eerie chodí do školy

[Sadako]

Che, tahle zatáčka mě nenapadla - a že jako mohla.

[Argonantus]

Já se ještě s dovolením vrátím sem:

-4. Epistemologické důsledky

ty důsledky jsou prostě drsný, když to vezmeme optikou dnešní doby! $D Hele:

poznání je přirozené a nevyžaduje si metodu! Prostě všechno se nám ukazuje navenek a svět námi chce být poznán, jednoduše paráda!

Zajímalo by mne, kdo to přesně řekl a kde. Z různých tehdejších autorů se dá taky vyvodit pravý opak; pokud jsou třeba nakaženi gnosí, což bylo tehdy dost v módě (zase).

- prisca theologia/prisca sapientia, maníci si mysleli, že pravé poznání je ve spisech a básních prvních mudrců, takže pro zkoumání přírody nemá cenu dělat jakékoliv experimenty, příroda se poznává tím, že čteme staré knihy, které obsahují zlomky mouder starých mudrců!

Tohle je bytostně středověká a přímo antirenesanční úvaha. Všechnu moudrost napsali otcové, a ti ji přečetli v Bibli, nic chytřejšího se už vybádat nedá.
V jádru je to starověké a židovské. Tóru nikdo nepřehádá.
Velká část renesančních myslitelů na to šla přesně opačně - pozorovali svět a sbírali fakta, která byla do té doby opomíjena. Právě v tom je ta renesance.

- poznání přírody je vlastně jen prostředek k tomu, jak se dostat blíže bohu. Odtud pak plyne a) magické ovládnutí přírody, b) sjednocení s Bohem a blaženost.

Tohle je naprostý blábol, který nikdo tehdy nemohl říci.
Respektive, první věta by slušela nějakému Lutherovi nebo jinému protestantovi, a možná to mohl napsat Roger Bacon.
To "magické ovládnutí přírody" je naopak těžké kacířství, které nemůže mít stejného autora.

Shrnutí typu "co jsem sehnal a co mne právě napadlo."

[Argonantus]

Úplně něco jiného, Ilgir/Sadako:

ono se to vlastně čekat dalo a mělo, kdyby si člověk pamatoval důležité epizody
viewtopic.php?p=461077#p461077

[eerieBaatezu]

Já se ještě s dovolením vrátím sem:

-4. Epistemologické důsledky

ty důsledky jsou prostě drsný, když to vezmeme optikou dnešní doby! Hele:

poznání je přirozené a nevyžaduje si metodu! Prostě všechno se nám ukazuje navenek a svět námi chce být poznán, jednoduše paráda!

Zajímalo by mne, kdo to přesně řekl a kde. Z různých tehdejších autorů se dá taky vyvodit pravý opak; pokud jsou třeba nakaženi gnosí, což bylo tehdy dost v módě (zase).

- prisca theologia/prisca sapientia, maníci si mysleli, že pravé poznání je ve spisech a básních prvních mudrců, takže pro zkoumání přírody nemá cenu dělat jakékoliv experimenty, příroda se poznává tím, že čteme staré knihy, které obsahují zlomky mouder starých mudrců!

Tohle je bytostně středověká a přímo antirenesanční úvaha. Všechnu moudrost napsali otcové, a ti ji přečetli v Bibli, nic chytřejšího se už vybádat nedá.
V jádru je to starověké a židovské. Tóru nikdo nepřehádá.
Velká část renesančních myslitelů na to šla přesně opačně - pozorovali svět a sbírali fakta, která byla do té doby opomíjena. Právě v tom je ta renesance.

- poznání přírody je vlastně jen prostředek k tomu, jak se dostat blíže bohu. Odtud pak plyne a) magické ovládnutí přírody, b) sjednocení s Bohem a blaženost.

Tohle je naprostý blábol, který nikdo tehdy nemohl říci.
Respektive, první věta by slušela nějakému Lutherovi nebo jinému protestantovi, a možná to mohl napsat Roger Bacon.
To "magické ovládnutí přírody" je naopak těžké kacířství, které nemůže mít stejného autora.

Shrnutí typu "co jsem sehnal a co mne právě napadlo."

Napiš email přednášejícímu, ten má na to doktorát.

Za mě:

Zajímalo by mne, kdo to přesně řekl a kde. Z různých tehdejších autorů se dá taky vyvodit pravý opak; pokud jsou třeba nakaženi gnosí, což bylo tehdy dost v módě (zase).

To bude zřejmě od těch, co razili tu teorii signatur, vnitřek věci se vyjevuje na povrchu. Viz citáty, tam je ten epistemologický optimismus jasně patrný.

• Paracelsus, Astronomia magna (1537): „nic není v hlubině moří, ve výšinách nebe, co by člověk nemohl poznat. Žádná hora, žádná skála není tak neproniknutelná, aby mohla ukrýt to, co v ní je a není člověku zjevné (offenbar) – to všechno se zjevuje skrze její signatum signum.“4
• Croll, De signatura rerum (1609): příroda k nám mluví (nobis loquitur Natura) pomocí vnějších znaků. Sama člověku ukazuje okultní vlastnosti věcí, zejména léčebné síly rostlin.5
________________________________________________
4 Paracelsus, Astronomia magna, Werke I/12, s. 174–175. Na toto místo upozorňuje Bianchi, „Signs, Signature, and Natursprache in Paracelsus and Böhme“, s. 201.
5 O. Croll, De signatura rerum, s. 18: „… ex Plantarum Exterioribus signis, Interiorum virium Homo potest admoneri“. Srov. De signatura rerum, s. 25: Deus cuique Plantae indidit proditorem suum, ut genuinae vires Herbarum latenter absconditae per Signaturas externas, id est, similitudinem Formae atque Figurae, (…) ex illarum aspectu cognosci, divinari ac manifestari possint; imo ut modo dictum illae magice nobiscum per Signaturas loquuntur.“

Tohle je bytostně středověká a přímo antirenesanční úvaha. Všechnu moudrost napsali otcové, a ti ji přečetli v Bibli, nic chytřejšího se už vybádat nedá.
V jádru je to starověké a židovské. Tóru nikdo nepřehádá.
Velká část renesančních myslitelů na to šla přesně opačně - pozorovali svět a sbírali fakta, která byla do té doby opomíjena. Právě v tom je ta renesance.

To není, že by to přečetli v Bibli, za takového mudrce byl třeba považován i Orfeus, který ta moudra sděloval ve svých písních. Antirenesanční úvaha to není, protože ten pojem "prisca theologia" poprvé použil Marsilio Ficino, velký renesanční novoplatonik a mág. Myslitelé, co na to šli opačně v renesanci byli, byli to ale ti, kdo zase tolik nekouzlili a spíš přírodovědnili, Galileo Galilei, Tycho Brahe, Johannes Kepler a podobní. A to, jakej epistemologickej vztah ke světu měli nevím, jejich práce jsem nestudoval. Třeba takovej Newton později byl totální mystik a křesťan, kterej to zase hrotil na druhou stranu, říkal, že si sice myslí, že se mu podařilo popsat zákony přitažlivosti, ale racionálně je pochopit nebo zdůvodnit není možné, protože to ví jen Bůh a tomu do mysli nevidíme.

Tohle je naprostý blábol, který nikdo tehdy nemohl říci.
Respektive, první věta by slušela nějakému Lutherovi nebo jinému protestantovi, a možná to mohl napsat Roger Bacon.
To "magické ovládnutí přírody" je naopak těžké kacířství, které nemůže mít stejného autora.

Shrnutí typu "co jsem sehnal a co mne právě napadlo."

To "poznání přírody je vlastně jen prostředek k tomu, jak se dostat blíže bohu" je opět klasické platonské/novoplatonské uvažování. Všechno na tomhle světě nás pouze upozorňuje a dává nám připomenout ten svět pravý. Magické ovládnutí přírody, to jsou zase ti lidé jako Agrippa, aneb kdo je věrně oddaný Bohu, čistého a vznešeného ducha, ten rozhání mlhy a křísí mrtvé.

[eerieBaatezu]

Současná německá filozofie

Theodor Wiesengrund Adorno

→Cílem osvícenství v nejobecnějším významu pokrokového myšlení od počátku bylo zbavit lidi strachu a učinit z nich pány. Dokonale osvícená země však září ve znamení triumfálního neštěstí. Programem osvícenství bylo odkouzlení světa. Osvícenství chtělo rozložit mýty a obrazotvornost nahradit věděním (s. 17);→ale: vědecké ovládání světa/panství nad světem se obrací proti myslícím subjektům a v průmyslu, plánování, dělbě práce, ekonomii zvěcňuje lidi na objekty. Ve stavu panství obecného nebudou subjekty odcizeny pouze věcem, ale zvěcněni budou sami lidé. Obecné vůči nim vystupuje jako totalitární forma panství, která si upravuje jednotlivce podle svého měřítka. Pokrok se stává destruktivním; místo osvobození od nátlaku vítězící přírody je vyžadováno přizpůsobení se technice a dění na trhu, místo osvobozujícího osvícenství z nedospělosti/nezletilosti nastupuje hospodářský a politický zájem o manipulaci vědomím člověka→Osvícenství je masový podvod.

Mýtus nebo osvícenství, všechno je to na h.....

→ Kulturní průmysl. Osvícenství jako masový podvod: zvyšování hospodářské produktivity pokračuje ekonomizací všech oblastí života a končí „výprodejem kultury“, při němž se smysl nahradí kalkulovaným nesmyslem/hloupostí zábavy,ekonomické dění v němž bude nereflektovaně oslavováno jako projev objektivní moci/síly logických procesů racionalizace; téma→ kritika kulturního průmyslu.

Osvícenci chtěli pro lidi jen to nejlepší a koukněte, jaké satanášské zakuklenosti v té jejich nauce jsou.

[Argonantus]

řekl bych, že mezi těmi dvěma citáty (paracelsus a Croll) a tím shrnujícím tvrzením, že vše je zjevné a svět je takový, jaký se jeví, je jasný významový posun.

Jinak je hodně nebezpečené shrnovat epochu, kde jsou velmi silné nejméně tři směry - renesance, reformace a protireformace - které spolu nejen moc nesouvisí, ale vlastně se potírají.
Napříč jich stojí ještě úplně jiné věci - například Andreae, který sliboval úplnou reformu vesmíru.

S osvícenstvím, ze kterého se nevymotalo plno našich učitelů (a ani zdejších diskutujících) je problémů víc - zabudovalo do myšlení plno omylů, které se z různých důvodů udržují.

Jinak nevidím důvod psát někomu maily, protože nejsem misijní typ. Každý ať si myslí, co chce.

[eerieBaatezu]

řekl bych, že mezi těmi dvěma citáty (paracelsus a Croll) a tím shrnujícím tvrzením, že vše je zjevné a svět je takový, jaký se jeví, je jasný významový posun.

Jakej?

Jinak je hodně nebezpečené shrnovat epochu, kde jsou velmi silné nejméně tři směry - renesance, reformace a protireformace - které spolu nejen moc nesouvisí, ale vlastně se potírají.

Tjn.

Napříč jich stojí ještě úplně jiné věci - například Andreae, který sliboval úplnou reformu vesmíru.

Cože to sliboval?

Jinak nevidím důvod psát někomu maily, protože nejsem misijní typ. Každý ať si myslí, co chce.

To byl vtip.

[Argonantus]

Jakej?

No, že je něco úplně jasně vidět a že se dá něco najít není úplně totéž.
Některým ty kořeny míří někam dovnitř, nebo jak to bylo.
Je to stejně jemná významová hra, jako spory o to, jak dlouho vlastně trvalo sedm božích dní stvoření - jestli to náhodou nebyly miliardy let nebo tak něco.
I když se něco dá najít, přesto to můžeš hledat celý život, případně déle (=takže je to jemné sofisma, že to vlastně většina lidí nenajde).

Cože to sliboval? $D

http://www.amorc.cz/positio.htm
- pro tvé účely je podstatný pouze prolog, ostatní je současná hra nějakých neorosenkruciánů.
Odtud mé občasné sarkastické konstatování k tomu či onomu dílo, že to jako úplná reforma vesmíru není.
Jinak ta Andreaeho knížka je v jistém smyslu úplná reforma vesmíru.
Nebo alespoň toho malého vesmíru v lidské hlavě, který měl zřejmě na mysli (možná, snad).

[York]

Antirenesanční úvaha to není, protože ten pojem "prisca theologia" poprvé použil Marsilio Ficino, velký renesanční novoplatonik a mág. Myslitelé, co na to šli opačně v renesanci byli, byli to ale ti, kdo zase tolik nekouzlili a spíš přírodovědnili, Galileo Galilei, Tycho Brahe, Johannes Kepler a podobní. Třeba takovej Newton později byl totální mystik a křesťan, kterej to zase hrotil na druhou stranu, říkal, že si sice myslí, že se mu podařilo popsat zákony přitažlivosti, ale racionálně je pochopit nebo zdůvodnit není možné, protože to ví jen Bůh a tomu do mysli nevidíme.

Jinak je hodně nebezpečené shrnovat epochu, kde jsou velmi silné nejméně tři směry - renesance, reformace a protireformace - které spolu nejen moc nesouvisí, ale vlastně se potírají.
Napříč jich stojí ještě úplně jiné věci - například Andreae, který sliboval úplnou reformu vesmíru.

Tohle mi přijdou dost podstatné poznámky k věci. Učitelé dějepisu mají tendenci zjednodušovat a shrnovat do jasně definovaných škatulek (alespoň teda ti, kteří mučili mě ), ale je dost málo pravděpodobné, že by v nějaké epoše všichni lidé uvažovali úplně stejně.

Zrovna Paracelsus je ukázkový příklad člověka, na kterého se budou dívat skrz prsty jak vědci, tak alchymisté, protože do vědeckého paradigmatu míchá zjevně nevědecké myšlenky a postupy a z alchymistického pohledu je jeho bádání zjevným krokem stranou. Newton je taky dobrý příklad, ten musel nutně strašně vnitřně bojovat s tím, že experiment a skutečnost (tedy bible) nejdou úplně jednoduše dohromady.

[eerieBaatezu]

Tohle mi přijdou dost podstatné poznámky k věci. Učitelé dějepisu mají tendenci zjednodušovat a shrnovat do jasně definovaných škatulek (alespoň teda ti, kteří mučili mě ), ale je dost málo pravděpodobné, že by v nějaké epoše všichni lidé uvažovali úplně stejně.

Jj. Třeba teď jsme brali rysy antické teorie poznání a prej jeden ze základních rysů je to, že neexistují smyslům skryté věci (to měl třeba Aristotelés). Tak jsem se hned přihlásil a říkám "A co atomisté?"... Pointa je to, co říkáš. Pro výuku nebo demonstraci nějakých názorů, se dost zjednodušuje.

Zrovna Paracelsus je ukázkový příklad člověka, na kterého se budou dívat skrz prsty jak vědci, tak alchymisté, protože do vědeckého paradigmatu míchá zjevně nevědecké myšlenky a postupy a z alchymistického pohledu je jeho bádání zjevným krokem stranou. Newton je taky dobrý příklad, ten musel nutně strašně vnitřně bojovat s tím, že experiment a skutečnost (tedy bible) nejdou úplně jednoduše dohromady.

Tohle je třeba boj kosmologie od starověku až po Koperníka a dál. Jak dát dohromady to, že planety obíhají po divně šišatých drahách, s tím, že se všechno v supralunární sféře musí pohybovat po dokonalých kruhových pohybech, sakra?

