[IC] Útržky

Soukromá play-by-post kampaň ve Star Wars pod vedením Sosáčka.
Sosacek
Příspěvky: 25734
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

[IC] Útržky

Příspěvek od Sosacek »

((útržky ze života postav. můžu tu představovat NPC, ale pokud se vám chce, nebojte se přidat nějaký moment z minulosti postavy. nebo budoucnosti, jako bod ke kterému chcete postavu dostat ... buďme klidně nelineární.

pokud sem popíšete, nevím, jak vaše postava našla prastarý artefakt, nebo se stala Sith lordem, nebo se oženila s princeznou ... nevadí. určitě se k tomu dostaneme))

......

"Nedělejte si starosti, má paní. Síla je s námi, a jistě nás nenechá prohrát."
Ada se trochu nervózně usmála. Síla je fajn věc, a je pravda že veřejné mínění bylo také na straně rebelů, ale ona by přecejen raději dala přednost mít krom Síly a veřejného mínění také přesilu jeden ku pěti. Jenže, tu měl dnes na své straně nepřítel.

Rozhlédla se po prázdných ulicích města. Předměstím se blížila královská armáda, stormtroopeři půl napůl s válečnými droidy. Desítky, stovky. Pomalu postupovali ulicemi, ani se nekryli, šli dál a dál, jako by jim město patřilo. Jejich vůdce stál v čele. Ve slavnostní uniformě, jak se sluší a patří.

Zastavili se asi sto metrů od skupiny rebelů. Už mohli dávno začít střílet, ale tohle je tak strašně ... okázalé, zavrtěla hlavou, a černé vlasy zas jednou polechtaly majorské výložky. Možná bych je neměla nosit, napadlo ji, teď když jsme všichni zrádci. Ale zvyk je ... hm ... důstojnická uniforma?

"Takže jste se rozhodli vzdát?" zeptal se vévoda, velitel toho všeho co je teď čím dál tím víc obličovalo. Pohladil si dlouhou jizvu neesteticky půlící jeho bradku. "To je dobře. Nemyslím, že náš svět potřebuje další a další války."

Jedi po Adině boku zvedl levou ruku a namířil ji dlaní na vévodu. Pravá ruka sjela k opasku, kde visel jeho světelný meč.
"Nikdy nepodceňujte moc, jakou vládne ..."
Prsty pravé ruky se místo meče dotkly kapesního počítače. Ada zahlédla něco, co vypadalo jako okénko "jste si jisti?".
"... minové pole."
Městem se rozlehly výbuchy. házely se stormtropery jak s loutkami, a elektrické záblesky vyřazovali válečné droidy snad po desítkách.

Ada se usmála, tentokrát spokojeně. Řekla jen jedno slovo.
"Pal."
Naposledy upravil(a) Sosacek dne 30. 4. 2008, 14:37, celkem upraveno 1 x.
But nobody came.
Uživatelský avatar
Antharon
Příspěvky: 6890
Registrován: 24. 10. 2007, 16:33
Bydliště: Šenkvice

Příspěvek od Antharon »

Ve dveřích doupěte se objevila Sara
„Hedene! Něco se venku děje...“
„A co takového drahá?“
„Nevím, je tu takové.... Podivné ticho... Jako před bouří.“
„Klídek, pojď si sednout, napij se to přejde...“
Saru rychle překryl stín, jakoby oblaka zastínili slunce, podívala se nahoru...
„Proboha!“
Víc neřekla, když ji třefil těžký válečný stroj, ostali po ní pouze kousky sičícího masa rozeseté všude kolem a aby to nebylo málo, rána narušila statiku.
Než se Heden vzpamatoval přešlo pouze pár vteřin.
Strop se začal bortit a země se zatřásla, když za pozůstatky dveří dosadla obří mechanická noha.
Vyskočil na nohy, zasunul nůž zabodnutý ve stolu do pouzdra, židlí rozbil zadní okno a protáhnul se do zapadlé uličky. Zuřilo peklo. Rychle se schoval ve stínu, když mu nad hlavou prolétal obrovský letoun. Kousek u něj prošli křižovatkou dva stormtroopeři. Chvatně vytáhl nůž, a jako liška se za ně proplížil, když jednoho z nich chytil pod krkem, byl tak překvapen že ani nekladl odpor, když jeho zbraní zastřelil jeho parťáka, odjistil mu helmu a podřízl hrdlo.


Napravil si bílé brnění a vyšel ze svého bývalého doupěte. Hodil dovnitř odjištěný granát. Vybouchl a zbortil i zbytek domu, ve kterém nechal mrtvoly.
Tak vy si chcete hrát....
Pomyslel si a s puškou v rukou se vydal přímo do stěny zvířeného prachu...
Moaaaar!!!! - [móur] - The provided level of material relevant to my interests is insufficient to meet my personal required needs.
Sosacek
Příspěvky: 25734
Registrován: 14. 7. 2004, 19:30

Příspěvek od Sosacek »

Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví
ještě si naposled dám vodku na zdraví
z očí pásku strhnu si to abych viděl na nebe
a pak vzpomenu si lásko na tebe,

znělo hlavou dívce, když ji vojáci vedli temnými chodbami, ačkoli do zpěvu jí zrovna nebylo.

Ten člověk co to skládal zcela jistě neměl tušení o čem píše, protože dát si teď vodku, tak se nemusí unavovat popravou, pomyslela si. Pásku nedostanu, a co se týká lásky, hm. Zavrtěla hlavou. Ale takhle je to lepší. Nikdo na mne nečeká a nedočká se, nikomu nebudu chybět, nikdo kvuli mně nebude smutný. Je to takhle lepší, je to takhle lepší, opakovala si znovu a znovu. Ale ani napodesáté tomu neuvěřila.

Vojáci ji vyvlekli na nádvoří. Dívka zamrkala, když její potetovanou tvář zalilo sluneční světlo, a zlaté vlasy zajiskřily. Na nádvoří už stáli nastoupení snad všichni bachaři a většina věznů, správně, popravy musí vidět všichni, jinak by se nebáli.

Když ji stavěli na správné místo, uvědomila si, že pláče.
But nobody came.
Uživatelský avatar
Rollan Drace
Příspěvky: 18
Registrován: 30. 4. 2008, 14:26

Příspěvek od Rollan Drace »

Sedím opřený o stěnu neprůstřelných dveří a hledím do očí své největší lásky. Neměl jsem ji do toho tahat. Po tváři ji stéká stružka krve a oči má podlité únavou. Ani se mnou to není dobré. nevidím na jedno své oko a do toho druhého mi stéká z čela krev. Pravá noha mě pořád ještě pálí od zásahu blastrem. Ale nelituji toho čím jsme museli projít, ona a já. Člověk rád obětuje cokoli když to obětuje pro přátele a lásku. Z mých úvah mě vytrhla její slova "Tak co, půjdeme?" na zmrzačené tváři se pokusím o úsměv. "Tak takhle to má být? Žádné hrdinské chorály a oslavné písně? Prošli jsme tím vším a teď už nás čekají jen tyhle dvěře do pekla. Kolik ran stihneme dát? Kolik jich srazíme k zemi? Dva? Tři, než přijde ten konečný úder?" Usmála se. Pomohla mi vstát a položila ruku na přepínač dveří. Paže se světelným mečem je znavená a i sama zbraň váží víc než celá galaxie. Obě zbraně zabzučí při stisku spínače. Naposledy ji políbím než se dveře otevřou...
Mladý muž se světlými vlasy a patkou. Jeho stálý výraz by se dal nejlépe popsat jako naivní. Je drobné postavy a nepříliš silný. V zelených očích má ale viditelnou jiskru vysoké inteligence a možná až přemíry vědění. Nosí pohodlné volné oblečení převážně ve světle hnědých barvách.
Uživatelský avatar
Ariniel
Příspěvky: 93
Registrován: 25. 3. 2008, 22:32
Bydliště: Brno

Příspěvek od Ariniel »

Tarnu Derrisovi z Teloské bezpečnosti zrovna skončila služba. Jak bylo jeho dobrým zvykem, šel rovnou z práce na skleničku. Ano, dneska si ji opravdu zasloužím. Počkat, co to bylo? Někdo mě sleduje?

Ohlédl se, ale nikoho za sebou neviděl. Pokrčil rameny a pokračoval v cestě, ale pocit, že je sledován, nezmizel. A pak mu na rameno tvrdě dopadla ruka v černé rukavici. Tarn se prudce otočil, ruka mu vylétla ke služební zbrani.
"Nechte tu zbraň v pozdře, pane Derrisi. Věřím, že se v klidu dohodneme."
Tarn s údivem a strachem zíral do maskované tváře. Kdo to sakra je? Chce mě zabít?

"Kdo...kdo jste, pane? A co ode mě chcete?"
"Mám pro vás velice výhodnou nabídku. Tyhle kredity budou vaše, když uděláte, co vám řeknu...."
Better rule in hell than to serve in heaven.
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ecthelion »

Niz a Morrigan se dvěma Utai vykládali bedny se zrbaněmi v zastrčeném doku ve spodních patrech utapauského vertikálního města, když se ve dveřích do hangáru objevila postava v černém plášti. Oba pašeráci se zastavili nad hromadou beden a vzhlédli, zatímco oba Utaiové raději zmizeli. Postava v černém zvedla hlavu a ozvalo se zasyčení, když aktivovala rudou čepel světelného meče. Oba pašeráci se na sebe podívali, beze slova se rozdělili a zahájili palbu z imperiálních blasterů E-11.
Postava ve dveřích se pohnula s rychlostí blesku. Skokem se vyhnula první dávce, pak přistála a začala se točit a odrážet jednotlivé žhnoucí blasterové střely svým světelným mečem stranou, zatímco stále pokračovala k dvojici. Oba pašeráci se nedali zastrašit a s pokřikem vyrazili vpřed, zatímco jejich blastery stále chrlily salvy smrtící energie. Šermíř se vznesl do vzduchu a přemetem se dostal k Morrigan, zatímco pohybem ruky poslal jednu z beden proti Mon Calamarimu, který se musel spasit skokem stranou. Dívka zůstala stát a stále pálila, protože doufala, že jedna ze střel zasáhne šermíře nepřipraveného. Na poslední chvíli se rychlým shybem zachránila před strašlivou ranou meče, který by ji byl rozpůlil vedví. Rychle se odkutálela stranou a postavila zase na nohy, zatímco se k ní blížila hrozivá postava v černém s planoucím rudým mečem. Morrigan začala ustupovat zpět, protože blaster ztratila.
Niz zatřepal hlavou, zvedl se ze země a když uviděl situaci, do které se dostala jeho parťačka, bleskově zmáčknul červené tlačítko na komlinku a vypálil:
„Hej! Zmetku! Pojď si hrát se mnou!“
Šermíř se otočil rychleji než Man Calamari čekal. Vržený meč ho minul jen o milimetry a Niz spadl na bedny výstroje. Morrigan využila příležitosti, když byl šermíř otočený stranou a skočila po něm. Lehce ji srazil na zem a zachytil svůj letící světelný meč. Pozvedl ho, aby děvče přibil k podlaze, ale v tu chvíli se mrzoutské jednotce R5, která dostala nouzový signál, podařilo nastartovat motory. Šermíř se otočil po zdroji hluku a Morrigan ho skopla stranou. Lehce se otočil ve vzduchu a dopadl zase na nohy s mečem připraveným.
Niz se otřepal podruhé, odkopnul víko jedné z beden a oběma rukama uchopil těžký blaster T-21:
„Zasraní akrobati. Tentokrát jsi mě ale dožral.“
Mohutnou energetickou střelu vykryl šermíř mečem a málem ho srazila na podlahu. Zakolísal a musel ustoupit několik kroků, aby neupadnul. Jen tak tak pak vykryl trojici střel, které vypálila Morrigan, která se opět zmocnila svého blasteru. Šermíř pomalu ustupoval a stále obtížněji vykrýval palbu od obou pašeráků. Ti postupovali vpřed a nepřestávali střílet. Šermíř v černém vykryl další ránu a kotoulem vzad se dostal z hangáru a přistál na zábradlí. Oba pašeráci instinktivně nastavili přes protestující pípání zbraní maximální intenzitu výstřelu a šermíř, který se je pokusil vykrýt byl sražen do nedozírných černých hlubin pod sebou:
„A nezapomeň napsat, blbe.“
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Zamčeno

Zpět na „Star Wars play-by-post“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti