Otázky k pravidlům - 2. přepracované vydání

[MarkyParky]

To, že přítel pomáhá s vlastního přesvědčení nevylučuje, že spolu utratíte nějaké peníze, které přátelství utužují. Společná zábava, dárky a pod...

Samozřejmě obnovení Pouta pak není nějaký žold, bolestné nebo mimořádná odměna, ale spíš třeba zaplatíš hostinu, na které se zapojí utržené strasti, nebo se s ním dělíš o kořist, kterou jste spolu získali či něco takového.

[Fafrin]

Podotknu, že Pomocníci se při vyčerpání mohou Jizvit na Poutu a získat tak zdroje.

A že oštěpy mohou být také nevrhací lstivé.

[trajda]

MOJE RADA NENI ZCELA PODLE PRAVIDEL, ale...

...popisu ti, jak se na pouto divam ja. Kdyz je spolecnik ochoten spotrebovat svou sudbu ve prospech sveho pana, jedna se o denni rutinu - veci, ktere je pomocnik ochotny delat bezmyslenkovite. Sluzka uklidi pokoj, spion podava pravidelne informace, kun odveze.

Kdyz je pomocnik ochoten vycerpat pouto, je to jakoby pan zadal sveho pomocnika "o sluzbicku". Pozadas sluzku, aby pracovala prescas, spiona, aby podal informace, kdyz se mu to nehodi, kone, aby utekl pronasledovatelum. Od pana se pak ocekava, ze bude pomocnikum vdecny a odmeni je. Sluzka dostane vic penez, spiona podplati magickym predmetem, koni koupi kopu nejlepsiho ovsa.

A kdyz je pomocnik ochoten udelit si jizvu na poutu, jedna se o sluzbicku, ktera je zcela proti jejich presvedceni. Pomocnik je ochoten udelat, co se od nej zada, ale jeho vztah se svym panem uz nikdy nebude to, co byval. Sluzka musi odklidit mrtvolu, spion necha pana vyuzit informace, ktere okamzite udelaji ze spiona terc, pan kone popohani ostruhami. Takove panovo chovani necha na jejich vztahu jizvu, ktera se bude dost dlouho hojit. A dokud se tak nestane, sluzka si bude drzet od pana distanc, kun se bude pana vylozene bat a spion zacne pochybovat o svem panu a zacne se pripravovat na den, kdy se ho pan pokusi zbavit.

Jak uz jsem psal nahore, tenhle pohled na pouto neni tak uplne podle pravidel, ale stale plati, ze "byt nejlepsimi prateli" pouze znamena, ze pouto je na vysoke urovni, a ze pan muze zadat od pomocnika opravdu hodne, nez to pomocnikovi zacne vadit. Ale pokud bude jejich vztah jednostrany a pan bude vic brat, nez davat, ucho se utrhne a z nejlepsiho pritele se stane nejvetsi nepritel.

Jinymi slovy se tim snazim rict, ze bez ohledu na to, jak moc jsou pratele, platbu urcuj stejne jako u vsech ostatnich pomocniku.

[MarkyParky]

Trajda:
Pro lidské společníky je naprosto v pohodě v souladu s pravidly tenhle výklad.

Jen ho nesmíš brát jako jediný platný (nebude ti fungovat třeba s kontrukty nebo nemrtvými), ale pro lidi ho klidně používej a nic "protipravidlového" v tom není.

[Návštěvník]

Děkuju moc

[trajda]

to Marky: Chapu, co tim myslis. Pravidla drd2 jsou sepsana tak, aby na kazde pravidlo existovala vyjimka, a na kazdou skupinu vyjimek existovala vyjimka z vyjimek. Coz je v poradku, pravidla slibila, ze budou flexibilni a celkem se jim dari to splnit.

Ale osobne bych nezminoval konstrukty a nemrtve jako priklad vyjimky. Protoze jsem presvedcen, ze i takove bytosti maji presvedceni, priority, vedomi a podvedomi.

[MarkyParky]

Tak to mě nechápeš.

To není výjimka, naopak.

Ta pravidla pro Pouto jsou napsaná oběcne, aby si je hráči mohli obalit libovolným flufem a přitom stále pracovali s jednotnou mechanikou.

Tzn. obecně pravidla říkají, jaká mechanika jede na pozadí a dávají mantinely pro interpretaci do fikce.

Pokud někdo řekneš, že jeho konstrukt má Pouto 1, protože odflákl jeho výrobu a při první zátěžové akci se rozpadne, tak je to pořád interpretace v rámci mantinelů vymezených pravidly. Stejné tak, když někdo říká, že Platba za konstrukta má podobu oprav, které stojí prachy.

A i u lidí muže mít pouto jiné hodnoty, než jen stupnice přátelství. Může to být síla přísahy nebo fanatická oddanost nebo láska platonická či vášeň, může to být ale také nenávist ke společnému nepříteli nebo prostý vztah vyplývající z vojenské nebo společenské hierarchie.

Tohle všechno je na hráčích, jak si to popíší.

[peto]

Ahoj, mám nejaké ďalšiie otázky.

1. Aká je maximálna náročnosť spôsobená naložením? Keď brnenie spôsobuje napr. náročnosť 2 a mám ťažké naloženie tak to beh je náročnosť 4?

2. Jak to, že nie je možné s bežnou mágiou zabiť? To ani keď použiem lstivě (velmi)? Alebo na to potrebujem posilnené kúzlo a s bežným kúzlom môžem max vyradiť?

3. Pri napĺňaní rituálnych predmetov len nechápem, ako môžem využiť príklad z pravidiel- váčok naplnený bylinkami zbieranými za magického okamžiku sily 5, pri mágii inej ako mastičkář a alchymista? Len myslím, že či sú tie rituálne predmety a ich naplnenia variabilné na základe ich účelu.

Ďakujem

[MarkyParky]

1. Aká je maximálna náročnosť spôsobená naložením? Keď brnenie spôsobuje napr. náročnosť 2 a mám ťažké naloženie tak to beh je náročnosť 4?

Náročnosti se nesčítají. Aplikuje se vždycky jen nejsilnější vliv, případně, když by třeba působilo opravdu hodně věcí naráz, tak určíš náročnost celé situace.

Maximum náročnosti je 3 a používá se v podstatě jen ve chvílí, kdy se postava poukouší o v podstatě nemožnou akci, ale za cenu nějakého naprosto mimořádného úsilí nějak zvládne.

Například postava se zlomenou nohou (Jizva 3) asi nedokáže pokračovat v běžném pochodu (nemožná akce), ale úplně neschopná také není - dokáže si třeba udělat nějaké berly, s jejichž pomocí se dobelhá (=> Náročnost 3) někam, kde dostane pomoc.

2. Jak to, že nie je možné s bežnou mágiou zabiť? To ani keď použiem lstivě (velmi)? Alebo na to potrebujem posilnené kúzlo a s bežným kúzlom môžem max vyradiť?

Není možné zabít přímo. V DrDII je magie hodně univerzální nástroj, který dokáže řešit širokou paletu situací. Balancováno je to tím, že síla takového projevu v základu není až tak velká, aby dokázala zabít člověka.

Manévry s tím nesouvisí, manévr lstivě jen dokáže způsobit větší změnu situace / větší jizvu, ale stále nezpůsobí smrt.

Zabíje magií můžeš třemi způsoby:
* přímo - s pomocí kouzel posílených zvláštními schopnostmi. Za to pak zaplatíš příslušný Zdroj a nemusíš nic dalšího vymýšlet. To ale umí jen některé magie - např. oheň nebo vítr. Prostě po něm šlehneš bleskem a ten ho zabije na místě. Nebo ho poryvem vichru přerazíš o kládu a zlomíš mu vaz.
* nepřímo - tak že využiješ prostředí. Magií větru někoho postrčíš vzad - ale když stojí na kraji propasti, spadne a zabije ho propast. Magií vody někoho stáhneš hluboko pod vodu - a když tam bude dost dlouho, bude se topit (akce prostředí) a může se úplně utopit. Magií ohně zapálíš stodolu, ve které je zavřený - a přirozený oheň dokoná zbytek.
* magií ho vyřadíš tak, že je snadné ho pak dorazit. Magií rostlin ho zamotáš, znehybníš ... a pak přijdeš a podřízneš mu krk.

3. Pri napĺňaní rituálnych predmetov len nechápem, ako môžem využiť príklad z pravidiel- váčok naplnený bylinkami zbieranými za magického okamžiku sily 5, pri mágii inej ako mastičkář a alchymista? Len myslím, že či sú tie rituálne predmety a ich naplnenia variabilné na základe ich účelu.

Pravidla v zásadě umožňují dva různé přístupy.

Takový účetně - jednoduchý je, že Suroviny jsou prostě amorfní zdroje, neřešíš co jsou zač a v deníku máš pouze číslo, které říká počet. A podoba je pak variabilní podle účelu.

Jako poměrně časté domácí/volitelné pravidlo se ale hrává tak, že si hráči v deníčku vedou opravdu evidenci toho, co přesně mají - a pak při hře vymýšlí různé zajímavé kombinace, jak toho využít. Vznikají tím opravdu originální a vtipné nástrahy, způsoby léčení a podobně.

Oba dva způsoby fungují, každý dá trochu jiný zážitek ze hry.

[Erevan]

Zabíjet magií můžeš třemi způsoby:
* ...
* ...
* magií ho vyřadíš tak, že je snadné ho pak dorazit. Magií rostlin ho zamotáš, znehybníš ... a pak přijdeš a podřízneš mu krk.

A není znehybnění postavy vyřazení, tj. nemožná akce pro magii dřeva? Resp. jak se pozná, jestli je to jen zvýšení ohrožení a nebo vyřazení? Jde mi hlavně o mezní situace typu "svážu kostlivce". Počítám si kejklíře, protože mu tím chci jen zvýšit ohrožení a nebo vědmáka, protože je to vyřazovací akce?

[Aen Dh'aard]

A není znehybnění postavy vyřazení, tj. nemožná akce pro magii dřeva? Resp. jak se pozná, jestli je to jen zvýšení ohrožení a nebo vyřazení? Jde mi hlavně o mezní situace typu "svážu kostlivce". Počítám si kejklíře, protože mu tím chci jen zvýšit ohrožení a nebo vědmáka, protože je to vyřazovací akce?

Záleží asi na tom, jakou akci nahlásíš, tzn. jaký následek v mechanikách aktér zamýšlí. "Svážu kostlivce, abych mu zvýšil ohrožení", nebo "Svážu kostlivce, abych ho vyřadil"?

Samotné "Svažu kostlivce" není platně nahlášená akce, je to pouze následek ve fikci, bez následku v mechanikách.

[trajda]

Nevim, jestli se ptas na suroviny nebo na ritualni predmet, ale v obou pripadech pravidla doporucuji, aby ses nelimitoval vzhledem. To, ze se bavime o pytlicku bylin neznamena, ze to muze vyuzit jen nekdo.

A není znehybnění postavy vyřazení, tj. nemožná akce pro magii dřeva?

Postava je vyrazena, kdyz se nemuze konfliktu nijak zucastnit. Tzn. Postava, ktera:

-utekla z boje
-byla presunuta z bojiste pryc
-byla omracena
-byla zabita
-apod.

Definice vyrazeni rika, ze nemuze vubec nic, ani mluvit. A clovek zamotany ve vetvich muze mluvit, cili neni vyrazeny.

Muzes ale nahlasit akci: "Zamotam ho do vetvi a budu ho tam drzet tak dlouho, ze zcela kapituluje a podda se mi." (Pak to splnuje podminky vyrazeni. Ale i v takovem pripade nebyl vyrazen vetvemi, ale tvoji autoritou.)

[Lyncz]

Včera jsme poprvé měli naostro souboj v Drd2. Situace: vlk skočil a dřepící postavě zkusil rozervat krk (vyřazující akce). Hráč hlásil protiakci: jak dřepím, uhnu (akrobacie, kejklíř) a nastavím hůl zapíchlou o zem tak, aby se na ni nabodnul a "zrakvil se". Mechanicky jsme řešili:
Vlk se nabodne a tím, že bude sražen k zemi se mu zvýší ohrožení, nebo se může nabodnout tlamou na hůl a tím mu může být způsobena jizva? Pokud, v druhém případě, mu holí způsobí jizvu tímhle způsobem, není to spíš už bráno jako boj z blízka, tedy bojovník? (Má bojovník 1, kejklíř 2).

Přijdou mi v zásadě reálné obě varianty, zajímalo by mě, jak by jste to řešili vy.

Ještě mě napadá, pokud na mě jde vyřazovací akce a moje protiakce je zvýšení ohrožení protivníka a projde mi, zvýší se protivníkovi ohrožení o jeden bod, nebo o dva (druhý bod za neúspěšné vyřazení)?

[MarkyParky]

Trajda+Erevan:
Trajda to říká dobře, já jsem nešťastně použil slovo "vyřadíš", ale myslel jsem tím jen "znehybníš". Nemyslel jsem tím vyřazovací akci.

[MarkyParky]

Včera jsme poprvé měli naostro souboj v Drd2. Situace: vlk skočil a dřepící postavě zkusil rozervat krk (vyřazující akce). Hráč hlásil protiakci: jak dřepím, uhnu (akrobacie, kejklíř) a nastavím hůl zapíchlou o zem tak, aby se na ni nabodnul a "zrakvil se". Mechanicky jsme řešili:
Vlk se nabodne a tím, že bude sražen k zemi se mu zvýší ohrožení, nebo se může nabodnout tlamou na hůl a tím mu může být způsobena jizva? Pokud, v druhém případě, mu holí způsobí jizvu tímhle způsobem, není to spíš už bráno jako boj z blízka, tedy bojovník? (Má bojovník 1, kejklíř 2).

Přijdou mi v zásadě reálné obě varianty, zajímalo by mě, jak by jste to řešili vy.

V těhle situacích byste se měli přiklánět k tomu, co je v té akci to důležité.

Pokud zranit vlka (což Jizva nepochybně je), pak by se měl házet na bojovníka. V podstatě i to zvýšení ohrožení s tím, že po vynutí vlka srazí k zemi je spíš bojovník - v té akci ve skutečnosti jde víc o bojovnický trik přinutit soupeře naběhnout si na zbraň, než nějakou akrobacii.

Na kejklíře bych házel ve chvíli, kdy by ta postava tomu vlkovi unikala, snažila se získat náskok, dostat se mimo dosah jeho zubů apod. Případně nějaké zraňování skrze kejklíře až v takových těch situacích, kdy nějak využijete prostředí a třeba velké setrvačnosti protivníka, aby se zranil sám (rozzuřený býk se rozeběhne proti postavě se skloněnými rohy, ta čeká před zdí, na poslední chvíli uskočí a býk narazí do zdi).

Víc na tohle téma je popsané na stranách 162-163.

Pro rozhodování také funguje docela dobře poučka, že "akrobacií protivníka k smrti neuskáčeš" - a nějakou menší újmu mu způsobíš spíš až ve chvíli, kdy nějak využiješ prostředí. Samotné uhýbání nestačí.

Ještě mě napadá, pokud na mě jde vyřazovací akce a moje protiakce je zvýšení ohrožení protivníka a projde mi, zvýší se protivníkovi ohrožení o jeden bod, nebo o dva (druhý bod za neúspěšné vyřazení)?

Zvýšení Ohrožení za neúspěšné vyřazení se projeví pouze tehdy, pokud se vyřazení vyčerpáváš (tzn. protivník sice vyhrál, ale podcenil tě).

Pokud střet vyhraješ, k vyřazovací akci vůbec nedojde a děje se tvoje vítězná akce a soupeř se vyčerpává proti ní => pravidlo se neuplatní.