[IC] Vernaj

Hra z prostředí Amberu (R. Zelazny) prostřednictvím příspěvků přímo tady na fóru.
Zamčeno
Uživatelský avatar
Amber_GM
Příspěvky: 132
Registrován: 13. 2. 2008, 17:09

Příspěvek od Amber_GM » 17. 3. 2008, 10:11

Strážci doběhli ke dvojici a jeden z nich se taky podíval do cely. Nezbylo z ní téměř nic, jenom tu a tam zední kámen a kupa navalené hlíny ze zejícího otvoru. Dveře byly vyvaleny z pantů a mříže pokroucené. A po vězních ani stopy. Sousedící cely naštěstí vydrželi, i když kameny, ze kterých byly vystavěny, byly na mnoha místech vysunuty směrem pryč od výbuchu. Ostatní obyvatelé podzemí byli naštěstí v celách na začátku chodby, takže nikdo z nich neměl možnost utéct.

Strážci nechápavě kroutili hlavou a nevěděli, jestli se spíš starat o Rosalii jako o dámu v ohrožení, nebo o způsobenou škodu. Nakonec jeden z nich téměŕ omluvně prohlásil: "Slečno, musím to jít ohlásit veliteli. Co se stalo s těmi vězni? A co se VŮBEC stalo?"

Uživatelský avatar
Rosalie
Příspěvky: 67
Registrován: 13. 2. 2008, 17:15
Bydliště: Amber

Příspěvek od Rosalie » 21. 3. 2008, 11:03

"Já, já nevím," řekla Rosalie roztřeseně. Kroutila hlavou, jako by stále ještě nemohla uvěřit tomu, co se stalo.
"Rafael chtěl z těch lotrů dostat, jestli jich tu náhodou není víc, báli jsme se o naši bezpečnost. A pak, pak najednou..." dívka bezradně rozhodila rukama. "Stěna za nimi náhle začala černat a vlnit se, tak jsme se vrhli ke dveřím, a pak už vím jen, že jsem ležela tady u zdi."

"Potřebuju se něčeho napít."

Uživatelský avatar
Amber_GM
Příspěvky: 132
Registrován: 13. 2. 2008, 17:09

Příspěvek od Amber_GM » 27. 3. 2008, 10:44

"Pokud slečna nepohrdne naší vlastní vodou... Nic jiného tady dole není." pokrčil rameny jeden ze strážců, odepjal od pasu svůj váček na vodu a podával jej Rosalii.

Druhý strážce zkontroloval ostatní cely a pak se vydal po schodech nahoru a pryč.

"Nepotřebujete pomoc? Nedoprovodím vás nahoru, slečno?" zeptal se jěště strážce.

Uživatelský avatar
Rosalie
Příspěvky: 67
Registrován: 13. 2. 2008, 17:15
Bydliště: Amber

Příspěvek od Rosalie » 27. 3. 2008, 18:00

"Děkuji."
Rosalie přijala měch a prvním douškem si vypláchla ústa a vyplivla vodu na zem. Pak se pomalu napila.
"Jste hodný, nicméně sir Rafael mě nahoru doprovodí."
Lehkou úklonou hlavy poděkovala strážnému a vrátila mu váček se zbytkem vody.

Pak se obrátila na Rafiho.
"Myslíte, že byste mne mohl doprovodit do mých komnat? Obávam se, že v tomhle stavu už nemám na ples ani pomyšlení."

Uživatelský avatar
Rafi
Příspěvky: 45
Registrován: 13. 2. 2008, 21:40
Bydliště: Hostinec u Jednorožce, Amber

Příspěvek od Rafi » 28. 3. 2008, 13:27

"Samozřejmě. Po tom, co se právě stalo bych vás těžko mohl nechat jít samotnou."

Rafi se tvářil zamyšleně a poté co se oba vzdálili z doslechu strážných, dodal
"Je ovšem škoda, že ani trik vaší matky nedonutil ty lumpy promluvit. Váš nepřítel, Pán černých požírajících stěn, má zjevně dlouhé prsty a žádnou tvář - to bývá ta nejhorší kombinace. Myslím, že velmi brzo se opět ocitnete ve vážném nebezpečí ...
Asi sotva potřebuje, abych jí to připomínal. Ale stát se to mě, už jsem asi na cestě jinam.
Štíhlý mladík s nečesanými vlasy a věčným úsměvem na rtech

Uživatelský avatar
Rosalie
Příspěvky: 67
Registrován: 13. 2. 2008, 17:15
Bydliště: Amber

Příspěvek od Rosalie » 28. 3. 2008, 13:43

Rosalie se zastavila a opřela se o stěnu. Rovněž vypadá, že nad něčím přemýšlí.
"A že jsem tak smělá, můj drahý tajemný ochránče, proč si myslíte, že nešli po vás? Já jsem jen ubohá dvorní dáma, co zná pár triků..."

Uživatelský avatar
Rafi
Příspěvky: 45
Registrován: 13. 2. 2008, 21:40
Bydliště: Hostinec u Jednorožce, Amber

Příspěvek od Rafi » 28. 3. 2008, 14:16

"Možná že ze mě mluví jen má ješitnost, ale nejsem zvyklý, aby mě protivníci takhle přehlíželi. Chápal bych, že na tanečním parketu přitáhnete mnohem více pohledů než já, ale v takovéhle situaci ..." Na chvilku se odmlčel.

"Zdáli se být příliš schopní na to, aby se nechali rozptýlit vaší krásou. Takže buď si přišli pro vás ... nebo se vás báli více než mě." zakončil Rafi s úsměvem, spokojený sám se sebou.
Ale tomu přece ani jeden z nás nevěří. Nebo ano?
Štíhlý mladík s nečesanými vlasy a věčným úsměvem na rtech

Uživatelský avatar
Rosalie
Příspěvky: 67
Registrován: 13. 2. 2008, 17:15
Bydliště: Amber

Příspěvek od Rosalie » 28. 3. 2008, 14:46

Rosalie se zasmála.
Možná poprvé za celý večer v tom smíchu nebyla ani stopa přetvářky či hraní. Jen spadlé napětí a uvolnění.
Pak sáhla kamsi do šatů a vytáhla kartu.
"Rozhodně nemíním jít všechny ty schody nahoru a promenádovat se v tomhle ubohém zbytku večerní róby," prohlásila a zadívala se na vyobrazení komnaty.
"Mohu vás pozvat dále?" uchopila Rafiho za ruku.

Uživatelský avatar
Rafi
Příspěvky: 45
Registrován: 13. 2. 2008, 21:40
Bydliště: Hostinec u Jednorožce, Amber

Příspěvek od Rafi » 28. 3. 2008, 19:32

"Bude mi potěšením." Rafi věnoval kartě tázavý pohled. "Jako ubohá dvorní dáma mě nepřestáváte překvapovat."
Štíhlý mladík s nečesanými vlasy a věčným úsměvem na rtech

Uživatelský avatar
Rosalie
Příspěvky: 67
Registrován: 13. 2. 2008, 17:15
Bydliště: Amber

Příspěvek od Rosalie » 28. 3. 2008, 22:47

Okolí se rozmazalo a oba se objevili v Rosaliiných komnatách.
Rosalie se přimkla k Rafimu a políbila ho. Pak poodstoupila a uklonila se.
"Děkuji vám, sire Rafaeli za nanejvýš milou společnost a poskytnutou ochranu. Teď, když mne omluvíte, musím změnit garderóbu a pak mě čeká nějaké to cestování."

Když už jsme se drželi za ruce, jakpak je pro vás tenhle způsob přesunu obvyklý, milý Rafi? GM vám pak na požádání prozradí, jestli jste si mého lehkého skenu všimnul... ;)

Uživatelský avatar
Rafi
Příspěvky: 45
Registrován: 13. 2. 2008, 21:40
Bydliště: Hostinec u Jednorožce, Amber

Příspěvek od Rafi » 31. 3. 2008, 22:46

Rafiho myšlenky chvilku pobíhaly kolem, než se sebraly dohromady. Události posledních chvil pro něj rozhodně nebyly každodenním chlebem. I když se snažil nedat na sobě moc znát, přechod ho poněkud vyvedl z konceptu. A na moment ho zbavil slov. Netrvalo to však dlouho.

"Jistě. Obojí vám mohu pouze doporučit. I když ... nemíníte doufám cestovat sama? Slyšel jsem, že poslední doubou to tu poblíž není pro osamělé dámy zcela bezpečné." dodal s přehnaně starostlivým výrazem a tázavě se na Rosalii podíval.
Štíhlý mladík s nečesanými vlasy a věčným úsměvem na rtech

Uživatelský avatar
Rosalie
Příspěvky: 67
Registrován: 13. 2. 2008, 17:15
Bydliště: Amber

Příspěvek od Rosalie » 1. 4. 2008, 18:04

"A vy byste mi chtěl dělat společnost?" zeptala se Rosalie zlehka.
Pak ale zvážněla.
"Nabízíte mi svou ochranu, Rafaeli Kanone? Přísaháte, že budete stát po mém boku a chránit mě před nebezpečím, i kdyby vás to mělo stát život? Že necouvnete ani před příšerami z nejhlubšího chaosu a budete mě provázet kamkoliv se vydám?"

Upírá na Rafiho vážný a soustředěný pohled. Ano či ne? Obě volby jsou možné, ale každá z nich musí být myšlena upřímně.

Uživatelský avatar
Rafi
Příspěvky: 45
Registrován: 13. 2. 2008, 21:40
Bydliště: Hostinec u Jednorožce, Amber

Příspěvek od Rafi » 9. 4. 2008, 12:39

"Nabízím vám svou společnost i ochranu. Přijmete-li, přísahám, že každé nebezpečí, které by si na vás brousilo zuby se nejprve setká se mnou. Zkřížím meč s příšerami z chaosu i odjinud, a budu vás doprovázet třeba do samotných pekel a to tak dlouho, než můj slib vlastním slovem nebo činem zrušíte." přeříkával Rafi jako cvičenou roli. Vážný výraz rušil jen pobavený záblesk v očích.

Taková je zase má nabídka. Líbí nebo ne? Lepší nebude ...
Štíhlý mladík s nečesanými vlasy a věčným úsměvem na rtech

Uživatelský avatar
Rosalie
Příspěvky: 67
Registrován: 13. 2. 2008, 17:15
Bydliště: Amber

Příspěvek od Rosalie » 9. 4. 2008, 15:53

Rosalie se tvářila při Rafiho přísaze smrtelně vážně a tvářila se stejně, když odpovídala.
"Já, Rosalie, princezna Amberu, přijímám vaši nabídku na společnost a ochranu."
Pak pokývala hlavou a stále ještě vážným tónem dodala:
"Doufám, že ani jeden z nás toho nebude litovat."

Neboť přijmutím vaší ochrany se zároveň vy dostáváte pod ochranu mou. A mého rodu.

Uživatelský avatar
Rafi
Příspěvky: 45
Registrován: 13. 2. 2008, 21:40
Bydliště: Hostinec u Jednorožce, Amber

Příspěvek od Rafi » 10. 4. 2008, 12:13

Rafiho výraz trochu ztuhnul a bylo vidět, jak se snaží skrýt překvapení. Na tváři se mu zračila směs emocí, ale pak opět našel svůj klid. S úsměvem odvětil
"Litovat? Jsem přesvědčen že nikoliv. Konec konců, potom jak den začal, co by se ještě mohlo zvrhnout k horšímu?
Štíhlý mladík s nečesanými vlasy a věčným úsměvem na rtech

Zamčeno

Zpět na „Amber Play-by-post kampaň“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host