Ekonomie vysokého školství
Moderátor: Faskal
Re: Ekonomie vysokého školství
U nás už jsme rozhodnuti. ZŠ bude ta nejblíž k domovu. SŠ a VŠ nechť si dítě vybere samo.Jinak chleba se bude lámat, až budete rozhodovat o vlastních dětech a řešit jejich školy. Do té doby je to jen nesnesitelná lehkost internetů.
Re: Ekonomie vysokého školství
Bavíme se o vysokých školách, tam o vlastních dětech můžeš rozhodnout maximálně o tom, jestli je budeš živit, nebo ne (a mám pocit, že v téhle otázce taky nemáš moc na výběr).Argonantus píše:Jinak chleba se bude lámat, až budete rozhodovat o vlastních dětech a řešit jejich školy. Do té doby je to jen nesnesitelná lehkost internetů.
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
-
- .
- Příspěvky: 18105
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Ekonomie vysokého školství
Ano, přesně o tom mluvím.
Děti buď nemáš vůbec, nebo jsou ještě úplně mrňavé.
Jinak bys tohle nemohl napsat.
Snažím se naznačit, že existuje vícero druhů rozhodování a vnímání problému. Trochu to taky ilustruje ten rozpor, na který poukazoval Sosáček:
- racionální rozhodování vychází ze sociologické analýzy trendu (Sosáček)
- rozhodnutí vychází z individuální zkušenosti a přesvědčení (Jerson)
A k tomu přidávám ještě jiný pohled, který je velmi silný
- rozhodnutí vychází z konkrétního zájmu, kde je zájem rodiče často důležitější, než zájem dítěte.
první dva pohledy jsou nezávazné akademické tlachání, pokud tedy náhodou nejste ve hře coby ministr školství nebo učitel,
druhý je jistá životní etapa, ke které se dobere vlastně většina lidí, kdy je tyhle věci najednou začnou doopravdy zajímat. A nechtějí akademicky diskutovat, ale potřebují cosi konkrétního prosadit a udělají pro to maximum.
Je to podobný efekt, jako moje nepřetržité překvapení nad tím, že se autorská práva neustále rozšiřují ve prospěch různých autorskoprávních institucí, nikoli veřejnosti a už snad ani ne autorů, tedy směrem, který zdánlivě skoro nikdo nechce. Jde o to, že ta menšina to chce velmi silně a je ochotna tomu věnovat hodně energie.
To je důvod, proč je postoj rodičů k této otázce velmi podstatný.
Děti buď nemáš vůbec, nebo jsou ještě úplně mrňavé.
Jinak bys tohle nemohl napsat.
Snažím se naznačit, že existuje vícero druhů rozhodování a vnímání problému. Trochu to taky ilustruje ten rozpor, na který poukazoval Sosáček:
- racionální rozhodování vychází ze sociologické analýzy trendu (Sosáček)
- rozhodnutí vychází z individuální zkušenosti a přesvědčení (Jerson)
A k tomu přidávám ještě jiný pohled, který je velmi silný
- rozhodnutí vychází z konkrétního zájmu, kde je zájem rodiče často důležitější, než zájem dítěte.
první dva pohledy jsou nezávazné akademické tlachání, pokud tedy náhodou nejste ve hře coby ministr školství nebo učitel,
druhý je jistá životní etapa, ke které se dobere vlastně většina lidí, kdy je tyhle věci najednou začnou doopravdy zajímat. A nechtějí akademicky diskutovat, ale potřebují cosi konkrétního prosadit a udělají pro to maximum.
Je to podobný efekt, jako moje nepřetržité překvapení nad tím, že se autorská práva neustále rozšiřují ve prospěch různých autorskoprávních institucí, nikoli veřejnosti a už snad ani ne autorů, tedy směrem, který zdánlivě skoro nikdo nechce. Jde o to, že ta menšina to chce velmi silně a je ochotna tomu věnovat hodně energie.
To je důvod, proč je postoj rodičů k této otázce velmi podstatný.
Re: Ekonomie vysokého školství
U autorskych prav neni problem s tim, ze mensina neco chce hodne, a vetsina to chce malo, ale ze ta mensina je bohata, mocna, podplaci, manipuluje, a chova se jako mafie.
Teda bys teda "typci nejsou ochotni najit seznam zamestnancu OSA a pak jit od bytu k bytu a strilet je" povazoval za "vlastne to tak moc nechteji". Coz by svym zpusobem byla pravda.
Teda bys teda "typci nejsou ochotni najit seznam zamestnancu OSA a pak jit od bytu k bytu a strilet je" povazoval za "vlastne to tak moc nechteji". Coz by svym zpusobem byla pravda.
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: Ekonomie vysokého školství
Říkáš, že o akademické dráze svých dětí rozhodují v první řadě rodiče, protože to tak chce OSA? Protože jinak mi ten post nedává moc smysl (ne že by tenhle závěr smysl dával).
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
Re: Ekonomie vysokého školství
OnGe: Já jsme Arga pochopil tak, že o akademické dráze vlastního potomstva rozhodují neúměrnou mírou rodiče (OSA) na úkor dětí (autoři) a veřejnosti (veřejnost).
-I don't suffer from insanity. I enjoy every minute of it.
-If violence isn't solving your problems then you aren't using it enough.
-Jestliže je hlad nejlepší kuchař, pak je smrt nejlepší lékař!
-If violence isn't solving your problems then you aren't using it enough.
-Jestliže je hlad nejlepší kuchař, pak je smrt nejlepší lékař!
-
- .
- Příspěvky: 18105
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Ekonomie vysokého školství
Sos:
já moc nechci tuhle odbočku rozvíjet, neb je to o.t. To byl příklad a pokus vysvětlit, jak se děje, že se politika v nějaké oblasti posouvá směrem, který zdánlivě nikdo nechce.
Divil ses nad Jersonovým postojem, když si projdeš ty čtyři moje základní písmenka, nad c) a d) se lze zdálky divit, ale ono je to z jejich pohledu vlastně racionální. d) tady probleskuje už teď (Jerson a ten Lemmyho zlověstný kondicionál).
Po mnoha letech různých rodičovských sdružení jsem se nad tím divit přestal.
Onge:
Chápu, že k vám ještě textová analýza nedorazila. Beru to jako ilustraci toho, že i Eleshar má pravdu.
Fritzs:
je to nekonečně složitější, proto jsem se to ani nepokoušel vysvětlovat.
Dítě na hraně dospělosti, když jde na vysokou, velmi často nemá představu žádnou. Pak to rozhodnou rodiče.
Nebo má představu, a to zjevně šílenou, neb za sebou nemá tu další etapu, hledání zaměstnání. Takže do toho rodiče kecají a výsledek je nejasný.
nebo má představu, a dobrou, ale rodiče mají svojí představu, a špatnou, a pak do toho kecají a výsledek je nejasný.
Jedině v ideální čtvrté variantě má dítě představu rozumnou a rodče taky a výběr školy probíhá v dojemné shodě.
OnGeho varianta 5), kdy se dítě nějak rozhodne a rodičům je to u prdele a neřeknou k tomu nic je zjevně velmi vzácná, i když samozřejmě taky může existovat.
Zjevně spíš svědčí o tom, že Onge nemá děti, a pouze si je teoreticky vypočítal.
já moc nechci tuhle odbočku rozvíjet, neb je to o.t. To byl příklad a pokus vysvětlit, jak se děje, že se politika v nějaké oblasti posouvá směrem, který zdánlivě nikdo nechce.
Divil ses nad Jersonovým postojem, když si projdeš ty čtyři moje základní písmenka, nad c) a d) se lze zdálky divit, ale ono je to z jejich pohledu vlastně racionální. d) tady probleskuje už teď (Jerson a ten Lemmyho zlověstný kondicionál).
Po mnoha letech různých rodičovských sdružení jsem se nad tím divit přestal.
Onge:
Chápu, že k vám ještě textová analýza nedorazila. Beru to jako ilustraci toho, že i Eleshar má pravdu.
Fritzs:
je to nekonečně složitější, proto jsem se to ani nepokoušel vysvětlovat.
Dítě na hraně dospělosti, když jde na vysokou, velmi často nemá představu žádnou. Pak to rozhodnou rodiče.
Nebo má představu, a to zjevně šílenou, neb za sebou nemá tu další etapu, hledání zaměstnání. Takže do toho rodiče kecají a výsledek je nejasný.
nebo má představu, a dobrou, ale rodiče mají svojí představu, a špatnou, a pak do toho kecají a výsledek je nejasný.
Jedině v ideální čtvrté variantě má dítě představu rozumnou a rodče taky a výběr školy probíhá v dojemné shodě.
OnGeho varianta 5), kdy se dítě nějak rozhodne a rodičům je to u prdele a neřeknou k tomu nic je zjevně velmi vzácná, i když samozřejmě taky může existovat.
Zjevně spíš svědčí o tom, že Onge nemá děti, a pouze si je teoreticky vypočítal.
Re: Ekonomie vysokého školství
Jak je něco tak složité, že se to ani nepokoušíš vysvětlovat, pak se není čemu divit, že tomu lidé nerozumějí. Pomohlo by, kdybys na to aplikoval textovou analýzu a prezentoval výsledky?
Tak OnGe byl svého času také dítětem, vyrostl a vybíral si školu. Rodiče (a prarodiče a strejcové a tety...) mu do toho, pochopitelně, kecali. Krom vštěpování představy, že jedinou alternativou vysokoškolského vzdělání jsou výkopové práce, to na výběr akademické dráhy, či její zakončení mělo poměrně marginální vliv. Kéž by se mi dařilo i ostatní aspekty života držet tak pevně ve svých rukou. Ale to už je na úplně jiné povídání.
Tak OnGe byl svého času také dítětem, vyrostl a vybíral si školu. Rodiče (a prarodiče a strejcové a tety...) mu do toho, pochopitelně, kecali. Krom vštěpování představy, že jedinou alternativou vysokoškolského vzdělání jsou výkopové práce, to na výběr akademické dráhy, či její zakončení mělo poměrně marginální vliv. Kéž by se mi dařilo i ostatní aspekty života držet tak pevně ve svých rukou. Ale to už je na úplně jiné povídání.
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
-
- .
- Příspěvky: 18105
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Ekonomie vysokého školství
Onge:
No, pokud jest mi vysvětlovat i to, že rodiče se obvykle bojí o svoje děti, a potažmo jim kecají do rozhodování, pak je třeba jít hodně daleko dozadu.
A když si představíš diskutující na té opačné straně barikády, totiž jako rodiče, co mohou - a chtějí - ovlivňovat jak osud svých dětí (a to především), tak i vývoj celého školství, tak myslím, že je i z této debaty obraz dostatečně pestrý a děsivý.
Lze skoro zaručit, že se vektorový součin sil nebude líbit nikomu z přítomných.
postoj a) - mým dětem co nejlepší školy - vede přirozeně k zavedení školného.
postoj b) - děti mají mít co nejlepší dětství - vede k podpoře Waldorfských škol a dalších podobných patentů. Na úrovni vysoké tento postoj slábne až mizí.
postoj c) - nikdo by neměl mít lepší školy, než moje děti - je opačný k a). Vede k degradaci vysokých na úroveň středních. A sice bez školného, ale kupodivu furt docela drahé, a zápasí to trvale s nedostatkem peněz (u nás jasně vládne)
postoj d) - moje dítě vlastně školu nepotřebuje - vede k závějím lidí na pracáku a potažmo k málo penězům na vysoké školy, pakliže je to z téhož rozpočtu.
No, pokud jest mi vysvětlovat i to, že rodiče se obvykle bojí o svoje děti, a potažmo jim kecají do rozhodování, pak je třeba jít hodně daleko dozadu.
A když si představíš diskutující na té opačné straně barikády, totiž jako rodiče, co mohou - a chtějí - ovlivňovat jak osud svých dětí (a to především), tak i vývoj celého školství, tak myslím, že je i z této debaty obraz dostatečně pestrý a děsivý.
Lze skoro zaručit, že se vektorový součin sil nebude líbit nikomu z přítomných.
postoj a) - mým dětem co nejlepší školy - vede přirozeně k zavedení školného.
postoj b) - děti mají mít co nejlepší dětství - vede k podpoře Waldorfských škol a dalších podobných patentů. Na úrovni vysoké tento postoj slábne až mizí.
postoj c) - nikdo by neměl mít lepší školy, než moje děti - je opačný k a). Vede k degradaci vysokých na úroveň středních. A sice bez školného, ale kupodivu furt docela drahé, a zápasí to trvale s nedostatkem peněz (u nás jasně vládne)
postoj d) - moje dítě vlastně školu nepotřebuje - vede k závějím lidí na pracáku a potažmo k málo penězům na vysoké školy, pakliže je to z téhož rozpočtu.
Re: Ekonomie vysokého školství
Argo,
jenom jsem chtel doplnit, ze OSA saje, a vypadla mi informace, ze s tebou v principu ve vsem souhlasim.
jenom jsem chtel doplnit, ze OSA saje, a vypadla mi informace, ze s tebou v principu ve vsem souhlasim.
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: Ekonomie vysokého školství
Tady je právě ten háček, že vysoké školy už nejsou ani tak pro děti, jako spíš pro dospělé lidi. Je to dost zjevné, když se podíváš na věk studentů. A je pouze na nich, zda a do jaké míry si do toho nechají kecat.
Jistě, spousta lidí vystuduje nějakou školu proto, že si to rodiče přáli (nejdřív si vystuduj práva nebo medicínu, pak si klidně můžeš stavět lokomotivy). Pak si třeba dají ještě jinou školu, třeba v oboru, kterému by se i chtěli věnovat. To je ta lepší varianta. Mraky lidí dělají práci, kterou nenávidí proto, že vystudovali (nebo se vyučili, to je asi častější) něco, co si rodiče přáli. Což je špatné asi úplně pro všechny (rodiče, děti, kolegy, šéfy, zákazníky, sociální pracovníky...). Některým to vydrží až do důchodu, což je asi nejsmutnější varianta. Spousta keců o tom, že řemeslo má zlaté dno a když už se člověk ocitne na dně, zlato nikde.
Jistě, spousta lidí vystuduje nějakou školu proto, že si to rodiče přáli (nejdřív si vystuduj práva nebo medicínu, pak si klidně můžeš stavět lokomotivy). Pak si třeba dají ještě jinou školu, třeba v oboru, kterému by se i chtěli věnovat. To je ta lepší varianta. Mraky lidí dělají práci, kterou nenávidí proto, že vystudovali (nebo se vyučili, to je asi častější) něco, co si rodiče přáli. Což je špatné asi úplně pro všechny (rodiče, děti, kolegy, šéfy, zákazníky, sociální pracovníky...). Některým to vydrží až do důchodu, což je asi nejsmutnější varianta. Spousta keců o tom, že řemeslo má zlaté dno a když už se člověk ocitne na dně, zlato nikde.
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
Re: Ekonomie vysokého školství
Mraky lidí dělají něco jiného, než co vystudovali, nebo v čem se vyučili. V drtivé většině oborů by to nebyl žádnej problém - až na to, že z toho lidi v HR cíleně problém dělají.OnGe píše:Mraky lidí dělají práci, kterou nenávidí proto, že vystudovali (nebo se vyučili, to je asi častější) něco, co si rodiče přáli.
Re: Ekonomie vysokého školství
Ovšem, je ještě spousta variant, co jsem v tom odstavci nepopisoval. To by byl obludně dlouhý odstavec.
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
-
- .
- Příspěvky: 18105
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Ekonomie vysokého školství
Vskutečnosti nikoli.OnGe píše:Tady je právě ten háček, že vysoké školy už nejsou ani tak pro děti, jako spíš pro dospělé lidi.
Člověk, kterému je 18, je sice právně dospělý, ale v drtivé většině případů zcela závislý na rodičích, neb například nemá žádné vlastní peníze. Krom toho ještě nemívá ucelené názory, neb právě v té době se s ním děje docela hodně různých změn.
Předpokládat, že si člověk v 18 letech vybere správně školu, dostane se tam, vystuduje a vyřeší všechny detaily okolo, jako třeba bydlení a stravu je v ráji bláznů.
Vliv rodičů je v této fázi obvykle stále značný, v některých případech přímo zdrcující.
Jsou lidi, co jim už v této fázi imponuje úplná samostatnost, ale cena za to bývá dlouhodobě neúnosně vysoká, například právě to, že často nemají vysokou školu. Kráčí mílovými kroky k postoji d) a možná jejich rozhodnutí ovlivní ještě další generaci.
Přesně nad něčím podobným vznikla debata - někdo se pohoršil, že "každý může".A je pouze na nich, zda a do jaké míry si do toho nechají kecat.
Tvrdím, že je to holý nesmysl - člověk v 18 letech může máloco. Obvykle může to, co mu rodiče dovolili a zaplatili.
Pokud není Lukačovič nebo nějaká jiná raritní výjimka.
Re: Ekonomie vysokého školství
S tímhle zkrátka nesouhlasím a není to pravda. Možná je to ale tím, že máme každý jinak nastavený standard, co ještě je nebo není přijatelné.Argonantus píše:Tvrdím, že je to holý nesmysl - člověk v 18 letech může máloco. Obvykle může to, co mu rodiče dovolili a zaplatili.
Pokud není Lukačovič nebo nějaká jiná raritní výjimka.
Ok, do kdy podle tebe může člověk dělat jenom to, co mu dovolí a zaplatí rodiče? 20, 25, 30, 50? Pro představu, půměrný věk studentů vstupujících na VŠ je někde kolem 22. Na inženýra je 6 let, když to jde dobře. Doktor je nevím kolik, 8 let?
Jinak jo, nejít na školu, kterou by si rodiče přáli s sebou nese riziko, že tě třeba nebudou chtít živit. Nebo se tě třeba zřeknou a už jim nikdy nemáš přijít na oči (znám takový případ). Ale to už pak asi není systémový problém ani to není o tom, že člověk chce pro svoje dítě to nejlepší.
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Corny, jjelen a 1 host