[Drakkar] Domy Ravnburghu

[Quentin]

Hecnul jsem to a napsal rovnou 36

Náhodná tabulka: Městské domy

pozn.
Bylo to překvapivě pracné.
Nemusí nutně patřit k Ravnburghu. Je to normální tabulka pro všechny.
Dejte prosím vědět, když najdete nějaké pravopisné chyby nebo nesmyslné věty.
I do obyčejných domů se vešlo nějakých 6-10 situací, kde by mohlo dojít k boji
Zprvu jsem se snažil dát všude nějaký instantně gameable prvek, ale nakonec se tam dostalo pár domů, které jsou jen fluff. I ty ostatní se povětšinou dají odignorovat, když se je postavy rozhodnou nezapojit. Řekl jsem si, že to nemusí nutně být dobrodružsví, spíš spestření k tomu probíhajícímu.
Dal bych to rovnou na blog, ale když je uzávěrka tak blízko, tak to snad vydržím


ilustrace

[Log 1=0]

Quentin:
Spoustu věcí ti tam podtrhly automatické opravy. Občas blbě, ale je tam pár zjevných překlepů.
31: vyřeště místo vyřešte
51: rozjíždějícícm místo rozjíždějícím
61: Teoreticky to je správně, ale možná radši vyznavač než vzývač.
64 Pohostinost místo pohostinnost, transexuální místo transsexuální, nachcal je podle mě zbytečně expresivní.
Připomínky k obsahu chceš taky?

[Quentin]

Log 1=0: Dík, opraveno. Už to asi nemám nervy moc přepisovat, ale jinak klidně kritizuj, třeba to bude lepší příště

[York]

23ka je nějak divně napsaná. Nejdřív mluvíš o ženě, pak o tom, že mě bude jeho odraz pronásledovat... Asi měl být její? I pak je to takové divné...

U 25tky mi důsledky přijdou značně neúměrné situaci - stát se to klidně může, ale vázat to na jednu almužnu mi přijde divné.

31ka je těžko uvěřitelná náhodou. S tímhle přístupem by se alchymista dávno vyhodil do vzduchu.
(Dal bych tam třeba alchymistu omráčeného jedovatými výpary - v tom stavu tam může ležet poměrně dlouho a bude pak dávat smysl, že si nemohl pomoct sám). Hmm asi je to fuk, podobných náhod je tam víc.

34 - mrtví nic neprozradí - jakou jinou "záruku" by mohli chtít? A proč se to jmenuje "Matrace"?


55 - Místo "Slézá dolů jen, aby vyřkla rozsudek nad dvěma zloději nebo kriminálními organizacemi." by mi víc sedělo například: Slézá dolů, jen když je v podsvětí potřeba rozsoudit nějaký spor: ať už mezi dvěma zloději, nebo i celými organizacemi.

56
Zevnitř zatlučená okna, všude svíce a lampy, stěny pokryté tabulemi, pergameny, portréty, svědectvími, seznamy a poznámkami. Všechno je pospojované spletí barevně odlišených provázků. Za každou noc zde strávenou rozšifrováváním zjistíte jednu náhodnou informaci o někom z města, potenciálně včetně toho, kdo chystá atentát na vládce.

61 - i ty moralisto

[Log 1=0]

56: Opomenutá hrubka svědectvými (svědectvími). Přijde mi trochu paradox když mi něco, co použiju v situaci "nechce se mi z fleku vymýšlet náhodnou věc" vyhodí výsledek, který chce z fleku vymyslet náhodnou věc.
61: Myslím, že to je zbytečně hodnotící. Dal bych tam, že prostě odejdou. A nechť je na úvaze hráčů/vypravěče, jestli to byla dobrá volba (moji hráči, resp. jejich postavy, by byli schopní odejít s nimi).
65: Možná by tu bylo dobré doplnit pár alternativních slov, pro ty, kteří moc nemusí rozbourání čtvrté stěny (Mistr, Pán, Stvořitel, Všemohoucí, kterékoli zástupné jméno pro vy-víte-koho z Abrahámovské tradice).
York: Tam se asi myslí ten hřích, ne ta ženská.

[Vallun]

Quentin - úžasný obrázek...a tabulka domů se určitě hodí;)

Dům U Temného svícnu
Pověst o Isaacu Middlemanovi patří k oblíbeným městksým legendámuž dlouhá léta. Má to být dokonalý zprostředkovatel, který sežene kupce pro jakékoliv zboží, práci pro jakoukoliv družinku, lidi na jakoukoliv práci a jakoukoliv věc, o kterou je zájem. Více se ale o něm neví, byť se povídá, že dokázal prodat korunu i s královstvím, zaměstnat 300 vzbouřených sirotků a mnoho dalších ještě neskutečnějších obchodů. Zkrátka, když potřebujete sehnat do zítřka mluvící dračí hlavu, tak je Isaac Váš člověk. Čas od času se někdo pokouší začít podnikat na stejném poli, nějaký mladý snílek či naopak uštvaný dobrodruh to zkusí. Někteří uspějí, jiní ne, trh nemá slitování. Zrovna teď se rozjíždí jeden takový pokus v domě u Temného svícnu.

Jak se postavy do domu mohou dostat
Dům u Temného svícnu stojí poblíž nejživějších tepen města, avšak dost stranou na to, aby se jednalo o luxusní adresu. Postavy se o domu dovědí snadno, jeho současný majitel, George Brady, se snaží, aby se o něm vědělo pokud možno všude. Chápe, že obecné povědomí je základ jeho byznysu. Postavy se o něm mohli doslechnout, leckdy v ironickém kontextu, v hospodách, nebo od jakéhokoliv kontaktu. Leckdo jim může poradit, aby infromace nebo třeba náhradní tetivu do tsortské kuše zkusili sehnat právě tam.

Dům zvenku
Dům stojí na rohu dvou menších uliček. Teoreticky lze jeho znak zahlédnout i z hlavní třídy - když je někdo dost vyoský a najde správný úhel... Což umožňuje Georgeovi, aby tvrdil, že je prakticky na hlavní třídě! Samotný dům je o trochu upravěnější (zejména do výšky běžného pohledu) než jeho lehce chátrající okolí. Novotou čpí jen vývěsní štít, ma naleštěné mosazné tyči je zavěšený velký dřevěný štít s frajersky vykouslým pravým horním rohem (zřejmě má navozovat dojem jezdeckého použití). Plocha štítu je nabílená, znak mohutného svícnu se stínítkem je vyveden černěným železem. Tentýž materiál pak zpevňuje i okraje štítu. Budova patří v okolí k vyšším (celých pět pater) a má dobrou střechu ze štípané břidlice, dříve zřejmě patřila nějakému solidnímu měšťanovi.

Uvnitř domu
George Brady by se rád živil jako zprostředkovatel, ale aby nezemřel hlady, než získá dost výnosných zakázek, tak v domě provozuje hostinec s ubytováním. Nepatří zdaleka mezi nejlepší podniky ve městě, pokud hledáte luxus, ale je čistý, řeklo by se až útulný, jídlo je jednoduché, ale slušné - vaří jeho maminka. ubytování skromné, ale v teple, suchu a bez švábů či krys. Zkrátka z hlediska poměru cena komfort to není špatná volba. I když cestující bochodníky možná odradí to, že si jej často vybírají dobrodruhové a potulní rytíři, zkrátka pdoeztřelé existence. Na pohostinství George braví snad jen to, že si může s hosty povídat historky (jeho oblíbené jsou ty o Isaacovi Middlemanovi) a potom jeho nabídka čajů. Zdá se, že by byl spokojenější, kdyby provozval jen prostou čajovnu (zejména ubytovaní by mohli vyprávět o jeho lehké roztržitosti), ale ta by se neuživila.
Bradyho snaha vybudovat si pověst člověka, co sežene a zařídí cokoliv vede spoustu návštěvníků k tomu, že u něj hledají "holky", zakázané drogy a hazard. Ale ani jedno z toho se u Temného svícnu neprovozuje, nicméně pan hostinský sice nerad, ale umí zakázané zábavychtivé jedince správně nasměrovat.

Cizí postavy
Servírka Rosebell
Stárnoucí a kulatící se ne zcela přírodní zrzka Rosebell pracuje pro George jako servírka. Roznos jídla a nápojů jí jde výrazně lépe, než koketování a svádění hostů. Dokáže v klidu zvládnout i plný lokál. Snaží se žehlit šéfovu roztržitost a občasný nedostatek taktu. Stejně jako George s maminkou bydlí v domě. Nikdo tak nevidí, že v soukromí vypadá podstatně lépe než na place a je Georgovou ženou.

bratrři Rob a Roy Strongové
Starší bratr Roy je zjevně ten hodnější ze dvou vyhazovačů a strážných v hostinci. Problémy se snaží řešit s úsměvem a v klidu. Většinou se mu to daří, a to i díky tomu, že Rob sedává na židli, proti vchodu, která je dobře vidět z obou částí lokálu. Zatímco Roy není žádné tintítko - je nadprůměrně vysoký a poctivě stavěný, tak Rob vyolává dojem medvěda, i když medvědi obvykle nenosí 4 stopy dlouhý obušek z dubového dřeva. Ovšem zkušený válečník si může všimnout, že nebezpečnější z těch dvou je jsitě Roy, má pohled veterána, člověka, co se umí o sebe spotarat a viděl toho již dost, možná až pířliš. Leckoho napadne, zda není hlavním Robovým úkolem chránit hosty před Royem, když se ten rozzuří.

George Brady
Vytáhlý štíhlý třicátník působí dojmem, starého mládence, kterého snaha napodobit oblíbenou legendární postavu dostala do prostředí, ve kterém není ani trochu doma, cítí se nesvůj a vlastně neví, co by měl dělat a živnost mu funguje jen shodou šťastných náhod. Dobrému dojmu nepomáhá ani to, že chce po svých zaměstnancích, aby ho oslovovali "Isaacu" , přičemž oslovení Izy, které je tomu nejblíž, z toho, čeho se mu od nich skutečně dostane, upřímně nesnáší. Nicméně Bradymu nelze upřít snahu, svědomitě obchádí hosty jako správný restauratér, konverzuje s nimi. Polévku už taky rozleje jen málokdy a je samozřejmě zcela diskrétní, nepočítáme-li soukromí Isaaca Middlemana, o němž prozradil hostům vše, co se kdy vyprávělo, vypráví nebo snad i jeho přičiněním vyprávět bude. Nejednoho člvoěka by napadlo, zda si legendu svého vysněného povolání nevymyslel sám.

Využití ve hře
- Dům u Temného svícnu je klidný hostinec s rozumným poměrem cena výkon, postavy jej tedy mohou využít bez obav po této stránce.
- George, bez holedu na to, jak působí směšně, orpavdu umí sehnat téměř cokoliv, kohokoliv a práci jakoukoliv.
- a propeaux - George Brady je Isaac Middleman.

[Quentin]

23ka je nějak divně napsaná. Nejdřív mluvíš o ženě, pak o tom, že mě bude jeho odraz pronásledovat... Asi měl být její? I pak je to takové divné...

Odraz tvého hříchu. Je to takové připomenutí pro vypravěče, aby nezapomínal na svědomí hráčských postav. Může se to brát nadpřirozeně, že jsou postavy prokleté, ale já bych si asi vystačil s nočními můrami o neférových bojích z minulých sezení.

56: Opomenutá hrubka svědectvými (svědectvími). Přijde mi trochu paradox když mi něco, co použiju v situaci "nechce se mi z fleku vymýšlet náhodnou věc" vyhodí výsledek, který chce z fleku vymyslet náhodnou věc.

Proto je to tam tak pomalé, jen jedna věc za noc. Stačí vyhrknout třeba "Lord So-and-so kouří biskupa," a když se toho luštění hráči chytí, tak musíš vymyslet další věc až další noc, a nakonec máš dost času to všechno i pospojovat do spiknutí o atentátu. Nechtěl jsem tam psát nic konkrétního, ať si to každý upraví podle svého města (proto tam nikde nemám jména)

61: Myslím, že to je zbytečně hodnotící. Dal bych tam, že prostě odejdou. A nechť je na úvaze hráčů/vypravěče, jestli to byla dobrá volba (moji hráči, resp. jejich postavy, by byli schopní odejít s nimi).

To není jen prudná hláška, ale pravdivé konstatování. Pokud se hráči nějak nezapojí nebo třeba neodejdou s nimi, tak si opravdu zničí životy.

65: Možná by tu bylo dobré doplnit pár alternativních slov, pro ty, kteří moc nemusí rozbourání čtvrté stěny (Mistr, Pán, Stvořitel, Všemohoucí, kterékoli zástupné jméno pro vy-víte-koho z Abrahámovské tradice).

Já jsem rozhodně pro bourání čtvrté stěny. Komu je to proti srsti, si to přefluffuje nebo hodí znovu. Taky proto se snažím dělat ty tabulky dlouhé.

[Log 1=0]

Quentin:
56 Víš co jsem si představil po přečtení tohohle komentu? Díky, ještě že jsem ještě nevečeřel.
Pokud se bude další den řádně odehrávat, tak je to OK, pokud hráči řeknou:
"Tak jo, den jsme prospali, ať jsme čilí a v noci jdeme dešifrovat. Co jsme zjistili?"
tak je to dost v háji.
61 Jednak jsem z toho nepochopil, že přidat se k nim a posílit jejich řady o pár zkušených dobrodruhů je legitimní "zásah", ale OK, vlastně to dává smysl.
Jednak, proč by to tak mělo být? U mě jsou všichni konzervativci lpící na tradicích po zásluze potrestáni a takový nekonvenční čin bývá cestou k úspěchu. A ano, asi bych měl jako uživatel hodit znovu, ale to by mě nenapadlo, protože je to ve skutečnosti zapadající zápletka. Jen ta neodůvodněná predikce mi tam vadí.
65 Vím, proto jsem radil doplnit, ne nahradit. Já jen, že okopírovat to z mého komentu nestojí ani tolik práce jako vymýšlení refluffu (ne že by byl nějak těžký). Ale jak chceš, je to tvoje dílo.

[Vallun]

Staré divadlo
Zábavu a oderagování potřebují všichni, jak chudina, tak Ti nejbohatší z nejbohaších. Právě Ti jsou leckdy nejvíce znudění životem - ochutnali kaviár ze severních moří, opojná vína z jižního kontinentu, sexuální otrokyně z dálného východu a jezdili na koních z divokého západního pohraničí. Této vybrané klientele je velmi, ale opravdu velmi těžké něco zajímavého nabídnout - i když jsou schopní a ochotní utratit za pobavení obrovské sumy. Proto je ale třeba mimo jiné zaručit naprostou diskrétnost.

O co jde?
Staré divadlo bylo převálcováno Novou scénou, nějaký čas paběrkovalo herce, autory i diváky a chátralo. Když muselo zavřít, odkoupil jej neznámý investor a zahájil nákaldnou rekonstrukci, ale zřejmě mu došly prostředky, neboť budova je již delší dobu z části pod lešením a ač tam nepravidleně nějaká činnsot probíhá, tak se nezdá, že by se blížilo otevření. Jediné, co je občas využíváno jsou velké stáje pro luxusní kočáry, jejichž pasažéři navštěvují vybrané okolní podniky. Nebo ne?
Ne. Rekonstrukce vnitřku je již zcela hotová a jendou za čas pozdě večer hostí pečlivě vybranou a ještě pečlivěji maskovanou klientelu v luxusních ložích. Té je nabízeno velkolepé představení - aréna, v níž neplatí žádná trapná omezení a zákazy tak otravně vymáhané na oficiálních kolbyštích. Zde je tedy možno vidět nejen souboje na život a na smrt, ale i zápasy s divou zvěří a triky kouzelníků. To vše doprovází špičková hudební performance a vybrané kvalitní lahůdky. Samozřejmostí jsou vysoké sázky a v rámci přestávkových programů ty nejneobvyklejší sexuální praktiky exotických kurtizán.

Jak se postavy do domu mohou dostat
Velmi obtížně. Najít Staré divadlo, jež je už delší část z větší části pod lešením není samozřejěm obtížné, je to velká budova v nejlepší části města. Jenže vůbec dovědět se, že stojí za to se dostat dovnitř není vůbec jednoduché. Navíc není téměř možné vniknout do objektu lstí či silou, je pečlivě hlídaný, snad spletitým podzemím, skrze sklepy a kanály by to šlo?
Zbývají dvě možnosti - prokázat, že jsou dostatečně bohaté (a zhýralé), aby byli potenicální klientelou, a nebo zaujmout na turnaji či v jiném ringu natolik, aby jim majitel nabídl účinkování v krvavém klání.

Uvnitř domu
Uvnitř to vlastně vypadá jako běžné divadlo jen všechna místa jsou rozdělena nádherných a pečlivě oddělných ložích a pro souboje s nestvůrami lze jeviště oddělit neviditelnou mříží (to aby nepřekážela výhledu). Samozřejmostí jsou masky a škrabošky, a to včetně hudebníků ve špičkovém orchestru. Sázky uzavírají němí krupiéři na základě decentních gest, za večer se na tu protočí částky, jež by uživily větší vesnici po několik let. Při mimořádných příležitostech klidně milion zlatých. Ostatně jen za cenu lože by se dal pořídit slušný jezdecký kůň. A zlaťáky se sypou dál, když chce obecenstvo vidět více krve.

Cizí postavy
Zlatá hlava
Konferenciér, pravděpodobně sám majitel divadla, provází diváky celým večerem a svým výkonem notně přispívá k úspěchu celého podniku. Jeho přezdívka je odvozena od zlaté masky zakrývající celou hlavu tvarování masky pak působí i značnou změnu hlasu. Za odhalení jeho identity by leckdo zaplatil slušný balík, ale neexistují žádné indicie, kdo se za touto maskou skrývá. Snad jen to, že s emusí jednat o dokonale chladného jedince, neboť dokáže uvádět další hudební číslo, ačkoliv tři kroky za ním gorgona požírá za živa troufalého nešťastníka.

Mlsoun Jim
Obrovský míšenec kdoví čeho, bojuje řeznickým sekáčkem a oděný v kožené zástěře. Své soupeře, ať již lidské nebo zvířecí nejraději zabjí zakousnutím - zuby má zesílené ocelí a opilované do špiček. Jeho největším úspěchem je zabití dvou polárních medvědů v jednom boji.

seveřan Corian
Mistr bastardu, vícenásobný šampion Arény, precizní šermíř s neutuchající touhou po vítězství, nidky se nevzdává. Jeho kroužkoplátová zbroj je notně posekaná, ale stále slouží dobře. Proslavil se porážkou dvanácti vyzivatelů najednou, sedm z nich zemřelo.

Kingtiger
Nejoblíbenější z častěji vystupujících šelem, jeho srst doslova září, stejně jako obrovské perleťově bílé tesáky. Asi nejvýdělečnější z bestií, často vystupuje proti jiným oblíbeným postavám krvavého divadla. Jeho tajemství je, že se nejedná o šelmu, ale o kožoměnce, který dobře ví, dky může zabít a kdy to má jen předstírat. Obecenstvo by si přílo souboj čelistí s Mlsounem Jimem, ovšem dosud se nenastřádala taková částka, aby Zlatá hlava souboj připustil.

Ivan Granát
Trpasličí bijec se sekerou stejně vysokou jako je on sám. Nerad nastupuje proti zvířatům (jeho bratr je hraničář), v soubojích s lidmi ale nidky nebyl poražen. Jeho souboj s Corianem je očekáván v dohledné době - čeká se na to, až vsazená částka překročí milion zlatých, už je zapsáno přes 900 tisíc - cena středně velké tvrze!

Bestie
Ve zvěřinci Starého divadla se nacházejí krom jiného: smečka Goblochů, Dárosh, mladý kříženec Zeleného draka (toho by Zlatá hlava rád představil co nejdříve, spoustu toho sežere a jak roste je stále nezvladatelnější), Pranetopýr, Kamenná socha a sposuta dalšího. Zlatá hlava by rád získal mládě Tyranosaura Rexe

Využití ve hře
- zdroj zápletek (na postavy se může obrátit zoufalá sestra kohosi, kdo beze stopy zmizel - skončil mezi poraženými v aréně; majitel Starého divadla hledá někoho schopného a ochotného ulovit nebezpečnou exotickou stvůru; nějaká z bestií může utéct a terorizovat město)
- vnořený oneshot pro odlehčení kampaně
- zdroj peněz, neobvyklých surovin (z poražených nestvůr)
- možnost jak dostranit zejména mladé namyšlené hejsky
- příklad z Dubrovníku

[Quentin]

61 Jednak jsem z toho nepochopil, že přidat se k nim a posílit jejich řady o pár zkušených dobrodruhů je legitimní "zásah", ale OK, vlastně to dává smysl.
Jednak, proč by to tak mělo být? U mě jsou všichni konzervativci lpící na tradicích po zásluze potrestáni a takový nekonvenční čin bývá cestou k úspěchu. A ano, asi bych měl jako uživatel hodit znovu, ale to by mě nenapadlo, protože je to ve skutečnosti zapadající zápletka. Jen ta neodůvodněná predikce mi tam vadí.

Chápu, kde ten problém nastal - jak je to napsané, tak to implikuje, že odejití z města je automaticky zkažení života. Tak jsem to nemyslel. Chtěl jsem jen jako fakt nastavit, že konkrétně těmhle se to bez pomoci postav nepodaří. Přeformuloval jsem to.

[Paul]

Elfův dvůr

Před necelým čtvrtstoletím přišel do města podivný cizinec- elf a navíc i mistr temných nauk. Koupil si patrový dům a byl mu udělen status měšťana. Nikdy se neangažoval ve společenském životě a nikdo o něm nevěděl, kde bere peníze na tajemné pokusy, které prováděl za kamennými zdmi svého domu. O těchto pokusech ale věděli všichni. Za úplňku se za skleněnými okny rudě blýskalo, noční chodci občas z otevřeného okna zaslechli podivný nelidský hlas. Když už toho sousedi měli dost, požádali městskou radu, aby zakročila. Elf byl krátce souzen a druhého dne upálen. S jeho smrtí však potíže sousedů neskončily, ba právě naopak. Od té doby se v okolí domu občas zjevují ohniví raraši a za nocí ulicí drkotá černý povoz. A vše se ještě zhoršilo, když přišel ten nový majitel…
Novým majitelem se podle účetních knih na radnici stal jakýsi Frederik z Ostenstadtu. Nikdo ho ve městě neznal a byl viděn snad jen jednou. Od té doby se v okolí domu dějí podivné věci s ještě větší intenzitou- černé spřežení drkotá s železnou pravidelností při každém novu a úplňku, raraši už málem zapálili jeden dům a jejich noční reje už zranily mnoho pozdních chodců. Nakonec se kolem Elfova dvora utvořil okrsek neobývaných domů.

