Dakara: filosofická východiska magie a světa

Dakara: diskuse ke hře v duchu Shadowrunu bez technologie ve středověce laděném fantasy prostředí

Moderátor: York

Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Dakara: filosofická východiska magie a světa

Příspěvek od York »

Zde v prvním příspěvku je shrnutí, jednotlivé části najdete ještě jednou ve zbytku diskuse.
O entitách utvářejících realitu
Čím to je, že svět existuje? To nejspíš nikdo neví. Možná se nám ale z části podařilo vysvětlit, proč funguje právě tak, jak funguje: Je to díky společnému působení velkého počtu entit schopných utvářet realitu. Tyto entity jsou čistě hypotetické; nemáme jak se jich dotknout, není je možné spatřit, změřit ani zvážit. Můžeme jen pozorovat důsledky jejich působení – tím je právě existence všeho, co známe.

Stvoření světa
Na samém počátku byla dost možná jen jedna velice mocná entita a právě díky jejímu působení se začaly formovat obrysy naší reality. Později, spolu s tím, jak se tyto nejasné tvary stávaly konkrétnějšími, se k jejímu působení přidávaly entity další, slabší. Každá z nich způsobuje něco jiného: jedna může za to, že je voda mokrá, další pak za to, že je oheň žhavý. Jiné utváří tvar věcí a další způsobují, že se všechno s časem mění. Později, když na to byla skutečnost připravena, začaly působit entity, díky kterým rostou rostliny a další, díky nimž existují živí tvorové.

Harmonie existence
Zpočátku všechny entity působily v harmonii. Ty, které se přidaly později, vyplňovaly a dokreslovaly obrysy načrtnuté entitami staršími. Nic, co by působilo jinak, nemohlo vzniknout.

Vznik vědomí
Těžko říct proč a jak se to stalo. Zda to bylo součástí velkého záměru už od samého počátku, důsledkem náhlého popudu či pouhou náhodou. Jisté ale je, že v jednu chvíli realita umožnila to, aby další entita, která se k spolutvoření světa připojila, utvářela realitu schopnou uvědomit si svou vlastní existenci. Proč je tato zdánlivě tak nepatrná změna tak nesmírně důležitá? Protože existence vůle a vědomí umožňuje měnit působení entity, která toto vědomí utváří a díky tomu měnit okolní realitu. Vědomí vlastní existence je tedy základem veškeré magie.

Harmonie proti chaosu
Jak je možné, že svět ještě nepropadl chaosu, když každé vědomí umožňuje dle libosti měnit realitu? Je to proto, že mít možnost pokusit se něco udělat ještě nutně neznamená být toho skutečně schopen. Jak už bylo řečeno, základ naší skutečnosti je tvořen harmonickým působením velkého množství entit. Každý, kdo se na tom pokusí něco změnit, musí čelit jejich společnému působení a právě díky tomu magie není ani zdaleka všemocná.


Astrální prostor
Astrální prostor začíná tam, kde končí fyzický svět – nikoliv však ve smyslu známých třech rozměrů, ale ve smyslu metafyzickém. Představ si na chvilku stav na samém počátku času, kdy ještě nic nebylo stvořeno, nic neexistovalo. Nabízí se říct, že všude byla Prázdnota; není to však úplně přesné, protože i Prázdnota vyžaduje prostor – aby někde mohlo být prázdno, musí na to být místo. Lepší je tedy pojem Nicota – absolutní neexistence čehokoliv, byť jen prázdného prostoru.

Mohlo by se tedy zdát, že tam, kde končí náš fyzický svět, začíná Nicota - ale tak to není. Za hranicemi naší reality je ještě další pásmo, kde sice realita není tak pevná, abychom ji mohli nazývat fyzickým světem, ale stále tam nějaká je, takže nejde o Nicotu. Tento jev vzniká z větší části díky prosakování působení entit utvářejících fyzický svět za hranice reality a z menší části díky působení entit, které byly z fyzického světa vytlačeny, nebo jej samy dobrovolně opustily, ale nepřestaly existovat úplně.

Clona
Hranici mezi fyzickým a astálním světem říkáme Clona. Podobně jako vodní hladina není tvořena nějakým jiným materiálem, jde prostě o rozhraní mezi pevnou a slabou relitou. Díky tomu, že se na tomto přechodu pevnost reality nemění plynule, ale skokem, má Clona určitou pevnost – projít skrz ni vyžaduje nemalé úsilí. Obtížnost průchodu Clonou navíc závisí na tom, odkud kam se snažíme projit: z fyzického světa ven je to mnohem snazší, než z astrálního světa zpět do fyzického. Tento jev je nesmírně důležitý pro každého začínajícího astrálního cestovatele: To, že máš sílu do astrálního prostoru vstoupit, totiž ještě ani zdaleka neznamená, že se budeš schopen vrátit. Proto se každý nový adept nejprve učí, jak v místě, kudy chce Clonou projít, vytvořit stabilní průchod - dokud jej bude držet otevřený, tak se tudy dokáže do fyzického světa vrátit.

Hluboký astrální prostor
Astrální prostor, na rozdíl od Nicoty, skutečně je prostorem – má nějaké rozměry a vzdálenosti, byť ne nutně tak svazující jako ve fyzickém světě. Na rozdíl od světa fyzického však jeho vlastnosti nejsou všude stejné, s rostoucí vzdáleností od Clony (a tedy od fyzického světa) už tak slabá realita astrálního prostoru dále slábne. Opět jde o vzdálenost v metafyzickém smyslu, nedá se tedy říct, že při pohybu „nahoru“ by ses od fyzické reality vzdaloval a „dolů“ přibližoval, tyto klasické směry stále více či méně korespondují se známými rozměry. Putování do hloubky astrálního prostoru vyžaduje speciální nadání či schopnost a podobně jako při průchodu Clonou je snazší pronikat do hloubky, než se z ní vracet zpět.


Fyzický svět
O entitách, obdařených schopností formovat realitu, už řeč byla. A také o tom, jak se entity s podobným "laděním" mohou společně podílet na formování reality a vytvořit tak něco mnohem většího a pevnějšího, než by dokázala byť ta nejmocnější z nich. Kolik takových entit se na tvorbě našeho světa podílí? To je věru těžké odhadnout. Jisté ale je, že existuje prímá spojitost mezi těmi mocnějšími z nich a tím, jak náš svět funguje. Oheň, voda, země, vzduch, ale i další podobné principy objevené v průběhu staletí, to jsou nepochybně projevy působení jednotlivých mocných entit.

Možná sis už všiml, že ač se o to mnoho moudrých hlav už dlouhé věky snaží, nikomu se zatím nepovedlo přijít s uceleným a hlavně úplným systémem prvků či elementů, který by bezezbytku popisoval svět. Klasická čtveřice živlů je tomu sice blízko, ale jen obtížně popisuje živou hmotu a takřka vůbec nezvládá vysvětlit lidskou vůli a mysl. Alchymistická Tria principia dobře popisuje organickou hmotu, ale selhává v případě hmoty neživé. Sedmero kovů přísluší planetám, Slunci a Měsíci, ale nijak nepopisuje hvězdy a souhvězdí. Pravda je taková, že každý z těchto systémů je v něčem správně, ale žádný z nich není možné rozšířit tak, aby věrně popisoval celý svět – protože takový systém by nutně musel být nejméně stejně tak rozsáhlý, jako svět sám.

Místa s oslabenou realitou
Realita fyzického světa není všude tak pevná, jak by se slušilo a patřilo. Jsou místa, kde je z nějakých důvodů oslabena – obvykle působením velmi mocné magie. Zjevným důsledkem takového oslabení je, že se snižuje „tloušťka Clony“ mezi fyzickým a astrálním světem. To znamená, že je na takovém místě snazší projít do astrálního prostoru a také se vrátit zpět. V limitním případě se může stát, že je realita oslabena až na úroveň okolního astrálního prostoru – v tom případě clona zcela mizí a je možné volně procházet do astrálního prostoru a zpět, protože v daném místě žádná hranice není.

Ač je tento jev nepochybně fascinující, skrývá mnohá vážná nebezpečí: Clona zabraňuje tomu, aby se fyzické bytosti omylem zatoulaly do astrálního prostoru. To, že se můžeš bez obtíží vrátit zpět, totiž ještě nutně neznamená, že dokážeš najít cestu. Pro toho, kdo se omylem zatoulá „ven z fyzického světa“, tedy obvykle není návratu.

Druhé nebezpečí je, že astrální bytosti, kterým Clona obvykle brání ve vstupu do fyzického světa, mohou oslabeným místem bez potíží projít. A dost často nemívají dobré úmysly.

Třetí vážné riziko je, že se tato „trhlina v realitě“ rozšíří. A jak už bylo řečeno, astrální prostor je brána do Nicoty, takže se klidně může stát, že část fyzické reality nenávratně zmizí.

Rostlinstvo a živočišstvo
Vraťme se na chvíli zpět k fyzickému světu a položme si několik zvídavých otázek: Je každá rostlina tvořena samostatnou entitou? Každé stéblo trávy? Každý brouk, mravnec či blecha? Nebo jsou dohromady projevem působení jiných, mocnějších entit?

Na tuhle otázku je těžké odpovědět, může to být tak i tak. Je dokonce téměř jisté, že se to druh od druhu a jedinec od jedince liší. Jsou stromy, které nepochybně vlastní vůli mají a dokáží formovat okolní svět – všiml sis, jak kolem jejich kořenů roste a žije jen to, čemu to prastarý velikán dovolí? A že vstoupit do jeho blízkosti je jako přejít do jiného světa? Taková je jich přirozená moc a v některých případech dokáží způsobit i další, nevídané věci.

S živými tvory je to podobné. Většina z nich existuje prostě proto, že je to tak správně a má to tak být. Jen někteří z nich se na utváření reality podílí více – takovým pak obvykle připisujeme nadpřirozené schopnosti.


Koloběh života a smrti
Počet entit, které se podílí na utváření fyzického světa, se neustále mění – některé z nich jsou po čase z reality vytlačeny a jiné jsou do ní opět přitaženy. Tento jev je daný vlastnostmi naší reality, klidně by tedy mohl existovat i svět, kde nic nebude umírat – ale pravděpodobně ani nic nebude vznikat.

Tah reality a zrození
Zrození je nepochybný zázrak, a to ještě mnohem větší, než si mnozí myslí. Tím, že vzniká nový život, se totiž v realitě vytváří Tah – prázdné místo s nějakým konkrétním tvarem, které přitahuje volné entity s podobnými vlastnostmi. Zrozením nového života tedy náš svět začne spoluformovat nová entita – a nikdo nemůže dopředu říct, jak bude silná a jaké bude mít vlastnosti, případně cíle ve chvíli, kdy se probudí k plnému vědomí.

Tlak reality a smrt
Smrt, tak jak ji vnímáne obyčejnýma lidskýma očima, nemusí vždy nutně znamenat konec působení entity na naši realitu a tudíž konec existence. V některých případech se entita pouze změní a začne působit jinak, než to dělala za života. Jisté ale je, že umrtí není žádná legrace a když se to stane, tak se fyzick realita nesmlouvavě postaví proti další existenci dané entity – vytváří se tlak, který tuto entitu vypuzuje pryč, zpět do nebytí.

Reinkarnace, přenos vědomí
Nabízí se otázka, proč je řeč o koloběhu života a smrti, když úmrtím entity přestávají existovat a zrozením vznikají nové. Lidé si ji samozřejmě položili už dávno a s trochou snahy přišli na to, že je možné tento koloběh cíleně uzavřít. Není to ovšem jednoduché a ani spolehlivé, reinkarnaci je ve velké většině případů potřeba způsobit cíleně, a to tak, že se tah reality nově rozené bytosti co možná nejvíce přiblíží vlastnostem entity umírající. Zda se to skutečně podařilo si ovšem nikdo nemůže být jistý – znovuzrozená entita může být prostě jen podobná té zesnulé a čas od času se stává, že to, co se zpočátku tváří jako reinkarnovaná duše zemřelého, vyroste v někoho úplně jiného.

Podobný proces, byť v mnohém jednodušší, je přenos vědomí z jednoho těla na druhé. Podobně jako v případě reinkarnace i zde platí, že pokud má být přenos úspěšný, je nutné uzpůsobit médium tak, aby mělo co možná nejpodobnější „tah“ reality, jako tělo zdrojové. Rizikem je, že místo přenosu dojde k smrti přenášené entity a ke zrození nové.


Stárnutí
Stárnutí je nedílnou součástí koloběhu života – je to další z tlaků reality, byť ne tak silný a konečný jako tlak vyvolaný úmrtím. Dlužno podotknout, že snaha zabránit stárnutí je snad ještě silnějším hnacím motorem magického bádání než touha po přežití smrti.


Únik do astrálu
Jednou z nejjednodušších, ale současně i nejúčinnějších metod, jak proces stárnutí alespoň zpomalit, když už ne zcela zastavit, je přesunutí své existence do astrálního prostoru. Proč je tomu tak? Samozřejmě proto, že v astrálním prostoru je realita mnohem slabší, a tudíž je snazší zvrátit nebo zcela zastavit účinky jejího působení. Celá věc má ovšem jeden háček: Únikem do astrálního prostoru se mág vzdává možnosti působit na fyzický svět. Pro někoho to možná není až podstatné, protože vše, po čem touží, si dokáže stvořit, nebo přenést s sebou, ale jsou ale i tací, kdo ztrátu světských požitků nenesou úplně dobře.


Povznesení, nanebevzetí
Jednou z variant, jak získat výhody plynoucí z přesunu do astrálního prostoru a zachovat si alespoň část výhod spojených s fyzickou existencí, je povznesení, neboli přerod v bytost svázanou s fyzickým světem skrze víru fyzických osob. Není to ovšem tak jednoduché, jak by se mohlo zdát: Položil sis někdy otázku, proč je svatořečení tak zásadní událost, že se jej musí aktivně účastnit tisíce kněží, a to včetně těch nejmocnějších členů církve? A jak mocná magie asi musí být takovým obřadem probuzena?


Vysávání životní síly
Další možností jak zastavit proces stárnutí je prostě si to přát. Ovšem aby se takové přání stalo skutečností, tak musí překonat odpor okolní reality, která na procesu stárnutí trvá, a to obvykle stojí větší úsilí, než jakého je mág schopen. Ti chytřejší se tedy obvykle přestanou snažit prorazit hlavou zeď (zatímco ti pomalejší to čas od času dokážou a následky si jistě dokážete představit) a vymyslí nějaký trik, jak realitu přesvědčit, že to, o co se snaží, je vlastně skoro v pořádku. Nejběžnější metoda je zaplatit za své mládí stářím někoho jiného, nebo chcete li získat životní sílu vysátím cizí.


Elixír mládí
Říká se, že jediná kapka elixíru mládí zaručí věčné mládí, a to zcela bez vedlejších účinků. Jak je to možné? Celý trik je v tom, že elixír mládí realitu nemění, je její přirozenou součástí - všichni přece vědí, že elixír mládí právě takhle funguje. Až potud je to tedy jednoduché a ladné řešení problému, jako obvykle to má ale jeden zásadní háček: Jak takový elixír vyrobit?

Na tuto otázku se alchymisté snaží odpovědět už od pradávna, jak sis ale jistě všiml, tento tak žádaný elixír je stále zoufale nedostatkové zboží. Je jej tedy vůbec možné vyrobit? Učenci se kupodivu shodují na tom, že to možné je, ale že dosažení potřebného poznání je nesmírně obtížné. Proslýchá se však, že už se to v minulosti několikrát podařilo – kde a komu se ovšem neví, protože ti, kdo takovou mocí a znalostmi vládnou, si to moudře nechávají pro sebe.


Astrální říše
Astrální prostor není všude tak prázdný, jak by se mohlo zdát. Skrývají se v něm velké kusy pevnější reality – astrální říše.

Vznik astrálních říší
Nakolik je povznesení osoby skrze svatořečení skutečně úctyhodný magický počin, k němuž dochází jen jednou za čas, ve srovnání se vznikem astrální říše vypadá jak obyčejný pouťový trik. Vzpomínáš si na místa s oslabenou realitou a na možnost, že se část světa zcela ztratí do Nicoty? Před tím, než se tak stane, se nejprve část reality odtrhne a přesune se za hranici Clony, do blízkého astrálního prostoru.

Vše, co v této oblasti existovalo ve fyzickém světě, bude existovat i nadále – krajina, lesy, domy, města a také lidé, kteří v nich žijí. Nebude to však dále vázáno okolní realitou, stane se to ostrůvkem pevnější reality plovoucím v nekonečných hlubinách astrálního prostoru.

Prostí obyvatelé si této změny dost možná ani nemusí všimnout, protože přichází postupně: Realita se díky působení velice mocné magie pomalu oslabuje a spolu s tím se magicky probouzí stále větší počet osob, čímž se oslabování reality dále zrychluje. Po čase clona zcela zmizí a chvíli na to se vytvoří nová – tentokrát mezi fyzickým světem a právě vzniklou astrální říší. Od té chvíle už není cesty zpět – jistě si vzpomínáš, že návrat do fyzického světa vyžaduje mnohem větší úsilí, než přechod opačný a v případě tak velkého úlomku reality to jednoduše není v ničích silách.

Nejznámějšími astrálními říšemi jsou Avalon a Atlantida, případně Starší říše keltů.

Propad do Nicoty
Největším nebezpečím, kterému každá astrální říše čelí, je postupný propad do hlubin astrálního prostoru. Tento proces, stejně jako vlastní odtržení astrální říše od fyzického světa, je způsobený tím, že se stále více probouzí magické schopnosti jejích obyvatel v důsledku toho, že jim okolní realita klade stále menší a menší odpor. Jenže další oslabování už tak slabé reality kromě posilování magie zároveň způsobuje propad do hlubokého astrálu a v konečném důsledku do Nicoty.

Ukotvení astrálních říší
Pokud si obyvatelé astrální říše včas uvědomí hrozící nebezpečí, mohou propad do Nicoty zastavit. Jsou k tomu potřeba dvě věci: omezení používání mocné magie na únosnou míru a udržování otevřených průchodů do fyzického světa.

K tomu, aby průchody do astrální říše zůstaly otevřené, je nutné ve fyzickém světě pravidelně provádět mocné magické rituály. Jelikož však ani ti nejmocnější mágové z astrální říše nemohou projít zpět do fyzického světa, aniž by tím ztratili velkou část své moci, je zřejmé, že tyto rituály musí provádět někdo jiný – obvykle potomci těch, kdo při vzniku astrální říše zůstali ve fyzickém světě.

Udržování otevřených průchodů do keltských Starších říší je například hlavním posláním druidů a smyslem pravidelných velkých rituálů při oslavách Beltainu, Imbolce, Lughnasadu a Samhainu. Tato místa jsou pro kelty posvátná – říkají jim nemetony a obvykle jsou kolem nich vystavěny posvátné kruhy z menhirů. Ač je to dost nepraktické, nejčastěji se nachází daleko od civilizace. Druidi si totiž nemohou moc vybírat, musí stavět tam, kde se průchody nachází.

Postavit u průchodu do astrální říše chrám nebo svatyni je ostatně docela běžná praxe a je má to dobrý důvod: Taková stavba se totiž pro spoustu lidí stává významným a posvátným místem, čímž se posiluje její odraz do astrálního prostoru a spojení s astrální říší se tak upevňuje.

Zpomalení času v astrálních říších
Díky menšímu tlaku okolní reality obvykle v astrálních říších čas neplyne tak rychle a jejich obyvatelé tedy pomaleji stárnou. Z jejich pohledu však čas plyne normálně a naopak ve fyzickém světě pro ně vše probíhá zrychleně.

Cestování skrz astrální říše
Trvale otevřené průchody přímo vybízejí k cestování, trasa skrz astrální říši totiž bývá mnohem kratší, než přes fyzický svět. Pověsti o tom, že druidské kamenné kruhy slouží jako teleporty, jsou tedy téměř pravdivé. Brány ovšem bývají velmi přísně střežené a průchod obvykle umožněn jen v případě, že to je v zájmu vládců dané říše.

Topologie astrálních říší
Ukotvením astrální říše k fyzickému světu problémy s propadem do nicoty tak docela nekončí. Místo toho, aby se celá realita propadala, se ovšem deformuje a roztahuje směrem do astrálních hlubin. Jak se tento jev projevuje? V prvé řadě tím, že všechno získává další rozměry, takže malý domek může například skrývat prostorný sál a desítky komnat a jedna cesta přes údolí může trvat pár minut, zatímco druhá zabere několik týdnů cesty.

Dlužno také podotknout, že pohybovat se ve více než třech rozměrech lidem není ani trochu vlastní a nezkušený astrální cestovatel se tudíž velice snadno ztratí. Obyčejný orientační smysl v takovém prostoru nefunguje, protože zpáteční cesta obvykle vede úplně jinam, než na svůj začátek. Mágové tento problém obvykle řeší po svém – cestu vůbec nehledají, místo toho svou vůlí formují formují slabou realitu a cestu si prostě vytvoří. Takové násilné změny ovšem už tak dost oslabenou realitu dále deformují, takže pak už nikdo nedokáže říct, co bude za nejbližší zatáčkou a mapa takové krajiny ze všeho nejvíc připomíná abstraktní umění.
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od eerieBaatezu »

York píše:Jedna z mých pracovních představ o Astrálním prostoru je taková, že se do něj odráží fyzický svět, ale velice pomalu. To znamená, že krajina, nebo stavby, které prakticky beze změny na jednom místě stojí celá staletí, mají odraz jasný a zřetelný, jsou téměř skutečné. Dům, který stojí pár let, stihne vrhnout jen téměř nepostřehnutelný, mlhavý stín.
Čím je to způsobeno?
Obrázek
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od York »

eerieBaatezu píše:Čím je to způsobeno?
Nízkou "pozorností" ze strany entit obdařených vůlí. Všechny entity, které se podílí na utváření naší reality, jsou "naladěné na stejnou notu" - mají stejnou představu o tom, jak věci fungují a co je možné a co ne. Tomu, co do této představy zapadá, nevěnují příliš velkou pozornost - nijak zvlášť se nesnaží o to, aby to existovalo. A právě jejich působení je to, co dělá realitu realitou, a zároveň co způsobuje prosakování za hranice pevné reality.

Stavby, které jsou pro spoustu lidí z nějakého důvodu důležité, například katedrály), jsou mnohem "skutečnější" a taky se do astrálního prostoru odráží mnohem silněji (a kromě toho by asi taky díky tomu měly být odolnější proti magickému působení). Odraz katedrály v astrálním prostoru nepochybně vydrží celá tisíciletí po té, co je zbořena (pokud chcete zanechat trvalý vzkaz budoucím generacím astrálních průzkumníků, propašujte jej do stavebních plánů katedrály).

Aktivní magie se do astrálního prostoru odráží hned, protože to je právě příklad toho, kdy se nějaká entita obdařená silnou vůlí cíleně a intenzivně snaží formovat realitu. Rituální magie bude mít odraz ještě výrazně zřetelnější, protože se na jedné změně společně podílí větší počet entit se silnou vůlí.
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od eerieBaatezu »

York píše:Nízkou "pozorností" ze strany entit obdařených vůlí. Všechny entity, které se podílí na utváření naší reality, jsou "naladěné na stejnou notu" - mají stejnou představu o tom, jak věci fungují a co je možné a co ne. Tomu, co do této představy zapadá, nevěnují příliš velkou pozornost - nijak zvlášť se nesnaží o to, aby to existovalo. A právě jejich působení je to, co dělá realitu realitou, a zároveň co způsobuje prosakování za hranice pevné reality.
Definuj "realitu". Entity obdařené vůli utvářejí realitu? Jsem právě myslel, že spíše utvářejí Astrál. Jak se entity snaží, aby něco existovalo?
Obrázek
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od York »

eerieBaatezu píše: Definuj "realitu". Entity obdařené vůli utvářejí realitu? Jsem právě myslel, že spíše utvářejí Astrál. Jak se entity snaží, aby něco existovalo?
"Entity obdařené vůlí" je hypotetický, filosofický pojem. Jejich jedinou vlastností je právě schopnost formovat realitu (a není už řečeno jak, tedy může to být aktivní myšlenkou, ale může to taky být prostě jen jejich přirozenost).

Astrál začíná tam, kde končí pevná realita. I v něm je samozřejmě možné realitu utvářet, když se na to nějaká taková entita zaměří, tím ale postupně přestává být astrálem a stává se stále pevnější realitou. Zrcadlení reality do astrálního prostoru je ostatně hodně podobný proces.

Měnit realitu v astrálu je navíc výrazně jednodušší, než ve fyzickém světě, protože tomu nebrání právě ta společná představa o tom, jak by věci měly fungovat, o které jsem se zmínil v předchozím příspěvku. Ona to tedy nutně nemusí být "představa" ve smyslu, že by si ji někdo uvědomoval, naši realitu prostě jen utváří entity, které jsou v tomto směru vzájemně docela hodně kompatibilní (protože kdyby nebyly, měly by hodně těžké svou verzi oproti všem těm kompatibilním entitám prosadit).

"Realita" je pak výsledek (obvykle společného) působení těchto hypotetických entit.
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od eerieBaatezu »

společná představa o tom, jak by věci měly fungovat

Či-li jak realita, tak astrál, jsou tvořeny vírou v konsenzuální závěry o tom, jak se věci mají mít?
Obrázek
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od York »

eerieBaatezu píše: Či-li jak realita, tak astrál, jsou tvořeny vírou v konsenzuální závěry o tom, jak se věci mají mít?
Voda může v jedné realitě téct jen nahoru nebo dolů. Když se sejdou dvě entity, z nichž jedna utváří realitu, kde voda teče dolů a druhá realitu, kde voda teče nahoru, tak to dohromady nebude fungovat. Výsledkem budou dvě poměrně hodně oddělené reality (celkem jasně poznáš, ve které z nich zrovna jsi).

Teď si představ, že v realitě, kterou milióny entit společně formují tak, aby voda tekla dolů, se pokusíš realitu formovat tak, aby voda tekla nahoru. Ne, že by to nešlo (už proto, že se na to ty entity zaměřují jen malou částí své "pozornosti"), ale bude to obtížné, pravděpodobně to půjde zařídit jen lokálně a navíc je pravděpodobné, že se to okolní realita pokusí nějak "vysvětlit", nebo aspoň využít vysvětlení, které jí nabídneš (takže je jednodušší při tom gestikulovat a zaklínat, protože magie funguje a když to provedeš správným postupem, tak je to vlastně skoro ok).

V podstatě máš pravdu, ale není to "vírou", protože víra je taky až projevem určité konkrétní reality (ale má se schopností formovat realitu docela dost společného).

PS: Jen si tak říkám, že možná až moc utíkáme od záměru tématu. Mělo by to lákat, ne odrazovat :)
Naposledy upravil(a) York dne 2. 8. 2013, 14:01, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od eerieBaatezu »

Připadám si z toho povídání jak na fetu. $lol$ Nechám to protéct hlavou, než se ještě na něco zeptám.
Obrázek
Uživatelský avatar
morech11
Příspěvky: 3937
Registrován: 28. 11. 2011, 18:47
Bydliště: Žltá ponorka

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od morech11 »

svet fungujúci na ideách Berkeleyho solipsizmu
*me gusta

ak na tom skutočne postavíš Dakaru (čo zatiaľ tak nevyzeralo, tieto ideje vidím teraz prvý krát), tak by pre mňa aj začalo dávať zmysel, prečo sa na to vo finále pozrieť. odpovedalo by to na tú tradičnú otázku "čím je tvoj svet iný?"
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od York »

morech11 píše: ak na tom skutočne postavíš Dakaru (čo zatiaľ tak nevyzeralo, tieto ideje vidím teraz prvý krát)
Stavím na tom už dlouho. Vidět to ale asi ani v budoucnu moc nebude, nejsou to věci, které by bylo rozumné psát do základní příručky. Je to trochu jiný přístup než třeba v DrD+, tam byl podobný myšlenkový konstrukt brán jako přímý základ magického systému, tohle je ale ještě jedna vrstva nad tím.

Základ je tahle obecná filosofická teorie, z té jsou odvozena nějaká konkrétní pravidla fungování světa a magie (je z ní ale v principu možné odvodit i jiná pravidla, stačí začít nějakým jiným východiskem) a na nich jsou postaveny konkrétní magické tradice (hermetická, druidská, šmanistická, atd). Ta druhá vrstva se v příručce odrazí ve formě herních pravidel (kouzla mají nějaký dosah, který roste s tím, jak se v tom kouzelník zlepšuje, kouzlit jde jen na něco, co máš buď v tomto dosahu, nebo na to más magické spojení, atd.), ale nebude tam asi rozebírána v tom DrD+ stylu (tedy takhle to funguje, protože jsou nějaké hypotetické entity, které... blabla). Zato by tam ale určitě měla být hodně podrobně ta třetí vrstva, a to z pohledu praktikantů konkrétních magických tradic.
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od eerieBaatezu »

Mně to spíš přijde jako Leibnizovy monády.
York píše: Voda může v jedné realitě téct jen nahoru nebo dolů. Když se sejdou dvě entity, z nichž jedna utváří realitu, kde voda teče dolů a druhá realitu, kde voda teče nahoru, tak to dohromady nebude fungovat. Výsledkem budou dvě poměrně hodně oddělené reality (celkem jasně poznáš, ve které z nich zrovna jsi).
Entita = soubor fyzikálních zákonitostí?
Je ta entita myslící aktivně nebo je to jen předmět vůle? Má nějakou percepci/apercepci nebo jen udržuje zákonitosti (jako by je třeba vyzařovala do svého okolí)? Může zákonitosti měnit? Může přicházet na nové spojitosti? Je myšlenková struktura dané entity konečná?
Je entita v realitě, kterou tvoří nějak obsažena? Jakým způsobem? Nebo je realita obsažena v entitě? Jiný vzájemný vztah?
Jaký je vztah mezi vícerem těchto entit? Co má tato entita společného s myslí jedinců nadaných magií?
$D
Najít zajímavé obrázky různých magií je výkon...
Obrázek
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od York »

eerieBaatezu píše:Entita = soubor fyzikálních zákonitostí?
Ne.

Jednoduchá představa: Působení entity je projev té části mysli mága, která mu umožňuje myšlenkou formovat okolní svět. Pokud si ten mág představí svět s fyzikálními zákony, vznikne svět s fyzikálními zákony. Pokud si představí svět, kde se všechno průběžně chaoticky a nepředvidatelně mění, žádné fyzikální zákony (kromě toho, že je všechno chaotické), tam nejspíš najít nepůjde.

Komplikovaná představa: Jediná vlastnost entit je schopnost utvářet realitu. Jde to i mimo naše představy, realita může být cokoliv pro nás představitelného i nepředstavitelného, protože naše představivost je až důsledkem existence v určité realitě.

Navíc i v případě, že entity utváří realitu, kde je možné najít nějaké fyzikální zákony, nemusí nutně tyhle zákony všechny ve stejné míře platit od začátku až do konce. Ve starověku například Dakara nemusela nutně být kulatá, obíhat kolem Slunce a držet si na orbitě Měsíc, to přišlo až v době určitých objevů. Do té doby mohly fungovat jiné principy (například tažení ohnivého vozu párem pegasů).
eerieBaatezu píše:Je ta entita myslící aktivně nebo je to jen předmět vůle?
Aktivní myšlení je už vlastnost konkrétní reality. Některé entity utváří realitu tak, že je v ní možné přemýšlet.
eerieBaatezu píše:Má nějakou percepci/apercepci nebo jen udržuje zákonitosti (jako by je třeba vyzařovala do svého okolí)?
Může je udržovat (většina entit podílících se na utváření naší reality má tuhle vlastnost), nebo také chaoticky měnit (vliv takových entit na naší reality je dost destruktivní, tudíž se mu naše realita bude maximálně bránit a bude se je snažit "držet mimo".
eerieBaatezu píše:Může zákonitosti měnit?
Ano. Tohle přesně dělají mágové. Mág (tedy jeho tělo, mysl i schopnosti) ostatně není nic jiného, než projev působení nějaké takové entity.
eerieBaatezu píše:Může přicházet na nové spojitosti?
Ano. Entita nemá omezení, ta má pouze konkrétní realita. A když je realita nastavená tak, že je v ní možné přicházet na nové věci, tak to prostě jde.
eerieBaatezu píše:Je myšlenková struktura dané entity konečná?
Entita nemá myšlenkovou strukturu, tu má až část reality entitou formulovaná. Konečná každopádně být nemusí.
eerieBaatezu píše:Je entita v realitě, kterou tvoří nějak obsažena? Jakým způsobem? Nebo je realita obsažena v entitě? Jiný vzájemný vztah?
Není. Entita je hypotetický konstrukt, stojí mimo realitu a pouze ji utváří. V podstatě se dá říct, že entita neexistuje, dokud nezačne aktivně formovat nějakou realitu (protože až v nějaké realitě je možné mluvit o existenci)
eerieBaatezu píše:Jaký je vztah mezi vícerem těchto entit?
Dokud se jimi utvářené reality neprolínají, tak žádný. V opačném případě to závisí na tom, jak se vzájemně poperou. Může se například stát, že jedna entita tu druhou zcela vytlačí. To může mít dva různé dopady: Buď vytlačená entita zcela přestane utvářet realitu (tudíž fakticky přestane existovat), nebo se tyto dvě reality oddělí a budou existovat samostatně a zcela nezávisle (princip paradoxu).
eerieBaatezu píše:Co má tato entita společného s myslí jedinců nadaných magií?
Jedinci nadaní magií jsou utvářeni silnějšími entitami než ostatní lidé (nejsilnější entity utvářející naší realitu ovšem nemají vědomí, jejich působením jsou například hory horama, moře mořem a podobně).



PS: Safra, tohle by asi vážně chtělo samostatné téma. Mohl by to, prosím, nějaký šikovný moderátor přesunout do nového tématu, například "Dakara: filosofická východiska"?

(Začíná to tady: viewtopic.php?f=192&t=10852#p393181)
Uživatelský avatar
morech11
Příspěvky: 3937
Registrován: 28. 11. 2011, 18:47
Bydliště: Žltá ponorka

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od morech11 »

ja som mal skôr pocit, že entitou je každý jeden človek zvlášť
čím viac v erí jednej veci, tým je tá vec silnejšia. aby si prekonal ich vieru vo fyzikálne zákony napríklad, musíš byť omnoho silnejšia entita, ako oni.
na druhú stranu, keď ich raz presvedčíš, tak sa to šíri ako pliaga a vydrží to tisíce rokov. pred 2000 rokmi tu na zemi tiež jedna taká entita bola :D
a chvíľu pred ňou ešte jedna, ktorá nechala rozostúpiť more :D

ja by som tie magické prejavy ešte skúsil hľadať pod nejakými konkrétnymi hernými spellmi, napríklad z war 3. herné komunity majú občas dobrých umelcov, ktorí sa bavia kreslenním týchto vecí a vznikajú z toho skvelé obrázky. napríklad elementálovia, ktorých je na nete plná prdel. prípadne ilustrácie z Magicu sú občas fajn :)

York - hm, tak som pravdu len čiastočne :)
každopádne ako dobrý študíjny materiál pre eB odporúčam knihu Malí bohové od T.Pratchetta
Uživatelský avatar
OnGe
malý zelený křečopažout
Příspěvky: 13205
Registrován: 5. 2. 2010, 09:27
Kontaktovat uživatele:

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od OnGe »

Kulervoucná metafyzika...
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17400
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Dakara: inspirace

Příspěvek od York »

morech11 píše:každopádne ako dobrý študíjny materiál pre eB odporúčam knihu Malí bohové od T.Pratchetta
Rozhodně, to je v tomhle ohledu geniální kniha :)

Nicméně tenhle princip je mnohem obecnější, vleze se do něj v podstatě libovolný magický systém a stejně tak i naše "skutečná" realita.
onge píše:Kulervoucná metafyzika...
Že z toho jde odvodit metafyzika ještě neznamená, že to je čistě metafyzická teorie :)
Odpovědět

Zpět na „Dakara“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů