[HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Sdílené PbP hraní RPG v systému Blades in the Dark z temného prostředí Brna.

Moderátoři: MarkyParky, Sarsaparillos, GM Brněnský drak

Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Josefe,

trefit téměř se nehýbajícího kultistu Mira je vcelku snadný úkol. Jediná potíž je, že v šalině ani zdaleka nejste sami. A některé z přítomných je velmi náročné odhadnout dopředu.

Marky, máš riskantní pozici, standardní efekt. Nabízím ti ďáblovu kostku, pokud, ať už to dopadne jakkoliv, Josefa jeho paranoidní mysl přesvědčí, že se po fouknutí prostě musí jít na kultistu podívat a přesvědčit se na vlastní kůži, že je skutečně tuhý (tj. nezůstane v relativním bezpečí na sesli řidiče).

6: Povede se ti to
4-5: Povede se ti to, ale šipka v letu škrábne vyplašenou Mariinu kočku - ta padne k zemi taky paralyzovaná
1-3: Nepovede se ti to, šipka plně zasáhne Mariinu kočku - ta padne k zemi ve stavu klinické smrti a stane se tak ideální schránkou pro Leopolda, pokud by se rozhodl někoho posednout

Pokud bys odolával, tak na 4-5 máš plný úspěch bez následků, na 1-3 bude kočka jen paralyzovaná, ale žít.


-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◆◆◆
Uživatelský avatar
Marie Přehnálková
Příspěvky: 89
Registrován: 30. 10. 2020, 22:46

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Marie Přehnálková »

Kočka, která jako obvykle hledá místo nejvíce divné a záhrobní v celém okolí, skočí na hruď nebožtíka. Sotva se tam ale stočí do klubíčka, hned se naježí, zaprská a běží k chlápkovi s "dalekohledem". Ani tam se jí ale nelíbí, zlostně mrskne ocasem a běží za Marií. Zavřískne, vytasí drápky, skočí na opěradlo sedačky a z tama přeskočí na vodorovnou tyč pod stropem přibližně v místě, které má stejně daleko k mrtvole jak k "dalekohledu". Tam dřepí, zarývá drápy do dřevěného madla a zírá podivně vyrovnaně na scénu svýma zlatavýma očima.

Pomáhám Jožinovi, beru stress
Uživatelský avatar
Alois Heřman
Příspěvky: 88
Registrován: 29. 10. 2020, 15:45

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Alois Heřman »

"Tak kde je to furt šprajclí, páni četníci?" usměju se na chlupatý, když Mařka s 'Marou' zapadnou do šaliny, a trochu dvojsmyslně dodám, "Utíká nám rito."
Luďan na mě vrhne kyselé ksicht a kévne dopředu. "Vojcli," pokrčí rameny.
"Trochu sme jim pomohli s cikánama, ale ohledně svýho nákladu jakou jako vosy," je trochu sdílnější druhý bengo, "A za čínaj bejt podrážděný."
"Holt gumy," kévnu souhlasně, "Ale tóhle dobó by to snad naložil už aji krypl... Vartujte mi zatím u šaliny, buďte tej lásky a křesťanský dobroty... Naši tam teď cosik rychtujó, abysme pak valili rychléc až se to hne. Tak bych tam moc nelez, maj votevřený šalinový střeva, tak ať si neufachčíte nějaký bebino." S přátelským pokévnutím du merčit, co je furt na těch glajzách špatně.

Stačí mi chvila, a hned to kóřím. Náklad je už celkem v cajku, když nepočítám pár vojclů, co ešetě bojuje s plachtó a vůbec se ty bedny snaží přikurtovat fakt zichr - aby sim nespadli ani kdyby kára vystřelila z místa jak prozrazené fízl z plotňácký putiky. V pytli je to s těma dvěma herkama, co to celý maj táhnót.

Porádná hajtra se už dneska skoro nevidí - kdo by taky živil takovó potvoru, když je furt tma a něco nechat vyrůst stojí těžký love. A kůň nejni koza, aby žral, kde co. Ale když je někdo hóch, vobčas si takovó zhéčkanó potvoru, co ani mlíko nedává, vydržuje. Vokazuje tím, jaké je grand. Císařstí vojcli tak vytáhli tenhle párek hajter. A asik nejen, aby se trochu pocajchnovali před štatlařema, ale aby vůbec utáhli všecky ty těžce těžký cajky...

Jenže když si doma hýčkáte takovó hřivnató nádheru, máte vo ňu fedry, takže ju moc nerajtujete. Takže herka je rozmazlená a sama má ze štatlu fedry. A vy nemáte šajna, jak ju hodit curyk do klidu, stejnak jako ty štyry vojcli, co to včil marně zkóšijó. Čuju, že s tym nemaj moc fortel, kór když hajtry zase čujó, že za zadkama jim v šalině dělá brajgl jakési bubák.

Jeden by gómal, že hejtry chcó tak mermomoci pali - že by se teda mohlo jako ject. Jenže to by nesměla mít ta vojclí kára jedno kolo napálený z tý bóračky s cikánama a to kolo bejt ještě bokem trochu šprajclý v glajzách na výhybce. Vono teda stačí trochu zarumplovat, kolo vyskočí jak malina, a na dojetí dobrý - nebo se to srovná stranó, hlavně aby přestali špuntovat hlavní štreku. To by se musely nejprv na chvilu uklidnit ty herky a zvostat v klidu, jináč by se taky mohl zlomit oj. Z čehož só na prášky ti vojcli, protože esli by to urvali - jakože to trochu hrozí - tak só v řiti definitívně. A herky začínaj fakt brát fedry...

Kdyby k tomu alespoň pustili někerýho z těch cikorek. Ti to s koňma dycky uměli. Jenže to by jim nesměli chtít vodlehčit náklad... Votočím se na patě a mašíruju za šalinu. Tam stojí pěkná řádka kárek a vozů. Ty menší se už votočily nebo se smékli kudma to šlo. Ty větší právě vyméšlijó, jestli vypřahat a votáčet, nebo jak.

Poznám jednoho známýho vozku a rychle se s ním dohókám, aby mě nechal vylézt navrch, abych měl lepší rozhled. Házím čučku po známéch ksichtech. Potřebuju borca, kerej to umí s koňma. To je samo vo sobě těžký, páč sem hantýroval, že ve štatlu už skoro žádné nezvostal. Jenže někerý borci maj gryf vod narození a se zvířatama to prostě uměj. Takovýho včil třeba. Taky by se hodil nějaké vazón, aby helfnul s tím kolem. Takovejch je ve štatlu už víc. Ale jednak to musí bét kema - a já, páč su horká krev a rád se rvu, su s většinou vazónů docela na nože - a jednak to musí bét takové ten prosté ksicht, na první čučku dobračisko, nejlíp trochu přiblblé - aby ho k tomu ti vojcli vůbec pustili.

Vo tem, že půlka štatlu nesnáší c. k. monarcii a hlavně její vojáčky, ani nehantýruju.

Votřu si zpocený čelo. No, štatl gómu jak málo keré, takže esli tam někde ti borci só, zichr je zmerčím zrovna já a žádné iné.

Snažím se mezi vozky a pomocníky v zácpě najít známé, kteří to umí se zvířaty (koňmi) a dost silné, aby pomohli nadzvednout vůz a vyprostit kolo. Všechno zároveň lidi pochotné mi pomoci a důvěryhodných tváří, aby je nemusel složitě obhajovat před vojáky.
Bude to fuška, rád bych to řešil přes známosti a kamarádšofty - Consort.
Alois Heřman
Rodák ze Starého Brna, vyrostlý ve zdejším lumpenproletariátu zvaném "plotna".
Ohař.
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Josef Marek »

Leknu se kočky v okamžiku vydechnutí a ujede mi ruka. Šipka zamíří pod střechu, odrazí se od ní, štrejchne kočku na madle, a pak kupodivu shora trefí kultistu s dalekohledem do ramene.

Vzal jsem stres, ďábla odmítám, chci zůstat ukrytý.
partial succes 5,3


Kočka se skácí dolů bez viditelné príčiny, což vyleká druhého kultistu. Pohlédne na svého kolegu, ten ani nehne brvou, usilovné napětí v jeho tváři vystřídala absolutní křeč, způsobená účinkem chemikálie. Ani nehlesne, dál svírá rouru, žíly na rukou naběhlé a kůže nepřirozeně bílá.

To už je na prostomyslného a vyděšeného Žanka moc. Naposledy vykřikne zaříkadlo, vycouvá že schodů a vypadne z tramvaje v domnění, že ztuhnutí kočky i druhého kultisty má na svědomí uvolněný duch.

Teprve když je bezpečně pryč, vykouknu a houknu na Mařku. "Tak, je to na tobě kočičko, zkus u toho dopadnout líp než Micina. Né neboj se, není tuhá, je to jen voblbovák, co jí trochu zkřečovatěl. Trochu se prochrápe a bude jak rybička. Stejně jako ten paňáca."

Otočím se zpět do kabiny, ale pak mi to nedá a dodám." A prosím tě, ten jeho aparát nerozflákej, moh by se nám hodit pozdějš."

Teď už snad mohu s klidným svědomím nechat dořešení situace na Mařeně a tak se posadím zpátky na řidičskou sešli a vyhlédnu, jak se daří Lojzovi s plašícími se koňmi a zaseklým kolem, připraven vyrazit, jakmile to bude možné.
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Heřmane,

dá to práci koukat na ulici osvícenou jen mihotavými olejovými lampami a spoustou menších světýlek umístěných na vozech, vozících a kárkách. Můžeš být rád za svůj bystrý nápad vylézt si jako ten pohádkový Jeníček nahoru, abys hezky viděl. Ovšem zatímco on jen zahlédl v dálce chaloupku lesního démona Jagy, ty se vystavuješ na oči všem démonům v ulici.

Jezusi, máš riskantní pozici a standardní efekt. Není problém najít, koho hledáš, ale děláš to způsobem, kdy by někdo mohl náhodou najít i tebe.

6: Najdeš správné lidi, můžeš pokračovat; tikneme hodiny "Překážka" o 2 dílky
4-5: Najdeš ty správné lidi, ale zároveň tě zahlédne kolemjdoucí Jákob Silberstein a zatímco budete pomáhat vojákům, si za tebou přijde; tikneme hodiny "Překážka" o 2 dílky, ale objeví se komplikace
1-3: Ve chvíli, kdy teprve zahlédneš ty správné lidi, tě už Jákob Silberstein tahá za nohavici - musíš ho vyřešit a až potom se věnovat pomoci vojákům; efekt na překážku potom vyřešíme přes hod na štěstí

Pokud bys odolával, tak na 4-5 se Silberstein přihlásí až těsně před odjezdem, na 1-3 až ve chvíli, kdy bude pomoc v plném proudu (a efekt na překážku vyřešíme přes hod na štěstí hned).


-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◆◆◆
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Josefe, Marie,

jemná světélkující pavučina, jak ji ve zpětném zrcátku vidíš ty, Josefe, i žhavá elektrizující vlákna, jak je přes svou masku bez očí vnímáš Marie ty, se lehce rozvlní. Jednotlivá vlákénka se odtrhávají z ležícího nebožtíka i kultistického přístroje, několik Leopoldových nehmotných těl se natahuje k sobě, vzájemně se proplétají a zkouší splynout v jedno. Pár slabších proudů, které ho pojily s paralyzovaným kultistou Mirem, se pomalu odplétá od jeho světle poblikávající duše. Je zřejmé, že nedokončený přenos z nebožtíka do přístroje umožnil Leopoldovi uniknout a ačkoliv ho obě hlavní schránky i nebohý kultista stále drží rozervaného, je jen otázkou času, než se mu podaří přetrhat poslední pevné vazby a oprostit se od hmotných těl.

A zdá se, že hlavní otázka tohohle tíživého rána, tedy jestli se dříve uvolní ucpaná ulice dr. Macků, nebo duch v těle dvakrát mrtvého muže, bude velmi brzy zodpovězena.

MarkyParky, Komi, duch Leopolda má záměr se uvolnit z fyzických schránek/kotev a získat svobodu. Co s tím uděláte, abyste mu v tom zabránili?

-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◆◆◆
Uživatelský avatar
Marie Přehnálková
Příspěvky: 89
Registrován: 30. 10. 2020, 22:46

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Marie Přehnálková »

Je mi jasné, že je otázkou jen pár okamžiků, než se vlákna odpoutají od mrtvoly a toho staršího borca. Vůbec nevím, co mám dál dělat, zvedá se mi žaludek z toho, jak jsem celá obklopená těly toho Leopolda nebo koho. Na těle jeho doteky necítím, jen vidím, jak se sápe. Ale na obličeji cítím měkké dotyky rtů a tvrdé zubů a když vidím ty oči, tak mám co dělat, abych nepanikařila a nezačala znovu utíkat. Mumlám pořád různé modlitby a zaříkávání na uklidnění, zahnání nebo oslabení duchů. Moc je neumím, plete se mi to, zasekávám se a zakoktávám. Efekt nula.

Koutkem oka zahlédnu duši kočky, jak žuchla na zem.

Nakonec se v těch zaříkávání ztratím a pak už jen vzlykám pořád dokola obyčejné "Od ďáblových nástrah vysvoboď nás, Pane!". Leopoldova těla na mě dorážejí, rukama je odháním i když jsou nehmotné a nemá to tedy žádný smysl. Přitom palcem zavadím o řetízek na krku. Z pod šatů vyklouzne malý medailonek na řetízku zavěšený. Mám jej už od narození a je od babičky. Překvapeně si uvědomím, že medailonek jako neživá věc není šedý, ale docela září. Co to?! Jo, babička, ta by to tu vyřešila na ten šup. Ale jestli tu neumřu, tak se to všechno z jejich zápisků ještě doučím! "Tohle" zdvihnu medailonek před omaskovaný obličej "je od mojí babičky. To byla ženská, ta by ti nedala šanci Leopolde! Jestli tady ublížíš komukoli nebo poškodíš šalinu, budeš sakra litovat!"
Uvědomím si, že duch se od medailonku trochu stahuje. Sundám si jej z krku a držím v dlani před sebou, abych ducha odtlačila dál od sebe.
Konečně začnu znít trochu sebejistě a dokonce i trochu zablafuju: "Jinak mi dala i mocnější věci než je tohle! A dohlíží na mne! Zalez ty zpátky, hned!" Postavím se konečně na nohy a máváním rukou s medailonkem chci přetrhat ta vlákna, která nejsou uchycená současně k mrtvole a k Mirovu přístroji.

Chci ať není rozlezlý takto přes půlku šaliny. Chtěla bych jej zkompaktnit a pak v druhé fázi nacpat zpátky do těla.
Co to může být za akci?
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Marie,

duch se divoce zavlní, ale krom mírných mžitků před očima a rozžhavených mázanců v prostoru to s tebou nic nedělá.

"Nein, nein!" zarezonuje ti v hlavě cizí hlas. Zní intenzivně a naléhavě, připomíná šepot zástupu lidí na náměstí nebo přecpanou šalinu. Není nepříjemný, spíš jen intimně vlezlý.

"Ich will nicht weg!... Já... nechci pryč... ne do pece! Liebe Frau, ne do pece! Mám peníze, geld? Cennosti, mám v Brünn dům. Tam, alles vaše, všechno! Ale ne do pece, nein!"

Leopold sebou škubá, snaží se couvnout před tvým medailonem, ale nemá kam. A ty se zároveň nemůžeš zbavit pocitu, že si babiččin medailon prohlíží pozorněji, než tebe.

Komi, když budeš dál blafovat a hrozit dalšími pacifikátory, bude to akce Sway a na ni budeš mít vzhledem k okolnostem riskantní pozici a standardní efekt. Není potřeba ducha nejprve kompaktnit a pak konzervovat, zvládneme to obojí najednou. Zatímco se o to snažíš, jeho záměrem je nabídnout ti, resp. vám, odměnu, pokud ho nenecháte odvézt ke Spalovačům.

Mám pro tebe i jednu ďáblovu nabídku: Dostaneš kostku navíc, když Leopold pozná tvůj medailon a ukáže se, že znal tvou babičku a od ní slyšel i něco o tobě. Řekni nám, jaký měli vztah a co mu babička o tobě pověděla.

6: Povede se ti Leopolda nacpat zpátky do těla; můžeš si vybrat, do kterého (nabízí se dvakrát mrtvý muž, kovová kultistická schránka, s trochou obtíží i kultista Miro); od-tikneme hodiny "Neklidný duch".
4-5: Zaujme tě nabídka Leopolda; povede se ti nacpat Leopolda do těla, ale ne do dvakrát mrtvého muže, vybereš si jiné; později se můžeš rozmyslet a zkusit ho přesunout; od-tikneme hodiny "Neklidný duch".
1-3: Leopold zní přesvědčivě; zůstane mimo fyzické tělo a pokusí se dohodnout cenu za jeho úplnou svobodu; tikneme hodiny "Neklidný duch" o 2 dílky

Pokud bys odolávala, tak na 4-5 ho můžeš přesunout kam chceš, na 1-3 tikneme hodiny jen o 1 dílek.


-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◆◆◇◇◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◆◆◆
Uživatelský avatar
Alois Heřman
Příspěvky: 88
Registrován: 29. 10. 2020, 15:45

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Alois Heřman »

Consort * + se hecnu(2 stres):
partial succes 1,4


Mám kliku. Támhle je Milouš Beránků, zrovna šušká nějaký sladký války svejm kozičkám. Z tohohle borca mám dycky takovej divnej vítr, čučí jak tólavej vořech, je dvakrát tak bebé a šacuju, že když by si jeden nedal majzla, je schopnej se k vám aji přitulit. Je mě jasný, že ho za tenhle helf budu muset vzít na škopek, kerej bude cucat hodinu a při tom na mě házet ty jeho cukrbliky. Ale co by jeden neudělal, když se mu v šalině plaší duch. Jen na to pomyslím, valím mi klendra po cemru.

Hodím čučku curýk. Je mi skoro líto, že sem tam vostatní nechal. Jenže co já s duchem nebo těma technickejma bazmegama. A Mařka je... mařka... ta na podobný věci má lepší cit. A prej to trochu góme po svý bábrle. No, snad víc, než jen trochu.

Zavrtím budkó - nejni čas mít fedry.

Valím pro Milouša a cestou čučím dál. Slíbím mu, že ho vemu na škopek a tomu se rozvítijó augle. Rychle přiberu Slávu, kerýho sem slyším až zezadu, jak tam na někoho póští bóřku. Sláva je borec jak bék. Nemá sice zrovna důvěryhodné ksycht, ale všichni vidijó, že má ty svoje dlóhý hnáty pomalý. Dokonce aji vejclům budou mít šajna, že ten jim nic neklofne. A Milouša. Milouša znaj všichni...

Ukecat vojcly je nakonec brnkačka. Herky se jim už pěnijó a kolo skřípe. A páč nemaj koho komandovat - akorát sebe na vzájem, nemaj to moc na koho svýst. Takže tohle jim helfne.

'Moji' borci začnou fachčit a já spokojeně špekuluju, estli se za to bude stačit se Slávou vožrat, nebo mě bude tlačit, abych ho sebou táhl na Flédr. Doufám, že to druhý ne, páč sou to tam s ním dycky strašný mlata...

Začínám se pomalu házet do klidu, že to snad nebude celý tak zlý, když za sebó čuju známé hlas.

"Á, herr Heřman, sehr gut!" hantýruje mi zrovna vousatej Silberstein a augle mu svítijó jako... lichvářovi... když se chystá votrhat nějakýho svýho holóbka. Su z něj tak v gébišu, že mi ani přirovnání nendó. A hned valí dál: "Měl jsem pocit, že jich vidím v té zácpě. Je to ale šlamastika, no řeknou."
"To je, hromskej čurbes..." kévnu tiše. "
Tedy nemyslím, že jsme se potkali my dva, to je naopak velice... mazl."
"Jo, fakt mazec," zabublám.
"Řeknou, už maj pro mě splátku?" zeptá se tak starostlivo, až mi připomene fotra. Nebo možná jen tím, že bych včil z fleku jednu vrazil, "A ať neřeknou, že jsem nelida, jestli daj, budu jim to počítat za minulej měsíc, co zapomněli a vyhnou se tak ouroku... chvíli."
"Kouknou, Silberstein," seberu se trochu, "už sem jim hantýroval, že mám svý dluhy smázlý. Co sem vysel, jsem jim vysolil. Na dřevo. Že ještě dlužím takový numera musí bejt nějaká mejlka..."
"To na mě ani nezkoušej, Heřman!" zvážní Silberstein a zesílí hlas. Nejbližší vojcli zpozórněj. A lichvář stojí schválně tak, abych mohl couvat jenom k nim. Drek! "Nejsem mešuge, mám všechno černý na bílým, parafovaný a v richtiku. Měli by bejt rádi, že du na ně po dobrým... Kouknou, vidím, že maj kšeft pro četníky. Koncesovanou šalinu. To jim snad hází hezký peníz. Tak daj, co maj a já přijdu zase za měsíc."
"Já a kšeft pro četníky?" vařím šmé a posunu se bokem, jakože jdu curýk k šalině, "Bejt to na mě, tak mi chlupatý do šaliny jakživ nevlezó. Ale ta šalina mi nehóká pane, kdepak, copak bych na něco takovýho měl? Můžoem se jít zeptat dovnitř. Strdijó, že tu bóchám akorát jako véhebkář, abych měl alespoň na činžu a nějakej ten chálec. Dyť já su úplnej... ten... nébich."
"Já myslel, že do ní vrazili ten geld, co sem jim půčil..." nakrčí Silberstein čelo.
"Dyť hantýruju, že to mosí bejt mejlka. Kdybych ty love měl, tak někde snad só. V šalině to nejní, na kéru je nemám, přece sem je nepromr-"
"Nechaj si to výrazivo, Heřman!" ošije se Silberstain. I když je to neúprostnej židák jak se patří, musí se mu nechat, že je to podle všeho docela spořádanej žid. Alespoň co se těch košér věcí a tak tejká. Do bordelu nechodí - to gómu, páč sem to už zkóšel kóřit, každá páka dobrá - vůbec je na hromadu věcí dost cimprlich. Mít tak včil alespoň flaxu vepřovýho...
"-e-hal," dokončím nešikovně, jak školák chycené se špinkou, "Chcu řéct, to bych snad ani nezvládl."
"Na pohýření to bylo dost i na ně," zašklebí se Silberstein, kterej si to nejspíš už taky dávno zjistil. I když ne osobně, pochopitelně. "Aber... to maj jedno. Proč bych jim měl věřit, že ty peníze nemaj? Zrovna jim! A proč by mě to mělo zajímat? Papíry sou v richtigu, tak zálujou, bitte! Co nevidět se to rozjede a já nemám jenom je."
"Abr fábr domine, já su včil ´prostě švorcové," házím dál serpentýny, "Budou muset počkat alespoň do konca kvartálu... pak zkusím pumpnout starýho vo zálohu..."
Langsam se přiblížíme k šalině. Sme včil mezi vojclama a četníkama, což Silberseina trochu ukolíbá. Já si zatím poškrabu vósy, páč vzato kol a kolem - koncese, co nejni, šalina ve veoblíčení a vlezlej lichvář u futer - su řádně v řiti.

Zatím jen zkouším hrát o čas, přiblížit se k šaline a čekat na příležitost - nebo že me z toho třeba někdo nebo něco vyseká. Jestli bude dál naléhat, tak mi nezbyde, než ho zkusit ukecat, že se to teď nehodí a nějak se vykroutit.
Alois Heřman
Rodák ze Starého Brna, vyrostlý ve zdejším lumpenproletariátu zvaném "plotna".
Ohař.
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Josef Marek »

"Pospěš, na Lojzu si došlapuje ňákej chlapík, dle vohozu židák," houknu na Mařku, a když vidím, že trať se uvolňuje a Heřman zároveň ustupuje směrem k tramvaji, zatočím klikou a uvedu stroj do pohybu, abych zkrátil vzdálenost a dal Lojzovi šanci naskočit.

Pohledem pak střídavě tikám na rozhádanou dvojici předemnou a do zrcátka na Mařčino zápolení, připraven prudce zrychlit, kdyby se to či ono zvrtlo.
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Uživatelský avatar
Marie Přehnálková
Příspěvky: 89
Registrován: 30. 10. 2020, 22:46

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Marie Přehnálková »

Sway - beru ďáblovu nabídku - full succes 4,6

Máváním rukou s medailonem rozbíjím postupně další a další vlákna, ta se sice kroutí a uhýbají, ale nemají šanci. Leopoldův duch slibuje hory doly. Zajímavé, ale teď nemám čas to řešit. Zbudou už jen vlákna spojující mrtvolu a kovovou trubku.

Hmm, prý cennosti!

Leopold pokračuje, že bych měla být rozumná a myslet na sebe a svou budoucnost. Začne tvrdit, že mou babičku znal. Prý Christine (opravdu se tak má babička jmenovala!) byla jeho známá, dobře spolu vycházeli a dokonce několikrát jemu a jeho přátelům pomáhala. Jo, to mu tak žeru, proto se jejího medailonu bojí jako čert kříže.

Babička kultistům opravdu někdy pomohla, pak ale zjistila, jaký bordel dělají a rozkmotřila se s nimi. Kultisté se ji snažili vydírat, vyhrožovali, že ublíží i mne, když jim nebude po vůli. Leopold to samozřejmě nepřizná

"Tak jo, zaujal jsi mne, nenacpu tě do mrtvoly a nespálím, když se nebudeš cukat a spořádaně napochoduješ do té trubky. Promluvíme si o tom ale jindy."

Popojdu k mrtvole a přetnu první vlákno vedoucí od ní, zbytek vlákna se smrskne, jak natažená guma a zmizí v trubce. Leopoldův hlas začne slábnout a jeho podoba také. Když má ruka projde posledním vláknem. Zmizí v trubce úplně. V tu chvíli vytrhnu tubus z rukou paralyzovaného dědy a zavřu jej.

Ztěžka dopadnu na sedačku, oddechnu si a pomalu, přísavku po přísavce si odlepuju masku z obličeje. Když je konečně dole, pohlídnu do okna a zcela se vyděsím, obličej samá kolečka, rozmazané šminky a vlasy připlesklé a totálně propocené. Přičichnu k prameni, který se mi lepí na tvář. A příšerně smrdí!

Skloním, hlavu, aby mi nebylo vidět do tváře a zavolám na Jožina, že hotovo a že může toho dědu případně vyhodit z šaliny. Sedím, úplně vyflustnutá a jenom dýchám.
Naposledy upravil(a) Marie Přehnálková dne 2. 12. 2020, 23:28, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Josef Marek »

"Šikovná, na tvým místě bych udělal némlich to samý," pochválím Mařenu za to, že zavřela ducha do trubky. Vyhazováním paralyzovaného kultisty se ale nezdržuji, ještě Lojza má nevyřešené problémy. A vůbec - dohodu s ním si uzavřel on, bude tedy i lepší, když on rozhodne, jestli ho vyhodíme tady a teď nebo si ho na palubě ještě chvíli necháme.

Tramvaj se s tichým bzučením blíží k rozhádané dvojici. Je vidět, že Alois má na rozdíl od žida tramvaj v merku, takže odhadnu správný okamžik a jakmile se jeho ruka natáhne k madlu, začnu zuřivě zvonit a roztočím ovládací kliku na plný výkon.

Žid natahuje ruku aby chytil Lojzu za šos, stroj s sebou cukne a vyrazí vpřed.

'Snad uskočí, bude muset, stejně tak kdokoliv další, kdo by se nám pletl do cesty,' proběhne mi hlavou. 'A pokud neuskočí, tak to opravdu není můj problém. Já zvonil na rozjezd přesně podle předpisů.'

Když tramvaj nabere rychlost, zahlédnu z okénka četníky, kteří s otevřenými ústy hledí na to, jak jim ujíždíme. "Musel jsem, aby nás zase něco nezaseklo. Mrvolu vám necháme na stanici!" A s nasazenou razancí míním tramvají dojet až na Žluťák.

Akce je Zkáza (Wreck).
Záměr je nabrat Lojzu, přinutit žida a všechny další, kdo by nám ještě bránili v cestě uskočit - a tiknout tak poslední segment Překážky.

Protože duch je zavřený v trubce, rád bych to dotáhl až k tomu, že:
= mrtvolu dovezeme až na stanici
= tam ji necháme (už je neškodná a může klidně nějaký čas počkat)
= uzavřeme tím score a četníci dostanou co chtěli (byť ne zrovna slušným způsobem)
a nechávám Lojzovi prostor, aby si rozhodl, co s kultistou.

Debatu na téma co s duchem v trubce bych si nechal na downtime, pokud si ho necháme.
EDIT: Nebo kdybyste chtéli přeci jen dodržet slovo kultistům, tak bychom měli otevřít druhou scénu, kde po vyložení těla zkusíme z ducha vypáčit info o těch prachách ... a pak ho odevzdáme zmraženému kultistovi.
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Uživatelský avatar
GM Brněnský drak
Příspěvky: 209
Registrován: 2. 11. 2020, 22:15

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od GM Brněnský drak »

Josefe,

když se rozjedeš, koleje před tebou nejsou ani zdaleka prázdné. Těžko říct, co všechno zničíš a už vůbec se nedá odhadnout, co si pomyslí lidé, kteří přijdou k úhoně. Ať už to dopadne jakkoliv, tahle bezohledná jízda se vám zapíše do reputace.

Marky, pozice je riskantní, efekt standardní. Ať už hodíš cokoliv, akce se projeví na reputaci Švarcfóglů a pravděpodobně se v delším horizontu ještě připomenou nějaké vedlejší následky. Bez ohledu na kostky zničíte významný cizí majetek a dále:

6: Dosáhneš svého záměru; dotikneme hodiny "Překážka"; můžete dojet tak daleko, jak se s ostatními hráči dohodnete
4-5: Dosáhneš svého záměru, ale za cenu okamžitých následků; dotikneme hodiny "Překážka"; a nastanou oba následky:
- zničíte někomu něco hodně důležitého - zvýší se dusno o 1
- Silbestein s četníky vás budou pronásledovat - bude potřeba se s nimi vypořádat
1-3: Nedosáhneš svého záměru - sice odjedete, ale ne všichni uskočí; nastanou oba následky
- zničíte někomu něco důležitého a zraníte Silbersteina - zvýší se dusno o 2
- četníci vás budou pronásledovat, bude potřeba se s nimi vypořádat, Status s jejich frakcí se změní na -1

Pokud budeš odolávat, tak na každý následek zvlášť. Na 4-5 následky úplně zrušíš, na 1-3 se dusno zvýší jen o 1 a nezmění se Status.



Heřmane,

než se šalina skutečně rozjede, Silberstein se na tebe zamračí: "Nedělaj si naděje, Heřman. Žádný kvartál, to bychom si nerozuměli. Jestli ty peníze neuvidím do zítra, tak si mě nepřejou. Posunu si je na první místo v listu, jasný?"

Jezusi, pokud dluh nebudeš řešit teď hned nebo nejpozději v nejbližším Mezidobí, založíme u Silbersteina čtyřkové hodiny "Ty peníze z něj klidně i vymlátím" a až je natikáme, uchýlí se lichvář k drsnějším způsobům, jak z Heřmana dluh dostat.

Co uděláš?



Marie,

šalina sebou hází a všechno v ní lítá sem a tam. Ztuhlý kultista má stejnou sebekontrolu jako nebožtík a pokud něco neuděláš, a pojedete až na Žluťák, dorazí tam nehezky pomlácený. Sice jsi nestihla zjistit, co si o vás tenhle pán vlastně myslí a co byste si vy měli myslet o něm, ale jestli ho necháte takhle trpět, žádné nadějné přátelství z tohoto setkání nevykvete.

Leopold, ač zavřený v přístroji, ti stále lehounce dráždí tvou mysl. Sice ho nevidíš ani neslyšíš, ale někde daleko za sebou chvílemi vnímáš ševelivé šeptání: "Christine říkala, že jsi hodná Mädchen. Domluvíme se, ja? Ty bys mi neublížila, ne ne. Já ti věřím a ty dostaneš geld, tak..."

Komi, součástí tvé dohody s ďáblem byla podmínka: "Leopold znal tvou babičku a od ní slyšel i něco o tobě. Řekni nám, co mu babička o tobě pověděla." Prosím, doplň to.

A co uděláš dál?


-----------------------------------------------------------------------------------
Neklidný duch dvakrát mrtvého muže: ◆◆◆◇◇◇◇
Překážka na cestě: ◆◆◆◆◆◆◆◇
Co chce Kateřina? ◆◆◆◆◆◆
Uživatelský avatar
Alois Heřman
Příspěvky: 88
Registrován: 29. 10. 2020, 15:45

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Alois Heřman »

Silberstein začíná vařit bóřku tak fest, až bych mu sežral, že se durdí na férovku. Že by to vod něj přece jenom nebylo celý šmé s ciframa a já mu ty love fakt visel?

Zaklengá šalinové zvonec a s hemzama je šmitec.

Na první su rád, že to Pepan rozjel a vytáhne mě z toho loje, než mě Silberstein napráská četníkům nebo vojclům, u kerých mu beztak někerej něco visí, nebo mě jináč dotlačí to začít řešit na fleku...

Jenže pak začuju ten vyrvál, co se spustí vod vojclů a vůbec. Hodím augelma na káru a málem mě vomejou. Nejní sice už šprajclá, ale na glajzách furt zaclání, vojcli se kolem ní rojej jak vosy... Hergot, co to ten cajzl vyvádí? Von si snad šlehnul nebo co!

Vystartuju k vojclovskýmu vozu s bednama a hóknu přitom na Milouška, co se furt přiblbe kření na ty dvě tažný herky a div se sněma nemilistuje.
"Milóšku, kurňa, vijó!"
Milóšek je naštěstí víc hajtra než co jinčího, takže moc nedumá, esli keří co gómou - docvakne mu to richtig - a mlaskne na herky. Ty zaberó, ale kopyta jim na dlažbě klóžó a těžká kára skřípe jen langsam. Asi že to nabóraný kolo má zpazgřivené čep.

Vopřu se zezadu do káry a zakvedlám pastelkama vo dlažbu. Pár vojclů má dost koule neřešit blížící se šalinu a zkusí ju postrčit z boku. Kóřím, že to prostě nedáme a šalina to káře napere do zadele.

Vytasím z pod kabátu mesr, ufiknu lana, co vzadu držijó plachtu, co si s ňou vojclové tak mákli. Chytnu dvě bedny za madla, zabejčím haksnama vo káru a strhnu důle. Esli do nich šalina najede, snad je hodí bokem a trochu ju to zpomalí, na každej pád vodlehčenej vůz se spíš rozjede a tak to pro něj nebude vod šaliny taková prda.

Hodím čučku na šalinu, co se kvaltem blíží, a málem mě vomejou repete.

Silberstein stojí na glajzách a pazóró napřaženó jak starozákonní prorok hází šalině befel "halt!". Já čul, že tenhle židák, když si veme do palice, že je v právu, má móresy jak poslední spravedlivé - ale von je snad vopravdu mešuge.

Vodrazím se vod káry - než mě zvalchuje někeré vojcl pažbó - a naperu to ramenem do žida. "Silberstein, bacha!"
Je to šlupa - von takys nejní žádná sóška - ale i tak ho zmáknu hodit bokem, akorát sám hodí betelnó držku vo dlažbu. Jenže včil su těžce před šalinó já sám.

Nejni čas ani plac to našít bokem, tak sebó fláknu rovnó na cemr. Klika, že mám svůj mantl polstrované, i tak mě dlažba takovó napere do lopatek, že heknu jak stará panna. Šalina mi akorát přejíždí nad haksnama, když ještě trhnu za šosy, aby se mi srovnal mantl a netrčel na vrch grifec vod bóchačny nebo mesru. Pak už jen dófám, že Pepan nenechal trčet na podvozku nějaké bazmeg, páč jinak mě to střihne vod gulí po papulu.

Zaslechnu ještě, jak zaskřípe první bedna a pak šalina nabórá zezadu rozjíždějcí se vůz, jak chtivé borec mařku. U tohohle se ale vo hafó víc břéská.

Když mě šalina přerachtá, chytnu se jí klepetama zespoda za nárazník na gébišu. Vzepřu se vo paty - pekle mám už starý, ale mantl je funglovka - a nechám se kus táhnót, dokavaď to Pepan nezpomalí v nějaký serpentýně.

Zvednu ještě budku, abych hodil čučku na benga i ten čurbes, co sme na závěr nabóchali. To zase bude mazec.

Helfnu Pepíkovi s tou bóračkó. Já chytnu jedničkovýho nerva, von kocku navyše.
Alois Heřman
Rodák ze Starého Brna, vyrostlý ve zdejším lumpenproletariátu zvaném "plotna".
Ohař.
Uživatelský avatar
Josef Marek
Příspěvky: 119
Registrován: 26. 10. 2020, 19:34

Re: [HRA] 1. akce - Dvakrát mrtvý náklad

Příspěvek od Josef Marek »

partial succes 2,5,4
odolávat nebudu, beru následky tak, jak jsou


Můj rozjezd zapůsobil přesně tak, jak měl. Žid nechal Lojzu být a otočil se čelem k mé tramvaji. Vidí mě, tak to uskočí.

Zvednu hlavu dopředu. Vojáci mají zapadlé kolo v kolejnici. Myslím, že postrčení od tramvaje jim může jen pomoct a tak zase přidám.

Co to tam ten Lojza u nich? Aha! On jim pomáhá ... teď vyhodil dvě bedny ... mohl je taky hodit dál a ne tramvaji do cesty. Ne, že by to mojí holku zastavilo, ale z rozbitých krabic bude zbytečné mrzení.

Odlehčený vůz je venku z koleje, teď už mu ťukanec nic neudělá, proč se ale jenom Lojza tak zašklebil, když se otočil a kam se to vrhá?

Pohled mi sklouzne přímo pod tramvaj. "Co blbneš, mantáku židovská?" vykřiknu přes sklo, ale chlapík mě ani neslyší a signalizuje mi stop, jako kdybych mohl tramvaj zastavit na pětníku.

A pak se stane něco neuvěřitelného. Heřman skočí dopředu, srazí žida stranou a sám zahučí pod tramvají. Pustím řízení a se zatajeným dechem vběhnu do vozu. Minu Marii, překočím zkoprnělé nohy paralyzovaného kultisty a běžím se podívat zadním oknem, jak Heřman dopadl.

Stále bez dechu očekávám kaluž krve a mastný flek. Ale Lojza se vynoří mezi nápravami, položený na svém tvrdém kabátě, obejme zadní nárazník a spřáhlo, jako kdyby to byla hezká holka po zavíračce a pověsí se za tramvaj.

"Drž se ještě chvíli dýl, holomku, tebe tu na rozdíl vod těch chlupatejch nenecháme!" volám na něj povzbudivě, ale kdo ví, jestli mě slyší.

Z radosti že Heřman přežil mě vytrhne rambajs z předku tramvaje. Moje holka najela mezi ty vojenské bedny a kdoví co ještě stálo v cestě, a drtí vše pod koly, nastavená na plný kvalt.

- zničíte někomu něco hodně důležitého - zvýší se dusno o 1

S tramvají to háže, ještě aby vykolejila. Přeskáču zpátky dopředu, vezmu to tentokrát po lavici, abych nepřekážel Marii, ať už se chystá s tím kultistou provádět cokoliv a zahučím zpět do kabiny.

Cesta už je volná, ale pod levým kolem pořád skřípe kus bedny, či co. Vykouknu, kolo je zaseklé a létají od něj jiskry. Nedbám na to a dojedeme plnou rychlostí až k výhybce na Žluťák. Tam už si netroufnu pokračovat a tramvaj zastavím.

Vytáhnu výhybkovou tyč, přehodím kolej doleva do svahu a začnu uvolňovat zaseklé kolo. Lojzovi to dá šanci se zvednout a nastoupit. "Seš vopravdu drsnej," pochválím ho za předvedený výkon, když se zvedá, "fakt čumim."

Jenže kolo je rozpálené do ruda a já budu muset počkat, než vychladne. Zaslechnu za námi křik a zvednu hlavu.

- Silbestein s četníky vás budou pronásledovat - bude potřeba se s nimi vypořádat

Z poza rohu vyběhne trojice četníků.

"MařkóÓó, LojzíčkůŮů," zavolám až zpěvně do tramvaje, "máme společnost. Nemohli byste vylízt a vysvětlit páně chupatejm, že to vod nás nebyl zlej úmysl, ale jen jsme štrádovali ke Spalovačům jak vo život dle jejich instrukcí?"

Za četníky se - o něco pomalejším krokem - vykutálí žid. Toho taky pomůžeme Lojzovi zvládnout, ale jedno po druhém. Skloním se zpět ke kolu, už má normální barvu, ale stále z něj sálá horkost. Popadnu výhybkovou tyč a začnu šťourat do zaseklého očouzeného dřeva....
Josef Novák
Tramvaják, co se stal Lapiduchem
Deník postavy
Zamčeno

Zpět na „[Blades in the Dark] {PbP} Ostří Šalingradu“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host