Jak se postavy mohou dostat do domu
- při nočním podniku se dostanou do spárů skupinky impů a vrata do dvora budou náhodou otevřená. -postavy se stanou vlastníky jednoho z domů v okolí, který koupily od bývalého majitele hluboko pod cenou, nedbaje jeho děsuplných historek. Události je pak donutí jednat.
-sousedi si řeknou, že toho bylo dost a požádají městskou radu, aby zjednala bezpečí. No jo, ale koho tam poslat, abychom neriskovali život vlastních chlapů?

Okolí Elfova dvora
-v okolí se každou noc zjevuje 2k4 ohnivých rarachů. Metají okolo sebe ohnivé koule a poletují vzduchem. Vypadá to, že jsou spíš zvědaví, než že b chtěli někoho cíleně zabít.
-za úplňku a novu se v ulicích dá potkat černé spřežení vyjíždějící ze tmy. Je taženo párem černých koní. Nikdo neví, odkud se tento vůz bere, je ale jisté, že své noční vyjížďky končí právě ve dvoře.

Dům samotný
Dům je patrová kamenná budova s okny do ulice v prvním patře, mázhausu tedy nejsou okna do ulice žádná, jen do dvora. Dům je orientován delší stranou do ulice. Zhruba uprostřed domu je brána do dvora. V domě jsou následující místnosti, ve vaší podobě se pak mohou objevit místnosti i další. Za domem je ještě dvůr ohraničený zdí.

Dvůr- dva stromy, studna a dvě kůlny. V jedné je všelijaké haraburdí, v druhé pak 2k3 prasat.
Kuchyně- dvě ženy připravují jídlo. Nemluví a očividně se bojí. V rohu jsou kamna, na dřevěné desce pod okny pak na několika talířích stydne maso.
Chodba- schody vedoucí nahoru a dolů, v prvním patře pak pouze dolů. Na půdu se ale nějak musí dát dostat…
Ložnice (1. patro)- velká postel, komoda a lustr s nyní vyhaslými svíčkami jsou jediné vybavení této místnosti
Knihovna (1. patro)- obsahuje velké množství titulů, od historie přes biologii až po magii.
Předsíň (sklep)- komoda s pár svazky.
Jídelna (sklep)-stůl pro sedm lidí, tři židle na každé straně, jedna v čele. Trojice kultistů právě jí.
Noclehárna (sklep)-na zemi leží nějaké madrace a povlečení. Devět kultistů si potichu povídá, jí a odpočívají.
Místnost s démonem (sklep)-vrchní kultista, zjevně pán domu rozmlouvá s démonem stojícím v pentagramu. Ptá se ho na různé otázky, většinou bez odpovědi. Pokud je pentagram narušen, démon se z něj může dostat do naší sféry. Pokud se tak stane, útočí od pohledu. Démon byl právě vyvolán, je tedy ještě slabý, ale vinou nezkušenosti vyvolávače rychle nabírá sílu. Potom pro něj nebude ani pentagram zábranou…

Komplikace a události po odehrání
-Vůdce kultistů byl vysoce postavený měšťan. A teď tam leží na zemi a z hluboké rány mu uniká život. Co teď? Pohodit jeho mrtvolu někde, aby se ráno našla a nikdo se tak nic nedozvěděl? A co udělají Páni Citadely, když se k jejich uším dostane tato děsivá zvěst?
-Co se stane, když nebude dům řádně zbaven prokletí? Odkud se brali ti podivní ohniví raraši? A co se stane, pokud bude proveden příslušný rituál a i přesto se podivné věci nepřestanou dít?
-Krátce po událostech se v okolí zase začne objevovat tajemné černé spřežení. Odkud se bere a kam jezdí?
-Určité důkazy nasvědčují, že kultisté byli napojeni na Rudou perlu a tedy i na město Dayhaven (lze kombinovat s komplikací č 1)
-Kam vlastně zmizely všechny ty knihy a pomůcky k provádění temných rituálů?

[Ecthelion]

Dům U Stříbrných nůžek
V domě U Stříbrných nůžek je vetešnictví, které má svá nejlepší léta dávno za sebou a které má ve sklepě dost výbušné tajemství…

Jak se postavy mohou do domu dostat
- Postavy se do domu mohou dostat náhodou, když je někdo pošle na špatnou adresu („Třetí dům v Plátenické ulici… ale vlevo nebo vpravo? A od kterého konce? Proklatý skrček…“).
- Někdo pro postavy něco u vetešníka nechá, aby si to později vyzvedly, až se dostanou do města… zatímco on musí odcestovat.
- Dozví se, že přestože většina toho v obchodě je skutečně veteš, vetešník by měl mít i nějaký předmět, který by se jim hodil.

Situace v domě
Když postavy vstoupí do ztemnělého obchodu, zaskočí je ticho v domě. Dům je zatuchlý, voní starou kůží, vlhkostí, plísní a starobou. Všude kolem nich jsou regály, stoly a skříně plné nejpodivnějšího ošuntělého zboží, zrezlých nářadí a záplatovaných a vyspravovaných kusů oblečení. Na vaše zavolání nikdo nereaguje a celý obchod vypadá opuštěný. Když se postavy rozhlédnou kolem, zahlédnou otevřené dveře do sklepa a tlumené hlasy odněkud zespodu. Celý dům je jinak tichý a prázdný.

Pokud usoudí, že vetešník jen pro něco zašel do sklepa a zamíří pro něj, pak poté, co sejdou do sklepa, pohled, který se před nimi naskytne, je donutí, aby se okamžitě ukryli za některým z regálů u schodů. V jedné ze stěn sklepa ční ohromná díra, za kterou následuje tunel vedoucí někam pryč z domu. Všude kolem se válí hromady vykutané hlíny a kopáčské nástroje. Uprostřed místnosti je asi tucet sudů s černým střelným prachem a podle všeho jich tam stálo mnohem víc. Skupina mužů v černých pláštích a maskách na obličejích, stěhovala sudy do tunelu, zatímco jeden další připravoval doutnákovou šňůru a dva další se o něčem hádali (to byl ten tlumený rozhovor, který postavy slyšely nahoře).

O co tu u všech ďasů jde?
Skupina maskovaných mužů si vybrala dům kvůli jeho poloze. Uplatili starého vetešníka, jehož obchody šly od desíti k pěti, aby se díval jinam a nikoho nepustil do sklepa. Vetešník ale toho dne potřeboval odejít na nějakou obchůzku a nechal obchod (kam stejně nikdo nezavítal, jak byl den dlouhý) nestřežený a nezamčený. Díky tomu se postavy staly svědky toho, jak dokončují svůj zákeřný plán. Jejich tunel ústí v jiném sklepení, kam nyní nosí dost střelného prachu, aby to srovnalo se zemí skoro celý blok… a podle připraveného doutnáku ho chtějí brzy zapálit a nechat explodovat.

Kdo jsou tajemní muži?
To záleží na vaší konkrétní hře a tom, jakou scénu byste rádi viděli. Několik nápadů:

- muži jsou agenti Rudé perly, vyzvědačské sítě ve službách Dayhavenu, hlavního rivala Ravnburgu, a připravují se vyhodit do povětří zasedání městské rady, kde by měl promluvit i zástupci Lochbearerů…
- muži jsou žoldnéři, kteří dostali skrze prostředníka zaplaceno, aby vyhodili do povětří průčelí Domu u Dvou srdcí… prostředník jim to zatajil, ale cílem je, osvobodili to, co se ukrývá uvnitř z bezvěkého vězení…
- muži jsou hansovní agenti a chtějí vyhodit do povětří městské sídlo Lochbearerů ve chvíli, kdy se tam odehrává výroční ples, a prakticky všichni členové rodu jsou přítomni…
- stejný ples má motivaci vyhodit i Geoffrey Sibbel, mladý šlechtic a zhrzený milenec Henry Lochbearea, dědice rodu, který jej odkopl ve prospěch ještě mladšího jinocha… ale to se přepočítal, protože Geoffrey využil otcových peněz a připravil ďábelskou odvetu…
- spiklence vede Gregory Lochbearer, který chce vyhodit do povětří hanzovní síň a zabít většinu cechmistrů; v různých úkrytech ve městě jsou připraveni ozbrojenci ve službách rodu, aby provedli ve městě převrat a obsadili ho, než vyjde slunce…
- …

Bangy!
- Jeden z mužů v maskách je zahlédl!
- Na schodech se ozval dusot škorní! Vrací se vetešník? Dorazili další spiklenci! Za několik okamžiků zůstanou postavy uvězněny mezi oběma skupinami!
- Jakmile vyšli ven z budovy, sesypali se na ně městské stráže, které je považují za spiklence!
- Jedna z luceren osvětlující scénu se převrhla! Zaslechli jste syčení, jak se vznítil rozsypaný střelný prach. Máte jen okamžik, než to celé vyletí do povětří!

[PetrH]

verze 0.2
edit: neudělá někdo přehled v záhlaví na jednotlivé posty s domy ?

[Paul]

O pár scrollů výš je můj dům. Mělo to být dopněno ještě o mapu, ale čas zatlačil a tohle je prozatím výsledná podoba.

Pokud si najdu čas, snad to skončí jako větší dung pro Drakkar. Snad...

[Sarsaparillos]

Chuť orientu

Veřejná vývařovna nabízející po celý den skvěle kořeněná teplá jídla zcela zdarma. Ovdovělá provozovatelka Romana Foginsová tímto způsobem uctívá památku svého nebožtíka manžela, známého cestovatele Williama Foginse.

Jak se postavy do domu mohou dostat
- Pátrají po zmizelém měšťanovi a stopy vedou do vývařovny.
- Hledají kontakt mezi Ravnburgskou spodinou, která se slézá zejména v době oběda a večeře ve vývařovně.
- Shání exotické suroviny, artefakty nebo trofeje a dostanou tip na vdovu po známém cestovateli.
- Prostě mají hlad a dozví se, že se v domě nedaleko rozdává výtečné teplé jídlo zadarmo.

Vzhled domu
Vývařovna je dvoupodlažní kamenné stavení s velkými prostornými místnostmi. Na ulici před domem stojí několik stolů a lavic, které skrz dvoje široká vrata plynule přecházejí dovnitř do přízemní jídelny. Dobrá dvacítka dřevěných stolů je z rozmanitého dřeva a je vidět, že je majitelé posbírali, kde se dalo. V zadní části jídelny se nachází masivní výdejní pult, za kterým je těžkými dubovými dveřmi oddělená dobře vybavená kuchyně. Celé přízemí intenzivně voní horkým jídlem a exotickým kořením.

Do horního patra se lze dostat po schodišti, které je s ohledem na soukromí umístěno až za výdejním pultem. V patře se nachází obytné prostory paní domu: Dvě lusuxní ložnice, pracovna, knihovna, soukromá jídelna a koupelna. Většina přepychové výbavy na první pohled nepochází z Ravnburghu. Na stěnách visí obrazy zachycující daleké země, z polic návštěvníky zdraví vycpaná exotická zvířata, každý volný kousek nábytku je zaplněn nejrůznějšími soškami, knihami psanými prapodivnými písmy a dalšími pestrými suvenýry z cest.

Situace ve vývařovně
Dům dlouhá léta sloužil jako krámek známého Ravnburghského obchodníka a cestovatele Williama Foginse. Ten ze svých dalekých výprav dovážel nejrůznější vzácné zboží a jeho specialitou bylo cizokrajné koření. Po Williamově smrti nechala vdova Romana Foginsová spodní část domu přebudovat na rozsáhlou vývařovnu, ve které každý den nabízí teplá jídla všem kolemjdoucím. A to zcela zadarmo. Sama filantropka zůstává většinu času v ústraní a o chod vývařovny se stará několik dobře placených sloužících. Krom těch lze ve vývařovně téměř celý den narazit na spousty žebráků, sirotků, válečných veteránů a dalších chudých strávníků. Objevují se zde ale také poutníci, dobrodruhové nebo lakomí měšťané ze střední třídy, kterým ušetřený dukát stojí za strpení jinak opovrhované společnosti. Ale zejména – místní guláše, placky i kaše chutnají zcela jedinečně a nemají ve městě obdoby. Někteří sousedé jen kroutí hlavou nad Romaninou ochotou takto utrácet nebožtíkovo našetřené jmění, vůbec ale nechápou její plýtvání tím nejlepším kořením pro tak opovrženíhodné strávníky.

O co tu jde
William Fogins není tak úplně mrtvý. Přežívá jako ghúl v zatemnělé půdě domu, která je přístupná přes stopní poklop v jeho bývalé ložnici. Sžírá ho neukojitelný hlad po lidském mase, ale protože je William mužem vytříbeného vkusu, potrpí si na řádně kořeněné porce. Romana proto udržuje desítky spokojených strávníků a několikrát do měsíce vypustí v noci svého muže do ulic Ravnburghu. Pro nemrtvého Williama není žádný problém vyčmuchat si v okolí vývařovny nic netušící oběti vykrmené jeho milovaným kořením a osobně si vybrat krutou cenu za předcházející obědy zadarmo.

Bangy
- Skupinka obědvajících žebráků v jedné z postav pozná bohy slíbeného mesiáše. Postavu obklopí a očekávají zázraky. Je zajímavé, že jeden z žebráků má u sebe velmi povedenou podobiznu postavy.
- Do vývařovny přichází stráže vyšetřující záhadné vraždy. Chtějí konfrontovat vdovu Romanu, personál je ale odmítá pustit nahoru za svou paní.
- Jednu z postav po návštěvě vývařovny v noci napadne William Fogins.
- Romana Foginsová se dozví o možném léku pro svého muže a hledá dobrodruhy, které by mohla pověřit delikátním úkolem.

Nemagická varianta
William není ghúl, má jen nějakou hodně, ale hodně zvláštní exotickou nemoc.