Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisející

O lidech, o vztazích, o politice, o názorech, o opicích a o ufonech.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisející

Příspěvek od York »

Byli jste varováni...

Jsou kvantové jevy nutně náhodné?

Nepředvídatelnost kvantových jevů by mohl být v principu stejný jev, jako třeba nepředvídatelnost pohybu plynných částic -
přijde nám to náhodné, dokážeme to modelovat statisticky, ale nedokážeme to deterministicky popsat bez schopnosti detekovat jednotlivé atomy a molekuly. To nám sice už dneska přijde samozřejmé, ale není to tak dávno, co to bylo absolutně nemožné, protože jsme neměli dostatečné rozlišení měřících nástrojů.

Kvantová mechanika tudíž možná není měřitelná prostě proto, že nemáme dostatečně malá "tykadla", kterými bychom si to mohli osahat (když to osaháváme elementárními částicemi, tak nastávají jevy jako princip neurčitosti prostě v důsledku toho, že používáme moc velké měřící částice). A dost možná ani nemůžeme mít, protože se dostáváme na opravdu atomické operace "procesoru, který generuje naši realitu" - asi jako nejde softwarově měřit elektrické signály v procesoru, na kterém program běží. To je možné pouze když jsou v procesoru hardwarové senzory, které přes nějaké rozhraní s naším softwarem komunikují a kódují naměřené informace do jedniček a nul. A tyhle senzory, které by dokázaly měřit kvantové jevy a dát nám o tom "digitální" ifnormaci, prostě nemáme.

Pod jednotlivými "bity" - tedy elementárními částicemi - se tedy možná odehrávají principielně (nebo minimálně prakticky) neměřitelné jevy, které určují mechaniku elementárních částic a potažmo všeho, co známe. A nebo možná měřitelné jsou, jen zatím nevíme, jak na to.

To by ovšem znamenalo, že kvantové jevy nemusí být nutně náhodné, mohou se tak pouze jevit.


Nápadná podobnost gravitace s elektromagnetickou indukcí

Víme, že gravitační vlny se šíří rychlostí světla. To znamená, že dokud taková "vlna" nedoletí k cíli, tak cíl gravitačně nepůsobí na její zdroj ani naopak - respektive působí, ale tak, jako by se nestalo to, co vlnu způsobilo.

Elektromagnetická indukce jsou změny v elektromagnetickém poli vyvolané pohybem elektricky nabité částice (nebo magnetu) v elektromagnetickém poli. Tyhle změny se šíří rychlostí světla a s klesající intenzitou (je to taky inverse square law, nebo něco jiného?). Otázka je, v čem se to teda vlastně liší od gravitace. Pokud by to bylo principielně stejné, dalo by se s tím asi docela zajímavě experimentovat - elektromagnet totiž, na rozdíl od hmotného tělesa, umíme "zapnout" a "vypnout". Zajímalo by mě třeba, co by se stalo, když bychom "zapnuli" magnet třeba jednu světelnou vteřinu od jiného zdroje magnetického pole. Začal by zrychlovat hned, nebo až za vteřinu? A co ten druhý, silný zdroj, který byl aktivní už před tím?

Pokud by se zrovna zapnutý magnet začal pohybovat hned a ten před tím zapnutý až za vteřinu (což bych čekal), znamenalo by to nejspíš, že magnetická síla není vzájemné působení dvou těles, ale působení okamžitého stavu kvantový polí - přesně jak jsem zvažoval i v případě gravitace. Dalo by se ostatně zkusit zapnout ten elektromagnet jen třeba na půl vteřiny - pokud by se vůbec nepohnul (ani dodatečně), byl by to asi celkem jasný důkaz, že se o vzájemné působení nejedná.


Přitažlivost se nepropaguje, propaguje se změna přitažlivosti

To mě vede k úvaze, že gravitační síla (stejně jako elektromagnetické působení) není interakce mezi dvěma tělesy, ale že v každém okamžiku vyplývá ze stávajících vlastností kvantový polí. Vektor kvantového pole prostě míří nějakým směrem a všechny částice, které s ním interagují, zrychlují příslušným směrem.

Když by se nic neměnilo (nic by se nehýbalo), kvantová pole budou prostě setrvávat v těchto hodnotách. To se ale samozřejmě nestane, protože pokud tato pole nejsou v dokonale rovnovážném stavu (což nikdy nejsou, pokud existuje alespoň nějaká hmota), tak jejich působení na hmotná tělesa s nimi bude neustále pohybovat a pohyb těchto těles bude zase zpětně neustále způsobovat změnu hodnot kvantových polí.

Gravitační síla tedy není pingpong, kde by mezi každými hmotnými tělesy lítal graviton neustále tam a zpět. Když by v celém vesmíru existovala jen dvě nehybná tělesa, jejich vzájemné silový působení by nebylo dáno interakcí mezi nimi, ale okamžitým stavem kvantových polí - což jsou dost možná taky ony pilot waves, btw. Každé z těchto těles by klidně mohlo ležet na "svahu" takové vlny. Podstatné každopádně je, že směrem k druhému tělesu ho tlačí výhradně okamžitý stav kvanotvých polí - to druhé těleso za to vůbec nemůže.

Znamená to, že by na toto těleso působila gravitační síla i po odebrání toho druhého? Nikoliv. A to proto, že při každé změně polohy hmoty v prostoru (což by bylo i okamžité zmizení jednoho z těles) se s kvantovými poli něco stane - a to nejen s gravitačním, ale se všemi.

Změna se začne šířit do všech směrů rychlostí světla a po cestě ve věšch bodech prostoru modifikuje kvantová pole - v případě zmizení hmotného tělesa (což teda není reálně možné, ale hypoteticky proč ne) by to byla prostě záporná hodnota jeho původního "působení", tedy přesněji kumulativních změn v celém prostoru vzniklých tím, že se těleso do své původní podoby dostalo.

Za pozornost stojí, že dvě nehybná hmotná tělesa nemohou sama o sobě ve vesmíru existovat - jejich vzájemná přitažlivost s nimi nutně bude hýbat, cíž budou neustále vznikat drobné změny v kvanotových polích šířící se do všech stran. Tak drobné, že jsem si skoro jistý, že nepůjde o žádnou částici - graviton, protože za částici lze označit jen takovou vibraci kvanotového pole (nebo polí), která je měřitelná pomocí jiných elementárních částic (tedy na základě interakce s nimi). A vlastně jsem si v tomhle jistý absolutně, protože intenzita téhle gravitační změny (vlny, chcete-li) bude klesat se čtvercem vzdálenosti, takže i kdyby to do nějaké vzálenosti od zdrojového tělesa byl graviton (tedy deterministicky měritelná částice), v určité vzádlenosti zaručeně přestane být.

Změny v gravitačním poli (příkladem jsem třeba gravitační vlny neměřené v rámci LIGO) tedy nejsou částice (respektive asi i mohou být, když jsou dost intenzivní, ale obecně nejsou), ale něco menšího - subpartikloidního. Ergo pilot waves.

Když to řeknu jinými slovy - každý sebemenší pohyb hmotných částic v prostoru vyvolá subpartikloidní změnu, která se šíří do všech stran rychlostí světla a její intenzita klesá se čtvercem vzdálenosti (takže v dostatečné vzdálenosti nutně bude neměřitelně malá). Ve vesmíru je hafo takových hmotných částic, všechny se neustále hýbou (případně mění svou hmotnost vyzařováním fotonů a podobně, což taky způsobí propagující se změnu polí) a jejich působení se v celém prostoru kumuluje. Je to asi jako když prší na hladinu rybníka - každá z dopadajících kapek způsobí vlny šířící se do všech stran od místa dopadu (což je relativně jednoduchý jev), společně se to ale nasčítá do naprostého a prakticky neupočítatelného chaosu.

Pozn: Říkám "pilot waves" a celou dobu mluvím o něčem zdánlivě trochu jiném - aby se jednalo o pilot wave, tak musí znatelně ovlivňovat pohyb částice, která tu vlnu způsobuje (kapka se odráží od hladiny, tím na hladině vytváří vlny, od kterých se následně odráží, čímž se její trajektorije mění, čímž zas vytváří další vlny, atd.). Pro každou částici je samozřejmě nejdůležitější vlna, kterou vytváří "sama pod sebou" a to ještě ideálně v tom kvantovém poli, se kterým nejsilněji interaguje (elektron nejspíš v elektromagnetickém - tady hádám). To ale neznamená, že se pilot wave této částice nesčítá s pilot waves všech ostatních částic v univerzu (tedy v příslušném light-cone, aby se jejich působení stihlo projevit). Samozřejmě sčítá a proto o všech těchto vlnách mluvím jako o pilot waves.


Vacuum fluctuation jsou možná pilot waves

Pokud tedy pilot waves existují, tak se šíří celým vesmírem a jsou součtem neustálých neměřitelných změn (vln) přicházejících ze všech směrů - což by ve vakuu klidně mohlo vypadat jako absolutní chaos známý coby vacuum fluctuations.


"Zaokrouhlovací chyby" a dark matter
(Tohle už je hodně divoké, ale tak proč ne, že jo ;-))

To, že ve vesmíru existují kvantové konstanty, dost možná znamená, že se diminishující vlny (tedy třeba změny v kvantových polích způsobené pohybem hmotných těles) nemohou šířit podle stejné funkce do neomezené vzdálenosti. Je to prostě klasická programátorská zaokrouhlovací chyba - když budeme počítat hodnoty funkce 1/(x^2) pro rostoucí hodnoty 'x', tak dříve nebo později narazíme na limit rozlišovací schopnosti floatu. Dál bude hodnota buď nulová (pokud ji zaokrouhlíme na nulu), nebo rovná MIN_FLOAT (pokud zaokrouhlíme nahoru).

To by možná mohl být důvod, proč se vzálené galaxie nepřitahují podle inverse square law. Pokud je to tak, tak to dost možná znamená, že není žádná dark matter - jsou jen zaokrouhlovací chyby.
Naposledy upravil(a) York dne 24. 1. 2018, 13:30, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od York »

Pokud vám to náhodou nepřišlo dostatečně šílené, mám v zásdobě další munici ;-)

Víme, že dvojice spojujících se černých děr rotujících kolem sebe v důsledku vyzařování gravitačních vln ztrácí energii. A že stejně tak ztrácí energii Země při obíhání kolem Slunce, Měsíc při obíhání kolem Země, atd. Jednoho dne Měsíc spadne na Zemi a oba společně spadnou do Slunce.

Moje předchozí úvahy se točily kolem toho, že všechno hmotné, co se pohybuje, neustále "vyzařuje" změny gravitačního pole.

Když to spojím dohromady a zobecním, tak mi vychází, že: Všechno hmotné, co se pohybuje, neustále ztrácí energii (přeměňuje ji na propagující se změny v gravitačním poli).

Gravitační vlny se týkají jen zacyklených pohybů, ale to na věci nic nemění: I kdyby se to vztahovalo jen na zakřivený pohyb, tak to pořád bude platit obecně - nic se totiž ve Vesmíru nemůže pohybovat rovně, protože všude kolem jsou galaxie, které, byť velmi vzdálené, pořád trochu zakřivují dráhu každého pohybujícího se hmotného tělesa.

Zásadní otázka je: Platí tohle i pro světlo?

Pokud ano, tak to znamená, že letící světlo v důsledku vyzařování změn v gravitačním poli ztrácí energii - tedy zvětšuje vlnovou délku, tedy se redshiftuje. To by mohlo znamenat, že není žádná dark energy, a že vesmír se nerozpíná - světlo se neredshiftuje doppler effectem, ale tím, že ztrácí energii "vyzařováním" změn v gravitačním poli.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od York »

Ještě jedna související úvaha je, jestli máme dobře spočítané oběžné dráhy. "Klasický" výpočet totiž počítá s tím, že vektor zrychlení (respektive přitažlivá síla) směřuje vždy tam, kde se v daném okamžiku nachází druhé hmotné těleso (nebo obecně ostatní hmotná tělesa). Měl by ale správně ukazovat tam, kde se těleso nacházelo ve chvíli, kdy vygenerovalo změnu, která k nám právě dorazila - tedy trochu "lagovat" za svojí aktuální pozicí.

Je dost dobře možné, že tahle změna ve výpočtu způsobí neznatelný rozdíl vzhledem k obrovskému nepoměru mezi hmotností objektů - Slunce se Zemí sice obíhají kolem společného středu, ale Slunce je k němu tak blízko, že drobná "změna polohy" Země při výpočtu způsobí naprosto zanedbatelnou změnu dráhy Slunce.

Mohlo by se to ale docela výrazně projevit při výpočtu vzájemných gravitačních interakcí galaxií - ty jsou jednak často srovnatelně hmotné a navíc jsou hodně daleko, takže než změna doputuje k té druhé, poloha se stihne změnit dost výrazně.
Uživatelský avatar
Fritzs
Příspěvky: 6292
Registrován: 9. 5. 2005, 21:47
Bydliště: Brno

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od Fritzs »

To s tim procesorem je hidden variable...

Hidden variables nepatří do slušné společnosti.
-I don't suffer from insanity. I enjoy every minute of it.

-If violence isn't solving your problems then you aren't using it enough.

-Jestliže je hlad nejlepší kuchař, pak je smrt nejlepší lékař!
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od Jerson »

Nečetl jsem to celé, protože opět otvíráš myšlenku, která už byla vyřešena, nicméně mi pohled padl na toto:
A že stejně tak ztrácí energii Země při obíhání kolem Slunce, Měsíc při obíhání kolem Země, atd. Jednoho dne Měsíc spadne na Zemi a oba společně spadnou do Slunce.
Země se od Slunce vzdaluje asi 15 cm za rok, Měsíc se od Země vzdaluje asi 4 cm za rok. Energii ztrácí, ale projevuje se to přesně opačně, než vyvozuješ ty.
jjelen
Příspěvky: 2503
Registrován: 27. 7. 2010, 16:23

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od jjelen »

York píše: 2. 7. 2017, 10:27A že stejně tak ztrácí energii Země při obíhání kolem Slunce, Měsíc při obíhání kolem Země, atd. Jednoho dne Měsíc spadne na Zemi a oba společně spadnou do Slunce.

Neslyšel si někdy o Horbigerovi? :-)=
(dobře, nevím na čem měl být ten proces založen u něho ale výsledek byl dost podobný)
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od York »

jjelen píše: 12. 7. 2017, 15:09Neslyšel si někdy o Horbigerovi? :-)=
Nic mi to neříká a ani google nepomohl.
Uživatelský avatar
OnGe
malý zelený křečopažout
Příspěvky: 13205
Registrován: 5. 2. 2010, 09:27
Kontaktovat uživatele:

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od OnGe »

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_H%C3%B6rbiger

Chlapík, co vymyslel, že všechno ve vesmíru, kromě Země, je z ohně nebo ledu a vysvětlil tím všechno od střídání ročních období přes sluneční skvrny až po potopu světa. A vlastně cokoliv dalšího chtěl.
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od York »

Jerson píše: 12. 7. 2017, 13:32Země se od Slunce vzdaluje asi 15 cm za rok, Měsíc se od Země vzdaluje asi 4 cm za rok. Energii ztrácí, ale projevuje se to přesně opačně, než vyvozuješ ty.
Protože jde o jiný jev - tidal friction. Což je samozřejmě valid point.

Já jsem vycházel z úvah o spojujících se černých dírách, jejichž gravitační vlny detekovalo LIGO. Otázka samozřejmě je, jestli ty černé díry původně vůbec byly v rovnovážném stavu (tj. vzájemně na orbitě) a jestli se ztráta energie projeví nutně tím, že na sebe časem hmotná tělesa spadnou. Může se nejspíš projevit taky zpomalením rotace (tidal locking - ale to spíš taky bude důsledek tidal friction a je otázka, jestli to může nastat u pevných těles bez hydrosféry), snížením teploty a kdo ví, čím ještě. Ztráta potenciální energie mi ale přijde nejpravděpodobnější.

Každopádně ta základní úvaha je jednoduchá - vyzařování gravitačních vln stojí energii, tudíž se ta energie musí z něčeho brát.
Uživatelský avatar
Invictus
Nerozhodný volič
Příspěvky: 7462
Registrován: 21. 11. 2005, 02:33
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od Invictus »

York píše: 12. 7. 2017, 17:07Každopádně ta základní úvaha je jednoduchá - vyzařování gravitačních vln stojí energii, tudíž se ta energie musí z něčeho brát.
wut?
Iron Within
Iron Without
Uživatelský avatar
Pieta
sofistikovaný troll
Příspěvky: 15028
Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Kontaktovat uživatele:

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od Pieta »

Nepřijdou mi ty úvahy nějak moc šokující - třeba ta o tom, že se vesmír nerozpíná, ale světlo unavuje, už byla ve fyzice formulována v řadě podob, prováděly se na to téma pokusy a vědci si navzájem různě oponovali. Co jsem pochopil, výsledek je ten, že tyhle teorie většinou mají tendenci dobře vysvětlovat to, na co je autor chce použít, a výrazně se rozcházet s realitou v oblastech, na které se autor teorie tak důkladně nepodíval. Čili v souhrnu obvykle popisují náš vesmír o dost hůř, než ty standardně uznávané teorie.

Podobně třeba myšlenka o tom, že co když vědci zapomněli, že gravitace se šíří rychlostí světla - je dobře známým faktem, že žádná interakce není rychlejší, než světlo, včetně gravitace. V naprosté většině případů je to ale jako faktor zanedbatelné, protože vzájemná rychlost pohybu dvou hmotných těles bývá o mnoho řádů nižší, než je rychlost světla, takže šance, že než dorazí gravitační vlny, těleso se přesune na nějaké úplně jiné místo, je mizivá. Tam, kde se stav téhle běžné situaci vymyká, už se myslím používají mnohem divočejší matematiky, než ty "klasické" výpočty.

Hlavně bych ale rozporoval jedno - není pravda, že gravitace je nápadně podobná elektromagnetismu. Naopak, gravitace je úplně strašně podezřele jiná, než ostatní základní interakce - funguje sice na strašnou vzdálenost, ale je taky nesrovnatelně slabší. Když říkám nesrovnatelně, tak tím myslím, že v těch poměrech tam lítají čísla o cca 30-40 nulách na konci. To je poměr někde na úrovni velikost protonu vs. velikost viditelného vesmíru. A nikdo moc neví, proč to tak vlastně je. Takže s tím srovnáváním opatrně, protože ty síly fungují často v úplně jiných světech, kde fungují dost jiná pravidla, a hledání paralel jen tak od oka může být dost zavádějící.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Uživatelský avatar
midewiwin
Příspěvky: 4816
Registrován: 18. 12. 2006, 09:56

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od midewiwin »

Pokud ty úvahy nesouvisí s fyzikou, tak s čím?
Čas neexistuje.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od York »

midewiwin píše: 13. 7. 2017, 06:59 Pokud ty úvahy nesouvisí s fyzikou, tak s čím?
Tak nesouvisí třeba s urbanistikou, sociologií, antropologií, právem, feminismem a spoustou dalších věcí ;-)

Formuloval jsem to tak proto, že jsem očekával reakce jako tu Jelenovu. A kromě toho to taky není zrovna uznávaný mainstream.

Fyzici jsou si sice obecně vědomi toho, že žádná teorie není nenapadnutelná, ale i tak jsou prostě některé pravděpodobnější než jiné. Jsou v tom smaozřejmě logické důvody, například standard model částicové fyziky je považován za blíž realitě než string theory, protože z něj vyplývá spousta předpovědí, které se už podařilo experimentálně ověřit. String theory se sice zatím nikomu nepodařilo vyvrátit, ale nemá prostě takovou predictive power.

To samé se dá říct o kvantové fyzice postavené čistě na pravděpodobnosti vs třeba pilot wave theory. Osobně si myslím, že v tomhle případě to může být prostě tím, že pilot wave theory téměř nikdo vážně nezkoumá - takže i kdyby mohla vést ke stejným závěrům (těm experimentálně ověřeným), tak prostě není nikdo, kdo by je mohl dělat.

Takže jo, s fyzikou to smaozřejmě všechno souvisí, ale není to fyzika, kterou bys našla v učebnicích s komentářem "Takhle to je, děti. Naučte se to*."

* Což by, mimochodem, nemělo být skoro u žádné fyziky.
Uživatelský avatar
Pieta
sofistikovaný troll
Příspěvky: 15028
Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Kontaktovat uživatele:

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisící

Příspěvek od Pieta »

York píše: 13. 7. 2017, 10:44Fyzici jsou si sice obecně vědomi toho, že žádná teorie není nenapadnutelná, ale i tak jsou prostě některé pravděpodobnější než jiné. Jsou v tom smaozřejmě logické důvody, například standard model částicové fyziky je považován za blíž realitě než string theory, protože z něj vyplývá spousta předpovědí, které se už podařilo experimentálně ověřit. String theory se sice zatím nikomu nepodařilo vyvrátit, ale nemá prostě takovou predictive power.
String theory má už z podstaty vysokou odolnost na vyvrácení, protože to není tak úplně teorie, jako spíš framework, na kterém se dají stavět nějaké konkrétnější teorie, které dávají konkrétnější předpovědi, a jejichž případné vyvrácení obvykle neohrozí ten framework jako takový.

Druhý problém je, že s dnešní technologií teorie strun sama o sobě snad ani vyvrátit nejde, a nejsem si jistý, jak jsme blízko technologii, se kterou by to šlo. Mám dojem, že by na to bylo třeba stavět mnohem, mnohem výkonnější urychlovače, než jsou ty současné.
York píše: 13. 7. 2017, 10:44Takže jo, s fyzikou to smaozřejmě všechno souvisí, ale není to fyzika, kterou bys našla v učebnicích s komentářem "Takhle to je, děti. Naučte se to*."

* Což by, mimochodem, nemělo být skoro u žádné fyziky.
Velká část fyziky je definitivně pravdivá pro praktické každodenní účely, a zvlášť když to potřebuješ zjednodušit pro děti. Objekty od máku do planety se pohybují víceméně newtonovsky, skupenství přecházejí mezi sebou podle teploty a tlaku, drát vede elektřinu, magnety se přitahují, kov přenáší teplo lépe, než peří, gravitace táhne věci dolů.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Šílené úvahy, s fyzikou nejspíš vůbec nesouvisející

Příspěvek od York »

midewiwin píše: 24. 1. 2018, 13:27 Co se týče Drakeovy rovnice, tak pokud vím, za většinu koeficientů se dají dosadit pouhé odhady.
To je sice pravda, ale i tak je tahle úvaha užitečná, protože pomůže ujasnit si, jaké faktory na to mohou mít vliv a v jakém rozpětí hodnot se to asi tak může pohybovat.

Postupem času navíc máme k dispozici lepší data, takže některé z těch koeficientů už umíme odhadnout mnohem lépe. Příkladem je průměrný počet planet v "habitable zone", který je zrovna zřejmě mnohem větší, než vědci dřív odhadovali.

Další věc je, že ta velká míra nejistoty se týká věcí jako "šance, že na dané planetě vznikne vůbec nějaký život" nebo "šance, že se vyvine dostatečně daleko, aby začal vysílat nějaké námi detekovatelné signály". V téhle oblasti je to samozřejmě těžká tipovací soutěž, protože z jednoho vzorku se těžko dělá nějaká statistika.

Na druhou stranu ta první část, tedy kolik je v našem dosahu planet, kde se něco takového stát mohlo, je už dneska ve fázi, kdy to můžeme považovat za celkem dobře podložený odhad. Je prostě fakt hodně míst, kde se to mohlo stát a fakt dlouhá doba, kdy se to mohlo stát. Když k tomuhle tvrzení přidám skutečnost, že i přes docela velkou snahu v posledních několika desítkách let jsme žádné známky existence mimozemských civilizací nedetekovali, tak mi z toho celkem logicky plyne, že ty hodně zbylé parametry zřejmě budou hodně malé, tedy že je fakt dost malá šance, že někde život schopný uvědomovat si svou existenci a zkoumat okolní svět, tedy že jsme nejspíš extrémní klikaři, což z nás dělá tak trochu special snowflakes téhle části univerza.
Odpovědět

Zpět na „Realita a pseudorealita“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Eleshar_Vermillion a 8 hostů