[IC] Stínová Země - Londýn
Řidič nejevil žádné známky rozrušení z chování Isabely, jako by na něco podobného byl dávno zvyklý. Otočil se k ní a v jeho očích dívka vyčetla odevzdanost a klid. Žádná bolest, utrpení, strach, hlad nebo nenávist. Jenom odevzdanost svému povolání.
Odilon využil zaměření řidiče na něžnější pohlaví a rychle si prohlédl auto, dokonce se sklonil k zadnímu dýmovému sklu. Na jeho překvapení začalo sjížďět dolů, načež se reflexivně odtáhl. Řidič stihl jenom říct "Hledá vás pan...", když jej zevnitř přerušil mužský hlas.
"Bertrame, nech to na mě." S tím se k oknu ze šera uvnitř vozu přiklonil hnědý oblek s oranžovou vázankou a ven vykoukl pár veselých očí. "Ráčí panstvo nasednout?"
Odilon využil zaměření řidiče na něžnější pohlaví a rychle si prohlédl auto, dokonce se sklonil k zadnímu dýmovému sklu. Na jeho překvapení začalo sjížďět dolů, načež se reflexivně odtáhl. Řidič stihl jenom říct "Hledá vás pan...", když jej zevnitř přerušil mužský hlas.
"Bertrame, nech to na mě." S tím se k oknu ze šera uvnitř vozu přiklonil hnědý oblek s oranžovou vázankou a ven vykoukl pár veselých očí. "Ráčí panstvo nasednout?"
Odilon se podíval na muže v autě překvapeně, pak se ale jeho obličej roztáhl v jemný úsměv.
"To se dělá, takhle nás napínat?!" řekl pobaveně. "Mimochodem, strýčku Randome," pronesl tak, aby ho slyšela i Isabela, "vy se Isabelou znáte?" a podíval se směrem k ní.
"To se dělá, takhle nás napínat?!" řekl pobaveně. "Mimochodem, strýčku Randome," pronesl tak, aby ho slyšela i Isabela, "vy se Isabelou znáte?" a podíval se směrem k ní.
Mladý muž s bradkou a knírkem, dlouhé tmavé vlasy svázány do ohonu. (Účet pro ADRPG PbP)
"Ano, ano. Musím před vaší krásou smeknout, drahá Isabel. Jěště sme neměli tu čest. Random, lord z Amberu." podával jí ruku skrz okno.
"Promiňte, že nevystupuju, ale času není nazbyt a já bych se nerad ukazoval jen tak na ulici. Předpokládám správně, že půjdete s námi, slečno?" střídavě těkal pohledem z Isabely na Odilona.
"Promiňte, že nevystupuju, ale času není nazbyt a já bych se nerad ukazoval jen tak na ulici. Předpokládám správně, že půjdete s námi, slečno?" střídavě těkal pohledem z Isabely na Odilona.
Než si Isabela přeuspořádala myšlenky, trvalo to jen chvilku, snad zlomek vteřiny.
"Předpokládám, že mi taky řeknete proč bych měla?" řekla, vydávajíc se k okénku. Její bezchycný obraz na vyleštěné karoserii ji přitom doprovázel.
"Je mi ctí," potřásla pak rukou, ale ve tváři neměla příliš důvěry.
"Předpokládám, že mi taky řeknete proč bych měla?" řekla, vydávajíc se k okénku. Její bezchycný obraz na vyleštěné karoserii ji přitom doprovázel.
"Je mi ctí," potřásla pak rukou, ale ve tváři neměla příliš důvěry.
Isabela, tmavovlasá dívka s hnědýma očima.
"Je mi jasné, slečno, že mě neznáte a tudíž si říkáte, pročpak byste mi měla věřit. A tady Odilona taky znáte asi jenom chvilku, pokud se nepletu. Inu, věřit mi nemusíte a nejspíš byste taky byla pošetilá, kdybyste se nechala tak lehce přemluvit a šla poslušně s každým otrapou, který vás přes okýnko osloví. Možná vám pomůže samotné jméno Amber a možná tohle..."
Random vytáhl z vnitřní kapsy obleku trumf s vyobrazením starobylého a majestátního hradu. "...hrad Amber. Předpokládám, že ste jej již viděla a také navštívila?"
Random vytáhl z vnitřní kapsy obleku trumf s vyobrazením starobylého a majestátního hradu. "...hrad Amber. Předpokládám, že ste jej již viděla a také navštívila?"
"Jaká práce to měla být? Věřím, že je zcela jistě pro vás důležítá, ovšem tohle je důležitější. A nerad bych tady vysvětloval podrobnosti. Co vám říká váš instinkt, slečno Isabel?"
Random se také obrátil na postávajícího mladíka.
"Odilone, co ty? Máš něco, za co by teď právě stál další pobyt v Londýně?"
Random se také obrátil na postávajícího mladíka.
"Odilone, co ty? Máš něco, za co by teď právě stál další pobyt v Londýně?"
Naposledy upravil(a) Amber_GM dne 15. 2. 2008, 15:59, celkem upraveno 1 x.
"Měl jsem v plánu podívat se ještě na Velazquezovy obrazy, ale když se tak rychle setmělo, budu se sem muset vrátit jindy," řekl Odilon a mrkl na Randoma.
"Jinak už jsem měl v plánu jen lépe se seznámit s Isabelou," podíval se na ni, "pokud by proti tomu nic neměla."
"Jinak už jsem měl v plánu jen lépe se seznámit s Isabelou," podíval se na ni, "pokud by proti tomu nic neměla."
Mladý muž s bradkou a knírkem, dlouhé tmavé vlasy svázány do ohonu. (Účet pro ADRPG PbP)
"Hm, ne. To opravdu není tady v okolí. Chcete si jít něco vzít? Kde bydlíte? Můžeme se tam případně zastavit, pokud je třeba." skonstatoval Random a uklidňujícím tónem dodal: "Bát se stále dá lecčehos. Ale mě se určitě nemusíte. Nejsem ozbrojenej." s čímž dvihl prázdné dlaně do výše a pousmál se. Vypadalo to jaksi... konějšivě. Vlastně, takřka otcovsky.
Isa si znovu povzdechla, ale ne dřív než stihla Randomovo (co je to vůbec za jméno?) "otcovské" a zaručeně příáelské gesto přeměřit podeřívavým pohledem, jako kdyby tři muži potřebovali zbraně na ubližování bezbranné slečně v zamčeném autě někde uprostřed hlubokých lesů.
"Dobrá," řekla pomalu a stiskla rukou tašku. "Pokud to není úplná divočina, tak zrovna teď asi nic speciálního nepotřebuji," řekla trochu odevzdaně.
Nastoupila, tak aby seděla u okna, a z tašky vyndala blok a jednu ze zásoby tužek. "Takže kam jedeme?"
"Dobrá," řekla pomalu a stiskla rukou tašku. "Pokud to není úplná divočina, tak zrovna teď asi nic speciálního nepotřebuji," řekla trochu odevzdaně.
Nastoupila, tak aby seděla u okna, a z tašky vyndala blok a jednu ze zásoby tužek. "Takže kam jedeme?"
Isabela, tmavovlasá dívka s hnědýma očima.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů