[AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

O čem to celé je?
Ač se bude hrát ApocalypseWorld, Nesmrtelní nejsou postapo. Nesmrtelní jsou obyčejní lidé či neobyčejné bytosti, které se kdysi dávno setkaly s Vírem a od té doby jsou s ním svázání. Získali nesmrtelnost - někteří to považují za dar, jiní za prokletí - a my budeme sledovat a odehrávat jejich osudy napříč stoletími.

Moderátoři: MC-AW-Nesmrtelní, MarkyParky

Zamčeno
Uživatelský avatar
Grgur
Příspěvky: 664
Registrován: 10. 6. 2016, 21:56

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Grgur »

... u Kamene ....

Pomalu se zvedám na ošetřovně. Půjčím si berle a zkusím se zvolna šourat ke dveřím. Poděkuji ošetřovatelce, pořádně si ani nepamatuji, jak se která Daliborova pomocnice jmenuje. Vyrazím pomalu do šenku a objednám si místní pivo.

V sále je Wilhelm v přítomnosti nějaké kurtizány a opodál postává Jasna. Zajdu za Wilhelmem. "Slovo jsem dodržel, kočár stojí před stájí. Odvezu si koně, ty bys stejně nevěděl, jak je krmit a koukal jsem, že nějaké máš." Popotáhnu a odvrátím hlavu. "Buď na něj hodný, sloužil mi dobře."

Tak Česlav chce vědět víc o Vlcích a jejich krvi. No, to nebude lehké a noc Víru se krátí.

Dokulhám zpátky ke svému pivu a zvolna ho dopiju. Polykání nejde dobře, ale v tomhle stavu si netroufám Dalibora nijak provokovat, i když vidím, že tu není. Zalézám s ním do nějakého osamělého kouta, snažím se to dělat tak, aby mne Jasna jistojistě viděla v hospodě a že sedám do tmy - naprosto zničený, nezajímavý, odhodlaný dlouho do večera zapíjet události dnešního dne.
Manipulate:Grgur:2D6+ → 7(6 +1 + 0)
- Jasno, nabízím EXP, pokud si mě všimneš, zapamatuješ a zároveň si budeš myslet, že tu budu chlastat dlouho.
- Můžeš i interferovat (pak by MISS mohl být, že já si myslím, že to tak je)


Pak, když sedím v temnějším koutě, prostě vyhmátnu moment, kdy se čarodějka nebude dívat mým směrem, protáhnu se k postranímu východu ke kadibudce a ...
Eye on the door: Grgur:2D6+3 → 10(5 +2 + 3)
.... zmizím jako pára nad hrncem, směr Davelský vršek.
Potřebujete útočiště a nemáte na zaplacení nic než své tělo? Chcete se stát hrobníkem? Potřebujete si najmout nemrtvé? Grgur, nemrtvý šerif s Mrtvopolí, k službám.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Dalibor »

"Vero, ty jsi má hrdinka! Krev je pořád v žilách, a jenom díky tobě. Ta práce s kudlou byla obdivuhodná. A ti netopýři!"

Jednoho z netopýrů poškrábu na hlavě a za krkem. Na to, kolik tyhle potvory roznáší nemocí, jsou překvapivě roztomilé.

Vera naznačí obětí a než ji stihnu obejmout doopravdy, už stojí na nohou. Cítím, že otevírá mysl. Ale něco je špatně. Sesune se mi do náruče. Mělce dýchá. To se mi nelíbí.

Obejmu ji, otevřu svou mysl a pokusím se ji najít.
Help, Dalibor:2D6+3 → 9(5 +1 + 3)#sharp
Dalibor, muž s přátelskou tváří, starostlivýma očima a nadšeným hlasem.
Kdysi doktor, pečovatel o Zdroj a jeho lid, a nyní šiřitel zpráv.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Česlav
Příspěvky: 865
Registrován: 23. 6. 2016, 14:13

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Česlav »

... pod Letenfeldem ...

Jakmile otevřu oči, rozšíří se mi hrůzou - jednak z toho, co se mi děje a druhak z náhlého poznání.
Tak tady berou Vlci svá kovová těla! A Komnata musí reagovat na myšlenky proudící z otevřené mysli!
Můj prvotní impuls je osvobodit se a vytrhnout se z toho sevření, ale pak mě zarazí jedna zvláštní, ale neodbytná myšlenka.
Co se stane, když to neudělám?

A práva tě myšlenka stačila, aby mě zdržela a já propásl příležitost.
Zatraceně, copak nad tím vážně přemýšlím? Moje srdce je v pořádku tam kde je, nepotřebuju vlčí!

DO SOMETHING UNDER FIRE: Ceslav:2D6+2 → 5 (2 +1 + 2 cool)

Zazmítám se v křesle, ale okovy drží pevně.
S hrůzou zjišťuji, že ruce a nohy mi ztěžkly a já nad nima ztrácím vládu.
Pokouším se vytrhnout, ale jsem tak slabý a drží mě to pevně.
Slyším cvaknutí a trhnutí, jak mi klepeta odejmula kyrys a jiná mi roztrhla uniformu.

Když se do mého hrudníku zakusuje kotouč, naplní Jeskyni můj křik...
Znovuzrozený Krkavec Víru.
Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... ve vizi ....

Potomku, Dalibore,

vznášíte se nad lesem a pod sebou vidíte pár. Je tam Marcus a Květoslava. Drží se za ruce. Úplně cítíte jejich lásku, která přetrvala již staletí. Pevnou, občas nespoutanou, občas spoutanou až moc, ale jejich.

Chcete jí taky, chcete teď v tuhle chvíli cítit, co nejvíc lásky. Vrhnete se proti sobě, začnete se objímat, líbat. Toužíte se pomilovat, teď, tady, nad tímhle symbolem lásky, ve vzduchu, ve Víru, tak jak jste to již udělali dnes odpoledne.

Potomku, začneš z Dalibora rvát jeho lékařskou košili, moc to nejde, je pocuchaná, tak ji táhneš přes jeho hlavu, ale se zraněnou rukou to nejde, tak se mu zamotá kolem hlavy.

Dalibore, celé tělo tě bolí, ale zároveň hoří touhou. Máš ruce i hlavu zamotané ve své košili, ale nevadí ti to, protože na těle cítíš Veřiny chladivé prsty a víš, že brzy ucítíš i rty....

Vero, nemůžeš ho líbat na rty, ale nevadí ti to, protože tak jsi odhalila jeho krásné tělo, políbíš ho na krk, ne úplně se přisaješ na jeho krk a ....

... ozve se kolem vás hrubý Kinského hlas, který vás vytrhne z vaší vize: "Ježišmarjá, vona mi vysaje banditu dřív, než končí před soudem!"

Něco tě, Potomku, čapne tě za loket a se slovy, "tohle jsme si ale, Věrko, nedomluvili," tě odtáhne od Dalibora kamsi nad les. Chtěla bys opustit vizi a bránit se, ale nejde to. Podivná síla tě vláčí jakýmsi tunelem. "S touhle dámou si to vyřídím osobně a vy se postarejte o Vukmara. Půjčte si mřížovaný vůz z blázince a odvezte ho do šatlavy," slyšíte dál vizí hřmět Kinského.

Dalibore, viděl jsi, jak jakási neviditelná ruka vytrhla Veru z tvého objetí. A jiné neviditelné ruce se na tebe sápou z druhé strany a táke tě vlečou kamsi nad les. Pryč od Very, pryč od Marca s Květoslavou, do jakéhosi tunelu.

... u blázince ...

Dalibore, probouzíš se z vize ve voze, ve kterém už jsi dnes jel. Přes hlavu máš svou košili, ruce spoutané nad hlavou. Chvíli trvá, než ji dokážeš vrcením posunout tak, abys aspoň trochu viděl kolem sebe. Vozík je vyčištěný, je v něm čerstvá sláma, táhne ho černý kůň a je ze všech stran obestoupen patnáctkou vojáků v Rakouských uniformách.

Co uděláš?

Potomku, probouzíš se v drožce. Vedle tebe sedí pan hrabě Kinský. Netopýří tu nejsou. Podívá se na tebe a usměje se. "Ty jsi mi ale divoška. No, nechtěl jsem, aby ses mi nakrmila moc brzy, jsem si jist, že dnešní noc bude zajímavější, když budeš hladová. Já svou část dohody dodržel, teď je čas na tobě, za chvilku zastavíme u Zlatého lva."

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Jasna
Příspěvky: 409
Registrován: 12. 6. 2016, 22:24

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Jasna »

... u Kamene ....

Grgur vypadá příšerně. Zajímalo by mě co se mu přihodilo, protože vypadá jako kdyby ho přejel jeden z jeho vlastních vozů, ale nebudu vyzvídat. Vypadá, že toho má opravdu dost a tak ho nechám být.

Vydám se na cestu ku Praze. Přidám trochu do kroku, abych se dostala domů co nejdříve. Už tak jsem byla pryč déle než jsem chtěla. Hlavně, že je upírská paní pryč, ale ještě se musím zajít podívat na to její hnízdečko. U takových potvor jeden nikdy neví jestli nevstanou z mrtvých. Dokáží být plná překvapení. Také mě zajímá jak se dozvěděla kde má hledat. Musím ten její dům pořádně prošmejdit.
Reinkarnující se čarodějka a zmije jedovatá.
Uživatelský avatar
Vukmar
Příspěvky: 255
Registrován: 25. 7. 2016, 20:04

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Vukmar »

... v blázinci ...

Pořád to nestačí. Musím dostat víc. Musím mít lepší tělo. Kov pod kůží, víc krve, aby se tohle již neopakovalo. Nechat se přemoci netopýry. Tu havěť jednou vyhubím. Pak konečně přijdu k sobě a začnu vnímat svět kolem sebe.

"Gabryas. Univerzita," zachrčím na tváře nad sebou. "Pomůže a udělá silnějším. Mě i vás." To je všechno. Tak tak mě nenávist drží naživu.
Zabiják a žhář.
Uživatelský avatar
Dalibor
Příspěvky: 843
Registrován: 10. 6. 2016, 18:59

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Dalibor »

... v kleci...
Už podruhé jsem dnes zavřený v kleci. Poprvé se mi z ní dostat nepovedlo, co jsem dělal špatně? Pak si to uvědomím. Nechtěl jsem se dostat ven.

"Pánové, tohle bude nějaký omyl. Proč jsem skončil v kleci? Kde je Vukmar, ten loupežník, co jste ho měli chytit? Byl se mnou v cele, převlečen za jiného doktora, snažil se mě zabít. Neříkejte, že jste si nás spletli."

Posadím se zkusím si trochu sundat košili z obličeje.

"Počkat, vy to myslíte vážně? Boha jeho, řekněte mi aspoň, že jste nenechali ty blázny a toho falešného doktora volně jít?"

Zaúpím.

"Kdybyste mě aspoň chtěli zavřít za to, že jsem odpoledne natáhl Kinskému, ale jaké je oficiální vysvětlení toho, že mě zadržujete? A co se stalo s Verou, s tou ženou, co mě zachraňovala před tím vrahem?"
Read a sitch, mapuju terén, Dalibor:2D6+3 → 9(1 +5 + 3)#sharp
Chci se dostat za Verou, nejlépe okamžitě: Jaká je má nejlepší úniková cesta? Kdo tady by udělal, co chci?


Mám ve zvyku, že jsem vždy tam, kde mě potřebují. Ne vždy jsem ale schopný pomoct nebo jsem vítán. Pro začátek jsem spoutaný a brašnu mám v blázinci.
Bonefeel, Dalibor:2D6++2 → 6(1 +3 + 0 + 2)
Dalibor, muž s přátelskou tváří, starostlivýma očima a nadšeným hlasem.
Kdysi doktor, pečovatel o Zdroj a jeho lid, a nyní šiřitel zpráv.
Deník postavy
Uživatelský avatar
Tibor
Příspěvky: 440
Registrován: 27. 7. 2016, 15:17

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Tibor »

... v opeře ....

Hudba je hlasitá. Trhá mi uši. Don Juan zpívá komorné donny Elvíry a zdá se mi to, nebo ne? Ve svém svádění triumfuje. Strhává z ní šaty, chytá její obnažené boky, v sále to zašumí ... Ne, to byl jen odraz chlípné touhy publika po senzacích a tolik zapovězené nahotě.

Leporello převlečený za Juan odvádí Elvíru pryč z domu, je však zastaven Annou a Ottaviem. Když odhaluje, že není ten, za koho se vydává, v sále se začínají ozývat výkřiky. Místo vážených úředníků sedí v hledištích kohouti a páví, z lóží šlechticů se vyvalí zápach a hromady much, doprovázené chrochtáním a na bidílkách, na bidýlkách se objeví skutečná bidla a nich hřadující slepice a mezi nimi pobíhají kozy ... Ne, to byl jen odraz toho, kdo kým opravdu v tomto světě je a jak se chová.

Don Juan se na útěku setkává s Leporellem na hřbitově a vychloubá se svými činy přímo před sochou starého komtura. Fantóm zpívá a zdá se, že árie se stává nekonečnou. Jeho hlas zní, jako by snad ani nedýchal. A co víc, přidává se k němu sbor. Obrovský sbor, jaký hraběcí Nosticovo divadlo ještě nezažilo. Zpívají všichni, každý o svých činech, o svých skutcích, každý se vychloubá tomu vedle sebe s tím, co dokázal, v čem je nejlepší. Ke konci téměř nekončící árie už se lidé začínají hádat, překřikovat sápat po sobě ... Ne, to byl jen odraz toho, co si kdo o sobě myslí.

Socha promluví a bere na sebe podobu Císaře. Kárá Juana i všechny lidi v sále za jejich hříchy. Juan jí posměšně zve na hostinu na hostinu a kárání vyznívá do prázdna, socha začíná být spíše karikaturou, bezzubým starcem co láteří nad neposlušnými dětmi. Začíná se ozývat pískot z těch částí sálu, kde sedí úředníci či policisté ...Ne, to byl jen odraz toho, co si lidé myslí o habsburské monarchii.

V paláci se donna Elvíra snaží naposledy přemluvit dona Juan k nápravě, ale je odmítnuta. Don Juan se jí vysmívá a zpívá o tom, že nikdo smrtelný nemá nad ním moc. Nechává připravit hostinu a socha ze hřbitova opravdu přichází, tentokrát na sebe bere podobu trojjediného boha, chvilku synem, chvilku otcem a chvilku duchem svatým a přitom vším najednou. Don Juan zpívá árii o vědě, která zabije Boha. Don Juan zpívá árii o Vlcích poznání co přijdou a roztrhají Boha. Don Juan zpívá o tom, že sám má božský hlas a jeho dílo je Triumfující nad Bohem. Stoupá si a podává Bohu ruku, jako by s ním byl roven. V sále to řve, část lidí se modlí, tam kde sedí kněží či učenci se ozývá chvíli "Rouhání!" a chvíli "Nestoudnost, takové znevážení vědy!" ... Ne, to byl jen odraz toho co přijde, a všichni to už vědí.

Don Juan Triumující nad Bohem mu podá ruku .... a padá mrtvý k zemi. Ne Don Juan. Fantóm.

To však lidé v sále nevidí. Každý v sále, na Jevišti, v orchestru, každá uvaděčka, kulisák, Fiona i Gabryas vidí sám sebe, jak stojí na pódiu a zpívá, zpívá o svém triumfu.

O triumfu, kterým završili svou cestou a přitom přivedli zkázu. Lidé z města vidí zkázu svých rodin, svých obchodů, svých kariér a nadějí, zkázu lásek a manželství.

Gabryas, Fiona, Zlatuše a já vidíme Apokalypsu, kterou Nesmrtelní jednoho dne přivolají.

- já vidím rozlámanou zemi, v níž se na všechny strany rozbíhají pavučiny prasklin a puklin v nichž dlouho žádná tráva neporoste a každé zvíře, co do nich stoupne, zemře v mukách, která nemají obdoby
Fiono, popiš nám, co vidíš. Klidně modře, je to silný moment.

Pak hudba ustane a přijde poslední obraz. Smrt Dona Juana, smrt Fantóma, je s uspokojením komentována Annou, Ottaviem, Masettem i Zerlinou a donna Elvíra odchází do kláštera. Všichni vědí, že před nimi na jevišti leží mrtvý člověk. Ale představení musí pokračovat, divák nesmí nic poznat.

Atrful and Gracious: Tibor:2D6+1 → 4(2 +1 + 1)
Bylo to obstojné vystoupení. Lidé tleskají.
Pěvec, se stal opravdovým hrdinou.
Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... u Spitalthor ...

Jasno, přicházíš k městské bráně. Máš štěstí, vojáci z nějakého důvodu kontrolují jen muže. Ale o to důkladněji.

Jako žena snadno projdeš a pokračuješ zpět k vykřičenému domu Frau Großhärtzich. Když se před něj konečně dostaneš, zeje prázdnotou.

Co uděláš?
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Jasna
Příspěvky: 409
Registrován: 12. 6. 2016, 22:24

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Jasna »

... v opuštěném vykřičeném domě ....

Vejdu dovnitř jako kdyby mi to tam patřilo a začnu hledat v pokoji paní. Poté pokračuji dál dokud to neprošmejdím celé. Hledám cokoli zajímavého nebo užitečného. Účetní knihy, dokumenty, cennosti. Kromě toho se mi v její komnatě podaří nalézt zvláštní věc. Zachovalé lidské srdce v misce s krví.

Cítím, z toho amuletu sílu. Není to jen tak obyčejná trofej. Je to stará věc. Napojená na vír. Muselo dát hodně práce tohle vyrobit. Nemohu to tu jen tak nechat a beru si to sebou, protože v nepovolaných rukách by něco takového mohlo způsobit nedozírné škody.

Je to pain-wave projector.

Jakmile je srdce bezpečně uschované začnu si prohlíšet šaty. Upírky je již potřebovat nebudou. Pokud tu mají i něco jinoho než ten šílený červený model s výstřihem ve tvaru srdce. Ten bych na sebe nevzala. To už raději Daliborův pytel od brambor.
Reinkarnující se čarodějka a zmije jedovatá.
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Potomek »

Proberu se k životu, jsem ještě trochu z té vize zmatená, moc nevím, co se stalo ve Víru a co mimo něj. V uších mi stále zní věta "Ježišmarjá, vona mi vysaje banditu dřív, než skončí před soudem!"

Uvědomím si, co to znamená. Vyskočím na nohy a prudce se postavím. Takže se praštím do stropu drožky. Spolknu nadávky a zdravou ruku se chytím za temeno hlavy. Drožka mezitím přejela přes pár výmolu, tak si radši zase sednu, než ještě spadnu na tu mou zlomenou ruku kvůli dalšímu hrbu.

"Kde je Dalibor? Neříkejte, že jste nechali Vukmara proklouznout a sbalili Dalibora?" začínám znít trochu sklesle.

"To byl Dalibor, s kterým jsem tam...kterého jsem se snažila tak nějak ... svlíknout a ošetřit zranění...a přitom políbit na krk."

"Vukmar padl na zem okousán netopýry, přímo uprostřed hloučku bláznů. Chytili jste ho, že jo? Veliký svalnatý chlap, byl oblečený jako doktor, rouška přes obličej a všude krev od netopýřích kousanců. Musíte rozkázat, ať Dalibora pustí, hned!"

Začínám vypadat ještě více sklesle, to není rozumné upozorňovat na to, že mi záleží na uvězněném Daliborovi a pak frnknout nadrženému hraběti z postele....
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

Jasno, po chvíli hledání najdeš šatnu. Je v ní aspoň stovka šatů a kostýmů všech tvarů a velikostí. Téměř na všech je někde motiv srdce, ale hodně šatů ho má celkem decentní a je tam i pár kousků bez něj.

Také jsi našla šperkovnici a v ní velkou hrst šperků. Asi to bude bižuterie, ale nějakou cenu to mít bude (3-BARTER)

Klidně si sama zvol, jaké šaty chceš...
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
MC-AW-Nesmrtelní
Příspěvky: 2917
Registrován: 9. 6. 2016, 14:12

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od MC-AW-Nesmrtelní »

... v drožce...

Potomku, Kinský se na tebe podívá. "Při tvé profesi by sis na lásku měla dát pozor," usměje se. ""Neboj, hned ráno to nechám prověřit..." dodá.

Máš pocit, že mu asi mozek úplně vypnul.

Co uděláš? Jestli budeš chtít nějak zásadně otočit situaci, použij u toho nějaký tah, prosím.
10. léta 21. století Apokalyspy přichází
Uživatelský avatar
Fiona
Příspěvky: 480
Registrován: 24. 7. 2016, 18:24

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Fiona »

...v opeře...
Zpívám o našem vítězství a o naší zkáze

o nekonečnu a prázdnotě

o prázdné hvězdné obloze

o království, které je pusté
vyjma jedné hvězdy

o věčnosti, na kterou jsme dosáhli

o hrdinech, o jejich pozřených duších

o věčnosti, které jsem se dočkala
bez hvězd, bez nás, sama

o bolesti, o strachu a o posledních chvílích věčnosti

Zpívám o tom, jak zhasla poslední z hvězd


*Když dohraje hudba, Fiona přijde na jeviště. Ukloní se. Vezme Fantoma do náruče a políbí jej na masku.
Odnáší ho do zákulisí.
Nikdo smrtelný z opery už je nikdy neviděl.*
Uživatelský avatar
Potomek
Příspěvky: 748
Registrován: 21. 6. 2016, 22:17

Re: [AW-EPOCHA] 18. století - Barokní fantasy

Příspěvek od Potomek »

Tak a už mám toho právě tak dost! Cítím, jak se mi napnuly svaly na obličeji a vztekle zúžily oči. Přidám k tomu výrazu hodně ošklivý úsměv a vylezu Kinskému obkročmo na klín. Není to žádné pohodlné posezení, tlačí mě nejen pažba pistole. Přitisknu se k němu, shodím tu bílou paruku, skloním se jeho k uchu a zašeptám: "Ty chceš vidět, co všechno umím? Jak si přeješ!"

Mother's heartbeat: 2d6+3 = 10
Vezmu Kinského
Vidíme i co se děje dole


Objevíme se na podobné louce jako odpoledne z Daliborem, akorát je všechno kolem mnohem bláznivější. Nějaké město opodál vzdáleně připomínající Prahu mění barvy i tvary, nafukuje se a smršťuje a tetelí se jak vzduch nad ohněm. Kolem občas proběhne zvíře, ale jsou to bizarní stvoření, podivné chiméry nebo bájné bytosti. Na obloze jsou těžká bouřková mračna, mezi kterýma přeskakují blesky všech možných tvarů. On se zmateně rozhlíží, stojí nahý a bosý v trávě. Já jsem taktéž nahá, ale ani náhodou zmatená. Jedním mávnutím křídel překonám vzdálenost, která nás dělí a spustím.

"Tohle já umím. Umím se dostat na místa, kam se lidský mozek ani ve snu nepodívá. Umím tam i někoho jiného vzít. Chceš prozkoumat kraje, jaké nikdo jiný neviděl? Můžu tě tam na svých křídlech odnést. Chceš hledat zapomenuté znalosti? Zavedu tě do ruin a knihoven. Chceš tu najít bordel? Klidně tě tam zavedu. Ale nejsem žádná UPÍRKA a už vůbec nejsem žádná KURVA. Tu tvoji vysněnou šlapku nejspíš vykuchal už Česlav, tedy hrabě von Lieben. A je to první rozumná věc, kterou ve svém sobeckém životě asi udělal, protože ta ženská byla Vlkem a jakékoli srovnání s ní beru jako urážku."

"Teď mi dáš své slovo, že až se vrátíme, tak Dalibora propustíš. Ostatně žádnou dohodu ani nemáme. Vukmara jsi nechytil a na tu tvou dohodu jsem kývla jen proto, že kdybych ti měla něco vysvětlovat, tak by Dalibora mezi tím Vukmar zabil."

"Pokud mi to slovo dáš, můžeš tu strávit příjemný čas užíváním krás tohoto místa a budu ti dělat průvodce. Pokud mi své slovo nedáš " vznesu se, přistanu na druhé straně od něj a řeknu naprosto plochým hlasem: " čekají tu i hrůzy, jaké na zemi nenajdeš a budu ti jimi taktéž dělat průvodce."

go aggro: 2d6+1 = 7
Nová, zdokonalená verze Potomka, která se zkouší vyrovnat se vzpomínkami svého předchůdce. Deník postavy
Zamčeno

Zpět na „[AW] {PbP} Nesmrtelní“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů