Prastaré filozofické problémy

O lidech, o vztazích, o politice, o názorech, o opicích a o ufonech.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
bram
Příspěvky: 57
Registrován: 24. 3. 2009, 19:42

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od bram » 28. 9. 2013, 12:01

Wild West:
Logika nevypovídá naprosto nic o světě, ale o konstrukci našeho uvažování.
Ja si myslim, ze lide, stejne jako jejich mysleni, jsou soucasti sveta. K tomu "naseho". Proc si myslis, ze nikdo jiny nemuze uvazovat stejne?
A další zádrhel je, že logika netvoří, nýbrž spíš vyvrací. Můžeme vyvrátit chybnou hypotézu, pokud je nelogická
A zrovna tak muzeme z pravdivych vyroku odvodit dalsi pravdivy vyrok.
Ovšem to, že je logická, nemusí znamenat, že je pravdivá.
A jak by se to mohlo stat, ze je logicky korektni a zaroven nepravdiva? Mas nejaky priklad?
Ale myšlenka je ďábelsky prostá; x=x platí pouze za nesamozřejmého předpokladu, že všechna x jsou stejná.
Pokud chces postupovat korektne, tak nedosazujes za x vice "veci" ale pouze jednu. Pokud bys chtel dosazovat mnozinu, pak dosazujes skutecne mnozinu a nikoliv prvek mnoziny. Naprikald: pokud za x dosadis cisla, tak rovnice bude "cisla = cisla" nikoliv "2 = 5" i kdyz 2 a 5 jsou cisla. Jestli jsi tim chtel rict neco jineho, tak to prosim nejak lepe vysvetli.
Kdykoli zkusíme X nahradit slovním pojmem, nastane tento problém.
Protoze se za promennou nedosazuje pojem ale "objekt".

boubaque:
zkus mi definovat "čtverec" a pak pojmy užité v definici namapovat na něco z reálného světa, co není jen abstrakcí v tvé hlavě.
A kde je podle tebe hranice mezi tim, co je abstrakci v neci hlavne a tim, co je "konkretnosti" v neci hlave?
Takže jediná reálná definice, která nám umožní pracovat s reálnými fakty, je definice skrze reálné objekty, což je docela nepraktické a ... konečně to začíná narážet na limity našeho poznání.
Definice skrze realne objekty je take do jiste miry vagni. (Tedy pokus tim myslis, ze clovek ukaze na houbu a rekne "Tak tohle je houba.") Cili je na tom podobne, jako definice pomoci prirozeneho jazyka. Nebo jsem to cele pochopil nejak spatne?
A za pravdivé je [logicke axiomy] nemůžu uznat, protože nedokážu jejich pravdivost ověřit.
Pak asi nemuzes uznat za pravdive nic.
Pieta by tak sklouzl z noetické skepsi, ...
To si nemyslim. Pokud Pieta neco tvrdi, pak to neco musel poznat, cili poznani je mozne. Stejne tak se to da rict o cele noeticke skepsi. Pokud poznani neni mozne, pak nemuzeme vedet, ze poznani neni mozne. Coz vede ke sporu.

eerieBaatezu:
obvykly vyznam slov.
Co to je?
Obvykly vyznam slov, je to, co se danym slovem bezne mysli. Napr. Obykly vyznam slova pes je to zvire, zatimco, pokud bych rekl: "Definujme psa jako rovinny utvar se ctyrmi hranami." tak tento novy vyznam nebude obvyklym vyznamem slova pes. Take, pokud by slovo pes znamenalo neco v nejakem cizim jazyce, pak bych, pokud se bavime cesky, nepovazoval tento vyznam za obvykly.
Nemusí. Všechna logika začíná u zákonu sporu a ten nejde ani dokázat, ani zpochybnit, protože to je naše základní forma myšlení.

Napriklad ve vicehodnotove logice nic jako zakon sporu neni. A dukaz sporem, coz je, myslim, to same jako zakon sporu, se podle me da dokazat z onech logickych axiomu, na ktere jsem daval odkaz. A me pripada jasne, ze musi platit.

