Studená válka

Diskuze o věcech více či méně historických. "Porazí rytíř samuraje?" "Přesekne katana ocel?", ale i "Církevní úpadek".

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22592
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Studená válka

Příspěvek od Jerson »

York píše:Asi by stálo za to připomenout si Pearl Harbor. Tedy ne to dobře známé a očividné, ale co stálo za tím. Proč byla jeho osádka tak katastrofálně nepřipravená, přestože americká rozvědka měla přesné informace o tom, kdy a jak k útoku dojde. Když jde o to nechat USA zatáhnout do války naplno, tak se tamější velitelé nebojí dost razantních opatření.
Pokud tohle chcete řešit víc, vytáhnu své knížky o válečných tajných službách a můžeme to rozebrat ve Druhé světové válce, ať to nepřekáží tady.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Studená válka

Příspěvek od MarkyParky »

Vallun píše: MarkyParky - nikdo neříká, že máš halucinace, jen ne zcela přesně interpretuješ to, co vidíš.
Opravdu ne. I kdybych vůbec netušil, co maj ty mašiny v kokpitech a neměl v bezprostředním okolí lidi jak z prostředí vojenského, tak civilního výcviku, tak i z pouhého sledování té výcvikové činnosti poměrně snadno poznáš, že jak civilové, tak vojáci cvičí řádově něco jiného. U těch vojáků je to ještě složitější, že každá složka vojska cvičí něco diametrálně odlišného.
Vallun píše: A to jako dle Tebe ovládání B-52 je stále stejné? Neprochází žádným vývojem?
No, pže jsem tu otázku trochu čekal, tak jsem si udělal malý google research a přiznávám se, byl jsem překvapen.

Kupodivu prochází - poslední rok (což jsem teda opravdu netušil) a má další 4 roky trvat, obměněno má být 76 strojů. Do loňského roku tomu ale tak nebylo, v těch mašinách byl původní komunikační a navigační systém, který prošel dílčí obměnou v roce 1980.

Takže tady přiznávám, že jsem se mýlil nemaje aktuální data. O tom, jak moc komplexní je současně nasazovaný Connect systém toho moc nevím a nemůžu srovánvat. Na (upřesněném) výroku, že původní (a tedy stále i většina dnešních, doposud nepřestavěných) B52 je proti modernímu airlineru co se komplexnosti vybavení týká jiná liga, trvám.
Vallun píše: Dávno neplatí. Naopak. AWACS musí do vzduchu za naprosto každého počasí, a když je ve vzduchu AWACS, tak tam musí být stíhací ochrana...Prostě musí, ne proto, že to říká nějaký letový řád, ale protože jde o životy...\
Garantuju, že když na to nebude počasí, tak ta stíhací ochrana nebude, protože nebude jak dostat ty stíhače do vzduchu. Pilot tu mašinu na dráze sám bez nějaké vizuální reference/asistence neudrží. Pokud by byl zájem, můžu zkusit od někoho vyzvědět, zda a jaká minima armáda má, ale dokud tohle info nemám, tak alespoň pro představu:

Aby to bylo možné, tak si potřebuješ mít vybavené jak letadlo (systém, co ti buďto přímo asistuje s udržením se v ose dráhy nebo ti dává alespoň umělou vizuální referenci na HUD), tak letiště (lokalizér, co ti povede ten systém v letadle, dráhová světla o vysoké intenzitě). Netuším, jak je to je(bude) u stíhaček 5. generace, ale AFAIK ani autopilot, ani MHD co je např. v grippenu nebo eurofighteru, tohle neumí.

Co udělá v bojové situaci generál, kterýmu se tohle stane, pokud AWACS opravdu musí mít stíhací ochranu, to netuším a popravě je mi to jedno. Odhadnout, jestli tam ten AWACS nechá bez ochrany, stahne ho nebo si vyžádá doprovod od stíhačky odjinud, je zcela mimo můj obor a obsah znalostí. Ale ze základny, kde je mlha, že ptáci chodí pěšky, nebo např. crosswind přes limit té které stíhačky, žádnou stíhací ochranu nedostane, to vím jistě.
Vallun píše: Jen pro Tvou informaci, vše co uvádíš jsou vojenské vynálezy. Konkrétně ILs je vynález jistého por. A.C.Clarka...
Jenže my se nebavíme o tom, kdo to před 70 lety vynalezl. My se bavíme o tom, kdo a v jakých podmínkách to dnes používá.

