[HRA] 0. patro - Zívající jáma

Moderátoři: MarkyParky, Halaster Černoplášť

Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

[HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Zívající jáma
Obrázek

Zívající jáma, známý to hostinec, se nachází nedaleko východního svahu Hlubinné hory. Své jméno získal podle okrouhlé jámy, mající 8 sáhů v průměru, která ústí do první úrovně Podhoří. Jáma jest umístěna přímo vprostřed hlavního hostinského sálu a kdysi dávno skrze ní vedlo točité schodiště z nejnižšího patra Halasterovy mohutné věže do podzemí.

Dnes už v ní žádné schodiště nestojí, namísto toho je na trámu u stropu hostince zavěšená jednoduchá kladka a lano, kterým se dobrodruzi s Durnanovým souhlasem (a poté, co mu zaplatí příslušný obnost), spouští na své výpravy do podzemí. Někteří z nich se občas i vrátí a tací pak zase mohou zaplatit za to, že je Durnan z podzemí vytáhne.

Vstup do podzemí přitahuje velké množství hostů. Jednak samotné dobrodruhy, kteří se chtějí vydat do Podhoří hledat své štěstí a napodobit tak dávný úspěch Durnana, nebo si alespoň vydělat plněním nějakého úkolu, dále pak rozmanité osobnosti, které se samy do podzemí neodváží či nemohou vydat, a tak hledají kohosi, kdy by pro ně v Podhoří něco zařídil a nakonec nejrůznější příživníky, jako sázkaře, kteří dávají kurzy na to, zda se dobrodruzi vrátí, za jak dlouho, jak daleko dojdou, či v jakém budou stavu, bardy, kteří chtějí slyšet příběhy z podzemí jako inspiraci pro své písně, nebo léčitele a utěšitelky, jejichž obživa spočívá v tom, že dávají dohromady polámané tělo či ducha těch méně úspěšných hrdinů.

V tomto rozmanitém prostředí pak není pro nově příchozí těžké získat nějaký úkol, nebo vyzvědět něco o Kobkách samotných a o tajemstvích, která se v nich skrývají. Je tedy nutné zmínit, že občas je těžké v těch historkách, které přinesly předcházející generace dobrodruhů, a se všemi těmi zkresleními, které spolu nese forma hospodských historek, notně zveličených hrdinskou hantýrkou, tu špetku pravdy, která se v nich skrývá, ale na každém šprochu je pravdy trochu a tak každý před svým sestupem pozorně poslouchá, co se u kterého stolu děje, o čem si lidé povídají, či ochotně koupí někomu žejdlík nebo přidá pomocnou ruku někomu méně úspěšnému, jen aby se alespoň něco dozvěděl a lépe se tak na svou cestu připravil.

Nulté patro je jakousi předehrou, která má sloužit k představení postav i navození atmosféry hry samotné.

Nejprve prosím všechny hráče, aby využili svůj příchod do hostince k tomu, aby nám popsali a představili své postavy, a nastínili nám, co je vlastně do Podhůří přivádí. Nemusíte rovnou odkrývat/vymýšlet všechno, ale alespoň náznak motivace by byl skvělý.

Až si uděláme takhle "kolečko" a představí se všech pět (šest?) postav, budete mít možnosti ještě před sestupem:
* získat nějaké úvodní úkoly, které vám také dají motivaci postupovat podzemím
* získat nějaké informace o Kobkách, které se vám mohou v budoucnu hodit
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Když přicházíte do hostinského sálu, nemůžete si nevšimnout, že u jednotlivých stolů posedávají rozmanité skupinky. Není těžké poznat, že si k sobě posedali ti, co spolu mají něco společného. Zívající jáma zkrátka přitahuje rozmanité existence ve vysokých počtech.

Říkáte si, že tady bude zcela jisté možné vyzvědět něco o kobkách a tajemstvích, která se v nich ukrývají. Zároveň je vám ale jasné, že jakmile začnete příliš vyzvídat, vzbudí to pozornost - a jakmile se v tomhle podniku jednou pozornost upře na dobrodruhy, kteří se chystají do podzemí, je se zjišťováním informací konec. Všichni vás začnou povzbuzovat, skandovat, uzavírat sázky na to, zda a kdy se vrátíte.

Zkrátka každý příchozí má právě jednu šanci něco zajímavého vyzvědět. A není to úplně samozřejmé.

Jakmile odešlete post, který popíše váš příchod a představí vaši postavu, můžete se pokusit zjistit něco o podzemí.

Do hry vás jde šest hráčů, proto budete mít možnost získat až šest tajných informací týkajících se Kobek. Není to ovšem úplně samozřejmé. Příliš snadno se může něco pokazit. V hostinci je právě šest příležitostí k tomu nějakou informaci získat - každý z vás si může vybrat právě jedno z nich a zkusit své štěští. Vybírejte dobře, každou z nich můžete využít právě jednou.

Potom hoďte kostkami podle toho, kterou příležitost využijete a vyhodnoťte si následující tah....

* V jednom z rohů hostince probíhá soutěž v páce. Cítíš-li se na to zkusit udělat dojem a tak se něco dozvědět, hoď+SIL...
* Někteří hosté si o tajemství hostince u stolu prostě jen potichu špitají. Zkusíš-li nenápadně ze stínu poslouchat, o čem spolu mluví, hoď+OBR...
* Místní štamgasti jsou schopní vypít hektolitry piva. Věříš-li si, že udržíš s nimi krok a tak se něco dozvíš, hoď+ODL...
* V hostinci se také schází čarodějní učni a univerzitní studenti a vedou učené debaty o tajemstvích podzemí. Domníváš-li se, že zachytíš něco z jejich sofistikovaného dialogu, hoď+INT...
* Mnoho dobrodruhů se svěřuje s tím, co zažili pod zemí, nejrůznějším utěšitelkám (a utěšitelům), kterých je v hostinci nemálo. Máš-li pocit, že svým šarmem či sladkými slovy je přiměješ, aby je předali dál tobě, hoď+CHA...
* Při zlaté horečce nejvíc vydělá ten, kdo prodává krumpáče, to je odvěká pravda. V hostinci jsou určitě chytráci, kteří informace prodávají. Jsi-li přesvědčen, že rozpoznáš podvodníka od upřímného obchodníka s informacemi, urči, kolik CENNOSTÍ za to utratíš (můžeš se i složit s ostatními dobrodruhy) a hoď+CENNOSTI ...

TREFA: Dostaneš útržky a střípky nějakého tajemství, bez bližšího upřesnění, jaké části kobek se týká.
10+: Zlepši to o obě:
7-9: Zlepši to o jedna z:
* Nebudou to jen střípky, ale dostaneš kompletní tajemství, tak jak se dostala na povrch.
* Dozvíš se i, jaké části kobek se týká.
POTÍŽE:
6-: Musíš se spokojit s útržky a střípky, bez bližšího upřesnění..
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Hiro
Příspěvky: 814
Registrován: 12. 2. 2019, 15:38

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Hiro »

"Zvládli jsme to, Boo. Tu nejtěžší část už máme za sebou."
Můj společník na mne třikrát mrkne, dlouze zívne a proběhne skrz zavřené dveře dovnitř do hospody. Znamenitě! Zdá se, že jsme skutečně na správném místě.

Ještě venku si z váčku odsypu zlato, které by podle informací mělo stačit na vstup do podzemí. Snad ta částka souhlasí, protože téměř nic dalšího už mi nezbylo. Cesta z východního pobřeží až sem spolkla všechny úspory. Ale na trochu vody mi ještě zůstalo a to se počítá. Odpočítané zlato pro Durnana si hodně pečlivě schovám a vstoupím vstříc dobrodružství.

Hostinec mě překvapí svou přívětivostí. Čekal jsem nějaký přecpaný kutloch plný sténajících dobrodruhů, ale tohle je skutečně příjemné místo. Na tolik zajímavých lidí a příběhů hezky pohromadě člověk jen tak nenarazí. Škoda, že se nemohu moc dlouho zdržet. Zkušeným okem zaměřím výčep a vydám se rovnou k němu.

"Zdravím tě, milá krasavice," oslovím milou krasavici narážející voňavý soudek. "Dovol abych se představil. Jmenuji se Hiro jsem tu u vás dnes večer poprvé. Hned na uvítanou bych vám chtěl pochválit podnik, máte to tu vskutku útulné. Durnan skutečně dostál své pověsti. A když už o něm mluvím - který z místních bohatýrů je ten nejdůležitější? Asi ten, na kterého se stojí ta dlouhá fronta, hádám správně? Než se vydám na čekanou, mohl bych mít na tebe drobnou prosbu a požádat tě o džbánek vroucí vody? Ano, nic víc teď nepotřebuji, děkuji ti."

Zatímco ta úžasná bytost chystá mou vodu, vytáhnu z vaku vyřezávanou dřevěnou krabičku. Vyberu z ní jeden z mnoha pečlivě vázaných balíčků a přivoním k němu. Ano, dnes se bude slavit!

"Máte krásnou kočičku, chci si ji pohladit," poví náhle dívka.
"To není kočka", opravím jí a plesknu lehce Booa po hlavě. Moc dobře ví, že tohle se nedělá.
"Och, omlouvám se. Jak jsem si mohla splést ďáblíka s kočkou?" zeptá se dívka zmateně a vrátí se k práci.
"V pořádku, to se občas stane každému," uklidním ji vlídně.
"Cos tu ještě všechno stihl provést, co?" podívám se na ďáblíka přísně. "Už jsme od cíle jenom kousíček, tak si to nijak nepokaž," připomenu mu s lehkým úsměvem a pohlédnu k rozměrné jámě ve středu hostince. "Už nám zbývá jen poslední krůček a budeš doma."

Milí spoluhráči, kdo by se rád seznámil s Hirem podrobněji a zajímala vás jeho minulost, jeho deník je vám k dispozici.
Hiro a Boo
Deník postavy
Uživatelský avatar
Gwilwilethel
Příspěvky: 61
Registrován: 20. 9. 2018, 18:06

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Gwilwilethel »

Hospodou probliká malé namodralé děvče a zůstane stát na hraně jámy vedoucí do podzemí.

"Neblbni holka, ublížíš si!" zakřičí Durnan.

Dívka na něj jenom zamrká svýma modrýma očičkama, usměje se od ucha k uchu a bez placení skočí dolů.

"Tak o téhle už nikdy neuslyšíme," prohlásí zkušeně hospodský.

Děj v hostinci se postupně vrátí k normálu.
Artefakt, avatar, pátý element zrozený za velkého běsnění slezinové metamagie, dívka vytrhnutá skrz čas a prostor herních vláken.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Brandy
Příspěvky: 500
Registrován: 14. 2. 2019, 17:29

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Brandy »

Brzo se bude stmívat, dneska už do dál nedotáhnu. Asi jsem je setřásla. Alespoň to tak vypadá. Ještě, že ten plešoun měl plný váček. Bude zase pár dní z čeho žít a večer si džbánek dát. Hospoda z venku vypadala docela dobře, tak zapluji a uvidíme, třeba bude v teple i kam hlavu složit a nějaký ten kšeft se najde. Dneska každou chvíli někdo hledá v této nejisté době ochranku a železná rezerva dobře u srdce schovaná se nebude muset dlouho vytahovat.

Vevnitř překvapivě není ani tolik kouře. Ten mi vždycky v těhle pajzlech vadí. Kdo v tom má celý večer sedět, pak jedna smrdí jak uzenka. Vypadá to, že i pivo by mohlo být studený a dobrý. Sednu u šenku a poručím džbánek, zkusím se rozhlédnout okolo, kdo by tak mohl potřebovat mé službičky?

Za barem je hezká holka, to taky o mnohém svědčí, byla i docela rychlá a cena nezdá se být vysoká, tak si rovnou poručím i mísu pečeného uzeného, ať se rozšoupneme.

Moji drazí spoluhráči, pokud třeba vás výstředněji působící romantická a něžná trpaslice zaujme přisedněte. denní je k dispozici
Jsem silná žena, co se nebojí rozplakat nad krásnou květinou, ale když mi sáhneš bez dovolení na zadek ruku ti klidně useknu. Život bez sladkého? Ani náhodou!
Deník postavy
SIL 2, OBR 2, ODL 2, INT -1, CHA -2
Uživatelský avatar
Hiro
Příspěvky: 814
Registrován: 12. 2. 2019, 15:38

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Hiro »

Převezmu od servírky džbánek s horkou vodou a pomalu, po jednotlivých lístcích, do ní vysypu připravený balíček. Nasládlá vůně Bílé pivoňky mi zlepší už tak skvělý den. A hned po prvním doušku ucítím vracející se energii.

Z rozjímání mě vyruší skupinka zarostlých mužů v prostých hábitech a obskurních kloboucích. Než je stihnu patřičně pozdravit, shluknou se kolem Booa.

"Podívejte se na ty uši a zuby, to je jasný Sarcophilus Harrisii! Taková vzácnost!" prohlásí nadšeně první z učenců.
"Věru vzácnost, milý kolego, ovšem obávám se, že se zařazením jste se poněkud unáhlil. Zuby se obrušují a důležité je dívati se na hodnověrnější detaily - dle délky končetin a zakřivení drápů jde přece o Mellivora Capensis, bez diskuze," oponuje druhý.
"Ovšem, kolegové," vloží se do diskuze další mudrc, "zanechte svých dětinských sporů a radši si pečlivěji prohlédněte tu pronikavou žluť v duhovce! Tento exemplář je sice nezvyklý v uspořádání zubů, délce končetin a zahnutí drápů, ovšem z jeho očí lze spolehlivě odvodit živočišný druh Eulemur Macaco."

"A to vám nevadí, že má ty oči tři? A k tomu rohy?" zeptám se jich pobaveně. "Tohoto zvláštního tvora, který podle všeho pochází ze zdejšího podzemí, jsem objevil na moři daleko odsud. V učebnicích ho ještě nenajdete, ale doufám, že se tam jednou dostane pod mým vlastním pojmenováním Malivolus Diaboli."

Chvíle trapného ticha. Krom mne se nikdo nesměje. Jeden z učenců začne odříkávat zaklínadlo na detekci magie. Zakroutím hlavou.

"Pánové, pánové, příliš času jste strávili u knih a málo v přírodě. Dovolíte-li mi pozvat vás na šálek čaje, rád s vámi pohovořím o všech významných rozdílech mezi mým přítelem a vámi jmenovanými zvířátky. A já si naopak rád poslechnu vaše zajímavé příběhy z místního podzemí, které vám rád doplním o faktické postřehy ze života mimo hospodu."

Útržky a střípky: Hiro:2D6+2 → 12(5 +5 + 2)#INT
- Dostanu kompletní tajemství i s částí kobek, které se týká.


Než se s učenci přesuneme ke stolu diskutovat všelijaká tajemství, napíšu na kus papíru krátký vzkaz a vyvěsím ho k mnoha podobným na zeď vedle výčepu.
Nástěnka DOBRODRUZI DOBRODRUHŮM píše: Zcestovalý námořník (v okolí výčepu, muž v nejlepších letech, písková kutna, tvář co viděla věky, zářící oči, přísné vysoké tělo) hledá parťáky se smyslem pro humor k sestupu do podzemí.

Nabízím: Lucernu s netradičním bílým světlem, vzorky orientálního čaje, spoustu veselých historek z cest, hned dva parťáky v jednom.
Postrádám: Větší množství vody a/nebo kvalitního alkoholu, lano či žebřík, kotlík.

Značka: Znalost karetních či kostkových her výhodou.

ჰირო
Hiro
Hiro a Boo
Deník postavy
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Hiro,

mudrci se s tebou ihned pustí do zanícené debaty a probírají nadšeně nejrůznější varianty zvířat i nestvůr, se kterými se ve svých knihovnách setkali oni a srovnávají je s tvými pozorováními a vyprávěním.

Když je nálada u stolu v nejlepším, jeden z nich, elf jménem Nolwëar se náhle trochu zachmuří.

Halaster:1D18 → 14(14)#Tajemství od mudrců

"Poslyš, Hiro,

ty jsi takový bystrý chlapík, dej si pozor, aby tě Podhoří nechytilo do svých tenat. Mnoho Halasterových učedníků zešílelo, když se vydali do hloubi hory za věděním a poznáním.

Vzpomínám si třeba na příběh jistého Nestera, jednoho z původních sedmi Halasterových učedníků. Strašně toužil po tom ovládnout nekromancii natolik, aby mohl sám sebe proměnit v kostěje. Protože ale nenašel ve světě dostatek znalostí v tomto oboru, rozhodl se nakonec použít k tomu vlastních metod a zaklínadel.

Jako skoro všichni, kdo se pokusili v Kobkách něco dokázat, nebyl však ve svém konání zcela úspěšný. Jak běžely věky, jeho nemrtvé tělo se začalo rozpadat, až z něj zůstala jen poletující lebka s torzem hrudníku a párem kostěných rukou. Není jasné, zda nejprve přišlo šílenství a pak teprve rozpad, nebo zda Nester zešílel právě z vědomí, že jeho experiment nepodařil, ale je zřejmé, že jeho snaha stát se kostějem selhala a nyní straší ve své oslabené podobě v Magjádru, v deváté úrovni Kobek.

Dej si pozor, aby se ti na tvých cestách nestalo něco podobného. To, že my, nejmoudřejší učenci města Hlubiny, nevytáhneme paty z bezpečí města, a magii i fantastické netvory studujeme zejména teoreticky, má svůj důvod..."

Po tomto varování se ale rozhovor stočí zpět k ďáblíkovi a podobným tvorům a zdá se, že víc už toho o tajemstvích podzemí z téhle skupinky nedostaneš.

Hiro,

klidně dál pokračuj ve hraní v hostinci a seznámení se s ostatními dobrodruhy, další příležitosti k objevení tajemství hory ale už přenech ostatním.
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Elric
Příspěvky: 826
Registrován: 13. 2. 2019, 23:48

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Elric »

Zívající jáma. Konec dlouhé cesty divočinou a skutečný začátek mé výpravy. Právě tady leží vstup do hlubin, kde by se snad mělo nacházet Ostří Úsvitu - důvod, proč jsem tady, tak daleko od Cormyru. Na chvilku se zastavím a ohlédnu se přes rameno na cestu dolů ze svahu. Nikdo za mnou nejede. Jeden ale nemůže být nikdy dost opatrný, zvláště po posledním setkání, kdy jsem se musel doslova prosekat z léčky. Zvláštní, že si lapkové vybrali jako svůj cíl osamělého jezdce na koni a ne nějakého kupčíka s povozem. Nebo, že by to nebyli lapkové? Možná, že to byli hrdlořezové, které poslal proradný strýc Wymond, aby překazil můj úkol dříve, než doopravdy začne. Ale stejně je to zvláštní, o mé misi neměl vědět nikdo, kromě Duncana, vždyť právě kvůli utajení jsem musel vyrazit na cestu sám, bez dalších gardistů nebo najatých pomocníků...

Nakonec jen potřesu hlavou, seskočím z koně a hodím mladíkovi ve stájích minci. Obratně jí chytí v letu a chvilku si jí zkoumavě prohlíží, než zmizí v kapse. Stříbro je stříbro, bez ohledu na to, jaká je to měna. Chvíli mi zabere, než většinu obsahu sedlových vaků přeskládám do prostorného batohu, pak už nechám Hnědáka v rukou štolby a sám vyrazím do hostince.

Nejsem nijak zvlášť vysoký a tak se nemusím shýbat do dveří, mohutnosti mi dodává spíše umně zdobená plátové zbroj, která je ale z větší části zahalená širokým cestovním pláštěm neurčité špinavé barvy. Jako dobrodruha mě ale jasně prozrazuje, co nesu na zádech - objemný batoh, na kterém je upevněný mimo jiné i měch na vodu, přilbice a samostříl. A nakonec, nejvíc mě prozrazuje velký meč, kteý nesu raději v ruce, opřený o rameno.

Rozhlédnu se po lokále a chvilku mlčky přejíždím rozmanité osazenstvo, naslouchám směsici mnoha hlasů a nasávám vůni pečeného masa. Nejvíc mě ale zaujme právě Jáma uprostřed, která dala hostinci jméno. Zvědavě nahlédnu přes okraj a okamžitě toho zalituji. Výšky nejsou nic pro mě. I když tohle je technicky vzato hloubka. Pochybovačně si přeměřím kladku a kousnu se do rtu. Tak to bude něco...

Je ale potřeba se nejdřív trochu osvěžit po cestě, dát si něco dobrého k jídlu a pak něčím spláchnout tu mastnostu. Začnu si tedy hledat místo u nějakého stolu, když se mi podaří nechtěně drknout objemným batohem do holohlavého hromotluka...

"Kam čumíš, pitomče?!", strčí do mě nečekaně, až se trochu zapotácím.
"Odpusť, nebylo to schválně.", pozvednu dlaň a snažím se projít dál, ale další strkanec mi v tom zabrání. Tentokrát už ho ale čekám a tak se mnou moc nehne.
"Dovolíš, pane?", zeptám se zdvořile hromotluka a pohlédnu mu do tváře. Nebo spíše "vzhlédnu mu do tváře". Je o dobé dvě hlavy vyšší a v ramenou možná dvakrát tak široký. Jeho kumpáni se odtahují od stolu a častují mě tu zvědavými, tu škodolibými pohledy.
"Co to na mě zkoušíš, ty mlíčňáku...", zavrčí a pokusí se po mě chmátnout. Ukročím dozadu a otevřenou dlaní srazím jeho pracku stranou. Chlap vycení zkažený chrup a sáhne po topůrku sekery...

"KLID! Pánové, dost! Žádné rvačky tady nestrpíme! To ty už bys měl moc dobře vědět, Haggisi!", zarazí spor rtuťovitý chlapík v zástěře a košili s vyhrnutými rukávy. K mému překvapení hromotluk stáhne ruku zpátky a nasadí uctivý výraz. Hostinský si nás oba přeměří pohledem, prohrábne si řídnoucí vlasy a zatahá se za licousy. "No, ale jestli opravdu toužíte nějak si to vyříkat po chlapsku, támhle probíhá soutěž v páce.", mrkne na nás šibalsky a kývne hlavou k rohu místnosti.

"Ne, díky, zavrtím hlavou, raději si půjdu po svém.", mírně se ukloním, otočím se a mám se k odchodu do méně nepřátelské části "Co je? Bojíš se rozdat si to v páce? Jsi snad srab?"
Zastavím se v půli kroku a zavřu oči.
"Řek sem', že si srab!"
Dlouze se nadechnu a pomalu se otočím.
"Nikdo. Nebude. Říkat. Že. Jsem. Srab.", procedím přes zaťaté zuby a probodnu hromotluka pohledem. Ústa se mu roztáhnou v úšklebku, když kumpáni začnou halekat a bouchat příbory o stůl v očekávání podívané. Shodím ze zad batoh, opřu meč o stěnu a zasednu ke stolu, hromotluk Haggis hned proti mě. Kolem nás se nahrnou zvědavci a pořadatel začne vybírat sázky...

Soutěž v páce: EIric:2D6+2 → 8(1 +5 + 2)#SIL
- Dostaneš kompletní tajemství, tak jak se dostala na povrch, bez bližšího upřesnění, jaké části kobek se týká.


Štamgasty naprosto šokuje, když domnělý "mlíčňák" dokáže vzdorovat o dvě hlavy většímu protivníkovi a po dlouhém a vyrovnaném zápolení ho dokonce přetlačit. Hned se hlásí další a další soutěžící, vyměňují si nadávky, hecují se a mince se šoupají po desce stolu sem a tam. Na chvíli jako kdybych zapomněl na svůj úkol a proč jsem vůbec tady a jednoduše se zapojím do víru zábavy. Po několika kolech už mě ale pořádně bolí ruka a tak si dám chvíli oraz a zatímco čekám na korbel piva a mnu si předloktí, strávím chvilku v družném hovoru s ostatními zápasníky.
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Elricu,

chlapi jsou tvým výkonem vyloženě nadšeni. "Ty bys snad dokázal v páce porazit každého člověka, elfa nebo trpaslíka, možná i zlobra nebo poloobra," poplácávají tě po ramenou.

Jeden z nich se k tobě nakloní: "Tvoje technika i síla, paráda. Jednu věc bys ale nejspíš ani ty porazit nedokázal," zatváří se tajemně.

MarkyParky:1D17 → 12(12)#Tajemství od hromotluků

"Kdesi dole v podzemí prý z Halasterových učedníků, ten nejslibnější - a také následně nejzmagořelejší - Trobriand - nechal vyhloubit část podzemí jen pro své experimenty s mechanickými konstrukty. Vlastně i většina onoho patra byla vyhloubena těmi konstrukty a dovedeš si představit, jak silní musí být, když se dokázali prohrabat magií prosycenou matérií hory. Taková monstra bys zcela jistě v páce nepřekonal."

Další hromotluk se hned přidá a doplní k historce: "Trobriand stvořil své konstrukty tak silné, že musel jejich vůli spoutat do zvláštního kovového prstenu, aby měl jistotu, že ho poslechnou. A pro své vlastní učedníky vytvořil podobné, slabší prsteny. S těmi sice konstrukty nelze ovládat, ale jejich nositel má alespoň jistotu, že na něj takový silák nezaútočí."

Chtěl ses ještě zeptat, zda náhodou hromotluci netuší, na kterém patře podzemí se tihle v páce nepřekonatelní protivníci nachází, ale ústa ti zalepil další žejdlík piva a povzbuzování siláků k tomu, abys spláchnul svou únavu, a když se podruhé rozhlédneš, už ty dva, co znali ono tajemství, nezastihneš.

Elricu,

klidně dál pokračuj ve hraní v hostinci a seznámení se s ostatními dobrodruhy, další příležitosti k objevení tajemství hory ale už přenech ostatním.
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Brandy
Příspěvky: 500
Registrován: 14. 2. 2019, 17:29

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Brandy »

Sotva si dopochutnám na tom mase už je nedaleko šrumec. Nějaký houžev se chystá přetlačovat v páce. Zkusím kouknout, třeba bude něco zajímavého. No nezdál se chlapec, vypadal jak princátko, ale zabrat za to umí.

Jdu si sednout zpátky na své místečko, přeci jen kuš, bágl a štít je to jediné co mám. Meče nedám od pasu co jen to půjde. Jednou jsme se svlékla v lázních a ta jizva co mám pod levým prsem by mohla vyprávět jaké parné chvilky jsem tam zažila. Vzpomínky ve mě vyvolávaj sentiment. Jsem dneska nějaká na měkko. Ale jo budu dneska si dopřávat. "Slečno?" otážu se obsluhy.

"Hej co si jako o sobě myslíš zakrslice, jsme tu byl dřív," odstrčí mě od pultu nějakej barbar a poleje mě pivem jak se mu žejdlíky v rukách kynklají. Ale fuj, teď budu smrdět a kde tady seženu prádelnu.

"To nebylo zdvořilé k dámě," odseknu a odstrčím jeho ruku s pivama dál od sebe.

"Žádnou jsme tu neviděl," rozdesměje se až mu žlutý zuby trčej z huby a smrad je okolo. Fuj zkaženej dech, ten nesnáším. Na další výměnu slov už nedošlo, protože ho volaj kumpáni ke stolu, že když se vytahoval, že dá žejdl za deset vteřin ať se jde předvádět a netoká.

"Jo utíkje křepelko, stejně to nedáš," hejku za nim.

"Tak co to bylo za přání?" konečně se věnuje servírka i mě.

"Dala bych si tak pět pěkně vypečenejch koblížek a dobrou zavařeninu a skořicový tvaroh."

"Cože bys chtěla?"

"Koblí.... Au kterej kretén!" někdo mě silně táhne za rameno od baru. "Se předveď skrčku, pak si tě natřu večer v posteli pivem, abys mi nesmrděla..."

"Já ale nehodl..." herda do zad na povzbuzení a žejdlík piva přede mnou... "Pět, čtyři, tři, dva, jedna..." No už z toho nejde moc vycouvat. Čapnu ho, otevřu pusu a vzpomenu si na kaprála. Široce krk uvolnit a nechat téct. Osm, sedm, šet, pět... Prás, je prázdný na stole.
Soutěž v pití Brandy:2D6+2 → 7(3 +2 + 2)#odl
- Dostaneš kompletní tajemství, tak jak se dostala na povrch, bez bližšího upřesnění, jaké části kobek se týká.


Tak ty protažený ksichty bych vám přála vidět. "Stačí, srábkové? Pa." posílám každému vzdušnou pusu a jdu dořešit tu objednávku. Voni tady snad neznaj koblihy. Co tu doprdele budu dělat a čím zajídat nervy?
Jsem silná žena, co se nebojí rozplakat nad krásnou květinou, ale když mi sáhneš bez dovolení na zadek ruku ti klidně useknu. Život bez sladkého? Ani náhodou!
Deník postavy
SIL 2, OBR 2, ODL 2, INT -1, CHA -2
Uživatelský avatar
Halaster Černoplášť
Příspěvky: 2943
Registrován: 3. 2. 2019, 19:36

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Halaster Černoplášť »

Brandy,

jak položíš prázdný škopek na stůl, ozve se pochvalný výkřik:

MarkyParky:1D16 → 14(14) #Tajemství od ochmelků.


"A to by si jeden myslel, že uvidím dřív hrdiny odkudsi z podzemí přinést smaragdový meč, schopný řezat kámen, který staří elfové požehnali srdcem bojovníka a duší poety, než že potkáme trpaslíci s takovým splávkem. Pojď k nám, přijmi naši omluvu za to popichování a dej s námi ještě korbílek či dva."

Brandy,

klidně dál pokračuj ve hraní v hostinci a seznámení se s ostatními dobrodruhy, další příležitosti k objevení tajemství hory ale už přenech ostatním.
Postup Kobkami: Obrázek
Uživatelský avatar
Elric
Příspěvky: 826
Registrován: 13. 2. 2019, 23:48

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Elric »

Konstrukti? Automatoni? Magické prsteny, které před nimi ochrání? Potřesu hlavou. Nic z toho není to, co hledám, ale to nevadí. Možná se ta informace bude hodit. Trochu doufám, že ne, že tak hluboko, abych potkal podobné věci nebudu muset sestupovat. Ale jen Helm ví, jak hluboko mě má cesta zavede. Každopádně, než budu sestupovat kamkoliv, je potřeba se trochu posilnit. Zvednu se a s korbelem v ruce vyrazím k výčepu.

Minu stůl, kde probíhá jakási pijácká soutěž a obočí mi vylétne vzhůru, když vidím, jak do sebe jakási trpaslice obrátila celý tuplák během několika málo vteřin. Copak si takhle člověk pivo vychutná? I když, pokud je tahle banda tak opilá jak se chová, tak by nejspíš nepoznali rozdíl mezi Suzale, Černým spodkem a koňskými chcanky. Takové plýtvání dobrým pivem! Usměju se na servírku a už už se chystám objednat si něco k jídlu, když se přihrne právě ta trpaslice a začne si objednávat...koblihu? Zajímavé chutě. Zatímco čekám až se dostanu na řadu, pozornost mi sklouzne k nástěnce, kde mě zaujme na první pohled čerstvý vzkaz...
Nástěnka DOBRODRUZI DOBRODRUHŮM píše: Zcestovalý námořník (v okolí výčepu, muž v nejlepších letech, písková kutna, tvář co viděla věky, zářící oči, přísné vysoké tělo) hledá parťáky se smyslem pro humor k sestupu do podzemí.

Nabízím: Lucernu s netradičním bílým světlem, vzorky orientálního čaje, spoustu veselých historek z cest, hned dva parťáky v jednom.
Postrádám: Větší množství vody a/nebo kvalitního alkoholu, lano či žebřík, kotlík.

Značka: Znalost karetních či kostkových her výhodou.

ჰირო
Hiro
Hmm...parťák by se určitě hodil. Obzvlášť, když mi bratr nedovolil vzít si nikoho s sebou. Ve spletitých chodbách jeden ocení někoho, kdo mu může krýt záda. Ale, že bych potřeboval zrovna námořníka...v podzemí...? Ale nevypadá to, že by se dnes k sestupu chystal ještě někdo jiný, takže námořník v partě je rozhodně lepší než ideální parťák v hlavě. Rozhlédnu se po lokálu a pátrám pohledem po muži, který odpovídá popisu...
Uživatelský avatar
Brandy
Příspěvky: 500
Registrován: 14. 2. 2019, 17:29

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Brandy »

"Ještě se zastavím, džentlmeni," mrknu na ně, "díky za pochvalu, to víte, léta praxe a odříkání a co jiného dělat po večerech při doprovdu karavan, když zrovna nejsou hordy skřetů při ruce na vybití agrese a energie, pijete a hrajete poker, ten odkládací," zamrkám dvakrát.

Otočím se k baru. "Máme ty koblížky? Neee? Co hajselíbe? Nebo sněhovépusinky? Sakra kde se tady dá dát něco smaženého s tlustou vrstvou čokolády nebo cukru? Brzo budu nerudná."

Ten floutek se mihl okolo mě. Jako mít svaly na zadku asi by byl můj tip. Teď něco študuje na nástěnce. On umí i číst? óoo jsme mile překvapena. Až bude prostor mrknu se očkem, co ho tak zajímalo.

"Tak cokoliv sladkého s medem, čokoládou...?" zoufale protočím oči k baru.
Jsem silná žena, co se nebojí rozplakat nad krásnou květinou, ale když mi sáhneš bez dovolení na zadek ruku ti klidně useknu. Život bez sladkého? Ani náhodou!
Deník postavy
SIL 2, OBR 2, ODL 2, INT -1, CHA -2
Uživatelský avatar
Hiro
Příspěvky: 814
Registrován: 12. 2. 2019, 15:38

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Hiro »

Nemrtvý učedník samotného Halastera? Fantastické! Ten bude jistě znát všechny tajuplné tvory, kteří podzemí obývají! Kdyby se neschovával tak hluboko a mohl jsem se ho na ďáblíky zeptat dříve, bylo by to úplně bezchybné.

Mimochodem, s mým podivným přítelem to funguje jako v tom známém pořekadle 'my o vlku, vlk ve vodě' - sotva zase přejde hovor k ďáblíkovi, Boo se ani nenamáhá požádat o svolení a prostě zmizí. Na stole mezi čaroději po něm zůstane jen malinký obláček dýmu a slabý pach nezvyklé spáleniny, asi jako když sfouknete vonnou svíčku.

Zatímco učenci jsou tímto chováním fascinovaní, já ho na rozdíl od nich musím v nacpané hospodě najít. A jako obvykle jsem za to rád. Stačí totiž jen chvilka soustředění a najdu ho zpátky u baru, jak se ochomýtá kolem mladého muže vznešených rysů, který si nejspíše právě prohlíží můj čerstvý vzkaz. Jaká to náhoda? Podle zbroje ho tipuji na slušného člověka a jestli umí dokonce i číst, byl by to ideální společník. Když se rozhlédne po hostinci, mávám už na něj se širokým úsměvem.

"Zdravím tě, příteli," oslovím ho srdečně, sotva dojdu blíže. "Vidím, že se už líbíš mému kamarádovi a Boo má čuch na dobré lidi, však si mě taky sám našel!"

Aniž bych přerušil oční kontakt, lehce se po zvyku východního pobřeží ukloním a vzápětí mu nabídnu pravici, abych dostál i zdejším zvykům.

"Jmenuji se Hiro, tohle je Boo. Nemusíš se ho bát, lidské maso jsem ho už odnaučil jíst," culím se. "Jen si prosím zkontroluj svou hotovost, má trochu nenechavé ruce," dodám vážněji. "Každopádně, pokud Boo nestihl udělat špatný první dojem a ty také sháníš nějakého společníka na výpravu do kobek, rád se o tobě dozvím více."
Hiro a Boo
Deník postavy
Uživatelský avatar
Elric
Příspěvky: 826
Registrován: 13. 2. 2019, 23:48

Re: [HRA] 0. patro - Zívající jáma

Příspěvek od Elric »

Vida támhle sedí s nějakými učenci, bodrý zarostlý chlapík v kutně, baví se s nějakými učenci. Už se chystám k jejich stolu vyrazit, když se mi něco černého mihne pod nohama. Otočím se přes rameno a zahlédnu jen letmý pohyb, než ucítím, že mi něco leze po zádech. Ošiju se, ale opět nic nenahmátnu, váha mi ze zad spadne a něco mi proleze pod nohama. Podívám se dolů a vidím něco co připomíná kočku....ne, spíše opici jako z Calimshanu. Vypadá vlastně vcelku roztomile a mrká na mě svýma...třema očima?!

Zamžikám očima, jestli se mi to náhodou nezdá a tu uslyším vousáčův bodrý hlas přímo před sebou. Trochu sebou trhnu a zvednu pohled k té dobrácké tváři. U Helmova vousu, jak poznal, že ho hledám? Nejdřív trochu podezřívavě přimhouřím oči, ale pak se pousměju a potřesu si s ním rukou.

"I ty buď zdráv. Rád tě poznávám. Hiro.", kývnu, "A tvého...hmm...společníka."

Po jeho varování raději opravdu překontroluji, jestli je váček s mincemi na svém místě a teprve potom pokračuji.

"Mé jméno je Elric a pocházím z Cormyru. Skutečně hledám společníka...nebo společníky...pro sestup do Jámy. Proto mě koneckonců zaujala tvá vývěska.". pokrčím rameny, "Vždycky je dobré mít víc párů očí...hmm...nebo trojic očí...a někoho, kdo ti kryje záda. Podzemí bývají zrádná. Pátrám po starobylém artefaktu, který patří rodu, v jehož jsem službách. A cesta mě zavedla právě sem. Co sem přivádí tebe, příteli?"
Odpovědět

Zpět na „[SvětDračáku] {PbP} Kobky Šíleného mága“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 hostů