Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

O lidech, o vztazích, o politice, o názorech, o opicích a o ufonech.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Sosacek
Příspěvky: 22052
Registrován: 14. 7. 2004, 18:30

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Sosacek » 13. 2. 2011, 18:11

"... Vážení čtenáři, předkládáme vaší pozornosti Manifest zdrcených ekonomů, který vznikl jako platforma části francouzských ekonomů ... V krátké době se k němu ve Francii přihlásilo více než 1500 ekonomů, ale i sociologů, politologů nejen z univerzit a výzkumných pracovišť, ale také lidí z hospodářské praxe. ":

"... V Evropské unii jsou tyto deficity jistě vysoké - v průměru 7 % v letošním roce 2010, ale to je výrazně méně, než 11% rozpočtový schodek ve Spojených státech. Zatímco některé americké státy, jejichž ekonomická váha je vyšší než váha Řecka - např. Kalifornie, jsou prakticky v konkurzu, finanční trhy se rozhodly spekulovat se státním dluhem evropských zemí, zejména těch na jihu. Evropa je ve skutečnosti zachycena ve své vlastní institucionální pasti: státy si musí draze půjčovat peníze od soukromých finančních institucí, které však získávají levné peníze z Evropské centrální banky. V důsledku toho finanční trhy drží klíč k financování států.

...

S cílem "uklidnit trhy" byl improvizovaně vytvořen stabilizační fond pro Euro, ale současně byly po celé Evropě zahájeny drastické a bezohledné škrty ve veřejných výdajích. Prvními postiženými jsou státní zaměstnanci (včetně Francie), kde třeba zvýšení jejich příspěvků na důchodové pojištění je jen skryté snížení mezd. Všude klesne počet státních zaměstnanců, což ohrozí veřejné služby. Dávky sociálního zabezpečení se značně snižují od Nizozemska po Portugalsko, stejně jako ve Francii, kde se to kombinuje s důchodovou reformou (znamenající posun věku nároku na starobní důchod - pozn. J.Š.). V příštích letech se tak nutně zvýší nezaměstnanost a poroste míra nejistoty zaměstnání. Tato opatření jsou nezodpovědná nejen z hlediska politického a sociálního, ale také z čistě ekonomického hlediska.

Tato politika, která má za cíl dočasně snížit spekulace (na schopnost vlád obsluhovat veřejný dluh - pozn. J.Š.), však má velmi negativní sociální důsledky v mnoha evropských zemích, zejména u mládeže, u zaměstnanců obecně a u sociálně nejvíce zranitelných osob.To nakonec může v Evropě vyvolat napětí, a tím ohrozit i samotnou evropskou konstrukci samu o sobě, která je přece mnohem více než jen ryze ekonomickým projektem. Ekonomika tu není cílem, ale prostředkem, který má sloužit k výstavbě demokratického, stabilizovaného a jednotného kontinentu. Místo toho se tu dnes prosazuje nová forma diktatury trhu ...

Většina ekonomů, kteří se účastní veřejných debat, postupují tak, že odůvodňují nebo vysvětlují podřízenost hospodářské politiky požadavkům finančních trhů.

Jistě, že všechny evropské vlády musely improvizovat při použití klasických keynesiánských (protikrizových) schémat a dokonce dočasně znárodnit banky (jako způsobu zabránění jejich kolapsu - pozn. J.Š.). Ale dnes chtějí tuto kapitolu rychle ukončit. Neoliberální paradigma nám oni stále předkládají jako jediné legitimní, a to i přes své zjevné nedostatky. Vychází z předpokladů (vždy) efektivních kapitálových trhů, prosazuje snížení vládních výdajů, privatizaci veřejných služeb, posílení pružnosti trhu práce, liberalizaci obchodu, finančních služeb a kapitálového trhu, posílení hospodářské soutěže vždy a všude.

Jako ekonomové jsme zdrceni, když vidíme, že tyto neoliberální přístupy při volbě hospodářské politiky jsou stále na pořadu dne, a že jejich teoretický základ není zpochybňován. Že se opakují argumenty, které tu byly používány během posledních třiceti let jako vodítko při volbě evropské hospodářské politiky, aniž by se vzal v úvahu fakt, že skutečný vývoj jejich správnost zpochybnil.

...

Manažeři společností, jejichž akcie se obchodují na burze, teď mají jasnou prioritu - uspokojit z jejího provozu touhu po zbohatnutí nejen svých akcionářů, ale také jich samotných. V důsledku toho se manažeři přestávají cítit jako zaměstnanci, jak to dokazuje nadměrný nárůst jejich příjmů.

...

Tváří tvář této moci se zaměstnanci, ač jsou významným politickým subjektem, jeví jako zcela druhořadí, protože jsou roztříštěni. Tato nerovnováha (resp. dominantní pozice globální finanční oligarchie - pozn. J.Š.) vede k jejímu nepřiměřenému požadavku na úroveň zisku, což pak brzdí hospodářský růst a může vést ke stálému zvyšování příjmové nerovnosti.

Za prvé, požadavky na vysokou ziskovost výrazně brzdí investice: čím vyšší je požadovaný výnos ze zamýšlené finanční investice, tím obtížnější je najít projekty, které jsou dostatečně konkurenceschopné a výnosné, aby mohly zajistit splnění těchto požadavků. Míra investic pak zůstává historicky nízká v Evropě i v USA.

Za druhé, tyto požadavky způsobují stálý tlak na snižování mezd a kupní síly, což není příznivé pro poptávku. Současné omezování investic a spotřeby vede k nízkému tempu ekonomického růstu a k nárůstu nezaměstnanosti. Proto jako protiváha k tomuto trendu bylo v anglosaských zemích podporováno zadlužování domácností a tím i vytváření (poptávkových) bublin. Ty sice vytvářejí fiktivní bohatství, což umožňuje růst spotřeby i bez růstu mezd, ale končí finančním bankrotem takových předlužených domácností.

...

Cenný papír je totiž ve své podstatě nárokem na budoucí příjmy, proto je nutné odhadnout, co se v budoucnu stane. Je to věc odhadu, není v tom žádné objektivní měřítko, protože v okamžiku t, kdy toto rozhodnutí jako investoři učiníme, budoucnost v žádném případě předem neznáme. V obchodní hale burzy je to jen o budoucích představách. Hodnota cenného papíru je proto výsledkem subjektivního odhadu, posouzení, víry, či svého druhu sázky na budoucnost: neexistuje přitom žádná záruka, že to, jak budoucno posuzují finanční trhy, je nejlepším odhadem.

Dále je zřejmé, že finanční hodnocení není nutně neutrální: jeho výše přece ovlivňuje posuzovaný objekt a vytváří a staví budoucnost podle svých představ. Takže jsou to ratingové agentury, které hrají důležitou roli při určování úrokových sazeb na dluhopisových trzích tím, že posuzovaným subjektům udělují ratingové stupně, které jsou však velmi subjektivní. Pokud nejsou vedeny touhou po nestabilitě, mohou být zdrojem pro spekulativní zisky. Když agentury snižují rating nějakého státu, pak iniciují zvýšené úrokové sazby požadované investory při koupi cenných papírů ke krytí veřejného dluhu tohoto státu, a tím však jen zvyšují riziko jeho úpadku, které samy snížením ratingu avizovaly.

...

Michael Pebereau, jeden z „otců" francouzského bankovního systému, popsal v roce 2005 v jedné z úředních ad hoc zpráv Francii jako zemi, která se zapojila do lehkomyslně vysokých sociálních výdajů; dusí se proto v dluzích a obětuje jim své budoucí generace. Státní dluh je často přirovnáván k otci, který pije alkohol nad poměry: to je vize, kterou obvykle nejvíce šíří úvodníky.

Nedávná exploze veřejného dluhu v Evropě a ve světě přitom byla způsobena něčím zcela jiným: je to důsledek přijetí záchranných plánů pro finanční sektor po vypuknutí bankovní a finanční krize, která začala v roce 2008. Průměrný schodek veřejných financí v eurozóně byl v roce 2007 pouze 0,6 % HDP, ale za krize se zvýšil na 7 % (v roce 2010). Ve stejné době se celkový veřejný dluh zvýšil z 66 % na 84 % HDP.

Ale nárůst veřejného dluhu před recesí byl ve Francii (stejně jako v mnoha evropských zemích) zpočátku mírný: hlavní impulz k růstu nepřišel od vzestupného trendu veřejných výdajů - naopak, jejich podíl na HDP je vcelku stabilní nebo klesá (v EU od roku 1990), ale byl vyvolán erozí veřejných příjmů. Jednak v důsledku slabého hospodářského růstu, jednak v důsledku fiskální „kontrarevoluce", kterou v uplynulých dvaceti pěti letech prováděla většina evropských vlád.

...

Protože nedošlo k harmonizaci daní, evropské státy byly uměle zataženy do daňové konkurence, ve které spolu soutěžily jak cestou snížení firemních daní, tak i snížením daní z vysokých příjmů a z majetku. I když se relativní váha jednotlivých složek daňového břemene v jednotlivých zemích liší, vzestup (ročních) schodků veřejných financí a celkového veřejného dluhu, ke kterému došlo téměř všude v Evropě za posledních třicet let, není primárně důsledkem zvýšení veřejných výdajů.

...

I když nárůst veřejného dluhu byl částečně vyvolán zvýšením veřejných výdajů, jejich snižování by nutně nemuselo být součástí řešení problému. Je to proto, že dynamika veřejného dluhu má jen máloco společného s dluhem domácnosti: makroekonomii nelze redukovat na ekonomiku domácnosti. Dynamika veřejného dluhu závisí obecně vzato na několika faktorech: na úrovni primárních deficitů, ale také na rozpětí mezi úrokovou sazbou a nominálním tempem růstu ekonomiky.

Pokud je ekonomický růst nižší než úrokové sazby, bude dluh narůstat mechanicky, protože dojde k efektu „sněhové koule": na splátku dluhu bude třeba nových úvěrů, a také v důsledku růstu objemu úroků (z nových úvěrů) se celkový dluh bude navyšovat. Tak tomu bylo na počátku 1990, kdy v důsledku politiky silného franku navzdory recesi 1993 - 1994 došlo k růstu úrokové sazby na hladinu vyšší než bylo tempo ekonomického růstu, což vedlo k nárůstu veřejného dluhu ve Francii během tohoto období. Stejný mechanismus způsobil nárůst dluhu v první polovině roku 1980, a to jako důsledku neoliberální revoluce a politiky vysokých úrokových sazeb za vlády Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové.

...

Přitom tempo ekonomického růstu není samo o sobě nezávislé na veřejných výdajích: v krátkodobém horizontu existence stabilních veřejných výdajů omezí velikost recese (pomocí „automatických stabilizátorů"), kdežto v dlouhodobém horizontu veřejné investice a výdaje (především na školství, zdraví, výzkum, infrastruktura) znamenají stimulaci růstu. Je chybou tvrdit, že každý schodek veřejných financí dále zvyšuje veřejný dluh, nebo že každé snížení schodku veřejných financí sníží veřejný dluh. Pokud snížení schodku veřejných financí utlumí rozsah ekonomických aktivit, povede to k ještě většímu dluhu. Neoliberální komentátoři poukazují na to, že některé země (Kanada, Švédsko a Izrael) dosáhly velmi výrazných změn svých veřejných účtů v roce 1990, po nichž následoval okamžitý vzestup ekonomického růstu.

Ale to je možné pouze v případě, že jde o izolovanou zemi, která rychle získá konkurenceschopnost vůči svým konkurentům. Právě na to zapomínají zastánci evropských strukturálních zásahů, že evropské země jsou hlavními zákazníky a konkurenty především pro ostatní evropské země, že Evropská unie je v tomto smyslu spíše uzavřenou ekonomikou. Proto současné výrazné snížení vládních výdajů ve všech zemích EU bude mít jediný efekt: tím bude jak zhoršení recese, tak další nárůst státního dluhu.

...

Věřilo se také, aniž by to bylo empiricky zdokumentováno, že nižší daně znamenají stimulaci ekonomického růstu provázeného zvýšením vládních příjmů. Evropské státy v tomto smyslu po roce 1980 začaly napodobovat daňovou (fiskální) politiku založenou na snižování daní uplatňovanou v USA. Snižování daní a příspěvků na sociální zabezpečení (úlevy při zdanění firemních zisků, příjmů nejbohatších lidí, z majetku, z příspěvků zaměstnavatele atd.) se stále rozšiřovalo, ale jejich dopad na ekonomický růst byl a je stále velmi nejistý. Jisté je jen to, že v důsledku potlačování přerozdělovací daňové politiky se souhrnně zhoršily jak sociální nerovnosti, tak schodky veřejných financí.

Na základě této daňové politiky si byly vlády nuceny půjčovat peníze na finančních trzích s cílem profinancovat deficity veřejných financí vytvořených tímto způsobem. To by mohlo být nazýváno „jackpot efektem": bohatí si za peníze ušetřené díky jejich nižšímu zdanění mohli nakupovat dobře úročené a bezpečné státní cenné papíry, které státy byly nuceny emitovat, aby mohly profinancovat deficity veřejných financí - vyvolané daňovými škrty.

...

Je nad slunce jasnější, že navíc političtí lídři přesvědčili veřejnost, že za narůstající veřejný dluh jsou zodpovědni zaměstnanci, důchodci a nemocní.

Ve skutečnosti nárůst veřejného dluhu v Evropě nebo v USA není výsledkem ani expanzivní výdajové keynesiánské politiky, nebo drahé (rozmařilé a rozhazovačné) sociální politiky, ale je mnohem více důsledkem provádění hospodářské politiky ve prospěch privilegovaných tříd: tím, že jim tato daňová politika snížila daně a příspěvky na sociální zabezpečení těm, kteří to nejméně potřebují. Díky tomu mohli dále zvýšit své příjmy nákupem do pokladničních poukázek. Jejich splácení ovšem stát provádí na základě výběru peněz z daní od všech daňových poplatníků. Veřejný dluh se tak stává mechanismus skrytého přerozdělování bohatství ve společnosti směrem zdola nahoru, od nižších do vyšších příjmových tříd, které prostřednictvím veřejného dluhu tak získávají soukromou rentu. ..."

http://www.literarky.cz/civilizace/ekon ... ych-ekonom
A riot is the language of the unheard.

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4762
Registrován: 26. 9. 2006, 10:34

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Resurrection » 14. 2. 2011, 08:16

Výše citované stojí dost silně na marxistických základech. Ten je stejně překonaná zálěžitost jako (neo)liberalismus. Na obém je však dodnes stále stavěno (tato kritika respektive kritizované), takže v tomhle ohledu si nemají moc co vyčítat. Identifikovaný problém je zcela správný a opravdu klíčový, jeho interpretace je ale úplpně mimo. Ďábelský plán manažerů a finančních trhů jak vykořisťovat nižší třídu? No... nevím.

Osobně mi přijde bližší následující interpretace. Finanční trhy respektive vlády zdaleka nemají samy o sobě takovou moc. Ve skutečnosti pouze využívají možností dané sitauce. Například vláda, která čelí ekonomickým problémům neudělá nejlepší opatření, ale nejsnazší. Stejně tak finanční trhy zaútočí spíše na stabilnější, ale bezbranné. Evropská unie s velkou slávou vytvořila de facto hospodářskou federaci uvolněním pohybu kapitálu (85-94 respektive 06*), ale nevytvořila žádný funkční správní nástroj. To sice přineslo cenovou a finanční stabilitu vnitřnímu trhu, ale zanechalo to jednotlivé státy bezbranné vůči spekulacím. Velká Británie například periodicky čelila (neúspěšně) útokům od 70. let a nejednou to libru skoro položilo. A to se jedna o jednu z větších ekonomik. Země eurozóny tak sice sdílí společnou měnu, ale nikoliv hospodářskou politiku (a rozpočet), takže pro finanční trhy jsou více méně samostatné a navíc 100% jisté, protože nemohou například devalvovat, aby snížily hodnotu dluhu.

Finanční trhy tak podle mě absolutně logicky útočí na "malé" evropské státy, které jsou v lepší kondici než USA, protože ty se nemají absolutně jak bránit. USA se bránit mohou a zmiňovaný konkurz Kalifornie zaplatí federální vláda, nikoliv exkluzivně občané Kalifornie. Tyto přesuny fungují ve všech federacích, v Evropě je typické Německo, kde bývalé landery NDR dostávají už 20 let peníze z federálního rozpočtu, které tam dávají původní landery SRN. Na úrovni EU nic takového nefunguje, společný postup nelze nijak zaujmout a ECB má jen titěrné devizové rezervy ve srovnání s velikostí finančních trhů (asi jako ČNB, která taky skoro nemá reálně možnost ovlivňovat kurz koruny). Jedním z řešení tak je poškrtat domácí výdaje tak, že to pro finanční trhy už přestane být zajímavé. Politicky je to nejlevnější řešení. Alternativně by bylo totiž nutné přestat si hrát na schovávanou a vytvořit k naší hezké ekonomické federaci taky nějakou evropskou ekonomickou vládu a postupovat společně, což ale znamená (mimo jiné) podstatnou ztrátu suverenity. Na druhou stranu by to okamžitě utnulo finanční spekulace, protože 500 milionů se 7% dluhem > 300 s 11% dluhem...

*85 je začátek dokončování vnitřního trhu, 94 konec poslední výjimky z pohybu kapitálu a 06 zrušení přeshraničního zdanění kapitálu.
Secrets are power.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 26854
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Vallun » 14. 2. 2011, 14:32

Res - :))) Je hezké, jak všechno otáčíš na EU:) Tohle se ale netýká jen procesu evropské integrace...pokud se týče jí, tak máš samozřejmě pravdu... S tím překonáním marxismu taky, s neoliberalismem se samozřejmě pleteš:)

Jinak ano,ten poste jde dobré upozornění na problém... jádro pudla je ale v tom,že společnost je příliš bezbranná proti jedincům a jejich skupinám bez skurpulí...a to jak naše mladá demokracie, tak její starší sestřenky na západě a severu... Příliš intenzivně jsme budovali liberálně demokratický právní stát s úctyhodnou garancí LP, až jsme zapoměli na to, budovat i jednotlivé občany...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Invictus
Nerozhodný volič
Příspěvky: 7461
Registrován: 21. 11. 2005, 02:33
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Invictus » 15. 2. 2011, 17:27

Zajímavý rozhovor na novinkách je překvapením sám o sobě,...
http://www.novinky.cz/finance/225310-za ... fesor.html

Už čekám, až někdo napíše, že Vostatek je marxista a úplně mimo.
Iron Within
Iron Without

Uživatelský avatar
Resurrection
Příspěvky: 4762
Registrován: 26. 9. 2006, 10:34

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Resurrection » 15. 2. 2011, 18:31

Invictus píše:Zajímavý rozhovor na novinkách je překvapením sám o sobě,...
http://www.novinky.cz/finance/225310-za ... fesor.html

Už čekám, až někdo napíše, že Vostatek je marxista a úplně mimo.
U demagogů těžko poznáš ideovou orientaci. :-) To, že byl Bezděkův návrh motivován lobbisticky je všeobecně známo. Každopádně se to i tak dalo pojmout bez ohledu lobbisty, kdyby do toho někdo šel a chtěl ten návrh realizovat. Což nešel a ten návrh není na stole, jak pan Vostatek taktně opomněl zmínit. To co je na stole je hodně podobné tomu Panevropskému systému akorát místo jedné pojišťovny jich bude 5 a budou fungovat podobně jako pojišťovny zdravotní. Budou mít určitou míru rizika (a od toho se odvíjejí státní garance). Když zkrachuje zdravotní pojišťovna, pro pojištěnce se změní akorát tak kartička účtu. S těmito penzijními fondy by to bylo stejné či velice podobné. Navíc v Čechách se zachraňují do 100% i takové podniky jako kampeličky, takže tohohle bych se fakt nebál. Navíc nebude problém kdykoliv to celé převést jen na státní účet.

Co je ovšem mnohem závažnější je ta představa, že důchodová reforma nebude stát ani měďák, když se udělá ta jak on říká. Ona se totiž udělá přesně tak jak říká možná s tím rozdílem, že 3% bude v těch 5 "soukromých" fondech (což je plivnutí v moři), nicméně to nijak neřeší otázku každoroční 30-50 miliardové sekery současného penzijního systému a nedávný rozsudek ÚS, který nařídil penze vyplácet více poměrně, což to ještě zhorší. Podle představy zpovídaného by navíc nový systém měl najet rovnou na systém 1:1, což by zaťalo během roka sekeru o velikosti, kterou si ani nedovedu představit, protože ti kdo platí víc a dostávají míň (menšina) platí na tu armádu co platila hodně míň a dostává v rámci solidarity o dost víc (než by měla 1:1). Tohle zruš (nech lidi platit jen na svůj účet každý sám) a budeš tady mít armádu současných důchodců, které nebude mít kdo platit (první extra výdaj) a další (mnohem větší) armádu lidí co se účastní současného systému a jimž bude nutné rozdíl na jejich nový účet vyrovnat (druhý výdaj). To nejsou zanedbatelné výdaje, to jsou výdaje naprosto astronomické.
Secrets are power.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 26854
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Vallun » 15. 2. 2011, 19:32

VŠFS není zorvna...důvěryhodná instituce...ale že jsou v tom lobbistické zájmy je nad slunce jasnější...:) Pro Erua, vždyť jde jen o stovky miliard:)

Jinak souhlasím s tím, že jakákoliv reforma bude drahá...hodně drahá...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Panda
Příspěvky: 633
Registrován: 14. 1. 2009, 19:00
Bydliště: Praha/Brumov

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Panda » 17. 2. 2011, 12:17

Zajímavá diskuze... :)
Jen jsem z ní nepostřehla, jestli se počítá s nějakým opatřením, které by bránilo budoucímu znárodnění...?
Rozhodně bych nechtěla dopadnout jako chudáci Maďaři...

Uživatelský avatar
Eleshar_Vermillion
černá eminence
Příspěvky: 14577
Registrován: 18. 6. 2003, 20:31
Bydliště: Praha

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Eleshar_Vermillion » 17. 2. 2011, 13:47

U nás spíš než zestátnění hrozí privatisace :-)=

http://www.novinky.cz/finance/225318-po ... tovne.html
DIE FOR THE DOW!
\\[T]// PRAISE THE SUN! \\[T]//

Uživatelský avatar
Panda
Příspěvky: 633
Registrován: 14. 1. 2009, 19:00
Bydliště: Praha/Brumov

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Panda » 17. 2. 2011, 15:15

No pokud bude posmrtná, tak je to celkem jedno... $D

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3809
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od midewiwin » 19. 2. 2011, 22:08

Eleshar_Vermillion píše:U nás spíš než zestátnění hrozí privatisace :-)=

http://www.novinky.cz/finance/225318-po ... tovne.html
Já bych si být žurnalistou radši počkala na nějaký definitivněji se tvářící návrh. Zatím ty zvěsti každou chvíli vypadají jinak, takže dneska zaručená zpráva bude zítra pěkná blamáž.
I když ono je to našim novinářům možná úplně jedno.
Čas neexistuje.

Uživatelský avatar
Panda
Příspěvky: 633
Registrován: 14. 1. 2009, 19:00
Bydliště: Praha/Brumov

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Panda » 23. 2. 2011, 12:25

Německý ministr obrany Guttenberg se dočasně vzdal doktorského titulu
Karl-Theodor zu Guttenberg (CSU), který čelí obviněním z plagiátorství ve své doktorské práci, se dnes dočasně vzdal akademického titulu Ph.D. Prý dokud se situace nevyjasní. Guttenberg disertaci odevzdal v roce 2006. Její pravost nyní zkoumají odborníci univerzity v Bayreuthu, kde právnický titul získal. Německá média, která na případ upozornila se nyní předhánějí ve vtipných přezdívkách a titulují ministra obrany „zu Copyberg,“ „baron Cut-and-Paste," nebo "zu Googleberg.“
To by mě zajímalo, kdo by u nás udělal něco podobného... Proč se politici a jim podobní nesnaží aspoň PŘEDSTÍRAT, že jsou slušní lidi???

Uživatelský avatar
Naoki
Příspěvky: 5038
Registrován: 2. 10. 2006, 20:04

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Naoki » 23. 2. 2011, 13:08

Jeden český politik se kdysi dávno taky vzdal doktorského titulu a i odstoupil, jenže to mám v jedný knížce ke který se dostanu až v neděli, pokud by opravdu byl zájem.
It is often the case that those who strongly advocate for social causes are driven less by a feeling of compassion towards the poor and weak, but more by a feeling of hate towards the rich and powerful.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 26854
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Vallun » 23. 2. 2011, 13:27

Naoki píše:Jeden český politik se kdysi dávno taky vzdal doktorského titulu a i odstoupil, jenže to mám v jedný knížce ke který se dostanu až v neděli, pokud by opravdu byl zájem.
Myslíš prom.práv. Jana Kalvodu? On se tak docela nevzdal titulu - někteří lidé mu občas psali JUDr. Kalvoda ač nebyl dr. ale promovaný právník... což je v některých případech skoro totéž. Dokonce některé tituly prompráv byly převedeny na JUDry... Jenže Kalvoda měl dost politiky, tak to využil jako vhodnou možnost a odešel dělat za hříšné peníze do advokacie...:)

O morálních aspektech nemůže být po jeho vystuúpování v cause Melčák ani řeči...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 3809
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od midewiwin » 23. 2. 2011, 19:34

O morálních aspektech nemůže být po jeho vystuúpování v cause Melčák ani řeči...
Zajímalo by mě, v čem vidíš nemorálnost.
Čas neexistuje.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 26854
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Propaganda, teroristi a ekonomická krize.

Příspěvek od Vallun » 23. 2. 2011, 21:12

Obecně vůbec nesouhlasím s psotojem pana Melčáka a následně ani s názoren ÚS, ale Kalvoda při první příležitosit spolu s Rychetským daný ústavní zákon podporval...a teď se stavěl proti...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Odpovědět

Zpět na „Realita a pseudorealita“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti