Afterparty : Organizace práce a financí na slezině
Napsal: 6. 4. 2009, 12:13
Jsem si vědom, že dojmy ze sleziny svlažují flamovitý základ (přes jakékoli snažení o deflame) Jersonova "Nádobí," které zabírá příspěvky v hlavním tématu afterparty. Založil jsem tohle, páč k tomu mám taky co říct.
Co se týče nádobí a úklidu... mě osobně třeba baví mýt nádobí a zametat. Nevadí mi věšet prádlo, vysávat dobrým vysavačem, vynášet koš a pracovat s popelnicemi, mýt nádobí po deseti kusech na pokračování a utírat prach. Nebaví mě vytírat a mýt velký počet nádobí furt pryč. Frustruje mě vytírat velké plochy, luxovat špatným vysavačem a žehlit. Nevadí mi udělat práci za někoho jiného, pokud jsem si jist, že by mi ten někdo poděkoval, kdybych byl tak neslušný a vhodnou větou bych mu takovou reakci vsugeroval. S tímhle v mysli mi nevadí se někoho zeptat, zda mu můžu odnést a umýt nádobí, páč to kombinuje i to, že mě to baví. Nevadí mi udělat práci za všechny, pokud to prospěje radosti celého kolektivu - týče-li se úklidu : na slezině není zdaleka nutné, protože je tu sdostatek lidí, kteří mají podobnou nebo ještě silnější kombinaci na škále baví/nevadí/vadí/frustruje a přiměřené dávky sebeobětování (přiznejme si, že na početní poměr jsou to zejména dívky). Proč to říkám...
Rád bych tímto Jersonovi i ostatním slovně krystalizoval vhled do mysli někoho, kdo pomůže rád. Jednak proto, že to má ještě dovětek a jednak proto, aby se s tím případně dalo pracovat dál, panivadš vidím zcela jasně, že právě v tomhle je u jedinců z Jersonem označené "třetí skupiny" zakopaný pes. Jenže... kde jsem k tomu přišel. Ve dvaceti (relativně v mládí) jsem na Pražském hradě na civilní službě vynášel odpadky, poté jsem šest let pracoval jako řidič, telefonista, recepční v hotelu a nyní zdravotník. Prostě a jednoduše, jsem člověk, kterému nevadí poskytovat služby a nebo je poskytuje rád a k tomu mi je, a to je nezanedbatelné, 28 let, tedy více, než průměr.
Dovětek: proč to takhle heavy-pitvám. Chci jednou provždy ukončit debatu o tom, kdo patří do jaké skupiny. Dokud bude dost ochotných lidí, není důvod se o tom zmiňovat. Každý máme /měli jsme maminku/ženu, která za nás udělá všechno možné anebo máme jako jonka nějaký svůj způsob. Funguje to a když ne, vždycky se odkudsi může vyloupnout Markus s kloboukem se jmény a spravedlivě losovat.
Zároveň tím ale lidem ze "třetí skupiny" předkládám příklad přemýšlení a historie někoho, kdo je z jiné skupiny, než oni, čímž reaguji na Jersona.
A zároveň naopak s Jersonem lehce nesouhlasím a to nejen v bodu "Nechme lidi dospět" popsaném v úvodu dovětku, ale také "World goes on and on and on." Není se nad čím pozastavovat. Není čemu věnovat pozornost. Jde o mouchu. A mouchy se dají buďto odfouknout nebo zabít plácačkou a nebo také ignorovat. I červa můžeš prostě vytáhnout a hodit na zem. Většinou odleze jinam. Ale tohle je moucha.
Jenom klíšťat je potřeba se zbavovat, a proto bych se rád zmínil o lehce diskutovaném a s gracií vyřešeném potížu s penězi okolo jídla. Navrhuji totiž uspořádávat dobrovolné sbírky předem. Pak to nebude nikoho mrzet. Vždycky se dá jet někam nakoupit... Je to navíc zcela logické řešení. Ať kdo chce přiveze co chce a následně se vyberou peníze a pak se za ně nakoupí věci pro zbytek lidstva. Řeším to ale spíš proto, že jsem měl špatný pocit, že jsem nepřispěl dostatečně. A říkat někomu, ať se neúčastní hostiny ? To je naprostá blbost. Jsme přece parta kámošů, ne ?.)
Co se týče nádobí a úklidu... mě osobně třeba baví mýt nádobí a zametat. Nevadí mi věšet prádlo, vysávat dobrým vysavačem, vynášet koš a pracovat s popelnicemi, mýt nádobí po deseti kusech na pokračování a utírat prach. Nebaví mě vytírat a mýt velký počet nádobí furt pryč. Frustruje mě vytírat velké plochy, luxovat špatným vysavačem a žehlit. Nevadí mi udělat práci za někoho jiného, pokud jsem si jist, že by mi ten někdo poděkoval, kdybych byl tak neslušný a vhodnou větou bych mu takovou reakci vsugeroval. S tímhle v mysli mi nevadí se někoho zeptat, zda mu můžu odnést a umýt nádobí, páč to kombinuje i to, že mě to baví. Nevadí mi udělat práci za všechny, pokud to prospěje radosti celého kolektivu - týče-li se úklidu : na slezině není zdaleka nutné, protože je tu sdostatek lidí, kteří mají podobnou nebo ještě silnější kombinaci na škále baví/nevadí/vadí/frustruje a přiměřené dávky sebeobětování (přiznejme si, že na početní poměr jsou to zejména dívky). Proč to říkám...
Rád bych tímto Jersonovi i ostatním slovně krystalizoval vhled do mysli někoho, kdo pomůže rád. Jednak proto, že to má ještě dovětek a jednak proto, aby se s tím případně dalo pracovat dál, panivadš vidím zcela jasně, že právě v tomhle je u jedinců z Jersonem označené "třetí skupiny" zakopaný pes. Jenže... kde jsem k tomu přišel. Ve dvaceti (relativně v mládí) jsem na Pražském hradě na civilní službě vynášel odpadky, poté jsem šest let pracoval jako řidič, telefonista, recepční v hotelu a nyní zdravotník. Prostě a jednoduše, jsem člověk, kterému nevadí poskytovat služby a nebo je poskytuje rád a k tomu mi je, a to je nezanedbatelné, 28 let, tedy více, než průměr.
Dovětek: proč to takhle heavy-pitvám. Chci jednou provždy ukončit debatu o tom, kdo patří do jaké skupiny. Dokud bude dost ochotných lidí, není důvod se o tom zmiňovat. Každý máme /měli jsme maminku/ženu, která za nás udělá všechno možné anebo máme jako jonka nějaký svůj způsob. Funguje to a když ne, vždycky se odkudsi může vyloupnout Markus s kloboukem se jmény a spravedlivě losovat.
Zároveň tím ale lidem ze "třetí skupiny" předkládám příklad přemýšlení a historie někoho, kdo je z jiné skupiny, než oni, čímž reaguji na Jersona.
A zároveň naopak s Jersonem lehce nesouhlasím a to nejen v bodu "Nechme lidi dospět" popsaném v úvodu dovětku, ale také "World goes on and on and on." Není se nad čím pozastavovat. Není čemu věnovat pozornost. Jde o mouchu. A mouchy se dají buďto odfouknout nebo zabít plácačkou a nebo také ignorovat. I červa můžeš prostě vytáhnout a hodit na zem. Většinou odleze jinam. Ale tohle je moucha.
Jenom klíšťat je potřeba se zbavovat, a proto bych se rád zmínil o lehce diskutovaném a s gracií vyřešeném potížu s penězi okolo jídla. Navrhuji totiž uspořádávat dobrovolné sbírky předem. Pak to nebude nikoho mrzet. Vždycky se dá jet někam nakoupit... Je to navíc zcela logické řešení. Ať kdo chce přiveze co chce a následně se vyberou peníze a pak se za ně nakoupí věci pro zbytek lidstva. Řeším to ale spíš proto, že jsem měl špatný pocit, že jsem nepřispěl dostatečně. A říkat někomu, ať se neúčastní hostiny ? To je naprostá blbost. Jsme přece parta kámošů, ne ?.)