Středověká vesnice

Diskuze o věcech více či méně historických. "Porazí rytíř samuraje?" "Přesekne katana ocel?", ale i "Církevní úpadek".

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3184
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od midewiwin » 9. 9. 2017, 16:50

Eleshar_Vermillion píše:
9. 9. 2017, 15:05
No taky je možné, že je třeba je dotyčná autorita z toho či onoho důvodu neevidovala, že.
Třeba že ta autorita byla najednou daleko slabší, než aby tu evidenci zvládla a dokázala inkasovat.
Čas neexistuje.

hanss
Příspěvky: 81
Registrován: 19. 12. 2015, 19:49

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od hanss » 12. 9. 2017, 13:43

Faskal píše:
9. 9. 2017, 13:10
Hlavně jsem chtěl poděkovat za ten Kolaps. Do oka mi to padlo několikrát, tak jsem si to asi definitivně umístil na seznam věcí k přečtení.
Je to dobré?
Nejlepší v češtině na dané téma. Kromě Vikingů (nejdelší kapitola) rozebírá i různé jiné případy (jihozápad USA, Maye, různé Polynésany, případy těsného vyhnutí se kolapsu - Japonsko, boží je srovnání důsledků ekologické politiky Dominikánské republiky (osvícený diktátor) a sousedního Haiti - kde neexistovala), nehledá "jediné univerzální vysvětlení" (jako Tainter, pche) ale uvažuje soubor různých faktorů v různých případech majících různou váhu..

Dobré jsou i jeho "Osudy lidských společností", o domestikaci zvířat a rostlin a důsledcích, proč domestikace proběhla zrovna tam kde proběhla a jak se šířila... hlavní teze "lidi zdomestikovali vše co šlo, ale na různých kontinentech a částech kontinentů měli drasticky jiný počet vhodných zvířat a rostlin proto měli i různé výsledky, od kterých se odvíjela chopnost lidských populací rozepnout se po světě".

hanss
Příspěvky: 81
Registrován: 19. 12. 2015, 19:49

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od hanss » 12. 9. 2017, 14:33

midewiwin píše:
9. 9. 2017, 14:00
Úžasná čísla.
Jo, historická demografie je plná úžasných čísel a čím dále od českého domova tím jsou překvapivější.
Úbytek poplatníků náhlý a kolosální. Byli vybiti, utekli jinam, stali se z nich vojáci?
Nárůst zřejmě pozvolný, ale taky kolosální. Je možné dostat se za 125 mírových let na zhruba 400% poválečného stavu? Asi ano.
Ten Nefedov udává 2 % ročně jako přírůstek kterého může dosáhnout předprůmyslová společnost v příznivých podmínkách (dostatek půdy, dobrá vláda, žádné zlomyslnosti klimatu a přírody). To znamená zdvojnásobení populace za 35 let.

Od každého trochu. Hladomor, vybití... neutekli (kam taky z Číny utéct), hodně vojáků je pořád jen malý díl populace. Vtip celé situace byl v tom, že předprůmyslová společnost je principiálně nestabilní - lidi se množí dokud je půda, s nedostatkem tohoto základního zdroje růst klesá (stoupá věk sňatku, klesá věk dožití, koncentrace pozemkového vlastnictví, lidi prchají z venkova do měst, kde platy pacholků klesají na pětinu ... naivnější historik píše o rozkvětu měst a kultury a zlatém věku) načež při náhodné neúrodě nastanou hladomory, povstání, rozpad státu, specificky čínští rolníci měli zvyk plošně vyvražďovat elity... militarizace společnosti ... a když se v následující generaci stát zas dá dohromady, zjistí že poplatníků přežilo jen pětina až polovina.
dotyčná autorita z toho či onoho důvodu neevidovala
Neevidence je častá výmluva historiků, proč před čísly strkat hlavu do písku, ale zrovna rok 627 byl několik let po válkách, a sčítání v dalších desetiletích ukazují plynulý vzestup s postupným zpomalováním přírůstku koncem století, žádné skoky v souvislosti s důslednou evidencí.

Imo neevidence je významná ani ne tak u těch nízkých čísel, kdy se stát zmátořil, ale u těch vysokých - kdy stát začínal kolabovat.

Někdy neevidence nestačí, jako když v Cambridge History of China vol. 6 dali celou stránku vysvětlování proč v provincii Šan-tung se za mongolské nadvlády napočítala třetina obyvatel proti stavu před mongolským dobytím; sčítání bylo až v hlubokém míru, tak se v záchvatu mongolofilie hledají jiné důvody (nepočítání Mongolů, vojáků, otroků atd.. hlavně nééé vyvražďování).

Neevidence ani jiné výmluvy nepomohou např. u kolapsu říše Chan ve 3. století.
viz tabulka v https://en.wikipedia.org/wiki/Three_Kingdoms#Economy

Roku 156: Čína říše Chan: 56 mil poplatníků + neevidovaní vojáci a aristokraté a úředníci a banditi, řekněme milión.
Pak malý růst, stabilizace, krize jak je výše popsána, desetiletí válek, roku 220 konec Chanů, v Číně "tři říše", desetiletí ještě války mezi nimi, nikoliv však uvnitř, a po dalších třiceti letech zotavování a míru máme --- 8 mil poplatníků.
Po dalších dvou desetiletích a sjednocení Číny v říši Ťin (ve dvou krátkých a snadných taženích) při sčítání, kde stát důsledně trval na započtení všech, máme --- 16 mil lidí.

PS. Od Nefedova a Korotajeva pochází i čísla pro Anglii. Za Viléma Dobyvatele necelé 2 mil (známo je přesné číslo protože Doomsday Book, jen si ho nepamatuji) roku 1300 cca 6 mil (imo možná mírně nadsazené), roku 1400 cca 2 mil. Přičemž pokles začal bezprostředně po roce 1300 a ten slavný mor přišel do společnosti na sestupu.

hanss
Příspěvky: 81
Registrován: 19. 12. 2015, 19:49

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od hanss » 12. 9. 2017, 14:44

Ješte k tématu "100K armáda" je velká. A úžasným číslům.

Zmáme zbojníky, že. Robin Hood a jeho tucet mužů a jedna žena, Jánošík...

Takhle https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A4ing ... %A1n%C3%AD
to vypadalo, když ve velké zemi utíkali lidi do hor zakladat osady zbojníků.

Čísla jsou na evropské poměry ohromná. Popisovaní zbojníci měli vojsko početnější než kterýkoliv soudobý evropský panovník.

Uživatelský avatar
Faskal
Příspěvky: 7074
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Laboratoř RNA Praha

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od Faskal » 12. 9. 2017, 22:05

Díky, tak jo, je to na seznamu. Tainterovy argumenty se ke mně z druhé ruky dostaly, ale, jak bych to řekl, nepřišly mi moc přesvědčivé.

...

F: "Jinak pohled na zpracování železa na (a pod) Pražském hradě od 9. století (tzn. od začátku) ukazuje, že to [zpracování železa] zas taková bída nebyla."

A: "nebyla, právě proto, že Roztoky.
Možná to je také jeden ze skrytých důvodů vzniku Prahy, krom toho, že tu je jeden z mála použitelných přechodů řeky."

Vskutku se mi zdá, že důvod vzniku Prahy by mohl být založit průmyslovou kolonii pro Roztoky a podobné, protože sídlišť/hradišť bylo v okolí řada. A Praha se brzy rozrostla, takže už na sklonku desátého století se zase produkce masivně stěhovala z Hradu.

Takový proces se zjevně opakoval mnohokrát, málokdo chce, aby mu někdo smrděl s tavením kovů pod nosem.

Pro srovnání tady je k nahlédnutí publikace
"Několik poznámek k výrobě železa a sídlištní hierarchii v prvních dvou stoletích n. l.
Some notes towards iron production and settlement hierarchy in the first two centuries AD
(Daniel Bursák, 2014)
snad bude fungovat odkaz

Studovat to zevrubně nebudu, ale pro zájemce studia vzestupu Roztok a okolí, tady je stav ve starší době římské. Pokud jde o železo, nalezly se nějaké pece na zpracování železa z tehdejší doby (i když jsou opatrní s datováním), ale izolované, žádné velké baterie.

Ve článku je nákres dvou různých míst, jednak osady s ojedinělými pecemi na zpracování železa (Mlékojedy u Mělníku), jednak hutnickou kolonii (Ořech, Praha západ).

Když to srovnám se Želechovicemi z hlubin raného středověku (8/9. století), dovolím si za sebe uzavřít dva problémy:
1) jakkoli všechno šlo ve srovnání s dobou Římskou do kytek, produkce železa je opravdu jedna z výjimek. Želechovice bych si dokonce troufl označit za krok vpřed. A těžký průmysl je cool, tak u mě dobrý.
2) je možné sledovat propojení primárních míst produkce železa a místa spotřeby, tedy obchod. Vesnice jednak nebyly autonomní proto, že nebyly nezávislé (ale to se opakuji), protože existuje právě ona závislost na železe, které někdo dodává, jednak se očekává jakási "autonomie plus", tedy, že vesnice bude živit někoho s delším klackem. Že už první literární doklady (11. století) na toto téma ukazují centrální plánování těch s delšími klacky, bylo pro mě jedno z nejzajímavějších výsledků této rešerše.

Nu, literatura k tomuto tématu je zdá se dost roztříštěná a je potřeba zmapovat spousta nalezišť a provést chemickou analýzu těch věcí, co se tam našly. Kdo to udělá? Kde na to vezmou peníze?

...

Nicméně aspoň týpci konečně dostali grant zpracovat DNA ostatků Přemyslovců. No, budu závistěvě sledovat vedlejší barák; už jsem si vzpomněl, co na tom raném středověku bylo zajímavé.
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: [AW] {PbP} Záporáci - Tharagavverug.

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4574
Registrován: 26. 9. 2006, 10:34

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od Resurrection » 13. 9. 2017, 13:32

Faskal píše:
12. 9. 2017, 22:05
Nicméně aspoň týpci konečně dostali grant zpracovat DNA ostatků Přemyslovců. No, budu závistěvě sledovat vedlejší barák; už jsem si vzpomněl, co na tom raném středověku bylo zajímavé.
Fakt? Docela by me zajimal vysledek. Se jeste zjisti, ze sv. Vaclav byl vskutecnosti zena a zila o 50 let driv a zabila ji mrtvice a ne dyka vskutecnosti neexistujiciho bratra Boleslava, coz se ukaze byt jeji vnuk, ktereho ani nezazila. :-)
Secrets are power.

Argonantus
.
Příspěvky: 15091
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od Argonantus » 13. 9. 2017, 13:55

PS. Od Nefedova a Korotajeva pochází i čísla pro Anglii. Za Viléma Dobyvatele necelé 2 mil (známo je přesné číslo protože Doomsday Book, jen si ho nepamatuji) roku 1300 cca 6 mil (imo možná mírně nadsazené), roku 1400 cca 2 mil. Přičemž pokles začal bezprostředně po roce 1300 a ten slavný mor přišel do společnosti na sestupu.
Tohle vypadá rozumně. Uvádí to dost na pravou míru představu Angličanů o svém vlastním významu ve středověku.
Čísla Francie bývají udávána troj i čtyřnásobná. Francie je ve středověku suverénně největší země, lidnatější, než Německo (i když tehdejší Německo má o dost větší plochu) a hlavně, lidnatější, než Rusko, které se začalo rozjíždět do velkých rozměrů někde až v 18. a 19. století.
Proti Číně to samozřejmě furt nestojí za řeč.

Souhlasím i s tou nestabilitou; za situací v raném středověku se mohou skrývat docela veliké propady a vzestupy populace, zejména v lokálních rozměrech.
Ani ne tak to oblíbené vyvražďování, ale hlavně ekonomické katastrofy a hladomory - pokud je obvyklý přebytek třeba 10% úrody, plus minus 20%, pak je jasné, že taková neúroda udělá problém snadno a rychle, pokud nejsou zorganizované zásoby.
A pak ty epidemie.
2/3 propad máme v té třicetileté válce a panuje jasná shoda, že počet fyzicky zabitých z bitev a jinde je v tom zdrcující menšina, Když se vojsko párkrát projede po poli před sklizní, nebo někdo pole zapálí, může tím pozabíjet víc lidí, než samotná bitva.
S Mongoly to nejspíš bylo to samé.

Jinak stran závislosti na železe tahle poučná storka:
https://zpravy.tiscali.cz/zadne-carove- ... ent-268847
popisuje něco podobného, co ti Vikingové v Grónsku a zřejmě i je plno jiných případů, o kterých se už nedozvíme.
Nedostatek železa paralyzuje civilizaci, ochromí její rozvoj, ale není s to sám o sobě lidi vyhubit.

EDIT:
Ještě si pročítám ta Hansova čísla, třeba
Šu Chan (221-263) který k roku 263 měl 1,082,000 lidí (rolníků a řemeslníků) v 280 000 domácnostech a na to 40 000 úředníků a 102 000 vojáků.
Mongolové podobně - něco přes 100k celkem.
Takže ani tady nebylo 100k maníků v jedné bitvě nic obvyklého, ale spíš velmi teoretické maximum.
S Římany to není o moc lepší - Wothan někde vypočítával římské legie s podobnými výsledky; a poslat je na jedno místo v jednu chvíli je jednak nerozumné, jednak technicky skoro nemožné.

A spíše to potvrzuje názor, že v evropském středověku je 100.000 vojáků najednou strašlivě hodně a spíš nereálné; lze o tom uvažovat u některých sporných případů.

Uživatelský avatar
Lorwyn
Příspěvky: 513
Registrován: 30. 8. 2011, 12:17
Bydliště: Krajina snů

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od Lorwyn » 13. 9. 2017, 18:37

Co křížové výpravy? (Myslím ty do Svaté země.) To je samozřejmě speciální situace jak hrom, ale pro fantasy napodobeniny zajímavá...
Ne, nezemřelo to, co věčně odpočívá,
a dlouhý věků běh i smrtí smrti bývá.

Argonantus
.
Příspěvky: 15091
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od Argonantus » 14. 9. 2017, 08:53

První křížovou někdo někde počítal a došel k 30.000 maníkům vojska šlechticů, což je drtivě méně, než se věřilo tradičně.
Lidová výprava mohla být zrovna ta bájná stotisícová výjimka, podle zpráv byla skutečně kolosální, nicméně se rozsypala ještě před Byzancí.
Všechny další výpravy byly podstatně menší. Třeba ta asi nejslavnější třetí s Richardem Lví Srdce je limitována už tím faktem, že přijela na lodích.

Někde jsem tu měl zemskou hotovost krále Jeruzalémského - pokud si to mlhavě vybavuju, pak asi 2000 rytířů na koních a 20.000 pěsáků, plus minus autobus. A to byla země extrémně militarizovaná a mocná, skoro trvale ve válce.

V té neděli u Bouvines má někde Georges Duby hotovost krále Filipa Augusta, tedy kolem roku 1214 - mám dojem, že 3000 rytířů. To je ta bájná největší evropská země. Počty v největších bitvách stoleté války nebyly moc odlišné - tisíce rytířů a desetitisíce pěšáků už je bitva jako hrom.
Naše asi největší bitva u Kressenbrunnu 1260 nevypadala jinak a Moravské pole bylo spíš menší, neb tam byl Přemysl v oslabené verzi.
U řady bitev se spíš zdá, že byly podstatně menší - řádově stovky lidí. V situaci raného středověku to může být vnímáno jako veliké vojsko. To se týká třeba Brůdku nebo Chlumce a Vysoké.

hanss
Příspěvky: 81
Registrován: 19. 12. 2015, 19:49

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od hanss » 17. 9. 2017, 13:53

Argonantus píše:
13. 9. 2017, 13:55
Souhlasím i s tou nestabilitou; za situací v raném středověku se mohou skrývat docela veliké propady a vzestupy populace, zejména v lokálních rozměrech.
Ani ne tak to oblíbené vyvražďování, ale hlavně ekonomické katastrofy a hladomory - pokud je obvyklý přebytek třeba 10% úrody, plus minus 20%, p
Tady pozor. Zdá se mi, že mluvíš o nestabilitě v rámci roků (letos úroda x loni neúroda), ta byla vždy. Ti historikové mluvi o cyklickém vývoji populace (+mezd a všecho ekonomického) celých států a kontinentů v řádu století (ten růst Anglie od pol 11. století do konce 13. pak století pokles, pak pomalý růst). Přitom v růstové fázi, když bylo půdy hodně a lidí málo, byly solidní přebytky a neúroda nebývala problém, kdežto, když lidí bylo hodně a i dobrých letech snědli celou úrodu, tak ve špatných letech zle hladověli.

Ta čísla jsou zpravidla pro celou Anglii, resp celou Čínu, regionálně mohla být situace ještě horší (či lepší).

A ano, vyvražďování je až několikáté v řadě.
Ještě si pročítám ta Hansova čísla, třeba
Šu Chan (221-263) který k roku 263 měl 1,082,000 lidí (rolníků a řemeslníků) v 280 000 domácnostech a na to 40 000 úředníků a 102 000 vojáků.
Mongolové podobně - něco přes 100k celkem.
Takže ani tady nebylo 100k maníků v jedné bitvě nic obvyklého, ale spíš velmi teoretické maximum.
Šu Chan byl na jedné straně brutálně zmilitarizovaný, na druhé straně zabíral jen jednu čínskou provincii (S'-čchuan). Větší státy (půl Číny, celá Čína) měly řádově větší armády.

U celočínských států bylo 100k maníků ne moc silná posádka hlavního města a cca 500k maníků pohraniční oddíly (řekněme Chanové 2.st. př.n.l.-2.st, Ťinové 3. st., nebo Tchangové 7-9 st.). Mingové v 14-17. století měli 1 (na začátku) až 4 mil (na konci) vojáků... V zásadních bitvách čínské historie mohla mít jedna strana i přes půl milionu vojáků. Takových bitev vidím povícero v seznamu na https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_C ... nd_battles (ale co si tak pamatuji, tak pokud na ty půlmilionové armády - obvykle čerstvě zmobilizovanou pěchotu - najela profijízda, rozbila je na kaši i když jí bylo 10x méně.
S Římany to není o moc lepší - Wothan někde vypočítával římské legie s podobnými výsledky; a poslat je na jedno místo v jednu chvíli je jednak nerozumné, jednak technicky skoro nemožné.
Tuším, že podle Notitia Dignitatum se tabulkový stav odhaduje na 400 tisíc, reálně mnohem méně.
A spíše to potvrzuje názor, že v evropském středověku je 100.000 vojáků najednou strašlivě hodně a spíš nereálné; lze o tom uvažovat u některých sporných případů.
Tady souhlas.

hanss
Příspěvky: 81
Registrován: 19. 12. 2015, 19:49

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od hanss » 17. 9. 2017, 14:18

vesnice a velikost armád...

třeba jedno rolnické povstání: https://cs.wikipedia.org/wiki/Povst%C3% ... C4%8Dchiho

jižní Čína, Fu-ťien, začátel 15. století: přelidnění, ilegální těžba stříbra, úřady zorganizovaly místní domobranu - rozdělily rolníky a řemeslníky do "desítek a stovek" + ve vsích vystavěli zbrojnice + do kterých dodaly zbraně. Po pár letech se našli vůdci, kteří se postavili do čela nájemců půdy proti velkostatkářům (a úřadům) a systém domobrany využili k mobilizaci do vojska. Historik píše "Síla vojska rebelů dosáhla několika set tisíc mužů" Statkáři na jimi ovládaném území udělali totéž, síla jejich vojska byla menší avšak značná, zemědělské práce se začaly hroutit, ... situaci vyřešila "více než padesátitisícová vládní armáda".

Čili zmobilizovat 100K+ rolníků do vojska nebyl problém dokonce ani v rozměru malé, několikamilionové, provincie. Problém byla jejich bojeschopnost proti profíkům s děly (resp. ve starší době obrněné jízdě).

Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 13487
Registrován: 18. 6. 2003, 20:31
Bydliště: Praha

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od Eleshar_Vermillion » 18. 9. 2017, 11:37

Tak lidové povstání už je trochu něco jiného... rolnické bouře byly i v Evropě a taky to bývaly dost divoké a masové záležitosti, ale těžko to považovat za to, čemu tady říkáme vojsko (tj. lidi vyčleněné mimo standardní pracovní proces). Druhá věc je, k jak velkým střetům reálně docházelo... v Číně třeba vycházejí úžasná čísla, ale to je do značné míry jen proto, že to je území zhruba 2x velké jako uvažovaná Evropa, jen nesrovnatelně jednotnější. Pokud bychom uvažovali tehdejší středověkou Evropu jako celek, tak čísla nejspíš vyjdou řádově stejně.
Mimochodem co jsem četl o čínských pramenech, tak se v některých chovaly úplně stejně jako ty evropské, tj. velmi rády přeháněly, protože si tamější vládní orgány velmi dobře uvědomovaly smysl propagandy, takže se čísla taky dost přeháněla.
\\[T]// PRAISE THE SUN! \\[T]//

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 23903
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od Vallun » 4. 10. 2017, 15:01

Mimochod minulý měsíc byl na Lanškrounsku učiněn hodně zajímavý objev z oblasti stavitelství pozdního stredověku. Další info dodám, až to bude možné...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15091
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od Argonantus » 3. 7. 2018, 16:01

Abych nemnožil témata - ještě stran ohledně Yorkovy úvahy o dubovém stolu, který je k vidění v kdejaké fantasy.

Pravil jsem, že dubový stůl je takový bytelný a solidní.

je zajímavé, že o středověkém nábytku toho víme dost málo, protože se prostě moc nedochoval. Když tak nějaký parádní kus, ze kterého moc nelze usuzovat na vybavení běžné chalupy (TM). Například stůl z doby románské se nedochoval vůbec žádný.
Otázka, je, co to znamená.

V Argonantově středověku 12. století bude stůl zřejmě spíš vychytávka, ne moc vzácná, ale přece jen ne nutná součást výbavy, protože nejčasnější prokázaný nábytek je spousta různých beden a truhel, přesně jako v nějaké RPG hře. Do beden se nejen strkají věci, ale taky se na nich sedí a taky stoluje, když máte vhodnou výšku a rozměry.

Stůl samozřejmě vyrobit uměli, ale je důležité si uvědomit, že tehdy převažovaly sekery nad pilami, a potažmo trámy a trámky nad prkny. Takže deska bude často taková skautská, trámky k sobě spojené svlakem, a lišit se to hlavně bude mírou zpracování materiálu. Sedlákovi stačí ty otesané trámky s přibližnou rovinou (přesně ve stylu tesaných trámů roubené chalupy), bohatý měšťan nebo šlechtic si to nechá vyhladit hoblíkem do perfektní roviny, a případně se kolem ještě vyřezají parádičky a vychytávky.
To už pak nebude stůl, ale docela drahý artefakt.

Totéž židle - v nouzi lze sedět na bedně, jinak průměrný sedlák zálesák spáchá sekerou lavici z těch trámků, židle už je trochu frajeřina, a pak to opět sahá k různým zdopbeným trůnům.

A teď ten materiál. York použil slovo "masivní" - tomu by asi ve středověku vůbec nerozuměli, protože jiné než masivní dřevo skrz neznali. Laťovka, dýha a jiné podvody pocházejí z dob průmyslové revoluce a nedostatku dřeva.
Stejně tak je logické vzít jako materiál to, co je nejblíž, a to rozhodně není smrk, opět výraz průmyslové revoluce, ale v nížině habry a duby, trochu výš buky, a možná i jasany, javory, olše, sem tam nějaký ovocnáč, hlavně hruška a třešeň.

Trochu problém je s hruškou a habrem, neb rostou s oblibou do vrtule -zase se z nich dělají bezva násady, koule a jiné kompaktní věci - ale jinak je to většinou dost jedno, tvrdé a bytelné je to stejně.

Takže - obyčejný středověký stůl, pakliže něco takového existovalo a nebzlo to drahé už z podstaty věci - byl zrovna nejspíš dubový.

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3184
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Středověká vesnice

Příspěvek od midewiwin » 4. 7. 2018, 16:53

Hlavním prostorem středověkého vesnického domu byla jizba. Dlouho do pozdního středověku to byla kuřná jizba - z otevřeného ohniště byl kouř odváděn otvorem ve stěně.
Neumím si představit, že by v takové jizbě byl stabilně umístěn stůl. Moc místa tu totiž nebylo.
Zvlášť v zimě se tu vykonávala většina řemeslných prací, protože jinde nebylo teplo. Běžně se nejspíš jedlo vsedě na lavicích, které stály u zdí. Na nich se i spalo. Stůl se možná při slavnostnějších příležitostech sestavoval z prken na podpěrách, podobně jako při hradních hodokvasech.
Čas neexistuje.

Odpovědět

Zpět na „Historie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host