[AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fantasy

O čem to celé je?
Ač se bude hrát ApocalypseWorld, Nesmrtelní nejsou postapo. Nesmrtelní jsou obyčejní lidé či neobyčejné bytosti, které se kdysi dávno setkaly s Vírem a od té doby jsou s ním svázání. Získali nesmrtelnost - někteří to považují za dar, jiní za prokletí - a my budeme sledovat a odehrávat jejich osudy napříč stoletími.

Moderátoři: MC-AW-Nesmrtelní, MarkyParky

Odpovědět
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Potomek »

...kdesi na divném místě ve Víru...

chci, ať je to trvalé, ať se nemusím bát, že jako Vlk jednou zabiju Fionu

Podívám se na svého Vlka, který krouží nízko nad námi. Nepříliš vysoký strop a spousta haraburdí mu žádný velký rozlet nedovoluje, ale on stejně se vždycky drží tak blízko mně, jak mu to jen dovolím, většinou tedy těsně nad mou hlavou.

Zavolám jej k sobě dolů. Z hrdla se mi přitom ozve nepříjemné skřípání, takové zvuky bych mimo Vír rozhodně vydávat neuměla. Vlk přistane vedle mě a vrstva haraburdí na podlaze zakřupe pod jeho pařáty. Složí křídla, kovová pera na křídlech se lesknou a odráží načervenalé světlo, které ozařuje tohle místo. No to jsem zvědavá, jak se od něj dozvím, jaké bude mít nově plány. Snad mi to prostě řekne a nebudu muset s ním zase splynout, přímo ve Víru jsem se ještě nikdy Vlkem nestala.

Kývnu na Dalibora, že může. Přitom ale nespouštím oči z Vlka, nevěřím mu. Vím, jak rád by se stal v té naší dvojičce tím dominantním.

Nová vlčí instrukce je upgrade na radiací nepoškozenou verzi.

Vlk náhle mávne křídly a jedním skokem je u lahvičky s původní Vlčí krví, která zůstala postavená u mikroskopu a už otvírá kovový zoban, aby ji sezobl. Rozšíří se mi oči leknutím a vrhnu se také vpřed k lahvičce.

act under fire: 2d6+3 = 8
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Dalibor »

Celou dobu se snažím nevšímat si toho Vlka, ale teď nemůžu jinak, k původnímu vzorku se nesmí dostat! I když jsem ve Víru, tentokrát nad ním mám aspoň malou moc. Zatímco jsem stále u mikroskopu,...

Pomoc, Dalibor:2D6+3 → 6(1 +2 + 3)#sharp
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Potomku, Dalibor se v nějakém záchvatu pomatení a touze ti pomoci (a možná se ti i přiblížit) rozhodl, že raději než aby se Vlk dostal k původnímu vzorku, raději si píchne Pravou Vlčí krev do vlastních žil.

* Můžeš se rozhodnout, že tuhle cenu nezaplatíš, Dalibora přeprat ... ale pak se Vlk ke vzorku dostane a pohltí ho.
* Můžeš se rozhodnout, že tuhle cenu zaplatíš. Zatímco zpacifikuješ Vlka, Dalibor látku pohltí. Ta tedy bude před Vlkem bude v bezpečí. Ale Dalibor ....
* Můžeš se rozhodnout, že ani jedna z těhle variant se ti nelíbí - a pak bude nejlepší ty dva poštvat proti sobě a sama lahvičku schovat. Bohužel, tady ve Víru bude Vlk hodně silný a nejspíš Dalibora zabije (mechanicky Dalibor dostane právě tolik HARM, aby se posunul na 12:00 a jeho život bude viset na vlásku, na HX se to bude počítat, jako bys mu ublížila ty)

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Potomek »

Vyrazím lahvičku Daliborovi z ruky. Ta obloukem odletí k té největší haldě haraburdí, odrazí se trochu a skutálí dolů. Zaslechnu zaskřípění, a koutkem oka vidím, jak Vlk znovu roztáhne křídla a chystá k ní popoletět. Nesmím dovolit, aby vzlétl, strčím prudce do Dalibora, který je mezi mnou a Vlkem. Dalibor do něj narazí, což doufám Vlka dostatečně zpomalí.

Doběhnu k lahvičce, která zapadla mezi haraburdí a nekonečně dlouhou chvíli ji s rukou po rameno ponořenou v bordelu lovím. Nese se ke mě zvuk bitky, rány, skřípání, oddechování, Daliborovy nadávky. Už jsem lahvičku držela, ale trhla jsem sebou, když Dalibor zařval bolestí a lahvička mi zase vypadla z ruky. Když ji konečně znovu nahmátnu, strčím ji do kapsy.

Doběhnu k Daliborovi, odstrčím toho pokoveného zmetka, který se nad ním sklání, a vezmu Dalibora zpátky na zem. Rozhodně ale nechci, aby se na mě Vlk přitom nalepil, toho tady chci nechat!

Act under fire: 2d6+3 = 9
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Potomku, Vlk za vámi nepujde hned teď, chvíli si ve Víru pobude. Ale jen chvíli ...

Dalibore, suffer-harm, prosím....
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Dalibor »

Dalibor, muž s přátelskou tváří, starostlivýma očima a nadšeným hlasem.
Kdysi doktor, pečovatel o Zdroj a jeho lid, a nyní šiřitel zpráv.
Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Potomku, objevila ses zpět ve skutečném světě, Dalibora máš v náručí.

Popiš nám kde.

Je v bezvědomí, Vlk ho pěkně zřídil. Jeho život visí na vlásku, potřebuje velmi brzy získat nějakou lékařskou péči.

Vlka jsi nechala ve Víru, víš, že se časem vrátí, ale chvíli vám to dává. Netroufáš si ovšem riskovat léčení provést právě ve Víru, tak jak to občas děláváš. Tam by tě totiž Vlk našel okamžitě.

Pokud použiješ Mother's Heart Beat k vyléčení Dalibora, napadne vás ve Víru Vlk. A Daliborovi stačí jediné škrábnutí k tomu, aby zemřel ....

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Potomek »

Objevíme se zpátky v laboratoři. Konečně se podívám pořádně na Dalibora ve svém náručí, je bledý, rty má promodralé, teče z něj krev a nevnímá. Položím ho na zem, sáhnu mu ze strany na krk. Žádný tep. Kleknu si k němu, abych začla s masáží srdce, kleknu ale přímo do kaluže krve, která se vedle Dalibora rychle tvoří. Sakra, nejdřív zastavit krvácení nebo z něj tímto jen vypumpuju zbytky krve. Kdyby tak byl při vědomí a mohl mluvit a radit. A kdybych ho tak poslouchala, když mi vysvětloval zásady první pomoci a nespoléhala jsem na to, že ve Víru vyřeším všechno. Vyhrabu z jeho brašny nějaké obvazy. Nemůžu chvíli roztrhnout obal od obvazu, jak se mi nervózně třesou ruce. Ukousnu okraj obalu zuby a celý obvaz narvu přímo do hluboké rány od zobáku v jeho stehně, obvaz se tam snadno ztratí, tak tam nacpu ještě druhý a třetí, čtvrtý položím na ně a dalšíma omotám. Jestli tohle náhodou přežije a uvidí... Rychle přejedu pohledem přes Daliborovo tělo, no jinak snad to nikde tak moc neteklo a pokud jo, tak s tím stejně nic neudělám. Kleknu si k němu a začnu konečně s masáží srdce, doufám, že ne zbytečně. Pod rukou se mi ozve nepříjemné křupnutí. S citem, Vero! Pokračuji trochu jemněji.

Act under fire, protože lezu angelovi do zelí: 2d6+3 = 5
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Potomku, asi v těch nových ocelových rukou nemáš ten správný cit, protože ať se snažíš, jak chceš, křupání pokračuje.

Po několika dalších pokusech o pokračování v masáži zjišťuješ, že vlastně už jen čvachtáš v jakémsi jezírku červených tkání a našedlých kostí, které jsi vytvořila uprostřed promáčklého hrudníku.

Dalibore, dostáváš 1-HARM a tvůj příběh v této epoše končí.

Potomku, co děláš ty?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Grgur
Příspěvky: 664
Registrován: 10. 6. 2016, 21:56

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Grgur »

{ "Ahoj kolego," pozdravím Dalibora, když vidím, jak se jeho duch odpojuje od těla, zatímco Očko pokračuje v drcení jeho těla. "Zastav se na moment a otoč se. Vidíš jak se snaží? Je to hodná holčička, až se vrátíš, musíš jí pochválit," připomenu mu. }
Potřebujete útočiště a nemáte na zaplacení nic než své tělo? Chcete se stát hrobníkem? Potřebujete si najmout nemrtvé? Grgur, nemrtvý šerif s Mrtvopolí, k službám.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Dalibor »

{ Grgur mě vytrhne z odcházení. Ani jsem cestu nemusel hledat, doprovodil jsem po ní tolik duší, že jsem na ní jako doma. Kývnu na Grgura a pak se zadívám na Veru. Sám nevím, jestli bych v tu chvíli dokázal udělat víc.

Ještě se na ni chvíli smutně dívám, ale pak už opravdu musím jít.}
Dalibor, muž s přátelskou tváří, starostlivýma očima a nadšeným hlasem.
Kdysi doktor, pečovatel o Zdroj a jeho lid, a nyní šiřitel zpráv.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Potomek »

Vrátím se od dvou vdechů zpátky k masáži srdce, ale zjistím, že je to už zcela marné. Pohled na Daliborův hrudník nepřipouští pochyb. Pokud byla nějaká šance jej zachránit, tak teď už určitě není. Unaveně si sednu na zem, zkrvavené ruce opřené o kolena a dívám se rezignovaně na Daliborovo tělo. S hořkostí si uvědomím, že během oživování jsem vlastně plynule nepřímou masáž srdce změnila na přímou, to určitě přede mnou nikdo nedokázal, není to vždy jen Dalibor, kdo zkouší převratné a nové věci v medicíně. Chvíli tam jen tak sedím a smutek se plynule mění na vztek na sebe, na Vlka a pak zase zpátky. Nedovedu si představit, jak by se cítili v takovéto situaci smrtelníci, já vím, že se Dalibor vrátí a stejně to se mnou zamávalo. Vstanu a mrsknu vztekle židlí proti zdi. "Kráva blbá!" Kopnu do skříně, která se změní na hromadu třísek. Na chodbě se začnou ozývat rychlé kroky.

Otevřu okno, vyhlédnu, první patro, to jde. Vyhodím bednu s Grgurem, pak vezmu do náruče Dalibora, teda jeho mrtvé tělo, je to zvláštní pocit, když on tam už není. Připadám si nepatřičně, znovu si připomenu, že je to jen mrtvola a Dalibor tam není a vyhodím ho taky z okna. Pak vylezu sama ven, spustím se po parapetu a seskočím na zem. Nahoře v okně, ze kterého jsem vyskočila, zahlédnu obličeje a něco na mě křičí. Nevšímám si jich, nacpu Grgura a pak Dalibora do sanitky a s pištěním pneumatik odsud vypadnu.

Mířím do Bohnic, tam zaopatřím Grgurovo tělo, co s tím Daliborovým vymyslím potom. Teď ale nedokážu pořádně myslet, cítím, jak se Vlk tlačí za mnou. Zatím jej zvládám držet ve Víru od těla, ale nevím, jak dlouho. Vytáhnu z kapsy tu pitomou flašku, která za všechno může a položím ji na sedadlo vedle. Co s ní? Co by se stalo, kdyby se k tomu Vlk nebo Dalibor dostal? Nahlédnu jen krátce do Víru, jinak se soustředím na jízdu a hlavně na na Vlka, abych jej nepustila nechtěně k sobě.

open your brain: 2d6+3 = 10
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... ve vizi ...

Potomku, jedeš dál autem, za okny se míhají žlutě svítící lampy, modře zářící okna bytů, osvětlená televizory a kdesi vysoko nad tím vším i hvězdy a měsíc.

A ty náhle překryjí dva stíny.

Jsou to dva temní ptáci, kteří se rvou ve vzduchu o kuličku čehosi ještě temnějšího. Obě těla jsou z velké části tvořena kovy a plasty a v bitce vydávají skřípavé zvuky. Jeden z nich je hnědočerný pták s šedým bříškem a malým zobáčkem a kovově-plastová kostra u ně částečně tvoří exoskelet, částečně nahrazuje jeho vnitřní já.

Druhý z nich nemá fyzické tělo. Místo toho se kolem ptačí kostry a obdobného exoskeletu rojí tisíce malých černých bodů, které dohromady vytváří dojem jednolité, černé, slizké, ropě podobné hmoty, ta však sama o sobě nabývá obrys ptáka.

Náhle se obraz rozdvojí, jako bys zároveň sledovala množství mnohovesmírů, samostatná univerza, která se sáma vydávají vlastní cestou.

Nejsi je schopna sledovat všechny, ale tvou pozornost připotají dva hlavní směry vývoje.

V tom prvním sezobne kuličku augmentovaný vrabčák. Bitva pokračuje, ale sled obrazů, který vnímáš, najednou přestává být uspořádaným duelem. Tu v jednom z mnohovesmírů vrabčák odhodí část hlavy i se zobákem, nechá ji klovnout, zatímco se protočí, zezadu temného ptáka drápne pařátem, aby se pak v divoké vývrtce znovu spojil v jednoho tvora, který dozdrásá černého ptáka na kusy. V jiném zase boj končí tak, že vrabčák svým zobanem postupně vyklovává černou hmotu, pohlcuje jí, pokaždém zbnutí se otřásá a zároveň mohutní a roste. V mnoha vesmírech ale černý pták i po pohlcení kuličky stihne úspěšně zaútočit. Tu kovovým pařátem utrhne kompozitní štít kryjící vrabčákovo srdce a rychlým klovnutím neforemného černého zobanu srdce vytrhne, v další rozdrtí vrabčákovi hlavu či rozerve jeho křídla. Přesto jen malá část z nich končí vrabčakovou smrtí. V ostatních jako by na moment zavrávoral, sevřel spárem kus černé nohy či křídla, urval jej a vecpal si získanou hmotu na zraněná místa, kde se obratem stala součástí jeho těla. Jako by černá kulička, kterou vrabčák pohltil, byla tím posledním co prapředek v něm přítomný potřeboval aby se z omezené nesmrtelnosti, která není ničím jiným než schopností se vracet, stala plnohodnotná schopnost přežít jakékoliv poškození. A tělo vlčího ptáka, nasycené Silou díky staletím stráveným v blízkosti Zdroje, jako by dodávalo Vrabčákovi potřebný materiál k této rychlé obnově vlastního já.

V tom druhém sezobne kuličku černý vlčí pták. I tam bitva pokračuje a průběh je mnohem klidnější, předvídatelnější. Skoro všechny takové vesmíry konvergují k jedinému výsledku. Černý vlčí pták téměř okamžitě přechází od tvrdých, útočných výpadů k opatrnému, taktickému a zejména úspornému boji, zvláštní pranici dvou nadlidských bytostí, která současně jako by trvala věčnosti i pár okamžiků a na jejímž konci je vlčí pták stále v plné síle, ale vrabčák umdlévá únavou a jeho exoskelet je zcela vyčerpán. A pak, v jediném záblesku, tenký šlahoun černé hmoty zaútočí, pronikne do vrabčákových nozder, škvír kolem očí i trhlinami v bojem nalomeném zobáku a vtrhne dovnitř vrabčákova těla. Pak se mnohovesmíry začnou lišit, v jednom vrabčák několik generace chodí mezi živými a postupně je infikuje novou černou hmotou, která jako by neměla konce, v jiném se sám postaví do čela černých bytostí a rozpotá strašlivou válku, v dalším se pak rovnou rozpadne a přetvoří v druhého černého ptáka. Toto krátké rozvětvení však nakonec opět konverguje k jedinému konci. K pohledu na pustou planetu, po jejímž povrchu se sem a tam přelévá beztvará černá hmota, která tu a tam odhalí pod svým tělem rudý nehostiný povrch bez života. Někdy je jí víc, někdy méně, ale vždy zůstává přítomna jen rudá a černá barva. Planetu, ke které dříve nebo později přilétá návštěva odkudsi z vesmíru. Tvary a formy života, které tuto post-zemi navštíví jsou různé, od ocelových kosmických lodí, přes bilogické útvary podobné Matce až po zářivě energetické objekty. Všechny návštěvy ale mají jedno společné. Ta obrovská ničivá síla, která byla schopná zdecimovat povrch celé planety Země i Marsu, vede útok na návštěvu, jejíž velikost je vzhledem k planetě naprosto nicotná. Už už to vypadá, že návštěvníky zcela zničí, když ti nějakým zázračným způsobem uniknou a zmizí opět v hloubi vesmíru. Jen na své palubě odváží jeden nevybuchlý projektil, plný pravé Vlčí hmoty.

Na malý moment si oddechneš, zdá se ti, že stačí pravou Vlčí krev podat Daliborovi a všechno bude jak má být, pak si ale uvědomíš, že tam byly i jiné mnohovesmíry. Nahlédneš tedy ještě do nich a najednou uvidíš celou škálu takových, které začínají tím, že Vrabčák pohltí onu temnou kuličku, ale ta jej přiměje se vzdát, zpomalí jej nebo jej rozežere zevnitř a nakonec opět končí rudou planetou s novými návštěvníky. Nezdá se ti ovšem, že bys zahlédla byť jen jeden jediný vesmír, kde by kuličku pohltil Vlčí pták a bitva skončila vítězstvím Vrabčáka nebo Zemí, na které zůstal život. Tak nějak tušíš, že v té obrovské záplavě asi i takové jsou. Ale je jich tak zoufale málo a jsou tak zoufale nepravděpodobné ...

Pak, úplně na závěr, když mineš kolonu modrých majáků, které jsou odvolány z pátračky kolem Mohyly, aby pomohly se zásahem u zimního stadionu, a dojíždíš k opuštěnému hřbitovu za blázincem, uvědomíš si, že existuje další nespočetná množina mnohovesmírů, ve kterých pohltí kuličku jiní ptáci. Nebo netopýr.

Ale na ty ses Víru neptala a když upřeš svou pozornost tímto směrem, tvá vize se přeruší.

A ty stojíš se sanitkou před rozvrzanou branou hřbitova.

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od Potomek »

Takže můj Vlk se nesmí za žádnou cenu dostat k té flašce, jinak tu zbude pustina a Vlci nakazí další světy. Začínám panikařit. Cítím, jak se Vlk snaží prolomit bariéru mezi Vírem a tímto světem, už mi pomalu docházejí síly, abych si jej držela od těla. Bleskne mi hlavou, že raději umřít, než způsobit osobně apokalypsu. Vytáhnu pistoli, zarazím se. Sakra, to je ale blbost! Vlk mě přece živou nepotřebuje, když mu do toho nebudu kecat, tak bude jenom rád! Co mám dělat? Někam tu flašku před sebou schovat? Ale kam? Vlk si stejně přečte z mých vzpomínek kam jsem ji dala.

Mysli!

Píchnout to Daliborovi nebo Grgurovi by jistě bylo řešení, ale copak neexistuje nějaké jiné?

Kéž by mi radši upadly pracky, než jsem tu pitomou vlčí krev z jeskyně brala! Počkat! Já si vzala i protivlčí sérum přece! Zalovím v batohu a vytáhnu stříkačku s jehlou, v tomhle stavu bych si žílu napíchávala tak na dvacetkrát, tak se o to ani nesnažím a zarazím si jehlu prostě do stehna.

Open your brain, neboť bez něj by vymítání Vlka nebylo úplné: 2d6+3 = 12

Zavřu oči, zaměřím pozornost na vnitřek svého těla a posunu trochu nejbližší cévu sloužící k přenosu vlčí krve tak, aby procházela skrze hrot jehly a pak stříknu obsah dovnitř. Tak, zmetku, bude tě tu čekat překvapení! Jenom doufám, že sérum bude účinkovat okamžitě, tím, že jsem ze sebe udělala takové nabušené hovado, tak asi neexistuje překážka, která by mě jako Vlka dokázala na dlouho zastavit. Pro jistotu aspoň zamknu flašku v sanitce, zaběhnu ke Grgurovi do garáže, klíče mrsknu poslepu do největšího bordelu, aby se mi pak špatně hledaly a pak konečně zavolám Vlka k sobě.
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 70. léta 20. století - Dystopická urban fant

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Potomku, cítíš, jak se Vlk blíží, jak se natahuje blíž, jak se blíží ten okamžik, kdy vstoupí do tvých žil.

Pak ucítíš, jak ti v krvi začíná vřít a štípat, jak se kus Vlka poprvé setkal se sérem. A jak ho jakýsi instinkt nutí vytrhnout se z tvého volání a utéct zpět do Víru. Dokonce ucítíš něco, co bys u sebe nazvala bolestí. Ale když budeš chtít a budeš dost tvrdá, dokážeš mu tu únikovou cestu uzavřít.

Potomku, vyhodnoť si prosím Sucker somenone.
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Odpovědět

Zpět na „[AW] {PbP} Nesmrtelní“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti