[HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Moderátoři: MarkyParky, Halaster Černoplášť

Odpovědět
Uživatelský avatar
Brandy
Příspěvky: 500
Registrován: 14. 2. 2019, 17:29

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Brandy »

Doma mě vždy neučili moudrost světa, ale jedno setkání s jedním dědkem v lese, kdy se dost neomaleně dožadoval mé buchty mi ukázalo, že občas musím já se sklonit a mezi těma kopcema dole hledat a jako had se v prachu cest plazit. Teda já tehdy mylně myslela, že starej dostal na jaro novou mízu a von jen somroval moje povidlový buchty, co jsme zrovna jedla jak jsem úspěšně završila výpravu jako ochránkyně kupeckého vozu se slívkovým lekvárem. Von ten hobit tvrdil, že jej někdo chce vodkráglovat a že nabídne kupu zlata. Jedinej kdo ho chtěl sejmout ale byla jeho stará s ohromnou naběračkou, protože zjistila že ten vošoust chodí za Jiřkou ob tři nory a jak tam tak občas zaskakoval, tak ji obskočil a čekal s ní nemanželskýho parchanta a hrd nato, že konečně nemá desátou holku ale syna chtěl na něj to povoznictví a vaření povidel převést v poslední vůli.... Bože já už se zakecám i ve vlastních myšlenkách. Kurva náskok v hajzlu netopýři už jsou tady zase.

"Ukažte pane," přiskočím k Halastromovi, vezmu nádobu a naberu vodu. "Teď bych potřebovala pomoct vod těch lítáků," otočím se a zazubím na Halastroma.
Jsem silná žena, co se nebojí rozplakat nad krásnou květinou, ale když mi sáhneš bez dovolení na zadek ruku ti klidně useknu. Život bez sladkého? Ani náhodou!
Deník postavy
SIL 2, OBR 2, ODL 2, INT -1, CHA -2
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Brandy,
strom se nejprve lekne a tak není problém, abys mu vzala nádobu s vodou z větví.

"Pa- pa- paní Vrběna! Co jsi s ní udělala?"

V tu chvíli přistane na skále nad stromem jeden z netopýrům a promění se ve vůdčího goblina.

"Naštěstí nic, vážený pane Halastrome, já Mobar a můj kmen jsme ji v tom zabránili a Vrběnu jsme zachránili. Nezapomeňte se, prosím, o tomto našem hrdinném skutku zmínit, až budete s jasnou a překrásnou paní Vrběnou. A řekněte .... co by udělalo Vrběně větší radost - ulovit tuhle dobrodružku, která se neštítí vstoupit do domu nepozvána a hrozí dobrým stromům skerou a ohněm? Nebo ji máme zahnat do řeky, ať se ve své železné zbroji utopí a navěky je od ní pokoj?"

Co uděláš ty?
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Brandy
Příspěvky: 500
Registrován: 14. 2. 2019, 17:29

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Brandy »

"Nevím, kdo je Vrběna, nikoho jsme nepotkala, jen tyhle votravný netopejry," odpovím Halastromovy. Do řeči mi skočí nějaký Mobar.
"Tak hele ty netopejre," vyprsknu jedovatě. "Ty manipulátore, jeden zasraný, jaký tys něco a tamto! Já na nějakou Vrběnu nemám náladu. Je mi zle, potřebuju doktora nebo léčitele či dryák, Všechny mý zásoby došli v boji s obry a jsem na cestě do Lebečného přístavu. Kašlu na nějaký vaše místní boje, já nejsem na ničí straně. Ten vykukle goblin Vůl se mi nabízel jako páže, já kráva mu nabídla jídlo a možnost stát se mým pážetem, jediný co tak mě vojebal, pak tady pan Halastrom mě nechtěl pustit dovnitř, potřebuju se někde v klidu vyspat a jít zase dál, jo vyhrožoval sem mu sekerou, jsem nevyspalá a nemocná. a to pak řvuuuuuuuuuuu...."
Nádech.
"Takže se znovu tážu, buď se tu někde v klidu vyspím, zítra zaplatím nějaký ty drobný za nocleh a snídani a odjedu, nebo aslespoň odjedu!" otočím se na Halastroma.
Jsem silná žena, co se nebojí rozplakat nad krásnou květinou, ale když mi sáhneš bez dovolení na zadek ruku ti klidně useknu. Život bez sladkého? Ani náhodou!
Deník postavy
SIL 2, OBR 2, ODL 2, INT -1, CHA -2
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Brandy,

netopýři stále víří nad tvými hlavami. Halastrom se zamračí: "Hrozilas mi sekerou a ohněm. Nevěřím tvým dobrým úmyslům. Jdi."

Mobar chce něco namítnout, ale oživlý strom mávne větví. "Předám paní Vrběně zprávu o hrdinství tohoto kmene. Ale zákone hvozdu hovoří jasně - neubližuj a nebude ti ublíženo. Zatím, zdá se, osud tomu chtěl, že z vaší potyčky ani ona, ani tvůj kmen si neodnesl zranění. Říká-li tato trpaslice, že chce odejít, ať tedy odejde."

Vůdce netopýrodlaků zavře otevřená ústa a z nevraživostí se na tebe podívá ... ale nejpíš nechce přijít o Halastromovu - a tedy následně i Vrběninu přízeň - a proto vypustí z úst alespoň hrozbu. "Ano, ať odejde ... a už se nevrací! Nebo skončí na dně řeky Sargauth i se svým železným krunýřem."

Pokud teď odejdeš, nechají tě jít. Že by ti poskytli jídlo nebo přístřešek po tvé předchozí eskapádě nehrozí.

Co uděláš dál?
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Brandy
Příspěvky: 500
Registrován: 14. 2. 2019, 17:29

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Brandy »

Pokrčím rameny. "Je mi líto, pane Halastrome, že jsem to vzali ze špatného konce, vydám se na na řeku, když tu nejsem vítána. Jen prosím mohu u vás nechat vzkaz, kdyby jste potkal mé společníky a vyřídil jim, že na ně čekám v Lebečném přístavu v hospodě. Jmenují se Cilapi, jeho družnice Glom, nebo pan Elric a stařec Hiro."

Podám Halastromovi ruku na rozloučenou.
Jsem silná žena, co se nebojí rozplakat nad krásnou květinou, ale když mi sáhneš bez dovolení na zadek ruku ti klidně useknu. Život bez sladkého? Ani náhodou!
Deník postavy
SIL 2, OBR 2, ODL 2, INT -1, CHA -2
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Brandy,

Halastrom opatrně podá větev. "Nemyslím si, že se tu tví společníci ještě objeví. Myslím, že měli všichni namířeno mnohem hlouběji, snad jen pan Cilapi vypadal, že se ještě plánuje na cestě zpět u Vrběny zastavit.

Každopádně objeví-li se, vzkaz vyřídím. A teď už raději pluj..."

Co uděláš dál?
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Brandy
Příspěvky: 500
Registrován: 14. 2. 2019, 17:29

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Brandy »

Stisknu jeho větev. "Přeci jen jsi přátelský tvor," usměju se na něj. Nastupuji na plavidlo a směr zpět o úroveň výš. "brzo se vrátím," zavolám na netopýrocosi.

Cíl cesty - Lebečný přístav.
Cestovatelský tah - brandy:2D6+2 → 12(4 +6 + 2)#cestovatelský tah
10+: Podcenil jsi vývoj událostí po vašem průchodu a něco tě zaskočilo. Vyber si patro**, na kterém se to stalo a PJ je na tahu.
vzhledem ke zběsilosti v Lebečáku volím Lebečká, na konci cesty.
Jsem silná žena, co se nebojí rozplakat nad krásnou květinou, ale když mi sáhneš bez dovolení na zadek ruku ti klidně useknu. Život bez sladkého? Ani náhodou!
Deník postavy
SIL 2, OBR 2, ODL 2, INT -1, CHA -2
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

.... Cilapi přichází od Řeky Sargauth ....

Cilapi,

vrátíš se do věže, ale ta je opět prázdná a Vrběna tam není. Vyhledáš Halastroma a ten ti oznámí, že tvůj vzkaz ještě nepředal.

"Mám o ní starost, pane Cilapi. Když jste odešel, zprvu byla smutná, netečná a vypadala jako chorá. Ale pak se něco změnilo.

Z nižších pater získala novou novou přítelkyni. Nějakou Xortu, obryni. A ta na ní nemá dobrý vliv. Od té doby, co se seznámily, jako by si svůj smutek a žal užívala. Jako by si ho pěstovala a stal se smyslem jejího života.

Od jejich seznámení panuje ve hvozdu hvězdná noc. Stále se s Xortou někde toulají a hledí na hvězdy, jako by nevěděly, že jsou falešné. Doma sokoro nespí, prý mají od pavouků ze strážnice upletená pavučinová lůžka. Chodí tančit s netopýrodlaky ... a kdybyste viděl, jak teď zachází s Mobarem! Ten blázen ji stále miluje, ale ona je k němu tak chladná, netečná ... ono to skoro vždycky už vzdá a v ten moment pak provede nějakou drobnou nepatřičnost ... dotyk, ukáže mu kotník ... a on je v tom zas až po uši.

Kdybyste věděl, jak se tomu pak s Xortou smějí. Že prý, když ony dvě trpí, pak musí trpět každý, protože v utrpení je krása ...."

Co uděláš?
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 789
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Cilapi Márameldon »

"Přivedu Brandy," zamumlá Glom.
"Co prosím?" zeptám se.
"No... jak ten stromák říkal, že se Vrběna s tou její kámoškou - fakt říkal obryní? - rochní v deprézi, tak sem si v duchu řekla 'Co uděláš?' a napadlo mě přivést k nim Brandy. No nebyli by dokonalá trojka?"
"Jsi zlomyslná goblinka, Glom."

Zpravím Halastroma, že se ve věži nachází ještě jeden host - Elix. Prohlíží si galerii a zdá se, že u toho vydrží. Řekl jsem mu, ať na nic nesahá a zdá se, že poslouchá, ale i tak požádám Halastroma, aby ho zkontroloval. Ještě před tím se ho ale vyptám na cestu na místa, kde bych mohl Vrběnu nalézt.

Když Halastrom zajde zkontrolovat Elixe, rychle otevřu tajnou místnost s freskami boje elfů proti drowům za trůnním sálem. Na mramorových podstavcích tu leží zbroj a dvojice druidských zbraní a kromě nich silná vrstva prachu.

"Jů, my jdeme loupit?" zaraduje se Glom.
"Když se nepoužívá násilí, jedná se správněji o krádež," podotknu, "Ale to je jedno. My tu naopak něco zanecháme."
"Jako... že bysme jí třeba načůrali do zbroje?"
"Eh... fuj!"
Vyndám ze svého batohu knihu Vílího mámení a z Glomina květináč Kráčejícího stromu. Jsou to obé elfské relikvie a já slíbil, že je vrátím svému lidu, aby mu pomohly bránit naši zem - a elfský způsob života. Než se tak ale stane, zabírají mi místo v batohu, takže je schovám za podstavce, aby nebyly na první pohled vidět. Myslím, že tu budou v bezpečí do doby, než si je vyzvednu na své poslední cestě z Kobek.

Dle Halastromových instrukcí zamíříme nejprve k pavoučí strážnici, nezastihneme-li Vrběnu tam.

"Fakt do toho chceš šťourat?" zeptá se Glom.
"Musím. Vrběna cítí žal i kvůli mé nepřítomnosti..."
"... tak určitě, ty dvě rohatky teď po tobě taky celičký vzdychají a pláčou..."
"Myslíš?"
"Taky chuj! Jasně že ne, všecko se netočí kolem tvojí elfí úžasnosti."
"Ještě že tak... ale Vrběně bychom pomoci měli. A když ne jí, tak chudáku Mobarovi."
"Eh? Slyšel jsi tu část o netopýrodlacích, žejo?"
"Ano. Ale zdá, se, že Mobar k Vrběně skutečně něco cítí. Pokud by se jednalo jen o zvířecí pudy znásobené lykantropií, neměl by s ní takovou trpělivost. A to rozhodlo. Láska není na hraní."

PJ? Jak to vypadá ve strážnici?
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Cilapi,

vyrazíš hvozdem ke strážnici. Hvozd skoro nepoznáváš. Je ponurý, temný strašidelný.

Na obloze vysoko nad korunami stromů je zároveň vidět obrovský bledý měsíc v úplňku a zároveň jasně svítí hvězdy i temně fialově probarvené mlhoviny. Obloha je tak přepálená, že je to až kýčovité.

V celém hvozdu vyjí vlci, houkají slovy a třepotají se netopýří křídla. Když se přiblížíš ke strážnici, musíš se začít prodírat čertvými pavoučími vlákny. Konečně se dostaneš až k budovám strážnice a z druhé strany zaslechneš hutný hlas, který jako by se snažil šeptat, ale nedokáže to, protože je příliš mohutný.

"VYPRÁVĚJ MI JEŠTĚ O TOM UMĚNÍ TĚLA. VÍŠ, JAK SI LIDÉ NA POVRCHU NECHÁVAJÍ DROBNÝMI JEHLAMI DĚLAT MALÉ JIZVY, PLNÍ JE BARVAMI A TVOŘÍ TÍM KRÁSNÉ OBRAZCE."

Vrběnina odpověď je velmi slabá, musíš napínat uši, aby ji zaslechl. Zdá se ale, že přinejmenším v tuhle chvíli tu není nikdo další.

"Myslíš tetování? Myslela jsem, že tady už nezapomínáš."

"ANO. TETOVÁNÍ. NEZAPOMÍNÁM. ALE ZAŽÍVÁM TOHO S TEBOU TOLIK NOVÉHO, ŽE SI TO NESTÍHÁM VŠECHNO PAMATOVAT. AŽ ZAŽIJU PRVNÍ LÁSKU NECHÁM SI JI VYTETOVAT."

"To nedělej. První láska tě zklame. I ta další. Všechny lásky tě zklamou, láska je jen bolest."

"PRÁVĚ PROTO SI JI NECHÁM VYTETOVAT. ŘÍKALA JSI PŘECE, ŽE TETOVÁNÍ JE TAKÉ BOLEST. TĚŠÍM SE NA TO. BUDE TO KRÁSNÁ BOLEST."

Co uděláš dál?
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 789
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Cilapi Márameldon »

"Nevím, co se chystáš dělat, ale řekla bych, že na tohle asi nebude metoda pevného ojetí to pravý..." zašeptá kousavě Glom.
Povzdechnu si.

Vlastně nevím, co chci dělat. Není nic, co bych mohl Vrběně doopravdy nabídnout. Vlastně jsem rád, že si našla něco jako přítelkyni - jestli má za spojence draka, obryně už není takový rozdíl. Byl bych samozřejmě raději, kdyby její přítelkyně byla o něco 'normálnější' - zejména, co se vkusu a představ o životě týká. Na druhou stranu, kdo jsem já, abych soudil?

Zvednu oči. Tak jsem se konečně dočkal hvězdné oblohy. Tedy jsou tu hvězdy, ano, ovšem ten zbytek...

K tomu temný les, pavoučí sítě, láska která znamená jen utrpení... Podívám se pod své nohy. Skoro bych čekal, že tam uvidím divadelní prkna. Na tváři se mi usadí mírně posměšný úsměv, jaký občas vídám u Glom.

Takže Vrběna si chce hrát s Mobarem? Tak jí ještě zahrajeme... divadlo. Konečně... představení musí pokračovat!

Opřu svůj luk o stěnu, vybalím svůj hraničářský meč a připnu si ho k boku. Se dvěma meči vypadám jako bohatýr podobně přepáleně jako toto noční nebe. Protáhnu si prsty, upravím sovodvědí plášť a začnu hrát na svoji flétnu.

Hraji melancholickou melodii, neubráním se však i veselejším tónům. Píseň je ostatně o odloučení a touze vidět své drahé. Dám si záležet, abych hrál hlasitě a přidal pár vysokých tónů. Takto na sebe neupozorním jen Vrběnu, ale brzy i Mobara...

Cilapi: 2D6+2 → 13(6 +5 + 2)#INT(Léčka)
Kořist nic nepodezřívá a je neopatrná (Ve spěchu si nevezme s sebou moc posil?)
Vlákal jsi kořist až do pasti (Mobar nás - po nějakém krátkém povídání - uvidí a bude žárlit?)

PJ? Vyjde mi Vrběna ze strážnice (nebo palouku za ní) naproti? Jak mě než se objeví Mobar, aby zjistil, co se děje?
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Cilapi,

rozehraje svou píseň jako první zareaguje obryně. Vstane a přeleze visutý můstek mezi oběma strážnicemi.

"TO JE HEZKÁ PÍSEŇ!"

Pak vykoukne pod můstkem Vrběna. Na tváři má tmavý make-up, místo zbroje má šaty má potrhané v cáry a je vidět, že to není tím, že by se někde prodírala křoví, ale velmi pečlivě je natrhala na těch správných místech, ruce má zatnuté v pěstičkách. Prostě všechno, jen ne vážená paní z hvozdu.

Vrběna se rozeběhne: "Jak .... si to ... vůbec ... představuješ ....," doběhne až k tobě a začne do tebe bušit pěstičkami, "Ty, jeden ... jeden, proč jsi mě nechal ... čekat .... tak ..... dlouho," chvíli ještě buší, vzlyká a slzy jí rozmazávají tmavé stíny pod okem. A chytne tě kolem ramen.

Přesně v ten moment se na jednom z domů postaví malý stín s křídly. Uvědomíš si, že tam byl celou dobu - ale nešlo si ho všimnout, protože téměř splýval se střechou, když seděl na okraji a hleděl na nesourodou dvojici dívek.

Teď se postavil a jeho roztažená křídla vykreslila jasnou netopýří siletu na bledém kotouči měsíce za sebou. Hněv a vztek z jeho postoje přímo čiší - aby taky ne, když on dlouhé dny vyrábí dárečky, je neustále odmítán a využíván a ty pak přijdeš, zahraješ jednu písničku a Vrběna ti skočí kolem krku.

Kořist se k místu pouze přiblíží
Kořist nic nepodezřívá a je neopatrná
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 789
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Cilapi Márameldon »

Ve svitu velikého úplňku je vidět, jak postupně blednu. Slzy ne! Naštěstí jsou spojeny s nějakým tím hněvivým bušením, takže doufám, že brzy přejdou. Sevřu Vrběnu v náručí.

"Zase tak dlouho to nebylo... ," vypadne ze mě. Vrběna zdvihne hlavu z mého ramene a výraz, jaký na mě vrhne by bylo nejlépe označit jako 'varovný', "Chci říci... i pro mne se naše odloučení zdálo jako věčnost... má paní. Však co je nejvýše pár dní - jakkoli drásají srdce samotou -"
"Pch, prej samotou... by se divila, co všechno ti bylo drásáno..." zamumlá si pro sebe Glom a vytáhne pytlík pražených larev, které zřejmě dostala od své známosti v registračním středisku.
"- v porovnání s délkou našich elfských životů?" Vrběna - která díky Bohyním Glom neslyšela nebo ji nevěnuje pozornost - přikývne a znovu mi zaboří obličej do sovodvědí kožešiny na rameni. Přitisknu Vrběnu k sobě a nervozně jí pohladím po zádech.

To už ale pozoruji netopýří siluetu. Také mě mohlo napadnout, že bude Vrběně poblíž. Zdá se, že za tím opravdu není jen hladová touha.

Nešikovně se vymaním z Vrbětina objetí a zaujmu divadelní postoj s pravou rukou vztaženou k Mobarovi.

"Hle! Jaký stín se to tu plíží nocí? Toť jistě Mobar - můj strašlivý sok! Odhal se, bestie temnot, již přilákalo stříbrné světlo dobrotivé paní Vrběny, co jest spanilejší Luny!"
"Chroup-chrum-chrum!"ozve se zpovzdálí goblinka.
Mobar zaváhá, protože už před tím roztáhl oproti měsíci svá netopýří křídla. Tak s nimi alespoň hněvivě zapumpuje, až nám s Vrběnou pocuchá poryvem větru vlasy. Vrběna mi obejme levou paži, zasažena kouzlem okamžiku.
"Já zaslechnuv zkazky, žes snad její křehké srdce uloupiti chtěl," pokračuji v deklamaci, "spěchal jsem, bych se ti postavil.
Neb toť pravím vám, hladová jest touha lykana! On má duši černější než nejhlubší stín, rozervanou zvířecím běsněním a city lidskými, mezi nimiž se zmítá. A do tohoto prokletí bolestné rozervanosti vtáhne každou ženu, která by se ho pokusila milovat!"
"OH!" rozvlní špičky stromů obryň vzdech jako letní bríza.
"Je dobře, má drahá paní Vrběno, žes dosud odolala jeho svodům. Jak bys jednou okusila jeho zvířecí divokou vášeň, těžko bys z jeho temných tenat unikala..."
Cítím, jak mi Vrběna stiskne silněji ruku. Její dlaň začíná být horká.
"Hmm, tenat," zamlaská Glom.
Mobar trochu sklopí křídla - ostatně mluvím docela dlouho - a mírně nakloní hlavu na stranu. Naštěstí není oproti měsíci za jeho zády vidět jeho náhle nejistý výraz.
"Vím, že ve svém nitru toužíš pomáhat všem živým tvorům, má dobrotivá paní Vrběno," nechám téměř tanečním gestem Vrběnu poodstoupit i když jí stále držím za ruku, "Nejen abys odčinila zlo, které tvá těžce zkoušená duše napáchala v minulosti. Tato dobrota tvého srdce vzdor vší bolesti, kterou ti krutý osud připravil, jest ve skutečnosti tím, co na tobě doopravdy miluji."
Glom začne vykašlávat červy.
"Ale před láskou tohoto temného běsa úplňku," ukážu na Mobara, který rychle zase roztáhne křídla, "tě varuji. Zakazuji! Žádná žena není tak silná, aby jej obrátila k dobru. Ať by tě možná miloval láskou divokou a žárlivou, nikdy by tě neopustil a nosil tě na křídlech hvězdnou nocí... nejsi dost silná, aby tě nečekal pád to temné propasti rozervané duše. Divá vášeň a bolest duše v temnotě, to není nic pro tvé křehké světlo."
Vrběna si otře rozmazané stíny pod očima. Já se otočím k Mobarovi a vytasím hraničářský meč.
"A proto tě vyzývám, stvůro temnoty, postav se mi v boji o srdce Vrběny! Pokud ji skutečně miluješ - postav se mi jako muž - a statečně zhyň. Pokud ne, opusť tento hvozd a nebraň mi, abych se o ni ucházel."

Cilapi: 2D6+1 → 10(6 +3 + 1)#INT(Něco za něco)
Chci čestný souboj.
Vítěz bere Vrběnu - respektive protože nejsme ve středověku, tak možnost se o ni nerušeně ucházet.

PJ?
Naposledy upravil(a) Cilapi Márameldon dne 14. 6. 2020, 14:25, celkem upraveno 1 x.
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Cilapi,

Mobra vykřikne do tmy. "Tvou výzvu přijímám. Volím místo a zbraň. Most nad řekou. Soudcovat nám bude Telurai. Budeme zápasit beze zbraní a zbrojí ... do první krve."

Vrběna se ale odtrhne z obětí. "Ty mi ZAKAZUJEŠ?!? Já nejsem DOST SILNÁ?!?" Xorta se k ní skloní a pokusí se zašeptat: "KDYŽ TO SLYŠÍM, SEŠ SI JISTÁ, ŽE BY NAKONEC MOBAR NENÍ LEPŠÍ PARTIE? VŠECHNA TA VÁŠEŇ A TEMNOTA ... KDYBYCH JÁ BYLA NA TVÉM MÍSTĚ."

Co uděláš dál?
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 789
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 5. patro - Vrběnin hvozd

Příspěvek od Cilapi Márameldon »

.... duel na mostě při východu slunce ....

A tak se stalo, že jsem se brzy na to ocitl na kamenném mostě nad řekou. Vrběna se u svého počasnického kamene postarala o to, aby mi v tento památný moment vycházelo v zádech patřičně rudé slunce, zatímco za Mobarem byly dosud vidět poslední hvězdy i měsíc v úplňku.

Údolím řeky se neslo dunivé "ÍIIG", jak nedočkavá Xorna nezvládala vstřebávat všechny ty prožitky.

"Dle dohody obou zúčastněných pánů, se souboj o srdce paní Vrběny uskuteční beze zbroje a zbraní," prořízne chladný vzduch Teluraiův zvučný dračí hlas, "Do první krve. Prosím, abyste okamžitě ustali v boji, pokud uslyšíte mé 'dost'."
Pokud si některý z pánů přeje na poslední chvíli ustoupit, nechť tak učiní nyní."

Zavrtím hlavou. Stejně tak Mobar ve své polonetopýří podobě. Olízne si špičaté zuby v tlamě plné slin a já nejistě polknu.
"Věci, které dělám pro lásku..." zašeptám pro sebe.

"Pokud jsou tedy pánové připraveni..." protáhne si Telurai dlouhý dračí krk, aby lépe viděl.

Zdvihnu ruku.
"Rád bych před soubojem řekl, že i když Mobarovi požadavky byly opravdu chytré - a že bych takovou vynalézavost a pohotovost od takové šelmy nečekal - nepomohou mu! Vyzývám Paní Propasti, aby mi dala moji odplatu, pokud o ní požádám, aby jej spravedlivě ztrestala za jeho opovážlivost ohněm Matky draků!"

Vztáhnu ruku k rudému obzoru a z dlaně, v níž svírám suchou trávu, mi vyšlehne drobný plamínek a k rannímu nebi vystoupá sloup jisker.

Mobar zaváhá.

"Tak tedy, jestli je to vše..." otáže se drak.

Zdvihnu prst.

Čekáme. Konečně přijde drobný poryv větru, na který jsem čekal. Rychle si sundám košili a nechám ji odvlát na zábradlí. Pohodím světlými vlasy, a nechám vítr, aby mi je scuchal. 'Představení musí pokračovat!'

"Jsem připraven," přikývnu.
"Ať vyhraje ten lepší," špitne Vrběna.
"Pánové? Začněte!" dodá dračí hlas.

"Pro Vrběnu!" vykřikne netopýrodlak a vrhne se proti mě.
"Herúni órava!" vyběhnu mu v ústrety.

Než se srazíme, Mobar vyskočí a vrhne se mi po hrdle. Vrhnu mu do očí horký popel. Podklouznu pod jeho plachtícím tělem a chytím jej oběma rukama za nohu. Vší silou vrhnu nevelkým netopýřím tělem o hranu zábradlí kamenného mostu.

Cilapi: 2D6+ → 9(3 +6 + 0)#SIL
Zteč: Beru plný úspěch - předvést přesvědčivý souboj.


Mobar hlasitě vydechne, jak mu rána vyrazí dech. Vrběna se prudce nadechne. Xorna vzdychne. "Ci-LA-PI!" začíná skandovat Glom.

Vrhnu se na Mobara, který se otřesen hrabe na nohy, a skočím mu po zádech. Konečně někdo, kdo je menší než já. Srazím mu křídlo pod tělo a obejmu paží, kterou ho zároveň chytím za chlupy pod krkem. To je nápad rvát se v polozvířecí podobě s hraničářem! Druhou ho držím za hranu křídla. Přimáčknu mu obličej na kamenné zábradlí a soustředím se.
Kousíček od místa, kde ho držím, se začne kámen rozpalovat. V ranním šeru vylétnou první jiskry. Zároveň však povolím své sevření. Naopak Mobar zděšeně vykřikne a mobilizuje zbylé síly.

Vytrhne levé křídlo z mého držení a uhodí mě s ním přes nos. Ani nemusím moc přehrávat, že to se mnou otřese. S mocným výkřikem Mobar roztáhne křídla a odhodí mě na zem. Než si uvědomím, co se doopravdy děje, přetočí se a je náhle nade mnou. Oblohu mi zakryjí jeho křídla.
"Milosrdná Paní..." zašeptám, než se nad řekou rozezní můj výkřik. Mobar se mi zakousne mezi rameno a krk.

Cilapi > Mobar: SZ: 0 (holé ruce) - 0 (nic) = 0 = zásah OK (imunita)
Mobar > Cilapi: SZ: 1 (kousnutí) - 0 (nic) = 1Z = LZ + kousnutí


"Dost!" zahřímá dračí hlas. Mobar vytrhne z rány své špičaté zuby - naštěstí jsou drobné a krátké - a nadechne se k druhému kousnutí.
"DOST!" vykřikne Vrběna a Mobar sebou trhne. Zacouvá ode mě. Chvíli se nejistě rozhlíží, ale pak roztáhne křídla ve vítězném gestu. Vidím, jak se mu vzdouvá hruď. Celý jako by se trochu zvětšil.
Když se údolím rozlehnou dračí slova "Mobar vítězí!", mám pocit, jako by po dlouhé době doopravdy zvedl hlavu.

Měl bych z toho všeho i radost, kdyby ta rána téměř na krku tak... mocně... nepálila.

Cilapi: 2D6-1 → 5(4 +2 - 1)#ODL(Pokousání)
6-: Jsi nakažen!


Zatnu zuby a bolestivě syknu, jak mi tělem projede třes. Pálí to vážně kurevsky.

PJ?
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.
Odpovědět

Zpět na „[SvětDračáku] {PbP} Kobky Šíleného mága“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti