[HRA] Trhlina

Moderátoři: MarkyParky, Halaster Černoplášť

Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

[HRA] Trhlina

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Trhlina
Obrázek
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Hiro
Příspěvky: 814
Registrován: 12. 2. 2019, 15:38

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od Hiro »

... na palubě Val' de Mar ...

Ještě chvíli stojím na zádi, jednou rukou se pevně držím římsy a druhou pohupuju připraveným lanem. Pozoruji vzdalujícího se Mozkožrouta a čekám. Cilapi se Šadah vypadají v rámci možností spokojeně, nehrnou se za mnou, tiše si povídají. Řev Glom nám čechrá plachty a o její spokojenosti také nemám sebemenší pochyby.

Ještě naposledy se za sebe usměji, uvážu smyčku na ráhno a odlétnu na příď. Však oni si nás případně najdou. Svět není zase tak velký, jako kdysi býval.


'Plujou sem nějací přizdisráči,' pomyslí mi Boo a všechna tři očka se mu rozžehnou divokými barvami.
"Kdo to je? Jestli mi chtějí sebrat můj poklad..." zabručí výhružně Telurai
"..." mlčí Ká Ó.

"Přátelé, vše je v naprostém pořádku," uklidním mé milé spolucestující.

Vzlétnu kousek nad příď a zamávám. Ze tří přibližujících se veslic zaburácí křik. Kolem hlavy mi prolétne zápalný šíp a zabodne se k hlavnímu stěžni. Telurai ho zašlápne. Druhý šíp cinke o Ká Óčkův hrudní plát. Před první veslicí se z vln vynoří nespočet zelenkavých chapadel a Boo se škodolibě usměje.

Nadechnu se, odkašlu si a zvolám na pozdrav. Moře se vzepne a iluzorní chapadla se rozplynou v pěnivé tříšti. Menší přílivová vlna shodí několik barbarů z paluby. Vystřelí po mně dvou a půl metrový projektil z balisty. Přebliknu se o kousek výš a usměji. Tak vřele mě už dlouho nikdo nikde nevítal. Je skvělé být konečně doma.

Příběh Hira, Booa a Ká Óčka v Kobkách šíleného mága končí.
Hiro a Boo
Deník postavy
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

... úpatí pevnosti ....

Zatímco v Trhlině se lodě vydávají každá svou cestou a dobrodruzi opouští Kobky Šíleného mága, u paty pevnosti na kraji vyprahlého hvozdu se zableskne z knihy, kterou drží starší muž.

Dvojice výbojů vyšlehne na opačnou stranu od muže a mozku, který je v kádi vedle něj. Na jejich konci se výboje rozšíří do poloprůsvitných sfér.

V jedné z nich se začne zhmotňovat průzračná ženská postava. V druhé stařec s pláštěm plným očí, hustým vousem a roztěkaným pohledem.

"KDO SE OPOVAŽUJE V MÝCH KOBKÁCH?!?" zaburácí jeho hlas.... "Víš kdo já jsem?" upře svůj šílený pohled na starce s mozkem, "Já jsem samotný HALASTER ČERNOPLÁŠŤ!"

Pak pohlédne na elfku. "Ha! Tušil jsem to. V tom máš určitě prsty TY, Jesiíro! Obloudila jsi mé hrdiny a otočila je proti mě. A oni přivolali tohohle ..."
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
PánDobra
Příspěvky: 194
Registrován: 27. 12. 2017, 15:13

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od PánDobra »

"Pán dobra, jméno mé," představí se jeden stařec druhému, "a tohle je Centrální mozek zla," ukáže na káď vedle sebe.

'Cestujeme spolu světem a kam přijdeme, tam studujeme rovnováhu sil,' vyšle mozek telepatický signál, jako by si byl jistý, že Halaster i Jesiíra jsou schopní telepaté a porozumí mu.

"Rovnováhu DOBRA a ZLA, rovnováhu mezi pravidly, která řídí chování světa a těmi, která vytváří dobré příběhy, rovnováhu mezi hlasem šílenství a hlasem rozumu.

'A kde je tato rovnováha porušena, tam pátráme po důvodech, příčinách. A nasnažíme se jí nastolit.'
Pán Dobra
MC pro AW PbP Záporáci
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

"Ach, takže ty jsi mne s tím mozkem vytáhl z mého úkrytu a prozradil tady Halasterovi jen kvůli tomu, abyste mohli zkoumat zdejší rovnováhu?" zeptá se rozzlobeně elfka.

"Tak to ti povím rovnou, co se tady děje. Tady žádná rovnováha není. Jen nepředvídatelné šílenství Halastera Černopláště. Šílenství, které časem stráví a pohltí každého, kdo do Podhůří sestoupí. Téměř každého ... krom mne. Ale to je jedno, protože vaše zkoumání mne prozradilo a Halaster mne teď zahubí."

"A ty se divíš? Zrádkyně. Bývala jsi mou učednicí. Bývala jsi nejlepší, nejvěrnější - a zradila jsi mne. Ale můj plán nakonec přeci jen vyšel. Vlákal jsem sem do podzemí partu dobrodruhů a doufal, že na tuhle vějičku skočíš, že jim budeš pomáhat proti mě a při tom uděláš nějakou chybu a prozradíš se.

A tak se i stalo. Dobrodruzi sem kdoví odkud přitáhli toho podivína i s jeho přerostlým mozkem v kádi a ten tě našel a naservíroval mi tě na stříbrném podnose - zrádkyně. Teď už se jen nějak dostat z téhle propadené koule ..."

Zatímco se Halaster snaží vymanit ze zaklínadla, které ho drží na místě, Jesiíra si ve své sféře odplivne.

"Ty mě budeš nazývat zrádkyní? Ty, který ses zpronevěřil nejen svým učedníkům, ale tomuto světu tím, žes do zdejších Kobek natahal stvůry z kdovíjakých sfér. Ty, který ses dokonce zproneveřil i pravidlům, podle kterých se tento svět chová a řídíš ho teď podle zcela jiných ......?" pokračuje výčtem obvidnění Jesiíra, ale v tu chvíli se v očích Pána dobra významně modře zableskne a po povrchu jeho mozku přejedou růžové blesky.
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
PánDobra
Příspěvky: 194
Registrován: 27. 12. 2017, 15:13

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od PánDobra »

"Ty řídíš své Kobky podle JINÝCH pravidel, než pro jaké byly stvořeny?" přeruší vzájemné obviňování najednou Pán dobra.

'Já to věděl. Já to cítil. Já to tušil.'

"Cítil? Vidím, příteli, že ses na našich společných cestách už mnohému naučil - dříve bys intuicí pohrdal a řídil se jen logickými úvahami svého velekapacitního já."

'Pravdu díš. Ale přiznej si, že i ty ses teď neřídil jen citem, ale naopak jsi poslouchal pozorně argumenty a dospěl logicky k témuž závěru.'

"Ano. Byla zde porušena Pravidla a to v tím nejhorším možným způsobem. Byla vyměněns. A vyměnil je Halaster Černoplášť." ukáže muž prstem na sféru, ve které je držen Šílený mág.
Pán Dobra
MC pro AW PbP Záporáci
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

"A co s tím uděláš?"
"A co s tím uděláš?"
vyhrknou naráz Jesiíra i Halaster - mág pohrdlivě a elfka s nadějí v hlase....
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
PánDobra
Příspěvky: 194
Registrován: 27. 12. 2017, 15:13

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od PánDobra »

Lawbringer: PanDobra: 2D6+2 → 10(3 +5 + 2)

"ROZHODNU O TVÉ VINĚ A TRESTU!" zaburácí Pán dobra a Halaster, který se dál marně snaží dostat ven ze sféry, která ho vězení, se poprvé zalekne.

'A jak?' zeptá se mozek svého přítele a nic nedbá na to, že elfka i mág tyto myšlenky odposlouchávají.
'Udělíš mu trest v plné výši? Nebo pro něj budeš vymýšlet nějaké výjimky? Nebo mu snad odpustíš? A jaký trest pro něj chystáš?'


Starcovy oči zářivé potemní, jak obrátí svůj zrak do sebe v hlubokém zamyšlení. Potom se jejich jiskra vrátí zpět.

"Halastere Černoplášti, odsuzuji tě ke kvestu za trest! Zbavuji tě tvé moci nad Pravidly i Kobkami samotnými a degraduji tě na obyčejného dobrodruha. Nechť tvá úroveň je rovna jedné, nechť tvá moc je mocí smrtelníka, nechť si připomeneš, jaké to je být dobrodruhem, který je na začátku své cesty."
Pán Dobra
MC pro AW PbP Záporáci
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

V Halasterově tváři se objeví šílený škleb. "To mě nezastaví! Projdu klidně celé Kobky znovu od nejvyšších pater, jen abych znovu zkušenosti nabyl a stal se znovu tím, kým jsem, i kdyby to mělo trvat tisíc let."

"Kobky ale nemohou zůstat bez Pána," namítne také Jesiíra a hned si k tomu přisadí, "takže kdybyste náhodou hledali někoho příčetného a rozumného, místo tohohle šílence ...."
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
PánDobra
Příspěvky: 194
Registrován: 27. 12. 2017, 15:13

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od PánDobra »

"Vím, že tě to nezastaví," pousměje se Pán dobra. "Však jsem se také rozhodl, že můj trest bude výchovný, a proto nebude udělen v plné výši. Jen doufám, že tě tato cesta poučí a až se znovu staneš pánem Kobek, bude už ve tvé mysli šílenství a rozum v poněkud větší rovnováze.

'To DOBRO v tobě se nezapře,' poznamená mozek na účet starce v krátké myšlence.

Volím snížený trest - Halaster vyrazí na Kvest za trest, ale když ho splní, bude se moct opět stát pánem Kobek.

Halaster zaúpí a pochopí, že nemá smysl vzdorovat. Potom se stařec otočí k Jesiíře: "A co se tebe týká, prokázala jsi svým rozumem, že dokážeš odolat místnímu šílenství. Ale to by mohlo do budoucna znamenat nadvládu rozumu a támhle ten tvoreček," ukáže rukou na Fouňu, který zrovna vyběhl z vody na břeh a oklepal se tam, "ti dosvědčí, že když někde vládne JENOM rozum, také to má své následky a má to daleko k rovnováze.

Takže děkujeme ti za tvůj zájem, ale musíme ho bohužel odmítnout. Považuj se od této chvíle za svobodnou. Už se nemusíš skrývat, běž si kam chceš, ale Kobkám odteď bude vládnout někdo jiný.

Pán dobra se podívá na mozek a ten mu telepaticky odpoví.

'Někdo, kdo v nich zajistí rovnováhu.'

"Čteš mi myšlenky, příteli."

'Někdo, kdo po dlouhé době na cestách svůj klid na přemýšlení o všem, co se na cestách naučil ....'

"Nebo mi snad své myšlenky podsouváš?"

'Někdo, kdo uvítá, když bude místo jeho rozjímání odděleno od shonu obyčejného světa třiadvaceti patry nástrah a nestvůr ...'

"Nebo si konečně tak rozumíme jeden druhému. Ano, je to tak, mé myšlenky jsou nachlup stejné ..." přikývne naposledy stařec, "mohl bys ještě svou mocnou myslí tady z mysli pana Halastera Černopláště vytáhnout mapy podzemí, abychom našli nejkratší cestu do našeho nového domova? Jako mág první úrovně jistě nebude schopen ti nějak zásadně vzdorovat a já bych na naší cestě dolů do míst našeho budoucího rozjímaní nerad překonával víc překážek, než je bezpodmínečně nutné ....

A tak příběh Kobek Šíleného mága, Halastera Černopláště a Jesiíry Hradharf končí.

Jak se Podhůří povede pod správou Pána dobra a Centrálního mozku zla, o tom už se bude psát jiný příběh ... někdy ... možná ....
Pán Dobra
MC pro AW PbP Záporáci
Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 789
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od Cilapi Márameldon »

... na palubě Mrchožrouta ...

Sotva Hadešadah položí otázku stran krellfího vnoučete, oči se mi rozšíří úžasem a úlekem zároveň. Špičky uší sklopím dozadu, ztěžka polknu a spodní ret se mi začne tiše chvět, jak se snažím bezhlesně cosi vykoktat. Když se Hadešadah rozesměje, ještě chvíli na ni nechápavě vírám a ještě delší chvíli trvá, než se mi vrátí do obličeje barva.

"To jsou mi žerty," pokusím se o vyčítavý tón, ale vychází mi jen jakési omluvné podtóny, "Musím přiznat, že jsi mě docela vylekala. Na šlechtice se totiž nesluší, aby zplodil dítě jinde než v loži manželském nebo - jak mi jednou naznačila maminka - 'alespoň na čemkoli zásnubním'... Otce by takové chování jistě zklamalo. A matku bychom museli po takové zprávě nejspíš křísit. Jsem si jistý, že by se totiž smála až do umdlení. Trochu jako ty před chvílí..."

Udělám pomlku a mírně mi zrůžoví špičky uší: "Ale hlavně, já jsem na vychovávání dětí ještě příliš mladý. Vždyť je mi sotva třiatřicet a půl. Styděl jsem se ti to přiznat, ale vlastně jsem sotva dospělý."

Rozpačitě si poškrábu špičku ucha a na chvíli se zadívám kamsi do hlubin toho podivného hvězdného moře kolem nás. Zdá se, že zvolna nabíráme rychlost. Pochopil jsem, že krollové žijí rychle a rádi žertují. Snad svým vtipem Hadešadah nic vážnějšího nemyslela - alespoň ne vědomě - ale mě to nedá, abych se nad tím vším nezamyslel trochu hlouběji.

"Elfové děti milují," řeknu pak pomalu, "A moji rodiče by měli radost z každého vnoučete, zejména svého prvního. U některých mých příbuzných by to ale možná bylo trochu horší s jeho matkou..." Omluvně se na Hadešadah zadívám a znovu si rozpačitě promnu špičku ucha, "Moje matka byla dobrodružka a věřím, že by si tě brzy zamilovala - ostatně rád tě jí představím, bude-li příležitost. Otec by to časem jistě pochopil. A ostatní... nu, někteří by možná potřebovali nejdřív trochu fláknout." Dodám zamyšleně, ale když to vyslovím, pocítím náhlou úlevu. Jako bych si uvědomil, že by vlastně nebylo čeho se až tak bát. V náhlém popudu se usměji na Hadešadah.
"Vlastně bychom měli Šepotající hvozd navštívit spolu! Ukážu ti svá oblíbená místa k lovu i ty k četbě poezie a pak předvedeme mojí rodině ten tvůj trik se zbarveným papírkem! Elfové mají rádi žerty, jen si je obyčejně tropí z jiných ras. Alespoň je trochu vyškolíme. Hlavně bych si přál vidět, jak by se tvářila moje starší sestra! Já-"

Svět se najednou zhoupne a donutí nás s Hadešadah chytit se zábradlí.

...

Loď prudce zrychluje a opisuje při tom dlouhý oblouk kolem skaliska, od jehož přístavu jsem před chvílí vycouvali. Podletíme skalisko a otevře se nám pohled na obrovitý namodralý svět. Málem se mi podlomí kolena.

V němém úžasu hledím na ten zázrak před námi a přemýšlím, jestli je ten svět náš. O astrologii toho totiž příliš nevím a schopnost Mrchožrouta cestovat i do jiných rozměrů mnohovesmíru příliš neumožňuje předem vyloučit i jinou možnost. I tak se mi zdá ten svět nádherný a barevný. V duchu se klaním bytostem, které ho stvořili i těm, které jej zaplnili množství rozličných osob, věcí a jejich příběhů. Jistě to museli být bohové. Možná že se při tom dopustili i nějakých chyb, ale výsledek je přesto více než skvělý a překrásný.

Podívám se na Hadešadah a vidím, jak ten svět před námi září v jejích očích spolu s okolními hvězdami. Chci něco říci, ale nedostává se mi slov. Chytím ji tedy alespoň za ruku.

Pokračujeme v opisování oblouku, takže nám svět před námi zmizí a 'pod námi' se objeví znovu obří skalisko s hvězdným přístavem. Letíme teď však hlavou dolů a jsme oproti němu 'vzhůru nohama', takže nám jakoby visí pod hlavou. Přirozeně na to zareaguji tak, že zezelenám.
Znovu se podívám na Hadešadah. Ukazuje na jakousi větší díru v tom skalisku. V ní stojí muž, který vypadá úplně jako Elric, a je s ním jakási githjankská žena. Rozmlouvají spolu a on nevypadá na zajatce. Zapřemýšlím, je-li to skutečně on a zda až o něm uslyším příště, nebude to v souvislosti s invazí githjanských válečníků do Cormyru. Zamáváme mu, ale nejspíš si nás nevšimne.
Zato si nás všimne ohromná rudá dračice, která podivným způsobem vychrlí oheň a začne nás pronásledovat.

"Víí-johohí!" zavříská Glom a zatočí kolem kormidla. Pak si k ústům přitáhne podivnou trubku a zavolá skrze ni do podpalubí: "Pane Sulcu, maximální rychlostí do Kobek šíleného mága; kurz sedmnácté patro - 'Hloubka'! Souřadnice 'tam jak je ta velká jeskyň, kde Cilapi sejmul tu obří chapadlovitou mouzkožroutskou žížalu'."
"To nebyla žížala," zaprotestuji, "ale neothe-"
Hadešadah mi pevně stiskne ruku. Řítíme se totiž přímo do středu časoprostorové trhliny. Rudá dračice vychrlí oheň - což ji překvapivě mírně zpomalí v našem pronásledování - a jeho plameny se střetnou s magickým polem našeho chapadlovitého pohonu. Ucítím opojné mravenčení, které elfům způsobuje silné magické pole, ale srdce mi buší z docela jiného důvodu. Už mi připadá poněkud trapné se na Hadešadah pořád usmívat a vytyčím si, že se to v blízké době pokusím omezit. Ale tentokrát se usmívá i ona.
Ostatně jsme už zase ve víru dobrodružství.

.... v Hlubině ....

Když se o nějaký čas později zjeví nad městem Hlubinou mozkožroutská loď, vyvolá to hotové pozdvižení. Zejména, když se Glom ani její posádce nepodaří navést loď do přístavu a donutí nás vystoupit přímo na ochoz nejvyšší věže.
"Děkuji ti za všechno, parťačko," loučím se s ní, "Hlavně že jsi mne nechala vyzvednout ty věci z Vrbětiny věže..."
"Hej, přece to tam nenecháme, ne?" mávne prackou, "A něco z toho bylo dokonce tvý... Taky sme si v tom horku alespoň nalovili nějakou zvěřinu na cestu. Celkem pech, jak to tam dopadlo. Hádám, že ti noví páni Kobek tam budou muset nasadit nějaký horkomilný příšeráky. Vobří štíry, možná nějakou mumiju do teho kláštera na jihu... teda esli to tam nezabere ten ichtyl, s tím černým svinstvem..."
"Snad si nějak poradí. Každopádně jsem rád, že Halaster je pryč a já jsem tak vyvázán se svého slibu Gwilwilethel," přikývnu. Pak se ale podívám na drobnou goblinku a mám co dělat, abych zadržel slzy. "Víš, loučení mi nikdy nešla... hlavně s někým, s kým jsem se tak sblížil..."
"Fakt ti nejdou," ušklíbne se Glom, "Seš hroznej cíťa. Tyhle řeči si nechej na obluzování samiček, vystupuje jich s tebou docela dost."
Glom naráží na zachráněné Hlubiňany - respektive ty z nich ženského pohlaví - jež jsem cestou vyzvedli z jejich nádob a teď konečně vracíme domů.
"A vůbec, radši už jdi," pokračuje goblinka a popotáhne, "Ze všeho toho slunka a mořskýho vzduchu mi hrozně slzej voči..."
Obejmu ji a pak políbím na čelo. Glom mi mezitím sebere měšec, ale to je dobře, protože jsem v něm pro ni nechal dopis na rozloučenou.

...

"Co ale když je tohle právě jen sen, my jsme pořád v těch nádržích a mozkožrouti jen chtějí, abychom si mysleli, že jsme unikli..." přednese znovu svoji domněnku křehká elfka - jedna ze zachráněných - po té, co se po jistých peripetiích konečně ocitneme na dláždění Hlubiny a po mnoha slovech díků se rozloučíme s ostatními zachráněnými.
Poškrábu se za uchem. "Myslím, že jsme ve společné debatě dospěli k závěru, že za předpokladu, že existují prostředky k vytvoření dokonalé iluze - v tomto případě založené na přímém ovlivňování myšlenek - není možné zvnitřku domnělé iluze prokázat, zda se o iluzi jedná či ne."
"Já vím...," obejme si elfka paže způsobem, z něhož je zřejmé, že je takto zvyklá tisknout si na prsa jednu nebo více knih, "Jen kvůli tomu asi nebudu moci několik nocí usnout..."
Hadešadah se nabídne, že jí na to klidně něco dá, ale je zdvořile odmítnuta.
"Tak zkus myslet na to, co říkala Glom," navrhnu s úsměvem, "Jestli je to připravený sen, měl by být uvěřitelný. Takže v něm těžko bude vystupovat gobliní pirátka, co má za prvního důstojníka rybáka a za přátelé krollku a elfa. A když už - a teď cituji - 'by ten elfák vypadal alespoň tak, že by se vo něm vyplatilo nechat si zdát'."
"Vlastně ten rybák s krollkou ke goblince docela pasují," zamyslí se elfka, "Oba jsou podobně cí-... zokrajní?"
Hadešadah jí zopakuje svoji nabídku týkající se jejího rychlého odeslání do říše snů.
"A co se týká toho zbytku," pokračuje elfka a zatímco předstírá, že si Hadešadašina tónu nevšimla, cudně sklopí oči, "Možná by to chtělo nechat se trošku ostříhat a - určitě teda vykoupat! - ale jinak... Chci říci, ta prostá šedá šupinová zbroj ti překvapivě sluší, dělá ti takové chladné vzezření. Ještě kdybys k tomu měl nějaký pěkný plášť, prostý zelený, nebo možná nějaký sveřepý, jako třeba z vlka nebo podobného strašného dravce..." Elfka se odmlčí, protože se zatvářím, jakoby zasáhla dosud citlivé místo.
Chvíli pozoruji špičky jejích uší, které zvolna růžoví. Plaše jimi zastříhá a já cítím, že dělám to samé. Společnost jiných elfů mi začíná chybět.
Udělám hlubokou dvorskou úklonu a pak jí políbím ruku.
"Buď se svými bohy," řeknu, "My s Hadešadah máme v plánu najít nějakou hvězdárnu a nechat si vysvětlit, jakýže tvar má náš svět a co je pravdy na tom, že velké objekty jsou přitažlivější než ty malé... Ale před tím, musíme zvládnout pořádné jídlo a nejspíš docela dost piva. Mimochodem neznáš nějaký podnik, kde by měli jantarovici?"

Když s Hadešadah osamíme, navrhnu zajít nejprve do Zívající jámy, protože tam dobrodružství začalo a možná tam potkáme světoběžníka Vola, který dluží Hadešadah poděkování za nalezený alabastrový trůn.
"Zajímalo by mě, co pořád mají elfové s tím koupáním," zasměju se cestou, "Neřekl bych, že to některý z nás teď nějak zvlášť potřebuje, co myslíš? " Chvíli mlčíme. Poškrábu si ucho.
"Víš... než jsem se dostali až sem, měl jsem čas přemýšlet. Nemyslím, že by byl svět na krellfy připraven. Ostatně bytost s krollí houževnatostí, průbojností a odhodláním a elfí elegancí a in-... tuicí - co se chápání abstraktních principů magie a vůbec týká... Vždyť to by úplně zvrátilo rovnováhu sil. Nevím, jestli by se to Tvůrcům světa líbilo." Znovu se podívám na Hadešadah. Moje předsevzetí pořád se na ni neculit odstojí jen díky tomu, že se usmívám uvnitř.
"Na druhé straně, kdybychom opravdu chtěli , tak bysme všem ještě ukázali. Ostatně kdo jiný než šamanka a služebník Měsíční bohyně by to měli zvládnout? Chci říci, stačí si u Ní udělat oko nějakým velikým skutkem, případně získat nějaký ten životodárný artefakt..." Hadešadah se mě podívá se směsicí pobavení a překvapení.
"Nicméně i když by vzpírání se řádu přírody mohlo být docela dobrodružné," pokračuji, "možná by pro začátek stačilo nějaké to krollí mládě vychovat také po elfím způsobu. Schválně, co by to udělalo? Chci říci, ty vaše oslavy slunovratu jsou hodně o plodnosti, že ano? Když jsem o tom všem tak nějak víc přemýšlel ve světle toho, jak jsem stačil poznat vaši kulturu... na těch oslavách se asi jenom netancuje, že?"
Dojdeme k Zívající jámě.
"Mimochodem, víš, že tu mají v podkroví velikou káď a spoustu horké vody? Pomáhá to dobrodruhům dávat se dohromady," zvednu k Hadešadah pohled a zastříhám ušima, "Možná bychom tu koupel mohli ještě zvážit..."

Konec.
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.
Uživatelský avatar
Hadešadah
Příspěvky: 463
Registrován: 20. 2. 2019, 18:25

Re: [HRA] Trhlina

Příspěvek od Hadešadah »

... o několik dní později cestou z hvězdárny...

Jedeme na koních, kteří zvolna kráčí lesní cestou. Cilapi povídá o hvězdách a souhvězdích, které se u elfů jmenují úplně jinak než u krollů, povídá o planetách, co se kolem nich točí a vyjmenovává je. Já soustředěně a pomalu něco počítám na prstech. Když dopočítám, zavrtím hlavou a zkusím to ještě jednou a znova už vyloženě polekaně a překotně. No, buď jsem v tom podzemí ztratila úplně pojem o čase ....a nebo .... jak byl Cilapi pokrollený tím divným zařízením, tak ... to možná šlo.

No to teda potěš koště.

Podívám se na Cilapiho a hlavou mi bleskne myšlenka, jak tasím nůž a vrazím si ho do podbřišku. Jedna věc je s někým takovým cestovat a druhá ... vychovávat něco třeba jen z části takového.

Pohlédnu na Cilapiho, obrátím oči v sloup a zamumlám "No to jsem fakt zvědavá na tu int ... int... int...intuici."

Pobídnu koně do ostrého cvalu. Rychlá jízda a vítr ve vlasech je nejlepší lék na starosti a zbytečné přemýšlení.

I tady konec.
Odpovědět

Zpět na „[SvětDračáku] {PbP} Kobky Šíleného mága“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů