[Hrstka: X-Wing] Základna

[Asheara]

„Děkuji, poručíku,” mírně kývla hlavou, “Pokud byste náhodou potřebovali pilota, víte kde mě najít,” dodala a odešla ze zpravodajského oddělení.

‘Zajímavé, hm?’, pomyslela si a chvíli nevěděla, jak to pojmout. Přece jen, pokud jste slyšeli, že jídlo, které jste uvařili má ‘zajímavou’ chuť, většinou bylo něco špatně. Mohlo se skutečně jednat o unikátní a zajímavou chuť, ale mnohem častěji to byl jemný náznak, že to nebyl jeden z vašich nejlepších kuchařských výtvorů.

Tak jako tak, byla si jista, že Alianční rozvědka udělá, co bude v jejích silách, aby tu osobu našli - záviselo na tom příliš mnoho. A jestli to vezmou oklikou přes Corellii nebo ne, nebylo podstatné - měla naději, že její sestra bude v pořádku.

‘Tohle jsi měla udělat už dávno, před tou misí,’ Mei si v mysli vyhubovala, ‘žádné hloupé chyby jako byla tahle. Mysli, Mei, zatraceně!’

Jak se přibližovala ke svému pokoji, mysl jí pracovala na plné obrátky a snažila se najít odpověď na otázky, které se vyrojily po návštěvě rozvědky:

‘Mohl by se ten imperiální agent opravdu pomstít na mě?‘ ‘To přece nedává smysl. Pokud by se chtěl pomstít, tak ví, co jsem udělala - a tím pádem, že jsem sledována. Navíc by to asi úplně zničilo jeho krytí. Pokud by mu ale alianční rozvědka byla v patách... mohl by se k tomu ze zoufalství uchýlit, hmm…‘

'Jestli je to takhle, jsem tak strašně v prdeli! Vůbec se neumím prát, a ještě méně ve srovnání s trénovaným infiltrátorem! Nesmím jít osamotě s žádným jiným člověkem… Musím zůstat na zalidněných místech. Pokud by se tohle mělo stát, může se mě pokusit vylákat, například že jsem byla povolána velitelstvím, nebo tak. Budu si muset dávat pozor, najít si výmluvu proč sebou vzít někoho dalšího - ale je zde někdo, komu se dá věřit? No… tak třeba Grraugh určitě není žádný infiltrátor. A wookie po mém boku by mohlo být něčím, co by každého mohlo přinutit zamyslet se, zda by ten útok byl opravdu dobrý nápad. Ostatní piloti jsou rovněž mimo podezření - pokud by byl infiltrátor jedním z pilotů, odeslal by to sám a nepotřeboval by mě. V podstatě, v této situaci, jakákoli další osoba by byla dobrá - ale doufám, že by se nepokoušel ‘nás oba’ přemoci. Nejsem zrovna válečnice a vsadím se že mnozí další zde - nebo ostatní piloti - na tom nejsou o moc lépe.’

Povzdechla si a otevřela dveře do svého pokoje.

‘Tohle bude zajímavé… zde jsem v bezpečí, pod jejich dohledem ale… také sama. Pokud by se přece jen rozhodl mi pomstít, může být příliš pozdě, než mi někdo přiběhne na pomoc,’ potřásla Mei hlavou.

‘Ale no,’ uklidňovala se, zatím co se převlékala z její kombinézy pilota, ‘jsi v bezpečí - prozatím. Zabere to nějaký čas, než bude dostatečně zoufalý aby po tobě šel,’ pokračovala v monologu ve své hlavě, zatímco si vybírala nějaké civilní oblečení. Třeba něco hezky barevného. Možná by mohla navštívit Vanguard Three na ošetřovně nebo tak.

[Skenderax]

Je mi zima. Skutočná zima. Tá, čo prichádza zvnútra, od kosti...

Stojím prkrčená v chodbe hlboko pod zemou. Väzenský blok na Wendig VI.

Dycha sa mi ťažko. Ako by som mala položený kamen na hrudi. A priestor, priestor okolo mňa mení rozmery a hrá sa s mojou príčetnosťou.

Nemôžem sa však na to sústrediť, musím sa dostať preč. Domov. Na slobodu...

Rýchlo kráčam pritlačená chrbtom o stenu. Idú mi prasknúť nervy z toho, aké je to v skutočnosti pomalé. Ako by som plávala vo vode.

A ja počujem sirénu poplachu.

Už vedia, že nie som v cele.

Ale radšej zomrieť, ako sa tam mala vrátiť. Živú ma tam znovu nedostanú. A tak pokračujem mučivo pomaly, ale najrýchlejšie ako viem preč. Mučí ma, že neviem kam. Ale mám neochvejnú istotu od koho. Stále je mi zima i napriek oblečeniu, ktoré mi na Wendig VI. chráni telo i nohy. Stále sa chodby predomnou krútia, zväčšujú a zmenšujú. Stále počujem sirény a prenasledovateľom niekde za mnou. Blízko, veľmi blízko. Stále pociťujem svoj doslova hmatatelný strach...

Prechádzam väzením od križovatku ku križovatke. Všetky vyzerajú rovnako.

Možno bežím v kruhu... - napadlo ma so zdesením a oblial ma studený pot.

Som na pokraji šialenstva mi srdce zastane strachom. Nabúrala som. Nie však do steny, ale do oboby. Do hajzla, ktorý mi včera sľúbil, že ma zabije!?!

Zdochni! - zakričím naň šialená strachom, fyzicky unavená ale odhodlaná prežiť. Vrhnem sa dopredu, aby som znovu narazila ako by bol z kameňa.

Svaly mám napäté k prasknutiu. Viem, že umriem...

Ak nenájdem silu...

//Na čo si môžem hodiť v tejto nočej more?

[Ecthelion]

//Na čo si môžem hodiť v tejto nočej more?

Hodně pěkné! Potřebuji hod proti 10 - jestli hodíš na Vojáka nebo na Osobnost nechám asi na tobě, záleží na tom, jak se twi'lečka bude chtít vyrovnat... jestli se nakopne vojenský výcvik, nebo naopak její obyčejná, "civilní" součást bude schopna si uvědomit, že už není v tom pekle, kam ji poslali... spíš se kloním k tomu druhému, ale jak říkám, nechám to na tobě. Obě si umím představit.

[Skenderax]

Hod na zobudenie 3d6 +2 (Osobnosť) = 15 > 10

KDE SI?!? - skríknem plná zlosti a jedu. Buchcem ešte raz pred seba a otvorím oči bolesťou.

Nechápavo sa obziem. Stojím v nejakej chodbe na základni, otočená k stene.

Nočné osvetlenie bliká.

BLIK---BLIK---BLIK...

Náhle ma prepadne bolesť z každého svalu na tele, ktoré bolo posledné sekundy, minuty alebo hodiny napäté. Uvedomujem si, že neviem koľko je hodín. Neviem ako ďaleko som. Je mi zima v nočnom úbore a bosá...

Zveziem sa k zemi, opretá o stenu a dám sa do plaču.

Šťastného plaču...

... bol to len SEN.

Po hánkach na pästi mi steká krv...

[Asheara]

Rána. Další. A další. Mei se v polospánku otočila na druhý bok, ale plné probuzení nastalo záhy. Z naštvaného výkřiku "KDE SI?!" plného zášti ji ztuhla krev v žilách. Sevřel se jí žaludek a nasucho polkla.

'Už se to děje? Tak rychle?'

Její ruka zabloudila pod polštář a sevřela rukojeť nože. Srdce jí bilo jako o život. Věděla, že zde nesmí zůstat - zde by byla pro toho agenta skvělým terčem. Vstala s postele, a s nožem v ruce se pomalu pohybovala směrem ke dveřím.

'Za dveřma mě možná čekat nebude, budu mít alespoň moment překvapení...', řekla si, ale ruce se jí třásli. Opřela se zády o dveře a zhluboka dýchala, přemýšlejíc, co udělá. Nedávalo jí to smysl - ten infiltrátor ji nechal v pokoji tu fotografii, on ví, kde je...

Ticho. Žádné další bušení, žádné výkřiky. Jen... vzlyky?

Nádech. Výdech. Nádech. Výdech. 'Mysli, Mei, mysli.' Další vzlyky. 'Uklidni se. Kdyby to byl ten infiltrátor, tak už jsi dávno mrtvá. Ten takový randál dělat nebude.'

Mei pootevřela dveře a vykoukla ven. I když čekala mnoho věcí, tento pohled ji šokoval. Plačící twi'lečka v noční košili a... krev. KREV. Nůž ji vypadl z ruky.

"Ryo?! Ryo, jsi v pořádku?", vyběhla Mei ven a poklekla k ní a v panice se rozhlédla po chodbě. 'Kdo jí to... ach,' vydechla si s úlevou, když si všimla že krev pochází z rozbitých kloubů. 'Ksakru, kdyby tu fakt někdo byl, tak jsme v háji obě. A já blbá ještě upustím ten nůž a nechám ho v pokoji... ale zase s nožem v ruce bych Ryi asi moc nepřidala.'
"Co se stalo?", zeptala se jí a nefalšovanou starostí v tváři. "Pojď dovnitř, můžem si o tom popovídat," chlácholivě jí promnula ruce od ramenou k loktům.

[Skenderax]

Šťastne sa usmejem na Mei a pokúsim si utrieť slzy z tváre neuvedomúc si, že si miesto toho zormazávam po lícach krv. Som šťastná, že vidím kamarátku. Po dobe, ktorá sa mi zdala večnosťou pociťujem uvolnenie v končatinách i na duši.

A teplo.

Neviem nájsť slová ani vyjadriť svoju vďačnosť. Usmejem sa vyčerpane a nechám si pomôcť. Tak veľmi by som spala.

Ďakujem Mei. Mala som len zlý sen. Veľmi zlý sen. Už je vštko v poriadku... - poviem precíteným hlasom.

Tak veľmi by som spala. Bez snov, bez nočných múr...

[Asheara]

Mei jí pomůže zpět na nohy a obejme ji. "Sotva si dovedu představit, čím vším sis musela na Wendigu projít... ale už je to v pořádku," usměje se. Po chvíli ji pustí. "Pojď, umyjeme ti ty klouby - a tvář," řekla Mei, a jemně ji chytla za zápěstí a vedla do pokoje, "Probuzení se s krví kolem sebe a na tváři by asi nebylo příjemné," uchechtne se.

"Nejsi na to sama, Ryo," dodala. "Můžeš dnes přespat u mě, jestli chceš - třeba se budeš cítit líp."

Mei jí odvedla do koupelny a umyla jí tvář a ruce (a obecně, co je od krve a jde umýt). "Jestli si budeš chtít promluvit, budu tu pro tebe," usmála se.

[Ecthelion]

[Základna] Po bitvě v systému Rimcee



Když jste přistáli, neozývalo se žádné jásání nebo oslavy, přestože jste zvítězili. Všichni piloti byli tiší a vyzařovala z nich únava. Ztráty mezi řadami pilotů byly velké. Komandérka Carrová a čtyři další piloti zahynuli v systému Rimcee, mezi nimi Vanguard Six, zabracký pilot z letky Vanguard. Dva střelci Y-wingů byli zajati a teprve poté, co jste doseli, jste se dozvěděli, že jeden Y-wing ze sekce Foxfre Alpha při návratu havaroval v poušti a také jeden ze členů jeho posádky zahynul. Flotila také ztratila fregatu Emerald Wine. Velitelka lodě, odvážná kapitánka Farlenceová zahynula na její palubě společně s dvěma tucty členů posádky.



Ale splnili jste misi a oba kriticky potřebné křižníky třídy Venator byly bezpečně na oběžné dráze, zaparkované vedle křižníku Hope.

Povstalečtí mariňáci zajali na jejich palubách několik desítek imperiálních kadetů a dalšího personálu. Flotila také před skokem vyzvedla pětici nepřátelských pilotů ze zničených TIE (Reaper Leader, Reaper Six, Epsilon Three, Epsilon Four a Banshee Four). Zahlédli jste je, když přistál raketoplán a ozbrojená eskorta je odváděla do vězení. Na rukou měli želízka a v jejich tvářích jste mohli číst strach. Byla mezi nimi jedna žena, pilotka Epsilon Three, v propálené černé uniformě a s prázdným a netečným výrazem v očích.

Je čas na vaše scény na základně!

[Ecthelion]

Povstalečtí zajatci: Hod na rozhodnutí jejich osudu: 3. Zatraceně.

Když jste přistáli, jeden ze členů pozemního personálu k vám přišel s bledým obličejem a ukázal vám svůj datapad. Video, které se na něm zobrazovalo, ukazovalo imperiální zprávu o bitvě v systému Rimcee, ohlašující úplné vítězství císařských sil a zničení povstaleckých sil. Pak se obraz změnil a viděli jste Erin Lavarrovou, střelkyni Foxfire Eight, a Cul-Utaana, sullustanského střelce Foxfire Twelve, s několika dalšími povstaleckými námořníky z jednoho z únikových modulů Emerald Wine. Všichni byli zajati v systému Rimcee. Viděli jste, že něco říkali a přestože zvuk na imperiálním záznamu byl vypnutý, jasně jste rozpoznali na jejich rtech slova Za Alianci!.

Několik okamžiků jste byli zmateni, ale pak se záběr oddálil a zahlédli jste vyrovnanou řadu stormtrooperů, kteří na povel důstojníka zacílili a vypálili. Salva skosila bezbranné zajatce a jejich těla se svezla na podlahu. Komentátor pak nadšeně ohlásil, že to byli poslední povstalci v systému, popraveni okamžitě po bitvě na přímý rozkaz viceadmirála Orleba, hrdiny Impéria!

Technik, který vám video ukázal, měl oči plné slz:
„Ti hajzlové je povraždili… oni povraždili zajatce bez jakéhokoli soudu…“

[Paul]

Asi jsem moc smířený s tím, co je to válka. I tohle je válka. A proti tomuhle tihle lidi, a vlastně i já, bojujeme. Jenže někdo celou tuhle válku vede hodně špatně. Vlastně někdo ji proti nám vede dobře a my ji vedeme špatně. Ne. My ne. My, lidi nasazující krk v ve všech Winzích, které tahle Galaxie kdy viděla. Ne, ti lidi riskující krk, aby přinesli kousek zářoceli z hutí nebo ukradli člun z doků na Kurosu. Lidi z Correlie sedící za pultíky blasterových děl taky nevedou válku špatně. Mon Calští ostřelovači střílející po těch, co vyřadili ze hry naše zajaté piloty bojují dobře. Snad i já bojuju dobře. Ale nemůžeme vyhrát, pokud nebudou bojovat dobře ti, co nás vedou. S nimi by se něco mělo udělat. Nebo nás Císař dostane i bez Hvězdy smrti a všech svých vynálezů.

Mě ale trápí taky něco jiného. Můj X-Wing. Když chci něco změnit, mám začít u sebe. Je čas začít bojovat jinak. Jinak, než jsem bojoval dosud. Ne. Můj X-Wing mi nesešrotují a neudělají z něj pancéřové dveře. Ne. Spravím ho. Teda, já ne, ale mechanici ano.

***
"Potřebuji nový levý horní motor. A spravit převody, stroj špatně zatáčí. Spravit lak na mechovi... A přemalovat X-WIng na modro."
"Podívám se, co pro vás můžu udělat."

***
"To jste zase vy? Co chcete teď, najít Šangri-la? O váš X-Wing se postaráme."
***
"Mám toho dost, kapitáne. Dejte mi pár mechaniků, motor a barvu. Potřebuji spravit X-Wing."

Hod na Dluh na Pilotovi
6+5+1+2=14
Stačí to na boj s všudypřítomnou byrokracií, jejíž členové neuútočí na Zloděje kvůli kolegiální zdvořilosti?

[Asheara]

Když konečně úspěšně všichni přistáli a prvotní eufórie opadla, Mei se vrátila do svého pokoje. Věděla, že ji čeká ještě hodně práce - ale aspoň večer by mohl být příjemnější.

První co udělala byla sprcha, potřebovala ze sebe zmýt všechen ten pot a prach - ale jak to už bývá, dobře se tam přemýšlí. Již měla příležitost slyšet ty zprávy. Kolik z jejich spolubojovníků bylo jednoduše popraveno. Bez soudu, beze všeho. Nepříliš ji to překvapovalo - pro ně jsou pouze teroristé, a mnoho z nich mělo na kontě několik imperiálů. I kdyby tam soud byl, jaký čekali, že bude rozsudek? Ona věděla, že Impérium se s nikým nemaže - a oni nebyli vyjímkou. Požehnaná je mysl, která je příliš malá pro jakékoli pochybnosti - což, bohužel, nebyl její případ. Nešlo říci, že Impérium je jednoduše zlo. Každý s otevřenou myslí ví, že válka má vždy dvě strany, a nikdy nelze jednoznačně říct, že jedna je špatná. Je to o úhlu pohledu. Ale takovéhle jednání, takovéhle události, všechno co udělali... to jí vždy ujistí, že si vybrala tu správnou stranu. Možná to nebude vítězná strana - ale snad bude aspoň správná. A z toho mála, co věděla... možná ta poprava byla tou lepší variantou. Aspoň to bylo rychlé. Skončit na místě, jakým je Wendig... to by nepřála ani nejhoršímu nepříteli.

Po sprše se cítila mnohem svěžejší - ale mírně zachmuřená. Byl to opravdu dlouhý den. Avšak, tak jako mnohokrát předtím, vzala papír a začala skicovat. Tentokrát se ale nejednalo o barevné kresby krásných scenérií, ale jednoduchý, až technický náčrt obyčejnou tužkou. Po chvíli se dal jednoznačně rozeznat model toho červeného TIE, který jim tak dal zabrat u Rimcee. Pokud by někdo jiný na něj natrefil a nevěděl co čekat, může se mu to stát osudným, myslela si Mei. Kresba nebyla úplně přesná nebo detailní - co se však dá čekat na bojišti, není na to čas, ale dostatečně na to, aby to šlo rozeznat. Po jejím dokončení k Meiině spokojenosti, vytvořila její digitální verzi svým datapadem, a začala do něj psát specifika:

Pokročilý model TIE:
- má štíty, celková odolnost jako X-wing, není jej možné okamžitě sestřelit jako TIE fighter nebo interceptor
- manévrovatelnost minimálně na úrovni TIE interceptor
- výzbroj: kromě standardních laserů má několik dávek kazetových raket (uvolní se víc než jedna dvojice, odhadem tak 4-6), které se ničivostí minimálně vyrovnají protonovým torpédům.

Přiložila tam svůj obrázek, a říkala si, že to pak bude muset posunout vedení. V tu chvíli si však říkala, že v mnohém se tento model podobá X-wingu - a že je opravdu ráda, že pilotuje ten, místo nějakého TIE interceptoru. Jeden takový jim dělal opravdu problémy - ale celá letka, to by to Rebelská aliance mohla rovnou zabalit.

Řekla si, že se pak bude muset podívat do nemocnice jak se daří poručici Varssové a ostatním, kterým se teď povedlo vrátit z Rimcee - ale nejspíše až zítra. Budou potřebovat trochu odpočinku a navíc - za chvíli má jít slavit. Po tom všem to sice bylo hořké vítězství, ale bylo nutné se s tím smířit. Alespoň jsou pořád naživu, pousmála se.

Upravila se, oblékla se, a vyrazila do kantýny, kde se měla sejít s Ryou...

[Ecthelion]

Mei zamířila do kantýny. Sprcha a čistá uniforma pomohly, cítila se mnohem lépe. Zahnula za roh, aby si zkrátila cestu kolem skladu, jak měla ve zvyku, ale když byla asi v polovině cesty, světla v chodbě zablikala a zhasla. Základna byla stále provizorní a takové výpadky se občas stávaly. Povzdechla si, protože teď musela hledat cestu potmě, vedená jen slabým světlem na konci chodby.

Pak ale ztuhla, protože v chodbě před ní se mihl černý stín, který byl v mžiku u ní. V hlavě jí explodovala prudká bolest, když jí někdo surově udeřil do obličeje a srazil ji k zemi. Její nohy ji neposlouchaly a dopadla těžce na podlahu, stále ještě jen s obtížemi chápající, co se to vlastně děje. Chtěla se překulit a křičet, ale útočník byl rychlý jako blesk. Než stihla vůbec otevřít pusu, seděl už na ní a jeho ruce v kožených rukavicích ji uchopily za hrdlo. Mei se snažila bojovat, svíjela se a tloukla útočníka rukama, ale nepovolil ani o centimetr. Jeho váha na hrudi ji drtila a jeho ruce byly jako železné svěráky, které z ní pomalu vymačkávaly život. Chrčela a marně se snažila nadechnout. Bojovala o prostý doušek vzduchu, ale její síly selhávaly a údery jejích paží pomalu ztrácely sílu...

Útočník za celou dobu neřekl ani slovo, slyšela ho jen prudce dýchat, když jí drtil hrdlo. Před očima se jí zatmívalo...

------
Tak, zdá se, že imperiální agent tě nakonec přeci jen našel... Hoď si nejspíš na Vojáka, jestli se mu navzdory vší pravděpodobnosti přeci jen ubráníš... nebo taky ne.

[Asheara]

Chtěla volat o pomoc, ale nešlo to. Slova se jí zasekla v hrdle a útočník s ní vymáčkl i poslední zbytky vzduchu. Je pilotka, ne voják - neumí se prát a moc nadějí si nedávala. Doufala, že ji někdo uslyší, ale věděla, že je to neprevděpodobné. Ruky, které jí drtily hrdlo, jí nedovolily vydat ani hlásku, a síly ji opouštěly. Musela něco udělat, než bude pozdě.

roll na vojáka, obnovení Síly, 3d6+1 => 6+6+5+1 => 18!

Možná nebyla voják, ale byla taky něco jiného - byla akademik. A člověk nemusí být génius, aby znal anatomii natolik, aby si byl vědom některých slabých míst. Oči a genitálie - je jedno jak byl člověk silný, tohle jej bude bolet vždy. Seděl jí na hrudi a drtil jí hrdlo, na oči mu nedosáhla - ale jiné partie byli ve velice vhodné vzdálenosti. Udeřila jej tam pěstí. A znovu.

Útočníka sevřelo bolestí a instinktivně se tam chytil. Jakmile jeho sevření povolilo, ona se zhluboka, sípavě nadýchla. A znovu. Síly se jí začaly vracet. Chtěla se vymanit, ale další úder jí srazil zpět k zemi. Ruka v kožené rukavici jí opět sevřela hrdlo - tentokrát však pouze jedna. Slyšela jeho hluboký, rychlý, nepravidelný dech. Bolestí se zkroutil a váhou svého těla přitlačil na její hrdlo. Cítila jeho dech, a taky jeho hněv. Pokusila se nadechnout. Neúspešně. On si druhou rukou chránil genitálie před dalším úderem ale... sklonil se. Mei se rozmáchla a nehty mu zaútočila na oči. A znovu. Zaskučel a oběma rukama se chytil za tvář.

"Ty mrcho!", rozhněvaně vykřiknul a znova se po ní vrhnul, ale ona tu chvíli volnosti využila a udeřila jej pěstí na solar a na chvíli mu vyrazila dech. "Pomoc!", pokusila se volat, ale krku jí vyšlo jen zachroptění. Boj o život rozhodně vyplaví spoustu adrenalinu - a díky adrenalinu jsou lidi nekdy schopni vyvinout sílu jakou nikdy předtím. Zařvala (neúspěšně se o to pokusila), napla svaly a odvalila svého útočníka. Nyní to bylo o rychlosti, kdo z koho. Pokusila se co nejrychleji postavit, a držíc se za hrdlo, sípajíc po vzduchu skopla svého útočníka zpět na zem. Karta se obrátila a Mei se na něj vrhla. Tentokrát ona měla výhodu a seděla na něm. Její protivník v sobě však měl pořád dost bojovnosti a její boj ještě zdaleka nebyl u konce...

[Ecthelion]

Mei přes hučení v uších zaslechla podvědomě dusání chodidel. Nemohla se ale soustředit na nic jiného, než na zápas o svůj život. Držela protivníka na zemi, ale byl mnohem silnější než ona. Shodil ji ze sebe a skutálela se stranou. V té chvíli se v chodbě modře zablesklo a útočník znehybněl. Rozsvítily se ruční svítilny a zatímco jeden muž se sklonil nad tělem zneškodněného agenta a rychle mu prohledával kapsy, další se sklonil nad Mei, která kašlala a chroptěla u stěny. Reflexivně se po po něm ohnala, v očích zuřivost a strach, vypumpované adrenalinem boje o holé přežití, ale muž ji uchopil a znehybnil:
"Je po všem! Máme vás! Poslal nás poručík Sei'lar! Poručík Sei'lar!"

Chvíli sebou škubala, než jí došlo, co jí vlastně řekl. Chodbou sem přibíhalo víc lidí a druhý muž z rozvědky rychle začal vydávat rozkazy, zatímco ji ten první pustil a přehodil přes ni svůj kabát. Mei zavřela oči a lapala po dechu. Vzduch jí nikdy nechutnal tak sladce jako tehdy. Zhluboka dýchala a snažila se dostat do plic co nejvíc kyslíku. Uvědomila si, že se jí ptají, jak se má a někdo jí svítil baterkou do očí, ale příliš nevnímala co se kolem ní děje. Snažila se něco říct, ale nedostala z hrdla nic než zasípání. Agent z rozvědky se na ni podíval s úlevou:
"Budete v pořádku. Zřídil vás pořádně a chvíli nebudete zpívat, ale všechno bude zase v pořádku. Radši vás dostaneme na marodku, ať se na vás někdo pro jistotu podívá... ale bude to dobré. Toho zmetka máme. Už se nemusíte bát..."

[Asheara]

Mei přikývla a nechala se odvést na ošetřovnu. Ještě pořádně nevnímala co se kolem ní děje, měla docela problém se vzpamatovat. Lidéa tváře, všechno se jí slévalo dohromady. Byla tam tma a všechno uběhlo tak rychle... promnula si krk a s prázdným výrazem ve tváři následovala rozvědku na ošetřovnu.

Byla ráda, že je po všem - a snad bude její sestra v bezpečí - ale bylo jasné, že ten večer do kantýny za Ryou nedorazí.