Jazyky

[Wan-To]

Jak se správně píše Brandýs nad Labem - Stará Boleslav?

Je tam pomlčka (-) nebo spojovník (–)? (tady to není moc vidět, ale prostě spojovník je delší)
Jsou okolo pomlčky / spojovníku mezery?

[boubaque]

c) Často se spojovník píše k vyznačení těsného spojení u místních jmen a v názvech správních oblastí. Např.: Frýdek-Místek; Garmisch-Partenkirchen; Ostrava-město. Pokud je jedna ze složek víceslovná, bývá vhodnější z důvodů přehlednosti zvolit psaní s mezerami; v takových případech doporučujeme spojovník nahradit pomlčkou (tedy např. Praha 10 – Zahradní Město; Praha 6 – Ruzyně; Karlovy Vary – Drahovice). Stejným způsobem zapisujeme i názvy železničních stanic (např. Praha-Hlubočepy; Brno – Královo Pole).

+ Spojovník je vždycky natěsno; pomlčka běžně s mezerami, jen ve význam rozsahu bez mezer (8—12 hodin = 8 až 12 hodin)

[Wan-To]

Jo, tak to bych napsal dobře... Jen jsem si popletl názvosloví, to delší je samozřejmě pomlčka.

[Eleshar_Vermillion]

Taky se mi věčně pletou.

[ilgir]

Hm, já jsem doteď ani nevěděl, že je mezi nimi rozdíl.

[Wan-To]

Hm, já jsem doteď ani nevěděl, že je mezi nimi rozdíl.

Ještě existuje mínus. A pomlčky jsou dvě, čtverčíková (em dash, delší) a půlčtverčíková (en dash, kratší)

Ale tohle typografické zákulisí z hlavy pořádně nikdy nevím, používám to tak málo, že se mi to plete a vždycky to musím někde složitě hledat.

[Panda]

Proč lingvisté předpokládají, že jejich práci čtou jenom lidi z oboru?!?! A používají nesrozumitelné diagramy?!?!

[Eleshar_Vermillion]

Takže je naděje, že mé práce budou číst i lidé mimo obor?

p.s.: co je za problém?

[Panda]

asi bude záležet na tom, o čem píšeš, ale jak vidíš, možné je všechno...

Abych pochopila články, které používám na seminárku, musím nějak proniknout do toho, jak funguje "determiner phrase". Nakonec jsem vygooglovala http://primus.arts.u-szeged.hu/bese/contents.htm,ale je vidět, že to nebude jen tak...

[boubaque]

A co přesně potřebuješ vědět? Co je to determinátor? Co se nachází v pozici determinátoru? Kde se ve struktuře věty nachází pozice determinátoru? Co znamenají ty stromečky (diagramy)? Nebo spíš co se nachází uvnitř DP...? Nebo nemáš vůbec představu, co s tím?

A k čemu to vlastně potřebuješ? (Co bez toho nemůžeš udělat?)

[Panda]

Píšu práci o vývoji určitých členů v dánštině - a každý článek se po chvíli zvrhne v dokazování určitého tvrzení přes ty diagramy... Takže potřebuju trochu podrobněji vyzjistit, co znamenají ty všemožné zkratky, a tak obecně se seznámit s pojmy (ehm, nesmyslnými písmenky), které v textu jednotliví badatelé používají...

Nejspíš to k ničemu v té seminárce ani nepoužiju, ale hodila by se mi aspoň mlhavá představa o tom, co chtějí autoři říct - ale pokud se to vysvětluje na písmenkách a diagramech, které mi nic neříkají, tak bez aspoň základního přehledu nemám šanci...

edit: takže mě nejvíc zajímá to, co je uvnitř DP

[Sosacek]

Ty stromy jsou beznej zpusob jak se kresli syntaxe, ne?

[boubaque]

Zkusím to stručně rozebrat a třeba v tom ani nenadělám moc chyb

Vpodstatě jde o to, že věta je rozdělená na několik konstituentů ("nerozdělitelných" spojení, frází), které se vzájemně obsahují — lingvisti se strašně hádají o to, jaké všechny možné a jak seřazené (a v jakých všech plánech — syntax, sémantika...) tyhle fráze jsou. Několik základních ale uznává skoro každý, kdo danou teorii používá, a na těch to zkusím vysvětlit.

Každá fráze má v základu binární dělení na hlavu (head) a komplementy. V hlavě by měl být nějaký jednoduchý prvek (u determiner phrase - DP - by to byl třeba člen "the"), do komplementu jsou doplňovány další fráze (nikdy tam není jednoduchý prvek, tj. hlava) — u DP se do téhle pozice dává většinou NP (noun phrase, jmenná/nominální fráze). Takže zjednodušeně:

Kód: Vybrat vše

    DP
   /  \
 D     NP
 |     |
the   book

Problém je, že NP se taky binárně dělí na N a případný komplement (N=book, PP*=about dinosaurs ... a PP se samozřejmě dělí dál na P=about a NP=dinosaurs). A takhle to může jít až donekonečna.

*PP = preposition phrase (nebo tak nějak)

No ale to ještě není všechno, protože s tímhle by byl pořád problém umístit některé věci jako podmět slovesa nebo některá přídavná jména. Takže přibyla ještě pozice tzv. specifikátoru (specifier, Spec(XP) - za X si dosaď písmenko označující danou frázi) nahoru doleva před tady tuhle větvičku a přibyla jedna úroveň označená "břevnem" (bar), ale dnes už se to spíš píše s apostrofem:

Kód: Vybrat vše

        DP
       /  \
(SpecDP)  D'
         / \
        D   NP
        |    |
       the   book

nebo:

Kód: Vybrat vše

     VP
   /   \
 NP     V'
 |    /   \
you  V     DP
     |    /  \
  read   **   D'
             / \
            D   NP
            |    |
           the   book

** = prázdný specifikátor

Do specifikátoru se zase může vložit jen fráze (a nikoli hlava), která za se může obsahovat další specifikátor, hlavu a další frázi v komplementu.

No a pak jsou ještě "adjunkty", což jsou volně připojené fráze nad nějakou jinou frází (například se tak zapisují nevalenční adverbia u sloves ... když už do toho pletu valenci )

Každopádně, pokud to chceš opravdu pochopit, tak si pročti v tom odkazu, co jsi našla v kapitole 3 "X-bar theory" (což je to, co jsem ti tady stručně představil).

A konkrétně k DP: V germánských jazycích se tam umisťují většinou členy, dlouho se uvažovalo, jetli třeba slovanské jazyky taky mají DP, nakonec to vypadá, že asi ano, ale většinou není obsazená (nemáme členy), nebo se tam dávají ukazovací zájmena a někdy i číslovky a kvantifikátory (všichni, každý, některý...), někdy se pro kvantifikátory vymezuje samostatná fráze QP, ale tu je pak problém umístit :/

[Panda]

Díky moc - k něčemu takovému jsem se taky dopátrala a teď mám jistotu, že to chápu správně...

[Eleshar_Vermillion]

Nejsem si úplně jist, jestli je popis prostřednictvím X-bar theory a jejích nadstaveb nějak extra užitečný, pokud směřuješ do diachronie, ale možná je to proto, že ten směr obecně nemám moc rád (připadá mi takový spíš více jako "jak znásilnit data, aby se nám vešla do našeho teoretického rámce" než "jak se dozvědět něco o jazyce a říci o něm něco užitečného", navíc je v tom spousta takových nevyřčených předpokladů, které lze velmi snadno napadat - ale to je jedno).
Pokud píšeš o vývoji, hledal bych spíš něco z oblasti teorie gramatikalisace.