44. číslo vydáno!

[Ecthelion]

Právě vychází 44. číslo časopisu Drakkar!

Červencový den
nesnese dlouhých řečí.
Příjemné čtení!

44. číslo stahujte zde.
Příjemné počtení!

Obsah 44. čísla:
Pozvánka
Pozvánka na Gamecon 2014 (redakce)
Comics
Bezejmenný hrdina (redakce)
Historie
Kultura a mýty původních obyvatel Sibiře – inspirace pro využití v RPG (Tomáš „Nedís“ Sobota)
Staroseverské „prsteny moci“ („Panda“)
Literatura
Proměny historické fikce (Argonantus)
Povídka
Pán s hráběmi (Argonantus)


Redaktoři i autoři vám budou vděční za veškeré komentáře, připomínky a reakce na články.

[Wild West]

Ještě jednou bych chtěl Bubákovi poděkovat, že věnoval Drakkaru Bezejmenného hrdinu.
Kéž by se stal stejnou ikonou, jako Zmikund. Má k tomu vynikající předpoklady.

[Raven]

Já bych zase určitě chtěla pochválit nového autora, od něhož je článek oo sibiřských národech. Ten článek se mi moc líbil, nejen tou etnologickou orientací a zajímavým tématem, ale i stylem psaní

Bezejmenného hrdinu už ze spárů nepustíme :>;o)
Třeba strhující úspěch motivuje k dalším dílům!
R

[OnGe]

Bezejmenného hrdinu už ze spárů nepustíme :>;o)
Třeba strhující úspěch motivuje k dalším dílům!
R

A když ne, začne se reprízovat

[Raven]

V současnosti Bezejmenný hrdina vystačí na několik let, mám ten dojem - bbq to i počítal, ale přesné číslo si nepamatuju
R

[York]

Safra, ještě jsem neotevřel ani minulé číslo.

[York]

Jsem sice o číslo pozadu, ale už se pomalu prokousávám na konec.

Povídání o historické fikci se dobře četlo. V zásadě obsahuje zkondenzované myšlenky, které tu volně poletují po diskusích, nicméně nechat myšlenky jen tak volně poletovat by rozhodně bylo trestuhodně nedbalé. Nehledě na to, že by mohly třeba někomu uletět, nebo ho naopak strhnout a odnést neznámo kam.

Snad jediná poznámka z mé strany je, že jsem si někde u třetího sloupce článku řekl, že by se to vlastně celé dalo shrnout větou: "Historické romány bývají přehnaně ukecané". Což vzhledem k tématu vyznělo docela vtipně Ve skutečnosti je to krásný příklad toho, s čím se čím dál tím častěji setkávám: Ano, celý ten článek by určitě mohl být výrazně stručnější. Jenže mně se dobře četl tak, jak je, a nemám pocit, že bych tím zabil svůj drahocenný čas, nebo tak něco. Všeho moc škodí. I stručnosti.

Čeká mě Pán s hráběmi. Co mu ostatně zbývá.

[Argonantus]

Problém článku o historické fikci tkví v tom, že je to přibližně třetina pojednání (jak je patrno z dalšího čísla).
Alternativu šesti pokračování jsem zamítl jako příliš smělou pro nervy čtenáře.
Takže jsem to zkrátil na kost a to je to, co vidíte.
Šlo by to zkrátit ještě víc, ale už by začaly vypadávat informace, které pokládám za podstatné.
Kdyby na tom redakce přesto trvala, udělám to.

[York]

A: Naopak, zkrácení by podle mě bylo na škodu. Koncentrované informace mají taky něco do sebe, ale takhle se to podstatně lépe čte.

[Vallun]

K historické fikci jedna poznámka - minulost nám dává prostor. V mnoha smyslech a významech tohoto slova. Mezi vesnicemi s lidských osídlením je prostor - v našich končinách obvykle les či lesostep, kde může sídlit něco tajemného, neobvyklého, zajímavého. Není tolik lidí, takže nepotřebují tolik policajtů -a když už jo, tak je tady prostor pro práci pro hrdiny... doprava, komunikace - všechno je obvykle pomalejší (i když fakt nepodceňujte poštovní holubi!), takže je časový prostor pro reakci - přípravu, útěk a pod.

EDIT: Pán s hráběmi je hezké čtený, dobře vymyšlené, ale tak nějak depresivní...