[HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Zdejší PbP hraní RPG ve hře Chuubo.

Moderátor: MarkyParky

Odpovědět
Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 87
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

[HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory » 11. 6. 2021, 23:51

Kniha 1 - Život v MiDeksu
Obrázek
Pastoral


Aktuální Kapitola: 02 / XP: 17
Odehraných žánrovek: 8
Zbývající HG Vůle: 4 (a 4 v otevřeném intentu)

Žánrové akce:
Obrázek Sdílená akce
Obrázek Sdílená reakce
Obrázek Střípek života

Žánrové pravidlo:
Pokud zahraješ jednu z žánrových akcí, ale při tom se ti nepodaří se s někým spojit/sdílet/navázat kontakt, tak získáš nebo se ti zvýší Potíž Obrázek Izolace.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.

Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 87
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory » 13. 7. 2021, 23:43

Získat nějaké informace ze starcovy roztěkané mysli, plné vzpomínek na dětství, a sám při tom neztratit kontakt se současností - to bude těžké. Překážka: 1
1+2-1=2: Provedl jsi to s hmatatelným dopadem.


"Jistě, jistě, tolik se toho změnilo. Za mého mládí se například na prostorová cvika chodilo přímo do Escherova parku. Chodili jsme tam se školou, ukazovali si a představovali si, co je stropem a co podlahou, kdyby lidé uměli chodit po stěnách a po stropě. Dneska už si mládež takhle představivost vůbec netříbí. Prostorová cvičení se dělají v tom zpropadeným Vejru, kde se model Esherova parku s každým otáčí přesně podle zadání. Jak to asi může rozvíjet prostorovou představivost, když si ti mladí dneska nemusí nic představovat a všechno dostanou jako na dlani ...."

Po této zmínce přidá stařec ještě několik podobných. A Corneliu si uvědomí, že i tenhle starý muž se nejspíš narodil zde v HoGlo - a přestože v jeho paměti mu změny posledních osmdesáti či sta let připadají jako velké, tak pro Corneliua jsou to jen kosmetické úpravy, ale svět, který on znal - ten opravdu jiný - už tu není mnohem déle, než zažil tenhle stařec.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.

Uživatelský avatar
Max Richter
Příspěvky: 32
Registrován: 14. 6. 2021, 12:06

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Max Richter » 14. 7. 2021, 17:58

... pár dní po incidentu, kanceláře M.D.P.D. ...

Sto deset. Z tolika kachliček se skládá podlaha šéfové od gauče u dveří až k jejímu stolu. 49 by potřebovalo vyměnit. 4 jsou usazené špatně. Stihl jsem to přepočítat a zkontrolovat už dvakrát. A major stále kouká do záznamů, které musela mít nastudované už ráno.

"Jak se cítíš, Richter?" zeptá se mě konečně.
"Hm," pokrčím rameny.
"Už jsi o tom s někým mluvil?"
"Ne," zakroutím hlavu a zvednu oči. Její účes je dnes splihlý a celkově vypadá mnohem zanedbaněji, než na e-callech. Nejspíš má v poslední době více práce, nebo jiné starosti.
"Bydlím sám," doplním odpověď. "A ve Vejru... no, nemluvil."
"Tak se do toho pustíme," poví a rozhodí záznamy z tabletu do prostoru mezi námi.

Lehce si povzdechnu a narovnám se, ať dobře vidím. V mém základním implantátu si to přeberou po svém a v uších uslyším neznámý kytarový nápěv. Slova se přidají po chvíli a jen marně je zkouším vnímat zároveň s hodnocením šéfové.

...
Sticking to your guns always never fails to get you in a fighting strait
...


"Čím to je, že ti z vás, co dostanou povolení na bouchačku, skončí vždycky v nějakém průseru," začne konstatováním, které jsem tak nějak čekal dopředu.

...
Armoured up in shields and plates, no prisoners, terrible ascent to the top of your game
...


"Hrajte si jak malí kluci na vesmírné kovboje. Schovaní za odznaky, namachrovaní a jistí, že vám to vždycky projde. Ale jak vidíš, Richter, neprojde."

...
Left you with a dizzy head, cornered by the path you led, never climbing again
...


"Občas prostě někdo dostane před držku."

...
Call off the hunt from another to one
Begged, bought and sold
No sign of a ceasefire, so carry on
...


Podívá se mi zpříma do očí, odkašle si a přečte vygenerovaný oficiální zápis: "Dvoučlenná hlídka na pochůzce pronásledovala podezřelého k doposud neidentifikovanému průchodu do nižších pater. Na pohrůžku zbraní podezřelý nereagoval a dle rozkazu k zadržení pokračovala hlídka v pronásledování. Po sestupu do nižšího patra došlo ke krátkému, jednostrannému, ozbrojenému konfliktu. V jeho důsledku byl hlídkař Lin zabit a hlídkař Richter zahnán do rohu, kde vyčkal na klidnění situace a následně kontaktoval posily. Akce byla vyhodnocena jako přiměřená, ztráty adekvátní. Dodatečné vyšetřování podezřelého je zakázáno..."

"Cože?" neudržím se a vyskočím na nohy. "Přiměřená? Ztráty adek... adekvátní? Zakázáno?!?"

Pod stropem se rozsvítí rudé zářivky a přes hrudník se mi rozběhnou drobné rudé tyčky. Šéfová mávnutím ruky zruší bezpečnostní protokol a přísně se na mě podívá.

"Omlouvám se, majore," špitnu tiše. V hlavě mi pulzuje krev a nedivil bych se, kdybych za tenhle výstup dostal okamžitě padáka. Dokonce i stáhnu hudbu pod slyšitelnou úroveň. To neznámé ticho mě skoro až vyděsí.

ObrázekObrázek Zápasíš s nepopsatelnými pocity ztráty, které tě nutí jednat nepřirozeně.

"V pořádku, pohov," reaguje až nečekaně klidně. "Není důvod to řešit. Záznam pokračuje provedenou životní analýzou. Lin byl chytrý a nadaný, ale taky netrpělivý, nesoustředěný a s výrazným sklonem k přehlížení souvislostí. Jeho naděje na dožití, se zohledněním genetických a psychologických predispozic a započítání faktoru přiděleného povolání, byla 28 let. Šance, že se dožije tvého věku, Richter, byla jen 12%."

Polknu. Chvílemi by mě zajímalo, co bude v mojí vlastní životní analýze, až jednou trefí mě. A jestli náhodou už nepřesahuju vypočítanou životnost.

"Takže vzhledem k tomu," pokračuje major už bez koukání do záznamů, "toho Lin stihl poměrně dost. Vlastně měl štěstí, že mohl žít tak dlouho. Naše šance jsou dané a tomu nikdo neuteče, ani já."

Šéfová se dnes poprvé lehce usměje. Neudržím se a oplatím jí to taky úsměvem.

"Takže vlastně... všechno dobrý?" zeptám se opatrně.
"V zásadě ano," kývne. "Jen ještě provedeme stanovená opatření a můžeš jít."
"Rozkaz, šéfová. Poslouchám a provedu," povím rozhodně.

Ale rozhodně nadšený z toho nejsem. Zas mě jednou napadne, že jsme všichni vlastně jen čísla, proměnné v rovnici. C-MWGE ví moc dobře, jaká je naše životnost a kolik nových kadetů potřebuje umístit do ročníku. Ví to dokonce tak dobře, že kadety vybírá už o dekádu dříve, než je potřebuje. Děsí mě, co všechno dalšího o nás ještě ví.

Obrázek Povídáš s někým o osudu, přirozenosti a co to vlastně znamená.
Obrázek Vyjádříš ostatním to, co předstíráš a při tom tvá postava cítí své obavy


"Tak tedy ta opatření," začte se šefová znovu do záznamů. "Týden mimo službu. Ne za trest, ale jako čas na psychickou zotavenou. Beze zbraně, samozřejmě, a s pozastavením všech stávajících služebních rozkazů. A koukám se,... během našeho rozhovoru tu přibyla ještě jedna položka!"

Podíváme se na sebe. Oběma je nám jasné, že jde o ten můj výbuch. Pokrčím rameny a čekám, co přečte.

"S ohledem na obnovení mentální stability bude po dobu rekonvalescence aktivován elektronický psychologický asistent. Hm, bude dohlížet na tvé... zdraví."
"Cože zas?" málem znovu vykřiknu.
"Klid, máme ho implementovaný všichni už od zkoušek. Prostě uslyšíš hlas v hlavě, který tě bude držet v pohodě."
"Není to opak toho, co od psychicky zdravých lidí chceme?"
"Užij si to, Richter."
"Rozkaz, majore!"

"Ahojda!" Uslyším vedle ztlumeného přehrávače další zvukovou vrstvu. ""Já jsem Gé, Maxi, a budu na tebe dávat bacha! Chceš si teď o něčem popovídat? Já si chci povídat vždycky!"

"Prosím, majore, dovolte mi odejít" hlesnu zoufale.

Pokračování příště.
Max Richter
Deník

Obrázek

Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 42
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od J35U5xMachina » 14. 7. 2021, 20:18

... ObrázekViaR; LoQods:Zákon VS. Pořádek Obrázek...

Rozmáchlým pohybem tasím pistoli a významně si ji namířím mezi stehna.
$-o
LoL
Sbohem, bro ;-D

:idea: ZADRŽ! Tam ne.
LoL, jestli to netrefíš, ta holka si snad cvrnkne $lol$
Chill, sis, J355 ví, co dělá. Snad :wink:

:idea: Ve předu mají tihle droni jen podpůrné systémy. Jestli ho chceš rychle vyřídit, musíš střílet na horní část zadní polokoule. Kvadrant 3.
Chill, jsou to jen pixely.
:idea: I když je to převedení značně gamemifikované, místa s bonusovým poškozením odpovídají slabinám svých předloh. To byste měli vědět.
Zaváhám. Ale jen nanosekundu. Pak přehodím pistoli za záda (mírně ji natočím) a třikrát stisknu spoušť. ¡Bang!¡Bang!¡SkřípBzzz!¡Bang!¡BOOM!
Než se dron s poškozením řídícím centrem a primární baterii neovladatelně roztočí, skočím na střechu bloku skladišť. Musím si dát pozor, abych vletěl do mezery mezi trubkovitou konstrukcí, která je nad ní, ale mezera je vysoká asi jako jedno celé patro. Pro nindžu žádný problém.
Napřímím se právě v okamžiku, kdy mi dron zhasne z mapy v koutku oka, protože už nepředstavuje hrozbu. Jen prvek prostředí. Rychle nasadím gengsta úsměv, otočím se k dronu zády a hodím svoje železo přes rameno. Rychle přepnu pohled kamery pro stream.
...dva, jedna...
¡Ka-BOOM! za mými zády dron.
"Hasta la vista, <Pořádku>!" ušklíbnu se do kamery, "teď jsem tady <Zákon>já. Nový <Zákon>."
C001!
BOOOM!!!
E.P.I.C.
:eyecrazy:
:kiss: :kiss: :kiss:
J35U5!!!

"Jo a gracias, gengsta'sis," hodím vědoucí pohled skrze síť, "Protože <Vědět, je půlka vítězství!>."

Poslední <Pořádek> byl <vypnut>, zahlásí hra.
"Takže toho njůba, co ho zachránil dron, někdo zatím dostal. Cool. Čas na juego de muerte, kumbové."
Připojuji členy <konkurenční guildy> pro <Hru Smrti>:
<N.0.Mercy>
<Ptako :kiss: Percy>
<Ki11ingFrenzy>
<Bořek>

"To znamená, že si musím konečně splašit Čepel! Syslím na ni už půlku týhle mapy. Normálně to de jen s pistolí líp, ale znáte, jak je to s njůby. Ubývá jich... :-)="
LoL
:-D

<A.Heřman>
<"&">
<BTW>
<MemeSis>
<NobodyImportant>
<NoIdea>
...

"Cool, kumbas! Za toho drona bylo dost. Nákupní automat je myslím na druhý straně tohohle skladu, stačí jen..."
JE TADY!!!
Kdo?
OMG, fakt!!! Ona JE tady!
KDO?
:clap:
Ty kráso, hustý!!!
¡¡¡MemeSis!!!
Í-iik!
Bacha, bor! MEMESIS se připojila s poslední várkou!

"What the... fork?! Zase?"
Jako odpověď se mi zapne herní chat. MemeSis: ":kiss: ,:kiss:"
A kruciš! Tohle už nemůže být náhoda. ¡Bang!¡Bang!
Chesus
Deník
Obrázek

Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 87
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory » 14. 7. 2021, 20:23

Kolik Vůle dáš do toho získat Čepel? A jakou použiješ dovednost?
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.

Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 42
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od J35U5xMachina » 14. 7. 2021, 21:49

První kulka mi škrtne o rameno. Nanokompozitní materiál mého kabátu ztlumí dmg, ale stejně to kravsky bolí. Asi jako paintball. Naštěstí jsem už napul v kotoulu, takže druhá kulka svííístne nad mojí hlavou. Tenhle dmg by byl GAME OVER.

Body Vůle <2>
Použitá schopnost <Kybernindža (4)>


Musím co nejrychleji na druhou stranu bloku a pak dolů do uličky k automatu na zbraně. Jsou tu občasné kryty a snad bych se mohl zkusit dostat i k těm trubkám nade mnou. Fans, které teď už nestíhám sledovat (ani oslovovat) by měli radost. Uvidíme, jak to půjde, ostatně ani nevím, odkud na mě vypálila, ale bude na stejné výškové úrovni nebo asi o něco výš...

<Hlavně> ale vím, že musím jednat rychle, nebo se její pozice ještě vylepší. Vyrazím proto do zběsilého běhu&kličkování(TM) jako nejrychlejší & nejhbitější známý běžec - ježek Soník.
Chesus
Deník
Obrázek

Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 87
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory » 14. 7. 2021, 22:23

Dostat se jako KyberNinja včas na druhou stranu skladiště, když se do hry zapojila čerstvě skupina nových hráčů, včetně MemeSis, to je těžké. Překážka: 1

MemeSis je významné NPC. Chce tě prostě sejmout. Dám do toho 2 Vůle a MemeSis používá dovednost OneShot-OneKill, kterou má na 3. Musí na to ale včas získat pozici, a to je těžké. Překážka 1.

V tuhle chvíli má na své straně přesilu, a také do téhle chvíle sledovala tvůj stream, takže má přečteno, jak jsi na tom. Pomáhají jí podmínky i lidi: Postih 2 pro tebe.

Vyhodnocení tabulky:
Ty máš 4+2-1 = 5: Provedeš něco, co zlepší tvůj život.
Ona má 3+2-1 = 4: Provede něco, co ji posune k jejímu cíli.

Vyhodnocení konfliktu:
Ty máš 5-2 < 4: Ona vyhraje.


J35U5 se dá do běhu. Jak jen je to možné, vyskáče elegantně přes spřevrácené popelnice, chytí se rukama lana nataženého přes uličku, zhoupne se pod ním a v saltu přistane na požární schodiště. Pod sebou zahlédne první dva protivníky, kteří po něm vypálili. MemeSis mezi nimi není.

Sis myslel, že je to ona, přiznej se.... Ona by první ranou neminula.... $lol$

J35U5 se podívá, kde herní engine rendeří nejtemnější stín, gestem hrábne do inventoráře, aby vyměnil skin na zářících brýlích za tmavý a jako pravý ninja zmizí oběma soupeřům z dohledu.

Doufej, že nečítujou.
Nebo nemaj vytaženou gamu na max.


O pár vteřin později vypadne ze stínu elegantním kotoulem přímo před automat. Ruka přeběhne po virtuální klávesnici ve stejný okamžik, kdy ucítí dloubnutí do zad. Dloubnutí hlavní.

JE5U5 ví, komu ta hlaveň patří. A taky ví, že MemeSis udělala chybu, když si ho přišla vychutnat z takové blízkosti. Každou milisekundou se mu v ruce zhmotní Čepel!, on se otočí a jediným seknutím jí konečně sejme...

PLATBA AKCEPTOVÁNA problikne na malém displeji a v rohu zorného pole se roztočí řada čísel a z několikaciferné částky se stane dvouciferná.

"Otoč se," ozve se za ním MemeSis. Proč má sakra TAK příjemný hlas, proběhne JE5U5ovi hlavou. "Proč? Nedokážeš mě střelit do zad?" hraje o čas. "Nechtěla jsem, ale jestli to bude potřeba," odpoví ona. V automat vydá bzučivý tón, který nevěstí nic dobrého.

ZBOŽÍ NENÍ NA SKLADĚ, OČEKÁVEJTE DODÁVKU DO TŘÍ DNŮ začne po malé obrazovce automatu skrollovat chybová hláška.

LOL.
WTF OMG BBQ.
:8oO $-o
Co je tohle za cheat?
:eyecrazy:
Není na skladě. Digitální item. ROFL


J35U5ova ruka zůstane prázdná.

"Tak otočíš se? Nemám na tebe celou hru.... prosím," ozve se znovu trochu netrpělivě, ale poslední prosím opět sladce MemeSis.

J35U5 se neochotně a rezignovaně otočí, aby si svou soupeřku prohlédl. Ona ustoupí o dva kroky. Její avatar má podobu elegantní šedé sportovní kombinézy s růžovými prvky. Přes oči má růžové brýle a v rukou svírá útočnou pušku s šedorůžovým skinem.

MemeSiS.jpg

"Díky. Teď to trochu štípne," usměje se na JE5U5e, zvedne pušku a jedinkrát stiskne spoušť.

GAME OVER
PWNED.
Pokaždý ho dostane.

To bylo tak romantický....


.... o tři dny později, u Chesuse doma ....

Zabzučení zvonku zvedne rozmrzelého Chesuse od instantních nudlí a vyrazí ke dveřím.

Když otevře, před dveřmi uvidí jen podlouhlé pouzdro, na něm lísteček a vzdalující se doručovací dron.

"CM-WGE se omlouvá za zdržení při doručení objednávky," stojí strohým písmem na lístečku. Chesus otevře podlouhlé pouzdro a vytáhne z něj katanu, která jako by z oka vypadla Čepeli z Vejru. Až na to, že tahle je skutečná.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.

Uživatelský avatar
Míja
Příspěvky: 39
Registrován: 19. 6. 2021, 12:59

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Míja » 14. 7. 2021, 23:51

Kapela hraje poslední písničku, davy pod pódiem zpívají s ní, hopsají a tancují. Já se rozeběhnu a skočím z pódia mezi ty lidi dolů, i tak ale nepřestávám ale zpívat. Mnoho rukou mé tělo zachytí a drží nahoře. Chvíli si mě takto posílají, všímám si, jak každý se mě chce dotknout aspoň na malinkou chvilku. Aby ne když jsem tady slavná zpěvačka. Pak řeknu, tak mě opatrně postaví na zem. No, řeknu není to správné slovo, musela jsem řvát, aby mě přes ten potlesk a pískání slyšeli. Všichni v okolí se na mne sesypou, jestli bych se jim nepodepsala a kolem cvakají jejich malincí dronové, kteří mě s nimi fotí. Cítím, z těch lidí takové nadšení, obdiv a často i pobláznění. Rozhodím ještě pár úsměvů a pak gestem naznačím, že už toho bylo dost a vyskočím z toho koncertu pryč.

Příjemné ticho. Možná někoho smutného nebo osamělého obdiv a pobláznění NPCček nadchne, ale mně to přivádělo spíš do rozpaků. Možná to mají rádi třeba lidi, co touží po obdivu, nemají třeba práci, která je baví a v které jsou dobří. Jsem z toho malinko smutná. Ještě zkontroluju zprávy, jestli něco nechce C-MWGE nebo někdo jiný, ale nic nového ve schránce. Hm, a už byla půlnoc. Odpojím se od VR.

Protáhnu se a popojdu k oknu. Tlumené noční osvětlení mě ale neuspává, spíše naopak, mám chuť vyrazit ven. Bylo by skvělé někoho potkat, třeba bych narazila na někoho milého a promluvila si s ním naživo. Podívám se dolů, kde dvě patra pode mnou vede široká lávka, na jejíž krajích jsou květináče s kytkama. Kvůli nočnímu osvětlení ani žádná další lávka směrem dolů vidět není, všechny jsou ztraceny v šeru. Vypadá to skoro tajemně. Směrem nahoru se ani nedívám, pár pater nade mnou vede široký bulvár, který takto pro pohled zespod slouží jako reklamní plocha.

I když noc je teplá, hodím na sebe pro jistotu svetřík a vyběhnu ven. Chvíli se jen tak procházím a pak si vzpomenu, že před pár dny jsem měla dojem, že jsem kdesi poblíž jezírka zahlídla kousek oblohy. Pokud to nebyl omyl a třeba jen kousek reklamy, možná bych tam mohla uvidět opravdovou hvězdu. Usměju se nad dětinskostí nápadu, i kdybych ji zahlídla, byl by to jen nezřetelný puntík. Oproti prohlížení a průletem vesmírem ve VR fakt nuda. Ale zase v dávných dobách prý lidé tyhle blikající puntíky považovali za krásné a tajemné a chodili se na ně dívat, třeba i v páru. No, vzhledem k absenci jiného nápadu, kam jít, si zapnu navigaci na to místo, strčím ruce do kapes a přidám do kroku.

Používám dovednost Rovnováha (1), dávám do toho 2 vůle

Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 44
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: Rehabilitační klinika, Majdeks

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Corneliu Pillat » 15. 7. 2021, 00:14

... rehabilitační klinika, MiDeks, vstupní hala ...

Corneliu zkřiví rty, jak se pokouší udržet přívětivý úsměv, zatímco mu srdce vypovědělo několik úderů. Dolehla na něj plná tíže poznání, kterému doposud odmítal věřit. Tohle Mraveniště bylo jediné, co zdejší mravenečci znali. Ten člověk prožil celý dlouhý život, aniž by opustil toto místo. Jak dlouho už tu je? Zajímalo je vůbec, co je mimo něj?
Nevydržel to.

"Jojo, to je hezký, ale co třeba něco velkýho? Lety do vesmíru? Kolonizace Antarktidy? Mimozemšťani?", vyrazí ze sebe.
"Ééé...nojó, Lety do vesmíru, ty když spustili, to bylo něco!", zasní se stařeček.
"A?"
"No jó, to je bezva zážitek, řídit raketu nebo si jen tak létat jako Superbytost, to všechno z pohodlí obýváku!"
"Snad Superm-...", zarazí se Corneliu a potřese hlavou, "Ale já nemyslím zaklektanou apku! REÁL!"

Několik lidí okolo sebou poplašeně trhne, když zvýší hlas.

"Reál...ity šou?", zatváří se stařík nechápavě.
"Ne, jako doopravdy, takhle...fyzicky...člověk...", začne Corneliu zběsile ukazovat posunky, jako kdyby mluvil s hotentotem, "Člověk. Opravdickej. Raketa. Opravdická. Vžům. Vesmír. Opravdickej. Tyhle lety do vesmíru."

Stařec se zatváří rozpačitě a záčíná si podivína podezřívavě prohlížet. A není sám.

"Dobře...tak jinak...eh...co třeba...znečištění? Nedostatek vody v koloběhu. Eroze půdy. Megabouře? Corvid?"
"Ééé, mladíku....vypadáte rozrušeně...ale není čeho se bát, o znečištění se stará CMWGE."
"A nedostatek vody také nehrozí, nebojte se.", přisadí si sestra, "O všechno je postaráno."
"Co je to megabouře?", ozve se někdo.
"Corvid je ten hororovej Víjár biják?"

Na chvilku zaklonil hlavu a zkřivil tvář. Z toho, jak uvažovali ho bolela hlava.

"TO VÁS DO ŘITĚ NIC NEZAJÍMÁ?!", vybuchne nakonec, "Nic mimo tohle vytočený Mraveniště?! Co děláte se svými životy, když žijete v takovém luxusu? Co jste dokázali udělat pro Matku Zemi? Jak jste pozvedli lidského ducha? To už se všechno děje jenom 'jako'? To už si jenom točíme palci a vše je vyřešeno? To už je VŠECHNO vyřešené? To už je všechno vyřešené tak dávno, že můžeme jen tak spát na vavřínech a nikdo si nepamatuje, co tomu předcházelo?"

"Indikována vysoká tepová frekvence a nárůst adrenalinu. Mohu nabídnout vitamíny pro zklidnění a příjemnou náladu?", zazní vlezlý hlas Asistenta.

"Lidi, vy spíte? Odkud se bere voda, co pijete? Kde se bere jídlo, co dostáváte? Odkud sem jde vzduch? Jsme vůbec na planetě Zemi? Haló? Neprobudil jsem se na Měsíci? Jo vy ani nebudete tyhle pojmy znát, že jo...uuf...tak hele, představujte si...já pocházím z planety, která se jmenuje Země, ano? A ta obíhá okolo hvězdy jménem Slunce. A kolem té planety zase obíhá menší kosmické těleso - Měsíc. Jsme pořád na Zemi nebo na Měsíci? Nebo kde, pizda už?!"

Ticho. Neví a nebo je to už moc absurdní otázka?

"Měl byste si dát ty vitamíny, mladý muži, vypadáte popleteně.", odpoví nakonec starý muž soucitně za souhlasného přikyvování okolostojících.

"Vy...vám je to jedno! Nebo nevíte. Jste v medu a je vám to úplně, ale úplně u řiti. My jsme nesli tíhu Hříchu, my jsme cedili krev. Pot, krev a slzy! My jsme převzali zodpovědnost a obětovali miliony životů, aby tenhle svět vůbec mohl existovat. Abychom napravili, co předkové podělali! Abyste se vůbec mohli narodit! Abyste měli vzduch, co můžete doopravdy dýchat, vodu, co můžete bezpečně pít. Slunce. Volnou oblohu. Život.", poslední slovo Corneliu sotva hlesne, jak se mu hlas zlomí a oči se zalijí slzami, "A vy...vy jste zapomněli. Jaký to potom mělo smysl...jaký...JAKÝ?!"

"Vezměte si ty léky, pomohou vám.", přistrčí mu sestra kelímek.

"Jebat léky!", ožene se Corneliu vztekle rukou a vyrazí sestře kelímek z ruky, "Já chci mluvit s někým, kdo ví, co se, do psích pochev urousanejch, děje! My měli sen. Misi. Poslání! Co máte vy? K čemu směřujete? Co lidstvo žene vpřed?!"

"Mohu přivolat specialistu? V situacích extrémního rozrušení je doporučeno zhluboka dýchat.", zazní vlezlý hlas Asistenta.

"Já nejsem rozrušenej. Já jsem v řiti.", odsekne Corneliu, potřese hlavou a nakonec se jen hořce uchechtne, "Vy jste v řiti ještě víc. Já aspoň vím, jaký to bylo v tý řiti nebejt. Vy jste ovce, co přes vlnu nevidí už ani tu blbou trávu."

Corneliu nakonec zavře oči a svěsí hlavu. Cítí se ještě víc osaměle, než když ho vzkřísili z mrtvých a dozvěděl se, že mezitím uběhly stovky let. S tím, jak se změnila doba. je to snad, jako kdyby to byly tisíce. Jako kdyby byl neandrtálec, uvržený do civilizace moderních lidí. Nebo mimozemšťan. Sám. Opuštěný. Jiný.

Kladl si otázku, proč ho vůbec budili. Jestli vůbec má v tomhle divném světě místo.

HG, co na to okolí? A zřízenec?
❎Obrázek Corneliu dal dost jasně najevo nespokojenost se "stavem světa".
❎Obrázek Corneliu srovnal svět kolem se sny, jaké o budoucnosti měl on.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek

Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 87
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory » 15. 7. 2021, 00:55

"... jsem kvůli vám neviděl, jak Chesuse vyovnila Memesis ... " vyruší Corneliua vyčítavý hlas zřízence, který konečně zaregistroval, co se děje. "Asi bychom měli dneska procházku vynechat a místo toho jít dělat něco uklidňujícího? Co byste říkal třeba hrnčířské dílně? Nebo, tady píšou," poklepe na tablet s lékařskými záznamy, " že vy máte ve Vejru nějakou tu krajinku, co si modelujete, ne?"

Ostatní klienti kliniky mezitím stojí s otevřenou pusou a sestra, které Corneliu vyrazil kelímek mezitím stojí s otevřenou pusou se nejprve skloní na zem a začne rozsypané léky sbírat, klepou se jí u toho ale ruce.

"Indikována vysoká tepová frekvence a nárůst kortizolu. Rozsypání vitamínů nemá na jejich funkci vliv, možná kdybyste si je opláchla ...?" zeptá se vlezlý hlas asistenta a to sestru dorazí. Pustí znovu kelímek, složí se na zem do klubíčka a rozpláče se: "Na mě nikdy ... nikdo ... v životě ... nekřičel .....," vypraví ze sebe mezi vzlyky," ..... až dneska .... ráno ..... Frenk .... protože došly jeho oblíbené cereálie .... a teď vy..."

Co na to Cornelieu?
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.

Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 87
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory » 15. 7. 2021, 02:15

Míjo,

Najít místo, odkud v Majdexu bude vidět hvězda .... a ještě s dovedností Rovnováha ... no ... řekněme, že to není možné .... ale kdyby se trochu upravilo tohle, trochu natáhlo támhleto, tak se velmi, velmi daleko objeví náznak možnosti. Překážka 3.

1+2-3=0. Vše jsi jenom zhoršila.


Míja postupně stoupala vzhůru po schodištích a rampách, nad onen bulvár a pak k jezírku na střeše jednoho z domů.

Kdysi, ještě na škole, dostala od CM-WGE za úkol si přečíst logy významých změn v Ho-Glo za posledních sto let a pamatovala si z nich, že jezírko nechal CM-WGE zbudovat celkem nedávno, před nějakými dvaceti nebo třiceti lety. Vzpomněla si také, že v těch logách nebyla žádná zmínka o tom proč vlastně CM-WGE nechává město upravovat a přestavovat. A že byla hrozně hrdá, když si sama uvědomila, a pak i potvrdila v knihovně, že tím plní přání lidí.

V MiDexu samozřejmě je velký sportovní bazén a akvapark s tobogány, ale lidem to nějak nestačilo. Chtěli mít podobné povyražení, jaké ve Vejru vídávali u telenovel zobrazujících život v Apflů. Malé, příjemné místo, kam je možné zajít si jen tak poležet. Jedno z mála, kde zavlažování a pěstování květin neobstarávaly drony, ale lidé, u kterých CM-WGE identifikoval potřebu "hrabat se v hlíně".

Co na tom, že podle Vejrových seriálů v Apflůané mají takovéhle jezírko u každého domu. Ke spokojenosti Majdexanů stačilo, že mají k dispozici alespoň jedno, a kdokoliv k němu může zajít. Míja byla ráda, že se o ně CM-WGE tahle hezky stará.

Pravda, ve dne býval parčík s jezírkem plný lidí a v jezírku se koupaly a dováděly malé děti. Ale teď v noci by měla střecha být prázdná.

Míja vylezla až nahoru, posadila se na jednu z laviček, zaklonila hlavu a zasněně se podívala vzhůru. Byla jen pár pater pod hranicí mezi Midexem a Apflů a i když se kolem téhle střechy zvedaly stěny kdovíčeho, které na svých bedrech nesly spodní patra Apflů, pamatovala si dobře, že zrovna z téhle lavičky bylo vidět vzhůru do celkem široké šachty, mířící vzhůru. Jenže nebyla přímo pod ní. Z tohohle úhlu neměla šanci skrz šachtu prohlédnout.

Už se chtěla sebrat a odejít, když si všimla, že podél střechy vede čtveřice ocelových kabelů, které vystupují odkudsi ze spodu, jsou zachyceny na velkých izolátorech ukotvených na boku domu s jezírkem a pokračují přes hluboký prostor nad bulvárem šikmo vzhůru až do ústí oné šachty. Rozvody vysokého napětí, napadlo ji okamžitě, když viděla, že i na v ústí šachty jsou upevněny na dalších keramických izolátorech, Dost velkých na to, aby ji unesly.

Míja se rozhlédla po malé zahrádce u jezírka a uviděla odložené hrábě. Touha po hvězdě byla tak silná, že váhala jen chvilinku. Popadla násadu a vzala si je. Přeskočila hranu střechy a sestoupila na keramické tělo izolátoru. Opatrně po něm přešla až ke kabelu a zhluboka se nadechla. Konečně zužitkuje rovnováhu k něčemu ... no, když už ne užitečnému, tak alespoň zajímavějšímu než je jezdění na jednokolce.

Hrábě vzala do obou rukou, násadu rovnoběžně s pomyslnou zemí a opatrně začala překládat nohu před nohu. Krok za krokem postupovala vysoko nad bulvárem a balancováním násady si pomáhala udržet rovnováhu. Bylo to dlouhých a napínavých padesát kroků, kabel pod její vahou drnčel a zpíval, než dorazila až k ústí šachty a s výdechem obejmula tělo izolátoru a opatrně po něm přelezla na obslužnou rampu v šachtě. Dávala si při tom pozor, aby to nebylo právě její tělo, které přemostí keramický prvek oddělující kabel od hrany šachty.

Konečně byla na místě, teď uvidí hvězdu, pomyslela si, když vydechla ... a zvedla hlavu.

V tu chvíli se jí zmocnil pocit, který normálně neznala. Rozčarování, rozrušení, možná i vztek.

Šachtou sice bylo vidět krásně vzhůru, ale místo hvězdného nebe neviděla nic, než žlutobílé mléko světelného smogu. Věděla moc dobře, z čeho pochází. Znala to z Vejru, ze seriálů o životě tamní smetánky. Apflůané v nich měli krásné domy, zahrady plné soch a plastik, bazény i vysoké stromy, všechno dnem i nocí ozářené stovkami reflektorů. A tenhle zdroj světla jí teďko bránil zahlédnout hvězdu.

To je tak nespravedlivé. CM-WGE plní lidem přání, nechal jim postavit jezírko .... a ona si tak moc přála vidět hvězdu, riskovala kvůli tomu život při provazochodeckém kousku ... a nic:

A pak Míju něco napadlo. Podívala se na hrábě ve svých rukou, na čtveřici silných kabelů, bzučících temně díky množství energie, které skrze ně proudí vzhůru odkud si z LouQods, přes celý MiDex až do Apflů. Splní si přání sama. Popolezla zpět na jeden z izolátorů tak, aby nestála nohama na kovové rampě a pak použila hrábě k vyháknutí onoho zdroje energie.

Kabel vyskočil ze svého závěsu, zhoupl se a z harmonickým zadrnčením se přehoupl prostředkem šachty k druhému, zavěšenému na protější straně.

Ani se nemusely úplně dotknout, když přeskočila první jiskra.

A zatímco na vyvýšený bulvár MiDexu pod jejíma nohama padal vodopád zářivých jisker ze zkratovaného vedení, světla Apflů na opačném konci oné šachty jedno po druhém pohasla.

Míja zaklonila hlavu, aby neviděla nic ze záře pod sebou a upřela zrak do potemnělé šachty. Chvíli trvalo, než si její oči zvykly na tu temnotu, ale pak z ní vystoupila první hvězda. A druhá, třetí ....

Míja nevnímala zvuk polašných sirén, který k ní přicházel shora z luxusní čtvrti odstřižené od elektrického proudu, ani otravné bzučení údržbářských dronů, které začaly soupat k šachtě zdola. Zvuky teď nebyly důležité. Teď bylo důležité, že skrze ten dlouhý tunel vedoucí vzhůru vidí několik opravdových hvězd.
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.

Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 44
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: Rehabilitační klinika, Majdeks

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Corneliu Pillat » 15. 7. 2021, 22:23

... Rehabilitační klinika MiDeks, vstupní hala ...

"Máť, pardón!", zareaguje Corneliu, jakmile se vzpamatuje a začne jí pomáhat sbírat léky, "Nechtěl jsem vás zjebnout, trochu jsem se rozohnil. Omlouvám se, jo? No tak...vždyť jsou to jen pilule...hovno se přihodí."

Jenže sestra se úplně složí. Je zaskočený. Tohle nečekal. Dospělá žena, zdravotní sestra - odbornice! Musí něco vydržet, ne? Když se složí s rozsypaných léků a...cornflaků? Neměla by ho teď spíš seřvat ona, nebo rovnou sahat po injektoru? To z toho má chudinka trauma? Cukne sebou a potřese nevěřícně hlavou. A zřízenec by se měl tváři výhrůžně, ne dělat jakoby nic! To je mu fuk, že se tu složila sestra?

Jeho šestý smysl cítí, že něco není v pořádku. Přimhouří oči a přelétne okolo stojící a posedávající pohledem. Vypadají...zmateně. A ublíženě. Jako děti. Nerozumí situaci? Nebo jí interpretují úplně jinak? Jejich reakce, nebo spíše její absence ho mátla. Stál tam jako opařený a s očima do široka otevřenýma vnímal tu scenerii. Cožeto? Hrnčířská dílna?

Čekal by buď sounáležitost skupiny - rozhořčení, že ublížíl - byť nechtěně - jejich družce a nebo - pokud tihle lidé byli jako lidé z Jader,tak možná škodolibé reakce a zvědavé očumování od cizinců.
Potřese znovu hlavou a otočí se s kyselým výrazem na zřízence.

"Já jsem prostě z jiný Země.", konstatuje a rozhodí rukama, "A jestli mám poznat, jak tady žijete nemůžu se tu zavírat jak kvočna v kukani. Musím vidět, jak žijete. To jenom vejráním do Netu ani matláním hlíny nezjistím."

Na to se otočí, nečeká na dovolení a vyrazí rovnou k východu. Se zřízencem, nebo bez něj.

HG, myslím, že by zřízenec mohl na chvíli zaujmout aktivnější roli, ať už se situace vyvine jakkoliv.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek

Uživatelský avatar
J35U5xMachina
Příspěvky: 42
Registrován: 12. 7. 2021, 18:51

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od J35U5xMachina » 16. 7. 2021, 01:32

... J35U5ův Vlog č. 31.114 ...
čas nahrání do ViaRu: dosud nenahrán

"¡Hola, kumbas! Další krásný den v Hope&Glory, vy vejrový kluzáci!" zazubím se do kamery snímajícího drona, "Tady Chesus -spasitel nudných chvil- a mám pro vás noticias gigante! Je to chvilička, co mi droník dropnul tenhle ¿¿¿mistery box??? a já chci s vámi sdílet radost z jeho obsahu, protože sdílení je un acto de amor, kumbas!"
Otevřu již jednou rozbalený balík a odhalím bublinkovou balící folii.
"Valíte bulvy? Legendary intem! A já už i vím jaký! Ale vás budu ještě chvíli napínat :wink: A hlavně - nejdřív nějaký intel pro ty, co třeba nejsou úplně v obraze."
Na nanosekundu se odmlčím a pak vypálím na plný pecky:
"Co to kecám?! :P Všichni jste určitě viděli moji poslední game! A taky víte, že ten konec byl totálně unfair! Nevím, co to bylo za glitch, ale nedostal jsem svoji Čepel!"

HG: Při tvé minulé dohrávce došlo k tomu, že "ObrázekLidé vyšilují kvůli mě a předmětu."
a před tím Obrázek"jsem se na předmět odkázal kvůli pořádku, inspiraci nebo bezpečnosti."¡Cink!¡Cink! první dva expy na mé cestě ;-)


"Než ale začnete znovu flame, vězte, kumbas, že poslal moc krásnou omluvu, aby svoji chybu napravil! BTW, taky jsem nevěděl, že CM-WGe může udělat nějakou chybu, ale zdá se, že je toho v posledních dnech kolem nějak víc. Určitě ale neztrácejte Naději, když brzy uvidíte, s jakou Slávou je umí CM-WGe napravovat!"
Zašustím balící folii, jako bych ji chtěl vybalit, a pak znovu mrknu do kamery.
"Když mluvíme o minulé gamese, spousta mis fans měla na Vejru hlášky o tom, že poslední měsíce se potkáváme s MemeSis nějak často. A konspi-fans z Pevnosti krtčích lidí dokonce přišli s fakenews, že je to možná celý fejk. Jakože bysme to dělali s MemeSis schválně - kvůli sledovanosti...
Asi takhle... kumbas, gengstabro's a gengstasis'... všichni víme, že lidi z Loukvods mají divný nápady a tohle je jen další z nich. Por favor, kumbas, já se s tou chica nedokážu domluvit ani na chatu! Všechno co spolu máme je pár vyměněných zpráv v gamelogu...
Rozhodně ale doufám, že si pamatujete jedno z mých motto: 'Keep it real!'! Dobře víte, že hraju ve full-motion body, žádný úpravy nebo ovládání přes mozkový implantáty. Jak se hejbu irl v mašině já, tak skotačí můj avatar. Nějaký bonusy jako lokálně nižší gravitaci nebo větší hybnost při běhu zajišťují samozřejmě bonusy z in-game gearu, ale jinak hraju real. Jakože fakt nemám zapotřebí si kazit el credo, abych nabral další fans. Hele, nic proti telenovelám a osudu a epickejm setkáním, ale je větší sranda, když to takhle výjde neplánovaně. Jakože ¡real! game, kumbas!"

Zastavím drona a drochu se napiju. Pak natáčení zase spustím:
"Nic-MÉNĚ... protože názor má každý štváč, ale fakta jen já 8), nechal jsem si sjet statistiky a vysvětlit od NPC adminů <LoQods: Zákon versus Pořádek>, jak se vlastně skládají mače. Většinu tušíte - rozhoduje server, na kterým paříte, a vaše ratio. Takže když dva lidi, respektive lidi a MemeSis -stěr!- hrají na stejném serveru, mají hodně podobný score - protože jsou kudla na špici! + hrávají ve stejný čas... Dáváte to, že jo? :wink:
Nic-MÉNĚ... poslal jsem to celé (+ nějaké moje postřehy ) mojí kamarádce Míje - ona má dobrou hlavu na čísla - a začalo to být kapánek zajímavější. Nebudu vás nudit se <zákony> VELKÝCH ČÍSEL - use freaking CM-WGe - ale prostě se potkáváme fakticky ještě o něco častěji než je pravděpodobný. Jakože prý v jednom z tisíce vesmírů by to tak náhodou vyšlo, ale kumbas, my žijeme v tomhle vesmíru! Takže na tom, čeho jste si všimli fakt něco je! :eyecrazy: "
Udělám dramatickou pauzu a rychle si loknu multiVitamínu(byCM/WGe). Dám samozřejmě pozor, aby bylo vidět, co přesně piju - je potřeba udržovat fans zdravý.
"Nebudu teda kempit nad horkou zónou," provokativně zašustím folií, "a dám vám echo. Můžete za to totiž možná vy sami! :eyecrazy:"
Gestem naznačím dronovi, že má udělat v tomhle místě stopy značku. Později doplním animaci vybuchující hlavy.
"Hodně z nás tak nějak ví, že CM-WGe je tu od toho, aby plnil lidem potřeby ale i tužby a přání. A Míja si to taky myslí. Takže jestli hodně z vás potřebuje vidět, /jak si to s MemeSis rozdáváme/ <vrátit stopu> jak se s MemeSis /owníme - spíš ona ona mě, ¡madre!/ <vrátit stopu> navzájem hantíme, tak je docela možný, že nás víc posílá do stejný hry, když má zrovna na výběr. Aby vám udělalo radost!"

¡Cink!<charakter exp>ObrázekVyslovíš teorii či domněnku ohledně toho, jak něco zapadá do paradigmatu, o kterém neustále přemýšlíš, či jak ho to mění.<charakter exp>

Znovu se napiju a chvíli koukám před sebe.
"Hustokrutopřísný, že? Zní to skoro jako nějaký konspi-fake od Krtčích lidí. Hele, neříkám, že to tak je, jen... jsem o tom poslední dobou docela přemýšlel. A zjišťoval si pár věcí..." Odmlčím se a zamračím. Vážně jsem se tomu poslední tři dny docela věnoval.
"Ono má totiž <LoQods: Zákon versus Pořádek> v kódu pro kombinování skupin ještě jednu položku," pokračuju pak o něco méně rychle a hlavně tišeji, " označenou jako <DÚHG>. Podle některých je to vyhodnocovací jádro, které k sobě řadí lidi, podle speciálních kritérií. Gamery s toxickým slovníkem, aby se vzájemně vyčerpali a slušněji vychovaní lidi si je nemuseli pořád vypípávat. Nebo roleplayery, co v gameskách hláškujou a žerou fluff víc, než je vtipný nebo nutný pro bonusový body. Ti se prý potkávají častěji, protože je to spolu víc baví...
A já vám řeknu jednu věc. Mě to s MemeSis nebaví! Nebaví mě natolik, že si brzo vyhypuju score až zůstane v žebříčku tak daleko za mnou, že jí budou moje zprávy chodit s časovým posunem! A pak ji tak vyowním, že po ní zůstanou jen mý starý streamy! Takže, do prkený vohrady, kumbas, když to nejsem já, kvůli komu ji tam CM-WGe cpe, musíte to být vy, mis fans!"
Zhluboka se nadechnu. V poslední části jsem se nějak rozjel.
"Zkrátka... pak že hype nemá žádnou sílu $Pkravskou sílu! Stejně jako vaše víra, naděje a podpora. To si uložte na hadr, kumbas! To je moje TL;DR!"
Udělám poslední dramatickou pauzu a pak naposledy zašustím folií.
"Gracias, že jste si mě vyslechli. I gengstas se potřebují občas vykecat. A teď... už bez zbytečnýho fluffu... tadá!"

Pokračování příště ;-)
Chesus
Deník
Obrázek

Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 87
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory » 16. 7. 2021, 10:37

... před klinikou....

Cornelieu vyjde prosklenými dveřmi ven z kliniky do venkovního mumraje. Je tam široký chodník, po kterém se dva proudy lidí míjí, pohledy napůl nepřítomně ponořené do sveta. Zřízenec se nejprve několikrát bezradně rozhlédne, a pak vyrazí zmateně za ním.

Cornelieu se prodeje napříč proudem zleva i zprava až k zábradlí a pohlédne přes něj. Už ví, co má čekat, ale přesto ho ten pohled na nedozírnou hloubku pater pod ním a křižující se mosty, lávky a ulice znovu překvapí.

Stejně, jako ho znovu překvapí, jak moc velké procento zdí nemá ani okna, ani žádnou výzdobu, jsou to jen holé bílé stěny s černobílými obrací v rozích.

Zřízenec ho konečně dožene. "Ano, ano, procházka by vám taky mohla udělat dobře. Hlavně zhluboka dýchejte...

Mněli bychom jít někam, kde je trochu víc klidu. Co třeba Escherův park? Nebo kousek nad hlavním bulvárem je Rybníček, pravda, touhle dobou tam bude hodně dětí, ale to vás třeba také přivede na jiné myšlenky. Nebo můžeme jen tak bezcílně bloumat... "

Pak zaštrachá v brašně a vytáhne podobné brýle, jako má na hlavě. "Málem bych zapomněl - obyčejným zrakem neuvidíte HouGlou v jeho plné kráse. Měl byste si nasadit brýle pro rozšířenou realitu..."
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.

Uživatelský avatar
Corneliu Pillat
Příspěvky: 44
Registrován: 15. 6. 2021, 00:31
Bydliště: Rehabilitační klinika, Majdeks

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Corneliu Pillat » 16. 7. 2021, 18:26

Corneliu si zvědavě prohlédne brýle a pak si je opatrně nasadí.

"Heh...a tohle zas tak dopředu nepokročilo, koukám.", potřese hlavou, "Takové jsme používali taky, ale pak přišly AugUR čočky. Nojo, ale ty byly tak drahý, že si je pořizovali spíš v Jádrech, i když Net byl samozřejmě už v tý době globálně, nebyli jsme úplný křováci."

Prohlédne si brýlemi okolí, povytáhne obočí, pootevře ústa a pak je zase zavře.

"Na tohle si budu muset zvyknout.", povzdechne si, "Escherův park, huh? Oblíbená zábava?"

Dojde k jednomu ze zábradlí, opře se o něj a zahledí se dolů, potom zase nahoru. Potřese hlavou.

"Máte tu nějaký místo, kde je vidět obloha? Ne projekce, prostě volná obloha. Abys věděl, v mé době se takhle nežilo. I v našich Jádrech byly parky, stromy, vodní plochy, zahrady a skleníky na střechách. Tam, kde už bylo klima moc špatný, nebo padly bomby, tam se žilo napůl pod zemí. Ale i tam byly zase biodómy...teď jsme vlastně v podzemí nebo je nad námi tolik pater? Nechápu, jak tu můžete žít...a ani nechtít vidět oblohu. To je za městem jenom pustina nebo co? Kde je nějaká vyhlídka?"

Zavře oči.

"Přesně tohle byl důvod, proč lidi, co žili v Úlech byli tak nespokojený, přístup k základním věcem, co člověk potřebuje, jako je kontakt se zemí a orientace. Člověk je jedno s Gaiou, nedílnou součástí ekosystému. Jeho kategorickým imperativem je starat se o něj, k tomu nám byl dán rozum a vůle. Člověk nemůže být šťastný, když je obklopený betonem a plastem. Potřebuje kolem sebe cítit život v jeho přirozené harmonii."

Chvíli je zticha a pak ho přeruší zakručení v břiše.

"A nebo bych se nadlábl. Jídlo je taky přirozená potřeba.", uchechtne se a melancholická nálada, jako kdyby pominula, "Dal bych si konečně něco pořádnýho k jídlu, co není v pytlíku nebo sáčku. Máte tu gastrokluby, žerboxy nebo výdejní okýnka? Ale nevím, jestli mám u vás nějaký kredit nebo merit, vypadá to, že se toho změnilo fakt hodně. Nebo co máte vlastně za měnu? Změnilo se to? Za mých časů, když jsi něco chtěl nebo potřeboval, zaplatil jsi 'kreditama', co sis vydělal nebo jsi na to měl nárok ze svého 'meritu'. Jak platíte? Nebo máte komunismus?"

Rozhodí rukama.

"Zase srovnávám s tím, co bylo...já ani nevím, co vlastně DNES můžu nebo nemůžu dělat. Musím nosit tyhle tepláky, nebo si můžu jít...koupit...sehnat...zažádat o...nevím...něco víc fit i šik? Kde seženu třeba hulení? Můžu si někde koup-...pořídit lítačku, pásovku nebo klasickou motorku? Potřebuju si vyřídit doklady? Co servis implantátů? Biomoding? Potřebuju vidět, slyšet, cítit, ochutnat, osahat rukama a vyzkoušet."

Pokrčí rameny.

"A vlastně bys mohl začít u sebe. Budem si tykat, jo? Sice jsem výrazně starší, ale biologicky zas o tolik ne. Jak se vlastně jmenuješ? Co děláš? Co tě baví? Co od života chceš? Mojí složku jsi asi četl, tak teď je řada na tobě - jak se říká - 'jeden sdílí, všichni sílí'. Ukaž mi tu 'slávu', snad najdu i naději."

HG, Corneliu na tohle nemá vhodnou dovednost, ale na druhou stranu "Je nucen snášet systémovou přehnanou péči a ohleduplnost" (2) a splnit jeho přání by se do kategorie "péče a ohleduplnost" vejít mohlo. Stálo ho velké úsilí udržet na uzdě úzkost z cizího prostředí a opravdu se snaží mu dát šanci a poznat ho, takže vůle 2.
Corneliu Pillat
Deník

Obrázek

Uživatelský avatar
Hope and Glory
Příspěvky: 87
Registrován: 11. 6. 2021, 23:05

Re: [HRA] Kniha první - Život v MiDeksu

Příspěvek od Hope and Glory » 16. 7. 2021, 19:55

Vidím tam i žanrovou akci: Obrázek Sdílená akce - zdravotní procházka je prostá činnost a snažíš se potykat si se zřízencem a dozvědět se o něm něco osobního.

To je zároveň těžké: Překážka 1

Nemáš na to vhodnou dovednost, ale pomáhá ti, že zřízenec si musel přečíst tvou složku, kvůli přehnané péči (+2).
Celkem 0+2+2-1=3: Udělal jsi dojem na okolí.


Hned první slova o tom, že jste i za tvých časů měli brýle, a dokonce čočky pro rozšířenou realitu na Corneliův doprovod udělají dojem. Cornelieu zjevně není tak velká vykopávka, jak si myslel.

"Obloha je vidět z Apflů," odpoví tak na první z otázek celkem bezprostředně tvůj doprovod, máchne směrem vzhůru a viditelně si oddechne, že Corneliua přešel vztek. "Ale tam na zdravotní procházce nemůžeme. Vlastně neznám nikoho, kdo my měl clearance," dodá ... "ostatně, proč taky? CM-WGE ti zajistí vše, co potřebuješ. Takže lidi co fakt potřebujou vidět oblohu nejspíš clearance mají.... asi," pokračuje v úvahách nahlas. "A my ostatní ... vždyť si kdykoliv můžete pustit nějakou simulaci s oblohou ve Vejru. Pro mě za mě třeba i letecký simulátor, a pak budete mít tu oblohu všude kolem sebe, jestli je to fakt důležitý," dovolí si trochu odlechčit.

Pohled do Corneliuových očí prozradí, že tohle nebyl dobrý vtip. "Tak vážně. Upřímně - jestli to opravdu potřebujete, jsem si jist, že CM-WGE to zařídí. A pokud to nepotřebujete, tak zařídí, abyste za pár dnů zapomněl, protože vás zahrne věcmi, které opravdu potřebujete. V tomhle je to tu fakt dobře zařízené," ohodnotí stav věcí přesvědčeně.

"Co se týká jídla, tak na večeři je trochu brzy, ale myslím, že vám by mohl udělat radost i obyčejný hoddog, ne? Vím o jednom stánku," ukáže směrem k širokému bulváru. "To nejlepší syntetické vepřové v kombinaci s trochou pravé hořčice i cibulkou - jsou tu i lidé, co pro radost pěstují užitkové květiny, ne jen okrasné. Takže i kousek té Gaii."

Zamíříte na třídu. "Kredity nemáme, každý si může pořídit, co potřebuje. Co jsem se učil ve škole, tak CM-WGE prý nějak hlídá, zda někdo neplýtvá zdroji nebo nesyslí nad rámec svých potřeb, a pak prostě zboží v požadovaném množství nedoručí - nebo informuje obchodníky či poskytovatele služeb, že požadovaná transakce je zablokovaná. Ale mě se to nikdy nestalo ... a neznám nikoho, kdo by tuhle linii opravdu překročil."

"Klidně je tedy možné pořídit vám jiné oblečení, byť já osobně bych vám doporučoval si tuhle kombinézu ještě nějaký čas nechat. Je z ní jasně poznat, že jste klientem kliniky, a kdybyste se třeba ztratil, příslušníci Pořádku vás tak snáze identifikují a pomohou vám najít cestu domů."

"Rekreační drogy je nejlépe konzumovat večer v příslušném podniku. Personál je vyškolený, pomůže naškalovat dávku tak, aby se člověk dostal do dobré nálady a nepropadl závislosti nebo nezažil nějaké ošklivé stavy. I když," zvedne tablet, který si vzal s sebou a přejede po něm dvakrát prstem, "zrovna u vás tu vidím spoustu kontraindikací. Primář se zjevně obává, že by mohly vyvolat vzpomínky na nějaké nepěkné věci z minulosti. Nicméně THC v kontraindikacích není, takže .... zhulení, jak říkáte ... si dopřát můžete. Doporučil bych vám Bludného holanďana, je to hezký klub na rohu 86. a 33. A nemusíte ani personálu nic vysvětlovat, CM-WGE mu váš profil dodá, takže vám nic nevhodného nepodají."

Dojdete ke stánku a dáte si párek. Chutná ... normálně ... ale to je v místním kontextu vlastně malý zázrak.

"Dopravní prostředky jsou tady v HoGlo zbytečné. Všechno, co potřebujete, je tady na dosah ruky nebo to donese doručovací dron. Navíc je tu spousta vertikálních cest - výtahy, eskalátory - a cokoliv většího než skládací jednokolka nebo balanceboard by bylo hrozně neskladné."

"Vyřídit doklady? Co to znamená?" Mladík si nechá vše vysvětlit a pak pobaveně zakroutí hlavou. "CM-WGE nás neustále monitoruje, takže není třeba se otravovat s nošením nějakých papírů. Kdykoliv je potřeba, aby se jiný obyvatel dozvěděl vaši identitu, CM-WGE mu ji poskytne. Zároveň vás i chrání, kdybyste narazil ... já nevím ... třeba na nějakého Krtka, který by vás zkusil podvést. Jednak vás varuje, že ten, s kým jednáte, nemá registrovanou identitu ... a zároveň zablokuje předání vašich údajů."

Pak se zamyslí a dodá: "A jinak se nemusíte bát, koukal jsem se, a ve vašem profilu je uloženo, že jste probuzen z hibernace a zatím nejste zcela sžilý s dnešními konvencemi a zvyky. Takže lidé vám budou nápomocni a budou i tolerantní k drobným nedorozuměním." Ještě chvíli přemýší a upřesní: "Drobným. Ten výstup před odchodem nebyl úplně drobné nedorozumění ... a bylo by dobré, se takovým příšté vyvarovat. Jestli chcete, můžu vám ukázat nějaká duševní cvičení. To nejjednodušší je překvapivě snadné. Když vás něco rozčílí, prostě ... napočítejte do deseti, než něco uděláte nebo promluvíte."

"Servis biologického těla i implantátů je plně zajišťován na klinice," vysvětlí jednoduše další dotaz.

Konečně Corneliu nabídne zřízenci tykání a obratem dodá dotaz na to, co ho baví. To chlapce zarazí na místě tak překvapivě, že málem upustí zbytek párku v rohlíku.

"Já... jsem .... Toby," odpoví a podívá se Corneliuvi do očí, "... vás .... teda, tebe .... fakt zajímá, co mě baví? Ty jsi opravdu z jinýho světa. Že se já mám zajímat o klienta, to mám v popisu práce ... ale, že by se klient zajímal o mě? No, to jsem teda ještě nezažil."

Sedne se na obrubník, jako by to potřeboval rozdýchat, ale je vidět, že je tím potěšen, až dojmut. Corneliu si sedne vedle něj a pobídne ho.

"Co mě nejvíc baví? Sledování Vejrových zápasů. Zejména když v nich bojuje Chesus ... ten je úplně epesní," rozhalí plášť a odhalí ti v celé kráse jeho podobiznu na tričku "Má úplně úžasný styl hry, super hemzy, a taky hrozně dobrý vlog, počkej, nasaď si brýle koukni na támhle tu stěnu, promítnu ti na ní kousek toho dopoledního zápasu, co jsem nedokoukal. Uvidíš, že je skvělej, a že je to super zábava. Pustíme si to znova od toho okamžiku, kdy se objevila Memesis ...., chtěl bych dokoukat, jak to dopadlo ... jestli neva? A pak ti povím další věci o sobě ..."
Hope and Glory

HG pro Chuubo PbP hru
Cyber-Marvellous Wish Granting Engine.

Odpovědět

Zpět na „[Chuubo] {PbP} CyberMarvellous WishGrantingEngine“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host