[HRA] 3. patro - Řeka Sargauth

Moderátoři: MarkyParky, Halaster Černoplášť

Odpovědět
Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 743
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 3. patro - Řeka Sargauth

Příspěvek od Cilapi Márameldon » 11. 6. 2020, 12:43

Cilapi, Glom a rohaté sestry doputovali z Arkturiiny zhouby.

V Legii s úlevou zjistím, že na očekávaný útok Cechu mnoha očí ještě nedošlo. Snad za to může jakýsi požár v Lebečném přístavu, zpráva o němž mně donutí nepříjemně polknout. Že bychom za to mohli já a Saaga?
Nebo možná chtějí xanathárovci nejprve dokončit i onen pekelný stroj, aby krom lodí mohli zaútočit na dvou frontách...

Buď jak buď, atmosféra v Legii je sice napjatá, ale ve směs dobrá.

"Tohle mi ale prosím vysvětli," ozve se Turbolenza, když rohaté sestry ve zkratce spravím o Azrokovi a jeho Legii, "Vytáhl jsi nás z díry plný smrdlavejch goblinů..."
"Hej," ozve se Glom, "I když... ti kuci byli vážně nějací jetí..."
"... protáhl nás skrz hordu smradlavejch hobgoblinů..." pokračuje Turbolenza.
"Hej! Ten madej na hlídce byl náhodou docela sympaťák..."
"... jen abys nás předal další partičce zavšivenejch smradlavejch skřetů?"
"He- a víš co? Kašlu na to!" odfrkne si Glom, ledabyle povolí pojistku a pak ji západku kuše. Turbulenze mezi rohy prolétne šipka a zarazí se do jílovité hlíny mezi kameny v chodbě.
Turbolenza zůstane stát, jako opařená.
Violenza se na mě šokovaně podívá pohledem 'co s tím hodláš udělat?'.
Glom se sladce usměje. Tedy gobliní tvář je těžké spojit s výrazem 'sladký' ale Glom se tomu přiblíží. I když už trošku přibrala, pořád má i na obličeji trochu volné kůže, takže teď připomíná zelené sušené jablko.
Povzdechnu si.
A postavím se vedle Glom.
Překvapené výrazy obou sester stojí za to.

Chvíli pak vedu mírně naštvanou přednášku na téma 'Azrok je můj přítel a nestrpím, aby jej někdo urážel' a pokračuji ujištěním, že Legie je pod jeho vedením civilizovaná a tedy bezpečná i pro dvě mladé dámy. Upozorním je ovšem, že civilizace znamená leccos a Azrok je dle definice tyran, tudíž je třeba s ním jednat s respektem. Ostatně poprava za urážku vládce je veskrze civilizovaná záležitost.

Následuje divení 'proč jim to jako říkám', následované ještě větším divením 'ty s námi nebudeš pokračovat nahoru?', v jehož závěru skončí Violenza s vlasy namotanými na prst.
Ujistím dámy, že po vydatném odpočinku v Legii by to měly zvládnout samy - jsou přeci schopné čarodějky - a já že musím pospíchat za svými druhy.
"Družkou," opraví mě Glom.
"Tou taky."

Skončíme tím, že dámy souhlasí s odpočinkem v Legii s tím, že 'ráno moudřejší večera' a že teprve po té se rozhodnou, co vlastně dál. Láká je Lebečný přístav a moje zmínka o madam Roztomile Příšerné, působící v Legii je též zaujme.

Nechám Glom, aby jim pomohla s registrací, dám nás ohlásit u Azroka s tím, že požádám o audienci zhruba za půl hodiny, a využiji krátký čas, abych zaběhl do pokladnice Legie. Pokusím se tam udat broušenou dózu ve tvaru draka se zlacenými křídly a ametysty místo očí (poškozenou), kterou Glom táhne v batohu už z první návštěvy Ztracené úrovně.

PJ? Sedm CENNOSTÍ by bylo fajn, ale spokojím se i se šesti. Myslím, že i tak je to pro Legii dobrý obchod.

Než ji pokladník ocení a nachystá mi platbu, skočím ještě do Skrblova kšeftu.

Starý 'směnárník' se netváří, že by byl rád, že má zákazníka, takže se rychle rohlédnu, jestli tu nemá něco, co by mohlo sloužit jako dárek pro dámu.

