Najděte si chybu - Prometheani: Stvoření

Vampire, Werewolf, Mage a jiné překlady ze Světa temnoty, starého i nového.

Moderátor: smrq

Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9046
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Najděte si chybu - Prometheani: Stvoření

Příspěvek od Faskal »

Tak jsem se částečně z důvodů propagandy této hry, částečně pro radost, pustil do přeložení úvodní povídky prométheanů... No posuďte sami, jak jsem strávil dva dny.
Jenom tady prosím nediskutujte věci, které jsou zjevně problémem překladového klíče... který tak nějak... není... Třeba si na to založte topic.

Byl bych moc rád, kdybyste se mi podívali na chyby a tak...
Děkuji
F
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9046
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Příspěvek od Faskal »

Promethean: the Created
Prolog – Tygr a beránek

První den
Agnes Gray: Takže, jak se vede Marii, Briane? A co ty?
Šerif Brian Tieny: No, nějakou dobu na tom byla vyloženě hrozně... Tedy, stále je to špatné. Jak víš, už rok se snažíme vyrovnat s tou autobusovou nehodou, která by sama o sobě stačila, a teď tohle. Ten proklatý oheň stále hoří, i když podle toho, co tvrdili, už měl vyhasnout před pěti lety. Někdy si říkám, že se prostě sbalíme a odstěhujeme se, jak to udělali druzí. Myslím, že...
AG: To nic, Briane. Měl by sis trochu vydechnout. Vyspal ses včera aspoň trochu?
BT: Jsem v pořádku. Děkuji, doktorko. Můžeme začít?
AG: Ano, už nahrávám
BT: Počkej, donesu ti židli. Promiň, není zrovna pohodlná, ale lepší nemáme.
AG: Jsou tahle omezení skutečně nutná?
BT: Víš, doktorko, včera během zatýkání ten chlap zlomil ruku kolegovi. Jsi si jistá, že si s ním nemůžeš promluvit, dokud je v cele? Byl bych mnohem radši, kdyby byly mezi tebou a jím byla mříž.
AG: Takhle nepracuji, a ty to víš. Kde mám tužku? Teď moc agresivně nevypadá. Od zadržení nepromluvil ani slovo?
BT: Ani pípnutí a není to tím, že bychom se my nesnažili. Budu sedět tady, kdyby se objevily problémy.
AG: Netuším, jak by někdo v želízkách mohl dělat problémy. Tuším, že nemá smysl žádat tě, abys počkal venku...
BT: Ne, madam.
AG: Tak dobře, pustíme se do toho.
AG: Začátek interview.
AG: Jmenuji se Agnes Gray, pane. Jsem psycholožka. Chtěla bych vám položit několik otázek. Slyšíte mě? Rozumíte, co říkám?
AG: V pořádku, pokud vám teď není moc do řeči, nevadí. Jen mi prosím dejte nějaké znamení, že vnímáte a chápete, co říkám. Stačilo by, kdybyste jen zvedl ruku nebo prst. Nebo kdybyste-
BT: Bože! Ty jeho oči...
AG: Briane!
BT: Promiň, už jsem zticha.
AG: Děkuji, pane, to je v pořádku. Cením si toho. Komunikace očima je důležitá. Teď bych se vás chtěla zeptat na několik otázek. Může být?
Verney: Říkejte mi Verney, pokud m-m-musíte.
AG: Aha, vy jste... aha. Dobrá. Mám vám tak říkat, protože je to vaše pravé jméno?


And what shoulder, and what art,
Could twist the sinews of thy heart?
And when thy heart began to beat,
What dread hand? and what dread feet?
-William Blake, „The Tyger“


Jaký důvtip, jaký um
upnul šlachy ke svalům?
Když začalo tvé srdce bít,
kdo nebál se je uchopit?
William Blake, Tygr;
překlad Jakub Valenta

V: N-n-nemám pravé jméno.
AG: Aha. Dobře tedy, pane Verney. Víte, kde jste? A proč tady jste?
V: Kdo jste říkala, že jste?
AG: Jsem Agnes Gray, psycholožka.
V: Jste tady, protože mají pochyby o mém zdravém rozumu, je to pravda?
AG: Vybavujete si, proč jste byl včera v noci zadržen?
V: Radši pře-pře-přebývám v místech, kam člověk ne-nemůže. Nebo ne-nechce.
AG: Vybavujete si, proč jste byl včera v noci zadržen?
V: Ano. Ta š-š-ško-školka... Takové k-k-klidné místo, dokonce i za b-bouře. Byla škoda, rušit je v jejich spánku.
BT: Ty zkurvysyne!
AG: Briane...
BT: Doktorko, myslím, že jsme slyšeli dost.
AG: Tohle je moje práce, Briane. A teď prosím...
BT:... Dobře.
AG: Víte, ve kterém jste městě, pane Verney? Ve kterém státě?
V: Nemůžeme to přeskočit? Nudí mě to.
AG: Nemusíte mluvit, pokud nechcete. Tohle je jen předběžné interview. Zítra vás přesunou do jiné věznice a tam na to budou další lidi. A také, pokud byste chtěl raději právního zástupce -
V: Dost. Budu s vámi h-hrát tuhle tu h-hru. Ano, jsem ve věznici v Appletown v Pensylvánii, ve stínu Bledé hory, p-proslavené svými bohatými zásobami uhlí, přesněji slavná do té doby, než byl před padesáti lety uzavřen poslední d-důl. Podle toho, co jsem slyšel. A teď uhelné žíly h-hluboko v zemi hoří a otravují okolí, kdysi neprostupné bory, javorové lesy a vavřínové houštiny. Byla jste n-někdy v ulicích na západě města? Kam se pomalé prsty ohně, jež hoří v dole, nakonec doplazily těsně pod povrch. Viděla jste ty mrtvé stromy, odumřelé od kořenů? Viděla jste bublající asfalt, dým plný síry pronikající skrz praskliny v chodníku? Já ano. Znám tohle město dobře. Jeho ulice, i jeho obyvatele. Oni mne přesto neznají. Bylo mým vězením po mnoho let.
AG: Tady čtu, že jste obýval ten opuštěný kostel na západní straně města. Chrám Svatého ducha. Jak dlouho jste tam žil?
V: Sídlím jsem v té prokleté čtvrti už deset let. Řízením osudu jsem se tam setkal s andělem a naše plány právě vrcholí. Nemůžu ale říct, že mi to místo bude chybět...
AG: Kostel... Ta část města je v podstatě neobyvatelná. Je přímo nad nejžhavější částí ohně. Divím se, že jsem tam vydržel tak dlouho. Nebál jste se, že by se budova mohla zřítit? Měl jste tušení, kolik je tam oxidu uhelnatého?
V: Zkontroloval jsem vše důsledně a pro mé potřeby to postačilo. A já nemohu uniknout před o-ohněm, či jeho následky. To já jsem všechno zavinil. Byl zrozen z m-mého hněvu a živen byl mým utrpením. Ale to není podstatné. Pustošení nějakého druhu, buď tohoto, či nějakého jiného, mě vždy pro-provázelo. Už jsem si na t-to zvykl.
AG: Jestli to dobře chápu, pak vy říkáte, že podzemní oheň, který v této oblasti hoří poslední desetiletí je vaše vina? Proč si to myslíte?
V: Byl jsem dole v š-šachtách. Vstoupil jsem tam před deseti lety. O-oheň není můj přítel, ale když jej potřebuji, je mým n-nástrojem
AG: Pane Verney, můžete mi říct, co jste dělal na hřbitově, když jste byl zadržen?
V: Na něco jsem če-čekal. Na věc, jež nenávidím ze všeho ne-nejvíc. Řekněte mi, doktorko, máte děti?
AG: Nejsme tady, abychom mluvili o mně, pane Verney. Řekl byste mi, co je dnes za den? Jaké je datum?
V: Dnes je pondělí, d-doktorko. Sedmnáctého.
AG: Nechtěl byste, abych někomu zavolala? Nějakému příbuznému, říct mu, že jste zde?
V: Vy nejste z tohoto města, že ne, doktorko? Neviděl jsem vás už někdy dříve? Neznám vás náhodou?
AG: Nežiji v Appletown, pane Verney. Jsem si jistá, že bych si vás pamatovala, kdybychom se někdy potkali.
V: Ale já možná ne. Moje paměť mne občas klame. Někdy se sám sebe ptám, jestli jsem s-skutečně ten, kdo si myslím, že jsem. Jestli nejsem jen jeden z jeho odporných, oklamaných potomků.
AG: Jak často míváte výpadky paměti, pane Verney?
V: Nejsme dokončená stvoření, jsme jen zpola hotovi.
AG: Promiňte... To je nějaký citát?
V: Četla jste někdy Moderního Prométhea o-od Mary Wollstonecraft Shelleyové?
AG: To je kniha? Nemůžu říct, že bych to někdy četla. Měla bych?
V: Možná to shled-dáte zajímavým. Řekne vám, i když m-možná trochu nepřesně, kdo vla-vla-vlastně jsem.
AG: A to proč? Věříte, že kniha obsahuje nějaké zmínky o...
V: Byl odnesen vlnami a ztracen v temnotě a dálce. To je vše, doktorko. Víc vám neřeknu. Nashledanou.
AG: Pane Verney... pane Verney, víte, nemůžu vás nutit do rozhovoru, ale myslím, že by vám pomohlo, kdybyste mi řekl víc o...
AG: ...
AG: Dobře. Pokud byste změnil názor, budu ve městě až do zítřka.
BT:[neslyšně] – vám dveře.
AG: Dík.
AG: No ne, vlasy mám úplně zježené statickou elektřinou.
BT: Poslouchej, Aggie, je tady spousta lidí, kteří jsou ochotni lynčovat toho hnusného bastarda za to, co provedl. A kdybych nebyl policista, tak bych je vedl. Řekni mi, že nechceš té zrůdě dosvědčit šílenství, nebo tak něco.
AG: Briane, to nezáleží na mně. Soudce Carter dostane mé hlášení v pět. Víš, že ten chlap může trpět bludy, nebo si třeba vymýšlet. To nechám na posouzení někomu jinému. Je ostražitý, zodpovědný a je si vědom svého okolí. Hodlám pokračovat a doporučit vám dát ho do vazby.
BT: Všem se uleví, až se ho zbavíme. Kdy hodláš jet domů? Hlásí další bouře.
AG: Zůstávám na noc v B&B.
AG: Sakra, zapomněla jsem to vypnout, vždy-

První noc
AG: Mmmm... Jsou... eh... sakra... Jsou tři ráno. Právě jsem měla divný sen. Sny se mi nikdy nezdají. Musím to nahrát, než to zapomenu. Stála jsem na něčem jako pole z mrtvé trávy. A vedle mě stála nějaká vysoká žena. Neviděla jsem jí do tváře. Měla oblečený nějaký závoj přes tvář, bílý závoj. Proklatě... Nemůžu si vzpomenout. Stáli jsme pod nějakým... velkým křížem, jen – jen Ježíš visel hlavou dolů – A pak ta žena... vztáhla ruce. Její pravá ruka zářila jako slunce, její levá se ztrácela v temnotě. Bože. Už musím jít spát. Je moc brzo, než abych volala dětem. Udělám to hned zítra jako první věc. Musím zjistit, jestli Billyho ještě stále šikanují. Ti malí školní smradi, zakroutím jim krkem, jestli nenechají mé děti na pokoji. No, to by bylo skvělé. „Večerní zprávy: Osamělá matka zešílela a začala vraždit, její adoptované dítě je už zase bez matky...“ Bože, já jsem pitomá.... Je ta žena – moje matka? Přála bych si vidět její obličej. Možná bych si pak vzpomněla... Dobře. Možná, že prolistuji znovu tu Verneyho knihu. Kde jsem to jen...

Druhý den
AG: Jsi v pořádku Briane? Vypadáš skutečně vystresovaně. Mám o tebe starosti.
B: Prostě začněme, doktorko. Vůbec si mne nemusíte všímat.
AG: Nějak nechápu, jak to, že jsem zase tady. Včera jsem totiž odevzdala to doporučení. Proč mě zavolali zpět? Ještě, že sousedi chvíli pohlídají moje děti. Chybí mi, i když je to jen jediný den. Á sakra, promiň Briane. Jsem kráva.
B: Neomlouvej se.
AG: Dobrá, můžeme se zase pustit do práce. Jen nechápu její smysl.
B: Soudce Carter říkal-
AG: Ano, vím. Já vím. Volal mi za rozbřesku. Když chce víc informací, dostane víc informací. Víš, musím ti říct... jsem ráda, že se mnou při výslechu zůstáváš. Tím myslím, zprvu jsem to tak nechtěla, ale něco na tom chlapovi mne trochu znervózňuje. Vidím, že je připoutaný k podlaze řetězy; Je mi také jasné, že dokonce ani tak velký muž z nich nemůže uniknout, ale... No, jsem prostě ráda, že tady jsi.
B: Agiie, já... nedovolím, aby se cokoliv stalo. Slibuji.
AG: Tak pojďme dovnitř.
AG: Začátek interview.
AG: Jak jste se vyspal, pane Verney?
V: Jako obvykle, doktorko. Spím velmi málo.
AG: Jak se dnes cítíte?
V: Hýbám se, dýchám, myslím. To je vše, co potřebuji.
AG: Hm, ano. Zdá se mi, že dnes mluvíte lépe.
V: Ano. Předpokládám, že to ta poslední bouře. Takové počasí mne vždy zotaví.
AG: Byla to pořádná bouřka. Skvělé pozadí pro knihu, kterou jste zmiňoval včera, ne? Má i další titul, co
V: Ano. Mnohem známější.
AG: Frankenstein. Nevěděla jsem, že kniha je tak odlišná od filmu.
V: A četla jste ji, doktorko?
AG: Našla jsem ji v knihovně a trochu v ní listovala. Zajímalo mě, proč jste říkal, že ta kniha je o vás.
V: Řekl jsem, že vám napoví, kdo jsem.
AG: Ano, máte pravdu. A jste doktor, Viktor Frankenstein? Nebo bytost, kterou stvořil?
V: Hm, kniha tak podobná s mými vlastními zážitky, a přeci tak mylná v mnoha detailech. Domnívám se, že vím, kdo řekl madam Shelleyové můj příběh. Byla to ubohá žena. Přál jsem si ji po-potkat. Ona se také musela cítit velice osamělá. Ztratila matku, otce, děti, manžela. Ztotožňovala se s monstrem. Jsem si tím jist, jako někdo, kdo také žije samoten ve světě cizinců.
AG: Takže vy jste to monstrum z toho příběhu? Neměl jméno, a vy jste také včera říkal, že nemáte žádné pravé jméno.
V: Můj stvořitel mne nepojmenoval, to je pravda. F-fra-frankenstein je jeho jméno, ne mé. Víte, že to jméno bylo dříve spojováno s odvahou a hrdinstvím? S legendou o svatém Jiří drakobijci?
AG: No... Ale vyprávějte mi ještě o doktoru Frankensteinovi, kterého jste znal.
V: Dobrá. V knize je představen jako kultivovaný, vzdělaný muž znalý vědy. Ve skutečnosti to byl fanatik používající vědu, kouzla, chemii – cokoliv dokázal ovládnout – aby mohl zachytit bizarní představy a plány, jež se rodily v jeho mysli. Sužoval se hladem a únavou. Jeho ruce se třásly, pokud nedržely skalpel nebo pilku, jeho rty se chvěly, jak šeptal k bytostem, jež viděl jen on sám. Znalosti, které používal, ukradl. V jeho mozku byly plány a úvahy nepochopitelné lidským rozumem. A to ho spalovalo; byl tím stravován každým momentem svého bdění. Nějak pouhým okem tušil pyr (Pyros), a jeho mysl tím byla sežehnuta a pokřivena.
AG: ... Promiňte... pyros (Pyros) ?
V: Neuhasitelný oheň. Plamen bohů. Oživující síla (animus), která ve mne hoří dokonce i teď – ve mne i v celém mém r-rodě, a která slouží za životní energii bytostem, které vytvořil demiurg, jako byl můj hanebný stvo-stvořitel. Sami sebe nazýváme prométheani, (Prometheans) podle mýtického zloděje ohně. N-nosíme ten ukradený oheň v místě, kde by sídlila duše.
AG: Skutečně zajímavé. Žijí tedy i další, vám podobní? Bratři, sestry? Kolik vás ten, ten doktor, stvořil?
V: Můj stvořitel nakonec vytvořil jen mne. Ale několik dalších před ním se také takto r-rouhalo. A my jsme monstra, která plodí další monstra. Nic z toho jsem však nejdříve nevěděl. Své první měsíce života jsem strávil jako laboratorní krysa. Shelleyová tuto část vynechala. Zkoumal, jakou zv-zvládnu bolest, jak dlouho vydržím hladovět, jak snáším chlad, temno-temnotu. Jedno mučení se pr-prolínalo s druhým. Pak ale přišla chvíle, kdy jsem si uvědomil, že se mne můj stvořitel bojí. On byl s-slabý; já uvězněný, ale silný. Jednou se mne pokusil m-mučit elektřinou; namísto zni-zni-zničení mě elektrické napětí na-nasytilo. Ob-obnovilo. Dalo mi sílu se osvobodit. Kdybych ho tam jen tehdy zab-zabil. Chtěl jsem, ale něco za-zadrželo mou ruku. Nějaký podivný pocit, že vražda mého stvořitele by byla svatokrádež. Místo toho jsem utekl.
AG: Je mi líto, že jste byl tak zneužíván.
V: Zneužíván? To byl j-jen odlesk u-utrpení, které jsem prožíval poté, co jsem jej opustil. Jen p-pomalu jsem si uvědomoval, kdo jsem. Svítalo mi, že na světě není m-místa pro mne. To byl jeho pravý zločin, ten který volal po od-odplatě. Dal mi život, který je im-imi-imitací lid-lidského, který nemá nic společného s tím skutečným.
AG: A co ostatní, které jste zmiňoval? Říkal jste, že jsou zde i další, vám podobní.
V: Můj stvo-stvořitel byl jen poslední demiurg, jemuž se podařilo vložit pyr (Pyros) do lidské schránky. Možná, že jeho chirurgické postupy a použití elektřiny byla jen chab-chabá náhražka za metody ztracené před dávnými lety. Nevím. Existují další čtyři linie, o kterých vím; všechny původem z prastarých časů. Nepri (The Nepri) následují mýtus Osirise (Osiris), bo-boha, který zemřel a znovu povstal. Galateidy (The Galateid), vytvořené z překrásných mrtvých; ty vypráví řecký příběh o m-muži, který vytesal svou vysněnou ženu a pak ji oživil. Tammus (The Tammus) je mrtvola znovuzrozená v jílu a půdě, temně zrcadlící příběhy o golemech. A Ulgan (the Ulgan) začali jako tělo roztrhnuté vedví a znovu sestavené přízraky na příkaz temného šamana. První stvořitelé těchto linií jsou zapomenuti, ale každý prométhean (Promethean) dokáže vytvořit další svého druhu. Dříve, či později tak všichni činíme. Já sám jsem to už d-dokonce dělal... pří-příliš mnohokrát. Koneckonců, neštěstí rádo společnost. A je to dlouhá, dlouhá pouť (pilgrimade), než člověk dokončí Velké dílo. (Great Work)
AG: Velké dílo? (Great Work)
V: Jsme těla oživená alchymií. Máme stejný cíl, jako měli alchymisti. Ovšem ten je jen iluze. Já to pochopil. Už se o něj nesnažím.
AG: Nechápu.
V: Pak nikdy nemůžete pochopit mne.
AG: A co se vlastně stalo vašemu ot... hm... doktoru, který vás vytvořil?
V: Stačí, když řeknu, že jsem dostál své poms-pomsty. Nebyla ani rychlá, ani milosrdná.
AG: Vždy jste se mu chtěl pomstít?
V: Na samém poč-počátku ne. Pokud jsem někdy prožíval chvíle štěstí, tak to bylo tu noc, kdy jsem unikl z jeho síně hrůz. Šel jsem skrz les, poprve po týdnech jsem necítil bolest. Byl jsem volný. Chladivý noční vzduch mne ukli-uklidňoval. Žasl jsem nad vůní půlnočních květin, nad cvrčením hmyzu. Poprve v životě jsem uviděl hvě-hvězdy. Drobné jasné drahokamy na obloze... Myslel jsem, že se jich mohu dotknout. Natáhl jsem se a ony odstoupily do své pravé výšky. Smál jsem se. Když vyšel Měsíc, cítil jsem touhu si s ním povídat, ale mluvit bylo pro mne pří-příliš obtížné. Můj vlastní hlas mne naplňoval bolestí. Běžel jsem a běžel, až jsem nakonec únavou poklesl a padl do bezesného spánku.
Vzbudil jsem se za svítání na nějakém venkovském hřbitově. Slyšel jsem hla-hlasy; děsily mne, a já se skryl. Sledoval jsem z úkrytu za mrt-mrtvým stromem, jak se skupinka rolníků plačtivě sune kolem otevřené jámy v zemi. Z jejich slov jsem chápal dost na to, abych dostal strach. Když odešli, běžel jsem k nově vykopanému hrobu a za-začal vyhrabávat hlínu pouhýma rukama. Víte, myslel jsem, že někoho poh-poh-pohřbili zaživa – netušil jsem, jaký je rozdíl mezi ž-životem a smrtí. Rozbil jsem víko rakve a op-opřel si tu mrtvolu o hruď. Ch-choval jsem ji a šeptal jí do ucha špatně arti-arit-ti-kulovaná slova, abych ji ujistil, že... že všechno bu-bude v po-pořádku. V-vynesl jsem ji na s-s-sluneční světlo. Myslel jsem, že t-teplo a světlo ji může probudit. Držel jsem ji na klíně, houpal, hladil ji po vlasech. A tak mne n-našli, jak sedím mezi květinami a sv-sv-svíčkami. Dokážete si představit, co udělali. A to se pak opakovalo vždy znovu a znovu. Nevím proč mi t-t-trvalo tak dlouho, než jsem pochopil, že jsem ze své povahy nehodný lidské společnosti.
AG: Proč to říkáte? Tím myslím, jistě není překvapující, že ti lidé reagovali tak agresivně. Ale stranou té příhody, proč jste tak přesvědčen o tom, že z vás váš charakter dělá outsidera?
V: Neměl bych totiž vůbec žít, doktorko. My prométheani (Prometheans) bychom neměli existovat. Upřímně, sama to právě t-teď cítíte. Nepokoj, nepohodlí v mé přítomnosti. Ano? Je to odmítnutí na podvědomé úrovni. Říkáme tomu neklid (Disquiet) a je to důvod, proč nikdo z nás nikdy ne-nenajde pokoj mezi smrtelníky, které napodobujeme.
AG: A tento... neklid (Disquiet), jak to nazýváte... je to něco, co vás trápilo vždy? Myslíte, že to je příčina izolace od okolí, kterou jste popsal? To osamění, jež cítíte?
V: O samotě jsem nic neříkal. A není to jen kvů-kvůli neklidu (Disquiet). Samotná příroda nás odmítá. Po nějaké době přináší přítomnost takových, jako jsem já, nevyhnutelnou sm-smrt a rozklad v celém kraji. Proč myslíte, že krajina kolem je tak pustá a otrávená?
AG: Není to kvůli tomu ohni v dole?
V: Kdybych ten oheň nezapálil sám, když jsem sem přišel, neklid (Disquiet) by se projevil nějak jinak. Vypukl by mor, sucho, neviditelné znečištění. Na mechanismu nezáleží. Dokud jsem zde, zákony přírody jsou posunuty k destrukci, a zůstanou tak, dokud neodejdu.

Druhá noc
BT: Aggie, tady Brian... Tohle je možná moje jediná šance... Nevím, jestli posloucháš záznamy každou noc, či co, ale jestli není moc pozdě... zítra se nevracej, Aggie. Nevracej se. Odejdi z města. Nemluv s nikým. Nevolej ani mně, ani soudci Carterovi. Prostě odejdi a nevracej se. Pak možná... Je nebezpečný, Aggie. Nevím, co po tobě chce, ale je nebezpečný. Musíš se odsud držet dál. Prosím.
* * *
AG: Bože, už skoro svítá. Toto musím pořádně promyslet. Proč se mi ten čubčí syn tak dostává pod kůži? Jeho příběh... zneužívání otcem, zřeknutí se ho, somatické a senzorické poruchy. Distancování od vlastního těla. Myšlenka, že není skutečná osoba, a všichni to vědí. Je schizofrenik? Ta posedlost mrtvolami... Prožíval deziluzi zrovna tu noc, co ho zadrželi?
A co udělal s těmi těly?
Další sny dnes v noci, musím je zaznamenat. Ukřižování hlavou dolů – Žena s bílým závojem. Držela zářivou minci v jedné ruce a temnou ve druhé. Je to skutečně má matka? Není to někdo jiný, koho jsem znala, když jsem byla dítě? Proklatě, kdy si začnu vybavovat víc ze svého dětství? Měla bych zítra zavolat doktorce Garnerové, jestli to není nějaký druh průlomu do starších vzpomínek. Vlastně ne, až do konce měsíce je na dovolené... Sakra...
Možná bych si měla projít záznam ze dneška. Ne, radši ne... Musím se konečně trochu vyspat.

Třetí den:
AG: Byla bych ráda, kdybyste mi mohl říct, jak jste se dostal do Appletown.
V: Ano. Možná to sh-shledáte poučným, doktorko. Přišel jsem následuje svého protivníka. Toho, kterého nenávidím víc, než kohokoli jiného, jež z-zkřížil mou cestu. Dorazil jsem do Appletown rozhodnutý se konečně pomstít. Přes to, že jsem sestoupil až do dolů, nalezl jsem jen pasti. Ten, koho jsem hledal, však už odešel a hluboké chodby byly zaplněny pandorany (Pandorans) dychtícími po mase.
AG: Pan-... pandorany (Pandorans). To je slovo, které... Měla bych vědět, co znamená?
V: Potomstvo fluxu (Flux), divokého aspektu pyru (of Pyros). Ztělesněné hrůzy a chaosu. Výsledek neúspěchu nebo úmyslné zneužití Plamene bohů.(Divine Fire). Každý prométhean (Promethean), který se pokusí vytvořit nového, se vystavuje nebezpečí, že namísto dalšího prométheana (Promethean) vytvoří pandorany (Pandorans). Fragmenty n-nového těla. Údy plazící se jako ještěři, rozsekané vnitřnosti, jež se pomalu sunou pryč, hlava, kterou chapadla rychle u-unášejí do temnoty... Někteří dorostou do velkých, inteligentních, někdy dokonce i lidi připomínajících stvoření. Další zůstávají bizarní a primitivní zrůdy. V každém případě jednají bez soucitu. Ničí. Přetvořují. A krmí se.
AG: Krmí?
V: Dychtí po pyru (Pyros). Berou si jej od prométheanů, (Promethean) jak jen můžou. Když jsem se té noci pla-plahočil hloub a hloub tunely, slyšel jsem je probouzet se, jako červi prolézali stěnami. To má přítomnost, můj pyr (Pyros) je volala. Byli stvořeni mým protivníkem... Znali m-mě a já znal je. Hledal jsem menší chodby, kde by si navzájem překáželi. Ale ruce a paže a rozeklané jazyky mne dostihly skrz škvíry mezi kameny. Použil jsem každou proměnu (Transmutation), které jsem dosáhl, ale st-stále další a další přicházeli.
AG: Počkejte. Proměnu? (Transmutation). Co to je?
V: Alchymická operace. Ti, kteří se v sobě naučí ovládat Plamen bohů, (Divine Fire) jsou s-schopni mocných činů. Mohl bych vám ukázat něco tady a teď, jenže žhnoucí pyr (Pyros) by odhalil pr-pravou podobu mého těla. Viděla byste jizvy, stehy a mrtvolnou barvu. Bylo by to pro vás velice... zn-znepokojující. Proměny (Transmutations) jsou užitečné, i když vlastně jen od-odvádí od t-tak zvaného Velkého díla (Great Work).
AG: Velkého díla (Great Work). Temná mince ve světlou... Jako olovo ve zlato?
V: Doktorko? N-nechcete se mi svěřit? Červenáte se.
AG: Já... Vraťme se k tomu... hm.. Takže, byl jste v dole...
V: Vše ztichlo a horda se chystala k dalšímu útoku. Pozvedl jsem ruce a připravil se na obranu. V té chvíli jsem spatřil uhelný prach na svých dlaních a prstech. Začal jsem se smát.
Prostředek k jejich zničení byl všude kolem mne. Dovedl jsem zbylé pandorany (Pandorans) do rozlehlé, uhlím naplněné místnosti a všechno podpálil. Stvůry křičely j-jako děti, já je pozoroval. K-každou chvíli se některá vyplazila z plamenů, svíjela se a prosila u mých nohou. Já se smál a házel je zpět do ohně. Pomalu mi docházelo, že nad ohněm rychle ztrácím kontrolu, a za chvíli tam bude větší žár i víc kouře, než bych snesl. Takže...
V: ...
AG: Co?
V: Pak přišli o-oni... Andělé (The angels). Gashmallim (The gashmallim). Já... n-nedokáži o nich mluvit. O jejich... kráse.
AG: Mluvil jste o andělovi, který vám říkal, ať zůstanete v Appletown.
V: Ano. Jsou to andělé, nebo něco jiného? Nejsem si jistý. Pokud jsou tv-tvořeni něčím, pak jedině samotným pyrem (Pyros). Nedokáži říct, jestli to tehdy v d-dolech byla jedna nebo více bytostí. Kdyby měl o-oheň oči... kdyby měl tvář... toto bylo mé dr-druhé se-setkání s gashmallim (The gashmallim). Poprvé se mnou nechtěli hovořit.
Tentokrát mi ř-řekli... Nedokáži popsat jejich h-hlasy. Řekli mi, že někteří pandorané (Pandorans) unikli. Prohlásili, že je mým úkolem je všechny ulovit. Když to udělám, když tady zůstanu, dokud nebude poslední z nich zničen, budu od-od-odměněn. Jeden z mého – jak pravili – jeden z m-mého rodu se za mnou vrátí s vzácnými vědomostmi.
Když už jsem nedokázal déle snést to žhavé bílé světlo, utekl jsem s jejich slovy znějícími v mých uších. Z dálky jsem viděl rudou zář a kouř – plameny, které se blíží k povrchu. A já jsem se rozhodl zde zůstat a vykonat, co si gasmallim (the Gashmallim) přáli.
Od-odešel jsem do opuštěného kostela a upravil si jej pro své potřeby. R-rozdělil jsem svůj čas mezi město a umírající venkov. L-lovil jsem uniklé pandorany (Pandorans). Po chvíli několik z nich vstoupilo do uhelných žil a následujíce oheň se prohrabávali směrem k m-městu. Jejich počet jsem snížil na m-m-méně, než deset. A v-vloni se pak stala ta nehoda.
AG: Autobusová nehoda.
V: Ano. Š-š-školní autobus se sedmi dětmi. Řidič se spletl, zahnul na špatné křižovatce. C-cesta se propadla, autobus se zřítil do trhliny. Všechny děti zemřely, jejich drobné šíje byly zlomeny nárazem.
AG: A vy se cítíte zodpovědný i za toto?
V: Kdepak. Já ne. To spáchali pandorané (Pandorans). Po té, co byla v-vyproštěna těla jsem vešel do jámy. Ale všichni pandorané (Pandorans) zm-zmizeli. Stopa vychladla.
Trvalo mi r-rok, než jsem přišel na to, co se stalo – n-ne, že by další věci nerozptylovaly mou pozornost. Byla byste překvapena, kdybyste věděla o všech podivných věcech, které jsem p-potkal v okolí, doktorko. Bytosti, které sem byly přilákány důvody, jenž znají jen ony samy... Lidé ve městě by mi měli být vď-vděční, že za ně držím hlídku. A pak jsem si myslel, že jsem našel vodítko k místu úkrytu mého n-nepřítele. Ať je zatracena. Mýlil jsem se, ale přišel jsem na to až po d-dlouhé době.
AG: Počkejte. Ten „nepřítel“, kterého pořád zmiňujete. Zprvu jsem myslela, že jde o vašeho... stvořitele. Ale stále o něm mluvíte jako o „ní“.
V: Ano.
AG: Tak kdo to teda je?
V: O-omyl. Pandoran (a Pandoran). Její int-inteligence je skutečně neobvyklá, stejně tak jako její sebeuvědomění a nezávislost.
AG: Proč je váš úhlavní nepřítel zrovna tento... pandoran (Pandoran)...? Proč zrovna ona?
V: Už o n-ní nechci dál mluvit.
AG: Myslím, že chcete, pane Verney. Není tím důvodem, proč jste zde?
V: Dobře. Dobře tedy. Ř-říkal jsem vám, že jsem, stejně jako ostatní prométheané (Prometheans), zkoušel vytvořit další svého druhu. Musí to vypadat jako p-pošetilý, zrůdný čin vědomě uvést někoho dalšího do... mého stavu bytí. A také to tak c-cítím ve svých světlejších chvilkách. Ale touha p-po společnosti se stala nepřekonatelnou... a někteří dokonce věří, že akt stvoření musí být vykonán, máme-li se stát celými.
AG: Tak jste ji stvořil. Vy jste ji stvořil, a ona se obrátila proti vám.
V: Ano. Ale nebylo to, že by se proti mě jen obrátila. Byla mým p-prvním pokusem o stvoření. A já při tom zkla-zklamal. J-já... já selhal. Rozpoutal jsem síly fluxu (Flux) a o-ona p-přišla na s-svět j-jako pandoran (Pandoran). Jako vzácný typ, který zprvu vypadá n-normálně. Po několik dní jsem byl přesvědčen, že je dokonalá. Doufal jsem. Ona pak třetího dne... ona... ona svlekla svoji kůži.
AG: Cítím ve vašem hlase bolest, pane Verney. Muselo pro vás být těžké vidět, jak se proti vám vzepřelo vlastní dítě.
V: Ne. N-nebyla mé dítě.
AG: ...
AG: Aha. Aha, chápu. Byla –
V:Byl jsem stvořen jen r-rok před ní. Byl to rok vyhnanství a utrpení – rok rozpadu, odmítání, strádání, pronásledování. Stal jsem se psancem. In-instinkt mne vedl při tvoření tělesné sch-schránky, instinkt, několik knih a poznámek, jenž jsem vz-vzal doktoru. A-ale s-selhal jsem
V: Měla být mou nevěstou.
V: Toho dne, kdy mne opustila, vysála můj pyr (Pyros) a sledovala, jak se hr-hroutím, pak mi řekla, že ně-něžnost, kterou mi projevovala, byla jen přetvářka. Že jsem ji odpuzoval a dělalo se jí zle už od prvního pohledu na mě. Pak ze svého těla stáhla k-kůži a hodila mi její cáry k nohám. N-nechala si jen svou t-tvář. Je t-to jediná její část, která z-zůstala tak, jak jsem ji u-udělal. Tak k-k- ... tak překrásná tvář. V-vybral jsem ji z de-de-desítek mrtvol panen. Strávil jsem hodiny jeho přišíváním na místo. Pracoval jsem pomalu, aby mé neobratné prsty neudělaly jedinou chybu. A všichni pandorané (Pandorans), které stvoří, nesou někde na svém zdeformovaném těle její tvář. To je důvodem, víc než cokoliv jiného, proč j-je lovím. Ne, abych odčinil, co ona s-spáchala, ale abych viděl tu nádhernou tvář znovu a znovu.
V: ...
AG: Pane Verney, mohli bychom tady přestat. Nezdá se mi, že... Briane?
V: Před několika dny jsem na to konečně přišel. Došlo mi, kam zmizeli poslední pandorané (Pandorans) po té, co havaroval ten autobus. Čekal jsem na soumrak. Před západem slunce se ukázalo dobré znamení – bouře. Znal jsem j-jejich jména, jejich rodiny. Vždy jsem se snažil sledovat, co se ve m-městě děje. Do dvou do rána jsem vyhrabával dětské rakve a nosil je k sobě d-domů. Když p-práce skončila, vrátil jsem se na hřbitov čekat na vyplnění andělova slibu.
AG: Říkal jste, že v rakvích byli... pandorané (the Pandorans)?
V: Položil jsem těla sedmi malých chlapců a dívek na podlahu své pracovny. Jeden z nich byl váš s-syn, že šerife? Přiznávám, že když jsem řezal prvního, byl jsem ještě trochu na pochybách. Pracoval jsem nožem opatrně. Spící pandoran (dormant Pandoran) jde jen velice obtížně rozpoznat. Ale pak jsem ho našel, pevně vklíněného pod hrudní koš. Vyndal jsem ho a roztáhl jako pulce, červa velikosti kočky. Začal se p-pro-probouzet k životu, stále méně připomínal nádor a bral na sebe svou obvyklou podobu. Počkal jsem, až se na něm objeví tvář m-mé nevěsty a pak jej zabil.
To s-samé jsem provedl i ostatním. Už se probouzeli a obličej mé nevěsty na mě hleděl zpod dětských žeber. Zardousil jsem každou stvůru a odřezal jim obličeje, které pak ztvrdly na k-kámen. Na mrtvolnou masku z toho překrásného obličeje. Mám jich stovky z pandoranů (Pandorans), které jsem zabil v tomto městě a kolem něj, ukryty ve sklepení kostela. Visí v místnosti a za jejich očními důlky jsem zapálil svíčky.
AG: Briane, mohl bys prosím odemknout ty dveře?
BT: Já... Nemůžu... Promiň
AG: Ale-
V: Víte, jsem si jistý, že to byla má nevěsta, kdo řekl Shelleyové můj příběh. Je to její způsob, jak mi poslat zprávu. Obdivuji její lstivost, její talent pro symbolická vítězství...Jeden z jejích oblíbených postupů je pokřivit prométheana (Promethean) mé linie (Lineage)... potomka odděleného z jednoho z mých špatně vytvořených děl. Vyhledá jednoho z nich, dokud jsou n-nově stvoření, šeptá k nim a obrací je proti mě. Pokouší je divokým fluxem (Flux) a vede je k tomu, aby se stali centimány (Centimani).
V: ...
V: Doktorko? Seďte, dokončíme to.
AG: Ano, já... Promiňte. Co se děje? Říkal jste... sanctimony?
V: Centimáni (Centimani) – nejtemnější z rafinací (Refinement) – alchymistických stezek. Jediná, kterou nesleduji. Rafinace (Refinements) nás učí pracovat s proměnami (Transputations), pomáhají nám pochopit náš Vnitřní oheň (Inner Fire) a utrpení, jež přináší. Cenimani je rafinace fluxu (Centimani is the Refinement of Flux), pomocí které se dá pochopit, jak napodobit a ovládat pandoranské (Pandoran) hordy. Vypadá to jako dobrý nápad, aspoň d-do doby, než vám narostou nové genitálie do páru.
AG: Vaše nevěsta... Kdy jste ji viděl naposledy?
V: Hm? Kdy... Už je to skoro sto let. Tolik krve se ten den prolilo. Navedla jednoho z mých potomků, aby mne vylákal z úkrytu a přinutil celou vesnici bojovat proti mě. Když bylo po všem, ona s jejím prométheanským (Promethean) učněm dovlekli mé z-zbité tělo na kopec. Celá k-krajina byla tehdy kvůli její přítomnosti vyschlá a pustá. Pouhý troud z keřů a zakrslých, mrtvých stromů. Pověsili mé nehybné tělo za klouby...
AG: Byl to větrný mlýn. Ne kříž. Pověsili vás nahoru na polorozpadlý větrný mlýn.
V: Ano, přivázali mne k lopatce mlýnu. Říkal jsem to?
AG: Jak jste to přežil?
V: Utekli poté, co zažehli o-oheň u základů. Tušili, že plameny se rychle stanou nezvladatelné. Mé tělo bylo strnulé (torpid), ale u-uvědomoval jsem si, co se kolem děje. Viděl jsem, jak se na n-nebi stahují mračna. Příroda se asi násilím vzpírala mé p-přítomnosti. Jak přibývalo kouře, přemýšlel jsem, jestli déšť dorazí v čas. Ale stalo se něco jiného.
[tady mají páni od Whitewolfů chybu... v knize je to označené jako řeč té ženské... Pozn. F]
AG: Blesk
V: Když uhodil do mlýna, vše kolem se ozářilo jasnou fialovou barvou. V té chvíli jsem opět získal vládu n-nad tělem. Té noci jsem se v-vrátil do vesnice p-potrestat ty, co tam zůstali. Vrátil jsem se k první rafinaci (Refinement), kterou jsem kdy použil. Cín (Stannum). Rafinace utrpení, hněvu a odplaty (The Refinement of Torment, Fury and Vengeance). Stále ji používám. A nenadešel čas, doktorko, abyste odhodila tu přetvářku a začala žebrat, abych nevykonával odplatu?
AG: Počkejte... Briane... pomoc
BT: Nemůžu, Aggie. Má moji Marii. A soudcovu vnučku.
V: Ano. Když mne m-muži šerifa Tiernyho našli na h-hřbitově, něco mi říkalo, že bych měl jít s nimi. A když jste přišla, připadala jste mi p-povědomá. Zajímalo mne, jestli jste ta o-odměna od anděla. P-přišlo mi nejlepší pokračovat v rozehrané hře. Další noc jsem n-navštívil šerifa Tiernyho a soudce Cartera, abych v-vás z-zde udržel. A t-teď, konečně, s-si vzpomínám. To jste byla vy, tehdy u toho mlýna, že? S mou nevěstou? Poslala vás s-sem, aby jste vyzvídala, abyste jste ze mne vymámila mé plány. Víte, kde je. Potřebuji znát tu informaci.
AG: ...olovo... v... zlato...
V: Kde. Už n-nemusím předstírat, že mne ty patetické řetězy udrží. Ts...
___________
Děkuji Sirienovi za odbornou pomoc v oblasti psychologické terminologie
F
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Uživatelský avatar
ilgir
pěšák
Příspěvky: 10160
Registrován: 22. 1. 2007, 13:48
Bydliště: nejkrásnější město světa

Příspěvek od ilgir »

Proč mi to sem hodilo můj příspěvek dvakrát, to je mi záhadou... Kdyby aspoň byly oba stejné... :>:o/
Naposledy upravil(a) ilgir dne 7. 9. 2007, 23:25, celkem upraveno 7 x.
Uživatelský avatar
Raven
Příspěvky: 4217
Registrován: 6. 11. 2006, 07:40
Bydliště: Brumov

Příspěvek od Raven »

Tak jsem tu i s lopatičkou...

Jen pro začátek...
jak to udělali druzí.
ostatní / jiní
Ano, už nahrávám
A co třeba...
tečka
Jak víš
Počkej, donesu ti židli. Promiň...
Skutečně jí tyká?
Víš, doktorko
napadá mě spousta nemravností...
Pryč s tím!
Přece nemůže doktorce tykat...
Takhle nepracuji
orgie archaismů...
Co tam vstrčit půvabné u?
Ani pípnutí
že by roztomilý robůtek?
Ani nepípnull / ani hlásku
že bychom se my nesnažili
To MY tam tak významně mává...
Zanech propagandy - bez my
Budu sedět tady
A nikde jinde...
A nikomu svou lopatičku nepůjčím!
budu tu sedět
Ne, madam
finální důkaz...
"Make BDSM, not war, sister."
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9046
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Příspěvek od Faskal »

Vesměs jste se trefili do míst, se kterými jsem měl problémy.
Ilgir & Raven: připomínky beru...
s pípnutím (not a peek) byly problémy od počátku...

...Verney je takový divný týpek a snažil jsem se pojat jeho mluvu trochu archaičtěji

....že bychom se my nesnažili
Tady chci nechat důraz na to, že se oni snažili, leč on nespolupracoval... Neustále ty slova permutuji, ale nic z toho

...Má i další titul, co
tam přijde něco jako otazník. Může? Nebo vás vespolek napadá jiný výraz pro "hm?"
...Vykání/tykání mi dělalo těžkou hlavu taky.
Strážník s doktorkou si zcela jistě tykají... Jenže mám problém... jak se řekne česky "doc," abych nemusel užít odtažitého doktorka...
Zrůd a doktorka jsou na psychiatrickém sezení (šíří se fámy, že psychiatři si s pacienty tykají...), ale chovají se docela odtažitě, takže vykání... Ke konci je to divočejší, ale nechal jsem tam vykání až do konce

... nemůže doktorce tykat
Hm, Raven... Já už viděl věcí... Ale hlavně to vypadá, že se dost dobře znají...
...Takhle nepracuji
tady jsem se nechal unést... archaismus na nepravém místě....

(klidně další opravy dávejte pod edity, budu to sledovat)
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Uživatelský avatar
Raven
Příspěvky: 4217
Registrován: 6. 11. 2006, 07:40
Bydliště: Brumov

Příspěvek od Raven »

Víš, doktorko...

Tykání a vykání bys měl nějak vyřešit...
(mám sklouznost k nemravnostem, abych podnítila tvé usiilí...?)
:wink:
"Make BDSM, not war, sister."
Uživatelský avatar
ilgir
pěšák
Příspěvky: 10160
Registrován: 22. 1. 2007, 13:48
Bydliště: nejkrásnější město světa

Příspěvek od ilgir »

kdyby byly mezi tebou a jím byla mříž.

Diskutabilní (dále jen D): Ani pípnutí a není to tím, že bychom se my nesnažili
Co takhle "Ani pípnutí. A není to tím..."?

Chrám Svatého ducha.
Velké "D".

AG: Byla to pořádná bouřka. Skvělé pozadí pro knihu, kterou jste zmiňoval včera, ne? Má i další titul, co (tady něco chybí)
V: Ano. Mnohem známější.

D: V: Hm, kniha tak podobná s mými vlastními zážitky, a přeci tak mylná v mnoha detailech.
Bych tam dal "přece", ale těžko říct...

S legendou o svatém Jiří drakobijci?
"Jiřím Drakobijci"

D: Máme stejný cíl, jako měli alchymisti.
alchymisté. (?)

Pokračování příště. :wink:

A je to tu. :wink:

K tomu "že bychom se my nesnažili" - mně se to líbí. Čtenáře to trošinku lupne do očí, ale to přece vůbec nevadí. Přímá řeč nemusí být tak uhlazená. (Beztak ji máš, Faskale, uhlazenou až až.)

Přišel jsem následuje svého protivníka.
Já bych tam (před "svého") napsal čárku, je to přece jen tvar slovesa. Ale nejsem si jist. Eleshare...?

Přes to, že jsem sestoupil až do dolů, nalezl jsem jen pasti. Ten, koho jsem hledal, však už odešel a hluboké chodby byly zaplněny pandorany (Pandorans) dychtícími po mase.
Pokud jsem význam vět pochopil správně, to "však" se tam mlátí s tím "přes to".

Někteří dorostou do velkých, inteligentních, někdy dokonce i lidi připomínajících stvoření. Další zůstávají bizarní a primitivní zrůdy.
bizarními a primitivními zrůdami.

Bytosti, které sem byly přilákány důvody, jenž znají jen ony samy...

Tušili, že plameny se rychle stanou nezvladatelné.
Nezvladatelnými. Když se ti to nelíbí, tak "plameny brzy budou nezvladatelné"

že mě ty patetické řetězy udrží.
Že tam bylo "pathetic", co? :>;o) V tomhle významu se překládá jako "ubohé", tak bacha na to. :wink:
Uživatelský avatar
Raven
Příspěvky: 4217
Registrován: 6. 11. 2006, 07:40
Bydliště: Brumov

Příspěvek od Raven »

Já bych tam (před "svého") napsal čárku, je to přece jen tvar slovesa. Ale nejsem si jist. Eleshare...?
Hmm...
ne.

Možnost a)
Přišel jsem následuje svého protivníka.

Možnost b)
Přišel jsem, následuje svého protivníka.

přechodník se neodděluje závazně
Záleží jen na dobrých mravech autora...


2Faskal:
Vzhledem k tomu, že jsem nekonečně líná, opravím to přes Word a pošlu havrana
R
"Make BDSM, not war, sister."
Sosacek
Příspěvky: 25734
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Příspěvek od Sosacek »

Muzes to my nejak oznacit
"ze bychom se my nesnazili"
protoze kdyz si ctenar dosadi ze tv ty primy reci je na tom my duraz, tak to dava dostatecny smysl.
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9046
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Příspěvek od Faskal »

Zatím děkuji všem co přispěli, beru vaše komentáře na vědomí...
Počkám, co donese Raven (a docela se děsím, protože ta je schopna najít hromadu chyb i v rozumném díle, natož v "na-kolenném" překladě) a pak to dám do kopy najednou

"Záleží jen na dobrých mravech autora... "
Hmmma?

Mám za to, že pokud je to jednoslovné, tak se nepíše
když je toho víc (jako v mém případě) je do jisté míry slušnost to tam napsat, leč není to nutné...
Ovšem, nepletu-li se... Když jsem to tvořil, vycházel jsem právě z tohoto...
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 18507
Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
Bydliště: Praha

Příspěvek od Eleshar_Vermillion »

ilgir píše:Přišel jsem následuje svého protivníka.
Já bych tam (před "svého") napsal čárku, je to přece jen tvar slovesa. Ale nejsem si jist. Eleshare...?
Tvar slovesa ano. Sloveso... nikoliv. Je to přechodník. Přechodníkové konstrukce se mohou oddělovat čárkou. Ale to "svého přechodníka" je součást té protivníkové konstrukce, takže to samozřejmě oddělit čárkou možné není.
Pokud by tam někdo chtěl napsat čárku, tak spíš před to "následuje", tedy "Přišel jsem, následuje svého protivníka". Avšak mám vůbec k použití té přechodníkové konstrukce výhrady. Ne že by snad nebyla správná, ne že by zněla příliš archaicky, přechodníky mám rád. Nelíbí se mi ale, když přechodník nabývá tvaru shodného se třetí osobou.
Proč? Uznejme, že přechodník je už tvarem mírně periferním a mnozí s ním ani nemusejí být seznámeni, nejsouce dostatečně češtinářsky vzděláni, takže by mohlo dojít k záměně za třetí osobu, což pak ve výsledku nedává smysl.
ilgir píše:Tušili, že plameny se rychle stanou nezvladatelné.
Nezvladatelnými. Když se ti to nelíbí, tak "plameny brzy budou nezvladatelné"
Nominativ zde není chyba. Bohužel. Plně souhlasím s ilgirem a dal bych to do pádu sedmého.
raven píše:orgie archaismů...
Co tam vstrčit půvabné u?
"Nepracuji" není archaické, je to jen mírně knižní. Ale pravda, do mluvené řeči nebo jejího záznamu se to příliš nehodí. Je to poněkud prkenné.
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9046
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Příspěvek od Faskal »

Ha! Ha! (a ještě jednou vítězné) Ha!
Já jsem pochopil pointu!
Ten název není Tiger&Lamb náhodou... Ona je tam (v rohu...) vrazena ještě jedna báseň... Zkusím pohledat, jestli to už někdo nepřekládat, zběžný výlov byl neúspěšný

Little lamb,
who made thee?
Dost thou know
who made thee?
- William Blake, "The Lamb"

Taky jsem konečně dnes přečetl Frankensteina, tak spravím ty citace...
......................

Eleshare, on ten Verney je takový divný ogar, co po světě pobíhá skoro 400 let, tak nějaký archaismus unese... Ale dám na vaše připomínky (+ty, které pro mne chystá Raven) a proškrtám to...
Vyloženě chyba ale bude cpát takové věci té ženské... To jsem se skutečně nechal unést

Já tam pochybné tvary cpu kvůli své platonické lásce k podivným slovním obratům
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9046
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Příspěvek od Faskal »

Chytám roupy překládat si pro radost... Ale v první řadě mám na práci korektury...
Vidím odpor v tvých očích.
Přede mnou nic neskryješ
Vyděla jsem různé obdoby nenávisti v příliš mnoha tvářích.
Jsem až příliš dobře obeznámena s odmítnutím
Nejsem živá
Zatím ne
Nejsem živá tak, jako ty.
Uvnitř mě hoří oheň, který oživuje toto mrtvé tělo,
tyto nohy přešly celou zemi,
toto jsou ruce vraha
A má cesta má cíl
Ty mi nebudeš stát v cestě.
Toto jsou ruce vraha
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Uživatelský avatar
Raven
Příspěvky: 4217
Registrován: 6. 11. 2006, 07:40
Bydliště: Brumov

Příspěvek od Raven »

Vyděla
Večery s Lunou by se ti měly zakázat...
Má to následky. A strašlivé...
Jsem až příliš dobře obeznámena s odmítnutím
"Až příliš dobře znám odmítnutí"
Uvnitř mě hoří oheň, který oživuje toto mrtvé tělo,
"Uvnitř mého mrtvého těla hoří oheň, který je oživuje,"

Vidím odpor v tvých očích.
Přede mnou nic neskryješ, Igore...


(já ni, já...)
R
"Make BDSM, not war, sister."
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9046
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Příspěvek od Faskal »

Bvá! [to je takový ten děsivý výkřik]

Vyděla...

Nejen, že se mI zdají noční můry, v nIchž vystupuje nejmenovaný překladatel, už to tak vypadá, že má děsIvějšÍ následky...

Však děkuji, Raven, že aspoň ty zachováváš zdravý rozum... nebo snad... "a semblance of normality"?
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Zamčeno

Zpět na „Překlady World of Darkness“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti