Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Moderátor: Faskal
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Muze, ale pokud ma spravne magneticke pole (a vypada to, ze Beteleguse ho nema), muze se hromada energie z te supernovy shluknout do jednoho silneho paprsku. To uz by u neceho takhle blizko mohlo byt nepohodlne. Kdyz e naposledny neco takoveho stalo s hvezdou mnohokrat dal, tyden nam nahouby fungovalo radio a tak.Wild West píše:Tohle jsem taky nepochopil - měl bych laicky dojem, že supernova vyluxuje všechno v dosahu.
Jinak další možní kandidáti jsou Antares a Aldebaran (ten je nejbližší).
Antares a Aldebaran nevypadaji ze by je neco takoveho cekalo mnoho milionu let. Betelgeuse muze zitra, a do 1000 let pry skoro urcite. To je v astronomii hodne brzo.
But nobody came.
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15028
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Pokud hledáš periodicitu v průběhu roku, těžko to bude něco mimo sluneční soustavu. Cokoliv mimo sluneční soustavu, co doletí až k nám, si z pohybu a pozice země během roku fakt nic nedělá - asi tak, jako si při střelbě na terč z padesáti metrů nevšimneš, když ho někdo o pár nanometrů posune.Wild West píše:Nějaký materiální vliv vesmíru na planetu Zemi, který se periodicky vrací v průběhu roku. Perseidy jsou třeba jeden dost jasný případ.
A protože pozemský rok je docela náhodná veličina, která nemá důvod se opakovat kdekoliv jinde, a jestli chceš, aby se to dění opakovalo i víc let po sobě, tak mimo sluneční soustavu nehledej.
Je to nepravidelné, takže nemá periodu. Zmiňoval jsem je proto, že to jsou jedny z mála objektů, které můžou mít na zemi silné efekty; většina ostatních jevů, které jsem popsal, je totiž viditelná jen dost specializovanou technikou.Wild West píše:z odkazu jsem nepobral tu periodu - sekundy, jako u neutronovek?
Když stojíš na věži na Kokoříně, dopadá na tebe všelijaké svinstvo, ale povětšinou to bude v takové koncentraci, na které by homeopat hleděl s obdivem. Bezpečně se to ztratí v každodenním běžném záření kolem tebe.Wild West píše:Když stojím na věži na Kokoříně, dopadá na mne záření z tohoto zdroje každých X sekund, nebo se to nějak mění?
Záleží to na typu supernovy a vzdálenosti.Wild West píše:Tohle jsem taky nepochopil - měl bych laicky dojem, že supernova vyluxuje všechno v dosahu.
Jinak další možní kandidáti jsou Antares a Aldebaran (ten je nejbližší).
Supernovy z končících velkých hvězd (jmenovaní Antares, Aldebaran a Betelgeuse) bouchají tak, že by musely být hodně blízko, aby nás to opravdu vážně ohrozilo. Hodně blízko znamená blíž, než Aldebaran.
Supernovy z bílých trpaslíků ve dvojhvězdách jsou o něco nebezpečnější, a hlavně je způsobují do té doby nenápadné hvězdy, takže jsou hůř předvídatelné. Ale stejně to vypadá, že moc blízkých kandidátů nemáme. Nejbližší je IK Pegasi, který se nám vzdaluje a nehrozí moc brzy.
No a potom jsou tu ty GRB, což je vlastně energie výbuchu supernovy koncentrovaná do paprsku (viz už zmíněné rozdělení na jevy, které září dokola, proti těm, které září specifickým směrem). Nabízí se srovnání mezi žárovkou a laserem, i když není úplně přesné. Tohle jsou efekty viditelné až z konce známého vesmíru, a aby nám pořádně zatopily, zřejmě stačí, když budou v naší galaxii. Na druhou stranu, jako všechny koncentrované jevy, jich většina zemi úplně mine, protože jsou zaměřené jiným směrem. Na třetí stranu je v galaxii mnohem víc hvězd, které mohou bouchnout, než adeptů na supernovy v našem blízkém okolí.
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15028
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Zdroj na těch tisíc let?Sosacek píše:Betelgeuse muze zitra, a do 1000 let pry skoro urcite. To je v astronomii hodne brzo.
- Vallun
- Příspěvky: 32272
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Tohle je samozřjmě podle toho, co nyní známe, pravda...Pokud hledáš periodicitu v průběhu roku, těžko to bude něco mimo sluneční soustavu. Cokoliv mimo sluneční soustavu, co doletí až k nám, si z pohybu a pozice země během roku fakt nic nedělá - asi tak, jako si při střelbě na terč z padesáti metrů nevšimneš, když ho někdo o pár nanometrů posune.
A protože pozemský rok je docela náhodná veličina, která nemá důvod se opakovat kdekoliv jinde, a jestli chceš, aby se to dění opakovalo i víc let po sobě, tak mimo sluneční soustavu nehledej.
Jen bych si dovolil upozornit na možnost nepřímé periodizace - tzn. že jevy řídíce se kalendářem sluneční sosutavy "otevírají dvířka" jevům extrasolárním. Např. záření V se vyskytuje neustále, ale jen v obdobní letního a zimního slunovratu se Země dostane mimo stín Jupiteru tak, aby mohlo být na zemi zaznamenáno...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Kulhanek to rikal, ale nereknu ti v ktere prednasce.Pieta píše:Zdroj na těch tisíc let?
But nobody came.
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Pieta:
Vallun to objevil. Zdroj samozřejmě může zářit vesele celý rok všemi směry, ale pokud sedím na Kokoříně (a jím párek s rohlíkem), zaznamenávám zdroj periodicky, když je k němu Země natočena v souladu s denní a někdy i roční dobou.
Perseidy jsou tam taky furt, ale Země z nich svými nesoudělnými a z hlediska Perseidů iracionálními pohyby dělá periodický jev.
Ty GRB ukazují, že je to skutečně o dost složitější; o "reflektorové" činnosti jsem věděl jen u pulsarů. Jde o setkávání dvou různých period, na sobě nezávislých.
Je záření GRB elektromagnetické a tvrdší (ta gama), nebo jsou v tom ještě nějaké exotické částice?
Vallun to objevil. Zdroj samozřejmě může zářit vesele celý rok všemi směry, ale pokud sedím na Kokoříně (a jím párek s rohlíkem), zaznamenávám zdroj periodicky, když je k němu Země natočena v souladu s denní a někdy i roční dobou.
Perseidy jsou tam taky furt, ale Země z nich svými nesoudělnými a z hlediska Perseidů iracionálními pohyby dělá periodický jev.
Ty GRB ukazují, že je to skutečně o dost složitější; o "reflektorové" činnosti jsem věděl jen u pulsarů. Jde o setkávání dvou různých period, na sobě nezávislých.
Je záření GRB elektromagnetické a tvrdší (ta gama), nebo jsou v tom ještě nějaké exotické částice?
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15028
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Stín Země, samozřejmě. To je ovšem tak základní věc, že jsem předpokládal, že jsi nad ní přemýšlel jako první. (-: Funguje celkem spolehlivě pro elektromagnetické záření, horší je to s tou exotikou - neutrina, gravitony atd.Wild West píše:Vallun to objevil. Zdroj samozřejmě může zářit vesele celý rok všemi směry, ale pokud sedím na Kokoříně (a jím párek s rohlíkem), zaznamenávám zdroj periodicky, když je k němu Země natočena v souladu s denní a někdy i roční dobou.
Každopádně pokud máš podezření, kdy by se to něco mělo projevovat, tak vezmi mapy noční oblohy a studuj, můžou ti z toho vypadnout celkem jasní adepti na směr.
Skoro cokoliv dělá exotické částice, takže bych čekal, že i tohle bude.Wild West píše:Je záření GRB elektromagnetické a tvrdší (ta gama), nebo jsou v tom ještě nějaké exotické částice?
- Vallun
- Příspěvky: 32272
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Stíně Země, Stín Slunce, Stín Měsíce...ale dovedu si představit, že mohou být záření, kterým naopak třeba slunce otvírá dveře (např. je gravitačně zakřiví tak, aby zasáhlo Zemi?)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15028
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Stín čehokoliv je srovnatelně velký s tím, jakou část oblohy to zakrývá. Tj. Země zvládne polovinu oblohy, Slunce a Měsíc nepříliš velké kousky (a při rychlostech vzájemných pohybů navíc nic nezakryjou nadlouho), cokoliv dalšího už je tečka.Vallun píše:Stíně Země, Stín Slunce, Stín Měsíce...
Slunce má na záření tak malý vliv, že cokoliv trefí Zemi po zakřivení, trefí ji i bez něj.Vallun píše:ale dovedu si představit, že mohou být záření, kterým naopak třeba slunce otvírá dveře (např. je gravitačně zakřiví tak, aby zasáhlo Zemi?)
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Pieta:
Takto; úvaha o vlivu vesmíru na Zemi začala běžnou striktní úvahou, že to prakticky žádný vliv nemá; jedná se o pár věcí známých a probádaných (příliv a odliv, sluneční bouře), a nebo jsou to naprosto nevýznamné kuriozity, zjistitelné jen s ukrutně velkým teleskopem nebo jiným zařízením.
Sešly se ale různé zmínky, které mi to trochu zpochybnily; například ty meteority jsou dost jasný případ. Nebo skutečnost, že světlo Měsíce je polarizované (a proto se může leckdy chovat malinko jinak, než sluneční).
No, a samozřejmě nejnapínavější jsou jevy, které by šlo zřejmě předpovídat, neb jsou periodické.
Jevy o absolutní magnitudě -29 v naší Galaxii jsou takový kalibr, že si jich člověk asi všimne i bez přístroje... a možná nejen všimne. Možná něco dělají.
Takže stran cílů na hvězdné obloze - vesměs to asi nebude ono, protože běžná hvězda s vizuální jasností nejvýše okolo minus1 vliv asi opravdu mít nebude.
Otázka ovšem je, zda to v neviditelném spektru nebude vypadat trochu jinak; mohou tam být docela mocné zdroje všeho možného, tak mocné, že vliv mají.
Takto; úvaha o vlivu vesmíru na Zemi začala běžnou striktní úvahou, že to prakticky žádný vliv nemá; jedná se o pár věcí známých a probádaných (příliv a odliv, sluneční bouře), a nebo jsou to naprosto nevýznamné kuriozity, zjistitelné jen s ukrutně velkým teleskopem nebo jiným zařízením.
Sešly se ale různé zmínky, které mi to trochu zpochybnily; například ty meteority jsou dost jasný případ. Nebo skutečnost, že světlo Měsíce je polarizované (a proto se může leckdy chovat malinko jinak, než sluneční).
No, a samozřejmě nejnapínavější jsou jevy, které by šlo zřejmě předpovídat, neb jsou periodické.
Jevy o absolutní magnitudě -29 v naší Galaxii jsou takový kalibr, že si jich člověk asi všimne i bez přístroje... a možná nejen všimne. Možná něco dělají.
Takže stran cílů na hvězdné obloze - vesměs to asi nebude ono, protože běžná hvězda s vizuální jasností nejvýše okolo minus1 vliv asi opravdu mít nebude.
Otázka ovšem je, zda to v neviditelném spektru nebude vypadat trochu jinak; mohou tam být docela mocné zdroje všeho možného, tak mocné, že vliv mají.
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15028
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
Občas se objeví zmínka, že nějaká velká vymírání by mohla souviset s vesmírným zářením - Země přijde o velkou část ozonové vrstvy, nějaká část ekosystému je na to citlivá, a šup - vymírání.Wild West píše:Otázka ovšem je, zda to v neviditelném spektru nebude vypadat trochu jinak; mohou tam být docela mocné zdroje všeho možného, tak mocné, že vliv mají.
Asi první směr, kam by se mělo pátrat, je probrat prostupost a neprostupnost atmosféry na různá záření. Což je tenhle obrázek - evidentně toho není mnoho, co projde skrz (však také astronomové atmosféru nemají v tomhle směru moc v lásce). Viditelné světlo, malá část infračerveného spektra, část radiových vln.
Cokoliv dalšího zvládá jen ty nepřímé vlivy - pocuchá atmosféru, magnetosféru zvenku atd.
Což je téma, kterému nerozumím a rozebírat ho nebudu. Jen pro formu sem hodím pár zajímavých, lehce souvisejících wikiodkazů:
http://en.wikipedia.org/wiki/Space_radiation
http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_flare#Hazards
- eerieBaatezu
- Příspěvky: 10153
- Registrován: 16. 9. 2007, 11:55
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
No jo, když pak vidíš původce těch kosmologických šíleností...
Tohle je Sasha Kashlinsky.
Edit: Ten s brýlemi.
Čas neexistuje.
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
First-ever high-resolution images of a molecule as it breaks and reforms chemical bonds
http://phys.org/news/2013-05-first-ever ... forms.html
But nobody came.
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15028
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Astrofyzika, kvantová mechanika a vůbec
To je nádherný! A popis té metody, kterou to sledují, taky!
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Sosacek a 8 hostů