Pieta:
Hezky to shrnul už boubaque - řada z těch předpokladů se týká už jen toho, že matematika jako taková funguje. Že když předvedeš A, tudíž B, že to skutečně něco vypovídá o B a ne jen o procesu, kterým jsi k tomu došel.
Pokud dokazes, ze "A implikuje B" a "A", pak z toho podle jednoho z tech logickych axiomu vyplyva B. V bezne reci to funguje uplne stejne. Napr. Pokud mluvim pravdu a reknu "Kdyz budou mit rohliky, tak je koupim." a "Budou mit rohliky.", pak je preci spravny zaver, ze rohliky koupim. Nebo ne?
Velmi si třeba takovou matematickou indukci
To, ze plati matematicka indukce je jednim z axiomu Peanovy aritmetiky. V Zermelo Fraenkelove teorii mnozin se, pokud vim, da dokazat, ze indukce funguje.
Nebo vezmi třeba prakticky libovolnou geometrii (moje oblíbená divná geometrie je Lobačevského, ale nemusíme chodit až tak daleko) - zdaleka není jasné, že skutečný svět má takový tvar, jaký ta geometrie předpokládá. Často je jasné, že není - součet úhlů v trojúhelníku není 180°, protože prostor je zakřivený. Přesto je strašně užitečné uvažovat o světě, kde by to platilo; jen to celkem zřejmě není pravda.

Tady mas asi pravdu, ze muzou existovat teorie, ktere maji nepravdive axiomy. Mylil jsem se.

Bifi:
Derrida by povedal, že slovo "warm" bude mať vždy iný význam v protiklade k trebárs "hot", "cold" alebo "unfriendly".
...
De Saussure by povedal, že význam slova "warm" je novodefinovaný každým jeho použitím.
A co by povedal Bifi?

Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 5178
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: Prešporok 1673

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od Bifi » 28. 9. 2013, 12:31

Bifi by povedal, že...
Obvykly vyznam slov, je to, co se danym slovem bezne mysli. Napr. Obykly vyznam slova pes je to zvire, zatimco, pokud bych rekl: "Definujme psa jako rovinny utvar se ctyrmi hranami." tak tento novy vyznam nebude obvyklym vyznamem slova pes.
... je nezmysel. Význam slov je situačný: v závislosti na situácii je rôzne jasný či presný (iný stupeň presnosti bude mať význam slova "pes" na súde, iný na kynologickej konferencii, a iný pri pokece medzi susedmi vo výťahu), v závislosti na interpretačnej komunite používateľa odkazuje na iné množiny objektov a má iné asociácie a významy (niečo iné bude "pes" znamenať pre pouličný gang a niečo iné pre modelku) a mnoho ďalších. Neexistuje "obvyklý význam slova".

Zadruhé, "pes" je abstraktné označenie, lebo ním môžeš označiť rôzne reálne objekty. Vychádza medziiným z druhovej klasifikácie organizmov (Linné a spol.), ktorá sa stala súčasťou moderných kultúr, ale nemusí platiť v každej kultúre. Nie je samozrejmé, že malého palácového pinča môžeš označiť tým istým pojmom ako nejakého vlkodava či dogu. Okrem toho nájdeš x rôznych spôsobov, ako narábať s hraničnými prípadmi (napr. kríženec vlka a psa) a neexistuje možnosť objektívne rozhodnúť, ktorý z tých spôsobov je "správny".
Polaris/Singularis:  \/()!|)_6()|)|)355
Divné Uhorsko: blog o mojom OSR projekte z divného Horného Uhorska 17. storočia a starej škole hrania // "We don't explore characters; we explore dungeons."

Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 14415
Registrován: 18. 6. 2003, 20:31
Bydliště: Praha

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od Eleshar_Vermillion » 28. 9. 2013, 12:35

Logika nevypovídá naprosto nic o světě, ale o konstrukci našeho uvažování.
bram píše:Ja si myslim, ze lide, stejne jako jejich mysleni, jsou soucasti sveta. K tomu "naseho". Proc si myslis, ze nikdo jiny nemuze uvazovat stejne?
Logika je jeden ze způsobů, kterými lidské myšlení kategorisuje svět. Třeba pohled na jazyk ti umožní vidět dost podstatně jiné věci, např. prototypová pole.
Ale budiž, dáme si příklad. Sleduješ tekoucí řeku a na ní plující kachničky. Jakou má ten tok řeky pravdivostní hodnotu? Jakou mají pravdivostní hodnotu plující kachničky? Jakou má pravdivostní hodnotu to, že se na to koukáš? Pravdivostní hodnota tam začne dávat smysl, až když o něčem někdo něco řekne, což už je dost specifická jazyková situace (viz výše mé pojednání o oznamovacích a deklarativních větách).
Ovšem to, že je logická, nemusí znamenat, že je pravdivá.
A jak by se to mohlo stat, ze je logicky korektni a zaroven nepravdiva? Mas nejaky priklad?
Na tomhle stojí moderní věda a její empirismus. Musíš se na svět nejprve podívat, abys o něm něco mohl říci. To, že si někde v kanceláři něco "logicky dovodíš", už ti nikdo nesežere - musíš to změřit a statisticky doložit. To jsme sice pořád hodně povrchní, ale jako ilustrace to stačí.
A za pravdivé je [logicke axiomy] nemůžu uznat, protože nedokážu jejich pravdivost ověřit.
Pak asi nemuzes uznat za pravdive nic.
No a na tomhle vlastně tahle debata vznikla :D (24.09.2013, 20:00)
Obvykly vyznam slov, je to, co se danym slovem bezne mysli. Napr. Obykly vyznam slova pes je to zvire,
Lawl.
Už na to někdo odkazoval:
viewtopic.php?f=216&t=6581&start=165#p365550
DIE FOR THE DOW!
\\[T]// PRAISE THE SUN! \\[T]//

Uživatelský avatar
boubaque
bubák; Moderátor
Příspěvky: 5522
Registrován: 2. 10. 2006, 18:49
Bydliště: Brno/Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od boubaque » 28. 9. 2013, 12:55

Reaguju jen na to, co je na mě, ostatní myslím rádi odpoví na to, co je na ně :)
zkus mi definovat "čtverec" a pak pojmy užité v definici namapovat na něco z reálného světa, co není jen abstrakcí v tvé hlavě.
bram píše:A kde je podle tebe hranice mezi tim, co je abstrakci v neci hlavne a tim, co je "konkretnosti" v neci hlave?
Tam, kde pojem označuje víc než jeden reálný objekt. Ale pokud chceš nějakou praktičtější hranici, se kterou se dá přežít v reálném světě, tak třeba tam, kde abstrakce neoznačuje žádný reálný (tj. ve fyzickém světě existující) objekt. Tj. tam, kde začínají abstrakce z abstrakcí (a končí abstrakce z konkrét). Typicky třeba úsečka a úhel, méně zřejmě pak třeba délka.
Takže jediná reálná definice, která nám umožní pracovat s reálnými fakty, je definice skrze reálné objekty, což je docela nepraktické a ... konečně to začíná narážet na limity našeho poznání.
Definice skrze realne objekty je take do jiste miry vagni. (Tedy pokus tim myslis, ze clovek ukaze na houbu a rekne "Tak tohle je houba.") Cili je na tom podobne, jako definice pomoci prirozeneho jazyka. Nebo jsem to cele pochopil nejak spatne?
Definice skrz reálné objekty je hlavně problematická proto, že je k ničemu, protože jedniná nevágní (tedy neabstraktní) definice by pokaždé zahrnovala jeden objekt. A i tak bychom byli v pěkné kaši, protože může být velký problém určit, kde má který objekt hranice (planeta - pevný povrch, horní vrstvy atmosféry, dosah magnetického pole, ...?).
A za pravdivé je [logicke axiomy] nemůžu uznat, protože nedokážu jejich pravdivost ověřit.
Pak asi nemuzes uznat za pravdive nic.
Exactly.
Pieta by tak sklouzl z noetické skepsi, ...
To si nemyslim. Pokud Pieta neco tvrdi, pak to neco musel poznat, cili poznani je mozne. Stejne tak se to da rict o cele noeticke skepsi. Pokud poznani neni mozne, pak nemuzeme vedet, ze poznani neni mozne. Coz vede ke sporu.
Noetická skepse (či-li nihilismus) jako jediná dokazuje sama sebe, právě tím, že se popírá :)

Jinak reálně celý náš problém je zejména v binárním chápání pravdivostní hodnoty. Pokud dokážu uznat vágnost významů či definic (a nemám jinou možnost), pak musím uznat i vágnost pravdivostní hodnoty. Jaké třeba taková fuzzy logika důsledky, nemám promyšlené, protože nejsem matematik a z logiky mám spíš jen základy, ale jeví se mi mnohem bližší lidskému uvažování (a tomu, jak funguje jazyk, kterým se naopak zabývám) než booleovské hodnoty 1 a 0.
Když se kácí les, lítají kopí — sv. Vojtěch
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)last.fm
Hraju/vedu: FATE / Příběhy Impéria, DnD5e; Další, oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch
Hrstka: Star Wars – pilot Aliance Grraugh (Stř: 3 (-1dluh), Pil: 3 (-1dluh), Osob: 2, Voj: 1); R5-K9 (motory, střelba, skok); rolz.org

Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 14415
Registrován: 18. 6. 2003, 20:31
Bydliště: Praha

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od Eleshar_Vermillion » 28. 9. 2013, 12:58

Takže jediná reálná definice, která nám umožní pracovat s reálnými fakty, je definice skrze reálné objekty, což je docela nepraktické a ... konečně to začíná narážet na limity našeho poznání.
Definice skrze realne objekty je take do jiste miry vagni. (Tedy pokus tim myslis, ze clovek ukaze na houbu a rekne "Tak tohle je houba.") Cili je na tom podobne, jako definice pomoci prirozeneho jazyka. Nebo jsem to cele pochopil nejak spatne?
boubaque píše:Definice skrz reálné objekty je hlavně problematická proto, že je k ničemu, protože jedniná nevágní (tedy neabstraktní) definice by pokaždé zahrnovala jeden objekt. A i tak bychom byli v pěkné kaši, protože může být velký problém určit, kde má který objekt hranice (planeta - pevný povrch, horní vrstvy atmosféry, dosah magnetického pole, ...?).
No a pak taky když dáme definici skrze jednotlivé objekty, tak o nich ztratíme schopnost cokoliv říkat, jelikož se nám ztratí obecné pojmy :wink:
DIE FOR THE DOW!
\\[T]// PRAISE THE SUN! \\[T]//

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 9143
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od eerieBaatezu » 28. 9. 2013, 13:17

Ostatní odpověděli za mě. Takže jenom k tomuto..
bram píše:Napriklad ve vicehodnotove logice nic jako zakon sporu neni. A dukaz sporem, coz je, myslim, to same jako zakon sporu, se podle me da dokazat z onech logickych axiomu, na ktere jsem daval odkaz. A me pripada jasne, ze musi platit.
Ješte jednou, zákon sporu ("Totéž nemůže zároveň náležet a nenáležet témuž a v témž vztahu.", Aristotelés, Metafyzika (1005b 19-20), je formou našeho myšlení, je to implicitně obsaženo v každé myšlence, je jedno jakou teorii kdo o čem vymyslí, vždy to bude obsahovat zákon sporu, vícehodnotové logiky nejsou výjimkou. Ty hodnoty, které se v nich zavádí, neporušují zákon sporu.

Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 14415
Registrován: 18. 6. 2003, 20:31
Bydliště: Praha

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od Eleshar_Vermillion » 28. 9. 2013, 18:37

Tak to je mimochodem taky docela dost odvážná myšlenka.
Já bych spíše řekl, že zákon sporu implicitně obsažen v *leckterém* (ne v každém) *uvažování* (ne v myšlence) *moderního evropského* (nikoliv každého) civilisačního typu. Třeba právě ty prototypy to trochu bourají - může tam platit současně "ano" i "ne" v různých poměrech (doporučuji např. blíže promyslet sémantiku pojmu "nevlastní matka").
DIE FOR THE DOW!
\\[T]// PRAISE THE SUN! \\[T]//

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 9143
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od eerieBaatezu » 28. 9. 2013, 19:07

Jakmile provedeš jakékoliv rozdělení, je v tom implicitně obsažen zákon sporu. A nikdo nemyslí tak, že jeho mysl obsahuje jeden jednoduchý prvek a nic, než tento prvek.

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3749
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od midewiwin » 28. 9. 2013, 19:26

Definice pojmu skrzevá reálné objekty je někdy docela praktická. Fungovalo to od nepaměti, ač to zřejmě filosofy nezaujalo. Těm objektům se říká etalon.
Čas neexistuje.

Sosacek
Příspěvky: 21798
Registrován: 14. 7. 2004, 18:30

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od Sosacek » 28. 9. 2013, 19:38

Wild West píše:Bod 4 jsem nikdy nezaznamenal; snad v době, kdy se psychologie ještě vůbec nevynalezla.
To je divny, pac je tam od Platona a Aristotela, vlastne jeste pred nimi, a velkymi hitovkami v tomto ohledu jsou Augustin, Descartes nebo, ktereho jsem cetl naposledy, Hobbes s jeho Leviathanem.
Metafyzika víceméně chcípla, unesena fyzikou a dalšími, etika se rozňahňala někam do práva, pedagogiky, psychologie a kdovíkam ještě.
Hm. Ja videl nekolik docela zajimavych prednasek na tema "kvantovy svet a pravda", takze bych nebyl tak skepticky. Etiku muzes vytahnout a udelat z ni vlastni disciplinu, ale ten duvod proc je to takhle cislovane je ten, ze ty body ze sebe vychazi. Etika v objektivistickem sveta (heh) a etika v platonskem svete budou vypadat hodne jinak.
This place is not a place of honor…no highly esteemed deed is commemorated here… nothing valued is here.
What is here is dangerous and repulsive to us. This message is a warning about danger.
The danger is in a particular location… it increases toward a center… the center of danger is here…

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 9143
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od eerieBaatezu » 28. 9. 2013, 20:28

midewiwin píše:Definice pojmu skrzevá reálné objekty je někdy docela praktická. Fungovalo to od nepaměti, ač to zřejmě filosofy nezaujalo. Těm objektům se říká etalon.
Filosofy to zaujalo. Pojem má extenzi - množina předmětů ve světě, které pod daný pojem spadají a intenzi - obsah pojmu, jeho smysl, význam. (Jednoduše řešeno, dá se to pitvat dále, ale přes obojí se dá pojem definovat.)

4) lidskou povahu - tento bod je opravdu ve filosofii od dob jejích počátků.

Metafyzika a etika jistě existují dále. Ale metafyzika šla hodně do pozadí, hlavně díky moderní fyzice. Přesto se objevují kvantové teorie, které si v ničem nezadají s bujnými teoriemi z oblasti metafyziky. A etika je pořád hodně živá. Navíc teď v době moderní vědy, kdy se různí myslitelé odvolávají na evoluci, geny, měřitelnost a podobné věci.

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 9143
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od eerieBaatezu » 29. 9. 2013, 15:47

boubaque píše:Noetická skepse (či-li nihilismus) jako jediná dokazuje sama sebe, právě tím, že se popírá :)
Zajímavé, že se to všude, co jsem zatím četl, bere jako hrubá chyba. Přitom podle mě to dává smysl. Za předpokladu, že noetická skepse stojí na přijmutí odporujících si výroků jakožto důvodu pro skepsi.

Uživatelský avatar
Pieta
sofistikovaný troll
Příspěvky: 13419
Registrován: 6. 9. 2006, 18:08
Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Kontaktovat uživatele:

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od Pieta » 30. 9. 2013, 10:22

eerieBaatezu píše:Je mi vždycky smutno z toho, jak se filosofové snaží položit základy vědě a vytvářet a revidovat její metodologii, když je to stejně úplně jedno a zbytečné.
To je možná příliš ukvapený soud, když se podíváš na to, kolik filosofů úspěšně ty základy vědě položilo a její metodologii revidovalo.

Jak by třeba dnešní věda vypadala, kdyby se nerozhodla, že Ockhamova břitva (v té podobě, že nejmenší teorie, která vysvětluje všechny pozorovatelné jevy, je považovaná za správnou) je funkční nástroj poznání?
A jak by vypadala věda třeba bez Karla Poppera?
Hezky to shrnul už boubaque - řada z těch předpokladů se týká už jen toho, že matematika jako taková funguje. Že když předvedeš A, tudíž B, že to skutečně něco vypovídá o B a ne jen o procesu, kterým jsi k tomu došel.
bram píše:Pokud dokazes, ze "A implikuje B" a "A", pak z toho podle jednoho z tech logickych axiomu vyplyva B. V bezne reci to funguje uplne stejne. Napr. Pokud mluvim pravdu a reknu "Kdyz budou mit rohliky, tak je koupim." a "Budou mit rohliky.", pak je preci spravny zaver, ze rohliky koupim. Nebo ne?
Ano, pokud mluvíš o abstraktních rohlících a abstraktní koupi. Jinak ovšem narazíš - jak chceš dokázat něco, co se teprve stane? Ve zjednodušené podobě - i pokud ty rohlíky mít budou, jak poznáš, že tě před krámem nepřejede auto?

Samozřejmě, ve velmi specifických případech se zdá, že šance náhodného nepředvídatelného auta, které celý proces beznadějně zruší, jsou poměrně zanedbatelné. Ale není všechno částicová fyzika, že? (-:
bram píše:To, ze plati matematicka indukce je jednim z axiomu Peanovy aritmetiky. V Zermelo Fraenkelove teorii mnozin se, pokud vim, da dokazat, ze indukce funguje.
V tomhle, zdá se, máš větší úroveň než já, takže jsem ochotný uznat, že máš pravdu. (:
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.

