Vesmír je báječné místo pro život

[Jerson]

Není to tak daleko, ale v kruhu o průměru 1,5 miliardy světelných let bych takových splývajících černých děr očekával docela dost ... i když to samotné splynutí je hodně krátké, takže vlastně nevím. Je to hodně moc potenciálních případů krát hodně malé číslo?

Hlavně mě fascinuje ten výkon - a to že celý prostor vibruje ještě v takové vzdálenosti. Ve vzdálenosti jednotek světelných let by to muselo být viditelné snad i pouhým okem, i když nevím, zda by se to dalo přežít

[OnGe]

http://www.jpl.nasa.gov/visions-of-the-future/

[Pieta]

Není to tak daleko, ale v kruhu o průměru 1,5 miliardy světelných let bych takových splývajících černých děr očekával docela dost ... i když to samotné splynutí je hodně krátké, takže vlastně nevím. Je to hodně moc potenciálních případů krát hodně malé číslo?

Nejsem si jistý, jak běžné to bude. Hlavně přemýšlím nad tím, jestli z dvojhvězdy může nějakým běžným způsobem vzniknout černá dvojdíra, nebo ne. Jestli jo, tak dvojhvězd je strašně moc, nemusela by to být tak vzácná situace. Ale trochu si myslím, že proces vzniku jedné černé díry nebude dlouhodobému přežití té druhé hvězdy moc nakloněný.

Hlavně mě fascinuje ten výkon - a to že celý prostor vibruje ještě v takové vzdálenosti. Ve vzdálenosti jednotek světelných let by to muselo být viditelné snad i pouhým okem, i když nevím, zda by se to dalo přežít :-)

Nebyly to nějaké velké černé díry, pořád měly hvězdné hmotnosti (30 a 35 Sluncí, nebo tak nějak). A teď si představ, že supermasivní černé díry v jádrech galaxií můžou mít i miliardy Sluncí, a že i galaxie občas splývají... (-;

[Eleshar_Vermillion]

Tak na poměry černých děr to myslím nebylo něco extra, ale furt je to srážka dvou posraně těžkých věcí, takže dává smysl, že to je slyšet. Jak to vypadá z blízka, by mě ale taky zajímalo.

[Pieta]

Ale trochu si myslím, že proces vzniku jedné černé díry nebude dlouhodobému přežití té druhé hvězdy moc nakloněný.

A ne, to vlastně kecám, o existenci párů černá díra-hvězda máme docela dobré důkazy.

Otázka je, jestli taková černá díra tu druhou hvězdu nebude okusovat tak dlouho, že jí nedá moc šanci stát se taky černou dírou. Co vím, tohle pozorování je vůbec první důkaz, že dvě malé černé díry mohou takhle existovat v těsném systému.

Ha, zajímavý článek zrovna k tomuhle tématu.

[OnGe]

Tak na poměry černých děr to myslím nebylo něco extra, ale furt je to srážka dvou posraně těžkých věcí, takže dává smysl, že to je slyšet. Jak to vypadá z blízka, by mě ale taky zajímalo.

Dva černé fleky, okolo kterých se okolní hvězdné panoráma tak divně otáčí, se střetnou a sem tam si možná ublinknou trochu záření v rentgenovém spektru. Celé to může trvat několik let... nejvíš několik stovek.

[Pieta]

Dva černé fleky, okolo kterých se okolní hvězdné panoráma tak divně otáčí, se střetnou a sem tam si možná ublinknou trochu záření v rentgenovém spektru. Celé to může trvat několik let... nejvíš několik stovek.

Eleshar možná myslel hlavně ten finální ťuk, který podle všeho netrval ani vteřinu.

[Eleshar_Vermillion]

Internety píšou, že se dva objekty o hmotnosti 29 a 36 našich sluncí během posledního okamžiku pohybovaly vůči sobě asi polovinou rychlosti světla a to "ubliknutí trochy záření" mělo výkon 50 pozorovatelných vesmírů...

Každopádně druhá věc, které jsou internety plné, říká, jak je to strašně revoluční. První důvod je, že to potvrzuje část Einsteinovy teorie z doby před 100 lety, což je prima, ale především "nám to umožňuje pozorovat vesmír jiným způsobem než pouze skrze elektromagnetické záření". Přiznám se, že tohle mi není moc jasné... jako v principu chápu, o čem je řeč, ale na druhou stranu úplně nevidím, jak moc je to reálné - teď jsme zachytily zřejmě jednu z událostí naprosto nejdramatičtějšího typu, jaký může ve vesmíru vůbec nastat, což produkuje jakési velejemné vlnění, co nám lehce vychyluje lasery nejnovější generace - čili pozorování vesmíru skrze gravitační vlny se zdá být furt záležitostí vysoce limitovanou na pár jevů...

[OnGe]

Ve vesmíru je všechno velký

Revoluční je na tom to, že se prokázalo, že gravitace se skutečně projevuje jako vlny, které je možné zachytit. To doposud nikdo nedokázal. Takže jednak máme přesnější představu o tom, jak gravitace funguje a především máme další způsob, jak můžeme vesmír pozorovat. Podobně je to třeba s radioteleskopy nebo Chandra (pozorování v rentgenovém spektru).

[Pieta]

Každopádně druhá věc, které jsou internety plné, říká, jak je to strašně revoluční. První důvod je, že to potvrzuje část Einsteinovy teorie z doby před 100 lety, což je prima, ale především "nám to umožňuje pozorovat vesmír jiným způsobem než pouze skrze elektromagnetické záření". Přiznám se, že tohle mi není moc jasné... jako v principu chápu, o čem je řeč, ale na druhou stranu úplně nevidím, jak moc je to reálné - teď jsme zachytily zřejmě jednu z událostí naprosto nejdramatičtějšího typu, jaký může ve vesmíru vůbec nastat, což produkuje jakési velejemné vlnění, co nám lehce vychyluje lasery nejnovější generace - čili pozorování vesmíru skrze gravitační vlny se zdá být furt záležitostí vysoce limitovanou na pár jevů...

Vezmi si to takhle: pozorovali zatím jeden jediný jev, a už zřejmě viděli docela nový druh objektu, do té doby nepozorovaný. To je docela slušné.

Je to nové okno, kterým jsou vidět úplně jiné věci, než těmi okny, která jsme měli doteď. Což může znamenat nejen to, že uvidíme něco, na co se nám doteď koukalo dost špatně; ale taky to, že bysme mohli uvidět něco, o čem vůbec nevíme že bysme to vidět mohli.

Srovnej si to třeba s radioastronomií. Když s tím začínali, tak celkem brzy zjistili, že nějaké objekty v okolí září, a že Slunce září. Pak to začali provozovat víc, vyrobili lepší nástroje, a najednou jim na tom začaly pípat pulsary, quasary, některé galaxie na obrovské vzdálenosti, reliktní (mikrovlnné) záření... Rozšířilo to naše povědomí o vesmíru neuvěřitelným způsobem.

S trochou štěstí, pokud se rozjede větší zkoumání gravitačních vln, uvidíme zase něco, co jsme vůbec nečekali. Nějaký nový typ objektu, nebo něco nečekaného u známého typu objektu...

[Eleshar_Vermillion]

Ok, asi dává smysl, ale furt jsem trochu skeptický - přijde mi, že to není nějaký nový druh sensoru, ale starý typ sensoru, jen vyladěný na bezprecedentní přesnost. To nám umožňuje vidět ve vesmíru... podle všeho akorát řachu naprosto nevídaného rozsahu. Tak si říkám, jak moc se ta technologie dá dovést dál, abychom mohli zkoumat i věc trochu standardnější úrovně než katastrofy schopné zřejmě vymazat objekty velikosti sluneční soustavy.

[York]

Tak si říkám, jak moc se ta technologie dá dovést dál, abychom mohli zkoumat i věc trochu standardnější úrovně než katastrofy schopné zřejmě vymazat objekty velikosti sluneční soustavy.

Řekl bych, že celkem dost. Představ si třeba, že do vesmíru pošleš dvě družice, které po sobě budou blikat laserovým ukazovátkem a měřit to samé, co se měří v tom podzemí. Ve vesmíru nemusíš řešit nějaké tlumení zemských otřesů a takové věci. A v pohodě tam dosáhneš mnohonásobně větších vzdáleností. Jediný problém bude zpoždění, než ti naměřené údaje přijdou zpět ke zpracování, ale to se asi dá přežít.

[OnGe]

To nám umožňuje vidět ve vesmíru... podle všeho akorát řachu naprosto nevídaného rozsahu.

Třeba tuhle nevídanou řachu bychom jinak neviděli

[Pieta]

Ok, asi dává smysl, ale furt jsem trochu skeptický - přijde mi, že to není nějaký nový druh sensoru, ale starý typ sensoru, jen vyladěný na bezprecedentní přesnost. To nám umožňuje vidět ve vesmíru... podle všeho akorát řachu naprosto nevídaného rozsahu. Tak si říkám, jak moc se ta technologie dá dovést dál, abychom mohli zkoumat i věc trochu standardnější úrovně než katastrofy schopné zřejmě vymazat objekty velikosti sluneční soustavy.

"Není to nový druh sensoru" - no, Hubble taky nebyl nový druh sensoru, jen starý druh sensoru s bezprecedentní přesností, a pak ti z něj vyleze tohle. LIGO samozřejmě není nic jiného, než Michelson-Morleyho pokus po sto padesáti letech s trochu lepší výbavou, ale ta trochu lepší výbava je docela znát. (:

Co se týče toho, co tím můžeme vidět, tak on je to nástroj přímo určený na sledování všelijakých zběsilostí, černých děr, neutronových hvězd a spol. Takže pokud vědci uvidí jen ty, pořád to bude plnit účel a umožní jim to kouknout se na dost extrémní kouty vesmíru, které tady v okolí nenajdou.

Řekl bych, že celkem dost. Představ si třeba, že do vesmíru pošleš dvě družice, které po sobě budou blikat laserovým ukazovátkem a měřit to samé, co se měří v tom podzemí. Ve vesmíru nemusíš řešit nějaké tlumení zemských otřesů a takové věci. A v pohodě tam dosáhneš mnohonásobně větších vzdáleností. Jediný problém bude zpoždění, než ti naměřené údaje přijdou zpět ke zpracování, ale to se asi dá přežít.

Představoval bych si to nějak takhle. (-;

[Eleshar_Vermillion]

Tak pokud ta šance na výrazně lepší rozlišení v nějaké dohledné době existuje, tak asi ok - na mě to působilo, jako kdybychom s technologií na pozorování elektromagnetické aktivity rozvíjenou 150 let byli schopni z družice zachytit na Zemi události na úrovni termonukleárních explosí, od čehož je třeba ke družicovému stopování mobilních telefonů docela velký krok.