovit, při vlastní stavbě dodržovat a následně zkontrolovat v rámci kolaudačního řízení, patří zejména tvar stavební části včetně určení svažitosti, požadavky na jakost a míru zhutnění použitého zemního materiálu, užití dalších doplňkových materiálů a konečně provázání jednotlivých částí mezi sebou.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Argonantus »

Nevím přesně, zda jsem to četl tady https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha ... zpravy_nuc
nebo v nějakém souvisejícím článku, ale uvažuješ podle mně špatně. Protože ten požadavek na těsnost je u té jímky celkem jasný, kompozitní technologie z jílu a dřeva a kamene je tam jasně doložená už ve 12. století. Jímka je daleko složitější vychytávka, než hráz rybníka, ježto se prostě začne dělat uprostřed řeky ve vodě, kterou je třeba na dané prostoru vypustit. A to vše zopakovat mnohokrát, u každého pilíře.

U rybníka je limitující faktor ta velikost. Všichni mají v hlavě 16. století a Třeboň a Krčína z Jelčan, ale technologie zřejmě musela být nejen zvládnutá, ale i běžná daleko dřív, třeba za husitů, kdy se dělaly už hodně veliké rybníky kolem Tábora, kolem Úštěka a dalších měst, z důvodu obrany. No, a totéž je vlastně Okoř už ve 14. století. To Máchovo jezero je dodnes osmý největší rybník.

Takže si myslím, že už ve 12. století technologie zvládala rybník, jez, jímku, dokonce kamenný most, a nejspíš i zdymadlo, v té verzi, co předváděli tuhle pánové z top gearu, s ručním páíkovým ovládáním. Limity všeho byly dané hlavně počtem lidí a potažmo velikostí stavby.
Zřejmě se u všech těchto technik dobereš k té antice, neb třeba ten Portus si moc neumím představit postavený bez těch jímek. A pravděpodobně dojdeš ke konstatování, že se na to mnoho let zapomnělo.

A pak se to nějak vrátilo via jižní Francie, severní Itálie, nebo rovnou Arabové.

Mimochodem, na zamyšlenou jsou i ti Slovani, kteří sice nestavěli na římský způsob z kamene a malty, ale ovládali hodně dobře stavby z hlíny a dřeva, a dělali spousty mostů přes vodu, takže...

Nepřítelem tvého výzkumu je ten čas, který spoustu zajímavých staveb zřejmě zničil.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Vallun »

Jímka je daleko složitější vychytávka, než hráz rybníka, ježto se prostě začne dělat uprostřed řeky ve vodě, kterou je třeba na dané prostoru vypustit.
Záleží asi z jakého hlediska - ano, technicky to vypadá složitěji, ale není tam požadavek na trvanlivost (delší než pár týdnů), po něž můžeš využívat aktivní podporu - vodu stále odčerpávat. Kdežto hráz rybníka je/měla by být na desítky let. Máme hráze staré 400 let, které fungují prakticky beze změny... což třeba o tom Mácháči neplatí - byl několikrát předěláván...

Velikost rybníka =/= velikost velikost či složitost hráze. Takže podle mne je rozhodující ten terén.
Jinak pokládám za zcela jisté rybníky v 15. století, i dost velké - Jordán 1492 (má už kasickou sypanou hráz). A 1420 máme doloženy rybníky z bitvy u Sudoměře - Markovec a Škaredý...druh hráze neznámý....

1375 by měl být založen rybník Švihov, to Máchovo jezero je pro mne pořád cosi jiného - nebuduješ tu nádrž, to je velká výhoda...

Dr. Urfus předpokládá, že první rybníky byly založeny spolu s kláštery, které nemají dostatečný přístup k rybonosné vodě. Pravděpodobně už ve 13. století, téměř jistě ve století 14 (kdesi u Plzně).
Nepřítelem tvého výzkumu je ten čas, který spoustu zajímavých staveb zřejmě zničil.
to zcela rozhodně.

Zcela určitě v antice zvládali hodně, ale zrovna rybníky doložené nejsou, což samozřejěm nezunamená, že nebyly...

Jinak Brusnice - když nad tím přemýšlím, tak bych spíš než rybník tam viděl vyzdvihnutí toku do vantroků...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Argonantus »

Velikost rybníka =/= velikost velikost či složitost hráze. Takže podle mne je rozhodující ten terén.
To mne moc nepřesvědčuje. V praxi se liší rybníky velikostí řádově. Kdybys došel po té louce asi o sto metrů výš, našel bys klasické "boží oko", jakých prý bývala krajina plná skoro všude (a i dnes jich pořád není tak málo).
Stále mi uniká, co brání tomu, aby takové rybníky dělali třeba ti staří Slovani.
Jinak pokládám za zcela jisté rybníky v 15. století, i dost velké - Jordán 1492 (má už kasickou sypanou hráz).

Ten jsem zrovna myslel. nevím, odkud je tvoje datum, protože smysl by dával už daleko dřív, ježto je to plnohodnotná součást obrany, jistý okamžik možná nejmodernější pevnosti na světě. A máš tu další motiv, proč dělat docela velké rybníky.
V Úštěku je dnes velikánský rybník, co udělali komunisti. A ti ho udělali na místě kdysi středověkého rybníka, který byl... větší. A byly tam tři, právě kvůli obraně.
Hrad Okoř u Prahy je to samé, jen ještě podstatně starší. Tam IMHO rybník být musel, jinak hrad moc nedává smysl. Pak máme třeba Švihov.
to Máchovo jezero je pro mne pořád cosi jiného - nebuduješ tu nádrž, to je velká výhoda...
Nikoli; buduješ nádrž, a to úplně největší ze všech, o jakých byla řeč, až někam k tomu Rožmberku a renesanci.
Neseď jen v knihovně, jak praví Indiana Jones, a je´d se na tu hráz podívat.
Je-li někde na dně jezera utopené rašeliniště - čemuž moc nevěřím, s ohledem na nadmořskou výšku a jak to vypadá kolem - pak je ta hráz daleko a daleko nad ním. Je gigantická. Ano, využívá terén; zřejmě sežrala nějakou skálu uprostřed, o kterou se opírá, ale přesto je gigantická.
A nespadlo to z Marsu, kolem je rybníků víc, je tam celá rybniční soustava, jen se moc neví, jak je stará - doložené jsou jen některé novější a větší rybníky. Ale ježto kolem některých jsou malé hrady, které na obranu rybníka zjevně spoléhají, tak z toho lze leccos dovodit (to je zrovna ten Milčanský rybník, který má dramatické jméno po zaniklém slovanském kmeni).
Dr. Urfus předpokládá, že první rybníky byly založeny spolu s kláštery, které nemají dostatečný přístup k rybonosné vodě. Pravděpodobně už ve 13. století, téměř jistě ve století 14 (kdesi u Plzně).
To už dává trochu smysl. A dodávám, že ze 14. století jsou některé případy shora jasně doložené, a nevěřím, že by se začalo Máchovým jezerem, to je nesmysl, k němu se ti musí vázat vývojová řada menších staveb.
K těm klášterům - tak třeba Břevnovský je z 10. století a rybník tam má a k Vltavě docela daleko, když je zrovna postní čas. Ve 12. století na témže potoce mlýn, který podle mých znalostí v tomto případě nádrž bezpodmínečně vyžaduje.

To jsou důvody, proč bych klidně přidal. projdi si ten článek s vývojovou řadou s pražskými mlýny - nevidím důvod, proč by vývoj rybníků neopisoval podobnou křivku, jako ty mlýny (ve 12. století několik málo, ve 14. století asi 20 v samotné Praze, v 15. století spousty), jako kostely, jako vůbec všechno.
Jinak Brusnice - když nad tím přemýšlím, tak bych spíš než rybník tam viděl vyzdvihnutí toku do vantroků...
Na ten mlýn je tam málo vody. A půst je půst - ryby se dost hodí a na kopci jich nebývá dost.
Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 4816
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od midewiwin »

První písemné záznamy o zakládání rybníků a o rybničním hospodaření v českých zemích pocházejí z 11. a 12. století. Záznamy můžeme najít v archivech v listinách o převodu majetku.
Tohle je věta, kterou na netu opsal kdekdo a není jasné, kdo se jí dopustil jako první. Kde jsou ty záznamy a čeho se týkají, to už se neuvádí. Ale snad si to původce nevycucal z prstu.
Čas neexistuje.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Vallun »

Argonantus: Primum, beatus natalis!
V praxi se liší rybníky velikostí řádově.
Ano, ale jak už jsem řekl, to fakt nemá přímý vztah k náročnosti hráze, ta je víc ovlivněna terénem. V ploché krajině, třeba na Moravě, máš rybníky, které mají hráz třeba ze tří stran. v příhodně zvlněné krajině naopak stačí krátká hráz na velký rybník - protože s ostantími stranami Ti pomůže terén.
Kdybys došel po té louce asi o sto metrů výš, našel bys klasické "boží oko", jakých prý bývala krajina plná skoro všude (a i dnes jich pořád není tak málo).
To jsem chtěl a nemohl...ale takovéhle oka znám z jiných míst, domnívám se, že většinou jde spíš o případ, kdy člověk přírodě trochu pomohl, než že by sám zbudoval celé vodní dílo.
Ano v minulosti jsme měli nejméně třikrát více rybníků---
Stále mi uniká, co brání tomu, aby takové rybníky dělali třeba ti staří Slovani.
Jaké rybníky?
Boží oka - tedy přirozené louže trochu zvětšené - pokud je potřebovali, tak asi nic. Ale to fakticky není vodní dílo...
Přehrádky na potocích za účelem zadržení vody na sušší časy? Skoro určitě ano.
Klasické rybníky s většinou zátopy mimo koryto vodního toku? Přílši pracné a složité, aniž by byla zřejmá potřeba - vzhledme k nižší hustotě obyvatelstva jim mohly stačit výše vuedené varianty, navíc nejsou známé žádné pozůstatky...
Ten jsem zrovna myslel. nevím, odkud je tvoje datum, protože smysl by dával už daleko dřív,
od kolegy z historické skupiny na facebooku, jasně, není to 100 % zdroj, ale zase jsou tam docela orientovaní jedinci...to datum lze rovněž interpretovat tak, že od té doby měl zemní hráz - do té doby mohl mít hráz jiného typu...
ježto je to plnohodnotná součást obrany, ....
Hrad Okoř u Prahy je to samé, jen ještě podstatně starší. Tam IMHO rybník být musel, jinak hrad moc nedává smysl.
No, bažina je stejně hodnotná součást obrany jako rybník. Většina nejstarších rybníků na bažinách sktuečně vznikala - máš tam nádrž "zdarma", neber to... Taky to zle vnímat tak,že psotavili hrad u bažiny, z hlediska borany fajn,a le štvali je komáři, tak přistavěli hráz a komárů přeci jen ubylo...
Neseď jen v knihovně, jak praví Indiana Jones, a je´d se na tu hráz podívat.
Byl jsem tam v neděli, cestou z Ústěku. Sice poprvé ale byl:)
Nádrž - ve smyslu vysvažení a znepropustnění tam fakt nebuduješ - tu dodala příroda těmi bažinami co tam byly původně. Otázka je, v jaké podobě byl v té době vybudován, ví se s jistotou jen to, že byl pravidelně podstatně předěláván...
A dodávám, že ze 14. století jsou některé případy shora jasně doložené, a nevěřím, že by se začalo Máchovým jezerem, to je nesmysl, k němu se ti musí vázat vývojová řada menších staveb.
Nepopírám,že tohle by bylo logické, ale taky to mohlo být tak,že KArel vytáhl někoho odněkud, kdo to uměl a aby se předvědl, tak jako první rybník zbudoval hned Jezero:)
To je právě to, co mne štve nejvíc - víme příliš málo:(
Ve 12. století na témže potoce mlýn, který podle mých znalostí v tomto případě nádrž bezpodmínečně vyžaduje.
Pokud si správně vybavuji, dke ten mlýn měl stát, tak tam nádrž být spíš nemohla - nebylo kde, je tam sice málo vody, ale má spád a to je stejně dobré...

midewiwin - pravda to být může, ale potřeoval (chtěl, ale...) bych přesnější údaje, už jsem obeslal kamarády historiky, ejslti envědí, kam se kouknout, případně ať to zadají jako diplomku:D
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Vallun »

Rybníky v České republice - J. Křivánek a spol.
Jan Němec - Consult, Praha 2012

Předkrčínovská historie se řeší na jedné dvojstraně:( Navíc kvalita zpracování není valná. Nejprve upozorňuje na nejstarší známé vodní nádrže, které jsou datovány 2300 přnl. v Číně. Pro srovnání nálezy z Egypta a Izraele spadají do ca 700 přnl. Ale k tomu jsem sehnal útlou samostatnou knížečku z roku 2002, z níž dodám výpisky příště.

Na našem území budovali jednoduché umělé nádrže již Keltové (rýžování kovů) a první Slované (chov ryb). Tyto nádruky se označují "stav", ač nemají stavidla ani jiná zařízení, v maximální míře využívají terénu - nejčastěji přehrazení slepého ramene nebo odtoku vody z bažiny.
Název "rybník" pochází z konce prvního století a označoval jakoukoliv vodu vhodnou k chovu ryb, nemuselo se tedy vůbec jednat o výsledek činnosti člověka. Umělé nádržky přehradního typu jsou v pramenech nejčastěji označovány jako obstaculum. Budování stavů a obstákulí bylo na našrm území dosti rozšířené, právě za účelem chovu ryb, a to prokazatelně nejen v rámci klášterů.

Budování skutečných vodních nádrží je spjato až s počátkem 12. stol., konkrétně s navrátilci z křížových výprav, kteří se cestou seznámili s římskými a byzantskými stavbami. Vetší stavby a stavby v plošších krajinách jsou pak spojeny s dobou posledních přemyslovců a příchodem Řádu německých rytířů, kteří po roce 1240 začínají budovat první velké rybníky na Českokrumlovsku a Jindřichohradecku. Větší rozvoj těchto staveb nastal o století později, za Lucemburků, přejímáním vzorů z Francie.

Jihočeská rybniční pánev, jejíž budování zahájili budoucí Rožmberkové v roce 1240 a dokončili Krčínovy následovníci v 17. Století je největším a nejstarším útvarem tohoto druhu na světě...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Vallun »

po alespoň mírném odpadnutí fofrů v práci pokračování předchozího postu:

Pokračování kapitoly bylo totiž maskováno nevhodně umístěným boxem informací o břehových porostech. Což je tedy otázka spíše aktuální, ale zcela jistě hodná pozornosti, protože vlastník rybníka se může ocitnout v Kafkově světě velice snadno a rychle. Vhodné stormové porosty na hrázích jsou totiž velmi užitečné, svými kořeny hráz zpevňují. Jenže když přerostou, tak jsou i z důvodů tvaru hráze rizikem - hráz není bovykle dost široká, aby mohl mít dub takové kořeny, jaké potřebuje ke své stabilitě. Kdyby se vyvrátil, tak hrozí s velkou mírou jistoty provalení hráze a třeba i ohrožení lidí pod hrází žijících... proto vodoprávní úřad nařídí jeho zkácení. Orgán ochrany přírody ale takové kácení obratem zakáže, neb se jedná o plěn vzrostlý, zdravý strom a z hlediska ochrany dřevin rostoucích mimo les pro jeho pokácení není důvod a ochrana významného krajinného prvku má přednost před ochranou vodního díla.

Stručné výpicky z knížky (citovaná v předhcozím příspěvku):
Od 3.-4. stol. budování hrázek za účelem využití vod pro hutní účely

Od 10. století zejména u klášterů buď jezové zdrže na chov ryb, nebo přímo v klášterech malé kamenné nádrže za týmž účelem. V dané době (993 nl.) se používá označení rybník, ale není jasné pro jaký druh vody či vodního díla, zřejmě šlo o přirozené, maximálně člověkem upravené vodní útvary.

Počátek 12. století – začátky řízené stavby rybníků dnešního typu, nejprve v pahorkatinách, kde zvlněný terén a podkladové bažiny značně usnadňoval jejich stavbu.

Před 1221 – Žďár u Nových Hradů – omylem vzniklý vodní útvar, při ždáření lesa se propadl kus bývalého lesa a do prolákliny se krom potoku stáhlo i množství podzemní vody.

1225 – Ratmírov na Jindřichohradecku

1240 – Příchod Německých rytířů na Českokrumlovsko, krom podílu na opevnění města zahájili budování rybníků na místě dosavadních slatin, do té doby hospodářsky nevyužitelných.

1263 – Branský (dříve Opatský) rybník ve Žďáru nad Sázavou

1325 – Jindřich a Oldřich, páni z Hradce doprovázejí Jana Lucemburského do Francie, kde se seznamují s novými technologiemi – zpevnění návodního líce velkými kameny a systémem výpustí – vyšší trvanlivost a hospodářské využití, proto se novinky rychle šířily po Českých zemích

Na sklonku vlády (cca 1340) vydal Jan Lucemburský nařízení, aby každá ves měla svůj rybník, zvaný návesníček.

1355 – Za vlády Karla IV. jsou budovány první velké rybníky Bošilecký (1355), Dvořiště (1367 u Lomnice nad Lužnicí), Holná (dnes Velká Holná se zajímavých ostrovem Naxos) , Velký rybník u Doks (1366, dnes známý jako Máchovo jezero)

1359 – Ojíř z Landštejna založil rybníky okolo obce Stříbřec, tyto již sloužili nejen k chovu ryb, ale i k odvodnění mokřadů, některé z nich se dochovaly dodnes. Právě budování rybníků k odvodnění mokřin napomáhalo budování osad v dosud neosídlených částech území. V této době se začínají též budovat rybníky pro energetické využití (mlýny etc).

1365 – Majestás Carolina ukládá budovati rybníky jak pro chov ryb, tak pro dostatek vodních par. V důsledku těchto podnětů došlo k významnému rozvoji rybníkářství, v jehož důsledku zde bylo přes 75 000 ha rybníků. První etapa rozvoje českého rybníkářství byla ukončena až husitskými válkami

15. století – Pernštejnové, Rožmberkové a Schwarzenbergové začínají stavby velkých rybníků v úrodnějších, rovinatých oblastech – větší výnosy ryb. Jeden z výrazných rysů/zásahů člověka do krajiny. Proto bylo třeba více řešit ochranu před povodněmi – vynález bezpečnostních přepadů, případně budování rybníků na náhonech, oddělených od vodních toků.

Rybníky představují významnou majetkovou hodnotu, například rybník Holná (u Kardašovy Řečice) měl, ještě před rozšířením v 16. stol., hodnotu tří slušných vesnic (600 kop grošů, pořizovací cena pak byla u středního rybníku 100-150 kop, u Holné zřejmě něco málo přes 200 kop).

Koncem 15. stol. byly budovány velké rybníky v Polabí, které ale později zase zanikly kvůli snaze získat ornou půdu (proces tzv. raabizace za Josefa II.). V té době existovalo až 25 000 rybníků.

1491 – Vilém z Pernštejna a na Helfštejně zakoupil pardubické zboží s Kunětickou horou a založil tam postupně až 400 rybníků, většinou v soustavách. Rybník Blato u Pdoěbrad (na Lánské strouze (umělá spojnice Cidliny a Labe) měl rozlohu 990 ha, tedy více než dvojnásobek pozdějšího Rožmberka (dnes 489 ha, v minulosti až 730 ha), téhož roku začínají Rožmberkové budovat první rybníky ve světově unikátní Třeboňské pánvi – hlavním stavitelem se stal myslivec Josef Štěpánek Netolický.

1492 – v jižních Čechách, kde měl nějaká panství v zástavě od svých dlužníků (mj. Hlubokou) buduje rybník Bezdrev o rozloze překračující 500 ha. Zasloužil se též o právní ochranu rybníkářství (rybniční registra, která sám vedl) a jako poradce Liechenštejnů se podílel na vybudování např. rybníku Nesyt na místě dřívějšího a menšího Měnínského rybníku!

16. století – počátek budování rybničních soustav (třístupňová metoda chovu), na konci tohoto století činila plocha všech rybníků na našem území cca 180 000 ha.

1547 – Jan Skála z Doubravky a Hradiště, biskup Olomoucký vydává Libellus de piscinis et piscium, qui in eis aluntur, natura.

1554 – Mikuláš Ruthard z Malešova pro Volfa Krajíře z Krajku buduje Staňkovský rybník – dosud nejhlubší a nejdelší rybník na našem území, tvořící hranici s Rakouskem.

1561 – do Rožmberských služeb nastupuje Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Krčínovská historie je pak už zmapovaná velmi dobře---
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historie vodních staveb

Příspěvek od Vallun »

Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Odpovědět

Zpět na „Historie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů