Vztahy a/nebo manželství

Archiv nezapomenutelných diskuzí z Rozličného pokecu, tedy těch nesouvisejících z RPG.
Zamčeno
Uživatelský avatar
Neferit Sr.
Příspěvky: 1036
Registrován: 4. 2. 2008, 21:50
Bydliště: Órodná Haná

Příspěvek od Neferit Sr. » 23. 2. 2008, 09:28

Sosáčku ty divochu. Neznám člověka kterému by štěstí padlo do klína. Nadarmo se neříká, že štěstí přeje připraveným.
Já si myslím že jsem šťastný chlap. Ale že by mi to štěstí spadlo do klína? Asi jsem něco přehlédl. Takže se musím podívat jestli nějaké neleží pod stolem abych si ho přidal.

Argonantus má pravdu - pokud do života nejdeš, neprožiješ ho ale provegetuješ. A má pravdu v tom že nejhorší a nejostudnější smrt je na vyplašenost. Pokud si někoho najdeš a budeš se vznášet štestím, každý den se počítá. Může to skončit debaklem a projdeš si peklem. Ale tu dobu kdy jsi byl šťastný Ti nikdo nesebere pokud se jí nevzdáš sám.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."

neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981

Sosacek
Příspěvky: 21577
Registrován: 14. 7. 2004, 18:30

Příspěvek od Sosacek » 23. 2. 2008, 12:13

Ja vim. Ale u lidi u kterych to tak neni, a veci pro ktere ostatni krvaci, a pro ktere by ostatni v klidu obetovali zivot jen tak dostanou aniz by se museli jakkoli snazit jen tak dostanou jako by nic bez hnuti prstem anrusujou rovnovahu, a nekdo by to mel dorovnat, ne?

EDIT: eleshar: kdyz o tom tak mluvis ... upsat se dablu taky neni tak spatny napad.

maYda
Příspěvky: 2398
Registrován: 19. 4. 2007, 20:15

Příspěvek od maYda » 23. 2. 2008, 12:16

Mám dojem, že je velmi málo věcí za které bych obětovala něco tak hodnotného jako je život.

Sosacek
Příspěvky: 21577
Registrován: 14. 7. 2004, 18:30

Příspěvek od Sosacek » 23. 2. 2008, 12:20

To je tim ze jsi zena. Pro chlapy je, dejme tomu, jit do valky a riskovat (a pocitat s tim ze se nevrati, a kdyz jo, tak uz to stejne nebudou ti kteri odchazeli) aby ochranili nekoho nebo neco na cem jim zalezi uplne samozrejma a intuitivni vec.

Tohle je principielne podobne.

Napadlo me, mozna je ve vesmiru omzeny pocet stesti, a cim vic lidi, tim nestastnejsi budou.

Asi si zalozim nejakou sektu, sezenem zbrane hromadneho niceni, a budeme s tim neco delat (ne, delam si srandu).

Uživatelský avatar
Invictus
Nerozhodný volič
Příspěvky: 7184
Registrován: 21. 11. 2005, 02:33
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Invictus » 23. 2. 2008, 12:45

2Sos: Myslím, že zcela ignoruješ možnost, že zmínění lidé pro to něco dělají, ale ty o tom nevíš.
Pak je tu samozřejmě možnost, že tu a onu věc jim někdo přímo (finanční obnos?) či nepřímo (schopnost vybrat partnera?) zajistí.
A nakonec je taky možné, že ten člověk hledá a místo aby se trefil v rámci střední hodnoty pravděpodobnosti, tak mu to vyjde napoprvé, zatímco jiným až .... nikdy. To je ta smůla.
Iron Within
Iron Without

Uživatelský avatar
Geralt
Příspěvky: 40
Registrován: 21. 2. 2008, 10:06
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Geralt » 23. 2. 2008, 12:56

Sosacek píše:Pro chlapy je, dejme tomu, jit do valky a riskovat (a pocitat s tim ze se nevrati, a kdyz jo, tak uz to stejne nebudou ti kteri odchazeli) aby ochranili nekoho nebo neco na cem jim zalezi uplne samozrejma a intuitivni vec.
Neřekl bych, že "ochránit někoho nebo něco" je naprosto samozřejmá věc jen pro muže. Možná záleží, co konkrétně máš na mysli. Minimálně v oblasti ochrany potomstva má ovšem žena dle mého tenhle "ochranitelský instinkt" silnější a je schopna velkých (sebe)obětí.
Ostatně válka - alespoň v naší době a společnosti - už není jen záležitostí mužů, takže bych to neviděl až takhle jednoznačně.

maYda
Příspěvky: 2398
Registrován: 19. 4. 2007, 20:15

Příspěvek od maYda » 23. 2. 2008, 14:27

Sosáčku, kecáš.
Neznáš ženský. Když jde o obranu rodiny a potomstva, jsou v tomhle mmnohem zavilejší než muži.
Jo, moje rodina, to je jedna z těch mála věcí, pro kterou bych byla ochotna život riskovat a udělatz něco, čeho bych se za normálních okolností nedopustila.
Ve válce jsou ovšem velmi často ve hře věci a zájmy, které za obětování života rozhodně nestojí.
Většina válek se vede pro peníze nebo moc. Obvykle peníze a moc pro ty, kdo se do té války poslat nenechají.
Ochránit něco, na čem mi záleží je věc obranné války a do té člověk nejde dobrovolně, tam nemá na vybranou. Nebo spíš má - nechat se zabít rovnou nebo se aspoň pokusit bojovat. Ale myslím, že takových válek v dějinách moc nebylo.

Uživatelský avatar
Neferit Sr.
Příspěvky: 1036
Registrován: 4. 2. 2008, 21:50
Bydliště: Órodná Haná

Příspěvek od Neferit Sr. » 23. 2. 2008, 21:40

maYda - všechny války co se kdy vedly se vedly pro ekonomický prospěch. Vše ostatní co se na toto odůvodnění nabalí je ideologický, náboženský a já nevím jaký balast. Není nesmyslnější činnosti v lidských dějinách než tyto aktivity. Snad jen činy lidí kteří a ně dostávají slavné Darwinovi ceny.

Ale zpátky k tématu. Sosáček buď skvěle provokuje nebo nevím.

Je máloco co by žena neudělala pro bezpečnost svých dětí a partnera pokud ho má ráda. To chlapi jsou v tomhle výrazně slabší.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."

neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981

Sosacek
Příspěvky: 21577
Registrován: 14. 7. 2004, 18:30

Příspěvek od Sosacek » 23. 2. 2008, 21:50

*pokrčení rameny* mluvím o vlastní zkušenosti. Jasně, v televizi, antických dramatech a v životech jiných lidí je to pravděpodobně normální věc.

(já jsem to teda tak jak to tady vykládáte nemyslel, a jak porovnávám svůj předchozí příspěvěk s odpovědí tak mi to moc nedává smysl, ale na tom asi moc nezáleží)

maYda
Příspěvky: 2398
Registrován: 19. 4. 2007, 20:15

Příspěvek od maYda » 23. 2. 2008, 23:31

Pro chlapy je, dejme tomu, jit do valky a riskovat (a pocitat s tim ze se nevrati, a kdyz jo, tak uz to stejne nebudou ti kteri odchazeli) aby ochranili někoho nebo neco na cem jim zalezi uplne samozrejma a intuitivni vec.
Nevím, jak jsi to myslel, Sosáčku, ale tahle věc je úplně samozřejmá a intuitivní leda v béčkových a hoolywoodských scénářích.

Možná by stálo za to přečíst si třeba Na západní frontě klid.
Nebo Jih proti Severu.

Sosacek
Příspěvky: 21577
Registrován: 14. 7. 2004, 18:30

Příspěvek od Sosacek » 23. 2. 2008, 23:32

Na zapadni fronte klid jsem cetl (ac jsem teda pravdepodobne jedinej ze tridy kdo se tou povinnou cetbou fakt zabejval).

EDIT: ostatne, byla tu na foru anketa kdo by co delal kdyby se tu valcilo. akorat ji neumim najit.

Uživatelský avatar
Geralt
Příspěvky: 40
Registrován: 21. 2. 2008, 10:06
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Geralt » 24. 2. 2008, 00:10

Sosacek: Rovněž se přiznávám, že jsem si nebyl naprosto jistý tím, jak to myslíš. Ostatně proto jsem to tam raději zmínil. Každý pokus o interpretaci nese riziko špatného vyložení, takže se rád nechám uvést na pravou míru a klidně to rozviň a vysvětli.

maYda: Na západní frontě je pěkný příklad. Jakže se jmenoval ten jejich učitel-fanatik-vlastenec? Kantorek? Zrovna ten působil jako zářný příklad indoktrinace mladých studentů.

maYda
Příspěvky: 2398
Registrován: 19. 4. 2007, 20:15

Příspěvek od maYda » 24. 2. 2008, 08:52

Ono není od věci v tomhle ohledu ani Sedm statečných.
NApříklad ta scéna, kdy hrdina pistolník nařeže na zadek klukovi, který prohlásil, že jejich otcové jsou zbabělci.
TAky to navozuje otázku, co by bylo s klukem a jeho rodinou, kdyby se živitel nechal hrdinsky zabít.
Vykrvácet statečně na bojišti není vždycky cesta k tomu, aby to, na čem mi záleží tak, že bych za to dala život, mělo šanci přežít nebo přetrvat. a teprv čas ukáže, jestli to, za co jsem ochotna obětovat život, má skutečně trvalou hodnotu.
Když si vzpomenu na dětské hrdiny, které položily život za milovaný Sovětský svaz, kterými nás krmili v hodinách literatury, tak dnes bych z toho cítila především lítost nad tím, co ty nešťastné děti bránily a pro co umíraly, ještě než dosáhly dospělosti.
Sovětský Svaz se rozpadl a z milovaného Stalina se vyklubal diktátor Hitlerova formát, snad ještě horší a to za dobu pravděpodobně kratší, než by byl jejich život, kdyby ho neobětovaly.
To se pak člověk začně hodně rozmýšlet nad cenou lidského života a kdy má smysl ho obětovat a kdy ne.

Uživatelský avatar
Sadako
Příspěvky: 5250
Registrován: 28. 1. 2007, 21:15
Bydliště: Stadt von Morgen
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sadako » 25. 2. 2008, 00:02

Argonantus píše:Nicméně teď už se dá jen čekat, kdy Dalcorovi zhořkne Sapkovski.
Proč by měl Dalcorovi po svatbě zhořknout Sapkowski?
My Lovecraft is full of dreams (and tentacles)!

Argonantus
.
Příspěvky: 16214
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Příspěvek od Argonantus » 29. 2. 2008, 21:04

Angelique de Lachaise:

Mazaná otázka. Ale odpověď je podle mne daná zkušeností a není snadno ji vysvětlit. Do té zkušenosti se právě mistr Dalcor slibně řítí; ono takové to cynické Sapkowského pseudomoudro je hrozně laciná věc.
Je na něm na sto kilometrů vidět, že zažil jen neúspěšné vztahy.

Ale on už to přesněji rozebral Neferit Sr.

Zamčeno

Zpět na „Legendární rozličné diskuze“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host