Zastrasovani AKA Fusrodah

[trajda]

Napadlo me, ze bych se mohl podelit o problem, ktery resime v nasi skupine uz nejakou dobu. Jeden z hracu pouziva dovednost zastrasovani jako fusrodu, zkratka projektil, ktery muze vystrelit kazdy, proti kazdemu, nepotrebujes k tomu volne ruce, nepotrebujes videt soupere, a zvysuje ohrozeni nebo zahani na utek. Proste predpokladal, ze staci zakricet, a vyhraje kazdej souboj. Byli jsme zoufali, tak jsme zacali vymyslet ruzna omezeni, vychazejici z fikce, ktera by takovemu pouzivani zamezila. Jako napriklad:

-nemuzes zastrasovat na jakoukoliv vzdalenost, protoze od urcite vzdalenosti uz nemaji souperi duvod se te bat.
-nemuzes zastrasovat vetsiho nebo silnejsiho protivnika, protoze to ty by ses mel bat jich.
-nemuzes zastrasovat stejnou akci dvakrat po sobe, protoze, kdyz se dozvi, ze ho rozmacknes jako cerva, a pak, ze ho rozmacknes jako housenku, tak to uz nemuze mit takovy efekt.

A od te doby je na nas nastvanej, ze jsme si na nej zasedli, ze zastrasovani je ted uplne k nicemu, a nevim, co jeste. Kde je chyba?

[MarkyParky]

Trajda:
Prvotní chyba je v tom, že používá zastrašování jako samonaváděcí magic missile a ne jako zastrašování.

Omezení, která zmiňuješ, pro konkrétní situace dávají smysl. Zároveň ale není úplně dobrou cestou snažit se nějak je formálně popsat jako vlastní pravidla a pak se snažit vynucovat si jejich dodržování. Má to hned dva důvody.


První z nich je, že to není dost dobře možné. Hraní RPG je hodně volná záležitost, ve které si lidé hrají na to, že jejich postavy provádí nevšední a neotřelé věci. Proto je dobré, aby herní mechanika byla co nejobecnější a nevymezovala konkrétně, co je ještě možné a co už ne. Od toho jsou tam hráči, kteří společně budují nějaký zážitek a snaží se hrát uvěřitelné věci. Protože jakmile to zkusíš svázat do nějakých "podpravidel", nejspíš se nakonec dostaneš do situace, kdy ti tahle tvoje podpravidla selžou, protože nebudou umět popsat odehranou scénu.


Druhý důvod je sociální. Ve chvíli, kdy část hráčů začne nějakým způsobem omezovat jednoho z nich nad rámec příručky, tak i kdyby prapůvodně byl problém opravdu v daném hráči, řešení skrze zákazy a příkazy situaci nezlepší, nýbrž zhorší. Přesně jak říkáš, hráč začne mít pocit, že si na něj ostatní zasedli.


Proto bývá nejlepší řešit tyhle situace od lesa.

V první řadě si zkus si s tím hráčem sednout a znovu si proberte, co je vlastně Ohrožení. Podívejte se společně hlavně na stranu 103 Příručky (zejména odstavec začínající "Ohrožení by nikdy nemělo příběh předběhnout") a zkus mu vysvětlit, že v některých situacích prosté vykřikování výhružek není pro soupeře komplikací - a tedy logicky nemůže zvednout jeho Ohrožení.

V druhé řadě mu prakticky při hře ukažte, že zastrašování není úplně k ničemu. Nezakazujte mu každou jednotlivou akci, kterou dělá - naopak, podpořte ho v zastrašování tam, kde to smysl dává.

Ve třetí řadě pak ve chvílích, kdy ve hře nastane situace, kdy zastrašuje a není to moc uvěřitelné, zkus zajistit, aby tvoje první reakce jako Průvodce nebyla "Ne!", ale byla "Ano, ale ...." Ve hře se totiž stalo to, že hráči se rozchází mechanika (chce zvedat Ohrožení) a fikce (ale není schopen popsat uvěřitelný způsob). A z toho existuje několik cest ven.
* Aktivně se ho zeptej, jak se tím jeho zastrašováním zhorší situace nepřítele. Třeba má vymyšlený nějaký popis nebo představu a jen ho nenapadlo vám to popsat a proto vám to přijde neuvěřitelné.
* Nic ho nenapadne, ale tebe napadá, jak by popis jeho akce dal změnit, aby začalo zastrašování dávat smysl? Nabídni mu to: "Hele, oni jsou v bezpečí za lávkou. Jen pokřikováním na ně dojem neuděláš. Ale kdyby ses s hrozivým řevem a kyjem roztočeným nad hlavou rozeběhl přímo přes ten mostek, to už by je vylekat mohlo. Půjdeš do toho?"
* Popíše něco, co ti přijde na hraně nebo těsně za hranou uvěřitelnosti? Navrhni, že taková akce bude náročná a nech na něm, zda mu to za zaplacený zdroj stojí. Je přeci hrdina a když do toho ty Zdroje dá, tak ať dokáže trochu víc, než je obvyklé (ale ne zadarmo).
* A když ani to nepomůže, nezakazuj mu zastrašování - ať si jeho postava klidně řve a huláká. Jen se domluvte, že mechanicky to nebude znamenat zvýšení Ohrožení, protože soupeři se objektivně situace nezhoršila. Může to ale mít důsledky v příběhu - třeba hlasitý řev upozorní posily, nebo vzájemné překřikování se bez mechanického efektu získá zloději cenný čas, který potřebuje aby se soupeřům dostal do zad.



Na druhou stranu pokud dotyčný bude trvat na tom, že zastrašování má fungovat jako magic-missile, tak to prostě není správně. A to je potřeba mu také říct.

[trajda]

Dekuji. Hodne to pomohlo.


Setkal se nekdo s podobnym problemem?

[Erevan]

Ano, setkal. Také jsem byl trochu bezradný, co s tím. Ale nakonec si to nějak sedlo, když začaly mít postavy jiné možnosti, jak plošně ovlivnit ohrožení soupeře. Za sebe jako PH to občas používám (plošné zastrašování), ale jen na začátku konfliktu, než se NPC a postavy dostanou na kontaktní vzdálenost.