Pokud bys chtěl něco koupit, funguje tu barterový obchod - ty dáš kus, dostaneš jiný. Sháníš-li něco konkrétního, co by tu v minulosti mohl někdo barterovat, hoď+INT-(hodnota věci v CENNOSTECH - Max -3).
10+: Najdeš to tu, a dostaneš to výměnou za libovolný jiný kus vybavení.
7-9: Výměnou za libovolný jeden kus vybavení si vyber si 1 z:
= Najdeš to tu, ale je to v tak děsném stavu, že se to po prvním použití rozpadne.
= Nenajdeš tu přesně to, co hledáš, ale něco hodně podobného. PJ určí co.
6-: Měli to tu, ale někdo to odnesl. Za jeden libovolný kus vybavení ti Skrbla řekne, kdo.

Chci "něco pro Vrběnu", ideálně kytici či drobný dáreček, který by mohl věnovat potulný rytíř dámě, aniž by tím ale nutně dával najevo "zaječí" úmysly.
Cilapi: 2D6+2-1 → 6(4 +1 + 2 - 1)#INT-1CENNOST
6-: Měli to tu, ale někdo to odnesl. Za jeden libovolný kus vybavení ti Skrbla řekne, kdo.


Stejně jako posledně nemám se Srkblou štěstí. Chvíli přemýšlím, že bych daroval Vrběně drobný zlatý řetízek, který jsem si původně pořídil za jiným účelem, ale nakonec pro sebe zavrtím hlavou. Darovat šperk, i když drobný, už naznačuje přiliš blízký vztah a tomu já se chci s Vrběnou vyvarovat...

Nakonec tak odepnu z batohu trofejní lebku nágy a položím ji Skrblovi na pult. Získá ji jen za informace o někom, kdo odnesl něco, co by se mi mohlo hodit jako ideální dárek, který by Vrběnu potěšil, ale zároveň mi s ní moc nezadal. Jestli tohle není dobrý obchod, tak už nevím.

Náhle si vzpomenu ještě na jednu... říkejme jí 'dívka'... které jsem kdysi dávno něco slíbil. Rychle se ještě rozhlédnu po regálech.

Cilapi: 2D6+2-1 → 6(2 +3 + 2 - 1)#INT-1CENNOST
Hledal jsem bubínek pro Glom. Ale zdá se, že bude muset ještě vydržet bez něj.


Co však chci, nenaleznu.

PJ?
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.

Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2834
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 3. patro - Řeka Sargauth

Příspěvek od Halaster Černoplášť » 11. 6. 2020, 13:33

Cilapi,

skrbla se zamyslí, prohlédne si lebku a pak ji spokojeně sbalí.

"Dar pro elfku? Myslím, že vím, kde ho najít. Měl jsem tu takový. Přehoz přes ramena utkaný drawoukem, překrásná práce. Jemná. Ale přišel jsi pozdě. Už jsem ho vyměnil. Tady za ten obraz," ukáže na plátno, na kterém je vyobrazen Velký Jek v lidské podobě s odhodlaným výrazem ve tváři.

"Plátno sem donesl barbarský hraničář. Chtěl něco pro dívku ze své družiny. Zpozdil se tu, když družina mířila hlouběji do podzemí. Hodně mu záleželo na tom, aby to byl dar pro elfku. Prý šel do podzemí jen proto, aby jí byl nablízku. Ale družina se jim pořád rozděluje. Tak jí chtěl dát něco, aby na něj nezapomínala, když se rozdělí. Proto jsem mu prodal ten přehoz."

Co budeš dělat dál?
Postup Kobkami: Obrázek

Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 743
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 3. patro - Řeka Sargauth

Příspěvek od Cilapi Márameldon » 11. 6. 2020, 18:23

"Tomu naprosto rozumím", přikývnu smutně.

Také mám u sebe dárek pro Hadešadah. Ale nenapadlo mě, že nás červ a další události rozdělí na tolik, že jí ho nestihnu dát...

Chvíli přemýšlím, že jak by asi vypadala, kdyby jí ramena - a s trochou štěstí nejen ta - krylo pavoučí hedvábí. Nakonec musím připustit, že by se zřejmě tlouklo s jejím kroužkem v nose a její zálibou ve cvočcích. Nicméně její obraz jenom v pláštíku z průsvitného hedvábí z hlavy jen tak nevyženu.

Poděkuji Skrblovi a vyzvednu si si cennosti z pokladu Legie. V duchu si udělám poznámku, že většina jich nejspíš patří Hirovi a měl bych mu je při nejbližší příležitosti nějak vynahradit.

Po srážce prodejního poplatku Legie dostávám 6 Cenností.

Hned s nimi zamířím dál. U proviantního důstojníka Legie požádám - coby velvyslanec - o připravení cestovních zásob.

Zaplatím za ně standardní cenu 1 Cennost za 5 přídělů.

Také navštívím goblina, u kterého jsem si nechal vydělat a ušít plášť ze sovodvědí kůže. O okamžik později již stojím před zrcadlem a nemohu se vynadívat. Konečně mám zase hraničářský plášť. A panečku jaký!

Kůže je hřejivá, měkká a přitom velice lehká. Sepnutá u krku mi rozšiřuje ramena, kterýžto dojem ještě umocňuje fakt, že mi zakrývá i batoh. Pernaté výrostky po stranách pláště jsou v ideální výšce, takže když si plášť přitáhnu k tělu - a protože jsem elf, tak se při tom zatvářím patřičně tajemně - zdá se, jakoby mi rostly přímo z předloktí.
Hrozivý sovodvědí zoban - na který mám sám několik děsivých vzpomínek - mi navíc splývá přes levé rameno. Tuto část těla zakrývá plášť více - čouhá z něj pouze jílec meče a pravou ruku mám tak volnější na boj.

Chvíli se ještě natáčím před zrcadlem a trénuji rozhalování pláště levou rukou a jeho víření. Nakonec povolím šikovně ukrytou sponu a mocný sovodvědí zoban si i s pernatou kožešinou přetáhnu přes hlavu. Tato 'kapuce' je mi sice trochu velká a skoro nic v ní nevidím, ale to mi nezabrání chytit pravý i levý kraj pláště - nechat tak opět vyniknout pernaté zdobení - a vztáhnu ruce vzhůru. "Vrru-Áá!"

Původní cenu jsem odhadoval na 1 Cennost, ale platím 2 za výborné zpracování.
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.

Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 743
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 3. patro - Řeka Sargauth

Příspěvek od Cilapi Márameldon » 12. 6. 2020, 00:04

.... audience u Azroka ....

Brzy na to již kleknu na jedno koleno a na okamžik se skloním před vojvodou Azrokem. V novém plášti, kterým jsem patřičně zavířil, a v doprovodu dvou čarodějek zachráněných z drowího zajetí, se cítím jako pravý bohatýr na velkopanském dvoře. Co na tom, že jde o starou trpasličí kovárnu - rozlehlá je dost. Co na tom, že dvořané jsou skřeti od goblinů až po gobry a Azrokovou tělesnou stráží jsou dva obrovští vrrci? Bojovali přece statečně proti drowům a teď drží jakés takés světlo zákonů a podivné podoby civilizace v tváří v tvář zločinnému Cechu mnoha očí.

A já sám už také nejsem ten 'zelený' elf, který ne až tak dávno sestoupil Zívající jámou. Mám na sobě předělávanou - snad kdysi trpasličí, snad jinou - šupinovou zbroj, zakoupenou v Lebečném přístavu, a plášť z nestvůrného zvířete, které jsem skolil. Mám na rukou krev ve jménu Legie - temných elfů, ale i jedné thieflice, co se tala mužem - v boji za snad správnou věc. Jezdil jsem na mechanickém červu, zabíjel i zachraňoval drowy, bojoval po boku troglodytů za jejich svobodu, poznal jaké je to být krollem - a sdílet... vanu... s krollkou. Zabil jsem nesmrtelné nágy, byl jsem u záhuby mozkožrouta i vymýcení démona zvědavosti.

Možná je to tím, že vnímám to, že jsem dostal dvě ztracené mladé čarodějky až sem - do relativního bezpečí a klidu - jako jistý milník, možná jsem měl cestou vzhůru čas přemýšlet, ale uvědomuji si, že jsem zažil - a přežil - více, než jiní za celá desetiletí. A to nepočítám radostné chvíle, kdy jsem létal po Lebečném přístavu či neviděnou hostinu u 'královniny' tabule.

Před Azrokem tak teď stojí jiný Cilapi a ke svému překvapení hovoří stručně a k věci.

Audience tak proběhne nečekaně rychle. Nejvíce nás zdrží nervózní thieflice předávající ametyst, který jsem jim před tím dal, jako dar Azrokovi a s očima upřenýma na jeho vrrky, požádají o krátkodobý azyl (velice civilizovené!).

Pak již to jde rychle. Krátce spravím Azroka o tom, že přítomné čarodějky, až si odpočinou a případně pohovoří s madam Příšernou, zváží dobu svého setrvání v Legii a nabídku své čarodějné moci při její případné obraně.

Azrok dá předvést drowího žoldnéře Xirka z Bregan D'aerthe, který byl krátce v dobrovolném domácím vězení, a já stvrdím, že jsem ho skutečně poslal já, aby mi mohl splatit svůj dluh tím, že nabídne své služby Azrokovi.

Pak již jen probereme důležité novinky a já se Azroka zeptám na hobgobliny, na které jsem narazil v Arkturiině chloubě. Přiznám, že jsem s nimi téměř nemluvil a pouze se zeptám, zda jim mám - coby Azrokův velvyslanec - cokoli vyřídit či zda je zkusit požádat o podporu Legie v jejích těžkých časech.

Ať už se Azrok rozhodne jakkoli, nemám velký zájem ho k čemukoli přemlouvat, takže se brzy ocitneme opět venku před jeho 'síní'.

Vidím, že si mě rohaté sestry prohlíží trochu jinýma očima, audience na ně zřejmě udělala dojem a také už vědí, že jsou v bezpečí. A já navíc v novém plášti vypadám prostě dobře.

Ideální chvíle se s nimi rozloučit.

PJ? Co Azrok řekne k falanze Zdechlé kebule? (Osobně nemám zájem si příliš hrát na diplomata, na druhé straně je to logické zmínit, i když z hlubin Kobek sem pro ni zrovna nevede průchozí cesta).
Co rohaté sestry? Vůbec nevím, jestli mají "na hoře" kam jít, tak nechávám možnosti otevřené. Mohou tu třeba chvíli počkat na jiné dobrodruhy, co se budou vrace vzhůru, zamířit samy do Lebečného přístavu či pryč z Kobek... Ani nemusíš dávat odpověď, jestli nechceš.
A řeknou něco na rozloučenou (nebo si to mám odehrát sám? ;-) )
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.

Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2834
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 3. patro - Řeka Sargauth

Příspěvek od Halaster Černoplášť » 12. 6. 2020, 12:01

Cilapi,

když mluvíš o Falanze Zdechlé kebule, Azrokovi se na tváři objeví sled výrazů, ve kterém se postupně vystřídají hněv, uražená ješitnost a nakonec smutek.

Nakonec pronese jednu jedinou větu.

"O pomoc vojvody Zkázonosa nemám žádný zájem. Ale kdybys snad náhodou zjistil, že by se k legii chtěl se svými hobgobliny přidat vojvoda Azrokkog, snad bych byl dokonce ochoten jeho pomoc uvítat, jako pomoc rovného - a nevyžadoval se poslušnosti."

Když se vracíš k děvčatům rozloučit se, stojí zády k tobě, nevidí tě přicházet a něco si šuškají. Vlastně ani nechceš, ale zaslechneš posledních pár vět.

"... třeba je tak upejpavý, protože se bojí."
"Čeho?"
"Co by na to řekla ta druhá, kdyby dal přednost jedné."
"Co kdybychom mu naznačili, že by mohl i nás obě?"
"Jako naráz?"
"No, proč ne, ségra. Tahle Legie tu má pohodlných pelechů dost ..."
Smích.
"A myslíš, že JEMU bude stačit jen naznačit?"
Ještě víc smíchu.

Co uděláš? A jak bude vypadat rozloučení?
Postup Kobkami: Obrázek

Uživatelský avatar
Cilapi Márameldon
Příspěvky: 743
Registrován: 28. 2. 2019, 20:48

Re: [HRA] 3. patro - Řeka Sargauth

Příspěvek od Cilapi Márameldon » 12. 6. 2020, 16:13

"Ehm, dámy?" odkašlu si.
Rohaté sestry se otočí a mírně se začervenají. Ruměnec vypadá na jejich nafialovělé kůži exoticky, ale vlastně moc hezky. Pak se podívají jedna na druhou a znovu se zasmějí.
"My o sovodvědovi..." řekne Turbolenza.
"...a sovodvěd za námi," dokončí Violenza.
"Přišel jsi nás... nakousnout?"
"Já... ," zaváhám, "Přišel jsem se s vámi rozloučit. Ať vám Měsíční paní vždy ukazuje svoji vlídnou tvář a Paní bran vás vede po těch správných cestách..."
"Jo, no... tebe taky..." řekne Turbolenza a podívá se na sestru.
"Ale ještě jsme ti nestihly pořádně poděkovat!" udělá Vilenza krok vpřed a vezme mi ruku do dlaní.
"Obě," dodá její sestra a položí mi ruku na rameno.
"Tedy... rádo se stalo, vážně," nervozně se usměji a cítím, že mi opět růžoví uši, "Iíík!"
Leknu se, protože mám pocit, jako by se mi kolem nohy začal slabě obtáčet had. Ve skutečnosti je to Violenzin ocas. Toto vědomí mě ale příliš neuklidní.
"Zachránil jsi nás..." řekne.
"... vlastně sis nás u drowů vybral jako svoji odměnu..." zachichotá se mi Turbolenza do ucha, na kterém ucítím její dech.
"... a dovedl jsi nás až sem. Cítíme, že prosté s bohy... nebo s bohyněmi... je takové... neuspokojivé..."
"... že by celé naše společné dobrodružství mělo... vyvrcholit... nějak více."
Polknu.

Těknu očima po jejich tvářích, které jsou teď příliš blízko té mé. Uvědomím si, že dívky voní kouřem z bylin a ozónem.
Také se slabě červenají, což mi přijde sympatické. Tak nějak pochopím, že to nejsou tak zkušené svůdnice, jak se tváří. A že se dobře baví tím, jak mě provokují. Na druhé straně cítím, že jsou odhodlány hrát dál a zjistit, jak to dopadne. A ani v nejmenším se tomu nebránit...
A co vlastně já? Já mám v těchto věcech vlastně taky na výběr! Musím přiznat, že jsem zvědavý, jaké je to líbat ženu, které nepřerůstají spodní špičáky. A nejen to. A zejména jednu z nich. Violenzu. Nebo obě? V čem všem se asi tak liší... ?
Zamrkám. Snažím se myslet.
Co by na mém místě asi udělal pán Elric?

"Dámy..." řeknu slabě zatímco se ke mě obě thieflice tisknou, "Váš zájem mi lichotí, ale mé srdce patří někomu jinému."
"Eh?!"
"Víš, nechtěla jsem to říkat, ségra... ale už mě napadlo, jestli v tom není nějakej ten spoludobrodruh..."
"Je to dívka... nebo spíš žena," nehodlám se schovávat za nedorozumění.
"Tak... co kdybychom jí to neřekli?" objeví se Violenze v očích čertovské plamínky. Tohle nedělá špatně...
Usměji se na ni a s ruměncem ve tváři zavrtím hlavou.
"Takže... vážně s bohy?"
"A bez pusy?"
"Tedy... myslím, že polibek od zachráněné dámy, je taková tradiční odměna..." navrhnu, čímž překvapím čarodějky i sebe.
Violenza se zachichotá a nakloní se ke mě.
Natočím hlavu.
"Na tvář?" zasměje se Turbolenza a taky se ke mně nakloní, "Mělas pravdu, ségra... mě se sice líbil víc jako kroll, ale takhle je vážně sladkej..."
Ucítím dvojici horkých rtů na svých tvářích. Nakonec je to vážně kouzelné rozloučení. Tedy nebýt těch ocasů, které se mi mezitím nenápadně obtočily kolem stehna a hýždí...

Cilapi s Glom (ale i Elixem, který byl chvíli mimo záběr) spěchá do Vrbětina hvozdu (a studené řeky).
Cilapi: 2D6+1 → 8(3 +4 + 1) Cestovatelský tah
Něco zajímavého, do čeho se mohu (ale nemusím zapojit) ve Vrběnině hvozdu.
(Hladám tam Vrběnu, pokud by nebyla ve své věži, vyptám se Halastroma a půjdu ji najít).
"Omlouvám se, ale nebylo by vhodnější místo 'tohoto' výrazu říkat raději třeba 'mocně'?"

Mladý elf s odhodlanou tváří, upřímným pohledem a srdcem na pravém místě.
Prostou šedivou šupinovou zbroj kryje působivě ušitý plášť ze sovodvěda.
Je stále slabě cítit po konvalinkách.

Odpovědět

Zpět na „[SvětDračáku] {PbP} Kobky Šíleného mága“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Cilapi Márameldon a 2 hosti