Žádná větší hra si nemůže dovolit, hodit na nováčka všechno najednou, a to včetně téměř bezpravidlových her, které ale mají hromadu settingových informací. Dobře zvládnutý "tutorial" může naopak hráče vtáhnout do hry. Učit se nové věci může být plnohodnotnou součástí zábavy, pokud jsou ty informace rozumně dávkované a učení probíhá formou hry (což se u hraní RPGčka tak nějak dá čekat, že
).Otázka teda spíš je, nakolik má hra dobře zvládnuté tohle "dávkování informací" a "učení se v průběhu hraní". A pak samozřejmě taky jaké procento hráčů nadchne a vtáhne do úžasného světa rolových her a jaké procento naopak odradí.
Dvojku nehraju a ani hrát nebudu, takže nezápasím ani s jedním.Björn píše:Zdá se mi, že zde už nezápasíte s pravidly, ale s vedením hry.
To je velký omyl, je to přesně obráceně. Ve Dvojce můžeš umřít pouze v případě, že přijdeš úplně o všechny zdroje (respektive zbyde ti tak málo, že už se nebudeš moci vyčerpat), což se ale po většinu hry nesmí stát, protože když se dostaneš takhle blízko smrti, tak se z toho pak budeš pěkně dlouho dostávat a budeš pro další hru nepoužitelný, takže tím pro tebe efektivně skončí celá kapitola. Aby ty mechniky fungovaly, tak musíš naopak procházet sérií střetnutí (zkoušek, konfliktů a podobně), které vůbec nejsou nebezpečné a jde v nich jen o to, jestli tě to bude stát málo zdrojů nebo víc.Björn píše:Přesně tak! DrD II staví na tom, že každý střet může stát postavu život.
