[HRA] 4. akce - Výměna

Sdílené PbP hraní RPG v systému Blades in the Dark z temného prostředí Brna.

Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak

Zamčeno
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

[HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Akce4_05.jpg

Hodiny: Radši se o sebe postarám sama◆◇◇◇
Uživatelský avatar
Marie Přehnálková
Příspěvky: 89
Registrován: 30. 10. 2020, 22:46

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Marie Přehnálková »

EDIT Brněnský drak: Komi bere ďábla
partial succes 5


Než za sebou za sebou prásknu dveřma od Esmeraldina baráku, vidím, jak chlápka zasypal déšť naštípaných polínek do kamen a ten se svalil na zem. Dovolím si tedy cestou k zadnímu vchodu malou odbočku a proběhnu kolem výčepu, kde do sebe lupnu jednoho panáka, kterého zrovna Esmeralda nalila jinému hostovi. Jen zamumlám, že spěchám a zaplatím později, proběhnu kolem pultu dozadu a vylezu ven zadním vchodem. Pokračuju pak kus směrem dál k nádraží, kde cestou chytím nějakou šalinu, co mě přiblíží k našim.

Do naší šaliny vpadnu bosá, mokrá jak myš a naprosto vyřízená. Ten panák byl blbý nápad, jsem měla problém jej v sobě cestou udržet.

Svalím se na sedačku a zamumlám, že mě sem určitě nikdo už nesledoval.
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Josef Marek »

Když konečně Mařka dorazí, mám už vše pripraveno. Kolem podvozku jsem ochranu roztáhl, abych předešel přeskoku elektroplazmy do motorů. Sice tak odstíním během průjezdu i prostor mimo tramvaj, ale snad to bude jen na chvilku a moc se toho z venku do města nedostane.

Ďábla beru, dostane.
fail 3,3,1


Když se čumák tramvaje zaboří do elektroplazmatického pole, ozve se skřípání a kvílení drceného kovu. Stínění funguje bezvadně - počítal jsem je já - ale nějak jsem zapomněl, že odstíněná plazma musí někudy proudit. A když nemá kudy, začne drtit tramvaj, jako bychom projížděli obrovským lisem.

Odolávám, chci dojet co nejdál.
fail 1


Roztočím páku regulátoru na plný výkon, abych zkrátil dobu toho strašlivého tlaku. Kabina a prvních několik řád sedadel proklouzne nepoškozená, ale pak už se začnou okenní sloupky pod tlakem ohýbat.

Ve chvíli, kdy ručička tachometru začne klesat k nule, jak nás tlak zpomaluje, ozve se prasknutí, proboří se kus střechy tramvaje a jedna z tyčí, které slouží pasažérům k přidržování, projede podlahou jako máslem až do motoru.

Motor ztichne, tramvaj ještě víc zpomalí a tlak zcela zdemoluje zadek tak, že u posledních dvou sedaček doslova slisuje střechu s podlahou. A pak, už téměř krokem konečně projedeme skrz a obrovská energie, která se uvolní, jak se pole elektroplazmy opět narovná, nás vymrští obrovskou silou kupředu po kolejích.

Dojedeme setrvačností až na dohled k protější zdi.
Zranění odolávat nebudu, to už musí někdo jiný.
Trauma doplním později.
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Josef Marek »

Když elektroplazmová zeď drtila tramvaj, jen jsem vyhlédl z kabiny, abych zkontroloval škody. A pak jsem ztuhnul.

Vzdalující se elektroplazmová zeď, rozdrcená tramvaj, vzpomínky na události na Újezdě, a hlavně neúnavně tikající mechanismus v mé hlavě, který mi všechny tyhle myšlenky třídí do šuplíků, abych ani na jednu nemohl zapomenout - to všechno najednou bylo příliš.

A tak tam jen stojím, hledím do temného prázdna, poslouchám pravidelné tikání jako s obrovské zdálenosti a čekám, kdy vybuchnu vzteky, abych si ulevil. Ale nepřichází to - vztek je chaos, a ten je mi zapovězen. Možná jindy ...

Pod jedním okem mi po tváři steče osamělá slza a nechá za sebou tenkou světlejší cestičku na jinak ušmudlané kůži.

Unstable: Your emotional state is volatile. You can instantly rage, or fall into despair, act impulsively, or freeze up.
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Uživatelský avatar
Alois Heřman
Příspěvky: 88
Registrován: 29. 10. 2020, 15:45

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Alois Heřman »

Jak zmerčím Mařku, slítne mi šutrák z hercny. Vypadá teda, že by jí jeden z fleku dal bůra, ale hlavně, že není chabrus.

"Špica, že deš!" zatlemím se na ňu. Pak mi napadne, že by si to mohla vyložit nějak pomařkovsku, tak radši dodám: "Máš teda ale těžkó ránu!"

Mikeš vlítne do šaliny hned po ní a voklepává nějak divně zježené kožich. Asi na někoho póštěl bóřku. A mi včil do jedný vlítnem.

Vlastně se všecko valí takým kvaltem, že nestihnu Pepanovi ani pořádně vyprat v krku. Vostatně se to před Sváťou ani nehodí, ještě by nám vzala kramle. Však taky když si konečně uvědomí, kam fakt jako valíme, nadme se, jak kdyby mě chtěla zjebat jak sirotu. Nestihne to, páč rupnou fenstry.

Těsně před tím ju stihnu strhnu ze sicny a narvat napůl pod mantl, napůl pod sebe. Schytám to střepem do ksychtu, ale dyž to není do augle, tak mi to fazónu už moc nepocuchá. Horší to štýklo, co kósek vedle pronde podlahó, z teho si málem voznačkuju textil.

Pak už nestíhám merčit vůbec, házím sice čučku jestli só zbylí kocóři - to jako Mikeš a Máří - v cajku, ale mám co dělat, abych udržel při zemi Svatavu. Ječí a hlavně kope jak splašená hajtra. Pak se zadek šaliny zmuchlá a šalina vystřelí kvaltem dopředu.

S nama to logicky flákne curýk. Na poslední chvilu se stočím, takže to vemu vo zmuchlané plech na zadku cemrem já a ne Sváťa. Jenže je to asi poprvý, co nésu rád, že držím v náručí festovní babu - její váha nárazu moc nepřidá. Navíc mě nabité plach jaksi kopne - což je asi néhórší - je to taková šlupka, že mi to až zkrótí pastelky.

Beru zranění - šok - ale odoláním ho snížím na 2. stupeň.
Odolání (Kuráž): full succes 5,6,2 - no stress
:-)

Pak zkamasi přilítne eště Maří. Heknu a zatnu zuby, abych nebyl sprosté. Só tu - a dokonce na mě! - přece jen dámy. Jen si nésu jisté, co z nich zbude, až se posbíráme a hodíme čučku ven.
Alois Heřman
Rodák ze Starého Brna, vyrostlý ve zdejším lumpenproletariátu zvaném "plotna".
Ohař.
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Švarcfógli,

nenapadají vás slova, kterými by šlo popsat kontrast mezi průjezdem elektroplazmatickou zdí a tím, co je za ní.

Koncentrovaný nával síly, nejintenzivnější energie, která je v Šalingradu k dispozici, vystřídala nehybná prázdnota. Praskání a skřípání ohýbaných plechů zaniklo v tíživém tichu, které by se dalo krájet podobně, jako madla a vzpěry nakrájely zadek šaliny. Příšeří brněnských ulic projasněné nekonečnou záplavou rozsvícených oken, pouličních lamp, luceren a odlesků v očích Brňanů nahradila jednotvárná a prostá tma. I elektroplazmatická zeď je z druhé strany jen vybledlou poloprůhlednou stěnou, jako by snad všechnu její zář vysávala zdejší temnota a odváděla ji neznámo kam.

Zdemolovaná šalina pokračuje do prázdna. Slyšíte jen pravidelné klepání kol na svarech kolejnic a doufáte, že vedou nepoškozené až na druhou stranu. Při pohledu z okna vám konečně dochází, proč je práce v Krasu tak dobře placená a proč je průměrná životnost dělníků jen něco málo přes půl roku. Josefe, uvědomíš si, že tenkrát ta tvá cesta z Prahy do Brna mohla dopadnout kdovíjak.


Hned po prvních desítkách metrů za zdí si vaše pozorné pohledy všimnou v jednotvárné temnotě nějakých nepravidelností. Ještě trochu se rozkoukáte a pak už můžete s jistotou mluvit o pohybu. Na levé straně kolejí se ze tmy trhají pruhy dlouhých černých vln a míří k pomalu se uzavírající trhlině v elektroplazmatické bariéře. Těžko říct, jestli jde o hmotu nebo jen podivné stíny bez zdroje světla, ale s jistotou víte, že tyto dlouhé cáry temnoty poklidně míjí vaši šalinu a směřují do města. Jen jediná šmouha se chová jinak. Nejen že je na rozdíl od ostatních výrazně namodralá a chvílemi snad i slabě světélkuje, ale míří naopak od zdi směrem k vám; vlní se těsně nad kolejemi a ovíjí se kolem trosek rozdrceného zadku šaliny. Zatím se nezdá, že by se zvládla dostat až dovnitř, ale kdoví, co se stane, až zpomalíte. Heřmane, ze Svataviných úst zazníš tichou modlitbu, aby se tak radši nestalo.

Zkontrolujete tedy prostor, kam míříte. Koleje nejspíš vedou stále rovně, přesně tak, jak si je Josef pamatoval z map. Elektroplazmatickou zeď před vámi je sotva vidět, tak málo energie se skrz temnotu dostane až k vám. Navíc vaše na temnotu zvykající si oči začnou po chvíli trápit krátké intenzivní záblesky z pravé strany kolejí. Nejprve to vypadá, jako by se k vám od severu blížila bouře. Tmavou clonu prořezávají krátké zlatavé záblesky spojující mrtvé nebe se zemí. Vypadá to jako běžná bouře, ale nebývalé intenzity a bez deště. A co je nejvíce s podivem, nemůžete se zbavit pocitu, že hromy, které blesky běžně doprovází, neslyšíte od zdroje světla, ale z míst více před vámi. Hřmění se opakuje v pravidelných záchvěvech a začne i lehce otřásat jedoucím torzem šaliny, naštěstí se ale shodnete, že jeho zdroj není přímo na kolejích a snad vás nečeká žádná překážka.


Ránu pro optimismus představuje poslední silnější zarachtání na svaru kolejí, po kterém se stále zpomalující se šalina zcela zastaví. K elektroplazmatické zdi vám sice zbývá jen kousek, ale přesnou vzdálenost je v temnotě těžké odhadnout. Bezpečně ale poznáte namodralou šmouhu, která se stále obtáčí za zadkem vaší šaliny a chvílemi bleskurychle prolétává kolem okének dopředu a zase zpět.

Už během těchto průletů, Marie, cítíš, že není něco v pořádku. Už sis zvykla, že v Brněnských ulicích, parcích i podzemí tě na každém druhém rohu polechtá tvůj spolehlivý smysl, který tě upozorňuje na oslabenou bariéru mezi vašim světem a přízračnou sférou a na blízkou přítomnost duchů. Tentokrát je to ale... jiné. Uvědomuješ si, že někde venku v temnotě číhá něco podobného, ale nejsi to schopná přesně zařadit. Ale když se soustředíš a na chvíli zapomeneš na podivnou namodralou šmouhu, všimneš si dalších tmavých nepravidelností. Kolem stojící šaliny se objevují malé černé kapsy, které vás pozorují a šeptají prastarým jazykem něco, co znamená jen problémy. Podvědomě si tyto malé černé kapsy přirovnáš ke krysám, protože podobně jako ony k jídlu, se stahují ony k vaší šalině.

Švarcfógli, situace je v kostce takováto:
- Dlouhé černé vlny daleko za vámi proudí dočasnou trhlinou ve zdi do města.
- Provází vás podivná namodralá šmouha.
- Malé černé kapsy "něčeho" se stahují k šalině.
- Ze severu vás lehce oslepuje kaskáda blesků, z jiného směru na severozápadě slyšíte dunění hromů.
- Zadek šaliny je rozdrcený, motor poškozený; Heřman je v šoku, Josef traumatizovaný, Marie zdrchaná a stále bosá; Svatava nejspíš začíná litovat, že se na Michaela obrátila.

Co uděláte?
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Josef Marek »

Při pohledu na tu strašlivou hrůzu a hlavně při zjištění, že šalina setrvačností nedojela až krotější zdi se ve mě znovu pohnou emoce.

Paralýzu vystřídá lítost. Lítost z toho, do čeho jsem své parťáky navedl, lítost z toho, že oni mi věřili, zatímco já jim ne, a teď skončíme tady v té prázdnotě, naše duše rozervané na kousky malými černými skvrnami.

Možná mě to zasáhlo o to víc, že už jsem jednou viděl, co dokáží. Další slzy sice zadržím rychlým mrkáním, ale oči se jimi rychle plní.

'Vzpamatuj se, Josefe, musíš je z toho vysekat,' opakuji si stále dokola, slzami rozmazaným zrakem při tom hledím na svou bednu s vybavením a horečnatě přemýšlím, jak dál. A v tu chvíli se objeví jiskřička naděje - nápad.

Už se chci - jako vždy - pustit do realizace, ale výčitky svědomí i lítost nad vývojem událostí mě donutí k něčemu neobvyklému - nejprve si o plánu promluvit.

"Přátelé," pronesu zajíkavě a s popotahováním, "já bych možná měl docela ... jako ... snad ... možná ... dobrej nápad, jak se z tý šlamastiky dostat ... ale není úplně bezpečnej, tak jsem ho s váma chtěl ... tentokrát ... dopředu probrat.

Motor šaliny," ujede mi v návalu emocí jedno slovo z místního nářečí," je na kaši, ale i tady, mimo město, pořád platěj zákony přírody. Estli dokážu nasměrovat dostatečně velký množství energie dozadu," ukážu k rozbité zádi tramvaji, "tak nás to nutně posune dopředu," máchnu k nedaleké elektroplazmatické zdi.

"Stínění na čumáku to zas tolik neodskákalo a vypadá furt fortelně. V podstatě by nám mělo stači prorazit s ním dost na to, aby se skrz zeď prohrábla kabina s předníma dveřma." Jak se má mysl soustředí na praktické problémy, pomalu přejdou do přednáškového tónu, "a pak prostě vyskáčeme ven, někdo dveřma, někdo voknem, než zbytky tramvaje ta zeď rozšmelcuje úplně."

Předloktím si otřu uslzené oči a podívám se na ostatní. "Navíc tenhle postup má výhodu, že nebudeme muset vylízt ven, teda ne všichni."

Nějak nejsem schopný z tváří ostatní přečíst, co si o tom myslí, a tak dodám poslední vysvětlující větu: "Mám tu ňáký výbušniny, tak sem myslel, že bysme na ten zadek tramvaje - stejně už je rozmlácenej - vyrobili provizorní raketovej pohon. Ovládání řešit nemusíme, do cíle nás dovedou koleje."
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Uživatelský avatar
Marie Přehnálková
Příspěvky: 89
Registrován: 30. 10. 2020, 22:46

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Marie Přehnálková »

Kašlu, hekám a pomalu se hrabu na nohy, jak jsem mokrá, tak mě úplně oblepily piliny a prach, co se na nás sesypal, no to bude Klára (ta co mi půjčila tento Svatavinému podobný kabát) pěkně naštvaná, no aspoň že někde nekrvácím.

Nejradši bych Jožinovi naliskala, co naliskala, vykuchala ho, začla bych dlouhým řezem od pytlíku až někam k bradě. Ale na tyhle kratochvíle není vhodný čas ani prostor.

Když vysvětlí svůj plán, tak chvíli nejsem schopna reagovat, dívám se z okna a sleduju, jak se tamto venku stahuje pomalu k nám. Střídá se ve mě chuť v panice zdrhat nazpátek a tupě tu sedět a nehýbat se.

Konečně najdu slova: "Takže nás nezabijí příšery venku, ale zabijeme se sami tím, že se vyhodíme do luftu. To beru." Snažím se, aby to znělo jako černý humor a ne jako rezignované konstatování faktu.

"Ale moment, zkusím zjistit, co to vlastně venku je." Otevřu svou brašnu, kterou jsem měla schovanou v šalině a zašátrám po té úchylné kukle z kůže Krasových potvor. Leknutím ji upustím na zem, protože ta sebou z ničeho nic škubne. Na zemi se pak pomalu krčí a kroutí jako ošklivé umírající zvířátko.

Podívám se na ostatní, pak na masku, pak zase na ostatní a zase na masku. Ji rychle zvednu, zavřu oči a navlíknu si ji na hlavu, než ztratím odvahu.

Attune: chci zjistit, co jsou zač kapsičky i ta modrá šmouha, používám k tomu Fine spirit mask
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Marie,

stačí jeden pohled skrz průzory v masce a naplno si uvědomíš, že tu nejste sami. Okolní temnota je protkaná pulzujícím... životem ne, ale něčím na ten způsob. Energií? Dušemi? Tak či onak, čelíš síle, se kterou ještě nemáš moc zkušeností. Snad to nebude naposled.

Komi, za normálních okolností by koukání z bezpečí šaliny bylo riskantní s omezeným efektem, fajná maska z toho udělá standardní efekt. Marie se snaží naladit se na hodně věcí najednou a bude těžké udržet si kontrolu.

6: Marie zjistí, co jsou zač ty malé černé kapsy i ta modrá šmouha.
4-5: Marie zjistí jen něco za cenu dvou následků:
- Musíš si vybrat, jestli chceš něco zjistit o malých černých kapsách nebo o modré šmouze.
- Ta druhá věc zjistí to, co ví Marie o Josefově plánu.
1-3: Marie nezjistí nic a zároveň:
- Malé černé kapsy se dozví o Josefově plánu.
- Modrá šmouha se dozví o Josefově plánu.

Pokud bys odolávala, na každý následek zvlášť a každý zrušíš úplně.
Uživatelský avatar
Alois Heřman
Příspěvky: 88
Registrován: 29. 10. 2020, 15:45

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Alois Heřman »

To byla taky špicová gómka, dát cajzlovi nastarost šalinu! Než se ale seberu - jak doslova z toho brajglu vzadu, tak vobrazně z teho gébišu, kam nás Pepan navezl - vlastně se docela uklidním. No, uklidním. Su podělané až na cemru, ale ze všeho teho temna a těžkýho loje na mě de spíš těžká deka, než nějaký vopravdický nasrání.

Navíc Pepan vypadá, že ho to fakt mrzí. Taky merčím ty jeho angorácký augle a fakt nestojím vo to, aby se nám tu sesypal a rozbulel.

Dlachním jednu ze svéch krochen a ani moc nečuju, co hantýruje. V šišce dělám sčot, kolik mám vlastně nábojů - normálně se tím házívám do pohody. Ne že by na tem včil záleželo. Stačej nám štyry.

'Pět,' rožne se mi v budce.
Hodím čučku důle. Mikeš tam hází sicnu a bléská na mě auglema.
"No jo, krňa, na tebe bych málem zapomněl," sám ucejtím na ksychtě slzu. Z vyhlídky, že mám vodráglovat aji tu němó tvář, co za tenhle gébiš ani trochu nemože, su na měkko. Ale stejnak stačé štyry kule - kocórovi prostě zlomím kejhák.

'Je ti doufám jasné, že smrt v těchto místech nic nevyřeší. Spíše naopak. Nejsou tu žádní Spalovači.'
Kurňa, mám recht, doplním vlastní myšlenky. Stejna je čurina, jak mi to chvilema myslí tak spisovno. To je asi tím, jak su poslední dobó střízlivé. Vlastně když tak vo tym teď tak dumám...

Vylovím placatku a pořádně si loknu.
'Ne!' práskne mě ve štrycle, ale rychle to bledne, 'Když- ... ... ... myšlenky! ... hovado tupé!'
Mikeš začne nějak prskat a dokonce mi hópne do klína, jak kdyby mi chcel vyrazit tu placaticu z klepet. Volnó prackó ho podlachním a přimáčknu, zatímco si dám do druhý vanilky.

Je to potřeba, hlavně když merčím, co Mařa vyvádí s tó svojí koženó kukló. Alespoň že ty chlupatý myšlenky, co mi kolem ní začínaly brósit vzadu v šišce, só po tomhle jejím výstupu definitivně v čudu. Fujtajbl! Co só někerý mařky vochotný snýst na ksychtě...

Mikeš vypadá, že by se jí do tej masky nejradši zakous - vostatně když sebó šubala na zemi, málem po ní hópl. Rychle si loknu potřetí, ale kocór začíná dost vyvádět. Asi má fedry z teho venku.
"No tak klid, Mikešu, mě se ty bubáci venku taky nelíběj," hodím čučku po flekách temnější tmy, ale rychle sklopím augle.
'Krysy!' přeběhne mi po páteři ledová myšlena, 'Jsou jako krysy. Nesnáším krysy!'
Mikeš mě rafne do klepeta a jak ho překvapeně pustím, zamňaučí a hópne Máří na budku. Du po něm, ale von zatne drápky do tý hnusný kůže, co má Máňa na rypáku - jako do tý masky - prská a ježí kožuch. Snažím se ho vodtrhót, zatímco Mařka cosi huhle - beztak je sprostá jak dlaždič, jen jí není rozumět. Pak se v šalině zablesne a já kópím přes Mikeša prdu, jak vod šalinovýho vedení.

Možná to ta nevypadá, ale rád bych Marii helfnul (nebo spíš Mikeš). Každopádně si značím jeden stres za Pomoc a Marie má o kostku navíc.
Alois Heřman
Rodák ze Starého Brna, vyrostlý ve zdejším lumpenproletariátu zvaném "plotna".
Ohař.
Uživatelský avatar
Marie Přehnálková
Příspěvky: 89
Registrován: 30. 10. 2020, 22:46

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Marie Přehnálková »

Attune: partial succes 2,4,2,2
Chci zjistit více o kapsičkách
Šmouha zjistí, že se nás snaží Jožin zabít


Nějak se ani s maskou na hlavě nedokážu soustředit. Vize mi v hlavě víří jako na kolotoči. Šeptání. Neukojitelný hlad. Podivné páření v kterém se pohlcují duše, sání energie ze studny, motají se mi do toho snad i vzpomínky potvory, z které je tahle kůže, protože jsem zahlídla i obří ránu s černou krví a zabodnutým hrotem z harpuny. Hlava se mi asi brzo rozskočí, jestli si nevybere jen jednu z těch obrazů

Zavrávorám, jak mi něco narazí do hlavy, nejdřív zasakruju, ale pak si uvědomím, že kroucení masky přestalo a teď jen tak lehce na mé hlavě pulzuje. S každým pulzem se drobné tečky kolem mne zvětšují a rostou do podob nějakých kapes ....

Tak co jsou zač ty kapesní krysy?
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Marie,

s každým dalším pulzem nějaké malé černé kapsy se začne vracet do tvé hlavy bolest. Potlačíš na chvíli fakt, že tě začíná bolet i zátylek a tváře i čistě fyzicky, jako kdyby snad do tvé masky pronikalo přinejmenším dvacet malých jehliček, a pokusíš se z přízračné sféry dostat maximum, než tě to přemůže.

V temném neprostoru kolem šaliny nejprve zachytíš energii zemřelých duší, jakou už znáš vcelku dobře. Je jednoduchá, až primitivní a agresivní, výrazně víc, než na co jsi zvyklá. Chybí jí lehce uchopitelný účel, za jakým se derou z přízračné sféry na náš svět. Toto jsou nějaké jiné duše, pravděpodobně zvířecí. Ty ale nemají takhle volně co dělat, ledaže...

...si uvědomíš, odkud ti je povědomá zvláštní elektrizující kovová vůně. Cítilas ji v Barácích, když na tebe dorážel démon. A když zapomeneš na ten kovový nádech a necháš prostor pro nasládlou spáleninu, kterou místo toho cítíš zde, obraz je dokonán. Tyhle věci, ať už je nazveš jakkoliv, byly dříve posedlé démony. Budou to nějací nižší ďáblíci jednoduchého uspořádání a ambicí, kterým není cizí posednout zvířata a po jejich smrti se nějakým prazvláštním způsobem provázat s jejich esencí.

Tihle ďáblíci určitě nejsou tak sofistikovaní a mocní, jak je Ordner z Baráků. Je jich ale hodně. A máš pocit, že se stahují čím dál blíž.

male_cerne.jpg

Josefe, Heřmane,

zatímco Marie kouká skrz svou masku kdovíkam a Svatava se střídavě snaží postavit a nebo naopak se schoulit pod lavici, prolétne modrá šmouha skrz šalinu, těsně kolem vás. Přes zeď i okénka šaliny prostupuje jako cigaretový dým deštěm a nezdá se, že by jí tyhle fyzické bariéry jakkoliv omezovaly. Na okamžik se vám proplete mezi kotníky, ovine o předloktí a zase se rozptýlí za oknem, aby to vzápětí provedla i s druhým z vás. Pak chvíli visí v prostoru u kabiny, prolne střechou a objeví se mezi vámi. Zdá se, že se snaží nějak komunikovat, ale možná jen odvádí vaši pozornost od nějakého mnohem podlejšího nebezpečí.

Švarcfógli, co uděláte?
A Marky, co tohle všechno dělá s traumatizovaným, ale stále poctivě paranoidním a nedůvěřivým Josefem?
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Josef Marek »

Když modrá šmouho vnikne dovnitř tramvaje, zastavím na chvíli míchání chemikálií a připravím se na nejhorší.

Pak začne šmejdit a prolínat zbořenou konstrukcí sem a tam ... a ve mě se střídá úleva s ještě většími obavami. Chvíli si myslím, že je to není nebezpečné, a chvíli si zas připadám jako myš, se kterou si hraje Lojzova kočka.

Dál mechanicky pracuju, ale veškerou vědomou pozornost věnuji tomuhle neznámému nebezpečí. Protože když něco neznáte, tak je to největší nebezpečí.

Nejvíc ze všeho mne fascinuje ta barva. Tedy přesněji, fascinuje mě, že tady venku vůbec něco MÁ barvu. Fascinace je tak velká, že se na chvíli zapomenu a natáhnu ruku. Okamžitě ji zase ovine, já ucuknu, ale pozdě, nicméně neublíží mi.

V téhle obrovské temnotě existuje něco, co mi nechce ublížit? A ještě je to modré. Rozbuší se mi srdce a kecnu si na zadek mezi trubky a plechy, které jsem si mezitím na výrobu reaktivního pohonu.

Dál sleduji tu jasnou modrou barvu, zcela ignoruji jiná nebezpečí se kterými teď nejspíš zápasí Mařka a Lojza ... a začínám mít pocit, že v jejích pohybech je snad nějaký vzorec?

Ruce začnou mechanicky míchat hořlavou směs, ale moje mysl je pohlcená modrostí.

Parťáci - ohledně démonkokrys spoléhám na vás. Co se konstrukce týká - nemám problém později házet z horší pozice (nebo dostat menší efekt), jen když teď budu moct věnovat pozornost modré šmouze.

A chci zjistit, jaké má šmouha úmysly a co se nám snaží sdělit.
Akce: Survey.

Kdybych to hodil, nápad mám.
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Josef Marek »

Od draka:
Jestli chceš zkusit štěstí, hoď si to s riskantní pozicí a standardním efektem, ďábel mě nenapadá, ale tebe třeba napadne. Na 6 si popiš výsledek, na 4-5 klidně taky, ale já k tomu zítra nalepím nějakou komplikaci, na 1-3 napiš jádro a já to zvrtnu nějakým zajímavým směrem.

Hecnu se.

partial succes 4,5


Po chvíli sledování si uvědomím, že ta modrá šmouha mne neustále tahá za rukáv podobným způsobem, jako se malé dítě dožaduje pozornosti pracujícího rodiče, když mu chce něco ukázat.

Odložím napůl smontovanou trysku a nechám se vést. Modrá šmouha se konečně uklidní a začne nabývat humanoidních obrysů, přesněji obrysů malé holčičky, vznášející se tak na stopu nad zemí. Začne ukazovat. Chvíli na sebe, chvíli na plazmatickou zeď před námi, chvíli na tramvaj. A chvíli také na místo, kde by normální člověk měl srdce a také si dává jednu přízračnou ruku před čelo, jako by hleděla do dáli.

"Ty bys chtěla s náma do města?" zeptám se a přízračná postava přikývne. Ve mě hrkne - přivést něco takhle divného do města by mohl být opravdu velký problém. Tu elektroplazmatická zeď nestavěli přeci jen tak pro nic za nic.

Jistě, před chvílí díky nám proniklo do města několik temných a černých čehosi ... a s mým svědomím to moc nehnulo. Ale něco jiného je temná hrůza žijící celé věky u vás za humny ... jistě, dokáže vás zahubit, nechcete se s ní potkat, když vidíte, jak se s animální chamtivostí škrábe úzkou skulinou do prostoru města, máte z ní v kalhotech naděláno, ale v podstatě představuje nebezpečí, na které jste tak nějak zvyklí ... a něco jiného je MODRÁ přízračná bytost, která se tu ocitla kdoví proč a teď vás sice beze slov, ale celkem obyčejným způsobem žádá o odvoz.

Musím zjistit víc.

"Ty něco hledáš?" zeptám se, když znovu ukazuje pohled do dáli. Přikývne a dá si znovu ruku na srdce.
"Lásku?"
Zavrtí hlavou.
"Přítele?"
Několikrát rychle přikývne a ukáže rukou výšku trochu většího dítěte.
"Taky modrá bytost jako ty?"
Zavrtí hlavou. A krátkým gestem naznačí plnovous.

Dítě z plnovousem, to už je na mne v tuhle chvíli příliš složitá hádanka a navíc kolem nás ...

Předávám slovo ostatním, ať popíšou, co se děje v mezičase, a Drakovi, aby mi doplnil komplikaci.
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Josefe,

za svými zády zaslechneš pronikavý kvil vysokého dámského hlasu.

"Ale pane Marek! Tohle... to... tohle, to přece nebudeme brát s sebou do města, že ne? Okamžitě se toho zbavte!"

Svatava se svíjí v komické póze mezi lavičkami a s nevěřícně vyvalenýma očima hledí na tebe i ostatní. Ze všech sil se snaží být co nejdále od tebe a tvého improvizovaného kutění, od modré přízračné dívky, i od Mariiny děsivé masky a o stejně tak děsivě vřeštícího Mikeše. A že by byl zrovna Heřman nějakým ostrůvkem klidu a jistoty, se také říci nedá...

Přes okno za Svatavinými zády něco zaškrábe a pašovaná kultistka div nevyskočí na lavičku.

"Chci pryč! Hned!" zaupí ještě zoufale a začne opět nezadržitelně vzlykat.

Marky, jako následek ti dávám tuhle scénku a pokud nebude odolávat, tiknu k tomu Svataviny hodiny o jeden dílek. Pokud odoláš, zůstanou beze změny.

Co uděláte dál? A jak se vám bude řešit situace s vnějším nebezpečím, když máte uvnitř šaliny takový kravál?
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 4. akce - Výměna

Příspěvek od Josef Marek »

Svatava mi připomene, že jsem přestal montovat, a tak zase začnu. Ale pořád u toho pokračuju v komunikaci s modrou bytostí.

Odolávat nebudu, jen ve fikci pokračuji v přípravě.

Počkal bych, co ostatní, a až bude jasné, jak dopadly krysy, tak bych to odpálil a uvidíme ...
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Zamčeno

Zpět na „[Blades in the Dark] {PbP} Ostří Šalingradu“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů