Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Diskuze o věcech více či méně historických. "Porazí rytíř samuraje?" "Přesekne katana ocel?", ale i "Církevní úpadek".

Moderátor: Faskal

Uživatelský avatar
Lorwyn
Příspěvky: 644
Registrován: 30. 8. 2011, 13:17
Bydliště: Krajina snů

Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Lorwyn » 27. 5. 2016, 19:51

Pokud zakládám téma zbytečně, tak se omlouvám ale žádné jiné se mi nelíbilo. Hrabala jsem se teď ve starších zákonech a narazila jsem na nějaké ty záznamy, o které mi přijde škoda se nepodělit. Jak moc jsou pravdivé nevím, převzala jsem je z fóra Doba Karlova (http://dobakarlova.brodec.org/index.php), které je podle mě strašně super na kdeco. Varuji, je to místy dost hnusné čtení. Dále už cituji.

"Tedy něco z Kroniky Beneše Krabice z Weitmile (kterou rozhodně doporučuji k přečtení celou, pro naše období je to zásadní věc a navíc je psána moc hezky, není vůbec dlouhá a je v ní spousta historek):

1361
Tu se stalo, že rychtář a konšelé většího města pražského na podnět ďábla dali veřejně strčit do pytle a utopit nějakého kněze jménem Martin, služebníka pražského kostela. Když se zpráva o tomto činu donesla ke sluchu pana císaře, těžce to nesl a dal sesadit z úřadu rychtáře a konšely a všechny spoluviníky onoho zločinu. A císař nechtěl vstoupit do Pražského města dříve, dokud ti všichni z města neodejdou. Ti potom poslali k apoštolské stolici a dosáhli listu a rozhřešení od pana Arnošta, pražského arcibiskupa. Ten jim dal rozhřešení a uložil jim za pokání, aby rozdělili jako almužnu chudým sedm tisíc strychů pšenice a obstarali za ten zločin dvě věčná světla v pražském kostele. To také učinili a krátce na to všichni zemřeli.

1366
Léta páně 1366 v měsíci únoru zabili dva měšťané z města Jaroměře jakéhosi kněze, protože byli od tohoto kněze pohnáni před pražského oficiála. Pan císař poručil stít těmto měšťanům hlavy, ačkoli za svůj život nabízeli mnoho penež.

V témže roce a čase vyloupal jakýsi jiný vladyka u Jindřichova Hradce z ďáblova vnuknutí svému vlastnímu faráři obě oči za to, že proti němu vykonával oficiálův nález. A když se o tom činu dozvěděl císař, poručil vyloupat mu v pražském městě před zraky všeho lidu obě oči, a on třetího dne na to nesmírnou bolestí zemřel. A ačkoli za jeho záchranu - neboť byl znám - vznášela mnohá knížata a urození k panu císaři nejrůznější prosby a také nabízeli peníze a slibovali dát poškozenému knězi zadostiučinění, přece se pan císař, spravedlivý soudce, nedal přemoci ani prosbami ani penězi, ale vykonávaje spravedlnost zasloužil si požehnání od boha a zanechal nástupcům příklad, jak vykonávat spravedlnost.

Dějiny venkovského lidu (František Graus, Praha 1957):

Tak se dovídáme, že roku 1392 jacísi poddaní z Čermné se dopustili nějakých výtržností proti faráři z Lipové. Za trest jim mimo jiné bylo uloženo faráře odprosit, museli jít do nejbližších dvou městeček - do Ústí a Budína, při kázání přistoupit ke kazateli a požádat jej, aby oznámil lidu příčinu jejich příchodu; do kostela musí přijít na znamení pokání bosi.

V městečku Napajedlech roku 1373 podezříval jakýsi sedlák svého pacholka z krádeže. Svázal mu ruce za záda, vytáhl jej do výše a zapálil pod ním oheň, aby jej přinutil k doznání. Na křik mučeného přiběhl rychtář, který pacholka vysvobodil z rukou sedlákových. Brněnský soud pak měl rozhodnout otázku, zda přiznání mučeného je platné, a rozhodl, že nemůže být považováno za směrodatné, protože mučit mohl obviněného jen rychtář a soud. Jinak nižší jurisdikci sedláka nad pacholkem soud plně uznal.


Brněnská právní kniha písaře Jana, kolem poloviny 14. století:

Případ Jiřího Železného:

Poté, co Jiří Železný, brněnský měšťan, bil svou ženu, vláčel ji po domě, šlapal na ni a neuctivě ji trestal i mnohými jinými nedovolenými způsoby, ba ještě krutěji nejctnostněji s ní zacházel a nechtěl se k ní chovati s manželskou laskavostí, rodiče jeho manželky ho nejprve sami a posléze prostřednictvím konšelů velmi často napomínali a co nejsnažněji prosili aby zanechal řečených nepřístojností. On odpověděl, že by svou manželkou, jejíž hlavou a pánem je on sám chtěl "mistrovati jak mu je libo" a když mu uváděli v čem porušuje zákon a špatného činí, tvrdil, že si žádné nevhodné jednání neuvědomuje, pouze to, že "chce napravovati manželku, dokud je mladá, protože v pozdější době by si nezvykla báti se ho a podrobiti se jeho příkazu". Radní se usnesli a přistoupili k doporučení, aby Jiří žil s manželkou v pokoji, aby ji vedl ke slušným způsobům a chválihodnému žití spíše domluvami po dobrém a ukázňováním, než sprostými nadávkami, bičem a krutými tresty. Na ta slova Jiří s úšklebkem odpověděl, že by rád viděl, jakým právem mu může být zabráněno aby svou ženu trestu trestal jak a kolikrát chce podle libosti. Paní Železná nejprve uprchla a zamkla se v jakési komoře z níž byla osvobozena na zákrok soudu. Poté se odstěhovala ke svým rodičům.

K tomu pak pravil notář Jan:
Jestliže může manželka dokázati, že se manžel buď proviňuje cizoložstvím, nebo že páchá travičství, nebo se zabývá vzpourou nebo že provádí loupení, nebo že se ujal lupiče, či dokáže-li manželka že manžel je únosce lidí, nebo žije prostopášně, nebo při vědomí manželky se spouští s jinými ženami, nebo když dokáže že strpěla úklady od muží kvůli blahu oněch cizích žen, nebo že meče, jedů či jiných způsobů a také biče je užíváno, něco takového když manželka může dokázati, zákon jí dá oprávnění aby využila odchodu, odstoupila od sňatku a aby zpět dostala věno a veškeré jmění, které vlastnila před sňatkem a to nejen tehdy, dokáže-li všechny důvody, nýbrž také tehdy, dokáže-li jediný.

Případ Šteflína Trachty:

Do domu Štěpána ze Strachotína anebo Šteflína Trachta, brněnského měšťana a hostinského, vešli jednoho dne dne dva kupci z Jevíčka a s důvěrou mu svěřili osmdesát hřiven. A když pak na druhý den za svítání s navrácenými penězi odcházeli, Šteflín Tracht je věrolomně zradil a to tak, že jeho společníci ony dva muže sledovali, napadli v polích, o peníze oloupili, na smrt zranili a zústavili je napůl živé. Před Šteflínovým domem pak bylo veřejně prohlášeno: Ten proradný ničema Šteflín Tracht, který zde stojí, hosty své, kteříšto v jeho domě byli falešně zradil, že byli zabiti a o zboží své oloupeni a v tom se konšelé pravdy pravdy takto dopátrali: poslali do Jevíčka k týmž hostům a nechali se jich dotázati od koho škodu utrpěli. Ti vyznali, že časně ráno ze šteflínova domu odejíti měli, že jich však pustiti nechtěli, a že zatím přišli lidé a klepali na dveře. Šteflín k nim vyšel z domu a šeptem s nimi hovořil. Poté když hosty pustil ho ještě viděli s těmi lidmi stát a šeptat. A těm lidem přičítají hosté svou škodu. Podle jejich výpovědi se konšelé řídili a zajali Šteflína i veškerou domácí čeládku a dotazovali se jich na tu proradnost. Posléze mučili Šteflína a ten přiznal pravdu. Mel čtyři společníky, ti se domluvili s ním a on s nimi před Šteflínovými dveřmi pod klenbovím, aby hosty zabili a o zboží oloupili a že jim dá znamení aby ráno přišli a zaklepali na jeho dveře. Oni tak učinili, Šteflín dal hostům jejich peníze a vyšel přede dveře k vrahům aby jim ukázal, že jeho hosté hosté odjíždějí s penezi. Ti pak jeli za oběma Jevíčskými kupci, zabili je a vzali jim peníze. Na tom se Šteflín podílel a tak, protože se dopustil nebývalé zloby a proradnosti, která se v Brně nikdy před tím nestala, byla mu přiřčena neobvyklá smrt - že bude bičován a po tři dny pověšen v poutech před vlastním domem, odkud vzešla ta zrada. A to je učiněno na výstrahu, aby se každý takové zloby varoval. A kdo se tomu slovem nebo skutkem protiví, ten ručí životem i majetkem."

Taky tu mám jednu kostru vyhrabanou v německu, je to tělo rozlámané kolem, tak pro představu:

"Poměrně nedávno se při stavbě dálnice v polovině cesty mezi Berlínem a Hamburkem nalezly ostatky muže ve věku 35-39 let z 15. -17. století. Podle zjevných stop na kostech se soudí, že jde o člověka popraveného kolem. Kosti byly roztříštěné symetricky a s velkou razancí. Podle diagramu si můžete představit, co takové lámání u našeho souseda (který lámal stejným způsobem jako u nás) obnášelo

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Podle diagramu lze usuzovat, že rána na čelist byla a) smrtelná a zbytek trestu podnikl neznámý již po smrti či alespoň v bezvědomí, nebo za b) jako poslední rána a následně byl vpleten do kola a vystaven. Rána na čelist dle výzkumů zcela odtrhla kus obličeje s čelistí, avšak poškození nemuselo být smrtelné.

Ještě doplním, že na území dnešního Německa, Polska, Maďarska a našich zemí se tradičně lámalo přímo kolem. To znamená, že trestaný byl vypodložen na dřevěné špalíčky a tělo bylo lámáno hodem často okovaného kola asi o metrovém průměru. Zatímco ve Francii a v Anglii se popravovalo na ležatém kříži ve tvaru X železnou či dřevěnou tyči nebo palicí"

Mno, našla jsem i něco dalšího, k pozdější době jsou fajn paměti Mikuláše Dačického, ale ty asi znáte všichni.
http://www.rodon.cz/admin/files/ModuleK ... %A6Tti.pdf

Bude to tu někomu užitečné? Mám sem házet i další úlovky? Případné výhrady, poznámky nebo další zdroje uvidím ráda.
Ne, nezemřelo to, co věčně odpočívá,
a dlouhý věků běh i smrtí smrti bývá.

Argonantus
.
Příspěvky: 16699
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Argonantus » 28. 5. 2016, 15:13

Vlastně krimizprávy. Sem tam je nějaká nadpřirozená, což se naprosto neodlišovalo.

Tady jsou od Neplacha z téže doby ti slavní upíři:
http://historicky.blog.cz/0903/upiri-v-cechach

jinak soudních listin a smolných knih, což jsou hlavní oblíbené krimi, je z té doby ještě hodně málo, například proto, že zemské dsky shořely až době Ferdinanda I. Takže to hodně drží ty kroniky a sem tam nějaká ta právní kniha a osamělá historka, spíš místního významu.

Ve 12. století je shánění podobných věcí ještě daleko komplikovanější.

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4849
Registrován: 26. 9. 2006, 11:34

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Resurrection » 28. 5. 2016, 18:20

To také učinili a krátce na to všichni zemřeli.
WTF?! Arnošt z Pardubice řečený Corleone nebo co??
Brněnský soud pak měl rozhodnout otázku, zda přiznání mučeného je platné, a rozhodl, že nemůže být považováno za směrodatné...
Wow, to je nějak progresivní. :think:
...protože mučit mohl obviněného jen rychtář a soud.
nope nope nope :arrow?


Jinak co se týče těch poprav apod., tak k tomu je třeba vždy brát náklaďák soli. A to v tomto odvětví i jinak dost spolehlivá wiki. Žádná z těch zpráv prakticky nikdy není od reálného svědka, nýbrž na úrovni jedna paní povídala (v lepším případě). Druhak nikdy nešlo o "podstatné" informace ověřitelné z vícero zdrojů a jejich spolehlivost je velmi malá, jelikož jde o vůbec nejméně spolehlivou historiografii (de facto orální historie). Krásnou ilustrací jsou popisy těchto středověkých poprav z 19. a první půlky 20. století v místech, kde se ještě tou dobou používali (vesměs Asie) od evropských cestovatelů. Člověk by čekal, že z této relativně nedávné minulosti to bude o dost lepší. A paradoxně je to asi stejně spolehlivý jak z toho 14. Když se tato "svědectví" zkoumají, tak se nejčastěji zjistí, že se daná "hrůzná poprava" buď neodehrála vůbec, nebo někdy jindy (kdy tam dotyčný nebyl) apod. Když jsem se tím dříve docela podrobně zabýval, tak jsem dospěl k závěru, že jsou to tak z 80-90 % všechno akorát romantické kecy (na úrovni ti středověcí tmáři co věřili v placatou zemi apod.) a fabulace, a tom, jak to reálně vypadalo víme fakt lautr kulové. Ale tím jak je to vděčné a senzace-plné téma, tak se ze sebemenšího prdu dělá bůhví co.

Je totiž fascinující, jak některé zprávy, které jsou teda dost těžko uvěřitelné sami o sobě jsou prostě fakt a hotovo. Například to, že po ukončení Spartakovo povstání bylo ukřižováno najednou 6000 účastníků. I pokud by je jenom věšeli, tak by to byla extrémní práce na měsíce pro strašnou spoustu lidí. Když náckové za druhý světový zkoušeli vyhlazovat střílením (což je nesrovnatelně jednodušší než křižování), tak to seznali za zcela nevhodné pro objemy lidí více než v řádu stovek - Německo ve 20. století s průmyslovými zbraněmi a plno lidma k dispozici. Ale z nějakého důvodu je ukřižování 6000 lidí pomalu před 2000 lety věrohodný historický fakt. Bullshit if I've ever seen one. Věřim, že to někdo mohl maximálně rozhodnout - takových demonstrací moci bylo plno.

Nebo kat Mydlář a poprava 27 pánů, kdy týpek ani nebyl schopen je všechny popravit sám, protože to fyzicky nedával, a musel dokončení popravy nechat na pomocníkovi!
Secrets are power.

hanss
Příspěvky: 140
Registrován: 19. 12. 2015, 19:49

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od hanss » 29. 5. 2016, 12:20

Je totiž fascinující, jak některé zprávy, které jsou teda dost těžko uvěřitelné sami o sobě jsou prostě fakt a hotovo. Například to, že po ukončení Spartakovo povstání bylo ukřižováno najednou 6000 účastníků. I pokud by je jenom věšeli, tak by to byla extrémní práce na měsíce pro strašnou spoustu lidí.
Jako římský generál se nad úkolem demonstrativně zabít 6000 lidí ani nezamyslím, jednoduše protože likvidaci zajatců neprovádí jeden specialista (jako v případě Mydláře), ale mám k dispozici mnoho tisíc legionářů, kteří potřebnou práci vykonají bez větších problémů. Vezmu 30 tisíc legionářů, kteří seženou 6000 kůlů, na ně přitlučou 6000 zajatců,...
V čem by jako měl být problém? Zorganizovat současnou práci tisíců lidí? To moji důstojníci dělají pokaždé, když si legie staví tábor...
Když náckové za druhý světový zkoušeli vyhlazovat střílením (což je nesrovnatelně jednodušší než křižování), tak to seznali za zcela nevhodné pro objemy lidí více než v řádu stovek - Německo ve 20. století s průmyslovými zbraněmi a plno lidma k dispozici.
No a kolik lidí fakticky Němci k tomu střílení použili? Četl jsem o oddílech velikosti cca roty.

Uživatelský avatar
Lorwyn
Příspěvky: 644
Registrován: 30. 8. 2011, 13:17
Bydliště: Krajina snů

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Lorwyn » 29. 5. 2016, 15:22

Spíš bych ocenila podobné úryvky z kronik (ať už podložené dalšími záznamy, nebo jen z jednoho zdroje), než uvažování o tom, jak zabít hodně lidí naráz. Res má samozřejmě pravdu s častou přibarveností takhle starých zápisů.

Zajímavé staré spory, divné soudy...tak něco.
Ne, nezemřelo to, co věčně odpočívá,
a dlouhý věků běh i smrtí smrti bývá.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 27453
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Vallun » 29. 5. 2016, 19:42

Lowryn, pokud Tě to fakt zajímá, tak si zjisti, kdy bude mít v příštím ročníku přednášku Karel Malý, Pravnická fakulta UK, Ceské a československé právní dějiny...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4849
Registrován: 26. 9. 2006, 11:34

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Resurrection » 29. 5. 2016, 20:23

Lorwyn píše:Spíš bych ocenila podobné úryvky z kronik (ať už podložené dalšími záznamy, nebo jen z jednoho zdroje), než uvažování o tom, jak zabít hodně lidí naráz. Res má samozřejmě pravdu s častou přibarveností takhle starých zápisů.

Zajímavé staré spory, divné soudy...tak něco.
Asi by bylo třeba říct, k čemu to potřebuješ. Jelikož jsme v Historii, tak bych preferoval, aby toto téma bylo spíš, ehm... historické. :-) Potíž těch dobových svědectví o konkrétních případech je právě v tom, že vytvářejí falešný dojem. Jak jinde trefně říkal Argo, pokud by to skutečně bylo takto strašné (a ty dochovalé věci jsou typicky fakt hrůzné), tak by se v tom reálně nedalo žít. Tzn. jakákoliv kauza, která se dochovala i 600+ let poté, je s největší pravděpodobností naprostý extrém a unikát. A ještě ke všemu časem zcela pomotaný až do té míry, že je de facto smyšlený. Většina práva, soudů apod. byla s pravděpodobností hraničící s jistotou stejně banální a stejně nudná jako dneska - soused ukrad sousedovi krávu a jako kompenzaci mu musel vyplatit 20 grošů, místní sedlák se v hospodě ožral, způsobil rvačku a musel strávit den v kládě. Vězení neexistovala, takže tresty byly buď majetkové (drtivá většina) nebo vyhnání z komunity (méně časté) nebo hrdelní (minimum). Jo a u nás ještě otroctví až téměř do vrcholného středověku - Praha byla hlavní trh s otroky ve střední a východní Evropě - to vám v dějepise nikdo neřek, co? :-)

Co nicméně může být zajímavé z inkriminované doby je neprosazený Karlův zákoník (který "náhodou" shořel). Sice se nedochoval, ale o některých reformách z něj víme. Hlavně protože se podobal tomu Říšskému. Právě tyhle problémy (šlo např. o jurisdikce, snaha o sjednocování výkladů práva) pak ukazují na to, co byly ty "horké brambory" v tehdejší době. Co mohlo být z hlediska soudů zajímavé nebo problematické. Tuším, že se tam řešili i možné/typické tresty. Opět ale, dneska vůbec nevíme, jak se takovéhle normy tehdy uplatňovaly. Byly skutečně závazné? Protože institut odvolání k vyšší instanci tehdy moc nefungoval, občas někdo se mohl odvolat ke králi nebo k papeži (právě problém těch jurisdikcí), ale to rozhodně nebyla nějaká masovka, jak to vypadá dneska. A jak se to vlastně vymáhalo? Jak se to vůbec zveřejňovalo/dostalo k lidem? Prostě spekulace, spekulace, spekulace.

Mimochodem tohle je vlastně typické zjištění v jakémkoliv odvětví v historii. Něco, co vypadá z dálky naprosto jasně, je zblízka naprosto nejasné. Čím hlouběji do historie se jde, tím je to pak horší. Středověk je v tomhle obzvláště blbý, protože nějaká státní infrastruktura, která by držela něco jako kostru řádu, v podstatě nikde neexistovala. Vezmi si třeba věci jako Zlatá bula sicilská nebo kurfičty v Říši. Obojí je na první pohled jasné jak facka. Jenomže my dneska nevíme ani to, co sakra byla Zlatá bula za typ dokumentu, jakou měla právní či jinou váhu, byla to jednorázovka, jakou hrála roli za situace, kdy už byla dědičnost českého trůnu daná o 14 let dříve? Nevíme. Stejně tak nevíme, od čeho odvozovali kurdiřti v Říši tento titul. Víme, že někdy v první půlce 12. století jich bylo plno a furt se měnili. A pak jich máme (údajně reformou Barbarossy) nějakých 7, což pak vydrží až do roku 1805 a konce Říše. Jak se to stalo? A jaktože to v takovém bordelu vydrželo? Prostě odpovědi budí další a další otázky, často důležitější a často bez odpovědi.
Secrets are power.

Uživatelský avatar
Lorwyn
Příspěvky: 644
Registrován: 30. 8. 2011, 13:17
Bydliště: Krajina snů

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Lorwyn » 29. 5. 2016, 22:55

Tohle je mi jasný. Ale mám ráda aspoň co nejvíc různých úryvků kronik, když už nevím které jsou kecy a které ne, zadruhé pro účely rpg (proto to házím sem a nekecám na LH foru) potřebuju často používat narážky na to, co ostatní znají. I kdyby to byla pravda jen napůl. Pokud chci docílit řekněme filmového efektu, potřebuji známé pověsti, fámy atd, nějak rozumně namíchané s tím, co za pravdu považuju (aby mi ten svět ve hře nějak fungoval).

V podstatě jsem to založila jako skladiště pro obojí.
Ne, nezemřelo to, co věčně odpočívá,
a dlouhý věků běh i smrtí smrti bývá.

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4849
Registrován: 26. 9. 2006, 11:34

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Resurrection » 30. 5. 2016, 08:19

V tom případě doporučuju Toulky českou minulostí, díly z tohohle období. Takových anekdot tam bylo plno. Ještě se zamyslím nad případnými dalšími zdroji.
Secrets are power.

Argonantus
.
Příspěvky: 16699
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Argonantus » 30. 5. 2016, 08:50

Opravdu nejlepší pramen na to, co Lorwyn zřejmě hledá - starodávné krimihistorky - jsem zakoupil v kterémsi antikvariátě a dost ho tu využívám - Smolná kniha Velkobítešská.
http://www.databazeknih.cz/knihy/smolna ... 636-182673
Je to až 16. století, bohužel, protože starších podobných věcí asi není mnoho (pokud vůbec nějaká).
Jsou to prostě natvrdo přetištěná smolná akta, záznamy z výslechů jednoho konkrétního města. Je toho hodně, takže jsem líný to sem celé přepisovat, ale ukazuje to, že styl se moc nezměnil hluboko od středověku, protože tu potkáváme nejúžasnější archaismy (jeden detail jsem si půjčil do Anděla smrti). Třeba čarodějnice, kde jsem byl vzdělán, že nejméně do renesance nebyly čarodějnice nijak odlišovány od normální kriminality. Což poněkud zpochybňuje všechny dalekosáhlé statistické úvahy v méně zodpovědných historických pramenech.

Jiný pramen, který mám přímo k dispozici, jsou Koldínova městská práva a zemská zřízení, tedy texty zákonů, opět 16. století. Je to přesně jako ten písař Jan (Koldín z něho ostatně do značné míry vycházel) - sem tam se mihne zjevný konkrétní případ, zobecněný jako precedens do nařízení zákona.

Stran Resurrectionovy poznámky - kriminalita a trestní právo je samozřejmě extrémní okraj společnosti, a to ve všech dobách. Drtivá většina lidí zemřela přirozenou smrtí. Krimnizprávy mají hypnotickou sílu (i dnes), vyvolávají ve společnosti široce sdílené dojmy a memy (strašlivá kriminalita v Praze, strašlivá kriminalita za středověku, atd.)
Předpokládám, že Lorwyn tohle řešit nechtěla překračuje celý tenhle problém rovnou do krvavého jádra příběhů.

Jiná výběrová chyba, kterou si přesto ještě troufám zmínit, je daná daleko menším významem oficiálních právních institucí; plno zločinů si vyřešil někde v koutě rychtář, nebo dokonce jen rodina postižených, takže to na veřejnost ani moc neproniklo. Například ten detail, že manželku krále Václava IV. sežrali psi, aniž to kdo jakkoli řešil. Předpokládám, že se podobná šílenost mohla udát v kterékoli společenské třídě; policie ještě nebyla vynalezena a právníci měli minimální technické možnosti k vyšetřování.

Stran té pokrokovosti - ano, v podobných historkách nacházíme od nejdávnějších dob přístup překvapivě rozumný a osvícený (v Koldínovi je toho plno, v Janovi údajně taky), stejně jako šílené sadistické extrémy. IMHo na to má doba ve skutečnosti mnohem menší vliv, než se věří.

Jinak asi nejstarší zdokumentovaná kriminalita u nás jsou atentáty na knížete. Těch bylo do vynálezu feudalismu hodně.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 30. 5. 2016, 12:07, celkem upraveno 1 x.

hanss
Příspěvky: 140
Registrován: 19. 12. 2015, 19:49

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od hanss » 30. 5. 2016, 09:43

Resurrection píše:Co nicméně může být zajímavé z inkriminované doby je neprosazený Karlův zákoník (který "náhodou" shořel). Sice se nedochoval...
Dochoval. Alespoň na Karlově univerzitě si to myslí: ....v průběhu pozdního středověku byl dokonce několikrát opsán a přeložen do češtiny. Zákoník je v původním latinském znění v dnešní době dochován ve čtyřech kompletních a dvou nekompletních rukopisných exemplářích..... http://karel700.cuni.cz/KAREL-65.html
my dneska nevíme ani to, co sakra byla Zlatá bula za typ dokumentu, jakou měla právní či jinou váhu, byla to jednorázovka, jakou hrála roli za situace, kdy už byla dědičnost českého trůnu daná o 14 let dříve? Nevíme.
Předpokládám, že "my" v tomto případě nezahrnuje Wihodu a jeho čtenáře, že.
Stejně tak nevíme, ... kurdiřti ... .
Stejně tak nečteme...

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4849
Registrován: 26. 9. 2006, 11:34

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Resurrection » 30. 5. 2016, 11:53

Předpokládám, že "my" v tomto případě nezahrnuje Wihodu a jeho čtenáře, že.
Jsem rád, že už v tom máme konečně jasno!
Wiki píše:Další otazníky ohledně souboru tří listin a jejich možná řešení nastínila kniha Martina Wihody, která rozproudila živou výměnu názorů mezi českými a moravskými medievisty. Diskuze na počátku 21. století pokračuje a nezdá se, že by zatím dospěla k nějakým konkrétnějším závěrům.
Oh wait...
Stejně tak nečteme...
*sigh*
Secrets are power.

Argonantus
.
Příspěvky: 16699
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Argonantus » 30. 5. 2016, 12:18

Netušil jsem, kdo je Wihoda, wikipedie mi toho moc neobjasnila, tahle náhodně vylovená debata ovšem ano
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... f=8&t=1626

Výtěžnost k otázkám Lorwyn je ovšem velmi bídná.

Argonantus
.
Příspěvky: 16699
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od Argonantus » 23. 8. 2016, 15:27

K problému navazuje i tahle poznámka, byť spíše skepticky
viewtopic.php?p=380579#p380579

Uživatelský avatar
boubaque
bubák; Moderátor
Příspěvky: 5763
Registrován: 2. 10. 2006, 19:49
Bydliště: Brno/Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Sbírka zákonů a rozsudků, zejména 14. století

Příspěvek od boubaque » 23. 8. 2016, 18:19

Argonantus píše:Netušil jsem, kdo je Wihoda, wikipedie mi toho moc neobjasnila, tahle náhodně vylovená debata ovšem ano
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... f=8&t=1626
OT a navíc s tříměsíčním zpožděním, ale...

Nedělej si, prosím, názory na Wihodu z téhle jedné diskuse. Je to plivanec ad hominem jednoho člověka, který ani není ochotný svoje tvrzení dokládat. Wihoda je sice snad jediný člověk, o kterém bych dokázal říct, že ho osobně skutečně nesnáším, ale v téhle diskusi je Napo_leon zjevně zaujatý (a Žemlička v tom sporu rozhodně nevystupoval objektivně či bez projevů osobních záští). Jediné, v čem snad má pravdu, je, že se Wihoda snaží být mimo historický mainstream - jeho texty je třeba číst poučeně a pozorně, ale například není zdaleka takový fabulátor, jako býval třeba Třeštík (ačkoli ten si nechal koukat pod ruce a každý mohl pochopit, že v mnohém prostě fabuluje a domýšlí). Pochybuju, že Wihoda by se v poměrně nízkém věku stal profesorem historie, kdyby jeho knihy vypadaly tak, jak je popsiuje Napo_leon v té diskusi.
Když se kácí les, lítají kopí — sv. Vojtěch
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)last.fm
Hraju/vedu: FATE / Příběhy Impéria, DnD5e; Další, oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch
Hrstka: Star Wars – pilot Aliance Grraugh (Stř: 3 (-1dluh), Pil: 3 (-1dluh), Osob: 2, Voj: 1); R5-K9 (motory, střelba, skok); rolz.org

Odpovědět

Zpět na „Historie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti