[+] [Příběhy Impéria] Střípky

České RPG, které vás zavede do fascinujícího světa 19. století, který se proplétá s kouzelnou Férií.
Uživatelský avatar
PetrH
Příspěvky: 4569
Registrován: 28. 1. 2008, 17:20
Bydliště: Kralupy nad Vltavou
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od PetrH » 6. 9. 2010, 08:03

tak asi je nekde neco spatne. kdyz si rozkliknu pdf, muj ff me vyhodi s hlaskou, ze pdf file je pravdepodobne poskozen a nelze jej zobrazit. takze si musite soubor ulozit lokalne a pak do nej muzete vesele psati. i tak :clap:
Kouzlem a mečem PbP | Lone Wolf Adventure game PlaybyPost
-----------------------------------------------------------
Lone Wolf: Kai Lord Rudy mec - CS = 19+2(meč)=21, END = 24+2(helma)+2(stit)=28 / aktuálně = 20, WP = 19
-----------------------------------------------------------
http://www.kouzlemamecem.cz

Uživatelský avatar
crowen
Administrátor
Příspěvky: 3205
Registrován: 11. 9. 2004, 11:51
Bydliště: bb [svk] / dublin [irl]
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od crowen » 7. 9. 2010, 22:24

zoznam zbrani viktorianskej ery vo Velkej Britanii

http://en.wikipedia.org/wiki/Category:V ... at_Britain

Uživatelský avatar
aradraug
Příspěvky: 31
Registrován: 9. 4. 2008, 19:01

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od aradraug » 16. 9. 2010, 12:33

Opět jsem se trošku rýpal v Příbězích a zjistil jsem, že by se hodilo nějaké udělátko na přepočítávání viktoriánského peněžního systému. Takže jsem si hrál v excelu a výsledek máte tady: http://www.aradraug.wz.cz/penezni_system.xls - stáhnout, uložit u sebe a používat.

Je to postavené jen na vzorcích (které by šly určitě optimalizovat), nejsou tam žádná makra.

Funguje to jednoduše - pokud potřebujete zjistit např. kolik guineí je 38 korun 3 šilinky (tyhle mince jste našli u někoho v peněžnce), zadáte ve spodní tabulce (Jiné na pence) 38k a 3š - vyjede vám počet pencí. Počet pencí pak zadáte do horní tabulky (Pence na jiné, kolonka "Zadejte pence") a v řádku guineí zjistíte, že je to 9g 1pk a 1š. Je to trošku kostrbaté, ale bez maker (kvůli bezpečnosti jsem je nechtěl používat) mě nenapadlo lepší řešení.

Kvůli ochraně vzorců před přepsáním je list zamčený, heslo pro odemknutí je "victoria". Soubor dávám plně v plen, upravujte a šiřte dle libosti.
Hups...

Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 9734
Registrován: 13. 7. 2004, 14:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od Ecthelion » 16. 9. 2010, 16:53

crowen: Super, díky za odkaz. Na téma zbraní, soubojů a bitek doufáme brzy sepsat nějaký článek (už si na něj brousíme zuby docela dlouho).

aradraug: Perfektní! Moc děkujeme!Z každého doplňku od hráčů máme ohromnou radost. :clap:
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek

Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 9734
Registrován: 13. 7. 2004, 14:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od Ecthelion » 18. 9. 2010, 13:55

Několik nejdůležitějších konfliktů, ve kterých bojovala Velká Británie v průběhu devatenáctého století:

Francouzské revoluční války (1792-1802)

Obrázek

Velká francouzská revoluce přinesla do Evropy velkou změnu v podobě svržení krále a vzniku republiky. Díky tomu se z tradičního konkurenta Velké Británie stal úhlavní nepřítel, jehož se vláda Jeho Veličenstva děsila více než co jiného. Obávala se, že tato revoluce povede k dalším revolucím a třeba i svržení královny, což je děsivá představa. Proto byla Velká Británie ve válečném stavu s revoluční Francií nepřetržitě už od roku 1893 a bojovala s ní na mnoha bojištích. Již 1793 pochodovali britští vojáci na kontinentě k obraně Toulouse, mezi lety 1793 a 1798 probíhaly těžké boje v Karibiku (Západní Indii), kde francouzské korzárské lodě přepadaly britské konvoje. Britové sice v průběhu roku 1794 a 1795 obsadili francouzský Martinik, Guadeloupe a přístavy na Haiti, ale zdecimovala je žlutá zimnice a teprve příchod posil pod velením sira Ralpha Abercombyho v roce 1796 dovolily Velké Británii obsadit francouzské, španělské a holandské (tehdy byla jako Batávská republika spojenec revoluční Francie) území. Vojska koruny se podílely na britsko-ruské invazi do Holandska (1799), která skončila katastrofou, ale podařilo se stáhnout většinu nasazených sil. Bojovaly během Napoleonova tažení do Egypta, kde Britové zvítězili, a francouzská invaze skončila porážkou.

Britové uzavřeli mír v roce 1802, kdy vrátili Francii mnoho jejích zámořských teritorií, ale Východoindická společnost zajistila Británii výsadní postavení v Indii, když zhatila francouzské intriky a porazila Francouzi podporovanou Maráthskou konfederaci během Druhé maráthské války (1803-1805), kde v bitvě u Assaye získal velký triumf generálmajor Arthur Wellesley (pozdější vévoda z Wellingtonu a vítěz nad Napoleonem).

Napoleonské války (1803-1815)
…over the hills and far away…

Obrázek

Konflikt se ale uzavřením míru nezastavil. Poté, co ve Francii získal moc Napoleon Bonaparte, vypukl plnou silou nanovo. Napoleon rychle obsadil většinu Evropy a chystal se skoncovat s Velkou Británií. V tom mu zabránila bitva u Trafalgaru (1805), ve které lord Nelson rozdrtil francouzsko-španělskou flotilu a zajistil Jeho Veličenstvu vládu nad moři. V průběhu války bojovali Britové v mnoha kampaních – v Karibiku, ve Středomoří (na Sicílii a v Řecku), obsadili holandkou kolonii na Mysu dobré naděje a zahájili současnou vládu nad jižní Afrikou, provedli invazi podél Ria de la Plata a bojovali v Dánsku i v Indii. Závěrečnou ránu zasadil Francouskému impériu lord Wellington během Války na poloostrově (1808-1814), kdy uhájil Portugalsko, vyrval z rukou císaře Španělsko a zahájil invazi do Francie. Napoleon kapituloval, a i když se vrátil k moci během Stodenního císařství, Lord Wellington jej s definitivní platností rozdrtil u Waterloo (1815).

V důsledku Napoleonských válek se ukázala slabost Španělska (dosud největší koloniální mocnosti) a během let 1808 a 1829 proběhla v Jižní Americe řada revolucí, které svrhly španělské panství. V roce 1833 zůstala v Novém světě Španělsku pouze vláda nad Kubou a Portorikem. Francie byla sražena na kolena a Rusko bylo oslabeno, takže Velká Británie z nich vyšla jako nejmocnější velmoc a započala éra zvaná jako Pax Brittanica – neomezená vláda Británie na mořích.

Krymská válka (1853-1856)

Obrázek

Byla součástí Velké hry (soupeření Velké Británie a Ruska) a pokračujícím konfliktem, ve kterém si evropské mocnosti snažily urvat co největší díl území po osmanské říší, která je v úpadku. Spojené armády Velké Británie, Francouzského císařství, Osmanské říše, Království sardinského a Vévodství nasavského porazily ruskou říši v boji, dobyly Krym a donutily Rusko k podpisu mírové smlouvy.

Indické povstání 1857

Obrázek

V Indii vypuklo ohromné povstání sipáhijů (domorodých vojáků Východoindické společnosti), kteří vážně ohrozili nládu Velké Británie nad Indií. Většina pluků zamířila přímo ze zasněženého Krymu do džunglí kolem Gangy, kde boje záskaly po povraždění žen a dětí v Kánpůru ráz vyhlazovací války, kdy evropské oddíly v odvetě vyvražďovaly celé vesnice a pochytané rebely přivazovaly k ústím děl, které odpálili. Po potlačení povstání přešla vláda nad Indií z rukou Východoindické společností pod přímou vládu koruny.

Další koloniální konflikty Velké Británie v 19. století (výčet samozřejmě není úplný, jen nejdůležitější):

- První opiová válka (1839-1842)
Boje v Číně, které skončily otevření 5 přístavů britskému zboží, konec izolace Číny.

- První afghánská válka (1839-1842)
Britská výprava se proměnila ve strašlivou katastrofu, vojsko bylo zdeciománo afgánskými kmeny pod vedením afghánksého emíra Dosta Muhammada. Britové se stahují z Afghánistánu.

- Maorské války (1845-72)
Boje proti maorským kmenům na Novém Zélandu.

- Druhá opiová válka (1856-1860)
Další vítězství proti Quingské dynastii a otevření dalších oblastí evropskému obchodu.

- Druhá afghánská válka (1878-1880)

Obrázek
Britské vítězství. Afghánistán sice zůstává formálně nezávislý, zahraniční politiku za něj ale řídí Velká Británie.

- Anglo-zulská válka (1879)

Obrázek
Vítězství ve válce znamenalo konec nezávislého státu Zulů a připojení jejich území ke koloniím Velké Británie.

- První bůrská válka (1880-1881)
V ní vyhráli Bůrové a Velká Británie uznala jejich nezávislost.

- Boxerské povstání (1899-1901)

Obrázek
Boxeři (čínské hnutí) povstali proti přílivu evropského vlivu a misionářství. Aliance osmi národů toto povstání potlačila.

- Druhá bůrská válka (1899-1902)
Velká Británie v po objevení drahokamů na území bůrských republik porazila tyto státy ve válce a anektovala jejich území. Bůrské gerily vzdorovaly ještě dlouho po konci války.

- Anglo-Súdánská válka (Mahdího povstání) (1881-1899)

Obrázek
Muslimský klerik Muhammad Ahmad se prohlásil za mahdího a porazil Brity v Súdánů. Při dobytí Chartůmu zahynul Charles Gordon, známý britský hrdina. Po roce 1885 vznikl v Súdánu mahdistický stat a pod kontorlu Velké Británie se dostal opět až v roce 1899.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek

Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 9734
Registrován: 13. 7. 2004, 14:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od Ecthelion » 19. 9. 2010, 15:03

Šedesátá léta devatenáctého století byly velmi válečné. V letech 1860-65 proběhla za oceánem bratrovražedná Americká občanská válka, která přinesla ohromný rozvoj válečné techniky (revolvery, opakovací pušky, telegraf, monitory) a ve které smrt nalezlo na 600 000 Američanů (v této válce mohli bojovat i Britové a jako pozorovatelé zde působili i britští důstojníci (většinou na straně Konfederace)). Na evropském kontinentě mezitím rozehrálo válečnou partii Prusko. 1866 vypukla Rakousko-Pruská válka, ve které bojovali Italové jako spojenci Prusů. Rakousko-Uhersko sice porazilo Italy, ale nemohlo vzdorovat elitním a o několik tříd lépe vyzbrojeným pruským vojskům. Válka skončila rakouskou porážkou a Italové zabrali na základě mírové smlouvy Benátsko.

Posíleno touto válkou na východě, obrátilo Prusko (jako vedoucí stát Severoněmecké konfederace) zrak na západ – ke svému hlavnímu protivníkovi, kterého představovalo Druhé francouzské císařství. Blíží se válka, která zásadně změní tvář Evropy a co víc – vaše postavy v ní mohou přímo participovat (nebo do ní být nedobrovolně zataženy).

Francouzsko-Pruská válka (1870)

Obrázek

Válka byla vyvrcholením letitého sporu (především o Hohenzollernský nárok na španělský trůn), ve kterém se Francie se cítila uražena falešným telegramem, který kancléř Bismark poslal, aby vyprovokoval konflikt a 19. července vyhlásila Prusku válku. Ostatní státy Severoněmecké konfederace rychle vstoupily do boje na pruské straně, krátce poté následovány i ostatními jihoněmeckými státy (Bádensko, Württembergské království, Bavorské království).
Rychle se projevila pruská převaha (tvořená především Kruppovými kanony a využitím vlaků k transportu) a po sérii bleskových pruských a německých vítězství došlo k rozhodující bitvě u Sedanu (2. září), kde byl Napoleon III. zajat i s celou armádou. O dva dny později bylo svrženo Druhé císařství a vznikla Třetí francouzská republika, která pokračovala v boji proti Prusku (Napoleon III. poté zemřel zahořklý v londýnském exilu a jeho syn později zahynul v britské armádě v boji proti Zulům, což znamenalo konec naději bonapartistů k obnovení císařství). Republika povolala do boje další armády (jedné velel známý italský revolucionář Giuseppe Garibaldi), ale po pěti měsíčních bojích, kdy většina bojů byla vybojována v severní Francii, byla nucena kapitulovat.

Již 19. září byla obležena bleskovým pochodem Paříž (a v ní uvízlo mnoho cizinců, kteří nestihli uprchnout před boji) a obležení trvalo až do 28. ledna, kdy město pro nedostatek zásob kapitulovalo. V Paříži byl kritický nedostatek jídla a v restauracích se běžně podávalo psí, krysí, kočičí maso i konina. Byli snězeni dokonce i dva sloni z pařížské ZOO. V lednu byla Paříž těžce ostřelována, aby byl zlomen duch obránců, ale přes značné škody a ztráty na životech se obránci nevzdávali.

Během obležení se všichni pařížští vzduchoplavci v čele se slavným Nadarem (vlastním jménem Felix Tournachon) dali k dispozici pro obranu. Tři balony na svítiplyn (na náměstí sv. Petra na Montmartru, na Italském náměstí a ve Vaugirardu) byly použity ke stálé pozorovací službě, kdy vzduchoplavci hlásili přesuny pruských vojska a rozmístění armád kolem města. V halách opuštěného nádraží se začaly vyrábět nové balony, které byly použity pro přepravu nákladu a osob z obležení. Za celou dobu obležení bylo vypuštěno 66 balonů – z nich dva byly ztraceny nad mořem, šest padlo i s nákladem a posádkou do rukou Prusů, ale ostatním se podařilo dosáhnout neokupovaného území. Touto cestou bylo z města přepraveno 11 tun nákladu (většinou dopisů) a z Paříže se dostalo 102 pasažérů a 66 vzduchoplavců. Prusové vlastní balony neměli, proto najali britského vzduchoplavce Coxwella, který jim pomohl při zřízení dvou vzduchoplaveckých jednotek, které asistovaly při dobývání Štrasburku, ale neukázaly se příliš účinně, proto byly rozpuštěny. Úniky francouzských balonů Prusy dováděly k nepříčetnosti (při přeletu prvního z balonů nad Versailles dostal král Vilém II. málem psotník, když se rozčílil), ale ani přesto, že Krupp sestrojil „kanon proti vzdušným cílům“, nedosáhli žádného většího úspěchu.

Vláda francouzské republiky byla nakonec donucena kapitulovat a v zrcadlovém sále ve Versailles byl vyhlášen vznik Německého císařství, které pod pruským vedením sjednotilo státy bývalé Severoněmecké konfederace i jižní německé státy v jediný státní celek (dokončení sjednocení Německa). V důsledku porážky u Sedanu se stáhli z Itálie francouzští vojáci ve službách papežského státu a v průběhu rychlé války italské síly zničily zbytkové síly (švýcarská garda a papežští zuávové) Svaté stolice, obsadili území papežského státu a dobyly Řím, který byl následně prohlášen hlavním městem (dokončení sjednocení Itálie a začátek „vatikánského vězení papežů“).

Pařížská komuna (1871)

Obrázek

Pařížané rozhořčení ponižující kapitulací i tím, že ve městě by měla zůstat pruská posádka, se vzbouřili a převzali kontrolu nad městem. Dělníci a Národní stráže (které byly vytvořeny v době obléhání) převzaly moc a vznikla socialistická vláda. Komuna ale vydržela jen dva měsíce.

Vláda republiky (sídlící ve Versailles) rozkázala zničení vzbouřenců a s pomocí Prusů (kteří narychlo propustili zajaté francouzské vojáky, aby mohli zasáhnout proti Paříži) zahájili ofenzívu. Přestože komunardi bojovali statečně na barikádách, vládní vojska ulici po ulici a dům po domu znovu město obsadila a každý občan, který byl obviněn z kladení odporu nebo vlastnění zbraně byl na místě popraven. Poslední týden odporu je znám jako Le Semain Sanglante (Krvavý týden). Kapsy odporu vytrvaly ve čtvrtích Belleville a Ménilmontant. Poslední barikáda hájená komunardy byla dobyta v rue Ramponeau v Belleville.

Předpokládá se, že okolo 30 000 lidí bylo zabito v boji, dalších 50 000 bylo později popraveno (nejznámější popraviště byly na hřbitově Père Lachaise (u zdi, které se dnes říká Zeď komunardů), v Lucemburských zahradách a v kasárnách Lobau za radnicí) a 7 000 bylo deportováno do Nové Kaledonie. Několik tisíc dalších (včetně vůdců Komuny) uprchlo do Velké Británie (kde nalezlo úkryt na čtyři tisíce uprchlík) a do zahraničí. V Paříži trvalo dalších pět let stanné právo.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek

Uživatelský avatar
crowen
Administrátor
Příspěvky: 3205
Registrován: 11. 9. 2004, 11:51
Bydliště: bb [svk] / dublin [irl]
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od crowen » 29. 10. 2010, 22:10

Obrázek

Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 15320
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od Jerson » 12. 11. 2010, 17:08

Narazil jsem na jeden obrázek, který mi přišel přesně do této hry.

Obrázek

Uživatelský avatar
crowen
Administrátor
Příspěvky: 3205
Registrován: 11. 9. 2004, 11:51
Bydliště: bb [svk] / dublin [irl]
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od crowen » 29. 11. 2010, 21:57

Obrázek

Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 9734
Registrován: 13. 7. 2004, 14:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od Ecthelion » 5. 12. 2010, 09:20

Obrázek

Zde se můžete podívat na kompletní vydání týdeníku Illustrated London News z 15. března Léta Páně 1856. Je bohatě ilustrován dřevoryty a obsahuje mnoho tehdy aktuálních zpráv, stejně jako tématických článků (například šachový kvíz). Jako inspirace pro dobovou atmosféru je to nedocenitelný zdroj.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek

Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 9734
Registrován: 13. 7. 2004, 14:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od Ecthelion » 6. 12. 2010, 14:44

Obrázek

Ještě jedno kompletní vydání Illustrated London News, tentokráte z 22. listopadu Léta Páně 1856. Zajímavé jsou především krátké zprávy ze začátku (zahraniční, koloniální a metropolitní) a ilustrovaná dvoustrana od Gustava Dorého (mistra dřevorytu). Najdete ho zde.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek

Uživatelský avatar
ilgir
pěšák
Příspěvky: 7863
Registrován: 22. 1. 2007, 13:48
Bydliště: nejkrásnější město světa

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od ilgir » 6. 12. 2010, 16:32

Nějak mi ty odkazy nefungujou. :roll:
Nepoužívat nebo vrátit!
DrD II: Hry Mocných | ilgirovy deskovky

Uživatelský avatar
crowen
Administrátor
Příspěvky: 3205
Registrován: 11. 9. 2004, 11:51
Bydliště: bb [svk] / dublin [irl]
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od crowen » 6. 12. 2010, 16:39

ilgir píše:Nějak mi ty odkazy nefungujou. :roll:
Hmm, zvlastne, musi to byt nieco u teba, mne idu tie linky z 2 roznych pocitacov a lokacii

Uživatelský avatar
ilgir
pěšák
Příspěvky: 7863
Registrován: 22. 1. 2007, 13:48
Bydliště: nejkrásnější město světa

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od ilgir » 6. 12. 2010, 17:18

Už to jde. Asi nějaká chvilková indispozice.
Nepoužívat nebo vrátit!
DrD II: Hry Mocných | ilgirovy deskovky

Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 9734
Registrován: 13. 7. 2004, 14:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [Příběhy Impéria] Střípky

Příspěvek od Ecthelion » 11. 12. 2010, 17:16

Roku 1872 vyšla kniha "London: A Pilgrimage" obsahující 180 úžasných dřevorytů Gustava Dorého, které popisovaly chudobu a tehdejší Londýn jako takový. Na obrázku je slum v Orange Courtu, přesněji Drury line.

Obrázek
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek

Odpovědět

Zpět na „Příběhy Impéria“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host