Testovací Kampaň (DrD2) - Kronika

Soukromá sekce pro družinku okolo Symbolu...
Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4608
Registrován: 26. 9. 2006, 10:34

Testovací Kampaň (DrD2) - Kronika

Příspěvek od Resurrection » 7. 11. 2010, 16:43

Úvod

Družina: Barbar Hrun, "Šlechtic" Ulrich*, Hraničář Jarik*

Družina několika zkušenějších dobrodruhů se doslechla o pokladech ukrytých v kobkách pod vesnicí jménem Bor v údolí podél řeky Ohary. Přicestovala do tohoto skoro nedotčeného kraje. Vesnice Bor na pravém břehu nedaleko od hranice (hvozdu) tohoto samostatného knížectví byla malá o asi 8. Lidé však nebyli zprvu příliš přátelští a krčmář je zprvu odmítl obsloužit, ale nakonec po přemlouvání přeci jen dobrodruhům nalil "pivo".

Než se naši hrdinové rozkoukali a náležitě ocenili pachuť místního moku, již se k nim přitočil jakýsi obchodník a začal jim nabízet ochranné amulety na výpravu do podzemí. Po zdráhání nakonec dobrodruzi nakoupili několik magických amuletů i formulí k nim a obchodník se rychle vytratil. I rozhodli se neztrácet čas a vydali se směrem ke kryptě.

Na cestě mezi domy je zastavila babka kořenářka, že prodává léčivé lektvary, a že v nouzi nejvyšší v podzemí temném se jistě hodit budou. Opět se hrdinové trochu zdráhali, ale pak od důvěryhodně vypadající stařeny několik lektvarů přeci nakoupili - pro jistotu.

Když došli ke vstupu do krypty, vchod byl pevně zatarasen. Nakonec se však Hrunovi podařilo kamenné dveře otevřít. Dobrodruzi zapálili louče a vydali se do útrob krypty hledat dávno ztracené poklady!

Již v první místnosti však narazili na trojici oživlých mrtvol - zombií! Nebyly to však obyčejné zombie s mátožnými pohyby, ale mrštné a dobře ozbrojené zombie. Boj byl dlouhý a tuhý a naše hrdiny nakonec "zombie" přemohly a uštědřily jim několik pořádných šrámů a zranění. Celý jejich krátký dobrodružný život Hrunovi, Jarikovi a Ulrichovi proběhl před očima.

Ale nezemřeli. Probudili se několik desítek metrů za vesnicí Borem, téměř nazí a jen velice provizorně ošetření a na pokraji sil. Když se pokusili vydat zpět k vesnici, několik dětí po nich začalo házet kameny, což jim dalo dostatečně na srozuměnou, že zde již nejsou vítáni. Vydali se tedy do divočiny...

*Jména byla pozměněna abychom nevyzradili cokoliv z testu. :-)
Secrets are power.

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4608
Registrován: 26. 9. 2006, 10:34

Re: Testovací Kampaň (DrD2) - Kronika

Příspěvek od Resurrection » 7. 11. 2010, 16:46

Intermezzo

Několik dlouhých a mrazivých dní bloudily hrdinové pustinou a živili se vším možným, až nakonec dorazili ke klášteru nad Oharou o mnoho mil dále po proudu. Zde se jich místní mniši ujali a ošetřili jim jejich zranění. Rekonvalescence trvala něco málo přes týden. Když už byli všichni v podstatě zdraví, zavolal si je k sobě opat.
Secrets are power.

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4608
Registrován: 26. 9. 2006, 10:34

Re: Testovací Kampaň (DrD2) - Kronika

Příspěvek od Resurrection » 7. 11. 2010, 17:31

Nic není zadarmo...

Opat byl k hrdinům velmi milý, ale jasně naznačil, že nic není v těchto krajích úplně zadarmo. Za prokázané milosrdenství žádal dobrodruhy vyšetřit podivnou dlouhověkost místního knížete Slavomíra. Kníže již vládne tomuto kraji přes 70 let a nenastoupil na trůn jako žádný mladík, takže mu je jistě přes 100. Posledních mnoho let však kníže ze své tvrze prakticky nevychází a vládnou za něj jeho dva synové - míval 3, ale o třetím není známo skoro nic. Žena knížete zemřela již před více než 40 lety. Opat má podezření, že se za celou záležitostí skrývají temné síly... jako první kontakt jim doporučil porodní bábu Jarmilu z Ostrova (je-li ještě živa po těch letech!)

Po malém naléhání dá dobrodruhům 30 grošů (vratných!) na doplnění jejich výbavy a v klášteře se k družině připojí další postava - Trubadůr Řízek*.

Družina: Barbar Hrun, "Šlechtic" Ulrich, Hraničář Jarik, Trubadůr Řízek

*Jména byla pozměněna abychom nevyzradili cokoliv z testu. :-)

Den 1
Prvního dne se vydala družina proti proudu Ohary směrem ke Slávkovu Ostrovu, což je městečko založené knížetem Slavomírem a je centrem zdejšího kraje. Zásoby z kláštera tak tak vystačily do první zastávky na zhruba dvoudenní cestě, a to do vsi jménem Domšín. Zde dobrodruhy přijala jedna rodina jako pocestné jak je ve slušných krajích zvykem, dostali něco kaše a vodu a přespat mohli pod střechou na seně. Domšín se skládal jen ze 6 stavení, ale byl zde i jakýsi vesnický kovář, který se staral o železná náčiní ostatních a také lovec.

Den 2
Druhého dne se hrdinové zastavili u kováře a lovce a nakoupili nějaké skromnější zásoby - 2 nože, 2 lovecké luky s toulci po 10 šípech - za 2 groše a službu pro lovce: donést obchodníkovi v Ostrově několik svazků kůží jako splátku dluhu. Družina souhlasila a vydala se na cestu. Absence zásob však znamenala nutnost lovu a tak se Řízek s Jarikem vydali hlouběji do lesů, zatímco Hrun s Ulrichem připravovali tábor. Jarik nakonec ulovil menšího kance a po několika pokusech se podařilo Hrunovi rozdělat oheň s pomocí jednoho z nových luků. Řízek se pustil do vaření a pečínka všem velice chutnala a zbylo dost i na další cestu. Hrunovi se podařilo najít dvě vhodné hole z okolních stromů.

První hlídku držel Ulrich, ale vůbec ho nebavila a tak usnul. Sice ho probudilo, když se do tábora proplížila liška, ale nechtělo se mu vylézat z provizorního lůžka a tak spal dál.

Den 3
Ráno se družinka probudila a zjistila, že zbytek masa je pryč a oheň dávno vyhasl. Po krátké konfrontaci a neúspěšné Ulrichově obhajobě se družina hladová vydala směrem k Ostrovu. Nad jedním ramenem řeky Ohary pak k večeru spatřili lesem obklopenou menší tvrz a pod ní v údolí obklopené rozsáhlými močály městečko Slávkův Ostrov s úzkou přístupovou cestou. Vyčerpaní a hladoví zapadli do místní hospody a skromnou kaši s chlebem a džbánek medoviny zmizeli jako nic. Za 2 groše pak vyjednali nocleh na seně pod krovem a kaši na celý týden.

Den 4
Obchodník Bořek byl velmi rád za doručené kůže a v jeho zboží všeho druhu si hrdinové mohli za opatovi peníze konečně doplnit zásoby. Dokonce objevili i své dva meče, které si ale obchodník nechal draze zaplatit - 5 grošů za jeden. S trochou smlouvání a přemlouvání nakonec za rovných 15 stříbrných grošů nakoupili: zmiňované dva meče, další nůž, 4 měchy na vodu, 4 tlumoky, ocílku a troud (5x), provaz (5m) a jako bonus Bořek přihodil 4 čapky do chladnějšího počasí. I tak se však nemohla družinka zbavit dojmu, že je obchodník pořádně natáhnul...

U místního kováře pak koupili sekyru na dříví a po dotazu na zbraně je kovář Jindřích odkázal na svého bratrance, který prý pracuje ve tvrzi (pokud se do ní vůbec dostanou).

Další cesta vedla k chatrči Jarmili na okraji městečka. Stará žena byla poměrně přátelská a velmi upovídaná, i když také tak trochu natvrdlá. Nakonec z ní ale dobrodruzi vymámili, že kníže již po mnoho let neopustil tvrz, a že zemi spravují jeho dva synové Slavomír a Mojmír, kterým je již také kolem 50 let. Na třetího syna si pamatovala, ne tak již na jeho jméno. Nakonec hrdiny požádala, jestli by jí nesložili dřevo na zimu - což učinili.

Ulrich s Jarikem se vydali ke tvrzi za bratrancem kováře Jindřicha. Tvrz byla malá a z větší části dřevěná a jen s několika muži. I díky tomu se zřejmě Ulrichovi podařilo přesvědčit jednoho z nich, aby jej pustil za zbrojířem. Ten jim sdělil, že se zřejmě něco chystá, protože kníže nařídil vyrobit velké množství zbraní a postavit armádu z místních rekrutů - že by útok a snaha podmanit si Slavomírovo knížectví královstvím z jihu? Po dohodě si pak Ulrich nechal vyrobit štít ke svému meči za 1 groš a 2 dny. Strážný je však celou dobu bedlivě sledoval a tak nezbylo Jarikovi a Ulrichovi než se vrátit do městečka...

...mezitím medovinou posílený Hrun a Řízek se dobývali na městskou "radnici" a vyzvídali, co že se to tady v kraji děje. Dostalo se jim jen nadávek a s nepořízenou odtáhli zpátky do hospody.

Na večer se vrátili Ulrich s Jarikem a sdělili svým přátelům co se dozvěděli.

Den 5
Další den si Ulrich za 2 groše pořídil u obchodníka Bořka nové šaty a pár dalších nezbytností a vytvořil si perfektní převlek šlechtice z východu - Mramoše z Kopcoviny. S Řízkem si pak nacvičovali chování pána a sluhy a i jeho nakonec trochu upravil, aby nepůsobil tak nápadně. Vydali se spolu do Tvrze a Ulrich-Mramoš se dožadoval hovořit v naléhavé věci s knížetem Slavomírem. Po naléhání nakonec kníže prostřednictvím svých mužů souhlasil a schůzku povolil za soumraku...

Na večer tedy Mramoš z Kopcoviny a jeho málomluvný panoš Řízek opět přišli k Tvrzi a byli uvedeni do sálu hlavní budovy, kde na knížecím stolci seděl sám kníže Slavomír. Nevypadal zdaleka tak staře, což byla ostatně jedna z věcí, která vzbudila podezření opata i porodní báby Jarmily. Po jeho pravici stál jeho syn Slavomír a jednání vedl výhradně on, ačkoliv "starý" kníže z příchozích nespustil oči. Mramoš lhal až se mu od huby prášilo a navymýšlel si toho tolik, že jej několik dobře mířených otázek knížecího následníka málem odhalilo. Tak tak nakonec přesvědčil knížete, že útok království skutečně přijde a to od východu údolím Ohary. Jako službu za tuto informaci si pak vyjednal ušetření života jeho "syna", který by měl být v královské útočící armádě. Jednání již téměř vyšla, byť se Ulrich jednou málem podřekl ve snaze zjisti něco o knížecím zdraví, když do té doby skoro nemluvný Řízek neopatrně nevyhrkl "A taky by nás zajímala ta vaše podivná dlouhověkost...!...?" To nejasné tušení knížete potvrdilo a ze dveří se naráz vyrojilo přes 10 vojáků a rychle Mramoše/Ulricha i s Řízkem odzbrojili a vsadili do šatlavy...

...mezitím do Slávkova ostrova přijel mladší z knížecích bratrů Mojmír a začal shánět rekruty do knížecí armády. Vedle asi 4 místních se přihlásili i Hrun s Jarikem a stali se místními domobránci s posádkou v hostinci, kde již tak přebývali - tentokrát s oněmi 4 dalšími. Celý zbytek dne pak čekali na Ulricha s Řízkem, kteří se však nevrátili. A když padla tma, vytušili, že plán zřejmě nevyšel.
Secrets are power.

Zamčeno

Zpět na „Čajovnická družina“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host