Wild West

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od Wild West » 30. 9. 2013, 11:36

Takže, kde jsme to přestali:

Bifi:
IMHO je vliv fenomenologie a Kanta v našich oblastech značně vyšší, než v anglosaském světě, kde to mají tendenci považovat za výstřední německou ptákovinu. Rozsoudit to nechci, na to nemám dost znalostí; občas jsou mi ti blázni sympatičtí, ale nic to nemění na tušení, že to jsou nejspíš blázni. Například Neubauer - to je jméno, které čeří stojaté vody.

Eerie:
A humanitní "vědy", na ty nehraju
To je zase co? Mimo přírodní vědy žádná věda neexistuje? To už tu taky párkrát bylo.
Osobně mám dojem, že mainstream humanitních věd kráčí zcela mimo fenomenologii a její vliv. A to, co se respektuje - zejména úloha poznávajícího subjektu a tím vyplývající zkreslení pozorování - je vskutečnosti původní jádro Kanta.

Bram:
Ja si myslim, ze lide, stejne jako jejich mysleni, jsou soucasti sveta.
kromě tebe si to vlastně nemyslí nikdo.
Tedy, že to, co mají lidé v hlavě, je totožné s tím, co se děje mimo ty hlavy. Fungování mozku a fungování vesmíru není to samé.
Staletý spor se vede jen o tom, do jaké míry lze pomocí myšlení - a fungování mozku - pochopit přesně to fungování vesmíru. Počínaje Kantem vládne jistá opatrná skepse. Počínaje Baudrillardem a dalšími vládne děsivá skepse.
K tomu "naseho". Proc si myslis, ze nikdo jiny nemuze uvazovat stejne?
O jiných rozumech vím houby a nevidím jediný důvod, proč by se měly podobat tomu našemu. I ten nejantropomorfnější možný, který je lidmi přímo vytvořen, se od lidského myšlení drasticky liší. Míním tím computery.
A jak by se to mohlo stat, ze je logicky korektni a zaroven nepravdiva? Mas nejaky priklad?
Vychvostci jsou plutičtí.
Robifálové jsou druhem vychvostků.
Závěr - robifálové jsou plutičtí.


Pokud nepřiřadíš k těm zmateným výrazům nějakou reálnou entitu, nemůžeš ověřit, jak to je doopravdy; sylogismus je správný, ale teprve pozorování, které se odehraje v roce 2302 na jedné planetě Epsilonu Eridani odhalí, že robifálové vlastně nejsou druhem vychvostků a závěr neplatí, neb je vada v premise. Jinak je ale sylogismus bezchybný.

Přesně stejný postup se odehrál už milionkrát v reálné vědě.
Židi nejsou ostatním rasám příbuzní; dle jedné teorie to vlastně nejsou ani lidé. Pročež jejich život nemá cenu lidského života. Logicky je to bez vady, ale...
Protoze se za promennou nedosazuje pojem ale "objekt".

Pravím, že už "pojem" je vskutečnosti abstraktní množina. Nejsme schopni vyslovit vůbec nic, co by nebyla abstrakce, odhlížející od nějakých "nepodstatných drobností".
Potud odhalení, že logika tak úplně nekoresponduje s vesmírem.
Bifi s tím psem cvičí na stejné téma. Eleshar a Boubaque vlastně taky.
Pak asi nemuzes uznat za pravdive nic.
Nemohu bez použití měření, pozorování a empirie. Logika sama o sobě nic prokázat nemůže. (též Eleshar)

Sos:
To je divny, pac je tam od Platona a Aristotela, vlastne jeste pred nimi, a velkymi hitovkami v tomto ohledu jsou Augustin, Descartes

Takto pak jo. A dodávám, že v moderní době tento bod unesla psychologie.
A jsem taky fanda metafyziky; ale uznávám, že jsme vymírající druh.

Sosacek
Příspěvky: 21798
Registrován: 14. 7. 2004, 18:30

Re: Prastaré filozofické problémy

Příspěvek od Sosacek » 30. 9. 2013, 11:54

Ja nevim, jestli zrovna psychologie. Jako v urcitem smeru ano, ale vzdycky kdyz slysim politika mluvit o "neprizpusobivych", mam dojem, ze si tuhle oblast bere do huby kdekdo. Ekonomie je taky cela o tomhle s temi teoriemi toho jak se lidi chovaji ekonomicky jako stroje, atd.
This place is not a place of honor…no highly esteemed deed is commemorated here… nothing valued is here.
What is here is dangerous and repulsive to us. This message is a warning about danger.
The danger is in a particular location… it increases toward a center… the center of danger is here…

Odpovědět

Zpět na „Realita a pseudorealita“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host