[Hrstka: X-Wing] Stanice PS-113 (únik zpoza nepřátelských linií)

Zápisy hraní z „Hrstky“.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16255
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: [Hrstka: X-Wing] Stanice PS-113 (únik zpoza nepřátelských linií)

Příspěvek od MarkyParky »

Ushabia namba kee koolee? zeptal se nejdřív Jawa, ale když viděl, že nikdo nemá na jeho vtipy náladu, prostě jen přikývl a vydal se s ostatními k raketoplánu.
Uživatelský avatar
Paul
Příspěvky: 1371
Registrován: 31. 8. 2017, 11:19
Kontaktovat uživatele:

Re: [Hrstka: X-Wing] Stanice PS-113 (únik zpoza nepřátelských linií)

Příspěvek od Paul »

Díky. Jednou jsme se takhle dostali pěkně hluboko mezi kýblohlavy. Když mě poplácá po ramenou musím se uusmát při vzpomínce na to, jak nám celá akce vycházela až do momentu, než jsme potkali jejich pravé důstojníky. Tehdy mi to tak vtipné nepřipadalo, ale pohled na dvě skupiny kýblohlavů pálících po sobě rozhodně stál za to, že se nám původní plán nezdařil

Jestli dovolíš, jedno jestli si přidám. Takže jestli se nám to nepovede tam, ukradneme si jinou loď. Teď pojďme. Vida, že bych se vrátil k tomu, k čemu jsem byl vycvičen? Do vzduchu bych ten krám dostat měl a potom... potom se uvidí.
Slovanologie 25. 5.

Wunder warten bis zuletzt.
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12357
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [Hrstka: X-Wing] Stanice PS-113 (únik zpoza nepřátelských linií)

Příspěvek od Ecthelion »

Raketoplán Lambda stál v hangáru 94, přesně jak piloti doufali. Pokud však doufali, že bude nehlídaný… pak je čekalo zklamání. U sklopené rampy hlídala dvojice vojáků, několik dalších bylo rozmístěno v hangáru samotném.

Obrázek

Rozmístili se mezi hromadami beden. Jen Vito, Hagen a Mrruky měli zbraně, trojice osvobozených pilotů byla neozbrojená. Vito zhodnotil situaci zkušeným okem… a začaly se mu vracet vzpomínky na dávné bitvy klonových válek, které vybojoval jménem Staré republiky…

Hod s použitím Síly: 2+6+6+6, nejnižší pryč… tedy tři šestky + Voják… masivní úspěch

Vito se zhluboka nadechl a sundal si přilbu. Většinou dával přednost jejímu bezpečí, ochraně, kterou mu poskytovala… a byl na její váhu zvyklý… ale helma Impéria byla neergonomická, její ochrana nedostatečná. Klonoví vojáci se vždycky ušklíbali nad tím, jak se Impériu podařilo zkazit dokonalý kus výstroje. Dával přednost vlastním očím než císařskému šuntu. Pak začal vydávat rozkazy pevným hlasem: „Já upoutám jejich pozornost. Hagen a Mrruky vyrazí vpřed a zajistí raketoplán. Vy tři vyrazíte za nimi, jakmile to bude alespoň trochu bezpečné. Jdeme na to, vojáci!“

Usmál se, odjistil termální granát, který zabavil původnímu nositeli zbroje… a hodil ho směrem ke skupině Stormtrooperů, kteří zrovna vykládali nějaké bedny. Hlasitá exploze rozřízla poklid hangáru a naplnila ho zuřivým násilím. Kusy beden létaly na všechny strany jako ostré šrapnely, stejně jako těla smýklá stranou jako bezbranné panenky. Vito vyrazil vpřed, aniž se kryl. Spoléhal na své brnění a pálil jednu ránu z blasteru za druhou. Snad se mu na chvíli zazdálo, že cítí své dávno mrtvé bratry po svém boku, jakoby útočil vpřed po boku svého generála… jako nezranitelný behemoth kráčel dál a nedbal na nepřesné zásahy, které jeho brnění srazilo stranou. Jeden Stormtrooper padl, pak další… Hagenův blaster se přidal do bitvy… a o chvíli později už byli s Mrrukym na palubě…
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12357
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [Hrstka: X-Wing] Stanice PS-113 (únik zpoza nepřátelských linií)

Příspěvek od Ecthelion »

Motory raketoplánu naskočily, když Mrruky a Hagen v kokpitu rychle nahazovali potřebné systémy. Trojice zachráněných pilotů mířili k nákladové rampě a starý voják kulhal za nimi. Když zaslechl zasyčení dveří, Vito se otočil. Do hangáru dorazily posily. Ať už přilákány palbou, nebo to byla jen náhoda, že se vrátili zrovna v tu chvíli… oddíl… nejméně dva. Klonový voják zaklel.

Hod: 2+1+3 + Voják… uuuu… neúspěch
Přehození hodu: 1+3+3 + Voják… pořád neúspěch Obrázek


Stormtroopeři zaujali pozice a na všechny prchající se snesla bubnová palba, která ihned smetla dva z rebelských pilotů. Jen jednomu se podařilo doběhnout k raketoplánu a naskočit. Vito padl s bolestivým výkřikem k zemi, když ho zasáhly dvě rány, které propálily jeho brnění. Jedna do boku, druhý do jeho už předtím zraněné nohy. Odtáhl se do krytu za bednu, stiskl si krvácející ránu na noze a smutně změřil pohledem vzdálenost k raketoplánu. Bylo to možná dvacet metrů… ale stejně tak to mohlo být na opačné straně Galaxie. Věděl, že pod palbou a zraněný nikdy nemá šanci se tam dostat. Vypálil z krytu několik ran směrem ke Stormtrooperům, aby je zpomalil a zvedl komlink:
„Nečekejte na mě a odstartujte. Hned teď. Já… se tu ještě zdržím. Přepínám.“
„Co tam blbneš, Vito? Nekecej a naskoč. Nikoho tu nenecháme. Přepínám.“
„Budete muset. Jestli neodletíte hned, neunikne nikdo. Nemůžu se k vám dostat. Padejte! To je rozkaz, vojáci! Konec!“
„Na nějaké rozkazy ti kašlu! Jestli tam zůstaneš, tak tam umřeš! Jdeme pro tebe!“


Vito mezitím sledoval Stormtroopery, kteří pokračovali v palbě na raketoplán. Jejich ruční zbraně ho zatím nemohly ohrozit, ale trojice vojáků donesla a připravovala k palbě těžký blaster, který by mohl prorazit plášť lodi a odsoudit pokus o únik k neúspěchu. Usmál se a naposledy sepnul tlačítko komlinku:
„Všichni někdy zemřeme, chlapče. Takže můžeme alespoň zemřít pro něco, na čem záleží.“

Upustil z ruky blaster, který byl s každou kapkou krve, kterou ztrácel, těžší a těžší. Pak sevřel v dlani poslední granát, který měl u sebe. Zhluboka se nadechl. Usmál se znovu při vzpomínce. Armáda jednoho muže… ale toho správného muže, který odvede práci. Věděl, co musí udělat. Odjistil termální granát.

„Za Republiku!“

Zvedl se, překonal strašlivou bolest svých zranění a vyrazil proti pozici, kde Stormtroopěři rozložili těžký blaster. Nepřátelé byli zaskočení tím, co udělal, a získal tím několik cenných vteřin. Jejich palba byla ale tak hustá, že nemohli netrefit. Jeden zásah. Škrábnutí. Dva. Strašlivá bolest. Další dva kroky. Teď. Hodil granát těsně předtím, než mu blasterový výboj propálil hrudní plát a srazil ho stranou.

Jak ležel na zemi, koutkem oka zahlédl, jak vržený granát přesně vybuchl a zničil těžký blaster. Jeho spolubojovníci mohli uniknout. Splnil jsem svou povinnost, generále. Pak se jeho vědomí propadlo do nicoty…
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16255
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: [Hrstka: X-Wing] Stanice PS-113 (únik zpoza nepřátelských linií)

Příspěvek od MarkyParky »

Mrruky se zatajeným dechem sledoval Vitovu oběť a málem zapomněl odstartovat a téměř tak promarnil šanci, kterou jim Vito tak draze koupil.

A i když se o okamžik později jeho rozumové já vzpamatovalo, během projíždění předvzletového checklistu i následného startu, cítil, jak ho bolí u srdce.

Prolétlo mu myslí těch několik zážitků, které s klonem za tu krátkou dobu zažil zažil - jak je seznámilo nedorozumnění, když poprvé bojovali bok po boku v operaci Sunburn, to jak ho Vito přiměl přemýšlet o odpovědnosti před misí v Phorspurském pásu a také na společné okamžiky, když byli v prvních okamžicích po odletu rebelů z PS-113 odkázáni jen jeden na druhého.

Mrrukymu jen málokdy cítil lítost, když umírali rebelové a vždy v sobě měl trochu hořkosti, že pocty, které provázely jejich pohřby, nejsou ve stejné míře věnovány i strojům.

Jenže s Vitem to bylo jiné. U Vita nepochyboval ani chvíli. Vito si za svůj čin veškeré pocty zasloužil.

Ano, Vito byl pro Mrrukyho asi nejblíže k něčemu, co by se dalo nazvat lidský přítel. S Vitem po svém boku měl Mrruky v sobě jiskru naděje, že dokázal navázat nějaký vztah, nějaké pouto s někým jiným, než strojem. A i když ho zaplavovala lítost nad tím, jak rychle jej zase ztratil, tiché: "Taa baa, eyeta, ubanya, ..." které mu vyklouzlo, byla první slova, která kdy s upřímnými citem věnoval někomu jinému než stroji.

Zároveň v něm ale čím dál více hryzal červíček pochybností.

Jednalo se opravdu o začínající přátelství s živou bytostí? Protože objektivně řečeno, Vito byl sice stvořen z masa a kostí, ale pořád byl klon. Produkt sériové výroby, který byl během svého tréninku podroben výcviku ne nepodobnému programování. A také, že stejně jako stroje, které jawa viděl už tolikrát umírat, i Vito bojoval a zemřel za věc, která mu v případě svého vítězství nemohla dát to, po čem sloužil.

Mrrukymu se v jeho mysli stále hlasitěji ozýval hlas, který říkal: "I když zvítězíte, stejně si nikdy nebudete rovni. Jen vás využívají - vaší statečnosti, vašeho odhodlání, pro dobro své věci. A pro vás v jejich světě nikdy místo nebude. Ani pro stroje ochotné bez mrknutí zemřít, ani pro Vita, který se statečně obětoval, aby jeho spolubojovníci mohli žít, a dokonce ani pro tebe, malý Jawo, v novém světě, ve kterém Rebélie zvítězí, zkrátka není místo."

Mrrukym cloumal tak silný vztek, že si možná ani neuvědomil, že ten hlas, co mu to našeptává, vlastně není jeho. Ale nenávist, kterou v ten okamžik cítil, byla tak silná, že ....

Se souhlasem GMa základnový hod na obnovu síly už teď.
Mrruky:3D6+2-1 → 13(5 +6 +1 + 2 - 1)#Voják, dluh

.... v ten moment se dva zlaté body pod jawovou kapucou zbarvily do ruda a jak se raketoplán odlepil od země, Mrruky opět cíl, že je s ním Síla. Temná strana Síly.
Uživatelský avatar
Paul
Příspěvky: 1371
Registrován: 31. 8. 2017, 11:19
Kontaktovat uživatele:

Re: [Hrstka: X-Wing] Stanice PS-113 (únik zpoza nepřátelských linií)

Příspěvek od Paul »

Faaajn.
Dva výstřely stačily, abychom se dostali dovnitř. Dívám se po palubovce, nic moc se za tu dobu nezměnilo. Zelená tlačítka jsou vedle červených a ta vedle modrých. Vedle páček pro trysky někdo nějaké přidal. Sem tam nová tlačítka, ale to důležité je tam, kde jsem zvyklý. Sedám do křesla, otáčím páčky a sundávám si helmu.

Dobře, jdeme na to. Nic moc tady nepřidali, měl bych nás dostat domů. Nejsou tu pásy, tak se něčeho chyťte.

Moment. Kde je Vito? Zůstal venku. Hovor s ním je zbytečný. Nehne se. Zato se zvedá a hází detonátor. Několik střel si ho našlo. Ne! Jeho ne! Lomcuji kniplem, vedu stroj pryč. Skočíme jednou na místo, které mi určil počítač, nechávám si vyjet seznam planet v blízkosti Askelly, upravuji souřadnice a skáču znovu.

Všechno je jednou poprvé.

Ano, Mei, všechno. Měla jsi pravdu. Dnešek je den, kdy Ragtagové poprvé získali méně, než ztratili. Nezískali jsme pro sebe nic, jen šrámy. A ztratili jsme Vita. Vstávám, vytahuji blaster. Posílám jednu střelu za druhou do skříně, kde by měl být navigační počítač. Teď za skoku už ho nepotřebujeme a ve všech těchhle je systém vysílající polohu. Poslední co chci je, aby za mnou poslali křižník.
Kopu do spálené bedny.

Všechno dobrý, kámo? Ptá se jeden z pilotů.

Ne. Nic není dobré.

Klesám zpátky do křesla. Nic není dobré. Kolik lidí zemřelo a mohl jsem o nich říct, že mi byli tak blízcí? Ne víc než deset. A teď i Vito. Zemřel s Republikou na rtech. On tomuhle podniku věřil. A tenhle podnik nám podrazil nohy. A to si někdo šeredně odskáče.
Slovanologie 25. 5.

Wunder warten bis zuletzt.
Odpovědět

Zpět na „Hrstka“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů