Arkánum - RPG na staronové vlně

[skaven]

Po dlouholetém zkoušení jsem zjistil, že mít oddělené vlastnosti a dovednosti, když je vlastností stejně málo a ještě se číselně nemůžou podstatně lišit je úplně zbytečná komplikace. Úplně by odpadly debaty, zda je potřeba obratnost i zručnost, a pod jakou vlastnost zařadit různé způsoby boje. Odpadne dvojnásobné vymýšlení, jak dosáhnout toho, aby se rovnoměrně využily všechny vlastnosti a k nim i všechny dovednosti.

Když by každý v základu házel jednou kostkou, vhodná dovednost přidávala dvě kostky, a nějak podobně využitelná dovednost přidávala jednu kostku, bohatě by to stačilo. Stejně tak by šlo za "lepší" předmět přidat další kostku.

Zrušení vlastností sice na první pohled vypadá jako zjednodušení, ale obecné vlastnosti podle mě trochu lépe vykreslují typologii postavy, jsou to takové svorníky, které jedoduše popíšou hraný archetyp. Otázka je také kolik dovedností by musela postava ovládat, aby se to vyrovnalo aktuálním nastavení systému (na první pohled 10, což mi příjde příliš mnoho).

Dokážu si to představit v nějaké úplně light hře, třebas Flash Fantasy postavené na MinimalD6 co jsem překládal je koncipováno podobně (vlastnosti tam sice jsou, ale nehrají prakticky žádnou roli - jen hlavní vlastnost jako ukazatel typologie povolání). Prostě vyberu dvě nebo tři dovednosti a na zbytek hází všichni stejně a všichni mají stejné šance - já bych ale chtěl, aby se postavy trochu víc doplňovaly a lišily se v tom, co která umí.

[Jerson]

Zrušení vlastností sice na první pohled vypadá jako zjednodušení, ale obecné vlastnosti podle mě trochu lépe vykreslují typologii postavy, jsou to takové svorníky, které jedoduše popíšou hraný archetyp.

Pokud vytvoříš díky mechanikám spojení, že válečníci jsou silní a střelci obratní, tak vlastnosti k vykreslení nijak nepřispívají, je to prostě jen komplikace navíc. Místo toho můžeš dát zvlášť charakteristiky, které jsou teď přiřazené vlastnostem, třeba "silák", které si hráči můžou vzít. Tedy ne každý válečník bude muset být silný, a naopak "silák" může být i jiná postava než válečník.

Otázka je také kolik dovedností by musela postava ovládat, aby se to vyrovnalo aktuálním nastavení systému (na první pohled 10, což mi příjde příliš mnoho).

Žádné navíc nad současný stav, jen by se možná muselo poladit nastavení.

Prostě vyberu dvě nebo tři dovednosti a na zbytek hází všichni stejně a všichni mají stejné šance - já bych ale chtěl, aby se postavy trochu víc doplňovaly a lišily se v tom, co která umí.

Však ano, to můžou. Ale můžeš mí dva válečníky, přičemž jeden bude "silák" a druhý "obratný", pořád se budou lišit a navzájem doplňovat. Dokonce můžou bojovat i stejnou zbraní, což by podle tvých současných pravidel moc nešlo.

Tímhle směrem se taky ubírám, ale mám silný pocit, že tím hra přijde o jeden z "cukříčků" - Ha, nová úroveň, zvýším si sílu a konečně unesu ten perlík! Je to nástroj, jak se odpoutat od skutečnosti a hrát si na polobohy (pro mě o něco prostší, než řešit to samé přes dovednosti).

Ano, přijde o jeden ze zbytečných cukříků a místo počítání další sady čísílek se bude orientovat na hraní postav, případně naplňování cílů. Chceš používat perlík? Proč se prostě nemůžeš naučit používat perlík a mít z toho radost, místo aby sis zvyšoval sílu natolik, abys mohl používat perlík?
A pokud se chceš odpoutat od skutečnosti a hrát si na poloboha, tak si dáš "nadlidskou sílu".

[kostrivec]

Tímhle směrem se taky ubírám, ale mám silný pocit, že tím hra přijde o jeden z "cukříčků" - Ha, nová úroveň, zvýším si sílu a konečně unesu ten perlík! Je to nástroj, jak se odpoutat od skutečnosti a hrát si na polobohy (pro mě o něco prostší, než řešit to samé přes dovednosti).

Ano, přijde o jeden ze zbytečných cukříků a místo počítání další sady čísílek se bude orientovat na hraní postav, případně naplňování cílů. Chceš používat perlík? Proč se prostě nemůžeš naučit používat perlík a mít z toho radost, místo aby sis zvyšoval sílu natolik, abys mohl používat perlík?
A pokud se chceš odpoutat od skutečnosti a hrát si na poloboha, tak si dáš "nadlidskou sílu".

Mě to přijde super na tvůj reálnější styl hry v Omeze. Ale u těch "hrdinských" fantasy jsou vlastnosti takové to číselné klišé, na které hráči slyší, očekávají ho a ani v DrD+, kde se holedbám, jak je a bude přízemní, se k takovému kroku asi neodvážím. A u dětské hry mi vlastnosti taky přijdou fajn, protože je to velmi přehledné pro základní představu o postavě (pouhé dovednosti jsou podle mě lepší na RP, ale trochu snižují primitivnost, zvyšují laťku obtížnosti, protože u nich musím o něco víc přemýšlet).

Líbí se mi oba přístupy, "tvůj" i "skavenův", ovšem pro dětské fantasy mi přijde vhodnější ten s vlastnostmi jako základ a dovednostmi jako přídavek.

[Jerson]

Ale u těch "hrdinských" fantasy jsou vlastnosti takové to číselné klišé, na které hráči slyší, očekávají ho

Mluvíme pořád o RPG primárně určeném pro děti? Pochybuju, že děti očekávají v RPG nějaká čísla.

To že se k tomu neodhodláš v DrD+, což je systém druhý nejsilnější, pokud jde o stavění na číslech a matematice, mě nijak nepřekvapuje, nicméně právě u RPG pro děti bych ta čísla s klidem škrtnul jako první.

A u dětské hry mi vlastnosti taky přijdou fajn, protože je to velmi přehledné pro základní představu o postavě

Ne, není. Opakovaně se přesvědčuju, že hráči si za čísly nic nepředstavují a většinou zůstávají u toho číselného vnímání, protože představovat si neustále za číslem nějakou skutečnost ve fikci vyžaduje mentální operaci navíc. (Pokud si to chceš ověřit, podívej se, jak budou postavy řešit otázku, kdo z nich je nejrychlejší.)

pouhé dovednosti jsou podle mě lepší na RP, ale trochu snižují primitivnost, zvyšují laťku obtížnosti, protože u nich musím o něco víc přemýšlet

Nechápu, jak u méně parametrů musíš víc přemýšlet. Navíc já nemluvím jen o dovednostech, protože tohle dělení na vlastnosti a dovednosti je jen umělé dělení v RPG systémech, které nehráči obvykle nechápou a debaty zda je vlastnost základem pro dovednost či naopak jim přijdou nesmyslné.

Ještě bych připomněl, že cca polovině hráčů přijdou nesmyslné i pevně definované soubory schopností, které by měly mít postavy v RPG, protože se v jiných typech příběhů nic takového nevyskytuje, a je to atribut deskovek. Natož číselné vyjádření těch schopností. Učit děti, že k hraní příběhu, nebo ke ztvárnění charakteru potřebuju číselně definovat fyzické schopnosti postavy, a úplně opominout to, že by mohlo či mělo být řečeno, jak se jejich postava chová k okolnímu světu, jak se okolní svět chová k ní, jak přistupuje k řešení neobvyklých situací, jaký má vztah k ostatním lidem, k věcem, k pravidlům, to všechno jsou věci, které opravu nechci.

Od RPG pro děti bych čekal něco jiného než zjednodušené DnD.

[York]

Mluvíme pořád o RPG primárně určeném pro děti? Pochybuju, že děti očekávají v RPG nějaká čísla.

Skaven psal, že je žádoucí, aby si při tom děti procvičily počty. Takže čísla tam určitě patří.

[Jerson]

Proč tedy poolový systém k6? Nevyžaduje sčítání, hod vyhodnotí bez problému čtyřleté dítě.
...
Navíc si u toho děti počítání procvičí, což taky považuju za plus.

Sčítání se dá procvičovat kdekoliv jinde, v RPG je to otrava. Nicméně pokud chce Skaven čísla a vlastnosti a další věci, tak zase vycouvám, protože podle mě to nejsou vhodné atributy ani pro RPG pro dospělé, natož pro děti.

[kostrivec]

Proč tedy poolový systém k6? Nevyžaduje sčítání, hod vyhodnotí bez problému čtyřleté dítě.
...
Navíc si u toho děti počítání procvičí, což taky považuju za plus.

Sčítání se dá procvičovat kdekoliv jinde, v RPG je to otrava. Nicméně pokud chce Skaven čísla a vlastnosti a další věci, tak zase vycouvám, protože podle mě to nejsou vhodné atributy ani pro RPG pro dospělé, natož pro děti.

"Co je to za kravál?" "Ále, Jerson couvá" "PÍP, PÍP, PÍP..." pardon

skavene mohl bys sem prosím hodit nějaký krátký popis dobrodružství, které jste už odehráli nebo máš v plánu, abychom si udělali lepší představu co mají ta pravidla řešit? Díky.

[skaven]

Zrušení vlastností sice na první pohled vypadá jako zjednodušení, ale obecné vlastnosti podle mě trochu lépe vykreslují typologii postavy, jsou to takové svorníky, které jedoduše popíšou hraný archetyp.

Pokud vytvoříš díky mechanikám spojení, že válečníci jsou silní a střelci obratní, tak vlastnosti k vykreslení nijak nepřispívají, je to prostě jen komplikace navíc. Místo toho můžeš dát zvlášť charakteristiky, které jsou teď přiřazené vlastnostem, třeba "silák", které si hráči můžou vzít. Tedy ne každý válečník bude muset být silný, a naopak "silák" může být i jiná postava než válečník.

Já ale takovéto spojení nevytvářím - postavy, se kterýma hrajeme jsou třeba "skřítek" nebo "robůtek". Pak můžeme říct třeba "hbitý skřítek" nebo "chytrý robůtek". Pokud bychom vlastnosti nepoužívali, asi by to šlo také - "robůtek, který umí všechny možné jazyk a všechno ví a zná a umí běhat" nebo "skřítek, který se umí plížit, schovávat a má hbité prsty", vyžaduje to ale menší množství dovedností, které postava ovládá a to je to, na co narážím.

Otázka je také kolik dovedností by musela postava ovládat, aby se to vyrovnalo aktuálním nastavení systému (na první pohled 10, což mi příjde příliš mnoho).

Žádné navíc nad současný stav, jen by se možná muselo poladit nastavení.

Myslel jsem to tak, že pokud bych chtěl mít pouze dovednosti, musel bych jich každé postavě definovat 10, některé z nich na stupni 2 a některé na stupni 3 (ty zbylé by byly na jedničce a tak bych je tedy neuváděl). Aktuálně mám určené řekněme 3 vlastnosti a 3 dovednosti a zbytech vychází z hodnot vlastností. Ale je pravdou, že při pěti vlastnostech už se společně s definovanými dovednostmi té desítce taky blížíme.

Prostě vyberu dvě nebo tři dovednosti a na zbytek hází všichni stejně a všichni mají stejné šance - já bych ale chtěl, aby se postavy trochu víc doplňovaly a lišily se v tom, co která umí.

Však ano, to můžou. Ale můžeš mí dva válečníky, přičemž jeden bude "silák" a druhý "obratný", pořád se budou lišit a navzájem doplňovat. Dokonce můžou bojovat i stejnou zbraní, což by podle tvých současných pravidel moc nešlo.

Tomu asi dost dobře nerozumím, mohl bys to rozvést?

[skaven]

A u dětské hry mi vlastnosti taky přijdou fajn, protože je to velmi přehledné pro základní představu o postavě

Ne, není. Opakovaně se přesvědčuju, že hráči si za čísly nic nepředstavují a většinou zůstávají u toho číselného vnímání, protože představovat si neustále za číslem nějakou skutečnost ve fikci vyžaduje mentální operaci navíc. (Pokud si to chceš ověřit, podívej se, jak budou postavy řešit otázku, kdo z nich je nejrychlejší.)

Proto se pohybujeme na maličké škále - u vlastností 1-3, tedy málo, středně a hodně - to je naprosto transparentní a děti s tím nemají problém.

pouhé dovednosti jsou podle mě lepší na RP, ale trochu snižují primitivnost, zvyšují laťku obtížnosti, protože u nich musím o něco víc přemýšlet

Nechápu, jak u méně parametrů musíš víc přemýšlet. Navíc já nemluvím jen o dovednostech, protože tohle dělení na vlastnosti a dovednosti je jen umělé dělení v RPG systémech, které nehráči obvykle nechápou a debaty zda je vlastnost základem pro dovednost či naopak jim přijdou nesmyslné.

Já si to nemyslím - pro mě bylo tohle dělení vždycky dělení na talent (v mých hrách nazývám vlastnosti zpravidla talenty) a naučenou dovednost - talent jako nějaké vrozené predispozice k určitému typu činností a dovednost jako získaná zkušenost v dané činnosti. Pro spoustu lidí je to přirozené vidění světa, byť v rpg do toho vstupuje nějaký stupeň abstrakce, takže jim nedělá problém přijmout, že když je někdo silný, pravděpodobně bude dobrý ve rvačce, ve vzpírání i v páce...

Ještě bych připomněl, že cca polovině hráčů přijdou nesmyslné i pevně definované soubory schopností, které by měly mít postavy v RPG, protože se v jiných typech příběhů nic takového nevyskytuje, a je to atribut deskovek. Natož číselné vyjádření těch schopností. Učit děti, že k hraní příběhu, nebo ke ztvárnění charakteru potřebuju číselně definovat fyzické schopnosti postavy, a úplně opominout to, že by mohlo či mělo být řečeno, jak se jejich postava chová k okolnímu světu, jak se okolní svět chová k ní, jak přistupuje k řešení neobvyklých situací, jaký má vztah k ostatním lidem, k věcem, k pravidlům, to všechno jsou věci, které opravu nechci.

Myslím, že tady se dost míjíme v zadání. Já pro děti nepřipravuju příběhovou hru, to co hrajeme je spíše dungeon crawl. Bavíme se tady o dětech předškolního věku a pro ně (alespoň z mé zkušenosti) je tento typ hry mnohem stravitelnější a dokáží na něj snadněji přistoupit, protože má jasně vymezené hřiště a možnosti, co na tom hřišti mohou dělat.
Děti mají velice rády jakékoli fyzické pomůcky - figurky, plánky, kartičky - a čtverečková jeskyně je přesně to místo, kde tyhle prvky skvěle využiješ.
Zkus čtyřletému dítěti říct, ať si vymyslí postavu a vymyslí ji nějaké schopnosti/dovednost...

Myslím, že v tomto ohledu hry na hrdiny poněkud přeceňuješ - já je nepovažuju za prostředek k nějaké edukaci nebo nástroj, kterým chci formovat dětský světonázor - pro nás je to v prvé řadě zábava, dobrodružství. Nehodlám jim ve hře nastolovat složitá morální dilemata a filosofické otázky. Mohu jim samozřejmě do hry sem tam něco podstrčit, ale u malých dětí bohatě stačí to, že před ně hodíš poklad a řekneš jim, že se spolu musí domluvit, jak se rozdělí.

Na druhou stranu nechci s dětma hrát variaci na Dungeons and Dragons - kupříkladu hra Hero Kids, která je určená právě pro děti, mi naprosto nevyhovuje, protože je postavená vpodstatě výhradně na boji a to mi příjde krajně nevhodné. Zkoušel jsem i No, thank you evil!, ale to mi zase přišlo příliš abstraktní - proto jsem se pokusil vytvořit hru s ještě trochu jiným přístupem.

[skaven]

skavene mohl bys sem prosím hodit nějaký krátký popis dobrodružství, které jste už odehráli nebo máš v plánu, abychom si udělali lepší představu co mají ta pravidla řešit? Díky.

Většina dobrodružství byly klasický dungeon crawl - procházení jeskyní, řešení logických hádanek. Nicméně děti prostě baví házet kostkama, takže to nebylo jen vytáhni se studny kliku, vymysli, jak sundat to ozubené kolo ze zdi a slož mechanismus, ale sem tam i nějaký ten přeskok, hledání, použití kouzla, uskočení před pastí, střelba na terč nebo zápas se sochou nebo s kostlivcem.

Podoba těch jeskyní je hodně determinovaná tím, jakou část pravidel si zrovna na dětech potřebuju vyzkoušet, až budu mít herní systém pěkně funkční, chtěl bych se pustit do nějaké rozsáhlejší jeskyně (v našich měřítcích to neznamená nic velkolepého - jedna hra nám zabere tak hodinku, ale dáme si to třeba na pokračování) nebo jiného dobrodružství.

Máme za sebou i čistě vyprávěcí příběhy, ale děti víc braly ty u stolu, kde si můžeou připravovat postavičky z lega, sbírat kartičky apod.

[Log 1=0]

Mluvíme pořád o RPG primárně určeném pro děti? Pochybuju, že děti očekávají v RPG nějaká čísla.

+1. Děti budou od čehokoli těžko něco očekávat. Stejně jako každý nováček.

Ne, není. Opakovaně se přesvědčuju, že hráči si za čísly nic nepředstavují a většinou zůstávají u toho číselného vnímání, protože představovat si neustále za číslem nějakou skutečnost ve fikci vyžaduje mentální operaci navíc. (Pokud si to chceš ověřit, podívej se, jak budou postavy řešit otázku, kdo z nich je nejrychlejší.)

Tady souhlasím, pokud se jedná o představu samotného jedince. Ve chvíli, kdy ho začneš porovnávat s jinými, tak máš stupnici. A na stupnici se čísla někdy hodí, protože jsou jednoznačnější.
Ale smyslem číselných hodnot vlastností není "udělat představu o postavě" ale podporovat určitý přístup. Jasně že to jde i jinak, ale tohle taky funguje docela dobře.

Nechápu, jak u méně parametrů musíš víc přemýšlet. Navíc já nemluvím jen o dovednostech, protože tohle dělení na vlastnosti a dovednosti je jen umělé dělení v RPG systémech, které nehráči obvykle nechápou a debaty zda je vlastnost základem pro dovednost či naopak jim přijdou nesmyslné.

Eh? Rozdíl mezi různými IQ, PQ, počtem udělaných kliků atp. a věcmi co umím mi byl zřejmý dřív, než jsem hrál cokoliv s tímto dělením.

Ještě bych připomněl, že cca polovině hráčů přijdou nesmyslné i pevně definované soubory schopností, které by měly mít postavy v RPG, protože se v jiných typech příběhů nic takového nevyskytuje, a je to atribut deskovek. Natož číselné vyjádření těch schopností.

Tak RPG se od jiných typů příběhů samozřejmě liší, kdyby nelišilo, nepoužíval by se pro to speciální pojem. Ne že by vlastnosti nebo čísla byly nutné, ale argumentovat tím, že to jinde není mi přijde dost na hlavu.

Učit děti, že k hraní příběhu, nebo ke ztvárnění charakteru potřebuju číselně definovat fyzické schopnosti postavy, a úplně opominout to, že by mohlo či mělo být řečeno, jak se jejich postava chová k okolnímu světu, jak se okolní svět chová k ní, jak přistupuje k řešení neobvyklých situací, jaký má vztah k ostatním lidem, k věcem, k pravidlům, to všechno jsou věci, které opravu nechci.

1) Nikde jsem nezaznamenal, že by Skaven měl ambici svou hru a přístup propagovat jako jedinou existující.
2) Nikde není řečeno, že Skaven chce tyhle věci opomenout.

Od RPG pro děti bych čekal něco jiného než zjednodušené DnD.

No, já popravdě na pevní signální taky ne. Ale zároveň nevidím na RPG pro děti, co je zjednodušené DnD nic zlého.

[skaven]

Mluvíme pořád o RPG primárně určeném pro děti? Pochybuju, že děti očekávají v RPG nějaká čísla.

+1. Děti budou od čehokoli těžko něco očekávat. Stejně jako každý nováček.

Mimochodem ta "čísla ve hře" mají ještě jednu přidanou hodnotu - (dětem) vizualizují výhody a nevýhody: našel jsi krásný meč - házíš kostkou navíc. Máš krysu zakousnutou v botě? Při přeskoku lávky kvůli toho o jednu kostku přicházíš. Při hraní s dětma jsou tyhle reálné projevy věcí, které se dějou ve hře, hodně užitečné. Netvrdím, že by to bez nich nešlo a že by se to všechno nedalo řešit jen fikčně, ale nás prostě kostky baví a věřím, že v tom nejsme sami.

Tady souhlasím, pokud se jedná o představu samotného jedince. Ve chvíli, kdy ho začneš porovnávat s jinými, tak máš stupnici. A na stupnici se čísla někdy hodí, protože jsou jednoznačnější.
Ale smyslem číselných hodnot vlastností není "udělat představu o postavě" ale podporovat určitý přístup. Jasně že to jde i jinak, ale tohle taky funguje docela dobře.

Myslím, že je to dost dobře možné, když máš stanovenou nějakou referenční hodnotu - když si hráč přeje být hodně silný, řekneš ok, průměr je 2, takže síla 3 znamená, že budeš hodně silný. Nicméně já jsem čísla ve hře vždy bral jako ukazatel toho, co hráče baví ve hře dělat - alespoň tak nyní při návrhu hry přemýšlím, udělal jsem si nějaký výčet činností, které ve hře předpokládám, shluknu je do nějakých logických oblastí a nabídnu hráčům - ti si z nich vyberou co je bude bavit a už tím se dostáváme na číselnou stupnici 0 = ne, 1 = ano. Nakonec dodávám ještě jednu hodnotu "možná/někdy" - tím je vytvořená stupnice 1, 2, 3.
Na to ještě roubuje jakýsi princip vyjímečnosti - každý hrdina by měl imho v něčem vynikat - a to jsou pro mě dovednosti. Takže umožním vybrat ještě číslo 4 - jsem v tom fakt expert. A to je více-méně celé kouzlení s čísly (pokud pominu skutečnost, že koketuju s myšlenkou mít i dvojkovou dovednost kvůli postupům na vyšší úrovně, aby tam byl nějaký princip zlepšování)...

Od RPG pro děti bych čekal něco jiného než zjednodušené DnD.

No, já popravdě na pevní signální taky ne. Ale zároveň nevidím na RPG pro děti, co je zjednodušené DnD nic zlého.

Já bych jen rád zdůraznil, že ta hra má být koncipována univerzálně - tedy aby ji mohli hrát jak dospělí, tak děti. Na trhu je několik moc pěkných her vyloženě pro děti, ale já bych chtěl vytvořit hru, kterou si užijí jak dospělí, tak děti, protože nic z toho, co bylo navrženo pouze pro dětské hráče, mě ani z pohledu PJ, ani z pohledu hráče postavy, neoslovilo.

[kostrivec]

Mimochodem ta "čísla ve hře"

Když jsme u čísel, jak máš řešena zranění? Jako výčet konkrétních následků? Počítáš "životy"? Když je postava "na nule", tak je mrtvá, nebo v bezvědomí? Kdy umře? Může umřít?

[Jerson]

Mimochodem ta "čísla ve hře" mají ještě jednu přidanou hodnotu - (dětem) vizualizují výhody a nevýhody: našel jsi krásný meč - házíš kostkou navíc. Máš krysu zakousnutou v botě? Při přeskoku lávky kvůli toho o jednu kostku přicházíš. Při hraní s dětma jsou tyhle reálné projevy věcí, které se dějou ve hře, hodně užitečné. Netvrdím, že by to bez nich nešlo a že by se to všechno nedalo řešit jen fikčně, ale nás prostě kostky baví a věřím, že v tom nejsme sami.

Tady směšuješ dvě věci - kostky, a čísla pro popis výše schopností. Věřím, že to máš z jiných RPG tak propojené, že v tom nevidíš rozdíl, ale celkem snadno lze mít kostky a nemít čísla pro vyjádření schopností, aniž by to ztratilo na zajímavosti. Zejména pokud máš předměty a případně i schopnosti napsané na kartičkách, tak úplně stejně bude fungovat, když za každou kartu s jednou barvou/symbolem přidáš kostku, a za kartu s jinou barvou/symbolem ji odebereš. A/nebo když za kartu hážeš dvakrát a vybíráš vyšší, či nižší hozené číslo.

[skaven]

Když jsme u čísel, jak máš řešena zranění? Jako výčet konkrétních následků? Počítáš "životy"? Když je postava "na nule", tak je mrtvá, nebo v bezvědomí? Kdy umře? Může umřít?

Ve hře přátelské pro děti jsem chtěl mít něco abstraktnějšího, takže počítám tzv. újmu - je to vpodstatě podobné, jako životy, ale trochu abstraktnější - může jít i o únavu, strach apod. Chtěl jsem, aby se z toho postavy mohly vzpamatovat a nebylo to tak okatě skřípající jako lektvar červeného kříže, který léčí všechna zranění, ale principielně je to hodně podobné.

Ponechal jsem si taky manévrovací prostor v tom, že újma nemusí být vždycky fyzická - může být i situační nebo materiální, hráč by tak měl o svou postavu trochu dbát, jinak příjde o své zdroje, vybavení apod.

Postava, která je na nule, nemůže zasahovat do dění v aktuální scéně, ostatní postavy ji pak musí dát nějak "dokupy". Umřít v mé hře bes souhlasu hráče postavy není možné.