[HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Zdejší PbP hraní RPG ve hře Chuubo.

Moderátor: MarkyParky

Zamčeno
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

[HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Kniha 2 - HoGlo se probouzí
Obrázek
Epická fantasy


Aktuální Kapitola: 04/ XP: 14
Odehraných žánrovek: 8
Zbývající HG Vůle: 5

Žánrové akce:
Obrázek Víra, věda, magie
Obrázek Rozhodná akce
Obrázek Hřích

Žánrové pravidlo:
"Zpátky! Zpátky!"
Během hry může HG upozornit hráče, že se odehráváním své žánrové akce chystají vystavit nějakému nebezpečí. A hráči pak mohou:
- Vzít svou akci zpět (ale pak není dost rozhodná, ne prověřuje hypotézu či není dost hříšná a není to žánrová akce)
- Přesto pokračovat (a pak se nebezpečí vystaví, a k tomu dostanou +1 bonusový EXP)
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Corneliu Pillat »

... v hlubinách M.D.P.D. ...

Poslední dobou jí vrtalo hlavou, zda objevila poklad, nebo skříňku z Pandory. A jestli udělala dobře, když pootevřela víko. A tohle teď má na stole - dvě stížnosti a jednu žádost o přeložení. Povzechla si. A teď aby se rozhodla. Usrkla sojakávu a pustila si to ještě jednou.
Záznam z tréningové haly píše: Nastoupená skupinka policistů - v plné pořádkové ústroji, jaká se v Majdeksu ani běžně nepoužívala. Policisté postávali v tréningové hale, pohov v plném proudu.
Na scénu přichází muž, který jako oni nevypadá - spíše jako nějaký odpadlík nebo cosplayer z akční hry.
"Co je to tady z mrdník, pizda?", vyštěkne a veškerý šum rázem jako když utne, "Co to je, banda školáků na exkurzi? Jonesová, co jsem říkal o vlasech? Co je to za módní kreaci? Stevensone, dopni si ten mundůr, než tě za něj pověsím do průvanu. A pizda, Jaworski, kde máš zbraň?"
"Vždyť máme cvičit sebeobranu, ne střelby...nechápu proč máme na sobě tohle a ne tepláky..."
"Když něco nechápeš, máš se zeptat předem nebo, pizda, udělat co se ti řekne!" zařve na něj z těsné blízkosti muž a pak sáhne k pasu jinému policistovi, vytáhne zbraň a namíří jí na Jaworského. Přecvakne pojistku.
Scéna zamrzne, ale není to pauza.
"Jak se budeš beze zbraně bránit tomuhle?", ucedí muž z jiné doby ledovým hlasem. Pak si odfrkne, zajistí zbraň a ledabyle jí hodí nejbližšímu policistovi. Ten jí opatrně podá zpátky kolegovi.
"Nevíte dne ani hodiny. Sloužit budete se zbraní, tak se na ní učte myslet i když jí zrovna nepoužíváte. Pořád."
Major se pousmála. Jako drsná lekce to zafungovalo, ale nebylo to už moc? Co kdyby mu ujel prst na spoušti? Je vůbec doopravdy psychicky způsobilý? Představoval hádanku, byl jiný a nezapadal. Nepředvídatelný - to bylo to slovo, které hledala. Posunula záznam dál.
Záznam z tréningové haly píše: Instruktor vyťuká příkaz na displeji holotabu a jedna z modulárních stěn místnosti se odsune a ukáže větší prostor, kde různé bloky a konstrukce jednoduchých geometrických tvarů vytvářejí překážky, plošiny a zábrany.
"Co to je?", zalapá po dechu jeden z policistů - a není sám, kdo si to zvědavě prohlíží.
"To je, mí drazí spoluprimáti, stará dobrá opičí dráha. To jste netušili, že je tady takové 'předpotopní' vybavení, co? No já taky ne, ale když jsem na to přišel...", ušklíbne se, "...tak toho náležitě využijeme."
"Ale moment, přihlásili jsme se na cvičení sebeobrany...", namítne Jonesová.
"Však jo. Tohle bude taková malá rozvcička."
"V tomhle?"
"Chcete příště těžký exosuit pro transorbitální výsadky?"
"Co?"
"Ale nic. A teď už, pizda, bez kcání - jedu jedu, koho uvidím flákat to, bude mi pak dělat figuranta!"
"Pizda, jen to ne!", vyhrkne Stevenson a rozběhne se jako první.
Sama nevěděla, že mají ve vybavení tréningové haly něco takového. Ale vybavovala si, že když nastupovala jako zelenáč, starší kolegové o něčem takovém vyprávěli. Ale už tehdy se podobné věci cvičily ve virtuální realitě. Překvapovalo jí, že i po generacích nepoužívání ty systémy stále sloužily a byly funkční. Co ještě dalšího MiDeks skrýval a lidé o tom ani nevěděli?
Corneliu byl zvědavý a často se na stanici zatoulal i tam, kde vlastně neměl nic na práci. Jako kdyby mu nestačilo to, co má a chtěl pořád něco víc. Měla by to zarazit a nebo podpořit? Váhala. Posunula záznam dál.
Záznam z tréningové haly píše: "Jedu, jedu! Jonesová, i želva se plazí rychlejc!", zvládá insturktor křičet na plazící se policistku - zatímco jí mnohem vyší rychlostí, zdánlivě bez námahy, dožene. "Boky, použij boky, představ si svíjící se užovku. Najdi si to."
Pak jí - a dva další policisty stejně bez námahy předplazí a vztyčí se na druhé straně překážky.
"A přes zeď, lezu, lezu...Stevensone, dáváš si bacha na zbraň?"
"Ano, pane!"
"Nevypadla ti jenom zázrakem, plandá ti holstr, upevni si to pořádně! Tak lezeme, lezeme!"
"Uf....proč musíme...eh..."
"Protože policajt má bejt, pizda, v kondici! Má jít příkladem. Do háje svatýho, vy jelimani jste asi to jediný, co v Majdeksu zůstalo z hrdý vojenský tradice, vy MUSÍTE jít příkladem! Matko, ty to vidíš...", odfrkne si, "Byly doby, kdy hrozby byly skutečný a ne jenom vymyšlený. Kdy se lidi báli o život a o budoucnost. Doby, kdy se Lidstvo muselo zvednout a vytáhnout si hlavu z kolektivní prdeldíry. A začít makat. A vy musíte udělat to samý, jestli máte být co k čemu. Dřív nebyla žádná zahnojená umělá inteligence, co udělá všechno za vás. Máme rozum a duši, ale aby nezakrněly, musí potkávat výzvy a nesnáze. Tohle rozmazlování a....degenerace došly už moc daleko, tak se seberte! Lidstvo musí vpřed, tak začněte u sebe, lenochodi. Per aspera ad astra! Tak pohyb, pohyb, pizda! Policajti honí lumpy, tak na to musíte mít! Schválně - když mě někdo chytí, dám pět minut pauzu!"
Na ta slova se rozeběhne a přeskočí první překážku.
Polovina policistů padá únavou, ta druhá přidá a vrhne se za ním.
Tohle už si pamatovala sama, protože někdy v té době se na tréning přišla podívat osobně. Objev staronové funkce tréningové haly vzbudil rozruch. Stála za sklem, ale Corneliu Pilat stejně vycítil její přítomnost a věnoval jí dlouhý, zamyšlený pohled. Přesto, styl tréningu se nijak nezměnil, ba, možná přitvrdil.
Instruktor byl neúnavný, což se nedalo říci o většině členů skupiny. Šel tvrdě po jejich slabinách a neváhal je v tom vykoupat - ale pak poradil, předvedl a ukázal. Hnal je k jejich limitům a nutil je ty limity posouvat, konfrontoval je s nimi. Uvědomila si, že skrz tu buzeraci, únavu a nepohodlí cvičení ve výbavě trénoval jejich psychickou odolnost. Jako kdyby je připravoval na válku. Ale proč? Musela se ho na to zeptat, ale teď byl nedostupný, už několik dní - doneslo se k ní od Stevensona, že se účastnil nějakého herního turnaje ve Víár a od té doby nekomunikuje...

❎ Obrázek Při výcviku/cvičení/tréninku nechal Corneliu průchod emocím.
❎ ObrázekA emotivně vyjádřil svůj názor na stav světa - a dle jeho slov, rozmazlenou generaci MiDeksanů.
❎ Obrázek Obrázek Major přišla na jeho výcvik a chvíli se dívala.
❎ ObrázekMontáž“ z tréninku.


... v hlubinách VíáRu ...

Seděl na stráni, která se táhla po úbočí hory a shlížel na 'svůj habitat'. Navykl si přemýšlet tak o něm, přestože to bylo jen první místo, kde začal modelovat. Protože někde se začít musí. Na druhou stranu, je pravda, že ty hory si vymodeloval, protože se mu líbilo, jak vrhají stín během odpoledního horka. Les si vymodeloval tak akorát blízko, stejně tak zdroj vody. Vlastně stavěl svět kolem obydlí, takže vzniklo, svým způsobem, optimální místo. Nejlukrativnější parcela. Jeho kousek Ráje. Pousmál se té představě.

Nad krajinou se smrákalo a na západě už prosvítaly skrz tmavnoucí oblohu první hvězdy. V dálce bylo vidět světla, co mu dávala iluzi lidské přítomnosti. Vybudoval tam v příjemném údolí osídlení, kulturní, ale ekologicky šetrnou krajinu, kde lidské stavby využívaly vlastností terénu i okolního biotopu. Daly se tam najít lány obilí, kukuřice i jiných plodin, skleníky i sady. Stavby, které vypadaly jako odlité či vybroušené z jediného kusu bílého, kameni podobného materiálu, se držely terénu a vypínaly výše jen vzácně. Tohle, koneckonců, nebylo žádné Centrum, spíš zemědělská periferie.

Jeho habitat se nacházel dál od civilizace, byla to tedy spíše odloučená samota. Ale měl také vše, co stačilo k relativní soběstačnosti. Větší rodina, nebo malá komunita by tam pohodlně mohla žít nerušeně po svém. Jednoduchý dům, tvořený jednolitým blokem, skrýval mnohem víc místností v podzemí, včetně svého technického jádra. Přes světlý kámen se plazily popínavé rostliny a před domem se rozkládala bujná zahrádka. O kus dál za domem leželo jezírko, a za ním ležel březovým háj. Teď na jezírku plavala kachní rodinka a opodál, na louce, která se táhla od úpatí kopce, se popásalo stádo muflonů.

Na zasněné výhledy to tady bylo ideální. Přemýšlel, do čeho se pustit dál. Určitě ne detaily v interiéru, už si nestavěl své místo jako ulitu, ale chtěl ho ukázat i někomu dalšímu. Měl by přidat víc prvků do krajiny, možná začít stavět průmyslovější oblast. Nebo, že by konečně přidal roční období? Ale ta si šetřil na později, snad proto, že měl rád ten konec léta a začátek podzimu, kdy je pořád ještě příjemně teplo, úroda dozrává a krajina působí tak...spokojeně. Cítil se také spokojeně, jako na příjemné dovolené, což bylo přesně to, co po turnaji potřeboval. Věděl, že brzy skončí. Ale ještě se mu z ní nechtělo. Koneckonců, dokud se mu neozve Max, bloumal by skrz MainDecks na slepo.

Pípl mu komlink. Zamračil se a mávnutím zobrazil holodisplej...
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od J35U5xMachina »

Abych našel Tobyho, musím použít CMWGE navigaci - i tak ho poznám jen díky stejnému vizoru, jaký nosím sám a který je ve Vejru mojí TM. Jednak trochu změnil účes, ale hlavně mu chybí tričko s mým obrázkem.
Medailonek ve tvaru stylizované kočky, z nějž se usmívá Gina <středně dobrá hráčka: ráda střílí na dlouhou vzdálenost, ale moc jí to nejde; málokdy kontroluje spodní levý "roh" svého zorného pole; naopak zbytečně často si kontroluje záda>, raději přehlédnu.

"Hype! Mašina Cheesus osobně!" spustí místo pozdravu. Přestane nastavovat UV-emitor starající se o bujnou rostlinu v rohu a hrne se ke mně, "Boženo, tohle je J35U5xMachina, jak jsem vám o něm vyprávěl..."
Stará paní s nezvykle růžovou kůží mi kývne na pozdrav, ale svoji hlavní pozornost dál upírá směrem k nohám postele. Dojde mi, že nemám upgradovaný vizor, takže nevidím tuhle novinku rozšířené reality - virtuální kočky sloužící jako rozptýlení a zároveň pozvánka do Vejru.
"Hola, čumba," zazubím se na něj a oplatím pozdrav staré dámě, "señora... Rád tě vidím, Toby. Máš intel o Cornym? Nějak se mi nedaří s ním spojit a dost bych teď potřeboval jeho support..."
"Ten tvůj poslední zápas byl fakt cool, Dží... Počkej, napíšu Gině, aby tě přišla taky čeknout, i jí se to moc líbilo. Hlavně co jsi udělal s MemeSis... a ona tobě, wink-wink," Toby na mě nemrká, protože píše zprávu na tabletu, prostě to "wink-wink" řekne.
Sáhnu si na ret a trochu rozpačitě přešlápnu.
"Jo, je víc cool, než jsem si myslel. A já si vždycky myslel, že má class... Hele, ale vážně potřebuju Velkýho Psa. A mám málo času - asi jako Mário v posledním hradu."
"Páni, tak to máš rush..." teď se rozpačitě ošije Toby, "Ale hele, Cor... on... no dost se teď stáhnul do sebe, víš? Nebo spíš na to jeho místečko... S Gí jsme si říkali, že jste to udělali vážně hustě, že mu třeba předáš žezlo a zastoupí tě, když teď končíš... Btw, fakticky končíš?! A už jsi přemýšlel, co budeš dělat. Nebudete to porno, že ne..."
"Chill, nemyslím, že bych na to měl manu," pokrčím rameny, "Původně jsem myslel, že bych dál dělal V-logy, víc o for real životním stylu. Míja by mi mohla psát moudra a já bych tomu přidal swang. Občas bych pozval Cora, úplně ho vidím, jak stojí před vlajkou se znakem Hope&Glory a má řeč o semknutí se do smečky, životu, co má význam a podobně - jako když vás (vlastně i mě) vyhecoval do úklidu kliniky...

ObrázekObrázek¡Cink! Promluv si s někým o svých snech o budoucnosti.

Btw, jak to vlastně myslíš, že se stáhnul na svý místečko? To jako downloaduje múzu nebo co? Budou brzo točit?"
"Točit?" znejistí Toby.
"Jo, ten Vejrovej film z minulosti. Jak na něj Cor sbírá inspiraci... řeknu ti, nikdy jsem nezažil někoho tak sžitého s rolí. A to jsem v pubertě dost hrával na rpg serverech..."
Toby na mě zůstane chvíli mlčky zírat. Pak udělá opatrný facepalm.
"Co je?" zeptám se mírně nejistě.
"Ty... nevíš, že je Corneliu náš pacient?" začne Toby opatrně.
"Ne," odpovím klidně, "myslel jsem prostě, že se sžívá s prostředím nebo tu hledá pamětníky. Ale co na tom, jestli tu má i nějakou terapii... Vsadím se, že kvůli tomu, že si něco udělal při tréninku. Vždycky jsem si myslel, že mít takový proporce jako on nemůže být zdravý, ale ve filmu to bude vypadat cool..."
"Radši... radši si sedni," ukáže Toby na postel.
"Ale ne na moji kočku!" vyjede po mě stará dáma.
"Sry, sis," zabručím. Nemám moc čas a kvůli Tobyho reakci si začínám připadat hloupě.
"Taky bys jí nemusel sedět na přívodu léků," upozorní opatrně Toby.
"MNH," uvolním hadičku, co mám pod zadkem, "Jste v MEDu? Co to do vás vlastně pumpují, señora? Vitamíny pro mladší pleť?"
"Kdepak," usměje se paní, "Opravdové léky. Byla jsem totiž Osvícena!"
"Ozářena," opraví diagnózu Toby.
"Porucha UV zářičů?" nadhodím. Změnu tématu vítám. Dá mi čas vyrovnat se s rozpaky a předstírat, že jsem Cora špatně neodhadl. Když ale není herec, proč pak pořád mluví o té minulosti? Nevypadá jako nějaký bláznivý Zpátečník.
"Radiace," vrhne na mě významný pohled Toby.
"To jako ta ze <Stínů Fukušimy>?" vyvalím oči, "Nevěděl jsem, že v H&G máme úniky radiace! Čím to léčíte? Vodkou?"
"Já ani nevěděl, že v HoGlo máme radiaci... Jinak nevím, co Božena dostává, předepisuje to MED, já jsem jen terapeut."
"A teda i Corův?" vrátím opatrně předchozí téma.
"Jo. A jeho psychologický asistent mi výslovně napsal, že ho teď nemám rušit..."
"Psychologický... poslouchej, co tady vlastně Corovi léčíte?"
"Lékařské tajemství," zvedne Toby hlavu od tabletu a zahledí se kamsi v dál, "My, absolventi terapeutického semináře slavnostně přísaháme na Naději a Slávu, že zachovávati budeme... Hej, proč vstáváš?"
"Protože jsem propálil až moc času, než jsem se rozhoupal sem zajít. A nejsem zvědavý na to, abys mi řekl, že tenhle obsah se realesne až příští týden. Dej mi Corův intel a zaveď mě k němu!"
"Chill... é... bro?" znejsití Toby, "Já ti nemůžu přece jen tak leaknout Corovu anamnézu..."
"A alkohol sem pašovat můžeš? Myslel jsem, že jsi gangsta, čumba," začnu zklamaným hlasem a zamířím k východu, "Že jsme čumbové, ty a já, že jsi něco jako můj gangstabro... že jsi mi admiradora, mi fan!"
"Ale já jsem!" vytřeští na mě překvapeně oči Toby. Vypadá, jako bych ho uhodil. "Počkej přece! Já... víš co je to postraumatický syndrom? Neurologická degradace následkem dlouhého pobytu ve stázi?"
"Ne."
"Tak si to vyvejruj, pizda!"
"Chill, bro," zvednu ruce v uklidňujícím gestu, teď jsem trochu překvapený zase já, "Říkal jsi post-apokalyptický symptom?"
Toby se zhluboka nadechne a začne pomalu diktovat, abych stíhal psát na tabletu.
"To mě otaguj celý záda..." vydechnu překvapeně.
"Jo, taky jsem se z toho málem okotil jako CMWGE, když mi prvně Cora přidělili. Teda, abych nelhal, v tý době mi to bylo vlastně celkem volný, spíš jsem měl v hlavě tvoje zápasy. Celý mi to došlo až postupně..."
"A co mám já?" zeptá se paní Božena.
"Demenci," odsekne Toby, zjevně mimo svoji komfortní zónu.
"Jů..."
"Hele, Čí-zs, ode mě to nemáš. Ale asi asi to vaše vejrování spustilo nějaký potlačovaný vzpomínky. Probírali jsme to s Gí, víš, ona je skvělá, kouká na vejru na First Class kurzy psychologie a...
"Thx, moc to pro mě znamená, bro, ale teď už musím deltovat. Kde Cora najdu?"
"Ty to nechápeš," odpoví Toby, "Dal jsem ti tohle info proto, abys pochopil, že tě k němu nemůžu pustit - ne dokud se po tobě nezačne sám ptát. Podle TL;DR, co mi poslal jeho psychoterapeutický algoritmus hrozí, že si tě nějak provázal s tou vzpomínkou, co vaše poslední akce spustila, a tedy že mu budeš připomínat ty hrůzy, co prožil. A to nesmíme riskovat."
"Bro!"
"Nesmíme, jako že je to zakázaný..."
"Čumba!"
"Ne!"
"Fork!" vybuchnu, "Madre! Pizda-pizda-pizda!"
"Chill, tady jsi na Klinice, nekřič, nebo tě vyhodí..."
"Já ti sejruju na nějaký zákazy, jasný?!" chytím ho za ramena, "Zákazy nezastavily toho hemra, když mi stealnul moji Čepel! A nezastaví mě, abych ji nenašel. A neoplatil mu to. Valentinos, gangstastyle! Hodlám těm Krtkům dole ukázat, kdo v Loukvods Zákon, ale na to potřebuju Velkýho Psa, aby mi pomohl jít po stopě!"
"Oni ti ukradli... 'eF', bro," vyjádří mi Toby respekt k mojí ztrátě, "Ale chill, pls. Tohle přece není hra! Nemůžeš si tam jen tak nakráčet a doufat... Mohl bys přijít k úrazu. For real! Navíc Cor je na tom teď špatně... Proč to prostě nesvěříš Pořádkům?"
"Jestliže to není hra, tak jak to, že prohrávám, čumba?! Pořádci budou mít moc otázek a CMWGE ví, jakou úspěšnost mají v hledání věcí tam dole. A stejně tak snad jen CMWGE ví, jestli by mi Čepel! vůbec vrátili. Navíc..."

Trochu se natočím, jak jsem zvyklý z Vejru, abych mohl hovořit do neexistující kamery:
"Jestli mám mít právo nosit Čepel!, musím se o to postarat sám. Takhle je to přece vždycky. Je to můj quest. Zkouška, jestli IRL obstojím, nebo patřím do Vejru. Jestli tohle nedám... tak jakou má cenu se vůbec odpojovat? Jestli se o svoje štěstí nedokážu porvat sám, jaký je rozdíl mezi tím, že se nechám CMWGE drony obletovat IRL a že si nechám plnit přání ve Vejru? Možná tak nároky na výpočetní kapacitu..."

ObrázekObrázek¡Cink! Pokus se zaujmout důvody pro tvoji Cestu.

Toby trochu nechápe, co dělám, tak si prostě sedne na postel a kouká na mě mírně z dálky, jakoby sledoval můj V-log na monitoru.
"Ne, jestli má Míjina myšlenka přežít, mis fans, musíme se naučit nejen bavit mimo Vejr, ale i žít a starat se o svoje štěstí sami, jak nás učí Corneliu. A nejen o sebe, ale i o štěstí ostatních, o prosperitu smečky. Každý podle svých možností... a pak se také každému dostane podle jeho potřeb. Já potřebuju pomoc od Cornelia, ale teď vidím, že prvně musím pomoci já jemu. Čumbové se neopouští, nečekají, až se člen gangu ze svých problémů vylíže sám... Já vím, mis fans, dlouho jsem hrál sólo, ale teď jsem připravený hrát teamově! Otázka je jen jedna, jdete do toho se mnou?!"

Obrázek¡Cink!Vyslovíš teorii či domněnku ohledně toho, jak něco zapadá do paradigmatu, o kterém neustále přemýšlíš, či jak ho to mění.

Chci, aby mě Toby připojil k síti Kliniky a dostal tak na Corneliovo Tajné místo. Využívám k tomu Celebrita - 2 a vkládám 2 Vůle. Možná by mohl zabrat i odkaz na herní prostředí, jež bylo pro Tobyho podobně důležitou součástí života, jako pro mě = Pouto: "Život je hra" - 2.
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Přimět Tobyho, bývalého obdivovatele, z pozice obdivované celebrity, aby pomohl Cheesusovi s připojením k síti na klinice, to je Pohoda. Překážka 0.

Celebrita +2 Vůle +2 Život je hra +2 => 6 Něco, co udělalo fakt silný dojem, bylo dramatické, cool.


Když Cheesus skončí s proslovem k nepřítomné kameře a otočí se na Tobyho, všimne si, že mladík hodně mrká. Jako by chtěl zamaskovat slzu dojetí, která se mu objevila v koutku.

"Ty jsi stejně hustokřísnej. I když si oflajn. Jasně že ti píchnu." plácne Toby Cheesuse do ramene ... a z gesta je vidět, že to dělá opatrně, s velkým respektem, vlastně zkouší, jestli může.

Pak vyrazí k nejbližší místnosti pro Vejrterapii. Jakmile jsou v chodbě sami, začne vysvětlovat.

"Ve skutečnosti si narazil na true haxora týhle kliniky. Já byl tak vyžhajpovaný na tvý zápasy, že jsem si heknul místní síť už dávno, abych si je mohl promítat všude - na obrazovky v čekárně, dokonce jsem od týpka, co zná někoho na šejdnetu, kdysi získal modul, co umožňoval promítat Vejrový zápasy na EKG obravky. Vždycky, když jsi gejmil něco důležitýho a já měl zrovna službu, tak jsem se zahrabal k nějakýmu ležákovi, kterýmu bylo šoupek, co se děje u něj v pokoji, a přesměroval si tam stream.

Ale neboj, tebe linknu něčím lepším. Nemáme tady tak hustý zařízení, jako máš doma na soutěžení, ale terapeutický křesla dávají docela věrný zážitek. Je možný s nima procházet jak virtualizovanou podobu kliniky ... takže si můžeš zaběhnout k tý babče lurknout na její miciny - tak se můžeš lognout do terapeutických vizualizací."

Ještě trochu ztiší hlas. "Normální pacoši samozřejmě mají přístup každý do svý session, ale já mám i doktorský přístupy. A s těma se dostaneš ke Conrneliu do jeho sešny. A nejlepší na tom je, že budeš mít i práva na editaci ... plus se můžeš spawnout někde bokem, abys ho nevystressnul."

Pak se zamyslí. "Nevystressneš ho, že ne? Z toho turnaje se fakt vrátil dost rozhozený...."
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od J35U5xMachina »

"Hustě, bro," ocením upřímně, co Toby všechno dokázal, "73d4 v1457n3ˇ C001, 6r0, y0u ru13222! A když to říkám já, má to fakt váhu :wink:"

Pocítím zvláštní vzrušení. Nikdy jsem pravidla neporušoval - ve Vejru to ani moc nejde a začínat si něco proti Pravidlům HoupGlo? Nikdy nebyl důvod. I když... vzpomenu si na tu párty s nelegálním alkoholem. Moc mi nechutnal, ale bylo na něm něco opojného. A pak můj noční útěk s kontrabandem... awww!:star_struck: Teď mám podobný pocit, srdce mi buší a adrenalin stoupá. Dělám něco, co se nesmí a s někým, kdo v tom umí chodit. Tohle je tak epic! Vlastně i na chvíli zapomenu, že postrádám svoji Čepel!

Netrpělivě se usadím v terapeutickém křesle a zavedu si konektor. Načítací obrazovka chutná tak sladce. A když získám všechna oprávnění, připadám si na moment jako Bůh. Už docela dlouho jsem nevejroval přímo přes neurolink, ale k editacím je to dokonalý nástroj. Navíc má Toby pravdu, neměl bych za Corem lézt ve svém herním avataru, abych ho moc nerozrušil.

Nechám si sice svoje tělo a obličej - obojí mají lidi rádi - ale shodím své herní oblečení, kabát, vizor a ostatní. Začnu projíždět databázi, abych našel nějaký vhodnější obleček. První mi to nabídne skafandr - znám ze <SpaceEngeneerů> - a pak jeho odlehčenou verzi. To se ale nehodí, tak hledám dál. Chce to něco vhodného do přírody...

Netrvá dlouho a... začne to trvat dlouho. Editační režim mě začne pomalu pohlcovat. Už je to dlouho, co jsem dělal nějakou mapu nebo si jen tak stavěl. Začne mi to připomínat dětství a za chvíli zjistím, že si zvědavě hraju s kde čím. Vlastně se ani nedivím, že se tu Corneliu zapomněl na tak dlouho, tyhle editory jsou strašně návykové. Když si z editačního nadhledu prohlédnu, co tu Cornny zatím vytvořil musím uznale pokývat hlavou :clap: Vážně bych si sem zajel na dovolenou...

Moje nadšení ještě zesílí, když objevím plnou nabídku rostlin a živočichů.
Neměl bych si s tím hrát - ne v Corově "zahrádce". Ale nedá mi to. Takové možnosti. A ty barvy! Zdá se, že má klinika přístup k největší databázi ve Vejru. Spousta těch rostlin je tak podivná, že nejspíš ani nikdy neexistovala. Možná jsou určeny ke snovým výjevům... Začnu je opatrně sázet - někde bokem od Corneliovi pozice, za lesem.

Obrázek Břink! Hřích: Děláš něco, o čem tvá postava ví, že by to dělat neměla. Prostě to není zdravé. Nebo to není správné.
Akce: Propadneš opojení z toho hříchu, užíváš si to.
Bonusový exp: Je to fakt ujeté, zvláštní, divné.


Je to strhující. Navíc mi to připomíná jednu prastarou retrohru, kterou jsme s kamarády jedno léto vyhrabali v zapomenutých hlubinách Vejru. Spočívala v průzkumu cizí planety. Bavila nás ale jen chvíli. Měla totiž otravnou náplň. Po prvotním průzkumu musel hráč - spolu s ostatními - začít stavět tábor a opatřovat věci pro přežití. Jenže všechno se dělo v reálném čase, a i když k tomu byla spousta nápověd, dlouhá doba, než se něco vytvořilo a repetitivní úkoly byly ubíjející. Navíc se nedalo střílet po emzácích - žádní nepřátelští tam nebyli - tak k čemu je taková hra?

Jak si víc a víc hraju s nabídkou snové flóry, zapomenu na čas i důvod, proč jsem přišel. Tohle umí jen Vejr. Pohltit a nepustit. Skutečně rozumím, proč se sem Corneliu - jinak hodně fixovaný na skutečný svět, práci a budování <vlastně ani nevím čeho> - musí pořád vracet.

...

Jako první změny si Corneliu všiml, když se po nějaké době zahleděl hvězdy nad východním obzorem. Vycházející souhvězdí tvořilo obřího smajlíka.
:upside_down:

Vyskočil na nohy a zbystřil. A pak to uviděl.
Les, který halil stín hory a padající soumrak, teď vypadal jinak. K nebi se tam vypínaly desítky metrů vysoké rostliny s listy podobnými lopuchům. Mezi nimi rostlo cosi, co by popsal jako přerostlé mořské sasanky s fialovými chapadélky. Mezi tím se v nočním vzduchu vznášely obří "babí léta", které začínaly slabounce narůžověle zářit.

Zrovna se chystal otevřít editační režim, když si všiml podivného zvířete, které vyjelo z lesa. Připomínalo přerostlého modrozeleného pštrosa s kohoutí hlavou. Na něm jela postava s průzkumnickou přilbou proti slunci z koloniálních dob s tmavými brýlemi.

tumblr_o2v4jg0sNA1tho85xo1_500.jpg
Pod ní se široce usmívala rozzářená Cheesusova tvář. Cheesus měl ještě havajskou košili, zelené maskáčové kalhoty a žabky. Na krku se mu houpala buzola, dalekohled a foťák s velkým objektivem. Už z dálky na Cornelia mával a ukazoval mu dlaň s malíčkem a prsteníčkem rozevřenými od ostatních prstů. :vulcan:

"Nestřílej! Mír mezi světy, <Ricku>, teda chci říct Velkej Pse! Proč jsi mi neřekl, že tu máš takové epic místo?! Pomohl bych ti to tu vymazlit!"
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Corneliu Pillat »

Corneliu si nejprve všiml upozornění na neočekávanou změnu v logu, na kterou ho upozornilo pípnutí komlinku. Vyskočil na nohy a instinktivně se nejprve rozhlédl, než se pustil do analýzy dat na holodispleji, obočí svraštěné soustředěním.

"Kýho mrda...ses...mi zrovna seriózně naboural do simulace?!", zavrtčí napůl nevěřícně, napůl rozzlobeně, "To si ze mně...pizda!"

Poklesla mu brada. Zavřel oči a promnul si víčka.
Nazlobený výraz začne pomalu roztávat, jak už neudrží vážnou tvář a začne se chechtat na celé kolo.
Zlomí se v pase a pomalu ani neudrží třesoucí se ruku, kterou se snaží ukazovat na Chesuse.
Hýká smíchy až mu začnou téct szly. Tenhle výjev musel zpracovat.

"Promiň, ale...hmpf!", ještě jednou vyprskne smíchy a zakryje si rukou ústa, "Pardón. Ehm. Ty se tedy umíš vystrojit. Kde sis, pro Matku svatou, obstaral...DOKTORSKÝ oprávnění?? A co tady vůbec dě-...chm...ale co jsem to..."

Podívá se do displeje ještě jednou a pak znovu na svého hosta.

"Zdravíčko, doktore Champane, vaše terapie smíchem mi právě zvýšila očekávanou délku života o 2,4%.", zacuká mu koutek úst, "Ne, doopravdy, kamaráde...vítej v Ráji!"

Roztáhne ruce do šířky směrem ke krajině, pod červánky zalitým nebem.

"Nebo alespoň jeho ubohé a nedostatečné VíáR verzi, abych byl přesný.", chmurně se pousměje a pak dodá s úšklebkem, "Hacknuté verze."

Zvedne oči k novému souhvězdí Smajlíka a odfrkne si.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Max Richter »

... LoQods, u vodojemu ...

This time, baby, I'll be bulletproof
This time, baby, I'll be bulletproof


Konec skladby poslouchám s hubou otevřenou dokořán. Co tohle kurva bylo? Vždyť z té díry mohla vystrčit hlavu Míja! To byl ale pěkně dementní nápad, poslouchat písničky na slovo a navézt se do takového průseru. Kdybych víc myslel, nemuselo se přece nic z tohohle stát. Chjo, sem já to ale vůl...

"Vypadni z tama, Franku!" zařvu na něj, zatímco kontroluju jeho zbraň. Starší, potřebovala by vyčistit, ale nabitá a i s dostatkem munice. Nechráněný cíl to bude bolet a u nějakých antitechnologických Návratářů bych moc efektivní obranu nečekal.
"Kolik tu těch zmrdů je, víš?"
"Lízo! Lízinko!" vzlyká jenom jako smyslů zbavený.
A dusot pod poklopem mi napoví, že asi víc, než by mi bylo příjemné.

"No tak Franku, vyfič!" zařvu znova, přiložím brokovnici na rameno a namířím k poklopu. Feťák je ale úplně mimo. Popojdu opatrně o pár kroků blíž, abych líp viděl dolů.

Frank zakvílí jak nějaké zvíře a ze tmy se k němu natáhne několik zašpiněných rukou. Zkusím na něj znovu zavolat, ale ruce popadnou Lízino tělo a stáhnou ho dolů. Už nestihnu nic udělat. Frank se, debil, nahne za ní a ruce ho lapnou za vlasy a ramena. Ještě krátce zařve a zmizí. Dobře, jestli ti přizdisráči chtějí volnou cestu, mám aspoň trochu výhodu.

Přiskočím o půl kroků blíž na lepší úhel a vystřelím hned po první střapaté hlavě, která na mě vykoukne. Krev ohodí vršek žebříku a tělo se sesune do rámusu pod ním. Přebiju, zamířím a zopakuju to. Být teď ve Vejru v nějaké pubertální střílečce, možná bych se i dobře bavil. Já tu ale mám reálnou munici, co dochází, jenom jeden život a mrtě enemíků pod sebou. A jsem policajt, doprdele, mám pomáhat v Majdexu a ne tu střílet do vymaštěných poloopic. Jestli se odsud dostanu živej, budu muset zvážit vlastní odznak. Major z toho teda nadšená nebude. Ale to zas předbíhám... Výstřel, přebití, úkrok dozadu. Dolů žuchne další tělo, chvíli slyším jen kravál a pak se zas objeví ruce. Znovu vystřelím, už ani nečekám na hlavy a pořád couvám dozadu. Už teď jsem viděl zařvat víc lidí než za celou předchozí službu dohromady.

Mezi výstřely sáhnu do přehrávače a po hodně dlouhé době vypnu shuffle a naladím téměř zapomenutý kousek, který mi pomáhal s drilem na výcviku. Protože v tuhle chvíli nechci ani tušit, co tu na mě ještě čeká.

Obrázek Obrázek Podivuješ se, jestli jsi vlastně dobrý nebo zlý.
Obrázek Obrázek Jsi zmatený ohledně toho, kdo jsi a kde jsi.


Přebít, vystřelit. Hezky do rytmu. Do očí mi teče ledový pot a začíná mi být jasný, že si jenom kupuju čas. Rozhlídnu se okolo po baráku, ale není tu nic použitelnýho. Jak to vypadalo venku? To je vlastně jedno, tam teď nemůžu. Ačkoliv... Plášť vodojemu byl rozervaný a plný velkých děr. Určitě bude možný se dostat dovnitř i nějak jinak, i když to asi bude o koule. Nabít, vystřelit.

Nabít... a už slyším jen prázdné cvaknutí. Nasraně hodím prázdnou zbraň k poklopu a sáhnu po pistoli. Z díry se vytáhne zakrvácená postava a naše pohledy se setkají. Nevidím žádný strach nebo obavy, jen vztek. Tohle nebude dobrý.

Uskočím do krytu za dveře, i když tihle asi střílet nebudou. Vyhlédnu, pošlu pár projektilů k poklopu a ohlédnu se za sebe na mohutný plášť vodojemu. Co dřív? Hledat nejlepší cestu? Zastřelit těch parchantů co nejvíc, než se ke mně dostanou? Vymyslet nějakou past nebo plán? Pff, na tohle nejsem stavěný. Je mi děsný vedro a zas předbíhám.

Vyhlédnu z krytu, střelím nejbližšího do nohy a vyběhnu ven k vodojemu. Za běhu se snažím otáčet a pouštět aspoň demotivující výstřely, i když si nejsem jistý, že to bude k něčemu dobrý. Slibně vypadající díra v železobetonu je kousek. A jsem dost zvědavý, co najdu za ní. I když... možná lepší fakt nevědět.

Obrázek Obrázek Jsi tak přetížený - pracuješ tak těžce a s tak málem.

HG, hlásím úmysl 'Prostřílet se k Míje'. Používám dovednost Pistolník 2, dávám do toho 4 vůle.
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Prostřílet se k Míje skrze takový dav divochů, kteří nedbají na bolest, to bude buďto strašný průšvih nebo strašně cool. Překážka 2.

Pistolník +2 Vůle +4 Vlastnost prostředí (Frank umřel, počítám ji tedy) +2 Překážka -2 => 6 Provedl jsi něco, co vypadal fakt hustě, bylo dramatické, cool.


Kdyby Max opravdu hrál nějakou střílečku, počítadlo fragů by už bylo dvouciferné. A zraněných, kteří bez odborné lékařské péče umřou v příštích dnech na infekci střelných poranění bude ještě jednou tolik. Ale v tuhle chvíli to na zastavení masy rozzuřených těl nestačí, resp. stačí to na jediné. Na to, aby se Max vrhnul do temné díry v železobetonu.

Temnota kolem Maxe oslepila, pak přišel náraz. Přišel o něco později, než čekal, jakási plošina, na kterou dopadl byla od dost níž, než čekal. A okamžitě se uvolnila. Následoval další pád. Během něj zahlédl na krátký okamžik Míju - ležela přímo v hlavní nádrži vodojemu, na jednoduchém stole, zjevně otřesená a sama.

Jenže Max padal jakýmsi servisním prostorem vedle nádrže. Cestou jeho tělo nabralo několik trubek a ocelových trámů. Na jednu stranu mu to nejspíš zachránilo život - každý z nárazů o něco ztlumil jeho pád. Na druhou stranu každá z těch ran byla neskutečně bolestivá.

Pak dopadl na zem kousek pod úrovní dna nádrže, ve které zahlédl Míju - a udeřil se do hlavy. Mdloby milosrdně ukončily bolest natlučeného těla.

Maxi, máš povrchové zranění "Lehký otřes mozku". Do doby, než si ho vyléčíš/zahojíš, můžeš nám popsat, proč se z něj pro tebe stal:
● NÁSTROJ +1
● POUTO 1 související se zraněním
● Magická nebo Nelidská DOVEDNOST 2, dává-li to smysl.

Co se týká toho, kdy se probereš, nechávám to na tobě. Nejsi vyfadovaný, takže můžeš klidně hned a pokračovat. Nebo můžeš dát prostor Míje či počkat, jestli se neobjeví Corneliu s Jeesusem.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od J35U5xMachina »

... v Ráji ...

Oplatím Corneliovi úsměv, i když mě míra jeho smíchu trochu zarazí. Jsem ale rád, že má dobrou náladu, ostatně jít jí naproti, byl můj plán.

"U tebe jeden nikdy neví, do jakého dobrodružství ho zatáhneš, tak jsem chtěl být připravený... Ta helma dává rezistenci proti úpalu, být poledne, bude se hodit. A ta volná košile zvyšuje relaxaci o 12 %... Sice dává postihy ke stylu, ale to si můžu dovolit. Podobně ty žabky by měli přidávat k Pohodě, ale je fakt, že dávají velké postihy k turistice - hlavně té vysokohorské. Ale to kompenzuju tímhle mountem"
Poplácám kuroliška uličníka <jak jsem ho pracovně pojmenoval>po krku a seskočím.

"Omlouvám se za ten vpád, ale podle Tobyho je možné, že ti CMWGE lékařské podprogramy pozdržují zprávy ode mě - pro tvoje dobro, samozřejmě. Jenže já s tebou potřeboval mluvit co nejdřív - tak mi Toby pomohl. Ukázalo se, že je to epic haxor, skoro jako nějaký real netrunner z LQ's: Z/P...
Musím přiznat, že mě Toby překvapil, je v něm mnohem víc, než dává najevo. Myslím, že mu trochu trvá, než než se otevře, ale zdá se, že má nejen schopnosti, ale i kreativitu zařídit si, co zrovna potřebuje. Ať už jde o speciální pití nebo práva k síti, aby si mohl pustit moje přenosy... Jsem rád, že jsi mě s ním seznámil. Nejen, že je to cool čumba, ale něco mi říká, že někdo, kdo umí na klinice zařídit pár věcí, se nám bude v budoucnu hodit. Jen doufám, že zůstane dál gangsta a nezačne kvůli Gině nějak blbnout. Představ si, že kvůli přestal nosit tričko se mnou..."

ObrázekObrázek ¡Cink! Popiš své zaujetí Důležitou postavou (...) podobně jako bys vyprávěl čtenáři nebo hráči počítačové hry. Můžeš to provést jako postava nebo i hráč.

Pak se odmlčím a rozhlédnu se kolem. Nechci na Cornelia všechno hned vybalit - ne dokud nezjistím, jak na tom je. Protože pokud někdo žije v Hope&Glory a přesto má takovou naléhavou potřebu stavět jiný ráj, nemůže být úplně v pořádku...

"Máš to tu vážně pěkné. Líbí se mi, jak jsi umístil tu horu. A ta tráva je awesome," zkopnu žabky a užiji si dotyk virtuální trávy na svých chodidlech, "Takže... tohle je tvůj osobní kousek ráje? Takhle to vypadalo, než jsi... před tím? Pro tohle jste zab-... bojovali?"
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Corneliu Pillat »

Corneliu si Chesúse znovu prohlédne, od hlavy až k patě a znovu potřese hlavou. Ale zaujme ho, že i když zjevně přišel kvůli něčemu jinému, projevil zdvořilost a zájem tím, že se zajímá o jeho projekt. Pousmál se.

"Tak Toby je ten machr, jo? Klidně pojď dál.", ťukne do kozole a autorizuje mu přístup, "Stejně jsem vám to chtěl jednou ukázat. Nevím, jestli jste zralí, ale co...když už strkáte zvědavě čumák do boudy..."

Počká, až se objeví i Tobyho avatar a obrátí se k Chesúsovi.

"Ne, kdepak. Tohle není moje doba, ale měla by být - teď. Takhle to...mělo vypadat v Ráji. A když říkám Ráj, myslím tím Ráj s velkým R. Byl to globální projekt, kterým žila celá generace. Nebo spíš...pro většinu neurčitý sen, příslib věcí příštích, Manifest Destiny. Pro nás, co jsme byli součástí Světovlády, pro nás i skutečný projekt. Použití technologií s globálními dopady, terraformace, environmentální adaptace, genetické terapie...Ráj byla budoucnost - trvale udržitelné soužití Lidstva s biosférou planety z pohledu technokratického...a obnovení vazby člověka na ekosytém a nová role druhu v něm, v souladu s učením Věrných Gaii."

Na chvilku se zarazí a o něčem přemýšlí, pak pokýve hlavou.

"Připraveni na sešup králičí norou? Nelekni se - ukážu ti kontext. Skutečný svět, ve kterém jsem vyrůstal. Jeho rurální, zapadlý kousek, alespoň. Moje minulost.", zachmuří se a vyťuká povel do konzole...
Konzole píše:load preset preWar
Obraz se zavlní a změní se. Krajina, až na pár tvrdohlavých suchomilných stromů a travin je téměř zbavená vegetace, mimo údolí a to, co se nově tyčí nad krajinou - štíty biodómů, masivních kopulovitých konstrukcích, chránících před sluncem. Vzduch se stal těžkým, prašným a dusivým. Nebe nezdravě nažloutlým.
Dosavadní stavby jsou nahrazeny jinými, které se myšlenkou a koncepty blíží těm z předchozího výjevu, ale nejsou ještě úplně dotažené. Pod biodómy jsou vidět i budovy ze starší éry, nebo celé hektary zeleně. Krajinou se tu a tam táhne potrubí nebo elektrické vedení.

"Svět...umíral. A většina lidí to viděla a věděla. A v mé generaci s tím už něco dělal skoro každý, ale bylo možná už pozdě. Já sám pocházel z rodiny, která se environmentální adaptací a inženýrstvím zabývala, takže když jsem byl mladší, byl to i můj obor. Víš, předtím, než Druhá studená válka přerostla v tu Poslední. To už...vědci ukazovali na klimatických hodinách půlnoc. A pak..."

Corneliu se významně odmlčí a jeho výraz ještě víc potemní, když vyťuká další příkaz.
Konzole píše:load preset War
Výjev se změní, celkem dramaticky. Tam, kde stál biodóm a pod ním město, trčí k nebi jen zbytky jeho nosných pilířů na okraji kráteru. Nebe je šedivé, popelavé. Krajina pustá, ze stromů jen mrtvé pahýly. Z nebe se pomalu snáší popílek a v mracích se zlověstně blýská.

"Válka...takhle nějak dopadl můj domov, zhruba. Víš, poslední válka se bojovala o to, kdo vlastně lidstvo zachrání...jakým způsobem a kdo se toho dožije. To byla moje 'přítomnost', pak Válka skončila a...."
Konzole píše:load preset ThePlace
Krajina se vrátí do původního výjevu a Corneliu roztáhne ruce. Zpátky v Ráji.

"Vidíš? Tohle měla být budoucnost, za kterou jsem bojoval. Nebo alespoň co si naposledy pamatuju. Já...mám po pravdě dost mezer v paměti, hlavně...čím pozdější vzpomínky, tím víc, jsou...zastřené. A mám podezření, že jsem si mohl navodit paměťový blok pomocí kognitivně-psychosomatického kondiciování. Ale pracuju na tom, abych si vzpomněl na klíčový podnět k jeho uvolnění. Vím, že jak nás Vlky během války přijala do fúze Transatlantie, už jsem nebyl 'jenom' -doslova- generál-ředitel rebelské militantní pseudokorporace, ale součást globální rady Světovlády a válka se chýlila ke konci...nebo už snad končila, měla končit...mělo to...", zadrhne se, potřese hlavou a povzdechne si, ale pak vzhlédne, skoro s manickým výrazem v očích a poklepe si na spánek, "Ale co přesně se dělo v těch letech a jak jsem se ocitl ve stázi...pffff...fuč. Nevím, mlha. Vím, že to souviselo s Novým Novým údělem a projektem Ráj. Tyhle simulace tvořím ze střípků archivů a mých vzpomínek, vizualizačních programů a podobně. Tady v HoGlo je těžký dostat konkrétní odpovědi a hledání v archivech často končí požadavky na několik dní. Nebo je to záměrně zablokované pro většinu lidí. Chesusi, Toby, já potřebuju vědět, kde HoGlo je, jak vypadá zvenčí a co je přesně venku. Protože to, co kolem sebe vidím není budoucnost, do které jsem se měl probudit, je to tu uzavřené a umělé, Chesúsi, jako na stanici pod zemí, pod vodou nebo ve vesmíru...a děsí mě, že nikdo tady v HoGlo neví, co je vlastně venku. A co se stalo po Poslední válce. Takže...kamaráde, to je můj problém, to je velký úkol - a vy oba jste součástí týmu pro jeho řešení. Nebo budete. Uvidíte."

...


"No. A jak se máte vy, čumbové?"

ObrázekCorneliu provedl někoho skrze prostředí/pozadí svého Příběhu.
Obrázek Setkál se s některou Hlavní postavou společného příběhu a Obrázek bavil lidi vyprávěním legend vztažených k jeho Cestě.Obrázek Obrázek Stěžoval si ostatním hráčským postavám na postup svého vyšetřování, zkoumání či práce a
Obrázek ne přímo z vlastní vůle nechal ostatní zapojit se do jeho projektu
.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 137
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od J35U5xMachina »

"Hola, Toby, dlouho jsme se neviděli," zakřením se.
"Vážně 'lol'," zatváří se trochu uraženě, "Dvě hodiny. Byl's tu dvě hodiny! Začínal jsem se bát, jestli třeba nedošlo k nějakému... zhroucení... é... to je jedno... Pak nahlídnu, celej vyklepanej, a pán si tady hraje s krajinkou a mění nastavení divokého zvířete na domestikovaného mounta! Rád bych ti připomněl, že jsi sem hecknutý ilegálně, a ležíš v lékařském křesle..."
"Chill, bro," řeknu, protože tohle oslovení na Tobyho zabírá, pak poplácám pseudopštrosa po dlouhém krku, "Já vím, zrovna mi běží masážní program... A btw, musel jsem toho mounta přenastavit. Podle CMWGE je jeho odhadovaná doba domestikace několik jeho generací. By mě zajímalo, koho by bavilo hrát hru víc než deset let, jen aby mohl začít jezdit na tomhle mazlíkovi...
Ale to je jedno, Corneliu nám chtěl něco ukázat..."
Konzole píše: load preset preWar
"Hustý!" okomentuji výjev. I já chápu, že tohle by byl dobrý setting pro hru, ale ne k žití. Toby rychle sáhne do nastavení a pořídí si stejnou imperiální průzkumnickou přilbu, jako mám já.
"Já Velkýmu Psovi říkal, že se bude hodit..."
Konzole píše:load preset War
"Eh".
"Jo..."
Konzole píše:load preset ThePlace
"CMWGE, najdi 'cockney-tivně-psycho-masochistické kondicio-néro-vání'," zamumlám tiše.
"Počkej, chceš říct, že sis tu ztrátu paměti možná mohl způsobit sám? Schválně?" vyvalí oči Toby, "Fork! Neuromancerský flash-hack je haxorácká urban-legend..."
"Chill!" řeknu hlavně proto, abych se sám zorientoval, "Já si myslím, že pokud něco neuro-... něco na ten způsob dělali, tak nějak oldchool, víc IRL, bez přímý podpory Vejru. Přece jen, ty doby byly dost primitivní. Eh, bez urážky."
"Vlastně tak primitivní nebyly. Většina věcí byla známa, jen třeba ještě nerozvinutá kvůli kapacitám. A UI měla podobně omezený rozvoj... Ale v zásadě... Nezapomínej, že vyrobili tvoji čepel!"
"Jo, pravda... BTW, kvůli jsme vlastně tady..."
"Počkej s tím ještě prosím, Čízs," poprosí Toby, "Tohle by mohlo být důležité, Cornelie. V lékařských záznamech máš totiž něco jiného! Kdyby CMWGE vědělo, že... mohlo by ti pomoci si vzpomenout efektivněji. Heck, možná je na klinice i nějaký ten neurální expert, nebo alespoň někdo, kdo umí s těmihle programy. Léčíme tě zatím jen psychologicky, s podezřením na trauma, ale tohle je jiný level. Jestli chceš, můžu poslat nějakou žádost. Možná přímo CMWGE..."
"A kdyby to nepomohlo, možná bych věděl o místě, kde se lidem prý přehrabují v mozku, i když nechtějí... Ale o tom když tak později. Věřím, že se z toho Velkej pes časem vylíže sám."

Nechám tohle Cora zpracovat a případně odpovědět, načež navážu na to, co říkal dál, protože mi to upřímně vrtá hlavou.

"BTW, proč potřebuješ vědět, kde HoGlo je?" podivím se upřímně, "Vždyť proto bylo postaveno, ne? Aby překročilo hranice států a kultur, vytvořilo jednotné lidstvo a spojilo ho pro jeho větší Slávu a novou Naději. Ty's neměl Prvouku?"
"Je pravda, že geografické určení vede k rozvoji teritoriality a extrémní formy nacionalismu či kulturního protekcionalismu umocněného přesvědčením, že dřívější teritoriální nároky jsou relevantní pro budoucí kulturně-politické určení, které se však právě naopak nutně musí přizpůsobovat nové demografii, čemuž právě teritoriláně-nacionalistické tendence brání," vysype ze sebe Toby na jeden nádech.
"Neat, bro," ťuknu si s Tobym pěstmi. Nevím proč, ale podobná reakce - někoho setřít - mi naskočí vždycky, když se řeší podobná témata o Hope&Glory...
"A nemyslím, že venku je něco, o co bys stál," začne Toby opatrně, "Já se ti na to díval, když jsi se o tu historii tak zajímal... Sjel jsem pár fór na Vejru, hrabal se v konspi-teoriích Krtčích lidí... Repostovali tam odpovědi na tenhle dotaz, které v minulosti poskytlo CMWGE... vypadalo to věrohodně. Oblast za HoGlo se označuje jako 'Nehostinné prostředí' a 'Enviromentální hazard'. Další dotazy dospecifikovávají, že bez speciálního vybavení není možné pohyb v tomto prostředí schválit, protože by hrozila újma na zdraví - což tu nikdo nepotřebuje, že? A hlavně - mimo HoGlo jsi mimo ochranu&pomoc CMWGE - kdo by chtěl dělat něco tak šíleného?"
"Tady, !" přihlásím se a zazubím se na Cornelia, "Jestli si chceš hrát na hrdinu/průzkumníka, jsem tvůj člověk. Rád se s tebou podívám za hranice Naděje a Slávy, pokud vážně musíš. Něco o podobných pocitech vím. A vím, i kde můžeme zkusit proklepnout nějaké ty zvěsti a možná sehnat i potřebný gear. A jako z udělání je to přesně v místech, kde potřebuju, abys mi pomohl s něčím mým..."
Přestanu se zubit a položím Corneliovi ruku na rameno.
"Podívej, čumba... máš můj maximální support a všechno, ale... moc si od toho neslibuj, ano? Možná by bylo fakt epický být ve vesmíru, ale IMHO se vám ta záchrana planety prostě moc nevyvedla. eF, bro. Ale třeba to už nešlo. Jestli byla hodina dvanáctá před válkou... kolik asi bylo po ní? Hele, někdy je server už tak zamořený drobnými chybami, že pomůže jen tvrdý restart. Já osobně si po tomhle všem lóru začínám myslet, že HoGlo je jeden obrovský biodóm. A kolem to vypadá o něco hůř, než před válkou. Možná dáváme té tvojí Gaie čas, aby se oklepala, a jsme hezky zalezlí v náručí H&G. Vždyť to zní docela hezky, ne?"
Rozhlédnu se po okolí biodómu, všem tom moři zeleného prostoru a nerušené přírodě.
"Navíc... nechci ti tu představu Ráje moc bořit, ale...Sem by se vešla tvá širší rodina a možná nějací přátelé. Kam bys nacpal ty další miliardy lidí? Země má snad - na rozdíl od Vejru - omezenou rozlohu, ne?"
Chesus
Deník
Obrázek
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Max Richter »

... LoQods, vodojem ...

Otevřu oči a vykašlu směsku slin, suti a prachu. Zaposlouchám se do hudby a... pořád hraje Oh The Larceny, sice další skladba, ale žádný velký posun od posledně, takže jsem nemohl být mimo moc dlouho. Postavím se a opřu o zeď. V uších mi trochu hučí, hlava se motá a tělo bolí. A je mi děsný vedro. Mám fakt štěstí, že sem ti tím pádem nic nepochroumal, ale nejspíš pořád ještě cítím následky té parní lázně u Ohm. Shodím ze sebe beztak zaprasenou bundu, protáhnu pomlácená záda a zaposlouchám se do textu...

I'm in a sweet spot
I'm feeling good
The sun is shining
I knew it would
The world's a playground
I'm in the clouds
Let me show you what it's all about


... a hned mi je líp. Pořád jsem ale ještě v celkem solidním průšvihu, tak rychle s tím něco dělat. Zklidním dech, trochu protřepu bolavou mozkovnu a skrz díru v rozežraném železobetonu kouknu do útrob vodojemu.

Míja leží furt na nějakém tom stole, nedaleko ode mě. Kolem ní je klid, nikde ani noha. To odněkud zprava, za jednoduchými stany, nebo jak nazvat ty nesouměrné kusy hadrů navěšené na trubky, zaslechnu lomoz. Vylezu po zdi o metr výš a přes hranu tvárnice zahlédnu několik špinavých nahých lidí, jak z jakéhosi tunelu vynáší zkrvavená těla. Dobrý, mají co na práci, tak se musím pohnout i já.

Seskočím, přikrčím se, jak bych byl pod palbou, a přeběhnu rychle k Míje. Sehnu se nad ní, dva prsty přiložím na krkavici a očima nervózně těkám po okolí.
"Míjo, Míjo, to jsem já, Max, přišel jsem pro te..." doprdelepráce... co to je?

Před očima se mi míhají barevný skvrny, které s každým dalším slovem mění odstín. Nějaká chyba v rozšířeném vidění? Průser v digičočkách? Nebo jsem se jenom mrdnul do hlavy víc, než se mi zdálo?

"Jé, můj policajt si pro mě přišel," usměje se trochu křečovitě Míja a mně dojde, že jsem v úplně novém druhu průseru.

Maxovo povrchové zranění "Lehký otřes mozku" se pro něj stává Nelidskou DOVEDNOSTÍ 2 - Max teď slyší barvy.

"Eh, jasně, že jsem tady, Míjo. Jsme přece parťáci, ne?" pokusím se o co nejjednodušší shrnutí situace a lehce ji pohladím po vlasech. Všimnu si, že na konečkách prstů mi zůstane čerstvá krev a zkusím zůstat co nejklidnější.
"První dojem se nám moc nepovedl, ale slibuju, že se sem ještě vrátíme. Jsi emisar SíEm a máš tu ještě co na práci. Všechno bude fajn, budeš si s nimi moct popovídat... a já jim taky rád něco sdělím," povím a divoce zamrkám. Otravné barvy se rozpijou a zmizí.

Pokusím se o úsměv, ale už mi je jasný, odkud Míje ta krev teče. A zajímalo by mě, jestli má i AI nějaké protokoly pro substituci svědomí. Protože způsobit mladý milý holce takový průser a skoro ji zabít, to chce už hodně drsný žaludek. Nebo sakra ďábelský plán.

Obrázek Vyjádříš ostatním to, co předstíráš a při tom tvá postava cítí své obavy

Plán, plán... pokusím se najít ztracené soustředění. Potřebujeme odsud pryč a hned, na nějaké plány není čas.

Trochu vystrčím hlavu a rozhlédnu se znovu po okolí. Jsme uvnitř vodojemu, kde dřív byla voda, OK. Ten barák vedle, to muselo být systémové nebo technické centrum. Uvnitř pláště byly asi nějaké další systémy. No a chybí nám tu... jasně, rozvody. Někudy musela voda přitékat, někudy odtékat. A vzhledem k velikosti HoGlo to budou pořádné trubky, i kdyby tu těhle vodojemů bylo mnohem víc. Zároveň teď už tu teda moc vody není. Trubky budou suché, nepoužívané, nebo... nebo v nich budou pěstovat ty svý houby. A budou určitě průchozí, páč i tihle musí mít nějaké záložní cesty ven, něco, kudy se dá v případě průseru utéct. Takže když najdem potrubí, vlezem dovnitř a pak prostě dál, kam to povede.

"Míjo, dobře mě poslouchej," zašeptám a barevné fleky jsou zas zpátky. Kousnu se do rtu a zkusím se navzdory tomuhle humusu soustředit. "Půjdeme teď pryč, ano? Rychle a tiše. Drž se mě, dám na tebe pozor. A pokud řeknu, abys utekla, utečeš, jasný?"

Pomůžu jí ze stolu a vyrazím na opačnou stranu od průchodu pryč. Poslouchám vzrušený šum a ozvěny plazící se po okolních zdech a mířím tam, kde je největší ticho. Ze směsi různých smradů se snažím vytáhnout cokoliv, co mi bude připomínat houby. A očima těkám po hromadách bordelu umělého i živočišného původu a hledám jakékoliv vyčuhující houbové stopy k rozvodům.

Yeah I'm gonna light it up
Let me show you what it's all about
Check it out


...uslyším refrén končící sklady a pokrčím rameny. Hned u druhého stanu, který s Míjou míjíme, vytáhnu z kapsy kalhot můj fakt oblíbený zapalovač, pohladím ho v prstech, škrtnu a položím k cípu smradem nasáklé plachty a nechám ležet. Fakt jsem zvědavý, jak popírači technologií zvládnou hasit. Hodně štěstí, hovada.

HG, hlásím záměr 'Vyklouznout nenápadně z vodojemu'. Dělám to dovedností Cit pro zvláštnosti 2. Využívám vlastnosti prostředí "Obrázek ...jsou obyvatelé LoqQods nuceni žít ve strachu před šťárami a raziemi, nebo se nějak zařídit." - Návratáři jsou zařízení únikovými cestami. A IMHO využívám i Pouto Konceptualizace 2 - Max se nechává vést náznaky správné cesty, ať ho dovede kamkoliv. Dávám do toho 2 vůle.

A je to žánrovka Obrázek Víra, věda, magie - Max přemýšlel nad tím, jak tu fungují únikové cesty, vyslovil hypotézu a teď ji testuje.
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 147
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: replika vládního domu, Upper Floor

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Corneliu Pillat »

... ve VíáRu Ráje ...

Corneliu se uchechtne a potřese hlavou, "Podívej, štěně, naše generace byla generací průkopníků v uzavřených ekosystémech, environmentálním inženýrství a adaptaci. Tady tohle je zapadlá rurální oblast, ale stejně díky efektivnímu plánování a podzemní infrastruktuře dokáže uživit stejně lidí jako...hmh, kolik má vlastně HoGlo populace? A kolik na každém patře MiDeksu? Ani nevím, jak ti udělat srovnání. No to je jedno. S tím, co jsme měli v rukávu jsme měli být schopní maximalizovat obytný potenciál Země. Arktická, Sahelská a Oceánská expanze byla real deal - tam byly assety, kterým se válka vyhýbala a nové technologie nakoply jejich produkci. Klaudie Thurnberg by vám řekla víc, ta navrhovala 'Zelený pás' a do Projektu Ráj byla zapojená hlouběji, než já. A jenom tak pro představu..."

Corneliu vyťuká do konzole příkaz a trojici obklopí lešenářské zábradlí, načež se s nimi ze země zvedne s terénem levitující plošina.

"To je jenom VíáRovina, samozřejmě.", okomentuje to s úšklebkem, "Nebudu vám tvrdit, že jsme byli pokročilejší...i když..."

Nechá větu viste ve vzduchu a věnuje se opět konzoli. Plošina se vzdálí od povrchu a vylétne do výše asi dvou kilometrů. Je vidět do široké krajiny kam až obzor dovolí. Je vidět, že zbytek planety je zatím spíše náhodně generovaný, ale i tak je vidět ta obrovská rozloha. Objevilo se i ocelí a chromem blýštící město postavené jako kaskáda na úbočí hory. Corneliu se otočí k ostatním a plošina zatím dál pomalu a zvolna stoupá výš a výš.

"Na Zemi bylo daleko víc místa, než Lidstvo dokázalo doopravdy využít. A pak tu máme Měsíc, Mars a Pás, žejo...", začne Corneliu vypočítávat, ale pak mávne rukou, "No to je jedno. Otázkou bylo jak ho využít efektivně a s ohledem na potřeby populace. Že je HoGlo nejspíš obrovský habitat je jasné, zatím všechno svědčí o úplné uzavřenosti systému. O to víc potřebuju vědět, kde se nachází, jak se věci mají, co se stalo a jak je venku. Kdyby mi CMWGE sdělila, že vše jede podle plánu a automatizovaní roboti staví Ráj, zatímco tady se čeká a lidi z dlouhý chvíle hrajou celej život hry, řekl bych jí ať mě šoupne zpátky k ledu, že mě buděj předčasně. Jenže to se nestalo - naopak mě probralo to zjištění, že je u kormidla jen umělá inteligence a lidi vlastně vůbec neví, kam jako druh spějí. Na stroje musí někdo dohlížet a revidovat jejich práci. Podle toho co jsem viděl, vy jste jim předali všechno - jste na ně odkázaní a neumíte si poradit bez nich a už ani nevíte jak fungují, jak je udržovat...protože spoléháte na další stroje, co provedou kontrolu a údržbu za vás. A až se něco zadrhne...kdo to vyřeší? Pořádci monitorují jen obyvatele, ale nikdo nemonitoruje HoGlo. Kdyby vznikl problém, nikdo se to nedozví, řítíme se vpřed naslepo. Mimochodem...ta vaše technika...není zas tak pokročilá, jak bych za tolik generací čekal, po pravdě. Je to všechno fancy a flashy, ale vsadím se, že když půjdu dost hluboko do technických částí, najdu na součástkách známá jména a značky výrobců...což jsem, mimochodem, stejně měl v plánu udělat. Jenže tady mi nikdo nechce dovolit nic rozebrat. Max Richter - polda, co mě sebral tenkrát na klinice, ten mi nabízel výlet do LouKvods. Tak bych se mu možná mohl ozvat. Ale jestli rovnou víš, kam vyrazit pro intel...jsem všechny uši."

Rozhodí rukama.

Plošina mezitím vystoupala k oběžné dráze a tam drncla do neviditelné stěny, zkusila to ještě jednou a pak se zastavila.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

... vodojem - LoQods ...

Vyklouznout ven z vodojemu s pomocí Citu pro zvláštnosti - to bude buďto hrozně cool, nebo strašný průšvih. Překážka 2.
Pouto/Vlastnost prostředí se uplatní vyšší z těch dvou, takže +2.
Cit pro zvláštnosti +2 Překážka +2 Pouto/Vlastnost +2 Překážka -2 => 4 • 4: Provedl jsi něco efektivního, co tě posunulo blíž k tvému cíli.


Plameny vyskočí. Oheň rychle nabírá na síle a protože skladba v přehrávači dohrála, Max hned uslyší poplašené výkřiky Návratářů. Naštěstí plameny rychle přeskakují mezi stany a vytvoří tak mezi malou skupinkou těch schopných a Maxem s Míjou ohnivou stěnu.

Max se usměje. Kdyby tu měli byť jen jeden hasicí přístroj nebo třeba pitomý howerboard, tahle chabá plamenná zeď z hroutících se stanů by nebyla žádná překážka. Ale oni nemají.

Plameny ozáří zbytek vodojemu a Max ihned pochopí, proč tahle část je neobydlená. Velká zaoblená stěna nádrže má v sobě obrovskou díru, kterou se dá projít do technické části. Její stěna proti téhle díře je celá pomalovaná neskutečným množstvím maleb. Malby jsou částečné zakryté propletenci desítek trubek, vývodů, zbytků technických zařízení, jako jsou pumpy a filtry, na mnoha místech rozebraných, aby odkryly zeď a malbu pod ní. To, co zůstalo, nepochybně zůstalo jen díky tomu, že slouží Návratářům jako lešení.

Celé to vypadá jako výzdoba jakéhosi primitivního svatostánku.

První dojem při pohledu na obrazy Maxe překvapí. Na první pohled to vypadá jako velký obraz technologického růstu, což je v Návratářské společnosti neobvyklé.

V nejvyšší části je cosi jako jeskynní malby, na kterých jednobarevné postavy s klacky a kameny zahání či loví jiné bojovníky, s dlouhýma tyčovitýma rukama a velkými kulatými břichy, a zhášejí jejich oheň. Potom následují siluety zabírané z profilu. Bojovníci s luky, oštěpy a štíty - vesměs malovaní z profilu - zahání železné kentaury. Následují jednoduché kresby rytířů v plné zbroji, kteří sekají hlavy dřevěným drakům s koly místo nohou, chrlícím oheň. Propracované obrazy alchymistů míchajících výbušné substance a vyhazující do povětří jakýsi kouřící stroj, ježící se hlavněmi na všechny strany. Potom výjevy jak z propagandistických plakátů, zobrazujících pěchotu v pestrobarevných uniformách, kterak střílí na balóny a vzducholodě poháněné vesly a mohutnými vrtulemi. Nad nimi postmodernistická grafiti tanků, vrtulníků a supervojáků s automatickými zbraněmi, čelící pohromě v podobě armády robotů. A úplně u podlahy jsou to digitální koláže nastříkané nanobarvami s proměnlivou odrazivostí, ukazující ulice moderního dekadentního města - možná i HoGlo - a v nich na jedné straně bezduché obyvatelstvo zcela ponořené do obrazovek před svýma očima, a na druhé demonstranty s transparenty: "Dejte nám svobodu! Dokážeme se o sebe postarat sami! Pryč s tyranií systému!"

Pak ale Maxův zrak začne znovu stoupat k vrcholu plameny ozářené malby a Max, zvyklý vnímat symboly, pochopí. Je to přesně naopak. Výjevy začínají u paty stěny současností ... a končí na úplném vrcholu zobrazením Návratářů v jejich dnešním stavu. Tohle není obraz technické evoluce, to je obraz devoluce, ke kterému v téhle části LoQods došlo. A nejspíš každá další generace Návratářů přidala další patro kresby, zbavila se další úrovně technologického ja. Nástrojů, železa, alchymie, páry, strojů, automatizace ... A ta úplně první generace - co je nakreslená úplně dole - ta se prostě jen vzepřela všemocné C-MWGE. Tak jako Edit: lidé probuzení Míjou, kterou Max nese v náruší.

Míja, která právě zasténala a zdá se, že začíná vnímat, co se kolem děje.

Max se rychle rozhlédne - ve stěně je několik obrovských otvorů, kterými by se určitě dalo proplížit ven, ale těžko říct, který je ten pravý. Zaměří svou pozornost znovu na kresbu. Současná generace Návratářů toho určitě nebyla schopná, ale jakákoliv předchozí, která snad byla navrácena do období industriální revoluce či renesance, by nepochybně do své malby zakomponovala nějaký návod, šifru, znamení srozumitelná jen své komunitě, která by únikovou cestu označovala.

A o okamžik později ji uvidí...

Max už ví kudy dál ... ale .... intent ještě necháváme otevřený, ještě nejste venku. Teď je třeba rozhodnout jinou věc, Maxi, co uděláš dál?

1) Necháš Míju probudit se a prohlédnout si onen výjev ... aby viděla, kam také může vést snaha osvobodit se od vlivu technologie? V tom případě si před malbou něco odehrajte a intent necháme dál otevřený. Uzavře se, až opravdu opustíte vodojem.
2) Nebo naopak přidáš do kroku a zmizíte v jedné z širokých trubek dřív, než Míja začne vnímat okolí a pozná, co na obraze je? Případně ji necháš zahlédnout třeba část, aby měla o čem přemýšlet do budoucna, ale ne všechno? V tom případě opustíte vodojem trubkami a intent uzavřeme hned.
Nebo něco úplně jiného?
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 125
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Max Richter »

... vodojem - LoQods ...

Zírám na zeď a nemůžu od ní odtrhnout oči. Podobně jako ta grafiti o Ohm je tohle... úžasný způsob, jak nedigitálně zachycovat kulturu. Zasunu se za hromadu zrezlých sudů, položím Míju na zem a rozepnu si košili. Je mi děsný vedro a ten oheň tomu nepřidává. Zatímco povoluju knoflíky, nastavím rychle záznam očí v nejvyšší kvalitě a zkouším co nejrychleji prohlédnout každý detail, abych se k tomu mohl později vrátit. Míja se mi začíná vrtět, ale aspoň třeba bude moct utíkat po svých, že jo.

V tuhle chvíli jsem fascinovaný tím neskutečným výjevem. Že mi moje chytrá policejní košile bude chybět, zjistím nejspíš až mnohem později.

Nechám Míju probrat se a prohlédnout si ten výjev. HG, Míjo, co se bude dít?

Zároveň si Max zkomplikoval situaci svým Poutem "Přehřátí organismu" a zanechá tu po sobě jasný důkaz o tom, kdo to tu byl a napáchal všechny ty škody. Za to bych si měl obnovit 1 vůli, je to tak?
Max Richter
Deník

Obrázek
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 318
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha druhá - HoGlo se probouzí

Příspěvek od Hope and Glory »

Ano, obnovíš si 1 Vůli.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.
Zamčeno

Zpět na „[Chuubo] {PbP} CyberMarvellous WishGrantingEngine“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host