[Hrstka: X-Wing] Základna

[Asheara]

Po opuštění pracovny poručíka Sei'lara zamířila Mei do hangáru. Z jejích pilotů se tam už dávno nikdo nezdržoval - pouze mechanici zjišťovali škody, které utržili v boji. Držíc helmu v ruce, zamyšleně přistoupila ke svému X-wingu a rukou prošla po jeho povrchu. 'Ceremonie a slavná vítězství', odfrkla si. 'Jako kdyby byl počet stíhaček, které jsem sestřelila, důvod k oslavě. Jen víc mrtvých.'

"Kapitánko Starfallová?", vytrhnul ji ze zamyšlení jeden z mechaniků. Byl z modré směny, ti se už nejednou postarali o jejich X-wingy, ale jeho jméno neznala. "Prohlédli jsme vaše stíhačky, zatím však jen zběžně. Většina jich je v naprostém pořádku, včetně té vaší. Ta, ve které přiletěl ten wookie, má rozsáhlejší poškození - jeden z motorů, a některé ze systému zkratovaly. Ale nic, co bychom nedokázali opravit, madam. Krom toho támhleta," ukázal mechanik na Mrrukyho stíhačku, "má poškozený zaměřovací počítač. Vypadá to na vnější poškození, nikoli zkrat." 'Vnější poškození? Co s tím X-wingem ten Jawa dělal?', pomyslela si. 'A kdy se to stalo? Teď? Snad neletěl s poškozeným zaměřovačem!'

"A co ten Y-wing?" zeptala se jej Mei. "Vypadá to, že na misi se mu zasekávaly zbraňové systémy." "Diagnostika neprokázala žádné... očividné poškození nebo závady. Ale jak jsem říkal, zatím jsme to stihli proběhnout jen zběžně. Podíváme se na to, madam," přikývl.

OOC: Jestli tam na mě chcete narazit, až to budete opravovat, tak můžete, jinak toho Mei musí ještě docela dost oběhat

[MarkyParky]

GM: Jo, urcite je to uspech. Normalne staci 10, mas 15 to je vic nez dost. Muzete Ashearu potkat v hangaru.

Mrruky vyrazí napřed k hangáru. Když uvidí Mei stát u své stíhačky, přiběhne na svých nožičkách a začne vysvětlovat.

"Ko lopo, Graugh kurruza," a ukazuje směrem k východu, kde by se každou chvíli měla objevit huňatá postava. Když se ho mezitím zeptá Mei na to, zda opravdu letěl na misi s rozbitým zaměřovačem, přikývne, jako by o nic nešlo.

[Asheara]

Když k ní Mrruky přiběhl, klekla si k němu, a napjatě poslouchala. Zmínil Grraugha a horlivě gestikuloval a ukazoval na východ z hangáru a ke svému X-wingu.

"Zaměřovací počítač?", opáčila Mei, která úplně nerozuměla tomu, co se jí jawa snaží říct. "Yuyu," přikývl a ukázal opět k východu, kde se vskutku objevila vysoká a huňatá Grraughova silueta. "Počítač živý? Opravit, ne vyměnit?", zeptala se. "A Grraugh pomůže."

Když Mrruky přikývnul, vydechla si. Většinu toho spíše hádala, než by tomu opravdu rozuměla. Řekla si, že by se asi opravdu měla zlepšit v jawštině - jistotou mu rozumí tak možná 'shootogawa', 'utini' a 'yuyu'.
"Doufám, že jsi neletěl s tím poškozeným počítačem," tázavě zvedla obočí Mei. Když Jawa kývnul a pokrčil jeho drobnými rameni, jakoby se nic nestalo, Mei si povzdechla a promnula si obličej. "Takhle nemůžeš letět, mohlo by se ti něco stát! Dobře, opravte to s Grraughem, ale musí to fungovat! Tady, ehm...", ukázala na mechanika. "Ahm," opravil jí. "Tady Ahm vám to pak skontroluje. Nemůžu tě takhle nechat příště letět, jasné?"

Na chvíli se odmlčela, aby měl Mrruky čas to vstřebat a aby ukázala, že to myslí vážně. "Nějaké další závady, které jsi zapoměl nahlásit?"

[MarkyParky]

Mrruky zakroutil hlavou. "Nyeta." Potom vyšplhal do kokpitu a "Okka, okka," ukázal Mei, aby vylezla za ním.

Když nahlédla do kokpitu, viděla, že spoušť na páce ovladače vypadá, jako by měla nádor - namísto jednoho červeného tlačítka tam byla z různých kusů elektroniky, plastů a železa vyboulená jakási podivná konstrukce, proměněná čímsi stříbrným v neforemný chuchvalec.

"Opakwa. Ikee tandoo keeza," prohlásil hrdě, zatímco ukazoval, jak spoušť sám opravil. Ne nadarmo se říká, že jsou právě dvě věci, které drží galaxii pohromadě - Síla a stříbrná páska. V duchu ale doufal, že Meia nebo nějaký technik přeci jen nebude útvar hlouběji zkoumat.

Mechanicky mám stále ještě jeden dluh na střelbu a měl bych ho mít i nadále....

[Asheara]

'Nyeta, tak tomu taky rozumím,' řekla si, a následovala Mrrukyho, když jí pokynul, aby vylezla za ním. Nahlédla do kokpitu, a polil ji studený pot, když viděla ten nádor na kniplu. 'Jak dlouho takhle létal?!'

Bylo jí jasné, že ta páka bude také potřebovat spravit, dříve nebo později. Usmála se na něj, a řekla: "To jestli jsi létal celou dobu takhle, tak jsi opravdu výborný střelec. Na misi se ukázalo, že to funguje dobře," poplácala ho po maličkém rameni. "Ale možná by jsi měl poprosit támhle Ahma, jestli by se ti na to nepodíval. Kdo ví, co nás bude čekat příště - takže chci abys měl svůj stroj v nejlepší možné kondici," mrkla na něj. "Ale je mi jasné, že se tu o počítače nepostará nikdo lépe než ty."

Slezla z jeho X-wingu a podívala se na něj ještě jednou, a pohrozila mu se zvednutým ukazováčkem: "Nelétat se závadami, jasné?", usmála se. I když se ze stavu toho X-wingu zhrozila, na malého Jawu se nešlo zlobit. "I když jsi s nimi létal výborně!"

"Hodně štěstí s opravami!", zavolala ještě na něj a ležérně udělala gesto podobné salutování, ale pouze se dvěmi prsty, než zamířila zpět k Ahmovi, který postával opodál. "Vy mu rozumíte?", podivil se. "Upřímně? Moc ne," uchechtla se. "Půlku z toho pouze hádám, ale vypadá to, že mi to jde docela dobře. Omlouvám se, že se vám takhle vměšuju do práce, ale, neodpustil by mi, kdybychom výměnou 'zabili nevinný počítač'," pousmála se. "Dejte jim šanci pokusit se to opravit - Grraughův X-wing je beztak v mnohem horším stavu, takže ten přednostně. A poté Y-wing. Nevím jak to Mrruky udělal, ale na rozdíl od Ghata jsem v jeho letu nepoznala, že by měl jakoukoli závadu. Ale až to budou mít hotové - prosím projděte to ještě jednou. Důkladně - on by to mohl podcenit, a tyhle věci tam venku mohou rozhodnout o životě či smrti."

"Jistě. Můžete mi to zde potvrdit?", zeptal se a podal jí datapad se seznamem dosud zjištěných závad. Mei přikývla, a nastavila priority. "Děkuji," podala mu jej zpět. "Až budete mít podrobnější seznam, tak mi ho prosím přepošlete, ať jej můžu zahrnout do hlášení." Mechanik přikývnul. Mei ještě jednou poděkovala a rozloučila se, míříc ke svému X-wingu.

"Cutie!", zamávala na svého astromecha a pokynula mu, aby šel dolů, "Pojď!" Droid se spustil dolů, stěžujíc si, že ho tam nechala tak dlouho čekat a že na něj určitě zapoměla a že si to nezaslouží. "Ne, nezapoměla jsem na tebe, jen toho bylo teď hodně. To víš, teď mám více povinností. Ano, ano, jsi teď vedoucí astromech," odpověděla mu. "Jen aby ti to příliš nestouplo do obvodů," ušklíbla se, a zamířila ven z hangáru. Ahm je chvíli pozoroval a poté s úsměvem potřásl hlavou a vrátil se ke své práci. Toho astromecha s růžovými květy na kopuli bylo vždy zábavné pozorovat.

[MarkyParky]

"blah blah blah .... výborný střelec .... blah blah blah .... v nejlepší možné kondici .... blah blah blah .... nikdo lépe než ty .... blah blah blah .... jsi blah létal výborně! .... "

Jawa rozumněl z basicu jen pár slov, ale potěšila ho. Zjevně v tom chumlu jako jediný správně vyhodnotil Meiny rozkazy, když se rozhodl sestřelit ten modul. A že ho Mei nechválí před nastoupenou jednotkou? Je to logické. Ostatním se to nelibílo a Meia mu určitě nechce nadělat v jednotce nepřátele.

Kdyby někdo viděl Mrrukymu pod kapucu když Mei odcházela, tak by opět viděl nádech červené. Tentokrát to ale nebylo v očích a nemělo to nic společného s temnou stranou síly. Mrruky se prostě prachobyčejně červenal.


Mrruky už má asi v základně dohráno ;o)

[Asheara]

Mei, doprovázená svým astromechem, zamířila k sobě na pokoj. Myslela pouze na sprchu, po které zoufale toužila - po misi byla celá upocená a vlasy měla slepené a připláclé k hlavě. Už to byla více než hodina, od momentu co přistáli, a stejně neměla prostor, aby na ni vůbec mohla pomyslet. Byl to pro ni neuvěřitelně vyčerpávající den - první velitelský let, tíha jejího rozhodnutí na misi a vypořádat se s jeho následky po přistání. Chtěla po přistání adresovat ostatním pár slov, ale nějak to nestihla. Poznamenala si, že by to pořád měla udělat, až skončí se vším tím papírováním.

Otevřela dveře do svého pokoje a vpustila Cutieho dovnitř. Když procházela dveřmi, s těžkým povzdechem si vzpoměla, že ještě musí na debrífink za komandérem Syrushem. Klekla si ke svému astromechovi, aby jej připojila na napájecí stanici a povzdechla si: "Promiň Cutie, vyčistím tě později. Musím ještě za baronem. A pak se vyčistíme oba, dobře?" Droid něco zabrblal, ale vypadalo to, že teď nemá náladu se příliš hádat - ale zda to bylo unaveným výrazem v Meiině tváři, nebo prostě proto, že si teď připadá jako důležitý astromech a tedy to zvládne, nebylo jasné.

Mei odložila svoji helmu a rukavice, a rozepla si kombinézu - se vším tím pobíháním jí v tom bylo nesnesitelné vedro. Spustila jí do půl pasu, odhalujíc pouze propocené bílé tílko pod tím. "Tak já jsem za chvíli zpátky," řekla droidovi a vydala se na debrífink. Vrátila se zpět po další hodině, s o poznání unavenějším výrazem. Již se opravdu nemohla té sprchy dočkat - ale po svém návratu se prostě svalila na postel a chvíli odpočívala. Po tomhle všem jí to připadalo jako ten nejslastnější pocit na světě - a rozhodně se o něj teď nechtěla nechat připravit nějakým vstáváním. Trvalo jí celých deset minut, než se vůbec začala přesvědčovat, aby se zvedla.

Avšak z jejího slastného, i když chvilkového odpočinku ji vythlo pípnutí zprávy. "Ale neee...", zachroptěla s výrazem čirého utrpení a natáhla se po svém datapadu. "Neodkladně se dostavit do hangáru...?", zamračila se, když si četla zprávu. Nebyla podepsaná, ale byla si jista, že byla od některého se Sei'larových lidí. 'Co po mě chce rozvědka tentokrát? Myslela jsem, že jsme si to se Sei'larem vyříkali... nebo že by opravdu 'zaznamenal' můj prostest, ne pouze formálně?' Mei si povzdechla a přinutila se vstát z postele. "Já se k té sprše snad nedostanu," zamumlala. 'Ale když rozvědka řekne 'neodkladně', tak to většinou myslí vážně...'

[Paul]

Do hangáru vbíhám nejvyšší rychlostí. Právě se vrací Scavengeři. Hrome, jsou pěkně pochroumaní. Měli přivézt čluny, ne připlout na člunech!

Nic se nedá dělat. Mrtví jsou jednou pro vždy mrtví a nic se s nimi nedá udělat. Přibíhám ke stíhačce. Droidova kopulka se natáčí mým směrem a radostně pípá. Vylazu na křídlo a nahnu se k němu.

Fajn. Myslím, že sis moc nepopovídal s počítačem, ale musíme jít. Neptal se na to, proč tu jsi?
BííWííí
"Co jsi jim na to řekl?"
Woobíí
"Ty ses tam sekl? Co je to za výmluvu? Teď se mi ještě budou vrtat v lodi. Hele, teď se uklidíš někam. Někam. To je jedno kam. Vemeš si komlink a až tě prozvoním, přijedeš sem. Jo?"
Bhoo Wíí Whoo
"Hele, dělám to pro tvoje dobro, je to pro všechny případy- kdyby někomu ruplo a chtěl tě rozdělat na součástky- mě na člověkohodiny práce v dolech."
Booo Wííí Vaeee
"Já a šílenec?! To ty lítáš se mnou."
Voo Voo
"Ano, tebe ke mě přiřadili, to je pravda. Ale kdyby se ti u mě nelíbilo, nechal by ses převelet. Na to máš právo. A teď zamkni X-Wing a někam se schovej. Já si pro tebe přijdu. A nenech si vymazat paměť. Za žádnou cenu."
Booo Hoom
"A teď mazej. Někam se schovej. A nic nedělaj. Nic. Jen si povídej s údržbářskými droidy. Ale těm ani slovo o tom, co se chystáme udělat."
Boo Wííí

[Ecthelion]

Udýchaná Mei dorazila do hangáru a rozhlédla se kolem sebe. Grraugh a Mrruky se snažili opravit zaměřovací počítač a hangárem se neslo Wookijovo vytí a Jawovo štěbetání, když se vzájemně nemohli domluvit, kam která součástka patří. Zahlédla ještě Ahma, který obhlížel škody na Grraughovu X-wingu. Ten jí kývl a pokračoval v práci, jinak byl ale hangár až na pár dalších mechaniků relativně prázdný. Myslela, že na ni někdo bude čekat, ale když se k ní nikdo nehlásil, ještě jednou zmateně zkontrolovala zprávu na datapadu. Nebyla podepsaná, ale byla ověřená kódem rozvědky a zřejmě tak přišla od některého z podřízených poručíka Sei’lara. Říkala jen, aby se bezodkladně dostavila do hangáru, ale nic víc. Ještě jednou se zamyslela, jestli to má co dělat s jejím rozhovorem s bothanským poručíkem, nebo snad s předchozím útokem na ni... a zpráva nenabízela žádnou odpověď na její otázky. Mei se trochu bezradně rozhlédla znovu a všimla si, že trochu stranou byl v hangáru zaparkovaný starý otřískaný frachťák YT-2400, který vypadal, že se každou chvíli rozpadne. Podle toho, jak chladly kryty trysek, přistál teprve před chvílí. Jako na potvrzení toho závěru se otevřela rampa, po které začala scházet její posádka. Pilotka a dva mimozemšťané, jejichž rasu si neuměla zařadit – jeden vysoký se zelenou kůží, druhý menší s maskou přes obličej. Přivítali se s mechaniky, kteří je podle všeho znali.

Mei na ně ale rychle zapomněla, když za nimi scházela po rampě dvojice postav. První šel agent alianční rozvědky, který ji zachránil před imperiálním špionem, který se jí pokusil zabít. Neznala jeho jméno, ale poznala ho na první pohled. Jeho výrazné rysy obličeje se jí vypálily do paměti. Nesl lodní pytel dívce, kterou doprovázel… a Mei zalapala po dechu, když ji poznala. Ta mladá dívka, která scházela po rampě frachťáku za ním, byla… Su... její vlastní sestra...

[Asheara]

Mei tam chvíli stála a zírala na ně paralyzována, snažíc se popadnout dech. Je naživu! Zastihlo ji to nepřipravenou, a svět se jakoby zpomalil, když je viděla vystupovat. Její tělo se samovolně pohlo, jakoby na to neměla žádný vliv. “Su!”, slyšela se vykřiknout, když běžela k nim, naprosto ignorujíc vnější svět. Vrhla se na svoju sestru a pevně ji objala, jakoby ji už nikdy nechtěla pustit.

“Ty žiješ! Ty… jsi tady! Tolik jsem se bála… bála jsem se, že už tě nikdy neuvidím,” řekla a začala vzlykat. Po tváři se jí začaly kutálet slzy štěstí.

[Ecthelion]

Na rozdíl od Mei byla její sestra Su naštvaná - vytrhli jí z jejího života a studií, nacpali ji do páchnoucího frachťáku a odvedli ji z Corellie na nějakou zapomenutou základnu uprostřed ničeho pro důvody, které úplně nechápala… ale ať už byly jakékoli, byla si téměř jistá, že to bylo kvůli její sestře. Celou cestu si připravovala, co jedovatého jí řekne. Chtěla na ni křičet, chtěla se s ní hádat… ale když ji Mei objala a Su viděla v jejím obličeji strach, radost a úlevu… trochu to její srdce obměkčilo. Také ji pevně stiskla a I v jejích očích se zaleskly slzy. Neviděli se přes rok, ale pořád to byla její sestra… a bylo hezké ji zase vidět. Pak ji chlácholivě poplácala po zádech: „Ale no tak… no tak… velitelky letky přece nepláčou...” Rozhlédla se nervózně kolem sebe, když si uvědomila, že všichni v hangáru přerušili práci a dívají se na shledání obou sester: „Já tě taky ráda vidím, ty hloupá... a teď už mě pusť.”

Su uvolnila sevření a pak si sestru změřila od hlavy k patě. Mei měla zpocené vlasy přilepené k hlavě, propocené tílko a tu ohyzdnou oranžovou kombinézu svázanou rukávy kolem pasu. „Ale vypadáš strašně,” ušklíbla se a rukou teatrálně rozehnala vzduch kolem sebe: „A sprcha by ti taky neuškodila.”

[Skenderax]

Pocit zmätenia a zdanlivej dezorientácie vystriedal sled udalostí, ktorý Rya vnímala skrz oči niekoho iného. Mala pocit, že je maličká, bezvýznamná súčasť kokpitu veľkej modrej ženy. Cítila sa ako v horúčke, a pri tom vedela, že len uteká...

... uteká a hľadá samu seba. Odpoveď na otázky, ktoré neprichádzali. Postupne si uvedomila sprchu, ktorá bičovala jej telo. Vodu, ktorá z nej stekala a robila mláky po izbe. Vlhkú stoličku, na ktorej schla...

Tak prebehla i ceremónia i udalosti vôkol. Vesmír sa točil, rástol, chladol a ona plávala v bezpečí kajuty.

Cítila sa sama. Prekvapivo sama. Bez kontroly nad svojim životom... Ako vrátená v čase medzi stratené existencie a smrť na Wendig VI. Bola bez SILY, bez sily, ktorá všetko spája a ktorá udržuje rovnováhu vo vesmíre.

Bezmocnosť sa zmenila na zlosť, v energiu niečo s TÝM spraviť. Nejak získať kontrolu. Ako levica prechádzala miestnosťou. Neporiadkom, ktorý tak v poslednom čase vznikom a ktorý si telo ovládané malou Rya nevnímalo.

Bezmocnosť ju prinútila kričať a tresnúť. Niečim. Čímkoľvek.

Ale skôr ako to spravila, uvidela pred sebou tvár, úsmev, pocit tepla, uvolnenia a pohody. Bez rozmýšľania schytila komlink vytočila Mei... a rýchlo položila. Pocítila vedomie viny. Pocit, že Mei je inde, vzdialená. Vzdialená povinnosťami, zodpovednosťou, starosťami, rozhodnutiami.

Videla výčitku v jej očiach ak by sa jej otvorila. Cítila, ako záznam zo starého filmy, problémy, pred ktoré bola postavená. Prvú akciu ako veliteľky, streľbu na únikové moduly, Grraugha, veliteľku a spomínala i na chýry o Su...

Prsty nerozhodne klepotali po klávesnici. Vedela čo spraví. Nevedela, či je to správne alebo nie, ale vedela, že to i tak spraví.

Príď Kai. Príď rýchlo! - zložila a čakala. Najprv ju zalial pocit neistoty. Pocit, ktorý ju vťahoval do malej stoličky v kokpite veľkej Ryi. Vedela, že ak cukne, tak ... tak ... vedela, že nevie ako bude. Bála sa toho. Bála sa úplnej straty kontroly nad svojim životom.

Cink!

Bez váhania otvorila dvere a bol tam ten úsmev. Zmätený, plný pocit, strachu o MŇA i strachu z nevedenia. Ale JA som bola rozhodnutá, vedela som, čo chcem spraviť. Čo potrebujem spraviť.

Chcem JA NIEKOHO kontrolovať a nie byť sama manipulovanou, bez kontroly nad ... nad ničím.

Kaiovi nedám šance sa nadýchnuť ani pýtať. Spojím svoje pery s jeho a vmanévrujem ho na postel. Chcel niečo povedať, brániť sa ale nedovolila som mu to. Chcem ja diktovať, čo sa bude od teraz diať. Od teraz, až pokiaľ spotený nezaspíme.

A tak sa i stalo.

Cítim jeho teplé nahé telo ležať na mojej posteli. Vonia inak... Mužsky... Mám chuť si zapáliť.

V temnom osvetlení si uvedomujem, že neviem, ako bude, keď sa zobudí. Zhlboka sa nadýchnem a pozriem sa do seba. Už nie z môjho malého kokpitu, ale ...

[Skenderax]

Hod na osobnosť v snahe obnoviť SILU.

Hod 3d6 +3 (Osobnosť) = 10

[Skenderax]

Musím si zohnať cigaretu... - uvedomujem si a líham si k nahému telu vo svojej posteli. Nie som moc spokojná. Nie je to ... to pravé. Ale je to začiatok.

Založím si ruky za hlavu a usmejem sa do šera pri strope. Cítim ako sa zahniezdil a dotyk jeho teplej ruky, ako si ju na mňa položil. Je prekvapivo ťažká, ale nie je to nepríjemné. Pritúlil sa ku mne. Moje telo má naň účinok i počas jeho spánku.

... o čom asi sníva? ... - napadne ma, ale ja musím vyriešiť, čo mu poviem, keď sa zobudí.

Nechcem ho raniť, ale ... ale ani nie som s ním tak šťastná, ako by som chcela byť ...

Asi chcem viac, ako môžem mať. Buď trpezlivá Rya. Nasadni na loď a buď šťastná. Nič nesľúb a nič neber, čo nevieš dať... - pohladím ho po vlasoch a vnútri sa usmejem nad svojou "múdrosťou". Pripadám si naivne, ale VO SVOJEJ koži.

Poteší ma, ako ho moje dotyky ... prebúdzajú ...

Zajtra ťa zoberiem na nákupy drahý. Uvidíme, ako veľmi ma ľúbiš. - pošepnem mu do vlasov a mám v pláne ho prebudiť. Zájdem rukou po jeho hrudi nižšie a moje pery ju nasledujú ...

[Asheara]

“Jo, to máš pravdu,” řekla se smíchem Mei, jednou rukou si utírajíc slzy. “Snažím se tam dostat už přes dvě hodiny, ale po přistání jsem se ještě pořádně nezastavila. Něco s tím udělám, ale nejdřív tě zabydlíme.” Mei si opět utřela hřbetem ruky slzy z tváře, protože i když velitelky letky nepláčou, nějak je nemohla zastavit. Ale neuvědomila si, že si současně rozmazala špínu z její ruky po tváři. “Zatím budeš u mě, co říkáš? Než zjistím, co a jak,” pousmála se.

“Já se dám trochu do pořádku a pak... po takové době si určitě máme hodně co říct,” usmála se a jemně ji chytla za ramena. "Je to už tak dlouho... ani nevíš, jak jsi mi chyběla." Její pohled na chvíli zabloudil k agentovi, který ji přivedl, a zvážněla. Přes všechnu tu radost jej téměř úplně odignorovala. Uvědomila si, že za přítomností Su v bázi musí být něco vážnějšího. Že se něco muselo stát. A navíc...

Její myšlenky zaběhly k jejich poslednímu setkání. "Počkáš na mě chvílí támhle?", Mei se otočila zpět ke své sestře a ukázala směrem k východu. "Já... musím ještě něco vyřídit," pokusila se usmát. Su přikývla, a nejistým krokem se vydala směrem k východu. Neustále se ohlížela, její pohled těkal z jedné lodi na druhou a lidech, kteří na nich pracovali. Její pohled se na chvíli zastavil na dvojici podivných mimozemšťanů - jednoho malého v kápi a druhého velkého a chlupatého. Na Corellii neměla příležitost se setkat s nikým z jejich rasy - mohla o nich akorát tak číst. Na škole měla předmět zaměřený na biologické rozdíly stavby těla různých ras, avšak zatím absolvovala pouze první část - a o těchto dvou tam nic nebylo. Rychle odvrátila pohled a pospíšila si k východu.

Mei se otočila k agentovi rozvědky a nervózně si prohrábla vlasy. “Ještě jsem ani neměla příležitost vám poděkovat za vaši pomoc posledně,” usmála se, i když trochu stydlivě, "a nyní mi přivedete sestru. Já... nedokážu říct... kolik to pro mě znamená.", zakoktala se a na chvíli odvrátila pohled. Věděla, že její rozhodnutí mohly její sestru stát život - a nejspíše k tomu neměla daleko. Po chvíli se opět podívala na něj, založila si pramen vlasů za ucho, a s mírným úsměvem to zakončila prostým "Děkuji."

"Avšak...", Mei zvážněla a podívala se na něj se smutkem v očích, “předpokládám, že vás nevyslali… že jste mi ji nepřivedl proto, že se mi po ní stýskalo. Něco se stalo, viďte?”