Třeba ten Kopernikánskej heliocentrismus není o tom, že on prokoukl podstatu toho, jak to obíhá, on jen dal Slunce doprostřed proto, že tam líp seděly výpočty na předpovídání pohybu nebeských těles a zároveň ty jejich obežné dráhy byly pěkně kulaté, protože už od antiky mají být pěkně kulaté.

[Argonantus]

Eerie:
Třeba ten Kepler je střela dost mimo - páchal Valdštejnovi horoskop, reformoval atrologii na teoretické úrovni... prakticky u všech tehdejších vědců se dají najít nějaké podivnosti, které později osvícenská věda zatajila, neb se moc nehodily do krámu.
A část toho jsou prostě omyly; ten Keplerův mezikrok s Kosmografickým mystériem je naprosto fascinující
(s těmi sférami se to má tak, že mezi planetami je vloženo pět Platonských těles, čímž jsou jednak vysvětleny vzdálenosti planet, jednak i to, že planet musí být právě šest).
Kepler to nakonec odvolal, když zkoumal dráhy těles ještě přesněji (prostým okem, mimochodem; dalekohled právě spoluvynalézal). Zasluhuje obdiv človek, který vymyslel tak dokonalou pateorii a odvolal ji, že prostě dost přesně neseděla do faktů. A našel elipsy a Keplerovy zákony a tím vlastně základ fyziky ještě před Galileem.

Jj. Třeba teď jsme brali rysy antické teorie poznání a prej jeden ze základních rysů je to, že neexistují smyslům skryté věci (to měl třeba Aristotelés). Tak jsem se hned přihlásil a říkám "A co atomisté?"...

Za tohle tvrzení bych si taky nelehl na koleje. Platón je vlastně skoro založen na tom, že ideje nejsou zobrazeny úplně dokonale. A tak dále - výjimek jako mraků.

Markus Ficinius je zajímavý tím, že přeložil Corpus Hermeticum; a nevyhnutelně ho to taky ovlivnilo. Prakticky všichni ti renesanční myslitelé jsou strašně komplexní postavy, které vyzkoušely všechno možné. Dnešní školní věda vidí jasnou hranici třeba mezi Keplerem a Brunem na straně jedné, a doktorem Dee a Crollem na straně druhé. Vskutečnosti je Bruno zdaleka nejšílenější ze všech. Věda ho inzeruje coby oběť vědy dost nepřesně - je to dost jasná oběť z řady magie.
Rozhodně doporučuji maximální pozornosti Roberta Fludda, ten je hodně zásadní. A kamarádil s Baconem Francisem, což je další případ sám pro sebe.

Zrovna Paracelsus je ukázkový příklad člověka, na kterého se budou dívat skrz prsty jak vědci, tak alchymisté, protože do vědeckého paradigmatu míchá zjevně nevědecké myšlenky a postupy a z alchymistického pohledu je jeho bádání zjevným krokem stranou. .

Paracelsus je jednak o pár generací starší, což je dost důležité, jednak je u něj největší problém jeho spisů, protože jich zřejmě většinu nenapsal. Podobně jako je mnoho Pseudoaristotelů, tady je to to samé - máloco je úplně jistý Paracelsus. To je důvod, proč na něj kdekdo odkazuje jen s velkými rozpaky, neb si není jist, zda odkazuje dobře. Alchymisti skoro minimálně, mimochodem.

Tohle je třeba boj kosmologie od starověku až po Koperníka a dál.

Tady je za mne úplně nejděsivější ten problém starověkých kosmologů, že to možná vůbec nebyli kosmologové. Nebo alespoň z podstatné části. To už se řešilo jinde.

Jak dát dohromady to, že planety obíhají po divně šišatých drahách, s tím, že se všechno v supralunární sféře musí pohybovat po dokonalých kruhových pohybech, sakra? $D

To jsi přesně u toho Keplera, De Braha, Koperníka a dalších. Modelů sluneční soustavy byla celá řada a u všech něco trochu nefungovalo.

Třeba ten Kopernikánskej heliocentrismus není o tom, že on prokoukl podstatu toho, jak to obíhá, on jen dal Slunce doprostřed proto, že tam líp seděly výpočty na předpovídání pohybu nebeských těles a zároveň ty jejich obežné dráhy byly pěkně kulaté, protože už od antiky mají být pěkně kulaté. :D

Aby se mimochodem ukázalo, že kulaté nejsou, jsou eliptické. To byla právě smrtelná rána těm sférám.
Pak byl dost oblíbený ten Tychonův/Ursův mezisystém, kde všechno krouží kolem Slunce a to pak krouží kolem země (taky k zamyšlení; jde strašně špatně odhalit, kde je chyba).

Jinak paradoxně něco takového tušil Ptolemaios, který měl vymakaný úžasný systém pohybu dvou kružnic, což mu řešilo ty nepravidelnosti. Bylo to příšerně složité a taky to moc nefungovalo s těmi sférami.

Prostě, ta historie je daleko složitější, proto jsem odkazoval na tu velice zajímavou knížku.

[eerieBaatezu]

Tady je za mne úplně nejděsivější ten problém starověkých kosmologů, že to možná vůbec nebyli kosmologové. Nebo alespoň z podstatné části. To už se řešilo jinde.

Kosmologem byl spíš tak trochu každej, ale zároveň nikdo nebyl jenom kosmologem. Byla to prostě součást tehdejší (od antiky po renesanci) filosofie přírody. Už i ti Míléťané měli kosmologické názory, které se svými epistemickými zdůvodněními lišily od mýtu.

Jinak kdo má zájem něco o tom přečíst, tady jsou zápisky jednoho z našich vyučujících:
Kosmologie u předsókratiků: https://www.phil.muni.cz/fil/antika/kos ... /index.php

Aby se mimochodem ukázalo, že kulaté nejsou, jsou eliptické.

Tak to oni ještě myslím nevěděli. Prostě se snažili, aby dobře seděly výpočty a zároveň ty dráhy odpovídali tomu aristotelskému pojetí pohybu v supralunární sféře. Pak to teda krachlo docela všechno, no.
Už i třeba s tím, když s dalekohledem zjistili, že jenom v jednom souhvězdí lze napočítat dvakrát tolik hvězd, které nejsou prostým okem vidět, než si celá tisíciletí mysleli, že jich je dohromady na celé obloze. To byl takový šok, že se všechny ty koncepce začaly radikálně přehodnocovat a pomalu to vedlo ke vzniku novodobé vědy. Aristotelská tradice se vykašlala na atomy a podobné věci a chápali poznání tak, že všechno je přístupno smyslům, on to měl na té své teorii látky a formy, prostě ten vjem se v nás aktualizuje přesně podle předmětu, kterej vnímáme, pohodička. Kapka vody je prostě voda. Když se pak za pomoci mikroskopu zjistilo, že kapka vody je plná všeho možnýho, co v tom žije a hejbe se to a že roztoči, co na nás žijí, mají na svém těle své vlastní roztoče, tak se to všechno úplně obrátilo. Lidi zjistili, že vnímají jen velmi malý rozsah skutečnosti, že najednou nemají absolutní měřítka, protože nemůžeš říct, že je naše úroveň vnímání pravdivější, než mikroúrovně, nebo makroúrovně, prostě učencům došlo, že je to všechno úplně jinak, než co celá dlouhá staletí jeli aristoteličtí scholastici.

Pak byl dost oblíbený ten Tychonův/Ursův mezisystém, kde všechno krouží kolem Slunce a to pak krouží kolem země (taky k zamyšlení; jde strašně špatně odhalit, kde je chyba).

Těch systémů bylo fakt hafo.

Jinak paradoxně něco takového tušil Ptolemaios, který měl vymakaný úžasný systém pohybu dvou kružnic, což mu řešilo ty nepravidelnosti. Bylo to příšerně složité a taky to moc nefungovalo s těmi sférami.

Jj, to teď bereme, excentry, deferenty, epicykly a tak.

[Argonantus]

Už i třeba s tím, když s dalekohledem zjistili, že jenom v jednom souhvězdí lze napočítat dvakrát tolik hvězd, které nejsou prostým okem vidět, než si celá tisíciletí mysleli, že jich je dohromady na celé obloze.

V Almagestu je hvězd 1048, pokud se nepletu. Okem viditelných je ale asi 2500. Takže tam byl jeden setrvalý problém, kterého si v té renesanci všimlo víc lidí.
Druhý zádrhel byly komety; z Aristotela bylo zřejmé, že musí vznikat v sublunární oblasti, neb v supralunární se nic neděje, jak známo. Zprasit komety coby jevy zemské atmosféry činilo značné problémy. Ovšem jich znali velmi málo periodických; mám mlhavý dojem, že právě tu jednu nejslavnější, a ta zase lítala tak málo, že se mezitím stačit světonázor vždycky trochu vyvinout.

Třetí zádrhel, opravdu radikální, byla supernova v Kasiopeji 1575 a pozdější v Hadonoši, mám dojem, že 1604. Top vyvrtalo do nehybné supralunární sféry povážlivé díry definitivně.
A ještě ten Holanďan s Mirou Ceti, i to bylo ještě před vynálezem dalekohledu, někdy kolem 1610, kongeniálně Galileo a Kepler. No, a pak se s objevy samozřejmě definitivně roztrhl pytel.

To byl takový šok, že se všechny ty koncepce začaly radikálně přehodnocovat a pomalu to vedlo ke vzniku novodobé vědy

.
Já bych to osobně viděl na těch asi 100 let mezi Koperníkem a Newtonem. A skutečně vědu spustila ta debata o oběhu planet a jak to vlastně celé správně funguje.
Současně se objevily základy matematiky, logaritmy a podobné věci. Descartes. Francis Bacon. Pascal.
Současně se objevil mikroskop a začalo se koukat i opačným směrem.
Zkrátka, úplná reforma vesmíru, vlastně.
Andreae nekecal.

EDIT: Tady jedna syntetická glosa o předchozí etapě (vůbec je ta debata dost důležitá celá)
viewtopic.php?p=197759#p197759

[Argonantus]

Pro eerieho asi docela zásadní výměna
viewtopic.php?p=344669#p344669
post reagující na Bajův megapřehled nad tím. Celá věc k důležitému zamyšlení a otázce postoje, která má v tomto případě jasný vliv na výsledky zkoumání.

EDIT: a ještě jeden trik s těmi Katedrálami -
číst to až od slavné glosy "Fingalen chce vedieť viac"
viewtopic.php?p=335561#p335561
protože v náramně výživném roce 2012 jsme všechno projeli ještě jednou, zhuštěně a daleko znaleji, než v předchozích letech. Možná nejlepší část debaty.

[eerieBaatezu]

Pro eerieho asi docela zásadní výměna
viewtopic.php?p=344669#p344669
post reagující na Bajův megapřehled nad tím. Celá věc k důležitému zamyšlení a otázce postoje, která má v tomto případě jasný vliv na výsledky zkoumání.

EDIT: a ještě jeden trik s těmi Katedrálami -
číst to až od slavné glosy "Fingalen chce vedieť viac"
viewtopic.php?p=335561#p335561
protože v náramně výživném roce 2012 jsme všechno projeli ještě jednou, zhuštěně a daleko znaleji, než v předchozích letech. Možná nejlepší část debaty.

Jo dík, ta větev o antice mě fakt zajímá, protože jsem v tom poměrně akademicky vzdělanej v tom klasickým rámci, ve kterým se to vyučuje a tohle je taková nová perspektiva, tak jsem zvědav, jak se to bude mít k tomu, co znám z university.