A tady vojsko tak nějak většinově zamrzlo na tom CAT I, jak na straně letišť, tak na straně těch letadel (a to ještě jen některých). Většina stíhaček dneska dokáže létat na autopilota při traťovém letu, plus má nějaké systémy, které pilotovi asistují při přibížení. A v místech, kde není ILS ho v lepším případě dostane na zem PAR (TACANy už AFAIK zrušili), v horším případě ho čeká NDB nebo GPS přiblížení s příšernými minimy ve srovnání s čímkoliv, čím disponuje průměrný civil.

Civilové už slušných pár let provádí na CATIIIb autoland a v podstatě jediné, co je limituje od schopnosti přistát letadlo s opravdovou 0/0 je absence systému, který by to přistáté letadlo bezpečné dostal z dráhy na stojánku. Jenže aby tohle dokázali, tak zase musí mít jak letadlo (dva nezávislí autopiloti, autothrotle včetně T/G režimu, automatický brzdící systém) tak letiště (ILS potřebné přesnosti, světla) příslušně vybavené.

Můžem se tu dohodovat proč to armáda nemá, můj odhad je:
- je to zbytečně drahé na pořízení/údržbu
- je to zbytečně křehké do "bojových" podmínek
- jsou to "krámy" navíc, které snižují efektivitu v boji (proč dávat do stíhačky váhu navíc, co sežere kus výkonu? proč učit pilota postupy, které v boji nepotřebuje?)
- a cyklus obnovy techniky u armády je výrazně pomalejší, než u civilů

ale nemá smyslu se tu dohadovat zda - na to stačí sednout ke google a podívat se na popisy avioniky některé té stíhačky nebo si najít mapy nějakého vojenského letiště.

Paradoxně bych řekl, že v tomhle možná budou na straně armády nejlépe vybavena transportní letadla - protože ty, narozdíl od stíhačů či bombardérů, musí být schopné se pohybovat v běžně v civilním prostředí. A stejně tak piloti od transportních letadel budou svýma skillama a výcvikem asi nejblíž těm dopravním...
Vallun píše: Jistě, jen prohraješ bitvu, ale to je v pohodě...lepší čelit naštvané brigádě tanků, než 150 civilum, že?
Jenže těch 150 civilů máš v jediném středně velkém letadle. Což ti na svižnějším letišti v lokalitě náchylné na mlhu (např. EHAM) najednou vytvoří nějakých 20-30 miliónů civilů ročně, kteří bez příslušné investice nedoletí tam kam chtějí. To už je pro civilistu v dobách míru o dost silnější motiv k investici do technologií, než nějaká hypotetická, v budoucnu prohraná tanková bitva.

Jako chápu, že to zní blbě, ale je to tak.
Vallun píše: Omlouvám se za argumentaci ad hominem, ale tady píšeš tak naprosté bludy, že jinak reagovat prostě nejde.
By mne zajímalo, proč tedy všechny letecké společnosti tak moc chtějí sehnat bývalé vojáky?
Chjo. Kdybys aspoň trocuh tušil, čemu se vysmíváš - už jen to jak formuluješ tu otázku příliš prozrazuje, jak moc jsi mimo.

Ukážeme si to ilustrativně např. na výroku vojáci neumí RVSM.

RVSM (Reduced vertical separation minima) je soubor pravidel a postupů, díky kterým se mohou letadla vertikálně dostat blíž k sobě. Nemám nějak náladu po tohle pokusu mě zesměšnit to nějak rozepisovat, takže jak to funguje do detailu nechť má každý čtenář za domácí úkol, nicméně rámcově:
- čím výš letadlo letí, tím víc se "tlakové výšky" měřené tlakovým výškoměrem přibližují k sobě.
- tenhe jev se začíná projevovat kolem cca FL280 (1 FL = cca 100 tlakových feetů na tlaku 1013hPa) a směrem výš pak roste, nad FL400 už můžeme (samozřejmě s přihlédnutím k tlaku/teplotě a přibližně) uvažovat, že "tlakový metr" je cca poloviční proti skutečnému metru
- kvůli přesnosti tlakových výškoměrů (a lidí, případně primitivních autopilotů) se historicky stanovily nějaké bezpečné rozstupy mezi letovými hladinami. To prošlo nějakým vývojem, nicméně nakonec se celkem dlouho používal standard rozstupu po 1000ft do FL280 včetně a po 2000ft nad FL280
- s masivnějším nástupem proudových motorů do letectví začal nad hladinou 280 přetlak. Všichni chtěli létat co nejvýše, protože to tam prostě míň žere
- to bylo celkem dlouhé a problematické období, nicméně s postupem techniky došlo k tomu, že se jednak zpřesnily výškoměry a druhak se masově rozšířili autopiloti a to hlavně autopiloti velmi přesní v držení výšky
- na základě toho bylo v některých částech světa implementováno RVSM. To zahrnuje (opět s notnou simplifikací) následující podmínky pro provoz letadel:
-- dvojice přesných, nezávislých výškoměrů
-- povinnost používat přesného autopilota (tzn. žádné létání "na ruku")
-- maximální chybu 200ft v udržování hladiny
-- postupy pro degradaci schopnosti letadla RVSM (ať už z důvodů poruchy nebo např. kvůli turbulenci)
-- později např. i postupy pro změny hladin v RVSM prostoru (hlavně kvůli plašení TCAS a STCA systémů)
-- a v neposlední řadě postupy pro provoz non-RVSM letadel v RVSM prostoru - zejména pak postupy pro civilní službu ATC, která musí případnému non-RVSM letadlu (typicky vojenskému) umožnit průlet a ostatní letadla doslova "odklidit" z cesty.

Státní letadla (rozuměj mj. vojenská) byla a jsou z této povinnosti vyjmuta, zejména protože nemají potřebné vybavení a nejsou RVSM standardy schopni splnit. Důvody jsem naznačil výše..

Takže když jsem výše napsal vojáci neumí RVSM, tak to nebyl útok na kvalitu vojenského výcviku či vojenských pilotů, ale prosté shrnutí tří faktů:
- armáda (zatím) nemá obecně (výjimky samozřejmě jsou) techniku, která by byla schopna přísné podmínky RVSM splnit
- armáda RVSM ani nepotřebuje (ostatní jsou vyhnuti)
- a armáda proto postupy související s RVSM ani necvičí

Obdobně tomu je s problematikou RNP, která by vydala na ještě delší stať a v argumentech bych se trochu opakoval, takže nechám k samostudiu.

Je pak hořkou ironií, že kdokoliv byť jen trochu orientovaný v dopravním letectví (ať už na straně kokpitu nebo radaru) tohle všechno tak nějak ví a proto by si ty mé výroky ani nemohl vyložit jinak. A tedy by ho ani nenapadlo položit otázku, proč tedy jsou bývalí vojenští piloti žádané zboží, protože ta otázka v kontextu toho, o čem jsem mluvil, vůbec nedává smysl (odborných kvalit pilotů se ty výroky vůbec netýkají).


Druhou ironií pak je, že i ta samotná otázka střílí vedle. Poměrně vysoké procento aeroliní ve skutečnosti vojenské piloty vůbec nevyhledává. Důvodem je, že každý operátor má v předpisech do značné míry velkou volnost v tom, jaké si nadefinuje svoje standardní operační procedůry a zároveň jednotlivé flotily se dost liší. To dává za vznik velmi rozdílnému prostředí mezi aeroliniemi. Pokud se tedy případný pilot nepřechází se správnou typovkou a ze společnosti s velmi podobnou kulturou (což vojácí příliš často nebývají), tak pro společnost může být mnohem levnější čapnout člověka z ulice, protaženého integrovanou "nalejvárnou" (to jsou ty kurzy, ze kterých si na začátku dělal srandu Sirien) a vypěstovat si ho "na míru", aniž by měl nějaké "zlozvyky" (myšleno nadneseně) z jiného prostředí.

Není to ostrým pravidlem a je běžná praxe, že piloti mezi aerolinkami migrují. Ale jsou společnosti, které k uchazečům cekem otevřeně deklarují (např. BA, Thomas Cook...), že s integrovaným kurzem a pár hodinami na kontě u nich mají větší šanci na přijetí, než s tisící hodinami rozmanité historie v různých prostředích...

Tím opět nechci zpochybňovat kvalitu vojenských pilotů. Ona po nich poptávka rozhodně je. Ale není až tak velká mezi velkými hráči a spíš po nich sahají buďto menší operátoři a nebo především úplně jiné obory letectví, než je linková doprava, kde se jejich zkušenosti mnohem více uplatní...
Vallun píše: Vzhledem k tomu že 70 % bojových letů probíhá v (částečném) rádiovém klidu, tak jsi mimo...
Prosím argumentovat lépe, než číslem plácnutým nazdařbůh - nějaký odkaz/zdůvodnění by nebylo?

Já k tomu můžu dodat jen to co vím:
- ta letadla (pokud se bavíme o dnešních stíhačkách a ne nějakých B2kách a F117tkách nebo se neplazí mezi kopci) jsou detekovatelná primárními radary
- kvokají na dotazy IFF systémů
- během boje svítí kolem sebe na všechny strany vlastními aktivními systémy (minimálně radary)
- primární komunikace návodčího je směrem země=>letadlo a ne naopak (a nevím teda do jaké míry a v jakých situacích mají vojáci povinnost readbacků)
- a v neposlední řadě ta letadla mají k dispozici docela sofistikovaná rádia, která umí hodně legrací včetně šifrování, dynamické změny frekvencí a podobně (což je btw zase jeden z kousků techniky, o kterých jsem už od počátku říkal, že v nich má vojsko jednoznačné navrch a popravdě se nedivím, že armáda raději zainvestovala do pořádného rádia, než do stíhačky montovat dva nezávislé autopiloty s automatickou regulací tahu)

S ohledem na tohle mi, vyjma nějakých přepadových akcí v letu nízko nad terénem rádiový klid v tak vysokém procentu situací nedává smysl.

Pokud se teda pod pojmem "částečný" náhodou neskrývá jednosměrná komunikace země=>vzduch, ale pak by to zas nebyl argument vyvracející mé tvrzení.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Studená válka

Příspěvek od Argonantus »

My se bavíme o tom, kdo a v jakých podmínkách to dnes používá.
Občas se ptám, proč zrovna tady, ale ono je to už asi jedno.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Studená válka

Příspěvek od MarkyParky »

Odbočka vznikla přibližně v místě, kde se řešila rychlost výcviku vojenských pilotů v případě, že by ta studená válka zteplala a srovnávalo se to s civilama.

Nějaký admin nechť to klidně odřízne, pokud by byl zájem v diskusi pokračovat jiným stylem než "Já nechápu, o čem Marky vlastně mluví a čemu nerozumím, to je třeba zašlapat."
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Studená válka

Příspěvek od York »

Marky: Nevidím do toho, ale tipnul bych si, že vojenská letadla mají systémy, které neznáš. Přistávání na letadlové lodi není žádná sranda a když tisíce mil kolem není nic jiného, tak prostě musíš přistát za takových podmínek, jaké jsou. Ta letadlovka samozřejmě špičkové vybavení má a letadlo musí mít něco, co s ním komunikuje. Jediné, v čem souhlasím, že se to liší od letiště na pevnině, je ten vítr - letiště holt zádí po větru neotočíš. A týká se to imho skoro všech vojenských pilotů (minimálně amerických), protože přistání na letadlové lodi je ve válce celkem běžná praxe, i když ten letoun vzlétl z pevniny - a naopak (pokud na to teda to letadlo má technické parametry).

edit:
Na druhou stranu ale dává velmi dobrý smysl konstruovat vojenská letadla tak, aby nároky na výcvik pilotů byly co nejnižší. Nahrazování pilotů (zaškolování nových) je v delším válečném konfliktu dost zásadní věc.

edit2:
A letadlovky jsou taky poměrně pádný argument proti tomu, že civilové řeší komplikovanější situace. Určitě mají víc napráno dlouhodobě, ale jednorázově má imho řídící věž letadlovky úplně stejně co dělat (možná i hůř, protože ta vojenská letadla létají o dost rychleji). Zase teda hádám čistě selským rozumem, nikdy jsem na můstku letadlovky nebyl, natož v akci :-)
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Studená válka

Příspěvek od Vallun »

York - letadlovky nech zcela stranou, to je práce pro elitu mezi piloty...a většina vojenských pilotů se k tomu ani nepřiblíží:)
pokud by byl zájem v diskusi pokračovat jiným stylem než "Já nechápu, o čem Marky vlastně mluví a čemu nerozumím, to je třeba zašlapat."
No, diskuse zatím vypadá tak, že Marky tady metá spoustu odborných termínů, ale vůbec netuší, co to skutečně znamená vzhledem k předmětu debaty...

My se tady bavíme o tom, jak náročný minimální výcvik potřebuje bojový pilot - a Ty argumentuješ tím, že civilní letadla používají (několik málo) vysoce komplexních systémů, jejichž účelem je zajištění bezpečnější a ekonomičtější dopravy v mírových podmínkách, ano, používají a ano, jejich obsluha bude vyžadovat nějaké ty znalosti, které vojáci nemají...ale v zásadě to zle shrnout tak, že vojáci nemají drahé přístroje, takže to musí zvládnout ručně - a věř mi, že kolem vojenského letiště bude podstatně větší provoz m než na LAXu ve špičce...
Ale není až tak velká mezi velkými hráči a spíš po nich sahají buďto menší operátoři a nebo především úplně jiné obory letectví, než je linková doprava, kde se jejich zkušenosti mnohem více uplatní...
Známý, který měl požadovanou typovku a průkaz leteckého instruktora,čekal na příjetí k ČSA dle než 4 roky, protože pokaždé dostal na jeho žádanou pozici přednost člověk, který měl za sebou kariéru vojenského pilota...
jsou detekovatelná primárními radary
nejsou, protože jakýkoliv pozemní radar si akorát koleduje o HARM...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Studená válka

Příspěvek od MarkyParky »

York: Z toho, co se vím, tak se používá:

- PAR, který se letí celý na ruku podle insturkcí operátora radaru (v podstatě stejně jako u pozemního bráchy)
- LLS, což je na laserech založený optický systém, létá se na ruku - ale ten je nepoužitelný ve špatném počasí (ale v dobrém pomáhá pilotům se dostat do osy dráhy)
- ICLS a ACLS Mode II, které se letí na ruku podle přístrojů obdobně jako klasický ILS, minima* mají někde kolem 0,75NM;400ft
- ACLS Mode Ia, které se letí se zapnutým autopilotem až na minima (cca 0,5NM;200ft), pak manuální přistán
- a dále údajně existuje ještě ACLS Mode I o kterém mám protichůdné informace a zatím se mi nechtělo pátrat víc.
Na jednu stranu se uvádí, že s ní je autopilot připojený až do touchdownu, na druhou stranu nikde jsme nenašel zmínku o tom, že by jeho použití snížilo minima pod těch 0,5 NM, 200ft.

*Slovo minima tady používám v trochu přeneseném významu - narozdíl od civilů, éro přistávající na letadlovku nějak nemá možnost někam divertovat, když jsou podmínky pod minimama. Takže nechť je to pro účel tohoto příspěvku bráno jako minimální hodnota, na níž je přistání na letadlovku považováno za standardní a "bezpečnou" operaci.

Pro představu 0,5NM, 200ft je výškově stejné a vzdáleností o něco horší než ILS CAT I (ten má 550m/200ft).

Co se týká finální fáze přiblížení, tak celkem známé obrázky na letadlovkách jsou s FLOLS a jeho variantami, což jsou celkem vymakané světelné systémy, pomáhající pilotovi s poslední fází přiblížení, ale to už jsme zase "na ruku".
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Studená válka

Příspěvek od MarkyParky »

Vallun:
Ad předmět debaty - nechce se mi to už pitvat a asi bychom se začali točit, pozorný čtenář si udělá obrázek sám a to bude nejlepší...

Jen pár drobností:
Vallun píše: a věř mi, že kolem vojenského letiště bude podstatně větší provoz m než na LAXu ve špičce...
Nope, to sis vybral dost špatný příklad:
- za vidu ve špičce LAX cca 170 pohybů za hodinu (každých cca 21sekund přistává nebo startuje nějaké letadlo)
- přístrojově ve špičce LAX cca 140 pohybů za hodinu (každých cca 25sekund přistává nebo startuje nějaké letadlo)
a to se bavíme čistě o dráhovém systému LAX a nepočítáme okolní letiště a malou dopravu na LA

A přestože vojáci dokážou množství zvládnutých letadel trochu "zkomprimovat" různýma vychytávkama jako jsou starty ve formacích a podobně, tak máš nějaké fyzikální limity (např. úplav nebo kapacita pojezdového systému), které prostě neobejdeš a musíš respektovat.

Takže na ani na ETARu prostě KLAXovou špičku nepřekonáš, i kdyby se tam těch 170 letadel nějak fyzicky poskládalo. EDIT: Což se koukám možná fyzicky opravdu poskládá - pokud na to budou mít o dost víc času než tu hodinu.
Vallun píše:
MarkyParky píše: Ale není až tak velká mezi velkými hráči a spíš po nich sahají buďto menší operátoři a nebo především ú[plně jiné obory letectví, než je linková doprava, kde se jejich zkušenosti mnohem více uplatní...
Známý, který měl požadovanou typovku a průkaz leteckého instruktora,čekal na příjetí k ČSA dle než 4 roky, protože pokaždé dostal na jeho žádanou pozici přednost člověk, který měl za sebou kariéru vojenského pilota...
Však říkám, že menší operátoři ... ;o)
Vallun píše: nejsou, protože jakýkoliv pozemní radar si akorát koleduje o HARM...
Aha, to mě nenapadlo. Fair enough.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22592
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Studená válka

Příspěvek od Jerson »

Mám dojem, že použít civilních pilotů jako bojových limituje spíše fyzická náročnost - vojenští piloti musí vydržet mnohem větší přetížení - a morální předpoklady - zdaleka ne každý civilní pilot je schopen a ochoten na rozkaz zabíjet lidi, i když je přímo nevidí. oni to tedy nedokážou ani všichni vojenští piloti, ale to bych nechal stranou.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Studená válka

Příspěvek od Vallun »

Jerson - bylo by zajímavé srovnat, kolik % válečných letových hodin tvoří let/pilotování:
a) stíhačky/stíhacího bombardéru a pod. (fyzická a psychická náročnost)
b) (velkého) průzkumného či bombardovacího letadla (fyzická náročnost teoreticky srovnatelná s airlinerem, ale psychicky záhul)
c) dopravní lety, které se od těch civilních liší akorát tak trochu dramatičtějším místem přistání...

typnu si, že c) bude přes 50 %...ale podklady pro to nemám.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Studená válka

Příspěvek od MarkyParky »

Jerson: +1

A nejen přetížení. I míra tělesného komfortu za letu (teplota, tlak v kabině, kombinézy, masky a pod...) nebo např. délky letů nebo a povinné odpočinky budou znamenat vyšší fyzickou náročnost u té armády. A to i u té kategorie c) i když tam samozřejmě odlišnosti budou nejmenší.
Uživatelský avatar
sirien
Enfant terrible
Příspěvky: 8896
Registrován: 6. 6. 2004, 18:10
Kontaktovat uživatele:

Re: Studená válka

Příspěvek od sirien »

Jerson: Ono mačkat spoušť pro kulomet když zrovna míříš těsně vedle nepřátelského letadla se dělá snáz, než neodpálit raketu ve stihači který má monitorování letu, takže nevystřelit bylo kdysi snazší než dneska.
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.

Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Studená válka

Příspěvek od Vallun »

Jen ještě poznámka k těm skladům zbraní u soukromých firem. V 80. letech tomu tak fakt nebylo, tyhle sklady se z většiny naplnily právě po konci studené války tím, co jim prodaly vlády jako nepotřebné. Navíc i právně byl velkoobchod se zbraněmi omezen.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18505
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Re: Studená válka

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

Vallun píše:York - letadlovky nech zcela stranou, to je práce pro elitu mezi piloty...a většina vojenských pilotů se k tomu ani nepřiblíží:)
Dobrá poznámka k těm letadlovkám - byla by otázka, jak dlouho by vydržely operativní, pokud by to sovětská protivzdušná obrana nějak úspěšněji sestřelovala. Jedna věc je cvičit vojenské piloty, druhá věc je cvičit námořní vojenské piloty... Celkově by asi k jejímu napadení byl nejpříhodnější moment, když se letka vrací z mise... pokud rozumím správně, tak za aktivních bojových podmínek na tom snad nikdo nikdy nepřistával...

Takže pokud máš za zadkem komouše v letadle, jiný komouš to kropí na tu letadlovku, takže spousta měkkých cílů, které ti ulehčují přistání (optická kontrola přistávacích prvků, atd.) nefunguje na 100 %, přistávací dráha vypadá jak dálnice D1 a do toho ještě domácí PVO kolem tebe zkouší sundat toho Rusáka za tvým zadkem, tak to bude asi docela dobrodružství, pokud na tom zrovna nejsi nejlépe s palivem.
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Studená válka

Příspěvek od Vallun »

Od druhé světové (s tryskáčema) určitě ne...i když u Vietnamu nebyla nouze o dramatické situace...
okud by to sovětská protivzdušná obrana nějak úspěšněji sestřelovala.
Je otázka, co by reálně uměla.
Takže pokud máš za zadkem komouše v letadle, jiný komouš to kropí na tu letadlovku,
nedovedu si představit situaci, že by se dostali tak blízko:

Tam by úřadoval Phalanx - z jeho hlediska je takový Suchoj velký, pomalý a neobratný cíl:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Odpovědět

Zpět na „Historie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů