[AW-Epocha] 70. léta 21. století - Postapokalyptická sci-fi

[MC-AW-Nesmrtelní]

.... v Daliborce ....

Potomku, zatímco klábosíš s Jákoby, zaznamenala jsi, že se do hostince vrátil jeden retikulán, který si byl odskočit ven. Vzrušeně ukazuje na dveře a při tom nejspíš telepaticky něco sděluje skupince kolem retikulánského stolu. Vidíš, jak pod stoly natahují své šedé ruce k opaskům s plasmovými pistolemi.

Fiono, teď je správný čas, aby Jákobové položili Potomkovi své otázky.

[Česlav]

On ví. A teď to ví celá skupinka. Vidím, jak sahají pro své zbraně. Pokud jim v tom nějak nezabráním, odhalí mě.
Nemám příliš času, takže déle neotálím, zaměřím se na mimozemské mozky a vyšlu k nim telepatický signál.
Pokusím se donutit je zapomenout, co viděli a slyšeli. Ale narazím. Buďto jsem se nesoustředil dostatečně, nebo se signál příliš roztříštil a nebo mají, oproti Retikuliánům pod Dominionem, silnější mysli či nějaký druh psionické ochrany. Tak jako tak cítím, že jsem narazil na odpor a možná se mi ho nepodaří překonat dost rychle...

>>Nepřeji si být odhalen. Nepřeji si být rušen. Zapomeňte, že jsem tady byl.<<

DIRECT BRAIN WHISPER: Ceslav:2D6+3 → 7(3 +1 + 3)#WEIRD
• Force your hand and suck it up.
• Cave and do what you want.
On a 7–9, they can choose 1 of the above, or 1 of the following:
• Get the hell out of your way.
• Barricade themselves securely in.
• Give you something they think you want, or tell you what you want to hear.
• Back off calmly, hands where you can see.

Nebo mi dá někdo úspěšně Interfere?

[Dalibor]

Vejdu do síče skrze hospodu. Přikyvuji, když mě Jaromír zasvěcuje do novinek, luštění Dominionských dat pokračuje. Stále není jasné, co se Tyran chystá dělat, ale je reálná šance, že se pokusí infiltrovat odboj. Pochválím jej za diskrétní zburcování mých lidí. Z retikulánců by byli skvělí špióni, kdyby tak strašně nevyčnívali.

Interfere, Dalibor:2D6+3 → 11(6 +2 + 3)#Ceslav
Je z toho fail

"Marně vyhlížím naši spojku z Dominionu. Nejradši bych slyšel, že Wilhelm konečně odkryl karty a rozhodl se definitivně, jestli je s námi nebo proti nám. Nemáš nějaké zprávy?"

Everybody eats, even that guy, Dalibor:2D6+3 → 8(1 +4 + 3)#hot
When next should I expect to see Wilhelm nebo nějaké jiné důležité NPC z odboje probíhajícího uvnitř Dominionu?

Vidím, že v hlavním vstupu do srdce Síče je spousta lidí, a já nemám zájem s kýmkoli mluvit. Položím tác s hrozny na barový pult a odplížím se jednou z mnoha bočních uliček.

...
Retikulánci s příchodem Jaromíra spojí svou mysl do jedné pevné sítě a odolají Česlavovu mentálnímu útoku.

Z jedné z bočních chodeb vyběhne žena. Má bíle pomalovaný obličej, zářící modré oči a obličej plný podivného tetování. Vrhne se po Česlavovi s dýkou v ruce, v očích se na moment mihne strach, který ale rychle nahradí odhodlání. A nenávist. Hluboká nenávist.

Česlav jí jedním obratným pohybem chytí, zkroutí jí ruku, ze které vypadne dýka, jež se rozpadne na tisíce kousků. "Ať tvá zloba pozře tvé tělo tak, jako pozřela tvou duši."

Just give me a motive, Dalibor:2D6+3 → 9(3 +3 + 3)#Ceslav
V blízké době ti hrozí 2 harm (ap)

Vidíš v jejích očích nenávist. Všimneš si dvou kapek krve, které vytekly před tím, než tvé biosyntetické tělo ránu uzavřelo. Rána podivně pálí.

Technicky vzato je ten tah z toho, že "je možné, že Česlav u mě něco snědl nebo vypil" a ne z toho Krispelu.
Česlave, retikulánci o tobě ví. Svou neobvyklou myslí jistě dokáží brzy zburcovat ostatní. Co děláš?

[Fiona]

... v Daliborově hospodě ...
"Ne, nemůžeme se mýlit."
"Může se mýlit svět kolem nás."
"Ale my ne."
"A na to se napijem."

"Posledních několik tisíc let jsme se nemýlili."
"Dotáhli jsme naše umění do dokonalosti."
"Umění prokrastinace."

Potomku, cítíš, jak se na tebe Jákobové upřeně dívají. Jejich pohled splývá do jednoho. Je to pohled unaveného starého muže, kterého tíží množství znalostí, které může být hodně pro dvacet lidí, ale pro jednoho je toho prostě příliš.

Jeden z Jákobů se dotkne tvé ruky.

"Máme mnoho otázek, Dítě bohů. Příliš mnoho. Potřebovali bychom s tebou mluvit u Zdroje. Hlavní otázku ale můžeš odpovědět i tady. Tu nejdůležitější. Tu, na kterou jsme nikdy nenašli odpověď. Náš kult byl vytvořen za jediným účelem - ochraňovat tě a pomáhat ti růst, dokud nedospěješ. Dokud se neproměníš. Máme k tomu potřebné znalosti. Můžeme ti pomoct. Co to ale znamená? Co se změní, až ti pomůžeme? Kdo z tebe bude? Co z tebe bude? To nám nikdy nebylo vyjeveno."
Open your brain, Jakobove:2D6+3 → 11(2 +6 + 3)#weird
Odpovědět může MC nebo Potomek.

[Potomek]

Všichni mě upřeně pozorují. Cítím intenzitu jejich pohledu, jakoby mě nepozorovalo jen těch dvacet párů očí, ale všichni Jákobové, kteří kdy žili. Sáhnu po druhé sklenici s pivem, nemám sice vůbec žízeň a v břiše mi žbluňká, jak je přeplněné pivem, ale chci se skrýt před tím pohledem alespoň za ten půllitr. Pomalu upíjím a co chvíli odlepím pohled z vnitřku sklenice a pozoruju po očku znovu Jákoby. Jejich tváře mi začínají splývat, jsou si čímdál víc podobní a nekážu je rozlišit jednoho od druhého i jejich hlasy znějí stejně. Rozmazávají se, rozdvojují, roztrojují a ještě víc rozmnožují a pak zase spojují. Pak po mě jeden či několik Jákobů natáhnou ruku. Instinktivně ucuknu, pak si ale uvědomím, že tu sedím jako vystrašená holčička a krčím se před svým vlastním kultem.

Zatřesu hlavou, abych se probrala. Moc to nepomohlo. Chrstnu si zbytek piva do obličeje, studená tekutina mě probere, zamrkám, už vidím i slyším zcela jasně a ostře. Rozmazaný hlouček zmizel a předemnou sedí už jen jeden Jákob a natahuje ke mě přes stůl ruku. Nečekám, až mě chytí. Otázky, které pokládá mě trápí od mého zrození, ale skrze Veřiny vzpomínky mám pocit, že je to vlastně ještě mnohem déle. Vrhnu se k Jákobovi přes stůl a chytím jej oběma rukama za spánky. Chci vědět vše, co ví Vír i on. Jeho překvapí má reakce, ucukne, židle se s ním zhoupne dozadu. Padáme oba pod stůl. To ale už svět kolem začíná mizet a proměňovat se, ještě z dálky zaslechnu Jákobovo heknutí, jakoby na něj spadlo něco nečekaně těžkého.

open your brain: 2d6+3 = 13

Ucítila jsem, že tu s Jákobem nejsme sami , kdo tu manipuluje s Vírem. Nelíbí se mi to. Ruší mě to. Chci mu to překazit.
interfere Česlav: 2d6+2 = 6

[MC-AW-Nesmrtelní]

.... v troskách Černé věže ...

Fiono,

prohrabeš se troskami až k místům, kde je ukryt vchod k léčivému kameni. Ten je ukrytý keltskou maskovací technologií, aby náhodný kolemjdoucí nenašel to vzácné místo. Potom otevřeš mysl Víru a uvidíš celou propletenou strukturu vortexové technologie, utvářející předivo kamene.

Na několika místech vnímáš přerušená a přetržená vlákna, poškození způsobená nejspíš dlouhodobým působením radiace. V první moment si nevíš rady, ale pak si uvědomíš, že se jedná o léčivý kámen. Možná by bylo nejednodušší, přesměrovat ho aby vyléčil sám sebe.

Stačí dva, tři lehké zásahy do struktury a vidíš, jak se vlákna obnovují. Samoopravující se kus technologie. Jak jednoduché. Ještě, že takové schopnosti nemá Jeskyně v jádru. Moc dobře si pamatuješ, jak to naposledy dopadlo, když keltové pod vedením jednoho z bohů celý stroj opravili. Válka s vlky, útěk do Mohyle.

A pak si najednou uvědomíš, že opravou léčivého kamene se proces oprav nezastavil. Začíná se rozbíhat i obnova a posílení spojení s Mohylou. Pochvalně sama sebe pochválíš. Už sis myslela, jak budeš dnes muset obíhat každé jednotlivé místo vámi obnovené sítě, a zdá se, že ten samoreparační proces, který jsi spustila, to udělá za tebe.

Potom se ti začnou vortexové struktury ztrácet. Proces se zjevně adaptoval a nyní začal obnovovat i maskovací štít kolem kamene. Velmi důkladně. Snažíš se provést poslední kontrolu, ale už vnímáš celou strukturu jen částečně. A v posledním okamžiku předtím, než se kámen zcela ztratí z tvé percepce, zaregistruješ, že se spustil i další proces obnovy. Tisíce let rozpojená vortexová vlákna, směřující kamsi do neznáma, se také obnovují. Nejspíš podobným způsobem, jakým je kdysi obnovovali keltové při stavbě stroje na ovládání Víru. Děje se přesně to, čeho ses obávala.

Obraz léčivého kamene se zcela rozplyne a ty stojíš uprostřed trosek Černé věže a nevidíš ani kousíček něčeho, co by nasvědčovalo, že zde je vstup do síně Léčení a zároveň že se zde obnovují vazby k Jeskyni a ostatním silným Kamenům.

Co uděláš?

[Fiona]

Vybaví se mi záblesky. Vzpoura proti druidům uctívajícím stroj - bytost v Jeskyni. Válka proti Vlkům a poslední, kataklyzmatická bitva na vrcholu stroje. Tolik si z té doby nepamatuju.

Bylo nás vidět jen pro svit našich mečů. Bojovali jsme dlouhou vyrovnanou bitvu. I když jsem vítězila, nedokázala jsem zasadit rozhodující úder, protože jsem... Ciarana příliš milovala. Naše krev tekla do hlubin stroje a měnila ho. Pak jsem byla poražena a proměněna. Stala jsem se Vlčicí.

Zbytek znám ze Síně moudrosti. Vytvořili jsme past na Vlky, pochytali je ve Zdroji a uvěznili tam. Ciaran dostal druidské tělo bez Vlčí poskvrny a zavázal se je hlídat. A já? První mlhavé vzpomínky mám až po svém probuzení. Co se se mnou dělo mezitím?

Rozhlédnu se. Do Daliborovy hospody vchází ti, co měli hlídat Jákoby. Jestli někdo bude vědět, jak můžeme zastavit obnovu Stroje, budou to Jákobové. Rozeběhnu se.

[MC-AW-Nesmrtelní]

... v Daliborce ...

Potomku2.0,

pád pod stůl se zdá být nekonečný. Všechno se kolem tebe i spojeného Jákoba točí a ocitáte se v jakémsi mimoprostorovém Víru.

Fiono,
tví Jákobové jako by se spojili v jediného a spolu s Potomkem se točí a ocitají v jakémsi mimoprostorovém Víru.


Točení se pomalu zastavuje a Potomek s jediným Jákobem na sebe najednou hledí. Kolem Potomka2.0 se začínají roztáčet stovky malých barevných glyfů, jakoby jej Jákob analyzoval. Zároveň s tím mezi vámi tančí mihotavý obraz malé Potomčí figurky, i kolem ní krouží množství informací a také tenké linky, které spojují s figurku s Potomkem2.0 a naopak.

Potomku2.0, máš před Jákobem malý náskok a všechny ty glyfy čteš o něco rychleji než on, navíc cítíš, že jsi dokonalejší než on a zatímco on se jen ptá, ty sama můžeš s matérií Víru manipulovat. Ne, že bys dokázala podvrhnout či změnit údaje, které Jákob o tobě vidí. Ale zvládneš posílit či potlačit projev některých z nich a tak Jákobovi některé informace o sobě zdůraznit a některé naopak potlačit.

Jákob, zcela dychtící po vědění tyto informace hltá a čte.

Potomku2.0, porotože máš Advanced Open Your Brain, dozvíš se něco víc o obou variantách matčina plánu:

> Z dat na figurce je patrné, že plánem bylo uložit do ní fragmenty všech Nesmrtelných a že slouží jako záložní médium. Uložená data jsou ve velmi dobrém stavu a s jejich vlastními původními figurkami bylo by možné je využít k tomu, aby se Nesmrtelní "resetovali" do stavu, v jakém byli při úprku z Marsu. To samozřejmě znamená dekompozici tvé figurky. Také z toho vyplývá, že pokud nebude existovat tvoje figurka a tvá současná instance zestárne a zemře, bude to trvalé, nepovstane žádný Potomek3.0
>> Pokud Jákobovi akcentuješ tato data, vize mu bude ukazovat, že jsi nedůležitá, vedlejší produkt a že jeho úkolem bylo celou dobu chránit figurku, nikoliv tebe.

> Z dat o tobě je patrné, že plánem bylo vytvořit novou bytost, která by v sobě spojovala fragmenty všech Nesmrtelných a že jsi se měla stát první z nadbytostí. Zároveň je z toho bude patrné, že v tobě běží sebedestrukční mechanismus v podobě stárnutí. Ten má za úkol tuto tvou instanci po čase zničit a dát tak prostor pro vypuštění další iterace. Podle glyfů to však vypadá, že splynutí s tvou vlastní figurkou by mělo tento mechanismus deaktivovat - tvá vnitřní struktura je navržená tak, že právě splynutí s figurkou je momentem, kdy tvůj organismus začne sám sebe považovat za konečnou, plnou verzi.
Zároveň se zdá, že máš v sobě implementovány jakési informační kapsy, který by mohly být zaplněny částí esence Nesmrtelných - nejspíše s použitím oné černé dýky. Zdá se ale, že jakmile se jednou z figurkou sloučíš, dojde k jejich zapouzdření a již zaplnit nepůjdou. Pokud bys tedy do sebe chtěla esenci některých (nebo všech) vstřebat, musíš to udělat před splynutím.
>> Pokud Jákobovi akcentuješ tato data, vize mu bude ukazovat, že jsi důležitá, že jeho úkolem bylo celou dobu chránit tebe a dovést a pomáhat ti s onou cestou k momentu plné vyspělosti.

Potomku2.0, popiš nám, zda ukážeš Jákobům všechno nebo jen část a popiš nám, jakým způsobem vize pokračovala s ohledem na vybranou variantu.

Fiono, pokud by ti Potomek2.0 část dat ukryla, ale Jákobové úspěšně interferovali Potomkovi2.0 a snížili tak její OYB na 11, tak oni také uvidí všechna data a poznají, že se Potomek2.0 snaží část schovat. Určitě nám - s ohledem na výsledek a Potomčinu2.0 volbu, popiš, jak to vidí Jákobové.

[MC-AW-Nesmrtelní]

.... kdesi v Pustiné za hranicemi enklávy Nova Praga ....

Tibore,

tvoji lidé chvíli nejistě či nechápavě zírají. Naštěstí u kopáčů trochu pomalejší chápání nikomu není podezřelé. Pak jim to postupně docvakne, část z nich se oddělí a vlezou do podzemí chystat past. Zbytek dál rozšiřuje vchod do podzemí, aby byli na očích a strážci nepojali žádné podezření. Sám se pustíš znovu do práce, aby jsi jim šel příkladem a vesele si pohvizduješ.

Když Vaši hlídači vidí, s jakou vervou pracujete a stejně práce postupuje zoufale pomalu, tak jejich velitel usoudí, že to tu bude s vámi ještě hodně na dlouho. Vytáhne vysílačku, podle napřímení těla usoudíš, že mluví s nadřízeným. Zaslechneš slova "...v klidu ...aspoň do večera...priorita... řešit nepokoje....dohlédnout na pořádek". Když pověsí vysílačku k pasu, otočí se na své lidi.

"Chlapi, zůstanete tu vy tři a mech. Ostatní pojedou se mnou."

Při odchodu ještě zavolá na tebe: "A žádné flákání, jestli to do večera nebude, nedostanete ani kredit, to vám garantuji. A nemusím snad připomínat, jaký je trest, pokud byste se pokusili z podzemí něco ukrást."

Tibore, co uděláš?

[Potomek]

.... ve vizi během pádu pod stůl ...

Točí se mi hlava z té záplavy glyfů, vlastně ne, v téhle vizi nemám žádné tělo, takže ani hlavu, tím pádem se mi nic točit nemůže. Hltám veškeré informace. Matka, ta mrcha, opravdu mi lhala. Prý až budu dospělá. Všechny využívala. S despektem jsem se dívala na nedokonalosti Very a Potomek3.0 se má na mě dívat podobně spatra? Pokud se ovšem Matce bude dařit nadále manipulovat ostatní Nesmrtelné, aby jí s tím pomáhali. Pokud by se na ni ostatní vykašlali, tak nejspíš celý projekt s Potomky zabalí a obnoví si Nesmrtelné do původního stavu před příletem na Zemi, aby měla znovu poslušné poskoky.

A soška s fragmenty Nesmrtelných? Opravdu chci mít v sobě něco ze sadistického Vukmara? Nebo ze zákeřného a neschopného Chvala? Z totálně mimózního Grgura? Z nabubřelého Česlava? Ze zbabělého Janka? A dál to není taky žádná hitparáda. To mám být prostě jen nádoba, kterou naplní staré zálohy ze sošky nebo případně aktuální z dýky? Na druhou stranu bych měla veškeré informace, které měli bohové. Mít tak jejich znalosti ohledně fyziky, biologie, chemie, ...! Nejen, že bych nejspíš měla znalosti, jak si postavit vesmírnou loď s umělou gravitací a FTL pohonem, ale navíc bych mohla vést s Daliborem vědecké diskuze, které by sklouzly do mého monologu a ne jeho. Věřím, že by si nedovolil mi skočit do řeči, kdybych mu zrovna vysvětlovala teorii všeho. Zase. Zase se mi to stalo. Zarazím roztěkané myšlenky a soustředím se znovu na glyfy.

Ta dýka. Gabryas se nemýlil, opravdu zabije Nesmrtelného, ale až ve chvíli, kdy se jeho esence přenese do nového - tedy Potomčího - těla. Takže pokud bych ji použila, tak zrovna Jákob to má spočítané.

Znovu si systematicky projdu všechny informace. Znalosti a schopnosti bohů chci, rozhodně ale nechci jejich úchylky, slabosti a neurózy. Matka sice věří, že s Vlčí krví v žilách by se její Potomek dokázal vyrovnat s tím, že jeho mysl je složená z fragmentů všech Nesmrtelných. Vlčí krev by pomáhala zpracovávat informace od jednotlivých složek, takže by mi z toho okamžitě nehráblo, ale i tak ... to bych přece už nebyla já!

Chvíli váhám, jak zařídit, aby Jákob viděl jen to, co se mi hodí. Vybírám, které soubory glyfů chci skrýt či zvýraznit, ale nakonec zamaskuju jen tu informaci, že nejsem finální verze. A přidám mu tam jako vzkaz ode mě několik nových glyfů: "Pomoz, ať se 'boží dítě' nestane něčím, čím samo pohrdá."

[Tibor]

.... kdesi v Pustině za hranicemi enklávy Nova Praga ....

Jakmile většina oddílu zmizí v dáli, je na čase provést chystaný plán. Jako první je potřeba vyřadit mecha, pak si poradíme s muži v powerarmorech.

Nechám svůj oddíl kopat a sám se nápadně a samozřejmě vydám schovat za jednu zhroucenou zeď. Byl bych rád, aby se pilot mechu vydal za mnou, zkontrolovat, co tam kutím a tak si dávám záležet na tom, abych byl hodně nenápadně nápadný.

Bait a trap: Tibor:2D6+2+1 → 8(4 +1 + 2 + 1)
* Nevleze až do pasti
* Bude opatrný
* Já nebudu na ráně.


Tak tohle se nepodařilo. Zastavil se kousek od místa, kde ho potřebuji, ale není to žádný zelenáč a je opatrný jak ostříž. A já nemám jak signalizovat chlapům, že se všechno nepovedlo tak, jak jsem plánoval.

Vzápětí se ozve rachot hroutících se trosek, jak mí chlapi strhnout nosný překlad v místech, kde si mysleli, že postává. Nestojí tam a jak si jeho pilot uvědomil, co se děje, pozvedl pravou paži mecha, za ní se zablesklo, zakouřilo a do vzniklého otvoru zahučela raketa.
Do Something Under Fire: Tibor:2D6+2 → 9(1 +6 + 2)

Vymrštěné trosky zaplnily vzduch a jen co dozněla hrozivá ozvěna výbuchu, můj sluch zaregistroval vysoké bzučení nabíjeného plazmového kanónu v levé paži mecha. Ten bude určitě určen mě. Jenže mech je těžký a pomalý, já jsem malý a rychlý.
Kdo je tady kočka a kdo myš?Tibor:2D6+3 → 9(1 +5 + 3)
* Já jsme kočka.

Vymrštím se ze svého krytu a rozeběhnu se skrze oblaka zvířeného prachu a kouře přímo proti mechovi, pod jeho nohy.
Vypálí dvojici plazmových projektilů ....
Do Something Under Fire: Tibor:2D6+2 → 9(3 +4 + 2)

[MC-AW-Nesmrtelní]

Česlave, ještě ses ani nevzpamatoval z bodnutí a tvé oko zahlédlo jakýsi pohyb v retikulánském rohu. Nad stolem se mihla stříbrná koule protkaná zelenými nitkami, které zamihotaly. Psionický odražeč. Nespolehlivé a zlověstné zařízení, které Dominion už před dlouhou dobou zakázal pro jeho nespolehlivost a nevypočitatelnost.

Pak pocítíš prudký náraz, jak se vyslaná energie vrátila, zdeformovaná nárazem do odražeče, zpět do tvého těla. Uzavřeš na moment mysl, ale vzápětí víš, že je to zbytečné, vlna tebou zdánlivě neškodně prošla. Pak se stane něco podivného. Tvé augmentované nohy se dají do pohybu, aniž bys jim dal jediný povel. Směr, který si zvolí není zrovna dvakrát příjemný, prostě tě pronesou ven skrze nejbližší zeď v místě, které naštěstí už dávno není původní kamenou stavbou, nýbrž jen záplatou z vlnitého plechu.


Potomku2.0, ze závěru tvé vize tě vyruší podivné zavlnění Víru. Očekáváš, že dopadneš na zem, ale jakási síla otočí tvými augmentovanými nohami a narozdíl od Jákoba, který těžce žuchne na záda pod tebe, ty dopadneš na jedno koleno. Jenže pak ty samé nohy, které tě zachránily před nepříjemným dopadem, zaberou bez tvého přičinění a začnou pronásledovat jakousi postavu, která před malým okamžikem vyběhla ven z Daliborky skrze jednu z provizorně vyspravených stěn.


Česlave, Potomku2.0 vaše nohy s vámi oběma uhání dolů ze svahu. Nic při tom nedbají na to, že vaše těla táhnou skrze tabule Daliborových skleníků s hydroponicky pěstovaným ječmenem a chladem, které má na svazích všude kolem Daliborky. Svah je prudký, střepy létají všude kolem, nohami nevládnete a přesto v té obrovské rychlosti neudělají jediný chybný krok. Teprve v půlce svahu se vám podaří přinejmenším zorientovat a uvědomíte si, kam vás vlastně nesou a také, že neběžíte sami, byť si v tom tempu pořád nejste jistí, kdo je vlastně ten druhý běžec opodál.

Dalibore, Fiono, rychlost s jakou ta dvojice vypálila z Daliborky byla neuvěřitelná. Vidíte je teď mizet ze svahu a prorážet si cestu skrze cenné skleníky.

A radiační bouře už je za humny, hustý smrtící déšť už zkrápí Strahovské svahy a neméně nebezpečné blesky křižují oblohu pod nazelenalými mračny. Nebude to trvat dlouho a začne skrápět i Daliborku.


Ten, kdo bude odpovídat první, nám mimo jiné popíše, kam se dvojice běžců vlastně vydala.

Co budete dělat dál?

[Potomek]

... kousek od Daliborky ...

Je to jako zlý sen, neovládám své tělo a to se řítí bůhví kam a vůbec se nezdá, že by mělo zpomalit. Jsem ještě ve Víru nebo ne? Bolest z množících se škrábanců mě ubezpečí, že tohle je bohužel realita. Zkouším zastavit, ale nejde to, kdy ten zběsilý běh skončí? Tohle šílené tempo přece nemůžu vydržet dlouho. Pak mě zaujme podobně splašená postava předemnou. Vypadá to, že jeho tělu hráblo podobně jako mému. Kam vlastně běžíme? Směr je přibližně severozápadní. Že by za Matkou? Sklo skřípe, praská a láme se, kolem mě lítají střepy. Na dlouhé úvahy tu moc není prostor. Snažím se chránit si trochu krk a obličej, mám strach, aby mě nezasáhl nějaký letící střep do oka.

suffer harm: 2d6 = 5

Konečně skončí ty pitomé skleníky. Což teda znamenalo další zrychlení běhu. Zařvu zadýchaně a přerušovaně na tu postavu předemnou: "Co ... se ... to ... tu ... do ... prdele ... děje?"

[MC-AW-Nesmrtelní]

Česlave, vyhodnoť si také Suffer-harm za 0 (v tvém případě tedy -2 HARM).

[Česlav]

Zpětná vazba je stejně nepříjemná jako nečekaná. Původní úmysly retikuliánů - utéct - se musely odrazit zpět. A nečekaně ovlivnily chod Božských augmentací, zřejmě až příliš citlivých na projevy PSI vln. Zatraceně.
Nohy mě nesou pryč, zřejmě nejkratší možnou cestou. Skrze stěny, okna i porost. Přimhouřím oči a chráním si je zdviženou dlaní, druhou rukou si pomáhám v překonávání přkážek a odrážím je či strhávám z cesty.

SUFFER HARM: Ceslav:2D6-2 → 5(6 +1 - 2 JUGGERNAUT) #SUFFER HARM

A vidím, že neběžím sám, podobně zpětná vazba zasáhla i Veru 2.0. Běžíme oba...a běžíme směrem k Matce.
Měl jsem v úmyslu Druhé Dítě nenápadně sledovat a zjistit o něm něco víc. Snad se konečně rozhodnut, jestli chci Matčin projekt dotáhnout do konce a nebo ho ukončit. Dobrá, teď jsem se dozvěděl, že se zrodila již augmentovaná. Mohu předpokládat, že plně. A teď na mě volá, nejspíš si ještě neuvědomila, kdo jsem...

Pokusím se splašené systémy augmentovaných končetin znovu ovládnout. Ne je naráz zastavit, ale pomalu a s klidem se do nich znovu vcítit a až budu mít pocit, že je ovládám plně, tak zpomalím a zastavím...

DO SOMETHING UNDER SPLAŠENÉ NOHY: Ceslav:2D6+3 → 10(5 +2 + 3)#COOL