Stín nad Prahou

Dakara: diskuse ke hře v duchu Shadowrunu bez technologie ve středověce laděném fantasy prostředí

Moderátor: York

Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Stín nad Prahou

Příspěvek od York »

Události v přímém přenosu

1. 1. 2100, 21:45

Vážení posluchači, vzhledem k unikátní události dnes pravidelné večerní zprávy začínají o čtvrt hodiny dříve.

Mezinárodní společnost SkyCom, která už několik let platí za leadera na poli vesmírných technologií, totiž právě na dnešní den naplánovala první testovací let vesmírné lodi Hyperion, která by údajně díky přelomové technologii měla být schopna mezihvězdných letů nadsvětelnou rychlostí.

Komponenty byly za přísných bezpečnostních opatření vyneseny na oběžnou dráhu, kde byl kosmický koráb sestaven v zakrytém doku. Dnes je to tedy poprvé, kdy celý svět uvidí, co vědci ze SkyComu vytvořili.


1. 1. 2100, 21:50

Vážení posluchači, právě začínají přípravy ke startu Hyperionu. Orbitální dok se rozpadnul na dvě části, které pomalu odlétají do stran. Na záběrech se již objevuje příď vesmírné lodi. Nebo že by to byla záď? Bezpečnostní opatření společnosti SkyCom byla tak přísná, že dosud nikdo nevěděl, jak vlastně bude tento zázrak moderní technologie vypadat.


1. 1. 2100, 21:55

Zdá se, že se návrháři SkyComu zhlédli v kultovním seriálu StarTrek, protože Hyperion vypadá zhruba jako kříženec mezi Enterprise a klingonskou válečnou lodí. Obě poloviny doku už odpluly ze záběru. Zatím se nic neděje.


1. 1. 2100, 21:59

Vážení posluchači, právě začíná odpočet. Do startu zbývá necelá jedna minuta.


5...

4...

3...

2...

1...


1. 1. 2100, 22:00

Vážení posluchači, hypermoderní mezihvězdná loď Hyperion společnosti SkyCom právě zmizela.
Uživatelský avatar
Karotka
Příspěvky: 1110
Registrován: 21. 9. 2011, 21:42
Bydliště: Praha

Stín nad Prahou

Příspěvek od Karotka »

Réka Nádasdy, studentka historie a okultismu na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze (toho času jedné z největších a nejlepších universit na světě) píše:

Pátek, 1.1.2100, Praha-Strahov

To byl zas Silvestr. Slavili jsme s kapelou. Bylo to divoký. Už si ani nepamatuju jak jsem se dostala na kolej. Bolí mě hlava, ale musim si dát cígo. Výborně, dokonce zbylo trochu Jamesona. Dopíjím. Spolubydlící nevypadaj o moc líp než já. Koukáme na přímej přenos tý slávy. Kosmická loď má překonat rychlost světla, nebo co. Debaty s experty. Joe má svý šílený teorie o tom, že když se zanedbá hmotnost, rychlost může být nade všechny meze. Joe studuje na hnojárně nějakou biokybernetiku, je chodící výpočetní centrum, samej implantát. Jamal s ním debatuje. Jamal je krásnej, urostlej Jamajčan s obrovskym afrem na hlavě. Je medik. Zatim dělá u záchranky. Jedinej, kdo tomu může fakt rozumět je Nguyen. Studuje fyziku a má rád psí maso. Toho to ale nechává celkem klidným a něco si počítá nebo paří. Moje teorie je, že je to celý blbost. Reality show. Dělaj z nás blbce.

Vesmírná loď je vytahována na orbitu a ... zmizí. Reportéři vypadaj dost zaskočeně. Experti i spolubydlící to furt řešej. Nevyřešej. Naštěstí studuju humanitní vědy, takže se mě na to u zkoušek snad ptát nebudou.

...

Středa 17.2. 2100, Praha-Strahov

Zkouškový je za náma. Všichni jsme nějak prolezli, navzdory našim bohatejm mimoškolním aktivitám. Jamal furt někde zachraňoval. Já hraju na akordeon v kapele Therion Revival. Šíříme slávu asi 100 let starý zapomenutý metalový kapely, fakt hustý. Děláme nový aranže a performance a zkoušíme všechny styly, co se objevily za posledních 150 let. Taky se motáme kolem undergroundu. Psí zápasy a tak. Občas donesu nějaký psí maso Nguyenovi. Zmizení kosmický lodi ještě nikdo uspokojivě nevysvětlil. Ale reality show to prej neni. Ha ha.

Jdeme se spolubydlícíma do Sedmičky. Potřebuju probrat s Dimitrosem koncert, co máme za tejden ve Futuru. Dimitros je něco jako frontman a manažer v jednom. Byl to takovej ten věčnej student, ale co ho vyhodili i z VŠE, tak rezignoval a mluví o „univerzitě života“.
A taky vede Sedmičku, nejlepší kolejní klub.

Není tu. To je divný. Byl na něj vždycky spoleh. Vždyť je to Řek.
Je tu jen ta nová pipka. Slověna. Objednáme 4 pivka. „Nádasdy!“
To je moje příjmení, říkáme to ze srandy místo nádraží, nebo jak si to Češi vlastně připíjej.
„Hele princezno, kde je Dimitros?“
Vraj nevie. Nguyen na ní má nějaký sexistický kecy.
„Von za to nemůže, von studuje fyziku“ omlouvám ho, ani nevim proč.
Zkouším Dimitrosovi volat, je nedostupnej. Slověna mu prej taky volala. Na všechny 3 čísla.
Píča. Jak to, že je všechny zná?!
Koukáme na záběry z kamer. Vypadal trochu nervózní. Byli tu za nim Zelda a Džochar z kapely. Volám Zeldě. Zelda má hudbu v sobě, prostě živel.

„Zeldí! Jak se máš? Hele, nevíš co je s Dimitrosem? Víš co, ta příští středa, chci to s nim probrat“
Zelda mele něco o sobotě.
„Co je v sobotu?“
„Jo ty to nevíš… Já ti to asi neměla… ehm… hele zapomeň na to. Nic.“
„Jak nic? Co je v sobotu?“
„Nic, promiň. Hele já ti pak zavolám.“
Típ.
No ty vole?! Co to jako mělo bejt? A ty zvuky tam v pozadí? Sem nasraná.

Joe to prožene kompem. Šroty šroty šrot. Byla to malá vodní turbína. Typ ten a ten. Bylo jich vyrobeno jen 7 a v okolí je jen jedna. V Kralupech… Jamal sjíždí videa z kamer po městě. Jako záchranář se na ně dostane, ani to nemusí hackovat. Zelda a Džochar na motorkách. Volám Džochara. Moc ho nemusim. Je nebezpečnej. Kavkazák. Bydlí na Kavkách.
„Hele Réko, musíš diplomaticky, ne že se ho hned zeptáš na Dimitrose…“ radí mi Joe.
„Ty vole Joe, nejsem blbá“
Telefon dlouho zvoní. Nakonec to Džochar zvedne. „Co je?“
„Čau Džochy, prosimtě, co ta sobota?“
„Doprdele! Cože? Já ti vo tom říkal?!“
„Já nevim.“
„Jak nevíš?“
„Sem úplně blbá, asi no. Sorry. Sme měli kalbu na koleji. Si to nepamatuju, no.“
„Doprdele“
„Se neposer… Co teda?“
„Nic! Žádná sobota.“
„Kde je Dimitros?“
„Nevim.“
Típ.

Štěkali tam psi, a někdo tam naříkal. A byla slyšet hudba. Joe to opět analyzoval.
Ta hudba. Znělo to jako Therioni, ale písničky, který vůbec neznám. Co to na mě zkoušej?
Joea s Jamalem zaujal ten nářek. Rozhodli jsme se to prozkoumat. Po krátké debatě (2 piva) jsme se tam rozhodli jet sockou.

Obrázek

Středa 17.2. 2100, Praha-Kralupy

Našli jsme to snadno. Malá vodní elektrárna. „Já jim dám!“
„Hele Réko, seš si jistá? Ty zvuky. Co kdybychom to nejdřív prozkoumali.“ brzdí mě Jamal.
Musim uznat, že má pravdu. Džocharovi nevěřim. Ale Zelda… Fekete szuka.

Objekt je, zdá se, střežen pouze psy. Joe vypouští svoje malý robotický hmyzí průzkumníky. Lezou elektrárnou, nic zajímavýho. Řídicí systém, ochrany, vlastní spotřeba, obchodní měření, píčoviny. Prolejzaj taky různý skladiště kolem, je tam tma. Nějakou větrací rourou prolezou do podzemí. Tam se trochu svítí. Je tam kuchyňka a skříňky. V kuchyňce je jídla tak na měsíc. Chlastu tak na den, maximálně dva. Ve skříňce jsou Zeldiny šaty. Všechny. I spodní prádlo. Zkoušim jí volat. Telefon zvoní ve skříňce.

Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od York »

Události v přímém přenosu

15. 2. 2100, 22:15

"Vážení posluchači, vítám vás u pořadu Události v přímém přenosu. Dovolte, abych vám představil našeho dnešního hosta, pana profesora Zikmunda Karase z Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy. Pan profesor je vedoucím týmu vědců a specialistů, kteří se zabývají tajemými událostmi kolem zmizení vesmírné lodi Hyperion.

Pane profesore, došel váš tým už k nějakému vysvětlení, co se prvního ledna vlastně stalo?"

"Dobrý den, děkuji za pozvání do vašeho pořadu. Abych nechodil kolem horké kaše, odpověď na vaši otázku je, že stále nic s jistotou nevíme. Podařilo se nám vyvrátit několik teorií a spekulací, ale samotný jev zůstává stejnou záhadou, jako okolnosti, při kterých nastal."

"Můžete našim posluchačům stručně shrnout, jaké teorie a spekulace se vám podařilo vyvrátit?"

"Zajisté. V prvé řadě, a to je myslím velice důležité, máme prakticky jistotu v tom, že nešlo o nějaký iluzionistický trik. Naše jistota pramení z velmi přesných měření, která v té době prováděli a nezávisle potvrdili vědci v řadě observatoří a výzkumných ústavů na celém světě. Když bych to měl říct jednoduše: Věřil bych tomu, že někdo dokáže ošálit lidský zrak. Nebránil bych se ani teorii, že to dokáže i s obrazovým záznamem. Ale ošálit zároveň senzrory snímající plnou šíři elektromagnetického spektra a senzory detekující jemné změny magnetického a také gravitačního pole, to považuji za pro všechny praktické účely vyloučené."

"Zamená to tedy, že vesmírná loď Hyperion skutečně z ničeho nic zmizela?"

"Ano. Tedy nikoliv z ničeho nic, přesný okamžik byl velmi dlouho dopředu ohlášený, že. Ale ano, podle všech dostupných údajů tam byl hmotný objekt a v nejmenším časovém itenrvalu, který dokážeme změřit, se z toho místa přesunul jinam, případně přestal existovat."

"Máte pro tento jev nějaké vysvětlení? Je to vůbec fyzikálně možné?"

"Dovolte mi trochu zafilosofovat: Pokud se něco stalo, tak je to nepochybně možné. Nicméně vaše otázka asi míří směrem, zda je to v souladu s dosavadními fyzikálními poznatky a teoriemi. Odpověď bohužel nebude příliš přesvědčivá, ale lepší nemám: Takový jev v zásadě nebyl teoreticky vyloučený, ale pro všechny praktické účely neproveditelný."

"Přišel už někdo s nějakou teorií, která by to mohla vysvětlit?"

"Nikoliv. Asi tuším, kam vaše otázka míří a pokud se nemýlím, tak máte pravdu, tato událost vyvolala obří vlnu zájmu o teoretickou fyziku a problémem se začala zabývat řada vědců z příbuzných oborů, kteří se za normálních okolností věnují svému výzkumu. Objevilo se již několik zajímavých poznatků a teorií, které sice bude ještě třeba důkladně prozkoumat a ověřit, ale zdá se, že některé z nich by mohly výrazně posunout úroveň našeho poznání. Naneštěstí ovšem žádná z nich neodkrývá závoj této záhady, alespoň tedy ne v této fázi výzkumu."

"Máte nějaké zprávy o tom, zda se podařilo kontaktovat vědce zaměstnané společností SkyCom? Oni přece musí vědět, jak to udělali."

"Žádná taková zpráva se v odborných kruzích neobjevila. O tom, proč tomu tak je, budete nepochybně mít lepší informace než já, ale podle všeho se společnosti SkyCom stále daří udržovat absolutní informační embargo."

"Obávám se, že ani média nemají žádné přesnější informace.

Vážení posluchači, dovolte mi krátce zrekapitulovat, co je známo o činnosti společnosti SkyCom v souvislosti se zmizením vesmírné lodi Hyperion: Podle tiskové zprávy společnosti došlo v průběhu příprav testovacího letu k 'závažnému bezpečnostmímu pochybení', jehož důsledky teď bezpečnostní oddělení společnosti SkyCom důkladně prošetřuje. Vzhledem k této nestandardní situaci vyhlásila společnost SkyCom výjimečný stav, který se odvolává na článek smlouvy, jíž jsou vázáni všichni zaměstnanci společnosti s nejvyšším stupněm prověření. Po dobu jeho trvání jsou povinni setrvávat v prostorách společnosti a řídit se pokyny svých nadřízených. Jinak řečeno, společnost SkyCom drží všechny zúčastněné vědce pod zámkem a zatím to vypadá, že na to má právo.

Pane profesore, máte vy osobně nějaké tušení, co by mohlo zmizení Hyperionu vysvětlit?"

"Nemám a to mě vede ke spekulaci, kterou bych se v odborných kruzích neodvážil formulovat, ale když se ptáte zcela nezávazně a zajímavá vás mé 'tušení', tak vám to zřejmě říct mohu: Myslím si, že se změnila pravidla hry. Nemám nejmenší tušení, jak se to stalo, ale je to jediné vysvětlení, které mi zbývá po vyloučení všech ostatních možností. A pokud se mám řídit zásadou Sira Arthura Conana Doyla, který ústy své literární postavy říká: 'Je to má stará zásada, že jakmile vyloučíte nemožné, všechno ostatní, co zbude, ať je to jakkoli nepravděpodobné, musí být pravda', tak to tak nutně musí být."

"Počkejte, co myslíte tím, že někdo 'změnil pravidla hry'. Chcete tím snad naznačit, že večer prvního ledna roku 2100 se změnily fyzikální zákony?"

"Ano, přesně to tím myslím."
Uživatelský avatar
Karotka
Příspěvky: 1110
Registrován: 21. 9. 2011, 21:42
Bydliště: Praha

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od Karotka »

Réka N. píše:

Středa 17.2., Praha-Kralupy
...

Joeovi broučci pokračujou v průzkumu. Jdou chodbou, jsou tam zaschlý krvavý cákance, nechutný. Ale to je ještě nic, proti tomu, co objeví za chvilku. Místnost, zkušebna i s pódiem, plátno, aparatura, kabely. Na pódiu jsou v koutku Zelda s Džocharem a maj na sobě nějaký kultistický hadry s kápí. Je tam s nima nějakej velkej týpek. Ten má podobný hadry, jen honosnější. Zřejmě guru. S obavama sledujou mutanta uprostřed místnosti. Stále mutuje. Zdá se, že je to pomalý a bolestivý proces. Ty vole, to ne! Vypadá to, že ten mutant je Dimitros. Chceme vědět víc, ale Joe se o ty svý broučky bojí, mohli by být objeveni.

Lezou zpátky, přes halu, kde jsou zaparkovaný motorky, nemůžem se jich nějak dopočítat.

Musíme něco udělat, ale co? Stojíme na kopci a je nám zima. Prudim. Kluci zjišťujou, že kousek odsud byla sanitka a policajti. Týpek na motorce, skoro nahej, zkolaboval a skončil v pangejtu. Jamal se napojuje na svý sítě, a ty vole, byl to Toník Procházka, náš bubeník. Tady něco fakt smrdí, a není to nedaleká chemička.

Navrhuju naběhnout na ně dovnitř, nebo zavolat poldy, nebo prostě něco. Než bude pozdě. Nakonec se rozhodneme spustit falešnej požární poplach. Taky se chceme podívat dovnitř osobně. Herman se nějak napíchnul na bezpečnostní kamery. Ať se dívaj jinam. Vede u toho lehce paranoidní kecy, že se to pozná, ale na moje „No a?“ nemá protiargument. Pak ještě naprogramuje, aby se za nějaký čas spustil alarm. Vkrademe se dovnitř, dojdeme do šatny. Nacházíme vypnutý mobily. Zeldin, Džocharův a asi i toho jejich gurua. Herman si ještě bere Zeldiny kalhotky, fetišista jeden. Dál nejdem, bojíme se a taky nestíháme.

Zdekujeme se zpátky na kopeček nad areálem a sledujeme, co se bude dít. Neděje se nic. Čekáme, minutu, dvě, deset…

Erömü! Proč neujedou? Co se to děje? Co se to, u sta kurev, děje?!

Po nějaký době přichází nějakej chlápek se psem. Někam volá. Odchází. Za pár minut přijíždí auto bezpečnostní agentury. Bezpečáci opatrně obcházej areál. Jdou dovnitř. Jeden z nich vybíhá ven a někam volá.

My čekali hasiče, ale místo toho přijela záchranka. A poldové. Záchranáři jdou dovnitř, poldové za nima. My tu stojíme na kopci a „monitorujeme situaci“ – jak se říká. No, spíš tu stojíme jako ti čuráci a je nám zima.

Záchranáři někoho vynášej na nosítkách. Tipujeme, že je to jeden z těch bezpečáků. Po chvíli přijíždí další sanitka, dodávka s URNOU a civilní auto, ze kterýho vylejzaj nějaký důležitý kvádra. Jedna z těch sanitek najíždí dovnitř do areálu, těsně k vratům do skladiště. Následuje ji dodávka URNY…

Kurva! Kurva! Tady už nic nevyřešíme. Vracíme se na kolej.

Pořád vidím mutujícího Dimitrose. Jako na koncertě by to bylo hustý, ale v reálu se mi to nelíbí ani trochu. Celý se mi to vůbec nelíbí.

Na koleji každej řeší tu pitomou kosmickou loď. A vědeckou kariéru Zmikunda Karase.

Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Uživatelský avatar
Karotka
Příspěvky: 1110
Registrován: 21. 9. 2011, 21:42
Bydliště: Praha

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od Karotka »

Středa (večer) 17.2. 2100, Praha-Strahov

Potřebujeme se trochu uklidnit a probrat, co jsme vlastně viděli. Kluci analyzujou videozáznam, ale nic užitečnýho nezjistili. Otvírám láhev Tokaje. Někdo pouští telku. Aby těch špatnejch zpráv nebylo málo… V Athénách prý došlo ke spoustě rituálních vražd. Mluví se o nějakém tajemném kultu nebo sektě. Jsem z toho v prdeli. Samozřejmě si to hned spojuju s tím, co jsme dnes viděli. Navíc, Dimitros je Řek!

Zaslechneme, že se na chodbě někdo ptá, kde bydlíme. Za chvilku je ten někdo u nás. Mladá policajtka v civilu. Šárka Martinů. Celkem hezká, velký kozy. Herman jejím vnadům odolá a chce právníka. Volá svýho kámoše, aktivistickýho právníka Karla Mozzarelu. Kozatá nás poučuje a vyptává se. Kluci mlčej nebo mlžej. Dopíjím víno a trochu hystericky se jí ptám, co je s Toníkem Procházkou a dalšíma děckama z kapely. Kozatá mě uklidňuje a docela se jí to daří, vypadne ze mě, že jsme tam byli, jen nezmiňuju Joea a jeho broučky (na to se mě ani neptá) a než stihnu odpovědět na opakovaný dotazy, ohledně toho, zda jsme lezli do areálu, Herman zahlásí, že v tomto bodě odmítáme vypovídat. Dostaneme ještě kontakt, na koho se obrátit v případě, že budeme chtít něco ve výpovědi doplnit nebo poupravit. Ona sama nám toho moc neřekla. Toníka převezli z nemocnice na nějaké střežené místo, navštívit ho zatím nemůžeme. Dají vědět, až budou vědět víc.

Když odejde, řekneme Karlovi víceméně všechno. Karlo trochu nechápe, proč zapíráme tolik věcí, když jsme se dopustili maximálně přestupku a pomůže nám sepsat úplnější výpověď. V ní přiznáme vniknutí do areálu, spuštění alarmu i manipulaci s kamerama. Nezmiňujem jen existenci Joea a jeho broučků a všeho, co jsme díky nim viděli.

Jdeme to zapít do Sedmičky. Monika (ta Slověna na baru) je nešťastná, protože Dimitros nikde a nebere jí telefon. Policajti se tu taky vyptávali. Začínám se smiřovat s tím, že příští středu žádnej koncert mít nebudem a volám to do agentury. Nejsou zrovna nadšení.

Nguyen jede do Haagu na nějaký ten svůj tajný zápas. Kvůli vyšetřování o tom musel informovat policajty, kupodivu to udělal a kupodivu s tím neměli problém.

Můj milý deníčku, přeju si jen,
aby vše, co se stalo v tento den
nebylo nic než další blbej sen.

Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Uživatelský avatar
petr
Příspěvky: 14
Registrován: 16. 11. 2014, 23:03

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od petr »

Snapshot z Hermanovy středeční konzole...

2100-02-17 Stř 17:05
  • # You are now connected to 042637d7-85eb-4726-999e-193edf9f600b.
  • # There are 3 people on the channel: ath8Ero, cachepar, hejtman.
  • cachepar> to on nikdy neudela
  • ath8Ero> Yo, čau.
  • hejtman> čau...
  • hejtman> cache: neudělá no...
  • ath8Ero> Zajímavá penetračka dneska.
  • cachepar> yo
  • ath8Ero> Na vstupu klasickej C9000 od providera, ale neopačovali tu novou díru co jsem tu postoval o víkendu.
  • ath8Ero> Měli ten switch puštěnej v big endianu, IMHO prostě zkusili ten zveřejněnej exploit a rozhodli se, že když nepadá, jsou vykrytí.
  • cachepar> hehe, uptime je king ;)
  • ath8Ero> Jj, kokoti :)
  • ath8Ero> Přitom stačilo upravit ten offset, a aplikovalo se to stejně
  • hejtman> tyve, kdy začly sekuritu dělat script kiddies? seriously...
  • cachepar> docela haluz
  • cachepar> hejtman: hehe
  • ath8Ero> Si piš, bylo to jako po másle
  • cachepar> a co tam?
  • ath8Ero> Otočit kamerama, aby nekoukaly, jak lezem do objektu ;)
  • hejtman> wow
  • cachepar> husty
  • ath8Ero> aaah yeaaah [image: shit just got real]
  • ath8Ero> Hej ale borci, jako fér hustý
  • ath8Ero> Byl tam s náma týpek co měl recon drony
  • ath8Ero> Takže jsme koukali dovnitř
  • ath8Ero> Byla to nějaká prdel tady za městem
  • ath8Ero> Továrna
  • ath8Ero> A uvnitř piča pentagramy, starej lo-fi metal, krev na zemi
  • ath8Ero> Jako schýza
  • cachepar> coze?
  • hejtman> wtf? Kam to tyve lezete?
  • ath8Ero> Vypadalo to jak zkušebna křížená s mučírnou
  • ath8Ero> A uvnitř probíhal nějakej rituál, borec stál v pentagramu, chápeš, svíčky...
  • ath8Ero> Vypadalo to jak setkání klubu mladých satanistů
  • hejtman> that's fucked up
  • ath8Ero> Yep, so it is
  • hejtman> sype to aspoň?
  • ath8Ero> Nee, bylo to pro kámošku, nějaká její parta tam měla nějaký shledání nebo co
  • hejtman> lol, prej shledání
  • hejtman> kokot
  • cachepar> vole bych se na to vysral...
  • hejtman> si piš, ani $$$ za to nejsou
  • cachepar> ja bych se na to vysral i za $$$
  • cachepar> co kamoska, je pekna?
  • ath8Ero> hehe. Bez benefitů vole :)
  • cachepar> tak se na to patri vysrat
  • ath8Ero> No my nevěděli co s tím...
  • ath8Ero> Tak jsem pustil požární poplach a zahli jsme kramle ;)
  • cachepar> lol
  • hejtman> lol
  • ath8Ero> Jsme si říkali, že přijde hlídač a vyžene je
  • hejtman> party envy :)) it's a thing!
  • ath8Ero> Ten kokot se přibelhal snad za čtvrt hodiny
  • ath8Ero> Kdyby tam fakt hořelo, tak už to lehlo popelem :)
  • ath8Ero> Ale především
  • ath8Ero> Pak tam přijeli policajti
  • ath8Ero> Pak nějakej swat team nebo co
  • ath8Ero> Pak sanitka
  • ath8Ero> Pak nějací seriozní kravaťáci
  • hejtman> heh, tak doufej, že máš zameteno...
  • ath8Ero> (V podstatě jedinej, kdo nepřijel, byli ti hasiči.)
  • hejtman> teď jen "ath8Ero was disconnected by FBI"
  • ath8Ero> No ty vole, to právě vůbec. Kdo moh tušit, že to tak eskaluje...
  • ath8Ero> Ani jsme si nevypínali signál
  • hejtman> haha, amatéři...
  • cachepar> pak kdo je tu script kiddie
  • ath8Ero> Njn
  • hejtman> já si tyve vypínám signál i když jdu pro rohlíky
  • hejtman> nevíš dne ani hodiny
  • cachepar> hejtman je jedinej uzel na siti co verne implementuje ip over avian carriers ;)
  • hejtman> jj, je to eavesdropping-proof
  • cachepar> ale prd, postavis typka s kopirkou do koncovyho bodu
  • cachepar> mitm ;)
  • hejtman> tak to není problém tunelu...
  • hejtman> jde o to, že dotyčnej bude kulový vědět, odkud ty holuby posílám
  • cachepar> a) koukne se odkud leti
  • ath8Ero> A piča... [link: Reuters: 7 dead and counting in ritual killing in Athens]
  • cachepar> b) koukne se kdo ma ve meste nejvetsi spotrebu holubiho krmeni :)
  • hejtman> oh wow
  • hejtman> ath8Ero vypustil červy z plechovky :)
  • cachepar> nejak se ty ritualy rozmahaj
  • hejtman> asi jsou na to subsidies...
  • cachepar> taky si zalozme satanistickej kult
  • ath8Ero> Tohle spolu skoro určitě souvisí sakra...
  • hejtman> to řecko s tím hackem?
  • ath8Ero> Jj.
  • cachepar> ath se setkava jen s tou nejvybranejsi spolecnosti
  • hejtman> proč by mělo?
  • # Disconnecting from 042637d7-85eb-4726-999e-193edf9f600b.
2100-02-17 Stř 20:12
  • # Connecting via 7ee4c3a8-e179-47ea-98fe-0f2068afc292
  • # There are 3 people on the channel: ath8Ero, cachepar, hejtman.
  • ath8Ero> dpč teď tu byli ACAB.
  • cachepar> neke
  • ath8Ero> yep
  • # hejtman has left the channel.
  • ath8Ero> Vypadá to OK, nevím co se v tom objektu semlelo, ale o nás jim snad ani nejde.
  • ath8Ero> Takže jsem na radu právníka vysypal fazole co se tý penetračky týče.
  • cachepar> ty vole, nechces se zdejchnout
  • ath8Ero> To právě nejde, cestování musíme hlásit :-/
  • ath8Ero> Ta kámoška mi tu vyje, že ti její kámoši jsou mrtví...
  • ath8Ero> ACAB jí neřekli nic...
  • cachepar> le fuck
  • ath8Ero> Kde je hejtman?
  • cachepar> si ho vyschyzoval...
  • ath8Ero> Jako fakt to nepůsobilo, že velkej průser.
  • ath8Ero> Pro nás teda :-/
  • ath8Ero> By udělali zátah žejo.
  • ath8Ero> Nikdo nikoho neobvinil atd.
  • ath8Ero> Právník si myslí, že o nic nejde, hejbání kamerama je prkotina vs. rituál...
  • cachepar> tak to hlavne reknete katolikum
  • cachepar> ti maj ritualy celkem radi :)
  • ath8Ero> Tam byla i krev po podlaze, pro jednoho z těch polišů přijela sanitka, asi.
  • cachepar> ah, jasny
  • ath8Ero> Nevím co tam proběhlo, ale hejbání kamerama je dost zanedbatelný.
  • ath8Ero> O break&enter těch satanistů nemluvě...
  • ath8Ero> Ale piča. Fu.
  • ath8Ero> To mám zrovna zapotřebí při svý práci...
  • ath8Ero> cya, du chlastat asi
  • cachepar> di
  • # Disconnecting from 7ee4c3a8-e179-47ea-98fe-0f2068afc292.
Uživatelský avatar
Karotka
Příspěvky: 1110
Registrován: 21. 9. 2011, 21:42
Bydliště: Praha

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od Karotka »

Réka Nádasdy píše:

Čtvrtek 18.2. 2100, Praha-Strahov

Ráno volám Eckstömovi, našemu extrémnímu basákovi, co hraje na baskytaru smyčcem. Je po ránu mrzutej, (nejspíš je po pařbě a vzbudila jsem ho) a posílá mě do všech prdelí a pekel.
„Hele, ty to víš o tý sobotě?“
„Co? Sobota? Néé. Není něco spíš ve středu?“
„Není.“
„Fakt? Měl jsem pocit, že jo. Koncert nebo co…“
„Zrušila jsem to. Všichni jsou mrtví, asi…“
„Cože?!“
„Hele, už u tebe byli benga?“
„Co? Né. Nebyli. Réko, co se děje?“
„Nic. Vyspi se. Čau.“

To je materiál…
Jamal šel na poslední zkoušku, Nguyen je v Haagu a Herman s Joem taky někde v prdeli. Normálně jsem celkem ráda, když mám chvilku pokoj od nich, ale zrovna teďka se mi nechce být sama. Sama se svýma obavama. O Zeldu, o Toníka, o Dimitrose. Džochara vem čert, stejně je do toho zatáh určitě von…

Volá Eckström. Asi už se probral, miláček.
„Réko?“
„Ano?“
„Sorry voe, sem ještě spal, cos to říkala? Že sou všichni mrtví, že benga a tak?“
„Jako možná sem si trochu zapřeháněla… Doufám. Snad nejsou mrtví, Toník je někde v nemocnici, ostatní nevim, asi sou z nich mutanti… A neřikej mi voe, ty vole.“
„Takže všechno v pohodě?“
„Takže všechno v prdeli. Ti policajti, už u tebe byli?“
„Ne.“
„Toje dobře… A neděláš jen blbýho, vole? Ty jako fakt nic nevíš?“
„Nevim. Ten koncert ve středu teda neni?“
„Ne. Hele musíme najít…“
„Fajn. Měj se. Čau.“
„Počkej!“
Tút tút.
No, to je ale čůrák!
No nic, sama tady nebudu. Zajdu do CafeSofie, našeho fakultního diskusního klubu. Nasát nějaký moudra. A taky nějakej alkohol.

Na baru stojí Mazel a káže hloučku svých fellas a grupies. Jako obvykle je zas chytrej jak telefon. Vykládá, co všechno už zjistil o tom co se děje v Řecku. Z různejch nezávislejch – a jakože fakt nezávislejch zdrojů. Ukazuje záběry z nějakýho slumu na předměstí Athén, odkud je nejvíc obětí. Všude je tam plno graffiti symbolů bohyně Héry a boha Apollóna. Prej se vracej na tento svět. Prostě se změnily pravidla hry, jak říká Karas. Říkejme tomu, jak chceme, prostě svět jak ho známe, je místo, co bude končit…

Nehodlám čekat, až se ten kokot dostane k tomu, že teda už můžeme všichni jen vesele šukat, šňupat, šlukovat, protože na ničem už nezáleží, a jdu za Shinobu s Buzzem. Taky ty jeho kecy nežerou. Shinobu se vyzná v chapadlech a podobnejch lovecraftovinách. Třeba bude tušit, co se dělo s Dimitrosem, když to nějak popíšu… nebo nakreslim. Obrázek mi pochválej a zajímá je, co beru za drogy. Nic užitečnýho z nich nedostanu, ale tvářej se, že by s náma večer zakalili v Sedmičce. Ale jen do tý doby, než zjistěj, že pozvání neznamená, že za ně platim.

Čtvrtek (večer) 18.2. 2100, Praha-Strahov

Večer probíhá celkem v pohodě. Od Karlose seženu dobrý hulo. Probíráme dnešek. Nadávám na Eckströma, Mazla a Shinobu s Buzzem. Kluci byli plodnější než já. Jamal byl před tou zkouškou z toho všeho, co se včera stalo, prej tak vynervovanej, že měl regulérní haluzi. Přišla k němu malá holčička, jestli jí nepostaví hrad. Najednou s ní byl někde v lesích a holčička ukázala na nějakej kopec, že jako tam by ho chtěla. Jamal jí vysvětlil, že na to bude potřeba spousta lidí. A kamení. Pak byl najednou zpátky ve škole a dal tu zkoušku za jedna. Slušný.

Hermanovi zase volala ta kozatá rendőrnő. Jako, zdálo se mi, že po něm jela. Asi jí rajcuje, jak v pohodě odolal tomu jejímu arzenálu a v klidu si poslal pro právníka. Prej ho lanařila na spolupráci. Super, třeba z ní něco vytáhne.

Pozdě večer dorazil Nguyen. Prej prohrál. Z toho včerejška je taky nějak marnej. Nemůže se pořádně soustředit na boj a má zajít k nějakýmu mystikovi nebo co, aby ho dal dohromady.

Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Uživatelský avatar
Karotka
Příspěvky: 1110
Registrován: 21. 9. 2011, 21:42
Bydliště: Praha

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od Karotka »

Pátek 19.2, Praha-Strahov

V noci se mi zdál divnej sen. Nebe je rudý a nahá dívka v lese si ji jemně mne. Nebezpečí! Prcháme. Nevíme před čím, možná před nějakou šelmou. Je to jedno, jsem jen součást stáda nahých dívek, jsem jen součást entity, která mě převyšuje. Jako nějaká krvinka je součást mě, třeba. Na konci lesa stojí muž v obřadním rouchu s kápí a v ruce má hůl. V pozadí je vidět rozestavěný hrad. Nebo možná rozbořený Kladno. A nad ním rudá zář.

Vzbudí mě telefon. Z Bohnic. Ty vole, tak špatně na tom snad zase nejsem! Pani v telefonu neumí přečíst moje příjmení, což mě dost sere. Nádasdy. Akorát “S“ se čte “Š“, jaký kurva “GĎ“!? Jde o Zeldu! Je u nich. Její zimbabwský příjmení Nhamoinesu dá pani taky zabrat, ale zvládne to. Mám k tomu sarkastický poznámky a ta kráva mi to položí. Prosím Jamala, ať tam zavolá on. Je větší diplomat a navíc zdravotník. Řeknou mu, že Zelda je v pavilonu 9 a že se tam máme někdy stavit.

Vyprávim svůj sen. Herman a Nguyen měli dost podobnej, což je hustý. Taky: nahá dívka v lese, týpek s holí, útěk před šelmou, rudá záře nad Kladnem…
„Takže nakonec jsem tady jedinej normální já.“ komentuje to Jamal.

Nguyen mě přiměje zavolat do těch Bohnic ještě jednou. Opět stejná komedie s mým příjmením a neřeknou mi nic víc, než řekli předtím Jamalovi. Ptám se, jestli jí můžu něco přinýst. Prej jo, osobní hygienu a tak. Nguyen navrhuje ukulele, ale Jamal mi to rozmlouvá, že by se na něm mohla oběsit. Neumim si to moc představit, ale radši ho teda neberem.


Pátek 19.2, Praha-Bohnice

Jamal pracuje až zítra a Nguyen může k tomu mystikovi taky jindy, takže mám do Bohnic, do pavilonu 9, milý doprovod. Což je dobře, protože celý personál jsou očividně dysgrafici a dislektici.
A kdyby jenom to…
Pošlou nás do čekárny, ať počkáme na doktorku. Nejde a nejde. Prohlížíme si knihu hostů. Jamal volá Hermanovi a diktuje mu jméno po jménu. Ten to pomocí nějakých chytrých programů analyzuje. Času je dost, dveře jsou zabouchlý a okno je zamřížovaný.

Za nějakou dobu Herman volá, na co přišel. František Novák je zajímavej. A to velmi. Je to totiž nejlepší kamarád našeho milého Džochara! Teda aspoň na sociálních sítích. Výborně. Takže Džochárek tu leží taky. Věc, která je nejvíc spojuje, je Nový kruh.
Nový Kruh? Co to jako je? Že by ten Franta byl ten týpek v kápi, co byl s Džocharem a Zeldou v tý tajný zkušebně a nejspíš má na svědomí Dimitrose?
Začínáme mít obavy, že nás sem zavřeli, volám. Máme počkat. Není tu záchod, chce se mi.

Nakonec přece jen doktorka přijde. Je hrozně malá. Tak 1m40. Dozvídáme se, že Zeldu sem přivezla včera policie, utrpěla strašný psychický šok a teďka bude pár dní na sedativech, takže za ní ani nemá cenu chodit. Se zdravotním personálem zrovna moc nespolupracuje, ale to je prý normální. Zelda nikdy moc nespolupracovala s nikym, chce se mi říct, ale odpustím si to. Ptám se, jestli neměla kecy o mutantech. Prej jo, ale to že je v jejím stavu taky normální… Nemáme mít o ní strach, ale teďka k ní prostě nemůžem, za pár dní daj vědět.

Utíkám na záchod. Nguyen taky. Záchod je nesmyslně daleko, takže použijeme nejbližší křoví a snažíme se nemyslet na to, že dneska je svět plnej kamer a miniaturních dronů.

Jamal ještě předává věci pro Zeldu a pokouší se předstírat, že je F. Novák, a vyzvídá co Džochar. Chtěj po něm čeknout ID, tak dělá, že ho zapomněl v autě. Nicméně sestra se aspoň prokecla, že tu Džochar skutečně leží.

Herman se snaží zjistit víc o tom Novym kruhu, ale na netu je o něm úplný hovno. Jedinej odkaz je v cache nějaký indexovací služby (Google).

Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Uživatelský avatar
Karotka
Příspěvky: 1110
Registrován: 21. 9. 2011, 21:42
Bydliště: Praha

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od Karotka »

Tatabojs píše:Už nezní tak cize, apokalyptická vize.

Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Uživatelský avatar
Karotka
Příspěvky: 1110
Registrován: 21. 9. 2011, 21:42
Bydliště: Praha

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od Karotka »

Sobota 20.2, Praha-Kavčí Hory

Nguyen vyrazil na Žižkov za tím mystikem a my se rozhodli vyrazit na Kafky k okýnku poptat se, co je zač ten Franta Novák. Za skleněnou plochou okýnka byla Sandra a zářila jako Slunce.
„Jů! Sandro, ty si na blond! Vypadáš super! Fakt ti to sluší.“ Chválim. Vypadá potěšeně. Kluci na ní koukaj dost zalíbeně. Sandra kouká zalíbeně hlavně na Jamala. Pak koukne na mě, ptá se, co si dáme, koukne na Jamala, zase na mě a zase na Jamala. V očích má otazník a „ty vole, ten je krásnej!“
„Jamal a Herman, moji spolubydlící. Sem ti o nich říkala…“ představuju kluky.
Pořád otazník a zalíbení.
„Jen kamarád“ pošeptám jí a Jamal neuvěřitelně charismaticky objednává 3 piva.
Sandra se zatváří soucitně a začne točit.
„V pohodě. Tohle máme dávno vyřešený… Je volnej…“
„Hele, celkem ste mě nasrali, s tim yrušenzm koncertem..."
„Mrzí mě to... co ti budu povídat... kapelník zmizel, Toník je v nemocnici, Zelda a Džochar jsou v blázinci a ten prevít Extrém se zdekoval dom do Švédska..."
„Co že? To je hustý! Co se stalo?"
„No, to bych taky ráda věděla. Ale mohla bys mi pomoct... Nevíš, kdo je takovej ten divnej Jamalův kamarád? Myslim, že se jmenuje Franta.“
Sandra nechce nic říct. Prej to slíbila.
„Tajemství za tajemství!“ zkoušim to.
„Réko, víš ty vůbec, co znamená tajemství? Nevíš, viď?“
Sandra je féračka. Proto ji mám ráda. Ale teď mě s tim pěkně sere.
„Hele, ale tohle je fakt důležitý. Případ nouze, chápeš? Potřebuju vědět, co co se to kurva vlastně stalo.“
Omluvný pohled. „Promiň Réko. Nemůžu.“
Pozvu ji aspoň večer na kolej na naší malou sobotní party.
„A bude tam Jamal?“
„To víš, že jo.“
Doufám, že ten to z ní dostane. Je z něj úplně hotová. Bohužel on z ní taky…


***

Sobota 20.2, Praha-Strahov

Ptali jsme se Nguyena, co ten mystik. Prej nic moc… Pořád se ptal proč a vykládal něco o Slunci a o hypotetických skleněných plochách a jestli to co vidíme za nima je jen odraz nebo tam může být to, co chceme, a tedy je všechno je tam možné. A že je taky možné, že za tím sklem jsme my. Ani on, teoretický vědec z toho nebyl příliš moudrý. Ale třeba mu to nějak pomůže.

Tady to asi Yorku nebo Kilmane klidně nějak rozveďte.

***

Sobota, večer 20.2, Praha-Strahov

Party se zvolna začala rozjíždět, když tu náhle vrazilo do dveří nějaký veliký holohlavý hovado a začalo se skandinávskym přízvukem Nguyenovi nadávat do podvodníků. A chce odvetu.
„Dyť sem, kurva, prohrál?!“ divil se Nguyen.
„Právě! Jak takovýho amatéra můžou vůbec nechat bojovat na týhle úrovni?“
„No neměl jsem zrovna den. Mám trochu krizi…“
„Ty vole, poď ven. Ty žlutej sráči!“
Snažili jsme se mu vysvětlit, že to není fér, protože Nguyen už je lehce nalitej, ale hovado o tom nechtělo slyšet a Nguyen se prostě nechal vyprovokovat a šel se s nim ven bít. Dav zvědavců se na nás nabaloval jak na sněhovou kouli, takže zápas měl nakonec velmi slušnou diváckou kulisu. Hovado se představilo jako Sven Magnussen.

Nguyen zaútočil, ale Sven se vyhnul. Nguyen se nasral, zaútočil znova, ale akorát si naběhnul na ránu. Lehce zavrávoral, zkusil to znova, ale dostal další a už nevstal. Tak to bylo rychlý…
Svenovi to ale bylo málo a začal do už knockoutovanýho Nguyena kopat. Tak to je moc, ty vole. Ló fasz a seggedbe!

Jamal se před Sandrou zachoval jako chlap, jako pravej záchranář. Přiběh ke Svenovi a střík mu pepřák do ksichtu. Ne obyčejnej pepřák, ale ten opravdovej, co je sice zakázanej, ale fakt funguje. Na tohle hovado bylo ale i to málo a tak si Jamal představil, že hraje fotbal a Svenova hlava je kopačák. Tak úplně to nezafungovalo. Sice je taky kulatá, jenomže má vlastní vůli a tak mu zákeřně uhnula a pak se rozhodla vyrvat odpadkovej koš a použít ho jako zbraň. Tato hrubá neznalost kolejního života se ukázala být rozhodující chybou… Tady, co není fakt fest připevněný nevydrží dýl jak den. Přesně kvůli podobnejm hovadům, jako je Sven. A tak zatímco se pral s košem, dostal další zásah pepřákem, kterej už nedal.

Jamal si užil ovace publika, zkontroval Nguyena a zavolal mu sanitku. Pak jsme přemejšleli co se Svenem. Nedá se nic dělat. Musíme porušit nepsaný pravidla džungle a zavolat benga.
Ty nás krátce vyslechli a sebrali Svena. Dokonce ho našli v databázi hledanejch osob.

Nguyena odvezli na pohotovost, já s Hermanem jsme šli pokračovat v kalbě a Jamal se Sandrou si vyšli na romantickou noční procházku. Ani na ní nechtěla Sandra nic prozradit, prokecla se aspoň, že ten Franta má pudla a pravidelně ho venčí v parku na Kafkách.

Jedno je jistý. Pepřák je účinnější, než kecy o skleněných plochách…

Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Uživatelský avatar
Karotka
Příspěvky: 1110
Registrován: 21. 9. 2011, 21:42
Bydliště: Praha

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od Karotka »

Réka se svým "miláškem" ♥

Obrázek

Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Uživatelský avatar
Reka
Příspěvky: 14
Registrován: 8. 10. 2016, 14:09

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od Reka »

Ukázalo se, že ten bláznivej Švéd zmlátil v Praze kdejakýho Nguyena, aby měl jistotu, že dostane i ten pravej.
Deníčku, děje se toho teď moc, nestíhám psát… Takže dál jen stručně, ju?
To, že neexistuji, neznamená, že nejsem ve světě patrná.
Uživatelský avatar
Reka
Příspěvky: 14
Registrován: 8. 10. 2016, 14:09

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od Reka »

Ritualzzz †‡†
Soundtrack: https://www.youtube.com/watch?v=puLDuV3azbA

Číhali jsme na Kafkách, až se objeví Franta s pudlem a sledovali ho. Ukázalo se, že je to Džocharův spolubydlící. Večer jsme za ním zašli na návštěvu s větším než malým množstvím tvrdýho chlastu. Zdráhal se, ale nakonec se nechal zlít .
Mý pokusy o léčbu kafem a citrónem ho trochu dorazily a Jamal tak mohl prohlídnout jeho knihovnu a tak. Měl tam pár knížek, co ti ve školní knihovně pučej jen na předpis a ještě si je nemůžeš vzít domu. A taky rituální dýka. A taky se ukázalo, že Franta a Džochar jsou něco víc než jen spolubydlící. Ty vole, až tohle řeknu Zeldě! Džochar je buzna!

Kluci nějak neměli koule tu dýku hned sebrat, navíc Franta se taky nějak sebral a šli jsme pařit do nejbližší hospody.
Pak to bylo, ty vole, složitý a já u toho navíc nebyla. Kluci se rozhodli sebrat tu dýku, což se ovšem rozhodli i kultisti z Novýho kruhu. No a pochopitelně benga taky nemohli chybět. Takže balagan jak v českym filmu. Nakonec to dopadlo to tak, že dýku jsme měli my. Akorát nás zase začala otravovat Hermanova milá major Matějů. Na schůzce v konspiračním bytě jsme se dohodli, že uděláme několik kvalitních kopií tý dýky a rozešleme poštou, kdyby nás týpci y Novýho kruhu sledovali, zatímco pravá dýka se uloží na bezpečnym místě. A jak se řeklo, tak se to nakonec plus mínus udělalo.

Během celé téhle srandy vypluly na povrch různé zajímavé souvislosti a spojení. Nový Kruh, Česká hydroenergetická, Červený, atd. Šárka to má v kanclu na nástěnce, protože to je takový propletenec, že to neudží v hlavě ani ona, natož někdo normální.

Od Šárky se konečně dozvíme, kde byl Dimitros. V Pankrácské věznici. Ovšem už tam není, utekl a zabil při tom několik bachařů. Podle všeho je z něho pořád démon. Bassza meg a kurva életbe!


Oheň na kolejích

Paranormálních jevů stále přibývá. A vesměs jsou všechny hnusné. Jednoho rána po kalbě v Sedmičce nás vybudil požární alarm. Hoří! Na pokoji na konci chodby holky ječely jak pominutý. Jedna z nich totiž náhle vzplanula. Jamal s Nguyenem byli hrdinové a šli jí uhasit. Hasičák nezabíral, ale když ji s ním Jamal omráčil, oheň náhle zhasl a holka ani nebyla popálená. Moc nevím jak to bylo přesně, protože jsem klukům věřila, že to zvládnou a snažila jsem se hlavně zachránit svůj akordeon po dědovi Botondovi. Nakonec přijela Šárka, popovídali jsme si a holku si vzali na vyšetření.


Stín na koleji
Soundtrack: https://www.youtube.com/watch?v=qOJ6MDwL2jY

A kurva isten bassza meg! Další problémy na koleji. Lidi utíkají ven. Přidáme se k davu. Dav má vždy pravdu. Na zdech i oknech koleje jsou temné chapadlovité stíny a postupně zachvacují celou kolej. A nikde žádný Cthulhu, který by ty stíny vrhal. Za chvíli jsou i na dveřích a pár opozdilců, kteří vybíhají ven teprve teď, musí zkrz ně. Začnou se dusit a svíjet se v křečích na zemi. Nguyen je chce zachránit, ale i když chvíli odolává, brzo se dusí a svíjí taky. Musíme jednat. Voláme Šárku a seženeme nějaký auta, kterýma na dveře svítíme. Stínům to nedělá dobře a trošku ustupují a podaří se nám aspoň vysvobodit Nguyena a opozdilce.

Po chvíli dorazí Šárka v dost zajímavym speciálu. Majiteli toho fára říká pane Profesore a ydá se, že právem. Ten pán se jednak vyzná a jednak je vybavenej. To jeho má auto má speciální ultrahustý reflektory, který se ukážou být velmi účinný a stíny se postupně vytrácí. Radši nevědět kam.


Stín pod kolejí

Říkáme si, že je hustý, že se toho děje tolik divnýho zrovna kolem nás. Buď je to Affliction jak Chuubo, nebo je něco divnýho pod kolejí. Rozhodnem se to prozkoumat. Nějak jsme sehnali klíč a dispoziční výkres od sklepa a vydali se tam. Na první pohled se zdálo být všechno v pořádku, ale na ten druhý byla v některých koutech cítit temnota. Kluci si taky všimli, že prostor je o něco menší, než by podle plánku měl být a objevili falešnou stěnu. Za ní byla další zeď a několik zamčených dveří, které v dokumentaci chyběly rovněž. Zakreslili jsme skutečný stav.
**********************************
vložit naskenovaný plánek
***********************************
Zaujalo mě, že tu nejsou žádné mrtvé myši ani zvířátka a že v oněch temných koutech si pavouci dál nerušeně spřádají své sítě. V temnotu je třeba věřit, aby ublížila, říkám si. A já v tehle paranormální lófasz nevěřim. "Nevěřím a nevíra má mě ochrání!" říkám a vcházím do temnoty. Neochránila. Kurva! Lepší se nechat mrdat koněm! Dusí mě to, drtí mě to, pálí mě to, nemůžu...
Kluci mě naštěstí zachránili a večer jsme to přechlastali v Sedmičce.
To, že neexistuji, neznamená, že nejsem ve světě patrná.
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od eerieBaatezu »

Miru jsem viděl naživo ve Vídni. Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
Karotka
Příspěvky: 1110
Registrován: 21. 9. 2011, 21:42
Bydliště: Praha

Re: Stín nad Prahou

Příspěvek od Karotka »

Podobnost čistě náhodná $lol$

No tak ne no... Celkem ti závidim. Jaký to bylo?

Abych nebyl OT, Réka piše:

Nguyenova příhoda s Kelty

Prý sportem ku zdraví. Pche. Nguyen si byl zase jednou zaběhat od kolejí směrem k Nové Ladronce a aby se mu pod nohama nemotali psi, děti a kočárky, vzal to přes křoví. Najednou se změnilo počasí, ovzduší, prostě všechno.
I jeho chytrý hodinky ukazovaly pěknej lófasz.

Když jsem u těch koňů... za chvíli se jich pár objevilo a na nich larpaři. Koukali na Nguyena překvapeně a nepřátelsky. Nguyen na ně jen překvapeně. A točil si je na mobil. Oni ho mezitím obklíčili, jezdili kolem něj, mávali mečema a sekerama a křičeli něco nějakým podivným jazykem. Nguyen to ještě chvíli točil, ale pak mu došla vážnost situace a rozhodl se utéct z obklíčení. Nějakým zázrakem se mu to povedlo, ale dostal při tom celkem naloženo. Zkrz křoví se vrátil do parku, zhroutil se a zavolal nám o pomoc.

Těžko by mu někdo věřil, protože v tom křoví nic nebylo. Zkoušeli jsme to každej několikrát, a nic. Ale měl tu nahrávku. Po důkladném zkoumání jsme přišli na to, že ti agresivní larpaři byli Kelti z doby ještě někdy před Kristem.
WTF ,slušelo by se říct, jenže nás už to vlastně ani nepřekvapilo.

Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
Odpovědět

Zpět na „Dakara“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti