Starověký svět

Dakara: diskuse ke hře v duchu Shadowrunu bez technologie ve středověce laděném fantasy prostředí

Moderátor: York

Odpovědět
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Starověký svět

Příspěvek od eerieBaatezu »

Jó, ta mapa je supér. Obrázek
Obrázek
Argonantus
.
Příspěvky: 18083
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Starověký svět

Příspěvek od Argonantus »

York jinde píše:Docela vážně dumám nad tím, nakolik je tohle použitelné jako literární svět. Případné poznámky kdyžtak asi tam
Přiznám se, že jsem tomu zdaleka nevěnoval tolik času, kolik by si tahle úžasná věc zasluhovala, neb mne různé podivné živly tahají od computeru.

Nicméně, generálně - samozřejmě by to šlo.
Vlastně mne nenapadá prostředí, které by bylo pro literární příběh nevhodné z podstaty věci. Od telefonní budky po galaxii a od džungle pro starověké město, vše lze s prospěchem zpracovat.

1) Samozřejmě, může být prostředí nevhodné - či alespoň komplikované - pro příběh určitého druhu. Tohle tady okolo třeba není moc dobré na sociální román z dob průmyslové revoluce. Nebo na komorní psychologické drama o dvou postavách, založené na dialogu - zdrcující většina zde představeného přijde vniveč.
Ale to je asi jasné a soudím, že York k podobným vychytávkám mířit nebude. Spíš to vidím velkoplošně na způsob Pána prstenů a Hry o trůny a nejpřesněji asi Egypťana Sinuheta.

2) problém je ten samý, co popsal už Eerie - v první chvíli jsem to považoval za historickou fikci z antiky, a teprve časem mi došlo, že to má být fantazy, meč a sandály, přeprasená z té antiky.
Jako za mne určitě ne. Pokud chápu Yorkovu konstruktérskou duši, věci by nejvíc svědčilo vyškrtat všechna známá slova a nahradit je fantastickými názvy. Pak to bude fungovat daleko líp. Fantazy drží nejlépe, když neodkazuje očividně na něco známého. Ježto čtenáře to mate a autor si koleduje o celkem neúčelné výtky, že "u starých Dórů to bylo jinak".

Opačná cesta je vyškrtat vše fantastické a udělat z toho čistou historickou fikci. Což je za mne nejlepší cesta, ale děsivě náročná a pro Yorka možná ne to pravé. Ale třeba se pletu.

Rozhodně bych šel do jednoho nebo do druhého, ne do hybridu.

3) Jinak literární podkres je těžce asymetrický. Už hry bývají asymetrické; důkladněji zpracované bývá místo, kde postava předpokládaně začne a stráví velkou část děje; Seyda neen a Balmora v Morrowindu.
Literatura je daleko asymetričtější. O národech, kam nikdo nedojde, můžeme vědět celkem datla. O místech, kde postava žije, víme naopak daleko víc - barvu jeho dveří a konstrukci okna, pakliže se jím má někdo dobývat.

Konstrukce shora dolů je v jistém bodě nezvládnutelná, je třeba si postavu vybrat a zkoumat svět bezprostředně kolem ní. To jsou ty kamery. A jádrem všeho je samozřejmě nápad na děj. Cosi zajímavého, zvláštního, výrazného, co hýbe autorovou duší.
Osud přikovaného galejníka, prchajícícho z galéry - to je trochu jak Elder Scrolls.
Osud mladší princezny, násilně provdávané za někoho, koho nechce.
Osud mladšího důstojníka v armádě jisté země, kde se vede válka o něco.
Osud obchodníka, kterému vypálili krám a on dluší někomu prachy.

Zkrátka situace; to je, oč tu běží. Otázky a odpovědi se ihned začnou nabízet samy.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Starověký svět

Příspěvek od York »

Včera jsem odehrál třetí sezení s úplně novou skupinou hráčů (jedna hráčka hraje RPGčko úplně poprvé). Řekl jsem si, že bych si asi měl ukládat poznámky, co jim říkám. Samozřejmě taky ocením rady, co by bylo ještě dobré zmínit.

:arrow? První sezení bylo o společné tvorbě postav. Představoval jsem setting a říkal jsem něco ve smyslu, že spíš než příběhy jednotlivých postav (jsem syn obchodníka z dalekého města, který tu hledá svého ztraceného bratra) mě zajímají příběhy skupiny - čeho chtějí postavy společně dosáhnout, jaké mají sny a cíle.

Řeč taky přišla na to, že univerzální motivací postav ve fantasy dobrodružstvích bývají peníze, a že tedy není moc dobré tvořit postavy, které pro ně nemají žádné upotřebení. Neznamená to nutně, že postavy musí být greedy bitches, loot hoardeři, nebo tak. Motivací k vydělávání může být třeba touha pomáhat chudým a nemohoucím, radost z krásných (a drahých) věcí, nebo třeba snaha vyšplhat po společenském žebříčku (možná kvůli svým dětem).

:arrow? Ve druhém sezení jsme si vyzkoušeli jednu z technik společné improvizace - nadhození nějaké konkrétní scény s tím, že zpětně vymyslíme, proč tam postavy jsou a čeho se snaží dosáhnout.

Spojil jsem to s tím, že jsme na začátku kampaně a už o postavách něco víme (protože jsme si minulou sešnu představovali setting a postavy). Máme taky nějakou hrubou postavu, kde bychom je chtěli po čase vidět: Měly by společně dělat dobrodružné věci.

Takže jsem nadhodil scénu: "Je noc, jste v temné uličce a něco se tu děje. Proč tu jste a jak to s vámi souvisí?"

Zajímavé bylo, že se hráči začali rovnou dotvářet i detaily prostředí ("je zataženo, slabě prší"), aniž bych je k tomu musel vyzývat. Kromě toho jsme si tím taky představili střihy (není nutné odehrávat den po dni, dá se rovnou přeskočit k něčemu zajímavému) a skákání v čase (v dalším sezení jsme si zpětně odehráli setkání s tím, kdo jim zadal úkol, kvůli kterému tam byli).


:arrow? Včera se v příběhu vyskytla oběť násilníka. A tím násilníkem bylo navíc NPCčko, které postavám platilo za to, aby mu přinesli věc, kterou mu ta oběť ukradla.

Tohle, myslím, dopadlo celkem dobře. Postavy se nakonec postaraly, aby oběť mohla bezpečně opustit město a začít nový život jinde (což chtěla udělat už před tím). I tam jsem ale hráčům řekl něco ve smyslu:

"Kdyby ve hře vyskytlo nějaké téma, které vám jako hráčům není příjemné, tak mi to, prosím, řekněte a já se mu budu nadále vyhýbat."


Taky jsem řešili plánování. Jeden zkušenější hráč řekl něco ve smyslu: "Počkejte chvili. Než tam vlítnem, tak bychom se měli domluvit, jak to uděláme, ať neříkáme každej něco jinýho." To bylo fajn, na druhou stranu pak začali hráči plánovat.

Zařízl jsem jim to prakticky okamžitě a domluvili jsme se, že zase skočíme rovnou do akce a co si postavy naplánovaly, případně vymyslíme zpětně. Nakonec se dokonce ukázalo, že žádný plán prakticky nebyl potřeba - postavy se seznámily s prostředím a situací a až když hráči zjevně nevěděli, co dál (protože postavy jednaly nezávisle na sobě a nemohly se dost dobře uprostřed taverny vybavovat o dalším postupu), jsem do toho vstoupil s tím, že v tomhle místě nejspíš měli naplánované, že se sejdou někde stranou a domluví se, co dál.


Dál mě napadá:
:arrow? Nejsem si úplně jistej, jestli jsem všechny hráče dostatečně seznámil s tím, že postavy mohou umřít, ale ve hře je částečný ressurect (zachovají se vzpomínky). Asi bych to měl připomenout.

Máte nekdo nějaké další nápady, co bych měl s novými hráči probrat?
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Starověký svět

Příspěvek od York »

Hač dělal výzkum psích plemen s historií až do starověku - odložím si to tu pro pozdější použití.

Tibetská doga.

Obrázek
První písemná zmínka o tibetské doze je z roku 1121 př. n. l. v čínské knize letopisů. Zmiňuje se o ní Aristoteles, Alexandr Veliký, který ji přivezl do Evropy a také velký cestovatel Marco Polo. Tato rasa se nám dochovala v původní podobě bez křížení s jiným plemenem psů.

Kavkazský pastevecký pes

Obrázek
Zmínky o plemeni jsou již 1500 let staré, zdokumentováno je posledních 600 let, ale odhaduje se, že toto plemeno je mnohem starší.

Rotvajler

Obrázek

Obrázek
Za římské říše byl využíván jako arénový pes a pes pro boj na otevřeném poli s nepřáteli, postupně toto plemeno ale vymizelo.

Neapolský mastin

Obrázek

Obrázek

Psi podobného typu existovali v Itálii již okolo 3. století př. n. l. a nazývali se canis pugnaces. Původně se mělo jednat o asyrské psy, kteří sem pravděpodobně byli dovezeni. Právě tito psi dali základ všem evropským molossoidním plemenům: bordeauxským dogám, anglickým mastifům, buldokům a též neapolským mastinům.

Italský corso pes

Obrázek
Italský corso pes je prastaré plemeno, objevující se i na nástěnných malbách ze starověku. Tyto malby se objevují na místě dnešního Říma, a proto je právě Itálie zemí původu tohoto plemene.

Anatolský pastevecký pes

Obrázek
První zmínky o psech podobných dnešním anatolským pasteveckým psům nacházíme na asyrských deskách a babylonských reliéfech. V tehdejší době byla podporována přirozená agrese, kvůli ochraně dobytka a majetku, proto jsou často popisováni i jako mohutná a agresivní zvířata, která se svojí vytrvalostí podobají vlkům.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22578
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Starověký svět

Příspěvek od Jerson »

York píše: 25. 7. 2018, 11:52Taky jsem řešili plánování. Jeden zkušenější hráč řekl něco ve smyslu: "Počkejte chvili. Než tam vlítnem, tak bychom se měli domluvit, jak to uděláme, ať neříkáme každej něco jinýho." To bylo fajn, na druhou stranu pak začali hráči plánovat.

Zařízl jsem jim to prakticky okamžitě a domluvili jsme se, že zase skočíme rovnou do akce a co si postavy naplánovaly, případně vymyslíme zpětně. Nakonec se dokonce ukázalo, že žádný plán prakticky nebyl potřeba - postavy se seznámily s prostředím a situací a až když hráči zjevně nevěděli, co dál (protože postavy jednaly nezávisle na sobě a nemohly se dost dobře uprostřed taverny vybavovat o dalším postupu), jsem do toho vstoupil s tím, že v tomhle místě nejspíš měli naplánované, že se sejdou někde stranou a domluví se, co dál.
Tohle se jen málokdy potkává s realitou. Nechával jsem své hráče vždycky plánovat, a pak se ukázalo že i když to dělali několikrát, tak domluvit se dopředu na potřebných plánech je velmi obtížné, zvlášť když se situace podle plánu nevyvíjí. Chápu důvod pro tuhle zkratku, ale rozhodně by měla být velmi slušná šance na to, že jejich plán selže.
Argonantus
.
Příspěvky: 18083
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Starověký svět

Příspěvek od Argonantus »

York
Nevím, zda je moje odpověď stran budování postav intopic a k něčemu. Ale místa je tu dost, tak co.

1) U tvorby postav narážím často na paradox, že je lidé ve hrách budují čistě literárně. Ví přesně, co se stalo 17. ledna roku 362 krajového letopočtu, co postava udělala a co dokázala. Pro hru je naopak podstatná ta „sklenice vody“ mířící do budoucna, co postava chce. Vše z minulosti je zajímavé jen, když to má přesah do budoucnosti. A vlastně stačí jen ten přesah do budoucnosti. Postava vyhrála turnaj v X a tím je slavná; podrobností už netřeba. Zajímavé je, že by chtěla vyhrát ještě další. A že se ve válčení docela vyzná. Ale na byznis je dost levá.

2) Stran toho majetku; jsme z divné doby plné bohatých lidí, která má tendence se neustále omlouvat za to, že vydělává a že je zajímá nějaký majetek. Pokud ve vašem světě existuje potřeba jíst, někde se schovat před deštěm a zimou, něco na sebe obléknout, tak je všem naprosto implicitně jasná motivace, proč lidi dělají 95% svojí denní činnosti; proč pekař vstává kdovíkdy ráno a proč sedlák blbne s tím pluhem. Kdyby před ně někdo postavil cihlu zlata, tak ji s díky seberou. A na dlouhé debaty o „motivaci“ by všichni tito koukali naprosto zmateně.

3) Leckdo si všiml, že „dobrodruh“ je v takovém settingu cizí těleso; jede si na koníčku někam ke všem čertům a tam leze do dungeonu s tím, že tam možná ani žádné zlato není, jen nějaké oživlé kostry a staré listiny. Po jisté životní zkušenosti si myslím, že to neplatí až tak dogmaticky a striktně. Marxisticko – biblické dogma „v potu tváře žíti budeš“ začalo erodovat vpodstatě od vynálezu civilizace, kdy se na scéně objevily nějaké první pokusy o města a nějaký feudalismus, relativně nezávislý na patrimoniálním panovníkovi, čili vlastně samostatní podnikatelé. Takový člověk může mít úspěch; vyrobí něco trhem opravdu žádaného a stane se z toho hit; najednou má i nějaké peníze na rok dopředu a zjistí, že se vlastně nemusí sebrat teď a hned a dělat další práci. Ale v rámci prodeje balíku papíru třeba udělat odbočku a střihnout si dobrodružnou badatelskou výpravu (aktuální Argonantův příběh č. 86. A ano, Argonantus je budován právě tak, aby přirozeně nějaké to dobrodruhování občas mohl realizovat).

4) Když se vrátím k tvému starověkému settingu, tak takových relativně volných pozic, vhodných k občasnému dobrodruhování, lze vymyslet mraky. Obchodník s něčím. To už samo o sobě je jisté dobrodružství, sebrat se a jet někam ke všem čertům, i když třeba s několika pytli soli. Kněz, vyslaný klášterem někam, dnes bychom řekli na služební cestu. Řemeslník, co vyrobil extrémně drahou věc a někam ji nese (meč pro krále). Voják, určený k průzkumu v bitvě. Špion, kterému to platí vláda (jako Bondovi). Tohle všechno ve starověku zaručeně existovalo a lze toho vymyslet jistě mnohem víc. Ve středověku byli ještě dobrodružní rytíři zejména mladší synové, na které v rodinném byznisu už moc nezbylo místo, takže putují světem. Poutníci do Svaté země – to jsou málem profesionální dobrodruhové, i když mohli být docela chudí. Myslím, že by zlatou cihlu taky nezahodili, kdyby jim přišla do ruky. Pokud by byla moc velká, pak ji věnují na stavbu kostela příslušného svatého.

5) Něco úplně jiného – dál řešíš různé otázky „o hraní obecně,“ kde mám jen jednu poznámku. Ač jde o dungeon – a možná i samostatný – pak je úplně nejvíc boží (jak by řekl Eerie) udělat NPC enemíky coby organizovanou skupinu, která se občas vrací a hraje vlastně proti postavám. Reaguje na tahy postav, a postavy reagují na protivníka, a tím se hra dál a dál rozvíjí, způsobem, o kterém neměl zpočátku nikdo ponětí (ani ty coby autor). Takže třeba NPC násilník, který byl odsunut ze scény, se po pár dalších epizodách zase vrátí a ukáže se, že X. Nikdy nebudou postavy tak autenticky nasrané na enemíka jako v případě, že ho už dávno znají a pije jim krev delší dobu.

6) A největší věda je při tom dodržovat co nejvíc tu radu, co je někde v pravidlech DrD, že je třeba důsledně oddělovat vědomosti PJ a těch enemy NPC postav, protože jinak nad nimi nemohou vlastní postavy nikdy věrohodně vyhrávat. Na tomto místě se mi najednou hodil dávný a zapomenutý vojenský sklil psaní písemných bojových rozkazů.

7) Jinak díky za dodání materiálů k základům Elvandrey. Ukazuje se, že to není žádný náčrt původní ideje, ale technická dokumentace z velmi rozběhnutého psaní a řešení problémů, které nastaly. Dnes mám tendenci si k podobným věcem psát data, protože i to se může ukázat důležité. Trochu napovídá seznam postav, ten by mohl být hodně časný, ale i ten už prozrazuje, že je ti základní kostra děje jasná. Původní nápad se mi ještě jasně izolovat nepodařilo (na jediné straně, nebo jediném odstavci, třeba).
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Starověký svět

Příspěvek od York »

Když už jsme to nakousli.

:arrow? Příběhově mám relativně jasno ve středním zoomu: Půjde nejspíš o osud jednoho města a jeho obyvatel. Pokud by to bylo delší, tak se to může trochu rozrůst, ale pokud možno ne přes celý známý svět.

:arrow? V blízkém zoomu (osudy jednotlivých postav) mám pár nápadů, ale víc to zatím rozpracovávat nechci, dokud nebudu mít dobrou představu o zbytku.

:arrow? Otázka je, co se vzdáleným zoomem. Docela se mi líbí myšlenka dávno padlých, magie znalých civilizací. Dost jsem taky promýšel o konfliktech "nadpřirozených" bytostí (nadpřirozených do té míry, že neumírají přirozenou smrtí a mají nějaké schopnosti, ne nutně že to jsou bytosti, které osobně stvořily svět). Tady trochu váhám, jestli se zaměřit spíš na ten střední a blízký zoom, nebo na ten vzdálený. Strukturálně dává asi největší smysl začít u osobních příběhů a postupně odkrývat, jak s nimi manipulují starší a mocnější postavy. Na druhou stranu vyprávět příběh někoho, kdo se jedním z těch mocných hráčů stal, zní taky zajímavě.

:arrow? Nejméně jasno mám ohledně magie. Docela se ale kloním k "hard magic" systému podle
Sandersonova rozdělení, kde čtenář zná pravidla a omezení magie (minimálně do té míry, že když už někdo nějaké schopnosti použil, tak je nejspíš může použít znova s podobným účinkem).

:arrow? Začíná se mi taky čím dál víc líbit svět představený v tomhle vlákně*, ale nejsem si jistý ohledně fantasy ras (na druhou stranu k těm starým vyspělým civilizacím mi docela sednou) a už vůbec si nejsem jistý, jestli chci magii řešit přes předměty, svitky s kouzly a podobně (na druhou stranu to je nepochybně hard magic systém a i když to není nic inovativního nebo extra zajímavého**, tak to dává dobře uchopitelné možnosti, se kterými mohou aktéři v příběhu pracovat.

Z literárního hlediska by mě ale asi až tak nelákala verze světa, kde je magie prakticky zapomenuta a když někdo má nějaké kouzlo, tak ho používá velice opatrně, aby se o tom někdo nedozvěděl (i když...). Na druhou stranu mi asi nic nebrání posunout to do pozdější doby, kdy už je těch starých artefaktů mezi lidmi víc, obecně se o nich ví, a i když třeba většina lidí nikdy žádné kouzlo neviděla, tak existuje dost osob, které je dokáží používat a třeba nějaké to kouzlo nebo tři vlastní.


* Ovšem musím na sebe prozradit, že ačkoliv jsem o tom hodně přemýšlel, tak jsem tam zatím pořád Dóry a Achájce nechal. Nějak mi tam seděj, nevím proč.


** Zajímavé by to ovšem být mohlo, třeba pokud by jedním z témat příběhu bylo odhalování, jak vlastně ty svitky s kouzly byly vytvořeny a proč a jak fungují.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Starověký svět

Příspěvek od York »

Mno...

Umělec ze mě asi opravdu nebude, ale tak aspoň zhruba.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22578
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Starověký svět

Příspěvek od Jerson »

Pár míst sice ukazuje na umělý zásah Stvořitele, ale na fantasy mapu to jde.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Starověký svět

Příspěvek od Vallun »

Taky jsem řešili plánování. Jeden zkušenější hráč řekl něco ve smyslu: "Počkejte chvili. Než tam vlítnem, tak bychom se měli domluvit, jak to uděláme, ať neříkáme každej něco jinýho." To bylo fajn, na druhou stranu pak začali hráči plánovat.

Zařízl jsem jim to prakticky okamžitě
v tenhle moment by to pro mne začalo být asi dost nepříjemné. Plánování ke hře patří a bez něho je to umělé, méně uvěřitelné. Stejně tak jako skoky v časové ose dozadu, to mi narušuje imerzi...tak maximálně se domluvit, že ještě mimos ezení položí doplňjující otázky osobám, s nimiž se družinka setkala a jež byly ochotny normálně odpovídat.

Kavkazský pastevecký pes - naprosto úžasné plemeno:)

Argo
Vše z minulosti je zajímavé jen, když to má přesah do budoucnosti.
ano, to je tehcnicky vzato pravda, až na to, že vše z minulosit má přesah do budoucna. Zdaleka nejlepší zkšuenosti mám s tím, když vybuduji postavě osobní příběh z okrajově či mimochodem zmíněných střípků historie:)Protože i ona sama není ochuzena o rpvek překvapení a přesto je to její vklad:)
jsme z divné doby plné bohatých lidí, která má tendence se neustále omlouvat za to, že vydělává a že je zajímá nějaký majetek.
+1
Kdyby před ně někdo postavil cihlu zlata, tak ji s díky seberou.
Kdyby před ně někdo položil mrtovlu s cihou zlata v kapse, tak jí s díky seberou.
Marxisticko – biblické dogma „v potu tváře žíti budeš“ začalo erodovat vpodstatě od vynálezu civilizace,
erodovat ano, ale pokud má 80 % obyvatel v zemědělství, tak se jich to vlastně netýká, o zvířata se musíš postarat každý den a sezonní práce jsou sezonní práce...
Špion, kterému to platí vláda
to byli spíš šlechtici nebo obchodníci...
Ve středověku byli ještě dobrodružní rytíři zejména mladší synové, na které v rodinném byznisu už moc nezbylo místo, takže putují světem.
v Antice dozajista také, koncept pater familiás tomu dost napomáhá...a i prvorozený syn může cítit potřebu "nebýt pod otcovou střechou" alespoň dočasně:)
Ač jde o dungeon – a možná i samostatný – pak je úplně nejvíc boží (jak by řekl Eerie) udělat NPC enemíky coby organizovanou skupinu, která se občas vrací a hraje vlastně proti postavám.
tohle je zajímavý nápad, udělat primárně interakční dungeon, nicméně to pak stírá tu určitou PJovskou lákavost dungeonu v tom, že ho můžeš mít dost připravený dopředu a "jen" odehrávat:)
Nikdy nebudou postavy tak autenticky nasrané na enemíka jako v případě, že ho už dávno znají a pije jim krev delší dobu.
Nejlepší je, když mu na začátku pomohou, pak pro něj udělají nějaký kvestík a následně zjistí,že se z něj stal padouch...a to buď silný nebo obtížřně polapitelný..."kdybyhcom ho nechali těm otrokářům, tak tahle vesnice nemusela lehnout popelem..." :D
Na tomto místě se mi najednou hodil dávný a zapomenutý vojenský sklil psaní písemných bojových rozkazů.
Nechceš se tomu někde věnovat konkrétněji? :) Ne,ž e bych za tímhle účelem nepoužíval poznámky, ale jako každá rada dobrá:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18083
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Starověký svět

Příspěvek od Argonantus »

Pokud by to bylo delší, tak se to může trochu rozrůst, ale pokud možno ne přes celý známý svět.
Tohle jsou věci, které nechávám zásadně na začátku kampaně otevřené. Není důvod to řešit.
:arrow? V blízkém zoomu (osudy jednotlivých postav) mám pár nápadů, ale víc to zatím rozpracovávat nechci, dokud nebudu mít dobrou představu o zbytku.
Tohle by ti měli vyrobit hráči svým hraním. Nikdy to nebude tak autentické, když bys to vymýšlel nasucho.
:arrow? Otázka je, co se vzdáleným zoomem.
Zpočátku vůbec nic, později se vkládají dvířka k nápadům, které průběžně přicházejí a rozvíjejí se. Opět to není potřeba mít vyřešené hned.
Docela se mi líbí myšlenka dávno padlých, magie znalých civilizací.

Atlantida - jako v reálné historii. I kdyby neexistovala, nové civilizace se chovají, jako kdyby byla.
Tady trochu váhám, jestli se zaměřit spíš na ten střední a blízký zoom, nebo na ten vzdálený.

Hlasuju na nejbližší a nejmenší, od hráčů.
V jisté noře bydlel jeden hobit.
nejsem si jistý ohledně fantasy ras

Nic není tak jisté, jako to, že rasy nepotřebuješ. Do tohoto světa budou narvané proti srsti a nic skvělého z toho nevyleze.
Zkušenost ze světa jménem Elvandrea.
přes předměty, svitky s kouzly a podobně

Tebe bych typoval na krystaly. najdeš příslušný šutr a je to.
Z literárního hlediska by mě ale asi až tak nelákala verze světa, kde je magie prakticky zapomenuta
Z literárního hlediska je podstatná situace. Všechno ostatní je podružné a má cenu to řešit později.
Pokud máš situaci, že mágovo dědečkovi ukradli superkrystal, pak to bude najednou ppné magie.
Pokud bude obchodník stěhovat tu sůl na trase přes celou mapu, pak tam magie třeba ani být nemusí. Zato se dozvíš o dopravě lodní, o zvířatech k tahu nebo strojích, o hospodách, lupičích a tak dále.
** Zajímavé by to ovšem být mohlo, třeba pokud by jedním z témat příběhu bylo odhalování, jak vlastně ty svitky s kouzly byly vytvořeny a proč a jak fungují.
To je zajímavé vždycky. Kouzlo je mnohem lepší, když ho vidíš poprvé někoho naživo použít, nebo se o něm dočteš v zaprášené knize, a nemáš ho rovnou v přehledných pravidlech.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Starověký svět

Příspěvek od Vallun »

Já nevím, ale z Dubrovníku mám dobré zkšuenosti s tím, že v historických reáliích, byť notně zjendodušených, máš elfy, trpalsíky a další...jako ano, historie je sama o sobě více než dost bohatá na to, aby to nebylo potřeba, což platí i o magii, ale mne zase baví to prolínání reálných a nereálných konfliktů:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Starověký svět

Příspěvek od York »

Argonantus píše: 28. 7. 2018, 07:48 Tohle by ti měli vyrobit hráči svým hraním.
Omlouvám se za zmatení. Tenhle svět je sice nastřelený primárně jako herní (už v něm hraju, dokonce se dvěma skupinama), ale s tebou o něm mluvím jako o potenciálně literárním.

Argonantus píše: 28. 7. 2018, 07:48
nejsem si jistý ohledně fantasy ras

Nic není tak jisté, jako to, že rasy nepotřebuješ. Do tohoto světa budou narvané proti srsti a nic skvělého z toho nevyleze.
Zkušenost ze světa jménem Elvandrea.
V tom případě případě je otázka, jestli fantasy rasy vůbec někdo potřebuje. Všechny příběhy by přece úplně stejně mohly fungovat bez nich.

Argonantus píše: 28. 7. 2018, 07:48
přes předměty, svitky s kouzly a podobně

Tebe bych typoval na krystaly. najdeš příslušný šutr a je to.
To mi popravdě zní dost nudně. Jako ne, že by kameny nemohly mít něco společného s magií, ale že by to mělo být jen o tom...

Argonantus píše: 28. 7. 2018, 07:48Z literárního hlediska je podstatná situace.
S tímhle souhlasím.

Argonantus píše: 28. 7. 2018, 07:48Všechno ostatní je podružné a má cenu to řešit později.
Ale s tímhle už ne. V povídce si možná vystačíš s jednou situací, u něčeho delšího je ale dobré mít plány propracovanější, jinak ti hrozí, že se ti to ke konci katastrofálně rozsype. Příběh musí k něčemu spět, linie se musí uzavírat.

Argonantus píše: 28. 7. 2018, 07:48Pokud máš situaci, že mágovo dědečkovi ukradli superkrystal, pak to bude najednou ppné magie.
Pokud bude obchodník stěhovat tu sůl na trase přes celou mapu, pak tam magie třeba ani být nemusí. Zato se dozvíš o dopravě lodní, o zvířatech k tahu nebo strojích, o hospodách, lupičích a tak dále.
Ano, ale k tomuhle se můžu dostat i obráceně. Když vím, že chci vyprávět příběh o magii, tak si vyberu situaci a postavy, které k tomu sedí.
Argonantus
.
Příspěvky: 18083
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Starověký svět

Příspěvek od Argonantus »

s tebou o něm mluvím jako o potenciálně literárním.
jasně. Tak pak i zde je kapitánem situace. Nemusíš znát jména 26 bohů, když v ději budou zmíněni dva.
Vyřeš situaci, pak dumej dál. Viz pojednání o Intuici - lépe to asi neumím.
V tom případě případě je otázka, jestli fantasy rasy vůbec někdo potřebuje.

Správně, nepotřebuje je vůbec nikdo. V reálném světě i v literatuře je s nimi otrava a já bych je zakázala.
Potřeboval je Tolkien ve svém (TM) výtvoru, a snad nikdo z jeho napadobitelů, na které jsem kdy narazil.
Plno z nich si tím zcela zbytečně získali pověst trapných napodobovačů.
To mi popravdě zní dost nudně. Jako ne, že by kameny nemohly mít něco společného s magií, ale že by to mělo být jen o tom...
No, můžeš to samozřejmě rozvinout. Větší mistr vytříská víc magie z lepšího šutru. Lepší šutr je dán vlivy prostředí (=událostmi, které kolem něho proběhly), nejen chemií. Taky má vliv prostředí, počasí, lunární fáze.
Když to rozvineš, bude to multidimenzionální šílenství jak vinařství (i to je zdánlivě kombinatorika pár prvků).
takže v praxi přijde maník a sešle kouzlo, o kterém nikdo nikdy neslyšel a nikdo nevěří, že by bylo možné.
Jen takový bleskový nástřel, jak to může být zatraceně složité a bohaté. Něco jako zdánlivě prostá computerová alchymie Might and magic.

Ale literárně je to celkem jedno; odvíjí se to od situace. Pokud vymyslíš něco, kde je magie organicky důležitá až nutná (princezna zakletá ve věži do kamene), pak tě to bude nutit tyhle věci rozvíjet.
Ale s tímhle už ne.
Přečti si znovu tu Intuici. Kterak musí Frodo hodit prsten do sopky. Celá ta šílená věc je rozvíjením této mocné situace.
V povídce si možná vystačíš s jednou situací, u něčeho delšího je ale dobré mít plány propracovanější, jinak ti hrozí, že se ti to ke konci katastrofálně rozsype.

Ano, na tu jednoduchou větu navazují další, jako z kmene rostou větve a ty se dále dělí. U románu nelze jinak, struktura je nakonec třeba dost bohatá. Nicméně postrádá-li román tu jednotící ideu, pak z toho nikdy nic světaborného nevyleze.

Jádrem je mít tu hlavní větu, která je dostatečně nosná, aby o tom šlo tlachat 200 nebo 400 stran. O tom Frodovi jo, jak se ukázalo. U Vězňů byla v základu také jediná věta (a je tajná, neb je to spoiler pro ty, co to nečetli).
Pokud ta věta není dost silná, dojede to nějam na stranu 70, to je celé. I tak to může být dobrá věc.
Příběh musí k něčemu spět, linie se musí uzavírat.
Z podstaty věci spěje. Frodo buď hodí prsten do sopky, nebo ne. Dříve či později.
Situace je pyramida na špičce, která se časem překlopí nějakým směrem. Toť její podstata.
Ano, ale k tomuhle se můžu dostat i obráceně. Když vím, že chci vyprávět příběh o magii, tak si vyberu situaci a postavy, které k tomu sedí.
Můžeš. Když máš v zadání magii a ten svět, kde se to bude odehrávat, už to ti vyřezává pomyslnou množinu nosných nápadů (situací). Je dost jasné, že to nebude o problémech dospívající školačky na střední škole v USA. Ani o pohybech cen na burze. Nebo o space operových bitvách ve vesmíru.

Ale kupodivu, stále ještě není vyloučeno nějakou takovou konstrukci, která je ti blízká, zkusit transponovat do tvého světa. Školačka v klášterní škole, připravující kouzelnice (to je trochu Harry Potter). Pohyby cen na burze plodin v Dórsku (čímž lze magií zamíchat; a pak by magie mohla být tajná či ilegální).
A bitvy nikoli ve vesmíru, ale postaru na moři, s galérami a taranováním. A nějakým tím fireballem, případně s magickým řeckým ohněm. Třebna tenhleten Martin s tím udělal možná nejlepší efekt v celé knize (primárně o něčem jiném; jmenovalo se to příhodně Píseň ledu a ohně, že.)

A ještě to, co tu taky už bylo mockrát; nejvíc vytřískáš ze situace, která je osobní a kterou z nějakého důvodu znáš. Nejvíc tě to drásá a nejvíc tě to nadchne.

P.S. Bádáním v materiálech nacházím tvoje přiznání, že to celé byl původně Orxinův příběh, ke kterému se přidalo všechno ostatní. Takže čaroděj jde někde zákulisím otevřít bránu.
Přesně to jsem si myslel - že ty magické mimoprostory a průchody branami jsou jádrem všeho. Což sis možná časem přestal uvědomovat, že se to zrodilo z tohoto konce a elfice s drakem je až sekundární vynález.

P.P.S. - je zřejmé, že tvůj nový příběh se bude týkat hlavně psů.
Uživatelský avatar
Paul
Příspěvky: 1371
Registrován: 31. 8. 2017, 11:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Starověký svět

Příspěvek od Paul »

Pár míst sice ukazuje na umělý zásah Stvořitele, ale na fantasy mapu to jde.
Co třeba?
Slovanologie 25. 5.

Wunder warten bis zuletzt.
Odpovědět

Zpět na „Dakara“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů