[AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

O čem to celé je?
Ač se bude hrát ApocalypseWorld, Nesmrtelní nejsou postapo. Nesmrtelní jsou obyčejní lidé či neobyčejné bytosti, které se kdysi dávno setkaly s Vírem a od té doby jsou s ním svázání. Získali nesmrtelnost - někteří to považují za dar, jiní za prokletí - a my budeme sledovat a odehrávat jejich osudy napříč stoletími.

Moderátoři: MC-AW-Nesmrtelní, MarkyParky

Odpovědět
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

.... v jeskyni Zdroje ...

Jasno,

Vlčí krev začala používat tvůj vlastní krevní oběh jako bypas poškozeného místa v hadici. Stojíš na místě a cítíš tu sílu, co ti protéká tepnami a žílami. A také cítíš směsici emocí, podobně jako před chvílí. Volání o pomoc se změnilo v úlevu. A radost se změnila v hněv.

Víš ale, že dokud tam budeš stát, Vlčí krev nebude unikat do světa.

Co uděláš?

.... v Potomkově jeskyni ...

Potomku,

v Marcově bytě vidíš jen ohořelé kůly a hvězdnou oblohu. Podobně to vypadá s pódiem. Moc z něj nezbylo.

V jeskyni vidíš Jasnu. Stojí po kotníky v černé vlčí hmotě, která zvolna ustupuje, odtéká. Drží oběma rukama jednoho z hadů, co jsou v jeskyni. Ten vypadá poškozeně a vytéká z něj černota. V tuto chvíli ovšem již neodtéká po zemi pryč, jako tomu zjevně bylo před chvílí, ale místo toho vstupuje velkými krvavými řeznými ranami do Jasnina těla, protéká skrze ní a druhou rukou na druhé straně opět vtéká do hada. Stojí tam, pevně, odhodlaně.

U Janka je vidět, že Četníci už našli místo činu a prohledávají jej.

Vukmarův dům je prázdný, ale oknem před ním vidíš stát motorku, na které přijel na Žižkov Grugur s Daliborem.

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

Příspěvek od Potomek »

Zarazím se u výklenku s Jasnou a Zdrojem. Oči se mi rozšíří údivem a zděšením. Rozeběhnu se k Jasně, ale pak si uvědomím, že bych tam nebyla nic platná a zarazím se. Začnu nervózně pobíhat po místnosti a snažím se vybavit, jak tenkrát opravil únik krve Dalibore, jsem úplně zpitomělá, vůbec mi to nemyslí. Slyším se, jak si jen mumlám pro sebe pořád dokola mantru: ".... do prdele, do hajzlu, do prdele, do hajzlu...". Zastavím se a přinutím aspoň trochu do klidu, ostatně Jasna vypadala, že to zatím zvládá. Daliborovi tenkrát stačilo dva kusy hadů do dlaní, aby se zacelily, tohle ale nikdo jiný neumí, budu potřebovat nějaký náhradní kus. Dojdu pomalu ke krápníku, zakázala jsem si běhání, klidný rozumně uvažující člověk zbytečně neběhá. Položím na něj ruku. No tohle bude trochu trapné, zeptat se 'Mami, ja si z tebe kus ufiknu, jo?'

open your brain: 2d6+3 = 8

Nechám mysl jen lehce nakouknout do Víru, nezavírám oči a zůstávám plně při vědomí. Nechci si teď s Matkou povídat a vysvětlovat jí, co se stalo a co udělám. Zobrazím si schéma rozložení hadů a hledám nějaký nepříliš důležitý a tedy postradatelný. "Promiň Matko, je to nutné." A odpojím se.

U správného hada ale zaváhám, přijde mi příliš úzký. No tak to vezmu kousek vedle, ostatně Matka se dokázala víceméně zahojit i po Vukmarově nitroglycerinovém vpádu. Dýkou vyříznu dostatečně velký kus, okamžitě z rány začne vytékat svítící tekutina a vytvářet na zemi louži, no to pak vyřešíme s Daliborem.

Obuju gumáky, obleču plášť a rukavice. Do tašky nahážu pár věcí, které mi přijdou, že bych je mohla potřebovat. Taky jsem mohla předvídat a pořídit si nějaké rozumné nářadí. Všechno si dvakrát zkontroluju, ať se nemusím složitě vracet. Sakra, protivlčí sérum! Doběhnu pro něj a pak už vkročím do výklenku.

Objevím se za Jasnou. "Jasno, to jsem já." pronesu tiše, ať se mě nelekne. "Nejsi Vlk, že ne?" Vlčí krev mi čvachtá pod nohama, opatrně našlapuju, abych neuklouzla.

Tak pustím se do díla s těma pár věcma co mám, zkusím zaškrtit oba konce žíly a pak opravit, co Vukmar poškodil, pomocí tkáně od Matky.
Act under fire: 2d6+2 = 12

Překvapila mě tuhost stěny, ale naštěstí jsem vzala fakt hromadu různého haraburdí, omotám žílu kusem hadru, ať ji nepoškodím a pak ji omotám řemenem, nacpu pod něj násadu od kladiva a páčením a točením dotáhnu a uvážu. Podobně na druhé straně. Pak se pustím do šití, jehlu vezmu do kleští, když se zlomí, tak pokračuju dál prostě s kusem drátu.

Poodstoupím a spokojeně si prohlížím výsledek, nic z toho ani nekape.
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Opravdu to zabralo. Ani kapka.

Zbytky Vlčí krve z podlahy odtékají z jeskyně a hladina klesá.

Jasno, můžeš uvolnit své ruce.

Co budete dělat dál, v posledních okamžicích, než Vír zeslábne?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Grgur
Příspěvky: 664
Registrován: 10. 6. 2016, 21:56

Re: [AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

Příspěvek od Grgur »

.... na Vítkově ...

Vidím Dalibora, jak sednul k mikrofonu a najednou je ve svém živlu. Nechám ho tam a potichu se vytratím. Seběhnu k opraskanému domu, odpojím vozík, nasednu na motorku a odjíždím. Chvilku přemýšlím, jestli se pojedu také podívat na tu Letnou, ale pak se rozhodnu jet raději domů. Blázinec toho hodně zažil a potřebuje svého ředitele.

A Grgurův příběh v téhle epoše také končí....
Potřebujete útočiště a nemáte na zaplacení nic než své tělo? Chcete se stát hrobníkem? Potřebujete si najmout nemrtvé? Grgur, nemrtvý šerif s Mrtvopolí, k službám.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Jasna
Příspěvky: 409
Registrován: 12. 6. 2016, 22:24

Re: [AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

Příspěvek od Jasna »

... u zdroje ...

"Díky," zachraptím když konečně přijdu k sobě. Netuším jak dlouho jsem tu stála, ani co se pořádně dělo. Jediné na co si pamatuji jsou všechny ty zuřivé myšlenky. S tím musím něco udělat, ale ne teď, protože se sotva držím.

"Ja...," nedokončím to, protože se zlomím v pase a začnu zvracet nějaký podivný hnus. Asi zbytky vlčí krve nebo něco takového. Jen nevím kde se tam vzala ta pírka. Vlastně to ani nechci vědět.

"Promiň," omluvím se Vere a sednu si na zem, protože nohy mě již neunesou. Z rukou mi stále teče krev. Ne a ne se zastavit, ale je mi to nějak jedno. Pomalu se mísí s vodou odplouvá pryč, za vlčí krví.

"Asi si budeš muset najít jiného svědka," pokusím se o úsměv.
Reinkarnující se čarodějka a zmije jedovatá.
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

Příspěvek od Potomek »

"Svatba je to poslední co mě teď trápí."

Chtěla bych Jasně pomoct na nohy, podepřít ji a odvést někam do bezpečí, bojím se ale na ni sahat, protože je celá od vlčí krve a taky ji tu nechci takto nechat. Alespoň se k ní skloním a podívám se na její dlaně, otřu krev a než se jí rána znovu zalije vidím i přetnuté šlachy, moc ošklivé.

No, zastavila jsem krvácení Zdroji, zastavím ho i Jasně. Vždycky kus hadru nacpu do rány a dalším omotám, sice to po chvíli taky prosáklo, ale už toho neteče tak moc. Jasnu, zdá se, mé ošetřování dost otravuje. Když ji navíc nutím, aby ruce nepokládala na zem, ale držela položené trochu výš, tak mám pocit, že by mě nejradši vyhodila.

Čekám tam s ní, dokud se trochu nevzpamatuje a nebude schopna odejít a cítím jak Vír slábne.
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
Jasna
Příspěvky: 409
Registrován: 12. 6. 2016, 22:24

Re: [AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

Příspěvek od Jasna »

"Strašné věci nás čekají," řeknu když konečně vyjdu ven z jeskyně do úsvitu nového dne. "Bylo jí tolik," povzdechnu si. Teď s tím již nic nedokáži. Jediné co mohu dělat je aby se to již neopakovalo.

"Přivezla jsem Janka," kývnu hlavou k automobilu. "Chci ho tu nechat než přijde k sobě. Několikrát mi v minulosti pomohl, tak mu to chci oplatit." Uvažuji jak to teď s tím zraněním zvládnu, ale ono se nějak vyvrbí. Je mrtvý není kam pospíchat. Také se musím zbavit toho svinstva na sobě. Nejlépe spálit. Ale jedno po druhém.

"Neměla bys nechat svého nastávajícího čekat. Určitě někde tropí nějakou další hloupost. Musíš na něj dohlédnout," otočím se k Vere. "Já to zvládnu. Byla jsem na tom i hůř," pobízím ji. Vír slábne. Věci se zase na chvíli zklidní. Je čas si odpočinout.
Reinkarnující se čarodějka a zmije jedovatá.
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

Příspěvek od Potomek »

"Nedovedu si představit, kolik Vlků vznikne a jak Matku ochránit, až si začnou chodit pro Vlčí těla."

Shodím ze sebe boty a oblečení potřísněné vlčí krví a nechám to ležet před vchodem do jeskyně. Podívám se znovu na Jasnu. Nic neříkám, udělaly jsme obě obrovskou chybu, že jsme se honily za Gabryasem placeným ňoumou a dovolily, aby se tohle stalo. Možná to takto Gabryas plánoval a my jsme mu to sežraly i s navijákem.

Kývnu na Jasnu a odejdu směrem k hospodě, teda k jejím zbytkům. Zbyly v podstatě jen obvodové zdi, střechu tvoří pár trámů, které jako jediné neprohořely a nezřítily se dolů. Opatrně prokličkuju mezi sutinami a spustím se dolů do sklepa, který je zasypaný troskami podlahy, střechy, nábytku a vůbec všeho možného. Tolik úsilí tady tomu místu Dalibor věnoval a během chvilky je to nenávratně pryč. Odsouvám s maximální opatrností trosky a suť až najdu, co jsem hledala. Chuchvalec hadů velký asi jako člověk. Sliz, který to pokrýval v mé vizi, je spečený žárem do nějaké lesklé zelené strusky. Zašeptám: "Budeš zpátky doma. U Matky se uzdravíš a odpočineš." Položím na něj ruku, zavřu oči, mám pocit, že slyším v tom těle šumění a cítím lehounké vibrace. Soustředím se na to a zkusím odejít do Víru i s ním.

Mother's heart beat: 2d6+3 = 10
vezmu sebou ten chuchvalec
přesun do mé jeskyně
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 20. léta 20. století - Hororová detektivka

Příspěvek od Dalibor »

... v Potomkově jeskyni ...

Chytil jsem první tramvaj jedoucí správným směrem, vyběhl na Letnou, připil tam nějakým lidem na zdraví, a slíbil, že se za chvíli určitě vrátím, ale prohlásil, že teď doopravdy musím, protože mám něco strašně důležitého.

Do Veřina domu jsem vlezl kolem ovcí a pak zadním vchodem a prošel skrytou chodbou až do jeskyně. Vera ještě nikde nebyla, tak jsem se trochu porozhlédl. Má to tady přesně tak útulné jako vždycky.

Pak jsem si ale spíš podvědomě všiml načervenalé záře, nebo možná snad pocitu, který vycházel z jedné z místností. Na podlaze byla obrovská louže zářící tekutiny, která vytéká z jedné z žil. Při prohlédnutí vidím ostré řezy, zřejmě provedené naschvál, a rána není schopná se sama zacelit, protože konce jsou vzájemně nekompatibilní. Protože ale netopýři nade mnou jsou docela klidní, hádám, že poblíž žádný nepřítel není. Tak položím svou brašnu na jeden z výčnělků, vyndám z ní svůj perfektně čistý lékařský plášť, který zatím zůstal víceméně bez úhony, hodím jej do bahna, lehnu si na něj a začnu zkoumat jednotlivé žíly. Vyberu jich několik, vezmu svorky, skalpel a začnu provádět přemostění. Jak po mě tak kape všechna ta tekutina, říkám si, jestli se s ní vlastně dá mluvit stejným způsobem jako se Zdrojem? Pít to ale nehodlám.
-1 angel kit

"My se sice známe, ale ještě jsme nebyli formálně představeni. Já jsem Dalibor,... no, prostě Dalibor. Pozor, teď to trochu štípne. Musím říct, že tyhle žíly jsou v mnohem lepším stavu než ty u Zdroje. To bude asi tím, že se z nich pořád nesnaží něco dostat ven. Mimochodem, budu tady teď bydlet. Dobrá, tím je systém zacelený, ale než to naplno otevřu, je potřeba to zkontrolovat. Převedl jsem oběh odsud sem a odsud tam," povídám, a ťukám na jednotlivé žíly. "Sice se říká, že člověk nemá léčit vlastní rodinu, ale bojím se, že tahle moje specializace není úplně běžná, tak co nám zbývá." Odvalím kámen z jedné ze žil a kontroluji tlak v žilách pomocí přístroje, který jsme vyvinuli s Verou posledně. "S tím jsem vlastně měl začít hned po představení: chci si Veru vzít za ženu, nevím, jestli na to trochu nespěchám, ale hodlám to udělat při první příležitosti, až ji uvidím. Sice mi utekl svědek, ale myslím, že to zvládneme i bez něj. Nějak jsem měl pocit, že bych vám to měl říct."

Pak začnu s dalším přeměřováním a nedívám se napravo ani nalevo.
Tady Daliborův příběh v této epoše končí. A pokud ho Vera přeci jenom na poslední chvíli neodmítne, budou žít šťastně... přinejmenším až do další epochy.
Odpovědět

Zpět na „[AW] {PbP} Nesmrtelní“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů