Stín nad Prahou
Moderátor: York
- eerieBaatezu
- Příspěvky: 10153
- Registrován: 16. 9. 2007, 11:55
Re: Stín nad Prahou
No já jsem je v té době ještě vůbec neznal, byla to předskupina Nine Inch Nails, na kterých jsem tam byl, ale právě od tohohle koncetru jsem je tak nějak začal integrovat do svého playlistu. To jejich představení mělo takový ten nádech a patos novodobějších okultistických hororů, byla to prča.Karotka píše:Podobnost čistě náhodná
No tak ne no... Celkem ti závidim. Jaký to bylo?
Re: Stín nad Prahou
Domácí přednášky u Profesora
Tak se ukázalo, že
Holčička se jmenuje Ája a její tatínek je ten Profesor s autem, co ničí stíny. Profesor je opravdový odborník a jeho knihovna je úžasná, chodili jsme k němu studovat a debatovat pomalu častějc než do Sedmičky. Prostě úplnej Pišta Hufnágl. Skamarádili jsme se i s Ájou. Nebo spíš ona s náma. A postupně nás začala brát do svého světa. Hrad už se stavěl. Pod ním byla vesnice, kde lidi v potu tváře a míru pěstovali obilí, pásli ovce, chytali ryb, lámali kámeny, káceli les a tak. Byla tam taky spousta dětí se kterýma si Ája mohla hrát. A ten svět byl čím dál skutečnější. Po nějaký době nám tam přestaly fungovat mobily a podobný srandy... Za to já... nějak jsem začala souznít s přírodou, nebo ona se mnou. Už to nebyly jenom bylinky a houbičky, ale něco víc...
Z těch všech knih, debat a návštěv Ájina světa jsem měla dost zajímavý sny.
Sbírám si tak bylinky na mýtince, jsem bosa a je rosa. Okolní les se ztrácí v mlžném oparu. Vzduch je neuvěřitelně čerstvý. V takovém povětří cigárko chutná nejlíp, říkám si a zapálím si. Nirvána netrvá dlouho. Cítím zlobu. Z mlhy přicházejí stromy a vypadají zle.
"Jsme jedné duše, vy i já" řvu v duchu. Stromy mě omotají větvemi a drtí mě jak nedávno ta temnota pod kolejí. Dojde mi, že jim asi vadí, že kouřim. To do lesa nepatří. Bojím se cígo típnout o ně a tak ho jako výraz největšího pokání típnu o sebe. Stromy mě pustí a nechají ležet na mýtině.
Ráno se probudim a na ruce mám puchejř od cigára jak sviňa.
Tak se ukázalo, že
nebyla haluze.Jamal byl před tou zkouškou z toho všeho, co se včera stalo, prej tak vynervovanej, že měl regulérní haluzi. Přišla k němu malá holčička, jestli jí nepostaví hrad. Najednou s ní byl někde v lesích a holčička ukázala na nějakej kopec, že jako tam by ho chtěla. Jamal jí vysvětlil, že na to bude potřeba spousta lidí. A kamení. Pak byl najednou zpátky ve škole a dal tu zkoušku za jedna. Slušný.
Holčička se jmenuje Ája a její tatínek je ten Profesor s autem, co ničí stíny. Profesor je opravdový odborník a jeho knihovna je úžasná, chodili jsme k němu studovat a debatovat pomalu častějc než do Sedmičky. Prostě úplnej Pišta Hufnágl. Skamarádili jsme se i s Ájou. Nebo spíš ona s náma. A postupně nás začala brát do svého světa. Hrad už se stavěl. Pod ním byla vesnice, kde lidi v potu tváře a míru pěstovali obilí, pásli ovce, chytali ryb, lámali kámeny, káceli les a tak. Byla tam taky spousta dětí se kterýma si Ája mohla hrát. A ten svět byl čím dál skutečnější. Po nějaký době nám tam přestaly fungovat mobily a podobný srandy... Za to já... nějak jsem začala souznít s přírodou, nebo ona se mnou. Už to nebyly jenom bylinky a houbičky, ale něco víc...
Z těch všech knih, debat a návštěv Ájina světa jsem měla dost zajímavý sny.
Sbírám si tak bylinky na mýtince, jsem bosa a je rosa. Okolní les se ztrácí v mlžném oparu. Vzduch je neuvěřitelně čerstvý. V takovém povětří cigárko chutná nejlíp, říkám si a zapálím si. Nirvána netrvá dlouho. Cítím zlobu. Z mlhy přicházejí stromy a vypadají zle.
"Jsme jedné duše, vy i já" řvu v duchu. Stromy mě omotají větvemi a drtí mě jak nedávno ta temnota pod kolejí. Dojde mi, že jim asi vadí, že kouřim. To do lesa nepatří. Bojím se cígo típnout o ně a tak ho jako výraz největšího pokání típnu o sebe. Stromy mě pustí a nechají ležet na mýtině.
Ráno se probudim a na ruce mám puchejř od cigára jak sviňa.
To, že neexistuji, neznamená, že nejsem ve světě patrná.
Re: Stín nad Prahou
eerie: taky se mi párkrát stalo, že mě nadchla předkapela... někdy dokonce víc, než to na co jsme šli
jo a taky jsem byl párkrát na koncertě právě kvůli předkapele
Koncert v Sofii v roce 2003, Kvalita nahrávky celkem mizerná, ale koncer dobrej a Mira byla ještě mladá.
Zvlášť Commodore rock, cca v 39:00 na živo je super a úplně jinej než na nahrávkách.
https://www.youtube.com/watch?v=bKr3ystJpao
jo a taky jsem byl párkrát na koncertě právě kvůli předkapele
Koncert v Sofii v roce 2003, Kvalita nahrávky celkem mizerná, ale koncer dobrej a Mira byla ještě mladá.
Zvlášť Commodore rock, cca v 39:00 na živo je super a úplně jinej než na nahrávkách.
https://www.youtube.com/watch?v=bKr3ystJpao
Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Re: Stín nad Prahou
Jako nechtěli byste s tim off topicem laskavě přestat?
Ladytron, pche. Co já vim, tak jediná dobrá kapela v týhle době byl Therion.
Ladytron, pche. Co já vim, tak jediná dobrá kapela v týhle době byl Therion.
To, že neexistuji, neznamená, že nejsem ve světě patrná.
Re: Stín nad Prahou
Nepovedená vycházka do přírody.
Už mě nebavilo sledovat stavění hradu ani poslouchat neslušný návrhy mladejch vesničanů a tak jsem vyrazila zkoumat okolní přírodu, když už tak souzníme. Ze začátku to bylo fajn, ve stínu kapradiny poslouchat slavíky, mít rosu v kanadách a dívat se, jak strom kýve pahýly. Ale pak začala být matička příroda nějaká nervózní. Lidské smysly za těch pár tisíc let, co existuje civilizace otupěly, takže mi trvalo než jsem zaslechla vzdálené troubení rohů. Válečné troubení. Bylo už dost pozdě, rozhodla jsem se vrátit. Troubení se furt přibližovalo a bylo zlověstnější a zlověstnější. Plachá lesní zvířata byla vyděšená, sojka nadávala jak ožralej Maďar. Ach jo. Proč? Za to může York, honí se mi hlavou a vůbec to nemptudom. Vypadá to, že se blíží bouřka, ještě k tomu všemu.
Podařilo se mi vrátit do vesnice těsně přes setměním. Začíná pršet. Válečné rohy jsou slyšet už i tady a kluci organizují obranu. Určili starostu a spolu s ním shánějí všechen lid i domácí zvířata na rozestavěný hrad. Starci, ženy a děti jdou první, chlapi nakládají na žebřiňáky co se dá a nahánějí dobytek. Chčije, občas se blýskne.
Další trampota s Kelty
Jsme s vesničany a dobytkem tak nějak opevnění na rozestavěném hradě. Naštěstí hradby jsou víceméně hotové. Čekáme na hradbách, co se bude dít.
Blejská se i chčije čím dál tím víc. Přijíždí skupina jezdců na koních. Vypadají stejně, jako ti, co je potkal Nguyen, ale je jich víc. Kluci i chlapi po nich hází, co se dá. Jamal jednoho proklál oštěpem. Pak druhého. Stoupám si s akordeonem na nejvyšší bod hradeb a mocně zařvu. Z plna hrdla, ze všech sil ten nejsilnější metalový řev ever. Za zády mi uhodí blesk a zahřmí hrom. Koně se plaší. Kelti jsou dobří jezdci, ale na splašených koních na kluzké skále se neudrží a padají jak hrušky. Po chvíli dostanou rozum a dávají se na ústup. Vychutnávám si triumf s cigárkem v puse a ani nevnímám, že jsem uplně durch.
Několik Keltů tam zůstalo ležet. Zlámali si vaz. Až na jednoho, který byl jen těžce zraněný a omráčený. Máme zajatce! Jamal mu dal první pomoc. Po čase ten Kelt přišel k sobě. Měli jsme na něj spoustu otázek. On měl pro nás jistě spoustu odpovědí, ale byla tu jazyková bariéra. A to dost velká.
"Škoda, že tu nefunguje elektronika, kurva! Bysme si ho prostě nahráli a pak to prohnali kompem" bědoval Herman. Nakonec jsem místo nahrávacího zařízení posloužila já, protože mám výbornej hudební sluch a pamatuju si zpaměti věci, kterým vůbec nerozumím. Therion Revival praxe a studium okultismu se znovu hodily.
Vrátili jsme se s Ájou v pořádku domů a já přeříkala Profesorovi, doslova co říkal ten Kelt. Profesor se tvářil celou dobu strašně vážně a pouštěl old school protiválečný písničky. https://www.youtube.com/watch?v=YBtOWXNPQ_w
Už mě nebavilo sledovat stavění hradu ani poslouchat neslušný návrhy mladejch vesničanů a tak jsem vyrazila zkoumat okolní přírodu, když už tak souzníme. Ze začátku to bylo fajn, ve stínu kapradiny poslouchat slavíky, mít rosu v kanadách a dívat se, jak strom kýve pahýly. Ale pak začala být matička příroda nějaká nervózní. Lidské smysly za těch pár tisíc let, co existuje civilizace otupěly, takže mi trvalo než jsem zaslechla vzdálené troubení rohů. Válečné troubení. Bylo už dost pozdě, rozhodla jsem se vrátit. Troubení se furt přibližovalo a bylo zlověstnější a zlověstnější. Plachá lesní zvířata byla vyděšená, sojka nadávala jak ožralej Maďar. Ach jo. Proč? Za to může York, honí se mi hlavou a vůbec to nemptudom. Vypadá to, že se blíží bouřka, ještě k tomu všemu.
Podařilo se mi vrátit do vesnice těsně přes setměním. Začíná pršet. Válečné rohy jsou slyšet už i tady a kluci organizují obranu. Určili starostu a spolu s ním shánějí všechen lid i domácí zvířata na rozestavěný hrad. Starci, ženy a děti jdou první, chlapi nakládají na žebřiňáky co se dá a nahánějí dobytek. Chčije, občas se blýskne.
Další trampota s Kelty
Jsme s vesničany a dobytkem tak nějak opevnění na rozestavěném hradě. Naštěstí hradby jsou víceméně hotové. Čekáme na hradbách, co se bude dít.
Blejská se i chčije čím dál tím víc. Přijíždí skupina jezdců na koních. Vypadají stejně, jako ti, co je potkal Nguyen, ale je jich víc. Kluci i chlapi po nich hází, co se dá. Jamal jednoho proklál oštěpem. Pak druhého. Stoupám si s akordeonem na nejvyšší bod hradeb a mocně zařvu. Z plna hrdla, ze všech sil ten nejsilnější metalový řev ever. Za zády mi uhodí blesk a zahřmí hrom. Koně se plaší. Kelti jsou dobří jezdci, ale na splašených koních na kluzké skále se neudrží a padají jak hrušky. Po chvíli dostanou rozum a dávají se na ústup. Vychutnávám si triumf s cigárkem v puse a ani nevnímám, že jsem uplně durch.
Několik Keltů tam zůstalo ležet. Zlámali si vaz. Až na jednoho, který byl jen těžce zraněný a omráčený. Máme zajatce! Jamal mu dal první pomoc. Po čase ten Kelt přišel k sobě. Měli jsme na něj spoustu otázek. On měl pro nás jistě spoustu odpovědí, ale byla tu jazyková bariéra. A to dost velká.
"Škoda, že tu nefunguje elektronika, kurva! Bysme si ho prostě nahráli a pak to prohnali kompem" bědoval Herman. Nakonec jsem místo nahrávacího zařízení posloužila já, protože mám výbornej hudební sluch a pamatuju si zpaměti věci, kterým vůbec nerozumím. Therion Revival praxe a studium okultismu se znovu hodily.
Vrátili jsme se s Ájou v pořádku domů a já přeříkala Profesorovi, doslova co říkal ten Kelt. Profesor se tvářil celou dobu strašně vážně a pouštěl old school protiválečný písničky. https://www.youtube.com/watch?v=YBtOWXNPQ_w
To, že neexistuji, neznamená, že nejsem ve světě patrná.
- eerieBaatezu
- Příspěvky: 10153
- Registrován: 16. 9. 2007, 11:55
Re: Stín nad Prahou
Tywe to je snad z toho samýho roku, co jsem je viděl! Stejnej line-up i design pódia, hustý!Karotka píše:Koncert v Sofii v roce 2003, Kvalita nahrávky celkem mizerná, ale koncer dobrej a Mira byla ještě mladá.
Zvlášť Commodore rock, cca v 39:00 na živo je super a úplně jinej než na nahrávkách.
https://www.youtube.com/watch?v=bKr3ystJpao
Se koukni na svůj avatar a zjistíš, kdo za to může.Reka píše:Jako nechtěli byste s tim off topicem laskavě přestat?
Re: Stín nad Prahou
Že si tu povídá postava se svým hráčem, s tím problém nemám. Ale že mě obviňuje, že můžu za její trampoty, to si vyprošuju!
PS: Dobrý zápisy, díky
PS: Dobrý zápisy, díky
Re: Stín nad Prahou
Původní předobraz pro Réku byla Reki z Haibane Renmei (Federace šedokřídlých),eerieBaatezu píše:Se koukni na svůj avatar a zjistíš, kdo za to může.Reka píše:Jako nechtěli byste s tim off topicem laskavě přestat?
akorát uzpůsobená setitngu "Praha 2100 - Disappearance of Spaceships, Therion Revival and fuck" . Takže nemá křidélka ani svatozář, zůstalo jen to cígo a trochu povaha. Ale když jsem pak viděl Miru... tak jsem si říkal - ty vole, to je Réka a hodil jsem sem obrázek.
Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Re: Stín nad Prahou
Podle všeho je to jen klení. Zajímavé, vynalézavé až poetické. Skoro jako by to byl Maďar.Zajatý Kelt píše:Coc y gath. Cachu hwch. Drewgi. Rhechan fel ci defaid ar jaen gwta. Dim gwerth rhech dafad. Mewn cachiad. Mewn cachiad chwanan. Paid a chodi pais wedi pisio. Fel ci a dau goc. Twmffat! Twpsyn! Pric pwdin!
Pro vědu je to sice přínos, pro nás na kozí prd. Pokusim se to aspoň nějak zhudebnit.
To, že neexistuji, neznamená, že nejsem ve světě patrná.
Re: Stín nad Prahou
Gandalf
Kluci se rozhodli zjistit odkud ti Kelti přišli. Vzdali jsme se po stopách objevovat Ájin svět. Za cca devatero horami a devatero řekami se stopy rozdělili. Hodili jsme si jüanem a vydali se po jedné z nich.
Jdeme po louce a v dálce vidíme vysokého člověka s holí a špičatým kloboukem. Vypadá jako Gandalf z LOTR od JRRT.
Jde nám v ústrety. Něco pro nás prý má, ale nejdříve s námi chce pohovořit. S každým zvlášť. Já tam zrovna nebyla, takže mě si vzal stranou až za týden. Chvíli mi vyprávěl něco, čemu sem moc nerozumněla, ale znělo to dost hustě. Ájin svět může fungovat jako jakási předsíň našeho světa a lidé y astrálních světů by se tak mohli dostat k nám a naopak. Prý je třeba zavřít nějaké portály a k tomu mi má pomoci kouzelný přívěšek z moduritovou koulí, který mi věnuje.
Nasadila jsem si ten přivěšek na krk a najednou jsem se nemohla hýbat, vlastně jsem ani nic neviděla, ani neslyšela, ani necítila. Byla jsem jen jakousi amorfní tvárnou hmotou, jako kdyby mi obr Harald vytáhl srdce z těla a pak si se mnou hrál. Bylo to dost nepříjemný. Nechci takhle zůstat! Představila jsem si, že si ten přívěsek jako sundavám.
A byl dole. Uf. Už jsem zase Réka. Mám nápad. Zkoušim z moduritu vymodelovat papouška. Celekm mi to jde. Pak si přívěšek opatrně nasazuju. Bojim se, ale zvědavost je silnější. Funguje to! Jsem papoušek! Kakadu! Letim za klukama. Sedám Jamalovi na rameno. Nguyen se tváří, že by mě zabil a sněd, tak si zase v duchu přívěsek sundavám a jsem zase Réka. Kluci nejsou zase až tak překvapený, jak jsem čekala. Dostali totiž taky dárky.
Jamal má sedmimílové boty, se kterými se na tomto světě může pohybovat naprosto šílenou rychlostí.
Nguyen má bumerangové kopí dlouhého doletu.
Joe má svoje broučky. Jen jsou živí. Ale fungují, jako ti jeho mechaničtí, ktrří tady nefungují.
No a nakonec Herman. To, co dostal je na mě trochu Matrix. Jako, že se umí připojit na kód tohoto světa a něco v něm měnit. Prostě Pán Ájina světa, akorát že zatím moc neumí panovat. Ale na cestu sem a zase zpátky už prej nepotřebujeme Áju.
Ptala jsem se kluků, co jim Gandalf říkal, že z toho, co říkal mně nejsem moc moudrá. Říkal víceméně to samé, co mně. Jen místo předsíň říkal routr nebo switch nebo něco takovýho, aby tomu rozumněli. Moc si to už nepamatujou, protože to bylo před tejdnem.
Kluci se rozhodli zjistit odkud ti Kelti přišli. Vzdali jsme se po stopách objevovat Ájin svět. Za cca devatero horami a devatero řekami se stopy rozdělili. Hodili jsme si jüanem a vydali se po jedné z nich.
Jdeme po louce a v dálce vidíme vysokého člověka s holí a špičatým kloboukem. Vypadá jako Gandalf z LOTR od JRRT.
Jde nám v ústrety. Něco pro nás prý má, ale nejdříve s námi chce pohovořit. S každým zvlášť. Já tam zrovna nebyla, takže mě si vzal stranou až za týden. Chvíli mi vyprávěl něco, čemu sem moc nerozumněla, ale znělo to dost hustě. Ájin svět může fungovat jako jakási předsíň našeho světa a lidé y astrálních světů by se tak mohli dostat k nám a naopak. Prý je třeba zavřít nějaké portály a k tomu mi má pomoci kouzelný přívěšek z moduritovou koulí, který mi věnuje.
Nasadila jsem si ten přivěšek na krk a najednou jsem se nemohla hýbat, vlastně jsem ani nic neviděla, ani neslyšela, ani necítila. Byla jsem jen jakousi amorfní tvárnou hmotou, jako kdyby mi obr Harald vytáhl srdce z těla a pak si se mnou hrál. Bylo to dost nepříjemný. Nechci takhle zůstat! Představila jsem si, že si ten přívěsek jako sundavám.
A byl dole. Uf. Už jsem zase Réka. Mám nápad. Zkoušim z moduritu vymodelovat papouška. Celekm mi to jde. Pak si přívěšek opatrně nasazuju. Bojim se, ale zvědavost je silnější. Funguje to! Jsem papoušek! Kakadu! Letim za klukama. Sedám Jamalovi na rameno. Nguyen se tváří, že by mě zabil a sněd, tak si zase v duchu přívěsek sundavám a jsem zase Réka. Kluci nejsou zase až tak překvapený, jak jsem čekala. Dostali totiž taky dárky.
Jamal má sedmimílové boty, se kterými se na tomto světě může pohybovat naprosto šílenou rychlostí.
Nguyen má bumerangové kopí dlouhého doletu.
Joe má svoje broučky. Jen jsou živí. Ale fungují, jako ti jeho mechaničtí, ktrří tady nefungují.
No a nakonec Herman. To, co dostal je na mě trochu Matrix. Jako, že se umí připojit na kód tohoto světa a něco v něm měnit. Prostě Pán Ájina světa, akorát že zatím moc neumí panovat. Ale na cestu sem a zase zpátky už prej nepotřebujeme Áju.
Ptala jsem se kluků, co jim Gandalf říkal, že z toho, co říkal mně nejsem moc moudrá. Říkal víceméně to samé, co mně. Jen místo předsíň říkal routr nebo switch nebo něco takovýho, aby tomu rozumněli. Moc si to už nepamatujou, protože to bylo před tejdnem.
To, že neexistuji, neznamená, že nejsem ve světě patrná.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů