[HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Sdílené PbP hraní RPG v systému Blades in the Dark z temného prostředí Brna.

Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak

Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Josefe,

pokřikování vozků a kočích, nervózně přešlapávající zvířata, klokotání elektroplazmatických motorů, hluk centra města na pozadí - to všechno ti splyne do jednoho tíživého dunivého šumu. Jen chvílemi se z něj vyrýsuje zřetelný zvuk či hlas.

"Vali krev, už sme tu moc dlouho," zaslechneš obhroublý povědomý hlas od jednoho z cikánů.
...
"...kde sou sakra ňácí četníci? K čemu je platím z mých daní?" ozve se pronikavý vysoký hlas odněkud zezadu.
...
"...a teď bere kramle, no tamten chlápek..."
...
"Pepíku, pepíku," zazvoní nad tebou příjemný hlas.

Pootevřeš oči. Nikde žádná žena, přitom bys přísahal, že jsi slyšel Kateřinu. Nebo ne?


Nikdo ti nevěnuje sebemenší pozornost. Vozík naložený s masem už není na svém místě, jen z toho směru zaslechneš dohadování, jak se někdo prodírá zácpou v protisměru. Cikáni mají už svůj vůz téměř naložený, stojí poblíž něj jako jedna velká rodina a chystají se co nejrychleji odjet.

Tvůj konflikt a hlavně prolitá krev byla impulzem urychlit úklid, tikám hodiny "Překážka".
Co uděláš dál?



Heřmane,

česky hovořící člověk chvíli pečlivě pozoruje tvou zbraň i výraz tvé tváře, poté pokrčí rameny.

"Ano, jistě, vyhrožujete nám. V pořádku, chápu vaši situaci a ... omezený pohled na ni. Dovolím vám to zjednodušit. Už jste někdy čelil pomstychtivému duchovi, pane Heřmane? Právě uvolněnému, vzteklému, iracionálnímu? To je úplně jiná úroveň, než nějaké dělnické spory, to mi věřte. A taky mi věřte, že jestli tady tomu tělu dopřejeme sebemenší další energetický náboj, tak nás to čeká během následujících minut. Vážně si myslíte, že s tou pistolí něco vyřešíte? Jen si mě zastřelte a budete se ještě modlit, aby jste měl smrt stejně rychlou a bezbolestnou jako já."

Muž se na chvíli odmlčí a zkontroluje svého parťáka. Jan se na tebe dál dívá s koncentrovaným opovržením. Z jeho napjatého postoje a soustředěných očí ale poznáš, že ten se jen tak zastřelit nenechá. Žanek bude bojovat.

"Pane Heřmane," pokračuje muž po krátké odmlce, "nechte nás dokončit, proč jsme přišli. Proces je už zahájený, náš přístroj iniciovaný, přerušit to je nebezpečné. Chceme jen pár minut klidu. Vy ani vaši kumpáni nic nepoznáte. Budete mít stále tohle tělo k doručení. Jen vaše zbývající cesta bude podstatně bezpečnější. A my, my budeme mít také svou část. Takže ani naše cesta nebude zbytečná. Prostě si vzájemně pomůžeme. Není potřeba se snížit k násilí."

Jezusi, tohle je protinávrh. Pokud bys na něj přistoupil tak, jak je, a nechal je dokončit jejich práci, vyhodnotím za kultisty jejich snahu, mohl bys jim dokonce i pomáhat. Kultisté ti nelžou, tím si to nebudeme komplikovat.

Pokud chceš více informací, jinou podobu dohody nebo jiný vývoj událostí, stanov záměr a akci (může to být to vyhrožování a command, může to být i něco jiného). Jen k tomu, prosím, v meta rovině dodej, jestli jsi v případě eskalace ochotný skutečně střílet nebo lámat žebra, nebo jenom blafuješ, abych mohl případně podle toho nastavit následky.

Co uděláš dál?


-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◇◇◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◇◇◇◇◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◇◇◇
Uživatelský avatar
Alois Heřman
Příspěvky: 88
Registrován: 29. 10. 2020, 15:45

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Alois Heřman »

Pamatuju si na kořena, co měl jednou u Netopejra blbý hemzy na mařky. Prej nevěří ničemu, co krvácí pět dnů a nezakalí. Natrh sem mu tehdá dvěma kolkama papulu. Ne že by mě to nějak echt vytočilo, chtěl sem se hlavně vycajchnovat před jednou extra debrecínkou. Na každej pád byl borec těžce vedle. Krvácet je normálka. Mě vostatně taky teče malinova celkem pravidelně, hlavně ze šňufáku, dyž bitkařím na Flédru... Krvácet a dál déchat je prostě cajk. Horší sou věci, co nekrvácej a přesto se tvářej, že dál déchaj. To nejni přirozený. To nejni cajk. A hlavně - dyž něco nekrvácí, dá se to vobyčejně dost blbě zabít, že jo?

Z takovejch věcí mám dost fedry, proto se taky po slovech toho intouše zatvářím, jak kdybych před palušou na druhým konci štatlu zjistil, že jsem nechal doma šrajtoflu. Prubuju nedat na sobě nic znát, jenže Žanek mě góme z dřívějška a já si dost urgentně potřebuju něčeho loknout. A kde je vůbec ten vůl Pepan? Ten má na tydlecty šarlatánsko-technický bazmegy celkem fortel...

"Su betelné klikař, když dneska potkávám samý samaritány," ušlíbnu se pomalu, "Jeden vodkráglované borec a všickni se můžou přervat, aby ho dostali do pece... Což vo to, já rád Žanymu helfnu, aby se blejsknul před svou novou familijou..."
Kořeni hoděj čuču jeden na druhýho. Intouš vypadá spokojeně, Žanek se šlebí, protože mě zná.
"Malér je v tem, že sem nabral kšeft," vycením perličky, "Kévl sem na to, že tadyk ťuhýka-kalóska vodlifruju k chlupatejm a pak do kremačky a na Heřmanovo slovo je zichr."
"Najednou," zamumlá Žanek.
"Já nerozumím..." začne nechápavě intouš, "My vám náklad přeci nevezmeme. Zřejmě jste nepochopil, co jsem se vám pokoušel vysvětlit. Tak tedy znovu. My-"
"Já moc dobře gómu, která bije, díkec za starostlivost, váženej pane," přeruším ho, "Ale taky gómu, že si vodsať něco přece jen hodláte vodnýst. Tudíž bych nedovezl celej náklad, vašnosto. Je mi volný, že to žádné nepozná. Já to budu gómat."
Intouš se podívá na Žanka. "Stavovská čest? Hypertrofovaná ad absurdum? To přeci nemyslí vážně!"
"Nemyslí," zavrtí hlavou Žanek, "Von jen ta blbě žvéká, aby si připadal jako menší hajzl. Chce, abysme za to zacálovali. Normálně mrtvého rozprodává jako nějaký mrchožrout. Krkavec."
"Esli páni nemaj zájem, tak ráčej vystupovat," ušklíbnu se, "Já moc dobře gómu, kolik mají tyhle různý černoprdelnický nebo šarlatánský spolky lováčů. Fest holej svý ovečky a kde jaká honóra jim cpe do kapes, páč je to zrovínka v módě. Hókněte mně, připlácí paničky extra palmáre, aby jim nějakej fešácé vokůltísta soukromě vykropil hrobku?"
"Tedy... my se samozřejmě snažíme strat o klid duší a ano, pracujeme velice diskrétně, ale nechápu, jak s tím souvisejí fyzické vlohy..."
"Von mluví vo něčem docela jiným, bratře," zavrtí hlavou Žanek, "A hlavně mluví už docela dlouho..."
"Dyť mě znáš, Žany," pokrčím rameny, "Ale máš recht. Tak jak to bude? Pustíte chlup a pak si tady s ťuhýkem hrajte, jak potřebujete - hlavně kalupem. Jináč račte pali, my už si to tadyk nějak zmáknem, děkujeme za voptání."

Co naznačili mi stačí, abych je nechal bez dalšího odejít. Jestli chtějí dokončit, co započali, zkusím je přesvědčit, aby se za to podělili o nějaké ty náboženské příspěvky (předpokládám Sway).
Alois Heřman
Rodák ze Starého Brna, vyrostlý ve zdejším lumpenproletariátu zvaném "plotna".
Ohař.
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Heřmane,

muži si vymění dlouhý pohled doprovázený těžko interpretovatelnými grimasami a posunky. Střídavě rozhazují rukami k mrtvému tělu, k tobě a ven z šaliny. Mračí se, poklepávají si na hodinky, naznačují ve vzduchu nějaké geometrické symboly. Nakonec se obrátí na tebe. Žanek přikývne jako první, jeho druh po chvíli taky.

"Zacálujem," vzdychne Žanek, "menší opruz, jak se vrátit z fachy s prázdnýma prackama."
"Abychom si rozuměli," dodá rychle druhý, "platíme vám za to, že tuhle cestu přežijete. Nezapomeňte to později patřičně oslavit."

Ironický nádech jeho vysvětlení teď není to, čemu bys měl věnovat pozornost. Žanek sáhne do kapsy kabátu, roucha nebo co to vlastně na sobě má, a vytáhne podlouhlou peněženku. Přepočítá všechny peníze a podá ti je pomalým opatrným pohybem do ruky.

"To musí stačit," dodá muž a nečeká, že o tom budeš diskutovat.

Jezusi, Heřman získává platbu v hodnotě 2 pětky (coin), někam si ji poznač.

"Teď se ale už pustíme do práce," rozhodne vzápětí, "zdrželi jsme se až až. Vy, Heřmane, nám tu nepřekážejte. Nebo, i když, můžete nám dopřát aktivně trochu klidu? Další podobné vyrušení by mohlo být... fatální. Cítím, že situace je skutečně hraniční."

Povzdechne si a přendá si dalekohledu podobný přístroj z pravé ruky do levé. Všimneš si u toho, že prsty jeho pravice mají zvláštně temnou barvu, podobnou rozlitému inkoustu, a celá ruka se mu slabě třese. Žanek si toho všimne též.

"Prdele, dej to sem, Miro," zabručí nešťastně.
"Ne," odmítne druhý a schová přístroj za svými zády, "nebudeme tu strašnou cenu platit oba. Zvládnu to."

Druhý muž, Mirek či Miroslav, se zhluboka nadechne a z pod roucha vytáhne na řetízku zavěšený emblém. Sevře ho v pěsti a zašeptá několik nesrozumitelných vět.

"Můžeme," kývne potom hlavou, "Heřmane, spoléhám na vás, ostatně, už jsme vám i zaplatili. Ať nás nic neruší."

Na tvou odpověď už nečeká. Nakloní se k mrtvému muži, široce se rozkročí a přiloží si přístroj k oku stejně, jako jsi to viděl venku. Druhou rukou se natáhne nad tělo a roztřesenými prsty se pokusí zachytit nějakých neviditelných vláken vycházejících z těla, nebo alespoň tak ti to připadá. Když se mu vzápětí lehce podlomí kolena, Žanek k němu přiskočí a přidrží ho. Okamžitě přitom začne mechanicky odříkávat ochranné zaklínadlo, které zná každé brněnské dítě. Málokdy ho ale někdo říká s takovou soustředěnou vážností.

Jezusi, dohodli jsme se, že jim budeš asistovat, stojí tě to 1 stres. Až budeš mít slovo, popiš nám to pomáhání z tvého pohledu.

Fortune roll: 1,3,5 - Částečný úspěch
Tikám hodiny "Neklidný duch"



Heřmane,

nedokážeš přesně určit, co se vlastně stalo, události posledních okamžiků se naskládaly všechny přes sebe a zařadit je na své místo v čase je náročné podobně jako po těžce prochlastané noci. V šalině je absolutní ticho, slyšíš i tlukot vlastního srdce. Stále cítíš nepřirozenou zimu. A vidíš jen, že Miro sedí na podlaze šaliny, zády zaklesnutý mezi sedačky a jeho doširoka vytřeštěné oči mají stejnou barvu jako oči mrtvého. Svůj skoro-dalekohled křečovitě svírá oběma rukami, na kterých se mísí temně inkoustové skvrny s krůpějemi čerstvé krve.

Když se malinko pohneš, zahlédneš napříč šalinou sotva postřehnutelné zlatavé odlesky. Vypadají jako dlouhá tenká vlákna, nebo spíše jako orosená pavučina natažená mezi nebožtíkem a kultistovým přístrojem. Vlákna se lehounce pohupují ve vzduchu a okolní světlo se na nich láme a odráží jako paprsky silné zářivky na skutečné pavučině utkané v rohu vlhkého sklepa. Po vláknech přejíždějí v obou směrech krátké intenzivní výboje, které ti ze všeho nejvíce připomínají jiskry elektřiny přebíhající po ochranné zdi na hranicích města.

Všimneš si i několika vláken natažených mezi přístrojem a Mirem samotným. Ta se ale vlní silněji, větví se jako blesk na obloze a rychle houstnou v čím dál tím spletitější pavučinu.

Žanek leží na zádech mezi řadami sedaček, na druhé straně éterické pavučinové bariéry. Pomalu zvedne hlavu a nevěřícně hledí před sebe. Uvědomíš si, že očima projel stejný výjev, který vidíš i ty a potom zaostřil přes vlákna až na tebe.

"Včil sme v řiti," hlesne tiše. "Leo je kajs mezi ťuhýkem, Mirem a aparátem."

Heřmane, nevíš přesně, kdo má být ten Leo. Žanek ale zato asi tuší, jaké otázky se ti derou na mysl.

"Co teď? Zdrhat," poví a začne se stavět na nohy.

Jezusi, co uděláš dál?

-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◇◇◇◇◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◇◇◇
Uživatelský avatar
Marie Přehnálková
Příspěvky: 89
Registrován: 30. 10. 2020, 22:46

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Marie Přehnálková »

Jak zacinkají ty kovové válce o zem, okamžitě mi vybaví vzpomínka na babičku. Jak tam ležela, bledá a strnulá a vypadala ještě drobnější a seschlejší než obvykle. A kolem ní byl ten podivný, namalovaný obrazec, který studeně zářil a v tom světle zářila i ona. A jak jsme se přes ty zářící čáry nemohli k babičce dostat a dovézt ji včas ke spalovačům. To bylo několik sakra dlouhých hodin než záře konečně zeslábla a bylo možné se babičky dotknout a nechat ji odvézt.

Trhnu sebou, jak se mi něco otře o lýtko. Kočka! Jen mi proběhla mezi nohama a letí samozřejmě k nebližšímu kovovému válci, co ještě poskakuje po zemi a snaží se jej nějak chytit, i když je skoro větší než ona. Zamračím se: "Micko, to nesmíš!" Kočka vytáhne drápy a začne s ošklivým skřípavým zvukem drásat povrch kovového válce. Samozřejmě bez jakéhokoli efektu.

"Micko! Fuj!" Popoběhnu, skloním se k ní a vezmu do jedné ruky kočku a do druhé válec. "To je tady vojáků, Micko!" Nesu válec k vojenskému vozu. Tam naznačím, že jej ukládám k ostatním. Ostřížím pohledem mě u toho sleduje jeden z vojáků. Než ale válec opravdu položím do vozu, tak štípnu kočku silně do kůže na břiše, ta se zavřísknutím vystartuje, vykroutí se mi, skočí mi na rameno, přeskočí na vůz, sekne vojáka přes ruku a uteče do šaliny. Já mezitím nenápadně strčím válec k sobě do brašny mezi kleštičky, lístky, pistoli, rtěnku a další serepetičky.

Chci čórnout tu věc, asi finesse, měla bych mít jednu kocku
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Marie,

nejbližší voják, který tě celou dobu sledoval, se nevěřícně nezmůže na to, aby tě ve tvém snažení zastavil. Tvá drzost je na něj až příliš. Ale když tvá kočka dovřeští a voják ucítí příležitost, okamžitě se na tebe rozkřikne:

"Hej vy! Padejte od toho vozu! Jménem C.K. zákona, varuju vás!"

Výhružně pozvedne svou pušku zatřese s ní vysoko nad hlavou. V Brně se nestává často, že by vojenská posádka někoho zastřelila při nevinné potyčce na rušné silnici, ale i takové případy tu už byly. Je ti jasné, že bude lepší oficíra dál nedráždit.

"Vy, Říha," volá dál voják na četníka Luďu, "ihned si tu ženskou srovnejte! Ste si ji sem dotáhl, tak za ni máte zodpovědnost! Jestli něco provede, je s váma šlus!"

Luďa i ostatní četníci si odfrknou a vydají se směrem k vám. Ostatně už chvíli nemají co na práci a na skupinu cikánů doráželi spíše jen tak ze zvyku. A zbytek vojáků se taky odpoutá od víceméně vyřešeného konfliktu a začne rychle pomáhat s úklidem nákladu. Když se všichni začnou ochomýtat kolem vozu, je šance na další šmejdění okolo podivných kovových válců zcela minimální.

Komi,

na finesu máš riskantní situaci a standardní efekt. Nabídnu ti něco od ďábla: Dostaneš kostku navíc, pokud tvá kočka doběhne do šaliny právě ve chvíli, kdy tam Heřman bude řešit situaci s kultistickou "nehodou"; ať tam vzniknou jakékoliv bezprostřední nepříjemnosti, zasáhnou i nebohou Mícu. Bereš?

6: Povede se ti čórnout tu věc; vojáci zároveň urychlí úklid - tikneme hodiny "Překážka"
4-5: Povede se ti čórnout tu věc, ale až vojáci později zjistí, že jim něco chybí, vzpomenou si na tebe a proklepnou si tě - dostanete 1 dusno; tikneme hodiny "Překážka"
1-3: Povede se ti čórnout tu věc, ale vojákům hned dojde, že jim něco chybí - zvýší se vám dusno o 2 a teď hned tě budou konfrontovat


-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◇◇◇◇◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◇◇◇
Uživatelský avatar
Marie Přehnálková
Příspěvky: 89
Registrován: 30. 10. 2020, 22:46

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Marie Přehnálková »

Beru nabídky na pomoc od ďáblů, game masterů a jakýchkoliv jiných entit
full succes 6,3


Když voják seřvává Luďana za mně, rozhodím bezradně rukama a s pohledem, v kterém se snoubí naivita srny a nevinnost panny pokrčím rameny, že jako vůbec nechápu, co se děje. Pak s voláním "Micinko! Kam běžíš ty tulačko!" se radši uklízím zase směrem k šalině.
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Josef Marek »

Ležím na zemi, před očima temno a jen z velké dálky vnímám zvuky kolem sebe.

Přicházející četníky, Mařku, ostrého vojáka, do toho cinkání sbíraných pouzder, prskání kočky, tiché ťapkání kolem mne a nakonec klapot Mařčiných noh, jak se vrací k tramvaji a svou kočku volá.

To mě probere. V tramvaji se něco děje. Zvednu hlavu a otevřu oči. Zahlédnu orosená okna. "Zatracenej Lojza, vo co se to pokouší s mojí tramvajkou?" ujede mi a začnu se stavět na nohy. Vrávoravě. A stejně vrávoravě se vydám za Mařkou k našemu vozu. Těmhle nezodpovědným kumpánům ji nemůžu nechat napospas.
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Marie,

Luďa i se svými kolegy tě doběhnou ještě před šalinou. Jsou udýchaní, lehce rozcuchaní a jeden z četníků si protahuje klouby pravé ruky. Zdá se, že se mimo tvou zřetel rozhodli cikány popohnat opravdu důrazně.

"Madam, to bylo naposled, co sme se kvůli vám museli drbat se zelenýma, jasný?" spustí na tebe hned Luďa. V tónu jeho hlasu se mísí určitý respekt a profesní úroveň s upřímným vztekem a opovržením. "Jako s váma si cloumat nedovolej, sou to gumy vycvičený, ale s náma by se nemazali. A já to nechci mít spočítaný kvůli nějaký grácii, co nám akorát veze případ na stanici, rozumíme si?"

Zpocený četník zase vypadá, že mu brzo povolí nervy a začne řvát po všech v okolí. Na křížení kolejí mu stačilo málo a tady situace taky není nejklidnější. Naštěstí aspoň hlavní aktéři celé bouračky, cikáni i vojáci, si už hledí svého a jejich vozy vypadají téměř připravené k odjezdu.

Dojem z příjemného vývoje situace tě ale přejde hned, jakmile se přiblížíš k vaší šalině. Něco není v pořádku. Naopak, něco je hodně v nepořádku. Přes orosená okna zahlédneš malé drobné výboje. Nespočet přeskakujících jisker se ti před očima spojí do pavučiny, kterou znáš, a která nevěstí nic dobrého. Četníci pochopitelně zvenku nic zvláštního nepozorují. Ale ty už víš, že se vevnitř stalo něco nepříjemného.

Co uděláš dál?

-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◇◇◇
Uživatelský avatar
Alois Heřman
Příspěvky: 88
Registrován: 29. 10. 2020, 15:45

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Alois Heřman »

... mezitím v šalině ...

Vezmu love a na intoušovu poznámku enem zkřivím trochu hubu. "Hlavně to nezmrvte, jo?"

Pak je nechám makat a radši votřu zadní fenstr a hodím čučku, estli se kolem šaliny nevochomejtá někdo podezřelé. Dyž se ta klendra vevnitř ještě zhorší, déchnu si na kolky a začnu si je dlachnit. A ani negómu jak a začnu mumlat tu děckou zaříkávačku společně se Žankem. Jako kindoši sme si hrávali hlavně s Fanóšem, ale s Žanym jsme se tak taky párkrát rozpočítávali.

Když začne fenstr nejblíž zakalenýmu borcovi chytat námrazu, zaklapu kelcnama. Herdek, měl sem si před tím klovnout z lékárničky slívku...

Značím si stres i dvě pětky, děkovala a pěknej večír vinšuju...

Dyž se voklepu z tej deky, co tu padla, je taková už klendra, že bych vyžah' hrnec grogu. Čuju Žanka a jeho trefné raport. Včil sme přesně tam.

"Co sem vám hókal vo tem mrvení, hergot!" ušklíbnu se a hodím tyjátr ala intouš Mira: "Platíme vám za to, že tuto cestu přežijete... ble ble. Staró mindžu, Miro!"

"Nikam!" přidám, když Žanek hókne, že bysme se měli zdekovat, eště než si poskládá pastelky, "Tentokrát ne, Žany. Esli je něco šprajclý, zabéčíme. Gómu borca, co by na to moh' mít ten správné forichtung. Hópnu pro něj, ty tu zatím melduj to svý zaříkání, třeba to něčemu helfne."

V tom se mi vo haksnu votře Mářina Míca. Leknu se, že si div nevoznačkuju textil.
"Tebe jednó taky stáhnu kožu, potvoro!" hudruju si pod fúsa, zatímco lezu k futrům a ven z šaliny "Tak kde je ta- ta tvá panička- ať taky vokáže, že sme si do podniku nenavezli jen fešnó prcinu... Vono teda platí, že kam čerchman nemóže, nastrčí- Mařka!"

Kdo by čekal, že stojí hned venku, he? Hodím čučku za sebe, kde se ze škvíry v šalinovéch futrách vevalí mrazivá mha.
"Tebe mi seslalo samo nebe, Mařenko," uculím se na ni, ale tak, aby to chlupatí moc nečuli. Z mých cukrbliků a medovéch válek jí musí hnedka kóřit, že je něco těžce v kelu. "V šalině máme dva draky. Ten vazón je Žanek, bóchali sme spolem... Trochu nám chceli helfót s tím naším nákladem, ale nějak to vymňókli. Maj na to takové bazmeg, ale to by chcelo spíš... Pepana..."

Akorát ho čuju, jak se sem šontá. Zich, že langsam. Panáček je z Prahe, ten se nikam nežene. My počkáme...

"To mě ho teda vyndej, Maro! Měl bylo hned jasný, že si to nenecháš ujít. Kde ses zašíval? Hergot, ty máš ale prdu! Co tě zas bere za mori? A co máš s pazóró?!" chytím ho za flígr, aby sebou nesekl a přitáhnu k futrům šaliny. Už taky chytám rapl, jak mám fedry z teho, co se asik valí vevnitř, tak mu trochu prskám do ksichtu.
"Kudla, Pepane, cos kde zas šil za bóřku? My ty tvoje klepeta potřebujem v cajku, jasný?"
Alois Heřman
Rodák ze Starého Brna, vyrostlý ve zdejším lumpenproletariátu zvaném "plotna".
Ohař.
Uživatelský avatar
Marie Přehnálková
Příspěvky: 89
Registrován: 30. 10. 2020, 22:46

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Marie Přehnálková »

Když mě Ludan jebe, tak se ani na něj nedívám, protože s hrůzou pozoruju síť jiskřiček pableskující za okny šaliny a námrazu která se na oknech rychle dělá. Sakra, tak se s ní kluci drbali, kolik peněz jsme do ní nalili a teď nám z ní nějaký vzteklý duch udělá šrot. A z nás možná taky.

Vlítnu do šaliny a rychle se rozhlédnu, pavučina výbojů je ještě hustší, než to vypadalo z venku. Otevřu brašnu, z ní se nejprve vykutálí kovové pouzdro, na něj nemám čas, kopnu jej jen do rohu. Sáhnu hlouběji do brašny a vytáhnu tu divnou polorozpadlou úchylnost po babičce, co jsem našla ve skříni. Menší měch, či snad kukla ušitá z hrubé, svraštělé barvu měnící kůže poseté drobnými přísavkami.

Nevím, kde to babička vzala, ale věřím, že to, co tu kůži nosilo před babičkou, žilo někde v Krase. Podle toho, jsem četla v babiččiných zápiscích, tak mi to pomůže vidět. Přes všechen strach a naléhavost nakrčím nos a obrátí se mi žaludek odporem, když si to mám dát na obličej. Nosím to s sebou už několik týdnů, ale nikdy jsem se neodhodlala to zkusit nasadit. Nadechnu se a se zatajeným dechem si navleču si to narazím na hlavu. Nemá žádné otvory pro oči nebo nos. Z úst se mi vydere přiškrcený vzlyk, když cítím, jak se mi přísavky postupně lepí na obličej a krk. Než mi mozek naplní vjemy předávané maskou, poslední myšlenka patří rozcuchanému účesu.

Pohled se mi změní, všechno živé a kdysi živé vidím zcela jasně, ale věci nemající duši jsou jen šedé stíny. A mezi tím ta vlákna. S maskou září jak rozžhavený kov. Natáhnu pomalu ruku k jednomu z těch, které vedou mezi mrtvolou a tím chlapem.


Attune, používám masku, mám zvláštní dovednost Ghost mind a dvě kostky na attune
Kde je teď duše zemřelého? O co se snažili?
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Josef Marek »

Vlétnu do tramvaje jako splašený za Mařkou. A než se stihnu rozlétnout, v ruce, do které jsem si předtím bodl mok z nebožtíka, mi začne prudce cukat.

Žíla na předloktí pulzuje, jako by chtěla ven. Mařka si nandavá na hlavu jakousi chobotnici a mě se chce zvednout žaludek, ale ruka mi to nedovolí.

Sevřu si pravou zápěstí a podívám se na ní. Herdek, ta žíla chce ven! Pumpuje zběsile jak naběhlá tepna, a pak se z ní cosi vytrhne a ostříkne to Mařce masku. Instinktivně zavřu oči.

Napětí v ruce povolí a já s obavami oči otevřu. Čekám pohled na rozšklebené zápěstí, plné krve. Místo toho vidím jen tenkou černou linku, jako by mi po kůži přeběhl eplazmový výboj.

Pohlédnu na Mařku. Ať už mi z ruky vyskočilo cokoliv, vpilo se to do té ohavnosti, co má na hlavě.

Beru 1 stress, podávám Marii "pomocnou ruku" a tedy i jednu kostku navíc.
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Marie,

vlákna poblíž tvé ruky se zkroutí do hustého svazku připomínající spletenec prokrvených žil. Kdoví proč si právě teď vzpomeneš na Josefovu ruku. A stejně jako lidská ruka se i svazek rozžhavených vláken dá do pohybu k tobě. Ať už je tahle energie cokoliv, zkoumá tě stejně, jako ty ji.

Josefe,

pavučiny, které vidíš rozpínat se v šalině, v jednom místě zhoustnou a přiblíží se k Marii. I k tobě prostorem vyraší několik osamocených tenkých vláken.

Marie, tvá pozice je riskantní, efekt je díky použité masce skvělý. Pokud uspěješ, zjistíš všechno o duchovi a zároveň pochopíš, o co se snažili kultisti (to mi jinak přijde na attune jako trochu přehnaný záměr). Zároveň se duch snaží zjistit něco o tobě a Josefovi a zhodnotit riziko, které představujete.

6: Zjistíš všechno dříve, než duch a můžeš udělat něco dalšího, než se on sám o něco pokusí; tikneme hodiny Kateřina o 3 dílky
4-5: Zjistíš všechno, ale duch mezitím zjistí dost na to, aby se pokusil uvolnit - tikneme hodiny Ducha o 2 dílky a Kateřina o 2 dílky
6: Dojde ti, kde je teď duše zemřelého, ale až poté, co se uvolní - tikneme hodiny Ducha o 3 dílky

Případné odolání sníží tikot o dílek.


-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◇◇◇
Uživatelský avatar
Marie Přehnálková
Příspěvky: 89
Registrován: 30. 10. 2020, 22:46

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Marie Přehnálková »

Attune: full succes 3,6,5,3

Zírám na kroutící se chuchvalec zářících tlustých lan nebo žil nebo co to vlastně je. Kroutí se čím dál víc a neslyšně se posunuje vzduchem ke mně. Vypadá jako žhnoucí spár, který se po mě natahuje.

Zpanikařím. Co to sakra dělám? Tohle je mimo mé schopnosti. Já to nezvládnu, podle blbě čitelných zápisků šílené staré báby se prostě zahrávat s podsvětím. Proč tu riskuju život? Proč radši nedělám co umím a v čem sem dobrá a z čeho jsou celkem jisté prachy? Proč se já, proboha, nedržím svých čuráků a pletu se do něčeho takového? Otočím se a rozeběhnu ke dveřím ven z šaliny, u toho se snažím sundat tu věc z hlavy.

Jak ale přes masku je blbě vidět věci a vůbec celou šalinu, předčasně zahnu a napálím to hlavou přímo do madla vedle dveří. Zavrávorám, ztratím několik vteřin a ten zářící chuchvalec mě zcela obklopí.
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Marie,

zářící vlákna tě omotají jako vyhřátá peřina. Ztrácíš vládu nad svým tělem, cítíš se najednou neskutečně příjemně uvolněná, vláčná a odevzdaná. V temném Brně a chladné šalině je toto zvláštní obětí možná ještě lepší, než náruč statného chlapa. Zalijete tě příval energie, která ti připomene, že tohle není jenom běžná předehra. Tahle rozžhavená entita nechce jen splynout s tebou, chce tě zcela ovládnout.

Uvědomíš si, že několik vláken se sune po tvých ramenou až ke krku a marně se snaží pohltit tě celou do jednolitého kokonu. Brání jim ale tvá maska, pod kterou se nedokáží dostat a když si ji na okamžik přestaneš rvát z hlavy, získáš konečně plnou kontrolu.

Zářivý chuchvalec zvolna nabere konkrétnější obrysy. Skutečně tě objímá mužské tělo, respektive několik těl jednoho a toho samého muže, rozmazaných a vzájemně do sebe zamotaných. Vidíš i jeho tvář a hned ti dojde, že to není ten samý člověk, který vám leží mrtvý na sedadle šaliny. Tenhle muž je mnohem starší, ostrých rysů a pronikavého pohledu. Neznáš ho, ale i tak ti hlavou zarezonuje jméno Leopold. A když se rozhlédneš kolem sebe, odkud všechna jeho těla k tobě přichází, začne vše dávat smysl.

Část Leopoldových těl je tvořena vlákny vycházejícími z mrtvého muže, z jeho hrudi se vlní hustá pavučinová síť, kterou jsi viděla i bez masky. Podobně silný svazek začíná v podivném podlouhlém přístroji připomínající dalekohled, který drží neznámý muž v kultistickém rouchu sedící přes uličku. A i v jeho těle se upíná několik vláken, která zatím svádí vyrovnaný boj s jeho vlastní duší, kterou vidíš jako matný spletenec pulzující v jeho siluetě.

Zdá se ti, že čím více se k tobě Leopold snaží natáhnout, tím silněji ho táhne nějaká energie zpět do těla dvakrát mrtvého muže a do kovového přístroje. Vysvětlení se nabízí jediné - neznámý muž se pokusil přenést Leopoldovu duši z těla nebožtíka do svého přístroje, Leopold na něj ale zaútočil a přenos skončil někde v půli. Částečně uvolněná duše se teď rozprostírá v šalině, pevně ukotvená mezi nebožtíka, přístroj i kultistu.

Je jen otázkou času, než získá dostatek síly, aby se vysvobodil ze všech tří kotev, které ho teď drží. A pokud se mu to povede, bude ho téměř nemožné připoutat k nějakému novému tělu. Pokud se tedy pro nějaké nerozhodne on sám. Potom bude každý doufat, že mu jeho babička odkázala podobnou masku, jako máš ty.

Marie, co uděláš dál?

Dotikali jsme hodiny Kateřina - záměr kultu, do kterého patří, je zcela odhalen. Chtějí se zmocnit duše nějakého Leopolda, která je uvězněná v těle dvakrát mrtvého muže a odnést ji ve svém přístroji pryč.


-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◆◆◆
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Josef Marek »

Chvíli napjatě sleduji potácející se Mařku v masce a přemýšlím, jak zasáhnout. Ale pak se situace trochu uklidní - mrtvola se necuká, chlap s rourou stojí nehnutě a i Mařka se zastaví, všichni jako vrcholy rovnostranného trojúhelníku, v jehož středu je nejspíš zdroj našich potíží.

Další kultista stojí u zadních dveří tramvaje, hledí doprostřed trojice a něco pořád mumlá a mumlá a mumlá.

"Se mi zdá, že už to máš pod kontrolou, tak já pudu nakopnout mašinu, ať tu nestojíme celej den," řeknu Mařce a protáhnu se do kabiny. Zkouknu situaci před námi - četníky, vojáky, cikány ....

Brněnský draku, jak to tam vypadá?

Pak mě ale začnou hlodat pochybnosti. Ten klid vzadu v tramvaji je na můj vkus příliš klidný. Neměl bych nechávat ostatní bez dozoru. A tak se zase zvednu a nahlédnu.

Mám trauma Paranoia, tak musím.

Trojice se nehnula ani o píď. U mrtvého to celkem chápu a mít masku přes držku jako Mařena, taky bych byl s pohybem opatrný. Po tváři chlapíka svírajícího rouru se řine kapka potu a ten svůj rádobydalekohled svírá až příliš křečovitě, jako by se bál s ním pohnout byť jen o píď.

Bleskne mi hlavou nápad. Rukou se natáhnu do bedny s pískem a vyhrábnu z ní malý flakónek. Potom si sednu zpět na sesli řidiče a vyndám své kožené pouzdro. Krom injekce a pár lékařských nástrojů v něm mám i foukačku a drobounké šipky. Jednu vyndám, namočím její hrot ve flakónu a nabiju jí do foukačky.

Opatrně vyhlédnu, situace se nezměnila ani o píď. Zamířím potícímu se chlapíkovi na krk, vypadá, že se k něčemu odhodlává. Zhluboka se nadechnu a fouknu...

Pálím použití Pásu s ingrediencemi, je to paralyzující jed.
* Záměr je chlapíka paralyzovat, aby se vůbec nemohl hýbat - a jednak dál sloužil jako kotva, případně nějak neinterferoval Mařce v její snaze situaci zvládnout.
* Použitá vlastnost je asi Lov (hunt), fňuk fňuk, 0 kostek ... ale něco dělat musím. Uvidím co nabídne ďábel, případně jestli někdo nepomůže.
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Zamčeno

Zpět na „[Blades in the Dark] {PbP} Ostří Šalingradu“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti