[články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Diskuze o hrách, které se vracejí k herním stylům D&D v 70. letech.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20840
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

[články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

Čau lidi.

Rozjel jsem oldschoolovou kampaň s lidmi, kteří RPGčka nikdy nehráli, a nemůžu si pomoct, musím o tom blogovat. Chtěl bych se dělit o své postřehy a techniky – jak to hraju a jak mi to zabírá. Snad to někomu přijde užitečné nebo aspoň zajímavé.

Průběžně aktualizovaný rejstřík této diskuze. Co se kde probíralo:

:arrow? Co je old-school renesance? Úvodní článek, diskuze str. 1–4 (článek editován na základě diskuze)
:arrow? 1. Nepolíbení hrajou Dungeon Crawl Classics – Jak hráčům otevírat možnosti. Diskuze o sítu a jeho (ne)vhodnosti pro old-school, problematické situace z mé hry, str. 5–9, 12–13, 15
:arrow? 2. O úvodním sítu a tvorbě postav z ničeho. Společná diskuze s předchozím
:arrow? 3. Svatyně Pomalého boha aneb kritický fail na zahájení kampaně. Diskuze o pomalosti hry, str. 9–11, světlo 14–15
:arrow? Představení modulu: Doom of the Savage Kings. str. 15–16
:arrow? 4. DotSK: Příchod do Hirotu aneb asi potřebuju zavést hod na reakci? Diskuze o hodech na reakci str. 16–18
:arrow? 5. DotSK: Den v Hirotu aneb Markus se zamýšlí nad městy v RPG. Diskuze o vedení hry ve městě, str. 18–23
:arrow? 6. DotSK: Výprava do Utu-Hengalovy hrobky aneb o nepředvídatelnosti systému. O mechanikách přepadení, str. 23–24
:arrow? 7. DotSK: Nositelé kladiva a kopí. str 24
:?: Volná diskuze o podobě hry. Strana 24+
:arrow? 8. DotSK: Sociální intermezzo, strana 27
:arrow? Hra jako stavebnice – o bastlení, jednoduchosti a znovuobjevené radosti z hraní, str. 27-32
:arrow? O plynutí času mimo hru: odpočinek, hýření, výcvik, kalendář a naskriptované události a volná diskuze o schopnostech, str. 32+
:arrow? Tak vy chcete hrát oldschoolově?, uzavření úvodní série představující old school, str.39–43
:arrow? Hackujeme OSR: Tajné chodby + k100 tabulka tajných dveří, str.43
:arrow? Těžké teoretično: Markusův manifest dobrodružného odschoolového sword & sorcery
:arrow? Hraní Masks of Lankhmar a reakce na něj.
:arrow? Hraní Night of Blood a reakce na něj

Samostatné diskuze o mých kampaních:
:arrow? Putování kolem řeky Set, ukončená kampaň, většina diskuze proběhla ještě v tomhle vlákně před oddělením
:arrow? Barumaz - oldschoolová kampaň a megadungeon
Uživatelský avatar
Selhan
Moderátor
Příspěvky: 3796
Registrován: 2. 3. 2016, 13:33
Bydliště: Pankrác
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Selhan »

Mně to taky vadí, když si hráči chtějí "hodit na postřeh", ale teď mě Sparkle trochu zarazila. Možná je to spíš symptom než opravdový problém.
Toto všechno jsou jen nějaké mé naprosto subjektivní dojmy.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20840
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Sirotčinec pro nehrané moduly

Příspěvek od Markus »

Quentin píše: 2. 3. 2021, 20:50 IMHO zrovna krev na uniformě je fakt blbý příklad. Poznáš to podle toho, že když hráč umře, a bude se zpětně ptát, kde udělal chybu, a ty mu odpovíš "nevšiml sis, že měl krev na uniformě," tak ti bude chtít vysklít zuby.
Hele, já jsem si celou dobu - přísahám - v hlavě hlídal, jestli se k nim Hans (ten s tou krví na zádech) neotočí zády. A zároveň on věděl, že má krev na zádech, a tak se neotáčel. Mám dojem, že tam někde explicitně popisuju, jak vstal a posouval se zády ke zdi tak, aby "na postavy viděl". Tohle může být minihra - někomu tu přijde divný a půjde se mu podívat na záda (to se nestalo).

Každopádně zrovna tohle není věc, která rozhoduje o smrti a nesmrti, není to klíčová informace, a proto může být schovaná za hodem.

Když už hraju hru se skillem Perception, tak ho nechci úplně zrušit.
Uživatelský avatar
Selhan
Moderátor
Příspěvky: 3796
Registrován: 2. 3. 2016, 13:33
Bydliště: Pankrác
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Selhan »

Mě to přišlo super, spojil jsem si to hned a přišlo mi, že jsem opravdu stopu, že se k nám neotáčí, mohl použít, kdybych se nerozhodl jít zkontrolovat, jestli tam má svého koně.
Toto všechno jsou jen nějaké mé naprosto subjektivní dojmy.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20840
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

Pro přehlednost posílám EDIT samotatně (Selhan mě předběhl).
Selhan píše: 2. 3. 2021, 21:12 Mně to taky vadí, když si hráči chtějí "hodit na postřeh", ale teď mě Sparkle trochu zarazila. Možná je to spíš symptom než opravdový problém.
Moje odpověď na věty typu: „Můžu si hodit na Perception?" bývá: „A co by tě zajímalo? Kam se chceš podívat? Co chceš prozkoumat?“

Já nepotřebuju, aby hráč vymýšlel barvité popisy toho, jak vzpomíná na lekce svého mistra - to by mu stejně nepomohlo :). I po takovém popisu bych pořád chtěl vědět, kam se kouká. Stejně tak nutně nechci, aby vymýšlel fluffové popisy typu: „Markus se nahrbí, nabere vzduch do nozder a začne slídit po podlaze jako zkušený ohař.“ Já prostě chci, aby hráč interagoval s prostředím. Klidně suše, bez fluffu, ale aspoň něco jako: „Nejsou na podlaze nějaké stopy?“ S tím už můžu pracovat.

Tj. nejde o barvité popisy a atmosféru, ale o interakci s fikční rovinou hry, ne s mechanikou.

Protože často nevím, co tam je a není, a vymýšlím to až v reakci na tu otázku. Proto tu otázku potřebuju.
Uživatelský avatar
Quentin
Noob of The Round Table
Příspěvky: 9334
Registrován: 31. 7. 2007, 14:31
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Sirotčinec pro nehrané moduly

Příspěvek od Quentin »

Markus píše: 2. 3. 2021, 21:14Hele, já jsem si celou dobu - přísahám - v hlavě hlídal, jestli se k nim Hans (ten s tou krví na zádech) neotočí zády. A zároveň on věděl, že má krev na zádech, a tak se neotáčel. Mám dojem, že tam někde explicitně popisuju, jak vstal a posouval se zády ke zdi tak, aby "na postavy viděl". Tohle může být minihra - někomu tu přijde divný a půjde se mu podívat na záda (to se nestalo).
Okay, tohle je cool mini-challenge/clue. Sice pořád nechápu, kde do toho pasuje perception roll, ale už tě nebudu šikanovat :)
http://2k6goblinu.blogspot.cz/
“Questions are gameplay”-Chris McDowall, The ICI Doctrine, 2018
Player Agency (n.): “the feeling of empowerment that comes from being able to take actions in the [virtual] world whose effects relate to the player’s intention” -Mateas, 2001
Uživatelský avatar
Vitus
Příspěvky: 2659
Registrován: 21. 7. 2006, 09:03
Bydliště: Kladno

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Vitus »

Tohle je zajímavá debata, zkusím to postavit trochu do jiné roviny:
- ten první případ, kdy Markus výše vlastně popsal, že se perception (postřeh) může hodit, je když se něco děje mimo hlavní oblast vnímání postavy a postava má nějakou šanci něco zahlédnout (tedy jako například ve stínu v dálce něco proběhne - buď si toho všimnu nebo ne), což je ten případ pasivního užití postřehu. Tady si myslím, že to není na škodu použít, ale nesmí na tom být postavené řešení situace (může to ale dát nějakou výhodu - zrušit někomu přednostní kolo, získat přednostní kolo, získat informaci navíc). Tohle je ale zcela v rukách vypravěče
- druhý případ, kdy se to začíná rozcházet, je když by to chtěl hráč použít za svoji postavu, tedy například stylem "rozhlídnu se, zda si něčeho podivného nevšimnu", pak samozřejmě za mne není ideální tlačit na pilu řka "a čeho jako si chceš všimnout ?", protože i v obyčejném, všedním dni si něčeho člověk náhodou může všimnout, takže bych klidně nechal hodit na perception a dal informaci "ta jedna břízka, třetí zleva, vypadá divně" (protoře to je převlečený hroch, ale to by hráč / postava zjistili, až by se na to šli podávat)
- třetí případ, asi nejproblematičtější, pak je v podstatě práce s intuicí (ta nás taky někdy varuje i když nevíme proč), tady u toho bych asi byl hodně opatrný a mělo by to být možné použít už jen jako potvrzení, když už těch ostatních varování bylo dost (to by byl automatický úspěch) a pokud by to někdo chtěl používat pořád, tak by to muselo mít hodně vysoko nastavenou laťku (úspěch je například pouze natural 20 na d20, a jediné, co by z toho vypadlo je "jo, fakt máš blbej pocit")

Jinak se znalostmi (co zmínila Sparkle), je to za mne jako s tím druhým případem - kupodivu i když jsem viděl Star Treků hodně, nemusí se mi hned vybavit, že ruský přízvuk měl Čekov a šarmovat uměl Sulu, takže tam u podobných podrobností a netriviálnách informací bych házet nechal, ale u trivialit bych jim jako vypravěč řekl rovnou (hráči si určitě nebudou pamatovat, že jelení parohy jsou Vartenberkové, ale pokud jejich postavy vyrostly v severních Čechách, tak to budou umět a pamatovat si možná lépe, než jak se píše písmenko "a") :).
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16252
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od MarkyParky »

Quentin je asi nejblíž tomu, jak to cítím já.

Informace mají téct od GMa k hráčům samovolně a to na takové úrovni, na jaké by si toho dobrodruh všiml.

* Mohou plynout přímo - rovnou v popisu: "chlapík má šaty od krve" nebo "před vámi je v cestě díra plná kůlů".
* Mohou být ukryté jako hádanka schovaná v popisu něčeho jiného: "chlapík se k vám neustále staví čelem" nebo "před vámi je na jinak blátivé cestě hromada listí".

Důležitá věc u toho druhého bodu je, že hádanka musí být postavená tak, aby to byla hádanka pro postavu (resp. hráče zanořeného do postavy) a tedy nepoužívala ke svému maskování metaherních prostředků.

Markusova minihr s "maník se staví tak, aby na vás viděl" je pro mě už pro mě za hranou výše uvedeného a tedy toho, co je vůči hráčům korektní. Podsouvá hráčům to, že jejich hrdinové už kompetentně vyhodnotili důvod divného chování a udělali u toho chybu v úsudku. On se tak blbě staví, aby na nás pořád viděl. A nechce po hráčích, aby řešili hádanku ve fikci (proč se chlapík chová divně), ale aby si vůbec - navzdory podsunuté chybě své postavy - všimli, že na scéně vůbec nějaká hádanka je.

A to už je pro mě za čárou a snažím se tohle při vedení hry nedělat.

EDIT: Samozřejmě, pořád je to lepší, než nepopisovat vůbec nic a čekat, až se hráči zeptají - o tom žádná. A nějakou pozornost to nafocusuje. Takže to za tou čárou není zas až tak daleko. Ale je to za ní.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20840
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

Hele, já to celé sám nemám úplně vyjasněné, protože normálně žádné hody na Perception nemám (jen na Štěstí :)), takže v zásadě jen popisuju, jak jsem si to pro sebe vymyslel, když jsem měl hrát hru, která je má.
Quentin píše: 2. 3. 2021, 21:27 Sice pořád nechápu, kde do toho pasuje perception roll, ale už tě nebudu šikanovat :)
Mám situaci: Cizí postava má na zádech flek od krve a nechce, aby ho hráči viděli. Snaží se k nim držet zády. Mám to vymyšlené takhle:

1: Postava se k hráčům drží zády - není možné si toho všimnout, automatický neúspěch.
2: Hráči to cíleně narafičí tak, aby se jí podívaly do zad, nebo se ta záda stanou z jiného důvodu velmi viditelnými - automatický úspěch.
3: Dojde k nějaké nejasné situaci, kdy to nedokážu posoudit (mačkanice v šeru, nějaké přesuny, u kterých nevím, kdo kde je) - házím na Perception.

Ale vážně empiricky zjišťuju, že často při hře narážím na situace, kdy prostě jako Sudí nevím, a hodí se mi možnost to hodit. Při hraní DCC bych postavy nechal hodit na Štěstí.

Běžná poučka "řekni jim to všechno" tady nefunguje. Předně neodpovídá na otázku „Kdy jim to mám říct?“ Dokud se k postavám drží čelem, tak určitě ně. Takže při první příležitosti, kdy je směrování trochu nejisté, byť sebemíň? To mi přijde dost rezolutní. Měl bych potřebu si sám pro sebe hodit, jestli je k nim čelem, nebo zády, ale to je vlastně totéž jako hodit na Perception (hod jako hod), tak to už můžu rovnou použít ten skill, když už existuje.

Navíc tohle je ten typ informace, který může dost výrazně ovlivnit směřování hry. Když postavám řeknu v prvních 10 minutách hry, že má někdo na zádech krvavý flek, je to něco jiného, než když to řeknu po 2 hodinách. A já tohle nechci rozhodovat.

Hod snižuje GM fiat a přenáší část rozhodování na kostky. Kostky věští.
ten první případ, kdy Markus výše vlastně popsal, že se perception (postřeh) může hodit, je když se něco děje mimo hlavní oblast vnímání postavy a postava má nějakou šanci něco zahlédnout (tedy jako například ve stínu v dálce něco proběhne - buď si toho všimnu nebo ne), což je ten případ pasivního užití postřehu. Tady si myslím, že to není na škodu použít, ale nesmí na tom být postavené řešení situace (může to ale dát nějakou výhodu - zrušit někomu přednostní kolo, získat přednostní kolo, získat informaci navíc). Tohle je ale zcela v rukách vypravěče
Na tohle házím automaticky pokaždé. Někdo se k tobě plíží? Někdo se schovává? Hoď si na Perception (proti jeho Plížení). Zrovna tady je to použití dovednosti pro mě jednoznačné. Jako defenzivní/záchranná dovednost se spouští automaticky a bez výjimky, bez jakéhokoli imputu hráče.

Hrát stylem "neřekl jsi, že se rozhlížíš, takže sis toho přepadení nevšiml" je jebání do ucha.
- druhý případ, kdy se to začíná rozcházet, je když by to chtěl hráč použít za svoji postavu, tedy například stylem "rozhlídnu se, zda si něčeho podivného nevšimnu", pak samozřejmě za mne není ideální tlačit na pilu řka "a čeho jako si chceš všimnout ?
Předně: příklad špatné hráčské akce byl "Použiju Perception", ne "Rozhlídnu se, co vidím" - to už je výrazně lepší hráčská akce.

"Rozhlídnu se, jestli si něčeho nevšimnu" je podobné - já neustále předpokládám, že se postavy rozhlížejí, takže kdyby sis něčeho mohl všimnout, tak ti to prostě řeknu. Tenhle popis je tedy zbytečný. :)

I když ne nutně zbytečný, hodí se jako připomenutí - protože často můžu zapomenout se nad tím zamyslet. Tímhle se mi připomeneš a já ti řeknu, co vidíš. Ale nechápu to tak, že jsi vyhrál v minihře a já ti tu informaci dávám "za odměnu" za to, že jsi řekl kouzelné slůvko. Chápu to tak, že jsem ti ji měl dát rovnou, a tvoje otázka kompenzuje moje zapomenutí.

Pak jsou samozřejmě věci, které dávám "za odměnu" a do té doby je tajím, ale ty se spouštějí konkrétnějšími otázkami než: „Rozhlédnu se, co vidím?“. Například "není něco pod matrací?" nebo "zkusím se mu dostat do zad a podívat se, proč je skrývá".
třetí případ, asi nejproblematičtější, pak je v podstatě práce s intuicí (ta nás taky někdy varuje i když nevíme proč), tady u toho bych asi byl hodně opatrný a mělo by to být možné použít už jen jako potvrzení,
Obecně nikdy nedám hráči informaci, která nahrazuje jeho úsudek. Tj. nikdy bych neřekl "očividně ti lže" nebo "máš dojem, že tady něco nehraje". Na otázky typu "Hele, není mi to divný?" vždycky odpovídám maximálně: "To řekni ty mně". Prostě mechaniky tady nejsou od toho, aby rozhodovaly za hráče, tečka.

Zůstává tady pro mě ne uspokojivě vyřešená otázka, jak zacházet s mechanikami typu "Intuice" nebo "Šestý smysl". Neměl jsem zatím moc příležitost je testovat. Ale obecně by úspěch v takové mechanice za mě měl vždycky vést k nějakému subjektivnímu popisu typu "máš dojem, že nějak moc těká očima" nebo "máš dojem, že ti neříká všechno" nebo "máš dojem, že je tu nepřirozené ticho".

Ale finální rozhodnutí musí udělat hráč. Fakt bych nerad říkal definitivní soudy jako "lže ti", "chystá na tebe past" nebo "někdo na tebe číhá za rohem".
Angri
Příspěvky: 104
Registrován: 6. 2. 2021, 01:40

Re: Sirotčinec pro nehrané moduly

Příspěvek od Angri »

Angri píše: 2. 3. 2021, 20:03 Jak by jsi prosím Tě použil Intuici ve WFPR , nebo jiném oldschoolu , na co by se Tě hráč měl zeptat, aby dostal "additional information".
Markus píše: Hráč má klást otázky skrze svoji postavu, ideálně popisné: „Rozhlížím se kolem sebe, nevidím něco?“ „Neslyším něco podezřelého ze tmy?“ „Mám dojem, že mi lže?“

Tohle všechno, co ti teď říkám, jsou ale dost oldschoolové rady. Moderní hry s nimi přímo nesouhlasí (třeba v D&D 5e se hází Perception roll na každou kravinu) a jsou lidi, kterým musí při čtení mé věty "hráči nemůžou nikdy přímo spustit mechaniku, to můžu jenom já" určitě praskat žilka.
Markusi, díky za odpověď, moc mi to pomohlo a určitě mě žilka nepraská. Tento přístup se mi líbí.
Tak ještě jedna věc týkající se vedení hry: Na co si prosím Tě hážeš ve 2:04 , 2:05:50
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20840
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

MarkyParky píše: 2. 3. 2021, 22:48 Markusova minihr s "maník se staví tak, aby na vás viděl" je pro mě už pro mě za hranou výše uvedeného a tedy toho, co je vůči hráčům korektní. Podsouvá hráčům to, že jejich hrdinové už kompetentně vyhodnotili důvod divného chování a udělali u toho chybu v úsudku. On se tak blbě staví, aby na nás pořád viděl. A nechce po hráčích, aby řešili hádanku ve fikci (proč se chlapík chová divně), ale aby si vůbec - navzdory podsunuté chybě své postavy - všimli, že na scéně vůbec nějaká hádanka je.
Tohle je ošemetný.

Když hráčům řeknu: „Jak se vzdaluje, všimnete si, že se drží zády u zdi", tak to není hádanka, ale point and click adventura. To je tak okatý hint, že to trkne každého. To už jim můžu rovnou říct "má něco na zádech".

Když jim řeknu: "Vzdaluje se" a nijak nenaznačím, že si hlídá záda, tak je to taky na pytel, protože hráči si toho nemají jak všimnout. To už si můžou rovnou hodit na Perception.

Takže když už se pokouším dělat takovéhle "minihry", snažím se najít způsob, jak do hry dostat náznaky, kterých si pozorní hráči můžou všimnout, ale nepozorní je zazdí. A to pak může fungovat jako minihra a odměna pro ty pozorné. Samozřejmě toliko jednoduchá teorie - hledání přesné míry, tak aby to nebylo moc ani málo, to už je věc umění.

Jinak tady si nejsem jistý, jak jsem jim to doslova řekl, ale myslím, že jsem neřekl „maník se staví tak, aby na vás viděl“, protože v tom by ten náznak nebyl vůbec vidět a je to dost k ničemu. Myslím, že jsem řekl: „Vstal ze židle a odchází tak, že se zády drží u stěny. Asi aby vás měl na očích.“ Ta druhá věta je tam pochopitelně na zmatení nepřítele, protože bez ní by ta poznámka se zády u stěny byla příliš do očí bijící. Ale pravdu už se nikdy nedozvíme, protože jsem se u toho nenahrál a pak jsem to daboval zpětně.

Nehledě na to, že tohle je jen úctyhodný záměr pro účely teoretizování - Sudí míní, hra mění. Často něco plánuju udělat nějak a ve hře to pokazím/zapomenu/pomotám/atd., takže to ve výsledku dopadne úplně jinak. Je fajn bavit se o obecných cílech, ale asi bych se netrápil tím, že se ne vždy naplní. Já každou hru naflákám tolik kiksů, kterými porušuji všechny různé teoretické poučky, včetně těch svých... tak to prostě chodí. Dokud toho není moc, tak to hra snese.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20840
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

Angri píše: 2. 3. 2021, 23:09 Markusi, díky za odpověď, moc mi to pomohlo a určitě mě žilka nepraská. Tento přístup se mi líbí.
Tak ještě jedna věc týkající se vedení hry: Na co si prosím Tě hážeš ve 2:04 , 2:05:50
Hehe, tohle je super využití těch záznamů. Analýza s elektronickou tužkou. :) Sám bych se nedokopal k tomu, abych se analyzoval, tohle jsou dobré dotazy. Takže...

...musím tě zklamat, neházím tam na nic. Čtu si textu modulu. :) Jednou, pravda, s takovým velmi podezřelým pohybem ruky, ale kdoví co mi tam zrovna leželo na stole. Kutálení kostek neslyším a nenapadá mě, na to bych v tu chvíli házel. Hlavně mě ani nenapadá moc situací, kdy házím hod, o němž hráči nevědí (leda náhodná setkání nebo tak)

Nějaké další dotazy? :D

(Pro pořádek: bavíme se o tomhle.)
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od York »

Tohle je celkem tricky situace, nejsem si jistej, jestli bych ji dokázal při hře improvizovaně promyslet do důsledků, spíš ne.

V zásadě jde o to, jak tu informaci dostat k hráčům. Vidím dvě možnosti:


• Říct jim to hned, ideálně to podložit nějakou schopností u postav.

"Celou dobu se k vám snaží držet čelem a díky perifernímu vidění sis všiml, že má na zádech krev."


• Říct jim něco, co můžou buď použít hned, nebo si to dají dohromady pozdějš.

"Celou dobu se k vám drží čelem".

Hráčům to nejspíš bude vrtat hlavou - může je napadnout vmanipulovat ho do situace, kdy se mu podívaj na záda, nebo nemusí. Pokud je to nenapadne a nevyplyne to z něčeho jinýho, tak třeba někdy pozdějš narazej na jeho mrtvolu a zjistěj, že má na zádech krev - to je příležitost, kdy si s tím můžou spojit ten předchozí hint. Tyhle "Aha" momenty jsou poměrně vděčný, přestože vlastně hráči dostanou informaci pozdě.

V každym případě souhlas s Markym, že ten hint by neměl bejt moc návodnej, ať tak či onak. Když řeknu "celou dobu se drží tak, aby se vám díval do očí", tak je to sice pravda, ale odvádím tím pozornost od podstatnýho. Když řeknu "celou dobu se drží tak, abyste mu neviděli na záda", tak je to až příliš okatý, to už je lepší to říct na rovinu.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20840
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus »

York píše: 2. 3. 2021, 23:19 V každym případě souhlas s Markym, že ten hint by neměl bejt moc návodnej, ať tak či onak.
S Markusem.

Nebo s Markym?

Já myslím, že souhlasíš s Markusem.

Nepleť si to, tady to fakt mate :)
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od York »

Markus píše: 2. 3. 2021, 23:23Já myslím, že souhlasíš s Markusem.
Souhlasil jsem s Markym, to byl poslední příspěvek v diskusi, než jsem začal psát. Než jsem to dopsal, přistálo několik dalších.

Markus píše: 2. 3. 2021, 23:11 Když hráčům řeknu: „Jak se vzdaluje, všimnete si, že se drží zády u zdi", tak to není hádanka, ale point and click adventura. To je tak okatý hint, že to trkne každého. To už jim můžu rovnou říct "má něco na zádech".
Imho bys to ale takhle popsat měl. Pokud postava dělá něco fakt takhle okatě divnýho, tak to je rozhodně potřeba popsat. Naopak to je prakticky golden opportunity, kdy můžeš hráčům předat informaci.
Angri
Příspěvky: 104
Registrován: 6. 2. 2021, 01:40

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Angri »

Markus píše: 2. 3. 2021, 23:19
Angri píše: 2. 3. 2021, 23:09 Markusi, díky za odpověď, moc mi to pomohlo a určitě mě žilka nepraská. Tento přístup se mi líbí.
Tak ještě jedna věc týkající se vedení hry: Na co si prosím Tě hážeš ve 2:04 , 2:05:50
Nějaké další dotazy? :D

(Pro pořádek: bavíme se o tomhle.)
Ano ještě jeden mám :-)
Je nějak v modulu řešen Timing , jako např. zdali toho okousanýho čeledníka mohou najít postavy ve stavu , kdy ho ještě někdo okusuje , nebo třeba e stavu kdy "pachatel" utíká na střechu? (Protože myslím že v našem prvním sezení , jsme viděli siluetu lezoucí po střeše a mizící za štítem budovy).
Vyhodnocoval jsi případně takovýto timing ve hře ? A když ano tak jakým způsobem?
Odpovědět

Zpět na „Old School Renesance (OSR)“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti