Kariéra a životní úroveň

[OnGe]

Jenom někdy. Když se posere několik věcí naráz, máš šesticiferný výdaj, ani nevíš jak. Říct si, že by bylo fajn nějakou dobu žít třeba někde jinde se tím taky drobet komplikuje. Nebo dítě škrtne zápalkou a výsledek 15 let* dřiny a hladomoru leží v troskách. To by se ti v nájmu nestalo.

* může se lišit případ od případu

[Vallun]

Nebo dítě škrtne zápalkou a výsledek 15 let* dřiny a hladomoru leží v troskách. To by se ti v nájmu nestalo.

V tom není přece vůbec žádný rozdíl...buď jsi pojištěný a je to nemilé, ale ustojitlené, nebo pojištěný nejsi a jsi totálně v prdeli skrze náhradu škody...

[OnGe]

Rozdíl je právě v těch předcházejících 15 letech dřiny a hladomoru.

[Vallun]

Jsi-li ve svém, tak ta léta předcházela, jsi li v nájmu, tak budou následovat...

[OnGe]

Budou následovat tak jako tak.

[Sosacek]

V čele jsou ta auta. Ono je u těch "milionových" aut důležité si uvědomit i to, že plno z nich je recyklovaných, tedy koupených jako ojetá. Nikdy jsem si nekoupil nové auto a nevidím v tom smysl.
Odvozovat sociální status od aut je dokonale ujeté. Je to taková představa bohatství z kriminálu - chlast, auta a děvky.

Jenom poznamka k tem autum. Dulezite je si uvedomit, ze
1) u drazsich aut nikdo neplati cenikove ceny - neni problem dostat 20+% slevu a tak, a
2) neplatis DPH, protoze (cituji meho sefa ohledne jeho noveho Audi) "jen magor by platil dane, je to samozrejme na firmu". DPH je 21 %.

Pak jsme hned na "milionovem aute" za 600 000, ze.

[Sadako]

Když děti nevidíš kvůli kariéře a postavíš aspoň ten zkurvenej barák, je to fkutčnosti dobrý.
Výrazně horší je, když je skoro nevidíš, protože dřeš jak vůl abyste nechcípli hlady a do života je vybavíš ničím, protože jsi nikdy nic neměl.

[Eleshar_Vermillion]

Když děti nevidíš kvůli kariéře a postavíš aspoň ten zkurvenej barák, je to fkutčnosti dobrý.
Výrazně horší je, když je skoro nevidíš, protože dřeš jak vůl abyste nechcípli hlady a do života je vybavíš ničím, protože jsi nikdy nic neměl.

Tak. S tímto souhlasím. Fakt si nemyslím, že je třeba to stavět nutně do oposice "mám peníze, kariéru a nic jiného, tak jsem v podstatě nešťastný" oproti "nemám ani kariéru, ani peníze, ale trávím čas tak, jak mně a mým blízkým vyhovuje". Ono například když šéfujete lidem, tak máte často i prerogativu plánování vlastního času a lidí, kteří vám budou kecat do toho, že každé úterý a čtvrtek chodíte z práce už třeba ve dvě odpoledne, je už opravdu málo...

[Sosacek]

Když děti nevidíš kvůli kariéře a postavíš aspoň ten zkurvenej barák, je to fkutčnosti dobrý.
Výrazně horší je, když je skoro nevidíš, protože dřeš jak vůl abyste nechcípli hlady a do života je vybavíš ničím, protože jsi nikdy nic neměl.

[Lemmy]

Když děti nevidíš kvůli kariéře a postavíš aspoň ten zkurvenej barák, je to fkutčnosti dobrý.
Výrazně horší je, když je skoro nevidíš, protože dřeš jak vůl abyste nechcípli hlady a do života je vybavíš ničím, protože jsi nikdy nic neměl.

Dobrý není ani jedno (pokud se neuvažuje čistě přínos - kolik majetku přeberou děti, pak je ten první případ dobrý - ale může být naopak ještě horší - hádky potomků o majetek; to, že potomek si z toho vezme jen to, že mít hodně majetku je jediný, na čem záleží, bo jeho rodič umřel tak, že se honil za stavbou jediného zkurveného baráku - a ve výsledku se bude u potomka a jeho dětí opakovat ten samý příběh - který je i dost možným důsledkem toho druhého případu).

...
Pokud jde čistě o tu výchovu, je kariéra vedlejší; pokud potomkům člověk věnuje shodně času a zázemí (a tady nemyslím čistě to finanční zázemí) a "připraví je na budoucnost"/vychová(/dosaďte termín) obdobně. Jasně, že peníze můžou ledasčemu pomoct. Ale můžou i ledasčemu uškodit. Ve výsledku je to vždycky jen o hlavě (a teď nemyslím inteligenci, ale pohled na věc)

[Lemmy]

Ono například když šéfujete lidem, tak máte často i prerogativu plánování vlastního času a lidí, kteří vám budou kecat do toho, že každé úterý a čtvrtek chodíte z práce už třeba ve dvě odpoledne, je už opravdu málo...

Z každého zaměstnání jsem odcházel co nejdřív to šlo... prakticky žádné nebo mizivé přesčasy... v aktuální práci, kde mám pružnější pracovní dobu chodím brzo (z větší části i proto, že mám pak ještě dost času si užít děti než jsou ve věku, kdy pro ně bude táta vopruz ). Téměř každý, co šéfoval lidem, se kterým jsem se v těch pár firmách co jsem dělal setkal dělal přesčasy a někteří docela mastné. Protože kariéra tam byla ta hodnota, která je na vyšším stupni, než třeba u mě a Ti lidé měli/mají pocit, že tak firmě třeba přinesou víc a ta jim to vrátí.

Nepíšu, že to je špatně... jen si myslím, že přesně tohle je o tom pohledu na věc.

EDIT: Taky docela často funguje příměr - čím vyšší pracovní postavení, tím více se člověk nosí práci ještě domů. Takže fakt záleží - ve výsledku ta poslední krysa ve firmě může být jeden z těch nejsvobodnějších lidí tam

[Invictus]

Když děti nevidíš kvůli kariéře a postavíš aspoň ten zkurvenej barák, je to fkutčnosti dobrý.
Výrazně horší je, když je skoro nevidíš, protože dřeš jak vůl abyste nechcípli hlady a do života je vybavíš ničím, protože jsi nikdy nic neměl.

Taky jeho loď není dobrá.

[Sadako]

tak. S tímto souhlasím. Fakt si nemyslím, že je třeba to stavět nutně do oposice "mám peníze, kariéru a nic jiného, tak jsem v podstatě nešťastný" oproti "nemám ani kariéru, ani peníze, ale trávím čas tak, jak mně a mým blízkým vyhovuje".

Mně to dokonce přijde jako úplně klasické falešné dilema, abych se přiznala.

Dobrý není ani jedno (pokud se neuvažuje čistě přínos - kolik majetku přeberou děti, pak je ten první případ dobrý - ale může být naopak ještě horší - hádky potomků o majetek; to, že potomek si z toho vezme jen to, že mít hodně majetku je jediný, na čem záleží, bo jeho rodič umřel tak, že se honil za stavbou jediného zkurveného baráku - a ve výsledku se bude u potomka a jeho dětí opakovat ten samý příběh - který je i dost možným důsledkem toho druhého případu).

Že peníze jsou jediné na čem záleží si potomek může velmi snadno vzít i ze situace, kde vnímá nedostatek, ať už nucený okolnostmi nebo rodiči dobrovolně přijatý. A myslím, že jsou pro to možná dokonce srovnatelné šance. Proč asi rappeři z ghett nosí tuny zlata a jezdí v předražených autech. OK, dobrovolná skromnost je něco jiného než ghetto, ale nežijeme ve vzduchoprázdnu, děti musíš z té maringotky v lesích minimálně občas poslat do školy a ono asi není úplně náhoda, že generace šedesátkových hipíků zrodila osmdesátkové vlky z Wall Streetu.

Jasně, že peníze můžou ledasčemu pomoct. Ale můžou i ledasčemu uškodit.

Píču a šišky.
Jednak, nedělají to peníze, dělají to lidé. Peníze jsou věc, která sama o sobě nemá žádnou moc a vlastně ani hodnotu. Jednak tohle vidím jako strašlivé hlody někoho, kdo si nedokáže představit, jak strašně likvidační je pro lidi stav dlouhodobé bezvýchodné finanční nouze a tím nutně nemyslím život na ulici v Bhútánu.

Jak bych to...
Když začneš fetovat kvůli tomu, že tvůj táta je zkurvenej továrník a mrdá na tebe, máš aspoň na kvalitní koks.
Když začneš fetovat, protože ty i celá tvoje rodina ležíte na společenském dně, tak máš šanci na řezaný piko nebo rovnou krokodýla.

Taky jeho loď není dobrá.

Loď je jen halucinace z podvýživy.

[Sosacek]

Když začneš fetovat, protože ty i celá tvoje rodina ležíte na společenském dně, tak máš šanci na řezaný piko nebo rovnou krokodýla.

Moje zkusenost jako "chlapecka z perfierie" (c) je, ze na tomhle levelu se spis cicha Felouen. Teda toluen.

[Sadako]

Moje zkusenost jako "chlapecka z perfierie" (c) je, ze na tomhle levelu se spis cicha Felouen. Teda toluen.

Pravda, rozpouštědla jsou v takové situaci levná klasika, která pohladí.